Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

30.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Jana Birke, Kateřiny Valachové
a Petra Dolínka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 109/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 109/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Jan Hamáček - což se nestane, takže někdo další z navrhovatelů, což bude paní poslankyně Valachová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych představila poslanecký návrh zákona sociálně demokratických poslanců na změnu zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony. Jedná se o návrh, kterým by v případě schválení Poslaneckou sněmovnou mělo dojít k znovuobnovení placení prvních tří dnů nemoci. Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je pro nás fakt, že neplacení těchto tří dnů pokládáme za nespravedlivé a pokládáme je za trestání nemocných lidí.

Právní úprava karenční doby, tedy jinými slovy právě neplacení v prvních třech dnech nemoci, byla poprvé do našeho práva zavedena až zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Už návrh sám, tedy stabilizace veřejných rozpočtů, vám dává vědět, že hlavním důvodem, proč k takové úpravě došlo, byla tedy snaha snížit rozpočtové požadavky. Tato úprava byla v první fázi Ústavním soudem odmítnuta. Následně se Ústavní soud zabýval znovuupraveným návrhem, kdy tehdejší pravicové vlády setrvaly na návrhu, aby první tři dny nemoci nebyly placeny. A protože současně tehdy došlo také ke snížení pojištění stran zaměstnanců, napodruhé s touto úpravou Ústavní soud test ústavnosti vykonal s pozitivním výsledkem, to znamená, právní úpravu ponechal v platnosti. Nicméně to se stalo v roce 2012. I tak byly tehdy dané velké polemiky s tímto a my stále od tohoto okamžiku doposud máme za to, že úprava hmotného zabezpečení zaměstnanců v době dočasné pracovní neschopnosti nemůže podléhat změnám v ekonomice, zda se ekonomice daří, nebo nedaří, protože zdraví je nejcennější hodnota a ta úprava by tomu měla také odpovídat.

Navíc musíme velmi tvrdě namítnout, že systém nemocenského pojištění je založen na pojistném principu, a není žádného důvodu, aby první tři dny nemoci nebyly hrazeny. Tady z hlediska rozpočtů jenom připomínám, že díky řádnému hospodaření v minulých letech byl nemocenský účet ještě v minulém roce přebytkový. To znamená, není zde dán důvod ani v tomto ohledu. Navíc je až směšné, že pokud tedy je vybíráno pojištění tímto způsobem, tak nekryjeme to, co především z něho máme krýt, a to jsou náklady zaměstnanců v případě nemoci.

Cílem našeho návrhu tedy je napravit tento stav a reagovat zejména na situaci zaměstnanců s nízkými příjmy a zaměstnanců sociálně slabých, zejména matek samoživitelek či invalidů. Podotýkám, že těchto případů jsou desítky tisíc lidí, kdy ztrácejí řádově tisíce korun ve svém příjmu, který už tak je nízký, a dostávají se z důvodu nemoci, ač si předtím platí nemocenské pojištění, na hranici chudoby. Samozřejmě tohle musíme zásadně odmítnout. (V sále je trvale vysoká hladina hluku.)

Je také potřeba si uvědomit, že pokud zaměstnanec pobírá minimální mzdu, tedy podle stávající právní úpravy 73,20 Kč na hodinu, činí jeho náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti 39,60 Kč na hodinu, tedy za den 317 Kč při osmihodinové pracovní době. Z toho musí zaměstnanec zajistit obživu sobě, své rodině, doplácet na léky a případně i uhradit regulační poplatek 90 Kč za návštěvu pohotovosti.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať má paní navrhovatelka možnost předložit a představit nám tento návrh. Prosím ještě jednou o to, abyste se ztišili. Prosím, paní poslankyně, pokračujte.

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji vám, pane předsedající. Velké procento zaměstnanců tak nedosahuje těchto částek, protože je zaměstnavatel nezaměstnává na stanovenou týdenní pracovní dobu. Máme zde u nízkopříjmových zaměstnanců velkou skupinu zaměstnanců, kteří mají zkrácený pracovní úvazek. Pokud zároveň vezmeme v potaz, kolik zaměstnanců, a podotýkám i ve veřejné správě, to znamená zaměstnanci státu, obcí a krajů, nad tím bychom se také měli zamyslet, se nachází na úrovni minimální mzdy, nebo dokonce pod minimální mzdou, je zde namístě, že tento návrh zákona, pokud byste ho schválili, zlepší postavení obrovského množství zaměstnanců, zajistí jim důstojnost v době, kdy jsou nejzranitelnější, to je v době nemoci. Věříme, že na tomto principu se sociální demokraté ztotožňují se všemi politickými stranami.

