(11.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Tady bych si dovolil oponovat - právě legální a nelegální migrace. Ona prostě EU vzala na vědomí, že ty tři miliony lidí, a teď řekněme, oni jsou nelegální, většinou jsou to ekonomičtí migranti, je vzala a zlegalizovala a v tomto akčním plánu se je chystá integrovat. Ten akční plán je finančně zabezpečen, vzdělanostně zabezpečen, jen velice podrobně popsán a jsou v něm stanoveny úkoly pro jednotlivé členské země, jak by měly postupovat. Jinými slovy, Evropská unie vzala na vědomí, že tady je problém, docela významný problém, že se jí nepodaří ty tři miliony lidí, kteří už do Evropy přišli v rámci migrační krize, z té Evropy dostat ven, a rozhodla se je integrovat. Jinými slovy je zlegalizuje.
Problém možná pro kolegy SPD bude v tom, jelikož jsme členy schengenského prostoru, tak když to třeba provede Itálie, že řekne "toto už nejsou nelegální migranti, my je zlegalizujeme", tak v rámci volného pohybu osob a pracovních sil v Schengenu se mohou rozběhnout po celé Evropě. Ony ty myšlenky, nebo to vyhrožování - to říkám v uvozovkách vyhrožování - z některých členských států Evropské unie již zaznělo v minulosti, a nebudu tu připomínat právě Itálii a Řecko.
Když se vrátím k tomu akčnímu plánu pro integraci státních příslušníků třetích zemí, musím tady zmínit, že v tom základním textu se již na začátku hovoří o tom, že bez ohledu na vynaložené úsilí si však státní příslušníci třetích zemí v rámci celé Evropské unie vedou i nadále hůře než občané Evropské unie, a to v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, výsledků sociálního začleňování. Nedávná přijatá opatření s cílem zlepšit řízení velkého počtu osob, jež potřebují ochranu a jejichž příchodu EU v současné době čelí, včetně opatření v oblasti relokace a znovuosídlování, zároveň zdůraznila potřebu toho, aby si členské státy s menšími zkušenostmi s integrací vytvořily efektivní integrační strategie.
A tady míří můj cíl dnešního vystoupení. Já bych rád, aby česká vláda v rámci Strategického rámce České republiky 2030, který by měl hovořit i o těchto záležitostech, ale věnuje se hlavně české populaci, českému rozvoji a českému ekonomickému růstu, předložila také český návrh integrace, nebo efektivní integrační strategie. Česká republika by ji měla mít, stejně jako ji má Maďarsko, na kterou se odvolávalo v rámci třeba Marrákešského protokolu, protože opravdu každý členský stát Evropské unie by měl mít takovouto integrační strategii připravenou a měl by na ni umět reagovat.
Jinými slovy, Česká republika má na svém území dostatek členů z jiných členských států, popřípadě i nečlenských států Evropské unie - a teď mohu hovořit o Ukrajincích, mohu hovořit o Slovácích, kteří jsou členové, fungují tady, nějak se integrují, ale my je nemáme podchycené v žádném integračním strategickém plánu, tak jak Evropská unie ukládá, jak Evropská unie žádá. Pokud by takováto integrační strategie existovala, mohly by v ní být vyslyšeny i připomínky a podmínky, které hovoří ze strany SPD ohledně ochrany českého prostoru, mohly by tam být řešeny také azylové otázky - nejen migrační, ale i azylové, jak nakládat a jak fungovat v rámci přiznávání azylu, ale samozřejmě by také tato integrační strategie řešila náležitosti spojené s migrací, popřípadě s integrací již přišlých občanů cizích států na území České republiky.
