Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

116.
Ústní interpelace

Budeme postupovat v ústních interpelacích podle vylosovaného pořadí. Za účasti ověřovatele byli vylosovány interpelace na předsedu vlády. Paní poslankyně Maříková stahuje svou interpelaci, budeme tedy začínat interpelací paní poslankyně Kovářové. Vzhledem k tomu, že pan premiér je řádně omluven, dostanete odpověď do 30 dnů. A druhá bude vystupovat paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v minulém volebním období jsem opakovaně interpelovala ministry průmyslu a obchodu i premiéra Sobotku ve věci evropských peněz na vysokorychlostní internet. Ptala jsem se jich skutečně několikrát. Čtrnáct miliard není málo peněz a pro rozvoj venkova jsem je považovala za klíčové. Odpovědi byly dost jednotvárné. Všechny se nesly v duchu, že je všechno v pořádku, všechno běží, jak má, peníze se vyčerpají. Měla jsem z toho dokonce pocit, že moje obavy jsou úplně zbytečné, tak přesvědčiví představitelé vlády, jímž jste byl prvním místopředsedou, byli. Jenže pak se začala objevovat první zpoždění, první problémy a ukázalo se, že ty moje obavy úplně liché nebyly. Vypadá to, že 14 miliard na vysokorychlostní internet nevyčerpáme.

Mám řadu otázek. Co s tím podnikne vaše vláda? Jaký je aktuální předpokládaný osud těchto peněz? Kolik se jich nevyčerpá vůbec? A kdo za to nese odpovědnost? Jak to budete řešit? A jaké poučení si vezmete pro jednání o novém programovém období? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. A jak už jsem předeslal, předseda vlády odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů.

Nyní paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová a připraví se pan kolega Dolínek. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v rámci Programu rozvoje venkova vznikl dotační titul spolupráce. Podle dostupných informací se dotace na inovativní projekty rozdělují netransparentně, přičemž rozhodující jsou subjektivní posudky porotců a to, kdo s kým spolupracuje. Na nastavení takového systému se podle Hospodářských novin podílela Potravinářská komora, jejíž prezident Miroslav Toman by měl ve vaší budoucí vládě obsadit post ministra zemědělství.

Za tři roky byly z titulu spolupráce rozděleny 3 miliardy korun. Nejvyšší možná přidělená podpora jedné společnosti je 75 milionů korun, na kterou dosahují především holdingy a podniky, které mají zástupce v představenstvu Potravinářské komory. Jen v posledním kole na tuto sumu dosáhlo pět podniků. Mezi nimi například Madeta na inovaci výroby sýrů či Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert na inovace při porcování a balení drůbežího masa. Tedy rozhodně ne malé či střední firmy, pro které mají být právě tyto dotace určeny. Naopak například společnost Sonnentor z jihomoravských Čejkovic na dotace určené na vývoj nových produktů a technologií nedosáhla vůbec. Od Státního zemědělského intervenčního fondu, který vše kolem agrárních dotací administruje, přitom jejich projekt dostal zdaleka nejvíc bodů.

Vážený pane premiére, proč z Programu rozvoje venkova, který má pomáhat hlavně malým a středním podnikům na venkově, čerpají miliony na vývoj nových produktů a technologií velké potravinářské firmy, které mnohdy patří k lídrům trhu, a rovněž výrobci průmyslových krmiv? Dle informací, které zjistili novináři Hospodářských novin, existují podezřelá propojení mezi Potravinářskou komorou, společností Food Service a významným pojítkem je právě osoba pana Tomana. Necháte prověřit přidělování dotací z tohoto programu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k interpelaci. Opakuji, že do 30 dnů dostanete písemnou odpověď podle jednacího řádu.

Slova se ujme pan poslanec Dolínek. Ještě, pane kolego, konstatuji došlou omluvu pana poslance Jaroslava Kytýra. Nyní máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci podílu státu při financování významných dopravních investic na území hlavního města Prahy.

V médiích můžu v posledních dnech, týdnech, měsících sledovat výjezdy vlády v demisi do krajů ČR. Nicméně v Praze kromě toho, že vláda zde ze zákona vykonává svoji práci na svých ministerstvech, na Úřadu vlády jsem tuto vládu neviděl.