Co se týká nákladů, které vzniknou zaměstnavatelů povinností proplácení náhrady mzdy, zaměstnanci v prvních třech dnech pracovní neschopnosti, po diskusi se zúčastněnými, ale také se sociálními partnery, jsme vzali za svůj řekněme poslední kompromis, kterého byli schopni zaměstnavatelé a zaměstnanci dosáhnout, a to v roce 2016 až 2017. Navrhujeme tedy kompenzaci stran zaměstnavatelů snížením sazby pojistného o 0,2 procentního bodu na nemocenském pojištění. Účinkem tohoto snížení pojistného by tedy mělo být, že také zaměstnavatelům bude tato změna kompenzována, a zároveň zajistíme zaměstnancům to, co je podle mého soudu spravedlivé a podle našeho soudu spravedlivé, tzn. úhradu prvních tří dnů nemoci stejně jako následujících částkou 60 % průměrné mzdy.

Vážené dámy, vážení pánové, děkuji vám za vyslechnutí tohoto předkladu a očekávám samozřejmě debatu, která bude bezpochyby věcná, a bezpochyby v ní vezmeme v patrnost práva zaměstnanců, kterých jsou v České republice takřka čtyři miliony.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni Valachové, která nám za navrhovatele uvedla předložený návrh. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený poslanecký návrh zákona ruší institut karenční doby. Jedná se o první tři neplacené dny dočasné pracovní neschopnosti. Náklady vzniklé zaměstnavatelům povinností proplacení náhrady mzdy zaměstnanci i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti jsou v tomto návrhu kompenzovány snížením sazby pojistného o 0,2 procentního bodu na nemocenském pojištění.

Vláda dala návrhu v obecné rovině souhlasné stanovisko s tím, že konkrétní parametrické změny v systému nemocenského pojištění budou ještě dále diskutovány. Pokud jde o výši sazby pojistného na nemocenské pojištění a tomu odpovídající výši nemocenské dávky, musí být ještě předmětem dalších jednání.

Doporučuji propustit návrh do druhého čtení a přikázat výboru pro sociální politiku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak vás seznámím s přišlými omluvami. Pan poslanec Benešík se omlouvá od 18.40 do konce jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 18.30 z osobních důvodů a pan poslanec Robert Králíček se omlouvá od 18.30 z důvodů pracovních.

Nyní otevírám obecnou rozpravu. Jsou do ní v tuto chvíli přihlášeni tři poslanci a poslankyně. Jako první vystoupí pan poslanec Jan Bauer. Připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, dovolte mi několik poznámek k tomuto poslaneckému návrhu. A dopředu avizuji, že ho považuji za velmi nešťastný.

Návrh na zrušení karenční doby je podle mého názoru evergreenem současné levice. Přiznám se, že tomu moc nerozumím, protože si myslím, že je řada jiných levicových témat, která by mohla být vlajkovou lodí České strany sociálně demokratické. A také jsem sledoval média, jak trefně mnohá média v posledních týdnech hlásala, v praxi tohle opatření stejně lidem moc nepomůže. Na druhou stranu výběr tématu, na které chce levice lákat své voliče, mi určitě nepřísluší kritizovat, protože to není má věc. Zato bych chtěl upozornit na nestandardní okolnosti, které předložení tohoto návrhu diskusi v parlamentu doprovázejí.

Tento návrh je předkládán s podporou současné vlády v demisi. Z vyjádření pana premiéra v demisi Andreje Babiše a ostatních ministrů ale vyplývá, že s ním nejsou spokojeni a mají svou vlastní představu o tom, jak by měly změny v nastavení karenční doby vypadat. Jak to tedy doopravdy je nebo jak to bude vypadat? Bude vláda Andreje Babiše v demisi tento návrh protlačovat v situaci, kdy se nedohodne s Českou stranou sociálně demokratickou na společném vládnutí, nebo nebude tento návrh podporovat? Nikdo vlastně pořádně nevíme.

