(18.30 hodin)
(pokračuje Pikal)
V tom případě zahajuji hlasování o přikázání garančnímu výboru. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 139 bylo přihlášeno 152 poslanců, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na další výbory k projednání? Pan poslanec, prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Jak už jsem avizoval u sněmovního tisku 72, tak jednou z oblastí, která je nejsložitější z hlediska procesního, je zdravotnictví. Jsou tam kauzy jak trestněprávní, tak občanskoprávní. A právě u těch občanskoprávních se velmi často setkáváme s tím, že jedna ta kauza má vlastně v rámci projednávání tři, pět, sedm, někdy devět posudků, které jsou často v kontradikci. A i v těch trestněprávních kauzách se někdy setkáváme s velmi složitým projednáváním i z hlediska procesního v návaznosti na trestní řád a trestní zákoník. Z těchto důvodů vás chci požádat o podporu zařazení tohoto návrhu zákona i do výboru pro zdravotnictví. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za návrh na přikázání zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru. Ptám se, jestli má někdo ještě nějaký jiný návrh. Není tomu tak.
V tom případě zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přikázání zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru. Kdo je proti?
V hlasování číslo 140 bylo přihlášeno 151 poslanců, pro bylo 132, proti 2. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zdravotnímu výboru jako dalšímu výboru.
Jelikož v rozpravě zazněl návrh na prodloužení lhůty o 20 dní, tak nyní budeme hlasovat o tomto návrhu.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro prodloužení lhůty o 20 dní. Kdo je proti?
V hlasování číslo 141 bylo přihlášeno 151 poslanců, pro 138, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme prodloužili dobu na projednávání ve výborech o 20 dní.
Tím je tento návrh v tuhle chvíli vyčerpán v prvním čtení, já ho zavírám a předám předsedání.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Zahajuji projednávání bodu
30.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové
a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 109/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 109/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Jan Hamáček - což se nestane, takže někdo další z navrhovatelů, což bude paní poslankyně Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych představila poslanecký návrh zákona sociálně demokratických poslanců na změnu zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Jedná se o návrh, kterým by v případě schválení Poslaneckou sněmovnou mělo dojít k znovuobnovení placení prvních tří dnů nemoci. Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je pro nás fakt, že neplacení těchto tří dnů pokládáme za nespravedlivé a pokládáme je za trestání nemocných lidí.
Právní úprava karenční doby, tedy jinými slovy právě neplacení v prvních třech dnech nemoci, byla poprvé do našeho práva zavedena až zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Už návrh sám, tedy stabilizace veřejných rozpočtů, vám dává vědět, že hlavním důvodem, proč k takové úpravě došlo, byla tedy snaha snížit rozpočtové požadavky. Tato úprava byla v první fázi Ústavním soudem odmítnuta. Následně se Ústavní soud zabýval znovuupraveným návrhem, kdy tehdejší pravicové vlády setrvaly na návrhu, aby první tři dny nemoci nebyly placeny. A protože současně tehdy došlo také ke snížení pojištění stran zaměstnanců, napodruhé s touto úpravou Ústavní soud test ústavnosti vykonal s pozitivním výsledkem, to znamená, právní úpravu ponechal v platnosti. Nicméně to se stalo v roce 2012. I tak byly tehdy dané velké polemiky s tímto a my stále od tohoto okamžiku doposud máme za to, že úprava hmotného zabezpečení zaměstnanců v době dočasné pracovní neschopnosti nemůže podléhat změnám v ekonomice, zda se ekonomice daří, nebo nedaří, protože zdraví je nejcennější hodnota a ta úprava by tomu měla také odpovídat.
Navíc musíme velmi tvrdě namítnout, že systém nemocenského pojištění je založen na pojistném principu, a není žádného důvodu, aby první tři dny nemoci nebyly hrazeny. Tady z hlediska rozpočtů jenom připomínám, že díky řádnému hospodaření v minulých letech byl nemocenský účet ještě v minulém roce přebytkový. To znamená, není zde dán důvod ani v tomto ohledu. Navíc je až směšné, že pokud tedy je vybíráno pojištění tímto způsobem, tak nekryjeme to, co především z něho máme krýt, a to jsou náklady zaměstnanců v případě nemoci.
Cílem našeho návrhu tedy je napravit tento stav a reagovat zejména na situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých, zejména matek samoživitelek či invalidů. Podotýkám, že těchto případů jsou desítky tisíc lidí, kdy ztrácejí řádově tisíce korun ve svém příjmu, který už tak je nízký, a dostávají se z důvodu nemoci, ač si předtím platí nemocenské pojištění, na hranici chudoby. Samozřejmě tohle musíme zásadně odmítnout. (V sále je trvale vysoká hladina hluku.)
Je také potřeba si uvědomit, že pokud zaměstnanec pobírá minimální mzdu, tedy podle stávající právní úpravy 73,20 Kč na hodinu, činí jeho náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti 39,60 Kč na hodinu, tedy za den 317 Kč při osmihodinové pracovní době. Z toho musí zaměstnanec zajistit obživu sobě, své rodině, doplácet na léky a případně i uhradit regulační poplatek 90 Kč za návštěvu pohotovosti.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať má paní navrhovatelka možnost předložit a představit nám tento návrh. Prosím ještě jednou o to, abyste se ztišili. Prosím, paní poslankyně, pokračujte.
Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, pane předsedající. Velké procento zaměstnanců tak nedosahuje těchto částek, protože je zaměstnavatel nezaměstnává na stanovenou týdenní pracovní dobu. Máme zde u nízkopříjmových zaměstnanců velkou skupinu zaměstnanců, kteří mají zkrácený pracovní úvazek. Pokud zároveň vezmeme v potaz, kolik zaměstnanců, a podotýkám i ve veřejné správě, to znamená zaměstnanci státu, obcí a krajů, nad tím bychom se také měli zamyslet, se nachází na úrovni minimální mzdy, nebo dokonce pod minimální mzdou, je zde namístě, že tento návrh zákona, pokud byste ho schválili, zlepší postavení obrovského množství zaměstnanců, zajistí jim důstojnost v době, kdy jsou nejzranitelnější, to je v době nemoci. Věříme, že na tomto principu se sociální demokraté ztotožňují se všemi politickými stranami. ***