(9.40 hodin)
Poslanec Jan Schiller: Dobrý den, děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, není úplně pravdou, že největším zdrojem, nebo jedním z největších, jsou průmyslové zdroje znečištění. Řekněme si to upřímně, největším zdrojem znečištění je automobilová doprava, na kterou bychom se měli prioritně zaměřit, druhým největším, nebo ještě před ním jsou lokální topidla, která skutečně podchytilo Ministerstvo životního prostředí tím, že vypsalo, a myslím si, že hodně slušně implementuje dotační titul kotlíková dotace. Že se odstraňují ty nejhorší kotle a nahrazují se těmi nejmodernějšími, které skutečně to znečištění výrazně sníží, a není potřeba říkat, že průmysl je ten největší znečišťovatel. Není to pravda. A na tom druhém semináři, který jsme pořádali, tak skutečně bylo jednoznačně ukázáno na číslech, na grafech, jak dlouhodobě tato tendence je klesající a jak skutečně průmysl, pokud se teď udělá rozbor za poslední rok, možná dva zpět, protože nová data zatím nemáme, ukáže, že nakonec průmysl je na tom ještě lépe, než se domníváme.
Jsme teď u merita věci, kdy skutečně tyto výjimky, prosazované, jak tvrdí paní kolegyně, předsedkyně výboru životního prostředí Balcarová, předkládají Piráti, tak skutečně je to na základě domněnek a jenom nějakých dojmů a nic z toho není podloženého.
To, že potom tady kolegyni nařkne z toho, že to je lobbing nějakých obchodních společností a energetických, my bohužel na životním prostředí, na celém výboru, máme opačný pocit. A to, že nám tady diktuje Greenpeace a diktuje nám tady Hnutí Duha prostřednictvím paní předsedkyně, tak jenom jsem chtěl prosím požádat vaším prostřednictvím, pane předsedo, aby paní předsedkyně nenapadala nás, že jsme nějakými lobbisty za nějakou energetiku, když za každým jejím vyjádřením stojí skutečně nějaký aktivista z těchto kruhů. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za přesné dodržení času. Jako další vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Aulická. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi malou poznámku k mým předřečníkům. Musím říct, že jsem ráda, že konečně zástupci Ústeckého kraje, kolega Schiller i kolegyně Fialová, mluví stejnou řečí, a kdo mě znáte z minulého volebního období, tak asi víte, o čem hovořím, protože jsem byla z těch poslanců, kteří chtěli prolomit ty limity na dole Československé armády, a myslím si, že to má i své opodstatnění.
A dovolte mi reakci na kolegyně Balcarovou. Nezlobte se na mě, je to napadání úplně nesmyslné. Já bych vás teď mohla osočit z toho, že vám váš projev a vaše pozměňovací návrhy napsala ekologická hnutí, jako Greenpeace a Hnutí Duha, a myslím si, že bych nebyla daleko. Mě trošku mrzí, že mám pocit, že opravdu nevíte, o čem mluvíte, protože byste tohle nemohla říkat na Poslanecké sněmovně. Myslím si, že paní Fialová řekla dost závažné argumenty. Já se s nimi ztotožňuji a jsem ráda, že tady ještě někdo přemýšlí rozumně. Děkuji. (Potlesk vlevo.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Tím byly vyčerpány faktické poznámky a jako další je s řádnou přihlášku přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já svůj příspěvek zahájím takovou trošku smutnou reakcí na vystoupení pana kolegy Schillera. To postesknutí vychází z toho, že si vzpomínám na to, jak se poslanci za ANO chovali při návrhu novely zákona 114 o ochraně přírody a krajiny, která byla celá napsaná ekologickými aktivisty. Tehdy jste tu novelu podpořili. Ale samozřejmě tady s vámi souhlasím a myslím si, že je třeba být v tomto směru velmi opatrný.
Pan ministr jako předkladatel toho zákona nám na úvod řekl, že se jedná o transpoziční novelu, novelu, která je zase vyvolaná, jak už jsme si skoro vždycky zvykli, tlakem Evropské komise, obavou z vyvolání infringementu proti naší republice, a že tedy velmi rychle musíme novelu schválit. To by všechno bylo jasné, kdyby se jednalo o kmenový text té novely, tedy podmínky pro přimíchávání biopaliv do nafty a do motorového benzinu. Tady se musím přiznat, že už jsme na to rezignovali, že už jsme se všichni smířili s tím, že do nafty a benzinu musíme přimíchávat nějaká biopaliva. Možná že mnozí z nás tušíme, že ještě Evropská komise v rámci balíčku čisté mobility na nás chystá, jak se ta procenta biopaliv budou muset povinně zvyšovat, a my si budeme muset povinně ničit motory našich aut těmito nekvalitními příměsemi do motorové nafty a do benzinu.
Ale myslím si, že ten zákon má jiná úskalí. Tento samotný kmenový text by asi právě pod vlivem obavy z infringementu mohl být přijat bez nějakých velkých debat a diskusí. Nakonec ty debaty a diskuse se samotného kmenového textu nijak příliš netýkají. Týkají se těch pozměňovacích návrhů, které tady byly předloženy na výboru a pak i v druhém čtení a které se týkají vlastně určitého programového směru, který samozřejmě vychází z kruhů ekologických aktivistů, tedy snahy omezit spalování hnědého uhlí, významně limitovat hnědouhelnou energetiku a teplárenství v naší republice.
Je na to možné se dívat ze tří pohledů. A my jsme si tady zvykli a v minulém volebním období jsme se zabývali třeba Pařížskou dohodou, významně celoplanetárním globálním ustanovením. Tady je možné na to se dívat globálně, vedeni snahou přispět ke snížení znečištění ovzduší na naší planetě. Tady je třeba si ale uvědomit, že Česká republika produkuje 0,31 % světové produkce CO2, zatímco Čína produkuje 29,5 %, Spojené státy 14,3 %. Samozřejmě globální aspekt je sice pěkný, v minulém období jsme to tady přemleli z jedné strany na druhou, nakonec jste Pařížskou dohodu ratifikovali a k ní se přihlásili, na sto let jste naši republiku k čemusi mlhavému, byť vymahatelnému, zavázali.
A pak je tady pohled regionální. Ten pohled regionální, ten už samozřejmě je v našem prostředí významný. Víme dobře, že jsou u nás regiony, kde limity pro znečištění ovzduší, ty dny, v kterých jsou překračovány, jsou naplněny v podstatě krátce po začátku kalendářního roku, a na Ostravsku ty dny s překročeným limitem znečištění, náš cíl je naplněn někdy v únoru, možná v březnu. Samozřejmě že tady máme snahu zlepšovat životní prostředí, čistit ovzduší. Musíme si uvědomit, že nejsme sami, kdo si ovzduší znečišťují. Zrovna právě v Moravskoslezském kraji je významné znečištění, které přichází z polských elektráren, a tady si myslím, že je povinnost vlády snažit se s Poláky nějaké změny v jejich počínání vyjednat. Nehledě na to, že útlum hnědouhelné energetiky a vůbec průmyslu navázaného na spalování uhlí by mohl právě v těchto regionech vést k problémům samozřejmě se zaměstnaností, a to si myslím, že nikdo z obyvatel Moravskoslezského, ale ani Ústeckého kraje samozřejmě nechce.
Naše elektrárny a teplárny jsou již od 90. let nepřetržitě ekologizovány. Nepřetržitě probíhá proces zlepšování jejich výstupů, snižování jejich emisí, a samozřejmě že to dělají všechno jejich provozovatelé, jejich majitelé. ***