Chtěl bych říci, že tento návrh je podáván přes jednoznačný nesouhlas zaměstnavatelů. Bývalo přitom v minulosti dobrým zvykem, že opatření s dopadem na zaměstnance a zaměstnavatele byla nejdřív předjednána na tripartitě a vláda se snažila o rozumnou dohodu mezi všemi zúčastněnými stranami. Dnes tato zodpovědnost jednoznačně leží na vládě v demisi Andreje Babiše. Je to jejich odpovědnost, zejména v situaci, kdy sem tento návrh posílají se souhlasným stanoviskem. Dovolil bych si v této souvislosti panu premiérovi v demisi Babišovi připomenout, že to byli i jeho poslanci, kterým se v minulém volebním období nelíbilo, když si odbory s podporou některých poslanců ČSSD protlačovaly návrhy do zákoníku práce ve svůj prospěch, aniž by bylo dosaženo jakékoli dohody se zaměstnavateli. Já jsem přesvědčen, že nastavení karenční doby a podmínek vyplácení nemocenské musí vyplývat ze vzájemné dohody uvnitř Rady hospodářské a sociální dohody.

Milé dámy a pánové, ještě na závěr možná jedna osobní poznámka. Logicky tato Poslanecká sněmovna je složena z mnoha profesí a máme tady taktéž zástupce podnikatelské sféry. A přiznám se, že jsou zde mnozí úspěšní podnikatelé, kterých si velmi vážím, a mimo jiné i z jejich úst, a jsou to často poslanci vládního hnutí ANO, slyšíme výzvy, abychom podporovali podnikatelské prostředí, abychom se snažili rozumnými návrhy kultivovat podnikatelské prostředí. A přiznám se, že jsem strašně zvědav, jak hlavně kolegové z vládního hnutí ANO budou o tomto návrhu hlasovat, protože pokud se přikloní k tomuto návrhu, tak si myslím, že ty výzvy o podpoře podnikání, podpoře českého průmyslu, o podpoře kultivovanosti podnikatelského prostředí v České republice, už nikdy tato slova podle mého názoru nebudou znít důvěryhodně.

Chtěl bych také říci, že tento návrh, ten stávající, který platí, se v minulosti velmi těžce rodil. Byl to složitý kompromis, na kterém se všechny rozhodující strany musely dohodnout, a myslím si, že je velmi nešťastné, že se tento těžce rodící kompromis má v této chvíli měnit.

Na závěr, milé dámy a pánové, mi dovolte, abych podal návrh na zamítnutí. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Aulická Jírovcová, připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já za KSČM vyslovila své stanovisko k předloženému návrhu. A musím nejprve říci, že jako KSČM jsme v minulosti předkládali podobný návrh, nebo víceméně téměř stejný, už třikrát. Ale bohužel se neprohlasoval a až nyní máme možnost, kdy nás trošku pře... pře... (Poslankyně Válková napovídá: Přeskočil.) ... přeskočila, děkuji, ČSSD, kde byla o něco rychlejší. Ale jsme za to rádi, i když jsou tam nějaké záležitosti, se kterými úplně nejsme ztotožněni, jako jsou další kompenzace pro zaměstnavatele atd. V minulosti už dostali přinejmenším dvě kompenzace a toto je, jak vnímáme, další ústupek. Každopádně za KSČM říkám stanovisko otevřeně, že jsme pro tento předložený návrh. Jsme rádi, že jednáme i o té výši 60 % opět náhrady našim zaměstnancům.

A dovolte mi jenom trošku reagovat na předchozí diskusi, která tady proběhla, i prostřednictvím pana předsedajícího. Já chápu, že ze strany pravice hovoříme možná i o jakémsi evergreenu levice. Já bych to možná mohla hodit i na stranu právě té pravice, že vždycky budou zásadně proti. Samozřejmě víme i o argumentech zaměstnavatelů, protože jsem byla i přítomna jednomu tomuto projednávání na půdě vlády a musím říci, že argumenty ze stran zaměstnavatelů mi nepřišly opravdu adekvátní, což pro mě bylo velmi nepříjemné, tak i styl vyjadřování. Musím říci, že mě velice mrzí, že právě vystupují takto zástupci zaměstnavatelů, protože znám spoustu zaměstnavatelů, kteří se zrušením karenční doby nemají vůbec žádný problém.

