(9.20 hodin)
(pokračuje Fialová)
Druhým dopadem je změna při stanovení programu na zlepšování kvality ovzduší pro kraje. Důvodem předložení je zrušení některých částí soudem v samotných programech. Programy nebyly závazné a nebyla možnost jejich vymáhání. Pokud doopravdy chceme zlepšit kvalitu ovzduší v našich městech, musí docházet k celému souhrnu opatření, která povedou ke kýženému efektu. Změna se dotkne převážně měst a obcí, které budou stanovovat harmonogram prací k navrženým opatřením. Tím, že bude vycházet program zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, bude více závazný a vedení města bude muset plánovat své rozpočty v kontextu na stanovená opatření. Většina starostů, pokud bude mít na výběr, zda postaví nové dětské hřiště, nebo zamete silnici místo dvakrát za rok čtyřikrát za rok, raději sáhne po výstavbě dětského hřiště, a to nejen z politicky kladných bodů u svých občanů, ale i třeba z důvodu tlaku a potřeby rozvojových míst své obce.
Často byl zmiňován argument, že nebude mít možnost veřejnost vstupovat do celého procesu. Toto tvrzení musím vyvrátit. Každý plán prochází procesem SEA, posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí, kde je pevně zakotvena účast veřejnosti.
Byla jsem nařčena, že jsem na pozměňovacích návrzích spolupracovala s Ministerstvem životního prostředí. Mně osobně to přijde logické, pokud mají být změny správně uchopitelné pro jejich aplikaci v praxi.
Při druhém čtení se paní poslankyně Balcarová vyjádřila, že je spoluautorkou svého pozměňovacího návrhu týkajícího se nemožnosti udělování výjimek pro emisní limity dle technologií BAT. Ptám se tedy prostřednictvím pana předsedajícího, kdo je tím jejím spoluautorem. Dovolím si zde polemizovat, zda se jedná o aktivistické společnosti Hnutí DUHA a Greenpeace. Pokud ano, tak budu pevně doufat, že jejich hlavním důvodem pro prosazování této změny je skutečně zájem o zlepšení stavu ovzduší v České republice a zdraví obyvatel. Při druhém čtení jsem zde uváděla důvody a případné dopady, které logicky navádějí k nepodpoře tohoto pozměňovacího návrhu. (V sále je trvalý hluk.)
K samotné problematice byly uspořádány dva semináře. Jsem velice ráda, že o tuto problematiku je takový zájem. Vyvolaly debaty o tom, jak efektivně zacílit a dojít ke zlepšení stavu ovzduší v naší republice. První z nich byl věnován legislativě a dopadu na lidské zdraví. Byla jsem velkým kritikem z důvodu, že seminář byl cílen na podporu zrušení výjimek bez možnosti vyjádření druhé strany, kterou je průmysl, energetika, teplárenství, správci rozvodných sítí a další.
Předseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se. Já bych opravdu prosil ty diskutující, aby aspoň nestáli před pultíkem řečníka. Opravdu to velmi ruší. Nerad bych jmenoval. Děkuji.
Poslankyně Eva Fialová: Nebudu zde polemizovat o tom, zda stav ovzduší má, nebo nemá dopad na lidské zdraví. Ale argumentace na zrušení udělení výjimek založená na statistice úmrtí v postižených regionech mi nepřipadá moc férová. Od roku 1990 došlo k výraznému snížení všech znečišťujících látek v ovzduší, proto bych jako pádný argument akceptovala výzkum výskytu a závažnosti respiračních onemocnění u osob narozených po roce 2000 a ve srovnání všech regionů. Argumenty založené na domněnkách bez vyčísleného efektu dopadu na zlepšení stavu ovzduší považuji za velmi chabé.
Druhý seminář dal prostor se vyjádřit zástupcům průmyslu, Svazu měst a obcí, Ministerstva životního prostředí, ČEPS, Ministerstva průmyslu a obchodu a Teplárenskému sdružení. Debata k dané problematice byla bohatá, včetně zástupců Greenpeace. Seminář se uskutečnil v pondělí 21. 5., a protože ze strany poslanců byla účast skromná, ráda bych vás zde seznámila s poznatky a fakty z jednotlivých bloků.