Mimo jiné Evropská unie v roce 2017 přijala zcela nový nástroj pro sledování činnosti Evropské unie v oblasti integrace. Tady chci zdůraznit, že česká vláda tento projekt přijala, tehdejší ministerský předseda Bohuslav Sobotka ji akceptoval, my jsme se k tomu jenom okrajově v minulém volebním období dostali, ale neřešili jsme tuto záležitost. Proto chci zdůraznit, že ono to není o tom, že nyní vznikl nějaký krok podpisem nebo přihlášením se k Marrákešskému protokolu, ale ono to vyplývá i z historie kroků, které byly učiněny již minulou vládou a které přetrvávají jako reakce na činnost Evropské unie na migrační krizi, se kterou se Evropská unie neumí vypořádat. To si musíme zdůraznit, že prostě Evropská unie nezvládla tu vlnu emigrace, která přišla, nezvládly ji hlavně státy, které se s ní potýkají, proto i ty neustálé tendence přesouvat a snažit se, jakoby ten tlak, který hlavně Německo, Itálie, Francie, Švédsko mají, přesouvat na celou Evropskou unii. A ty výkřiky neustále v Evropě slyšíme a právě ony zvedají ty nálady, řekněme, problematické v Evropské unii. A pokud nebude i Česká republika mít efektivní migrační strategii, jak postupovat do budoucna, na kterou bychom se mohli odvolávat a kterou bychom mohli reagovat i v rámci Evropy jako samostatný český příspěvek do tohoto problému, jak postupovat, tak se tyto kroky budou neustále vracet a v této Sněmovně se budeme muset neustále tímto zabývat ad post věcmi, které již nastanou, a budeme je muset řešit možná i takovýmito debatami.
Čili apeluji na to, aby se asi Ministerstvo vnitra, popřípadě přímo pan premiér - nevím, jak tak gesce bude rozdělena v budoucí vládě - začali velice intenzivně zabývat právě přípravou českého efektivního integračního strategického plánu, abychom tady příště tyto věci nemuseli řešit.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Jaroslava Bžocha. A faktická poznámka pana kolegy Benešíka, dobře. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Já děkuji. Bavíme se pořád o té Marrákešské dohodě. Já myslím, že my jsme někde jinde. A zde, já jsem to aspoň nenašel, se nikde nic nepíše o integraci migrantů na území Evropské unie nebo kdekoliv jinde. Píše se tam "reintegrace". To znamená, že ta dohoda se snaží integrovat zpátky ty lidi, které odtud pošleme domů, a ne integrace u nás. Nic takového tam není!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Benešíka, poté pana kolegy Luzara.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl říci, že Evropská unie - což jsme také my, my tam máme samozřejmě své europoslance, eurokomisařku, máme své ministry v Radě EU, máme svého premiéra v Evropské radě, takže Evropská unie jsme i my, máme tam nějaký svůj hlas - nám nepřikazuje, abychom měli jakoukoliv integrační politiku. Ona nám to doporučuje a je to naše rozhodnutí, jestli si to zvolíme, nebo ne a jestli se podle těch doporučení zařídíme, nebo ne. Takže tady je naprostá dobrovolnost a záleží na nás. Ale právě to je trošku v protikladu s tím, co tady říká - "Evropská unie nám něco říká, my to musíme plnit", a pak tady z druhé strany slyším "Evropská unie nám to říká, a my to ke své škodě neplníme". Ona nám to pouze doporučuje, ona nám to nepřikazuje.
A co se týče svolání výboru, pro dobrotu na žebrotu. Jako zázraky ihned, nemožné na počkání. Prostě já jsem ten výbor svolal daleko dřív, než byl tento bod zařazen jako bod jednání, a upozorňoval jsem na to, že to může dopadnout tak, jak to dopadne. Prostě my nejsme roboti! My jsme udělali všechno pro to, aby se to projednalo na výboru, kde vystupují i odborníci, třeba z exekutivy. A pokud by si poslanci udělali čas a zašli tam, tak asi by vystoupení některých vypadalo úplně jinak. Teď nenarážím na Lea Luzara, který vystupoval přede mnou, ale na některé další, kteří diskutovali dříve. Takže já to prostě neumím udělat jinak. A já naopak děkuji členům našeho výboru, všem do jednoho, kteří se zúčastnili, že jsou ochotni takhle operativně jednat, abychom ty věci byli schopni obsáhnout.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) I vám, pane předsedo -
Poslanec Ondřej Benešík: Jenom poslední rychlá věc. Pan ministr -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nedělejte to. Nedělejte to, pane předsedo! (Řečníkovi, který stále hovoří, byl vypnut mikrofon.)
Tak vážení, je potřeba dodržovat jednací řád i k faktické poznámce. Uvědomte si, že na to máte jenom dvě minuty a já musím dodržovat jednací řád, od toho tady předsedající vždycky je.
Nyní tedy faktická poznámka pana kolegy Luzara, připraví se pan poslanec Lubomír Volný, také faktické poznámce, potom teprve další přihlášení. Máte slovo, pane poslanče. ***