Naopak, když si dneska vezmeme ty bonusy, které zaměstnavatelé používají, a myslím, že to není nic neznámého, že vlastně používají i ze svého, že platí tři dny nemocenského a mají to jako bonus, nebo dávají další, jiné alternativy, tak pro zaměstnavatele by to nepřineslo nic tak zásadního. A myslím si, že je opravdu nutné si říci otevřeně, že je to zásadní podpora a zásadní postoj k našim zaměstnancům, protože, já už jsem to někde zmiňovala, tři dny, první dny nemoci jsou víceméně zásadní pro další vývoj nemocnosti toho zaměstnance. A co je lepší tedy pro toho zaměstnavatele - mít dlouhodobě nemocného člověka, anebo mít alespoň třeba těch pět dní mimo tu nemocnost? A nemyslím si, že by to v zásadě bylo něco, co se opravdu zneužívá a zneužívalo by se. Já si myslím, že jsou to prostě jenom argumenty některých zaměstnavatelů, které samozřejmě jsou i nějak mediálně přetřásány. Děkuji moc.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Dále v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Richterová. Připraví se pan poslanec Juříček. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, stručný postoj za pirátský klub. My jsme už dnes zdůrazňovali, že nám také přijde, že není fér, když si člověk hradí nemocenské pojištění a potom právě v průběhu toho prvního týdne nemoci, který je nejčastější, že je člověk nemocný jeden týden, zůstane zcela bez příjmu... tedy zůstane bez příjmu první tři dny a ty druhé dva dny vlastně s velice výrazně sníženým příjmem.

Takže jsme zastánci toho, aby tento návrh byl propuštěn do druhého čtení, abychom o tom diskutovali. A zejména považujeme za velice důležité, aby byl tenhle případný návrh, tahle úprava byla propojena s eNeschopenkou. Věříme, že stále ještě lze dodržet její zavedení. Je to něco, co by dalo nástroj, možnou prevenci zneužívání, aby zaměstnavatelé měli co nejsnadnější kontrolu tím, že by okamžitě dostali informace o tom, že jejich zaměstnanec je v neschopnosti, jaké je jeho místo pobytu apod.

Takže shrnuto a podtrženo, rozhodně nechceme, aby lidé chodili nemocní do práce, aby stoupaly další sekundární náklady. Jsme velkými zastánci podpory toho, aby zaměstnavatelé umožňovali benefit zvaný sick days, toho, aby zaměstnanci mohli několik pár dní v roce zůstat doma z důvodu virózy, třeba bez návštěvy lékaře. Doufáme, že ve druhém čtení budeme moci věcně prodiskutovat skutečně to nejlepší nastavení systému pro všechny strany.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Na řadě je dále v obecné rozpravě poslední zatím přihlášený pan poslanec Juříček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, asi těžko ode mě budete očekávat, že já budu tady plédovat pro takovouhle záležitost. Ale musím říct několik argumentů a nebudou to žádný jako filozofický kecy, který tady často slýchávám. Omlouvám se za to.

Za prvé, vždycky tady existovalo, a já když jsem byl vicepremiér Svazu průmyslu a měl jsem na starosti dojednávání s odbory, tak vždycky existovalo to, že co se nedohodlo na úrovni zaměstnavatelů a odborů, tak to vláda nikdy neudělala. Já samozřejmě rozumím, že teď musíme poskládat nějakým způsobem vládu a že to jsou nějaké ústupky. Ale toto je zrovna ústupek, který není ústupek vůči podnikatelům, to je především ekonomický problém celé České republiky. A hned to vysvětlím. Dneska máme zhruba 260 tisíc volných míst. Nestačíme vyrábět. Honíme lidi do práce už tak, disciplinovanost se strašlivě zhoršila za posledních několik let, kde lidi, i když nepřijdou do práce, tak vám informaci podají až ze zákona, kdy oni jsou povinní dát za tři dny až neschopenku. Takže vy vlastně tři dny ani nevíte, co s nimi je. A teď hovoříte o tom, že to poškodí podnikatele. Ano, ale to není ten základní problém, že podnikatelé nebudou mít zaměstnance. To je problém celé ekonomiky a celého národohospodářského plánování a řešení a ekonomiky jako celku. A hned vám to vysvětlím.