Ministerstvo životního prostředí představilo ukotvení BAT v české legislativě. V případě zrušení výjimek musí dojít k novelizaci zákona o integrované prevenci. Orgánem, který uděluje výjimky dle zákona o integrované prevenci, je příslušný krajský úřad a odvolacím orgánem je pak Ministerstvo životního prostředí. Případné výjimky se stanovují jen na určité období. Provozovatel, který o tyto výjimky žádá, musí dokladovat, že nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT by vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, nebo místních podmínek životního prostředí, nebo technické charakteristiky daného zařízení. Každá udělená výjimka se bere jako velká změna integrovaného povolení, kde se může vyjádřit veřejnost, a tím pádem je i soudně přezkoumatelná. Tato problematika se v České republice týká 100 zařízení, která čítají na 398 zdrojů. V současné chvíli lze predikovat, že o výjimky budou žádat provozovatelé pouze u některých zdrojů a polutantů, kterými jsou oxidy dusíku a rtuť.
ČEPS a Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo stabilitu sítě mezi lety 2020 a 2030 a jednotlivé modely. Jeden kritický, který uvažuje o uzavření všech uhelných elektráren, a realistický v případě neudělení výjimek a dle plánu utlumování výroby elektřiny z fosilních paliv. Do modelování se prolíná mnoho faktorů, posouvání výstavby dalšího bloku jaderné elektrárny, příprava klimaticko-energetického plánu. Vše se pak stává podkladem pro využívání strategie výroby a tepla z obnovitelných zdrojů. Výjimky byly dány z důvodu, že nelze stanovit rovné podmínky ze strany Evropské unie pro všechny zdroje. Pokud toto nebude umožněno, hrozí dle realistického modelu, že v roce 2024 může dojít k nákupu elektřiny z okolních zemí. Oproti tomu je export plánován na nulu.
Teplárenská sdružení. Ukončení některých elektráren nesouvisí s udělením nebo neudělením výjimek. Rozhodujícím faktorem je, zda se vyplatí investice, když nebudu mít zajištěné uhlí na dalších dvacet let.
A jak jsou na tom naše lomy? ČSA bude v roce 2024 uzavřena. Bílina - zde se uhlí nachází ve vrstvách, kde se střídá uhlí nízkovýhřevné s vysokovýhřevným. V případě, že nebude možno použít nízkovýhřevné uhlí pro výrobu elektřiny, je otázkou, zda se vyplatí těžit pouze vysokovýhřevné pro potřeby tepláren. A kde bude odbyt pro nízkovýhřevné? Nelze tedy tvrdit, že omezení nebo uzavření tepelných elektráren nebude mít dopad na teplárny a cenu tepla pro obyvatele.
A jaký by byl skutečný dopad pro neudělení výjimek a dosažení emisních limitů dle BAT oproti aplikaci směrnice o průmyslových emisích? Tento odhadovaný rozdíl činí u NOx 2,4 %, u oxidu siřičitého 9,2 % a 1,1 % u PM2,5, přičemž tvorba sekundárních částic pro NOx je odhadována pouze na 0,03 %. Proti přijetí závěrů BAT bylo i Německo a Finsko. Jedním z důvodů bylo stanovení emisních limitů z chybných údajů pro NOx a rtuť, přičemž současný trh nenabízí technologie pro kontinuální měření rtuti.
A jak nahradit uhlí? Například tepelné využití odpadů jak z elektráren, tak tepláren a zaměřit se na jiné původce polutantů, kterými jsou lokální topeniště a doprava.
Svaz měst a obcí zastupuje zhruba 8 milionů obyvatel této republiky. Svaz nepodporuje tento pozměňovací návrh z důvodu dopadů na tepelné hospodářství samotných obcí. Prioritou svazu je zajistit dodávky tepla za přiměřené ceny a města jsou povinna chovat se s péčí řádného hospodáře a nemohou zmařit své investice například do rozvodné sítě. Tyto argumenty jsou podpůrné hlavně pro úvahy plošného zákazu hnědého uhlí pro použití v lokálních topeništích. Svaz podporuje postupný přechod a nebude podporovat změny, které nenabízejí alternativu.
Svaz průmyslu České republiky. Od roku 1990 se do ochrany ovzduší investovalo ze strany průmyslu 220 miliard korun. Snížení emisí od roku 1990 do roku 2014 se objemově snížilo pro oxidy síry o 93 %, pro oxidy dusíku o 77 % a u čpavku o 54 %. ***