(9.50 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Co se týká toho lokálního pohledu, tak ten již je nám všem asi nejbližší. A tady je třeba říci, a myslím, že pan poslanec Schiller to tady zmínil, že největšími znečišťovateli jsou lokální topeniště. Pak je doprava, pak jsou teprve uhelné teplárny, elektrárny. Podle ČHMÚ se na emisi prachových částic z frakce PM10 v České republice podílely sektor energetiky a výroby tepla z 6,5 %, lokální vytápění domácností pak 36,4 %. U frakce PM2,5 je to v případě energetiky 7,1 %, lokální vytápění domácností 54,5 %. Takže tady skutečně cesta vede snahou zlepšit emisní situaci u lokálních topenišť. Ale k tomu se dostanu ještě ve druhé části svého vystoupení.
Jenom chci říci, co by to znamenalo, kdybychom se snažili hnědouhelnou energetiku u nás utlumit. Padesát procent naší energetické spotřeby pokrývá dosud uhlí. Jádro samozřejmě je významným zdrojem, ale jenom si uvědomme, jaké potíže zaznamenáváme při snaze prosadit navýšení podílu jaderné energetiky na našem energetickém mixu. Jaké problémy jsou zde s prosazením dostaveb, ať už Jaderné elektrárny Dukovany, anebo Jaderné elektrárny Temelín. Zatím nikdo neví, kdo by to měl financovat. Vláda si není jista tím, zdali by měla uložit akciové společnosti ČEZ financovat tyto výstavby a dostavby, anebo zdali by měla vyčlenit státní zdroje a vyčlenit i část toho obchodního podniku jako státní podnik a financovat výstavbu jádra ve státním zájmu ze státních peněz. To zatím vláda nebyla schopna říci.
Znamenalo by to tlumit uhelnou energetiku. Jednu věc prostě. Zvyšovala by se naše závislost na dováženém plynu z Ruska. A tam jsme nyní na 74 procentech spotřeby - tvoří ruský plyn. A to si myslím, že vzhledem k tomu, jaká dneska je situace mezi Spojenými státy, EU, Ruskem, by nebylo určitě dobré. Dopady té předpokládané změny, ke které by začalo docházet přijetím návrhu naší paní předsedkyně z výboru životního prostředí, by znamenalo i dopad na obyčejné občany. Dopadlo by to i na teplárny, zrušení možnosti výjimek z těch BAT nebo Best Available Techniques, nejlepších dostupných technologií, pro subjekty nad 300 megawattů by určitě zasáhlo i teplárny, i když paní kolegyně toto netvrdí. Tvrdí, že se jedná pouze o elektrárny, a tady prostě teplárny pro zásobování našich velkých měst tvoří páteřní soustavu a bez tepláren spalujících hnědé uhlí bychom si zásobování teplem nedokázali představit.
Není možné tedy stavět do konfliktu ochranu ovzduší jako jeden veřejný zájem a zároveň také naši energetickou soběstačnost a konkurenceschopnost našeho průmyslu jako druhý veřejný zájem. Tyto dva veřejné zájmy není možné stavět do konfliktu, takže jeden musí ustoupit druhému. Prostě je nutné řešit a prosazovat oba veřejné zájmy rovnocenně.
Chtěl bych se ještě zmínit - čili my odmítáme ten návrh, který by znamenal zrušení možnosti žádat o výjimky po roce 2025. Proti tomu návrhu budeme jako poslanci Občanské demokratické strany hlasovat.
K tomu druhému návrhu, který tady máme, to je možnost zakázat spalování hnědého uhlí v obcích, aby starosta měl tuhle možnost. No, určitě tady, jak už jsem řekl, ten problém existuje. Míra znečištění pocházející z lokálních topenišť je veliká a myslím si, že je třeba ji řešit. My tady máme vlastně platný zákon, který tedy měníme v nějaké jiné jeho části a který říká, že by od 1. 9. 2022 měly být používány pouze kvalitní kotle na pevná paliva splňující parametry třetí třídy a vyšších podle naší normy. Tedy již by neměly být používány kotle 1. a 2. třídy. To už v tom zákoně máme. To prostě už tady je a s tím si nemusíme lámat hlavu.
Samozřejmě že spalování uhlí je věc, která tady existuje, lidé si pořídili kotle na uhlí. Máme tady u nás... Kdybych se ještě vrátil k těm nekvalitním kotlům - pozor na to! - v současném roce je u nás více než 150 tisíc lokálních kotlů, které nesplňují alespoň 3. třídu. Sto padesát tisíc domácností má tyhle špatné kotle. Navíc ještě je možné, že několik desítek tisíc domácností používá nějaká topidla, která byla vyrobena svépomocí, tedy neprošla žádnou revizí a není možné je ani do žádné třídy zařadit.
Druhá vlna kotlíkových dotací. Tady došlo k tomu, že z ní byly vyřazeny možnosti žádat o podporu pořizování kotlů na uhlí, čili tady prostě má zelenou biomasa a mají zelenou tepelná čerpadla samozřejmě, což jsou velmi drahé věci. Ukazuje se, a tady si myslím, že je možné s určitými obavami na to poukázat, že určitě existuje poměrně značná část uživatelů kotlů 1. a 2. emisní třídy, kteří budou muset s těmito kotly skončit v roce 2022. A já mám obavu, že oni nevěří tomu, že někdo od nich vymůže to, aby oni ze svých domovů ty kotle odstranili. Oni vidí kolem sebe, že stát je velmi slabý ve vymáhání svých zájmů. Podíváme se na silnice I. třídy. Kdysi dávno proběhl limit, kdy měly být odstraněny billboardy z jejich okolí, a ty billboardy tam pořád jsou. Stát prostě není schopen vymoci jejich odstranění. Podíváme se na častá prohlášení ŘSD, které říká, že oprava dálnice D1 neustále kolabuje na tom, že takto významnou stavbu zpochybňují v mnoha úsecích podání ekologických organizací, Děti Země, všechny možné organizace, které neustále podávají podání proti stavebním povolením na tuto stavbu a ta stavba nepokračuje, už má zpoždění. Další veřejný zájem není možné realizovat. Ti lidé vidí, že stát je bezmocný a všechny naše snahy narazí na tuto neschopnost vymoci státní zájem.
Porovnání uhelných kotlů, které dneska již jsou velmi kvalitní, splňují ekodesign ve srovnání s kotly na biomasu, tedy tolik podporovaným palivem. Je to rozdíl, který je řádově 10násobný, možná 15násobný. Patnáctinásobný větší objem emisí způsobuje nekvalitní kotel na biomasu nežli ten nejkvalitnější kotel na automatické spalování uhlí, který bude muset být od roku 2020.
Dámy a pánové, já si myslím, že tady je celá řada věcí, která mluví proti tomu návrhu, který by umožnil starostům zakázat spalování hnědého uhlí plošně. Myslím, že kotle 1. a 2. třídy, které navrhuje paní kolegyně Fialová, to si myslím, že je možné respektovat. To si myslím, že bude stejně vyřešené. Tady už jsme prostě, dá se říct, s tím hotovi. A jinak hnědé uhlí odepsat, hnědého uhlí se vzdát, přitom máme jeho velké zásoby u nás, by byla velká strategická chyba v našem rozvoji. ***