Já na své firmě mohu dokladovat, že dojde o 4 procentní body, ale to není jenom na mé firmě, ale na celém Svazu průmyslu jsme to tenkrát měli jasně prokázáno, a nejsou to nějaké domněnky, to jsou fakta, že o 4 procentní body stoupne nemocnost. Takže jestli někdo má dneska 2,5 %, bude mít 6,5. Jestli někdo má 4 %, bude mít 8. To je jeden faktor. Takže co z toho vyplývá? Že 4 % lidí, kteří jsou zaměstnáni v průmyslu jako celku, budou chybět. To znamená, to je minimálně 40 až 50 tisíc lidí k těm 260 tisícům lidí, kteří dnes chybí, a my nestačíme a odmítáme zakázky, protože nemáme lidi. A to je dopad - ze 4,5 bilionu korun, který dělá průmysl, tak to je zhruba 160 miliard, a ze 160 mld. je to zhruba 32 miliard korun na daních. Takže to je ten největší problém. To, že podniky to bude stát zhruba někde kolem 5 miliard korun, tak proti 160 miliardám a 32 miliardám na daních to je setsakramentsky ještě méně. A to, že to bude stát zdravotní pojišťovnu, no tak to je samozřejmé, protože někdo to musí zaplatit. To znamená další 3,5 miliardy.

Já jinak musím říct, že to je tak neuvěřitelné, že bychom toto, aniž bychom nenašli jiné podpůrné argumenty a pilíře k tomu, abychom zvýšili disciplinovanost, chuť do práce, motivaci, stimulaci lidí a k tomu vůbec našli ještě nástroje na kontrolu, jako např. tady zmiňovaná eNeschopenka, tak abychom toto propustili v době, ve které máme takovouto situaci, tak to je prosím vás naprosto totální ekonomicky nesmyslný koktejl. To si prosím vás, uvědomme.

Já netvrdím to, že není možné zavést někdy v budoucnu karenční dobu, ale všechny věci proboha posuzujme situačními faktory! Proč bychom pod sebou podřezávali větev a dělali populistická rozhodnutí a dělali rozhodnutí proti všem velkým firmám, středním firmám i malým firmám jenom proto, že tady potřebujeme se nějakým způsobem udělat úlitbu našim zaměstnancům? No, opravdu je to neuvěřitelně nesmyslný koktejl. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Janulík. Faktickou poznámku můžeme stihnout do 19. hodiny. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji, pane předsedající. No, já jsem to z tohoto místa za ty roky říkal x-krát a řeknu to znovu, pokud tam nebude zavedený nějaký systém rozumné kontroly - já na rozdíl od mnoha z vás ty neschopenky vystavuji velmi často a ten systém je opravdu velice masivně zneužíván. My jsme vypěstovali v lidech pocit, že oni přijdou jak do samoobsluhy, že prostě přijdou a řeknou no, já bych si vzala neschopenku. Prostě já bych chtěla neschopenku. Oni mají ten pocit, že to je prostě... stačí si říct a tu neschopenku člověk dostane. A toto je jenom další krok, jak v těch lidech toto posilovat.

Já vám uvedu příklad. Já jsem zažil, že pacient nepřijde na kontrolu, přestože je v pracovní neschopnosti. A na otázku, proč se nedostavil na kontrolu, odpověděl, no já jsem byl na dovolené v Řecku. Takže v těch lidech je ten pocit, že si prostě... to vlastně nic není. Vezme si neschopenku a odletí si za naše prachy, za peníze všech, na dovolenou. A vůbec nemá pocit, že to jako je špatně. A to se v těch lidech za ty desítky let vypěstovalo. A toto je jenom další krok k tomu, aby se to posilovalo. Kdyby ruku v ruce s tím šlo, že se zpřísní kontrola, protože na každý okres, na ty tisíce neschopných, jsou maximálně čtyři kontroloři. Ti nestihnou vůbec nic zkontrolovat. A v elektronické době, kdy máme kamerové systémy, chytré mobily a tak, tak dávno už měl být zavedený nějaký systém kontroly. Děkuju.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Protože jsou ještě přihlášeni další poslanci s faktickými poznámkami, tak nekončím obecnou rozpravu, nicméně přerušuji projednávání tohoto bodu. Konstatuji, že v obecné rozpravě dosud zazněl návrh na zamítnutí předloženého návrhu od poslance Jana Bauera.

Končím také dnešní jednací den Poslanecké sněmovny. Sejdeme se zde opět zítra 30. května v 9 hodin, kdy budeme pokračovat projednáváním bodu z bloku třetího čtení. Pěkný večer.

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.