(15.40 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Budeme pokračovat bodem
28.
Návrh poslanců Marka Bendy, Ondřeje Veselého, Patrika Nachera,
Mikuláše Ferjenčíka, Mariana Bojko, Leo Luzara, Dominika Feriho, Věry Kovářové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně
zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
/sněmovní tisk 87/ - prvé čtení
Tento bod byl přerušen v pátek 20. 4. a potom byl ještě přerušen ve středu 23. 5., takže budeme pokračovat. Předpokládám, že jsme v rozpravě, a to obecné, a přihlášena je paní poslankyně Helena Válková. Takže má slovo. Připraví se pan poslanec Ferjenčík.
Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já jsem na klubu u nás vyhrožovala, že budu obsáhlá, a jak vidím, tak někteří si to vzali k srdci a asi nebudou tak dlouho poslouchat některé úvahy a právní komentáře. Nicméně já jsem se rozhodla, že přece jenom vás provedu alespoň tím nálezem Ústavního soudu - ale pane místopředsedo, takhle neprovedu! Protože... (V sále je silný hluk.) To jako skutečně, já tady nebudu, to jako mně to připomíná jako když jsem v aule...
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já prosím sněmovnu o klid. Pokud si potřebujete něco vyřídit, tak mimo jednací sál. (Posl. Válková: Děkuji, pane místopředsedo.) Ještě prosím vydržte. Ne všichni uposlechli mé výzvy, jak vlevo, tak vpravo, stále diskutují. A pokud neskončí, tak je budu jmenovat... Tak, děkuji. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Já také děkuji. Já si myslím, že nikdo není povinen, koho nezajímá tahle problematika anebo je tak přesvědčený o tom, že i kdyby slyšel, že se nám zdvojnásobil počet úmrtí v důsledku kouření, tak je mu to úplně jedno, protože on si bude prosazovat svoji nezávislost a svobodu podnikání, no tak pochopitelně má možnost opustit sál, ale nemusí tady rušit.
Já jsem chtěla tady říct asi dvě nebo tři podstatné věci, vám sdělit. Ta první z nich je, že bychom si měli přece jenom respektujíce právní stát vzít určitou lekci ponaučení z toho, jak rozhodl Ústavní soud, který rozhodl nálezem z 27. března 2018, kde se skupina senátorů domáhala zrušení mnoha ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Nebojte se, i když vím, že je to velmi zavádějící, protože jenom částečně je ta problematika protikuřácká, jak říkají odpůrci, řešena v tomto antikuřáku. Já už to nebudu opakovat a budu vždycky říkat tabákový nebo protikuřácký zákon, aby to bylo rychlejší na mikrofon.
Čili skupina senátorů se domáhala zrušit část v podstatě tohoto zákona, té hlavně partie, která se týkala zákazu kouření ve veřejných stravovacích prostorách. Ale nejenom toho. Jak Ústavní soud rozhodl, všichni víme. Ústavní soud se dvěma výjimkami, kdy v tom prvním případě zrušil slovo "převážně" - ustanovení, která zakazují prodávat tabákové výrobky, kuřácké pomůcky, bylinné výrobky určené ke kouření a elektronické cigarety a prodávat nebo podávat alkoholické nápoje na akci určené převážně pro osoby mladší osmnácti let - tak to slovíčko "převážně" s ohledem na jeho neurčitost zrušil.
V druhém případě zrušil slova "svoje nebo", a to bylo v ustanovení zakazujícím požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky pro osobu, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, a to z důvodu rozporu s právem na ochranu soukromí. Čili legitimní účel i tohoto ustanovení zůstane zachován, i když nebude dopadat na situace, při nichž by jednotlivec v důsledku požití alkoholu nebo jiné návykové látky ohrožoval jenom sám sebe a nikoho jiného.
Čili v podstatě vy si můžete říct, to jsou slovíčka. Ona to slovíčka nejsou, protože zpřesňují ten smysl. Ve zbytku Ústavní soud návrh zamítl.
A jaký byl vlastně výsledek toho nálezu ve vztahu k tomu, co dneska řešíme a co řeší návrh, který už je známý jako Bendův návrh? Mimochodem ne vždycky v minulosti to byli představitelé ODS nebo významní politici ODS, kteří se stavěli proti zákazu kouření ve veřejných stravovacích prostorách. Já si vzpomínám na pana dr. Borise Šťastného, předsedu zdravotnického výboru, který dlouhá léta prosazoval, ale nepodařilo se mu to prosadit, zákaz kouření.
Takže nález Ústavního soudu, když bychom ho shrnuli v těch dvou bodech, velmi stručně a samozřejmě tím pádem zjednodušeně říká:
Za prvé ochrana lidské svobody bez ochrany lidského života, zdraví a životního prostředí, které život i jeho svobodu umožňuje, by postrádala smysl. Z práva na ochranu zdraví vyplývá pozitivní povinnost státu konat a chránit zdraví nejrůznějšími potřebnými opatřeními. To je první závěr nálezu Ústavního soudu. Tak já bych byla ráda, kdyby i v diskusi se k tomu nálezu někdo vyjádřil a zpochybnil případně věcnými argumenty to poselství, které k nám zákonodárcům vysílá.
Za druhé. Kuřárny jsou prostředkem, který nechrání zdraví populace a nezajišťuje vynutitelnost zákona ani přibližně srovnatelně jako úplný zákaz kouření ve stravovacích zařízeních. Současně jsou nákladnější i náročnější pro provozovatele stravovacích zařízení, kteří jsou pak vystaveni větší míře možných sankcí ze strany státu za nedodržení přesných technických i funkčních podmínek zřízení kuřáren. Úplný zákaz kouření představuje standardní řešení, jež ostatně není nijak výjimečné ani v jiných zemích. Tečka.
Potud dva závěry bezprostředně vyplývající, které jsou obsaženy v nálezu Ústavního soudu. Zde dokonce Ústavní soud i upozorňuje, že může dojít ke kontroverznímu účinku, který si předkladatelé novely vůbec nepředstavovali, nebo pokud ano, tak ho podcenili, že to může být nákladnější a náročnější pro provozovatele stravovacích zařízení.
Z toho velmi obsáhlého nálezu si myslím, že by bylo dobré ještě citovat a upozornit vás na následující hodnocení Ústavního soudu.
Zákaz kouření ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb se dotýká významné části obyvatel tím, že je nutí přizpůsobit mu své návyky, ať už se týkají jen jich samotných, nebo přesahují do jejich sociálních vztahů. Aniž by byla zpochybňována skutečnost, že kouření má negativní vliv na zdraví, osoby dotčené tímto zákazem jej mohou vnímat jako zásah do svého životního stylu a přisuzovat mu určitou symbolickou hodnotu, pokud jde o vyjádření míry svobody jednotlivce v dnešní společnosti. Potud hlavní argumenty, které byly obsaženy v návrhu senátorů na zrušení příslušných partií toho antikuřáka, protikuřáckého zákona - ve zkratce, nepřesně. ***