Hlavní město Praha je klíčovým dopravním uzlem ze své podstaty, jak byla tvořena dopravní politika státu v minulých desetiletích celé republiky, jak silniční, tak železniční. V Praze žije 1,3 milionu obyvatel ČR a další statisíce lidí do Prahy denně přijíždějí do práce, do škol, za kulturou, na jednání. Například podle posledního průzkumu, který zpracovalo ČVUT pro společnost Uber, do Prahy pravidelně dojíždí až 300 tisíc aut mimopražských obyvatel ČR. Hlavní město Praha přitom klíčové dopravní investice financovala doposud za posledních 25 let vždy bez pomoci státu, ať už se jednalo o metro, o stavby městského okruhu, o parkoviště P+R, o další důležité věci, o rozvoj tramvajových sítí. Reálně však tyto investice zdaleka neslouží pouze Pražanům, ale jak jsem řekl, ze své podstaty, jak byla budována síť, jak jsou umístěny orgány státní správy, Praha funguje pro celou ČR.

V posledních dnech byl dokončen a představen veřejnosti plán udržitelné mobility hlavního města Prahy do roku 2030. Tento plán byl vypracován za dohledu a podle metodiky Ministerstva dopravy. Mám jej zde s sebou, dovolím si jej předat panu vicepremiérovi tedy, když tu není pan premiér. (Předává vicepremiérovi výtisk.) A mohu říct, že na tomto plánu pracovalo tři roky -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, ale uplynul vám čas k ústní interpelaci, nemohu vás nechat dokončit vaši řeč. Pan premiér odpoví v obecné rovině, protože musím dodržovat jednací řád. I ostatní poslanci mají právo vystoupit.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobře, já řeknu jenom poslední otázku. Prosím, omlouvám se. (Předsedající: Tak prosím, doufám, že...) Dotaz je, zda je připraven pan premiér se přihlásit k tomu, že bude stát financovat společně s Prahou věci jako je městský okruh, metro D a další důležité komunikace a parkovací možnosti v Praze a nenechá v tom Prahu samotnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. A nyní paní poslankyně Richterová a připraví se pan kolega Baxa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já mám otázky na pana premiéra v demisi týkající se připravovaného zákona o sociálním bydlení a zejména otázky týkající se evidentně nedostatečné mezirezortní spolupráce.

Jde o to, jak je zajištěna skutečně hladká a intenzivní spolupráce v přípravě zákona o sociálním bydlení a jaký konkrétně je její průběh. My se za Piráty účastníme jednání výborů, kde by tento zákon měl být projednáván, a zejména grémií. A jeví se to tak, že sice je deklarováno, že garantem projektu zákona o sociálním bydlení je Ministerstvo pro místní rozvoj, jenže MMR často komunikuje a přitom se následně ukáže, že třeba nebylo předjednáno financování s Ministerstvem financí. Nebo pouze pozvolna vstupuje do těch jednání Ministerstvo spravedlnosti a připomíná, jaké jsou třeba různé limity kompetencí.

Dále MPSV navrhuje v současné době poměrně zásadní novelizace zákona o státní sociální podpoře a zákona o hmotné nouzi. To úzce souvisí se zákonem o sociálním bydlení, ale provázaná tato příprava není. Je to nepřehledné a evidentně by bylo třeba jasně nastavit kompetence a roli jednotlivých ministerstev v tom procesu, analyzovat celý soubor dotčených předpisů, stanovit si harmonogram veškerých úprav a koordinovat uvedení do praxe v součinnosti všech zainteresovaných resortů.

Je to úkol samozřejmě obtížný, toho jsme si v Pirátech vědomi, ale jelikož zákon o sociálním bydlení může fungovat jen v kontextu ostatních norem, jinak by to mohl být pouhý dotační program, je to obrovsky důležité.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, uběhl čas interpelace. Pan premiér bude reagovat podle zákona o jednacím řádu do 30 dnů.

Ještě než dám slovo panu kolegovi Baxovi, omluvím pana poslance Jiřího Strýčka od 15.30 do konce jednacího dne a od 14.30 pan poslanec Rozvoral. Nyní pan poslanec Martin Baxa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Moje interpelace na předsedu vlády v demisi se týká regionálního školství.

Během návštěvy vlády v demisi v Kraji Vysočina dne 28. května Andrej Babiš řekl: Možná bychom se měli podívat, jestli skutečně ty průmyslovky a zemědělky a zdravotní mají být pod kraji, že by to možná bylo lepší pod ministerstvy, která by byla přece jen víc motivována řešit nedostatek profesí, a hlavně dnes je nedostatek všech profesí. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě. - Je to tedy doslovný přepis monitoringu a myslím, že je z něj jasně patrné, oč jde. Pan premiér zřejmě směřuje k tomu, že by měl být zásadním způsobem reformován dosavadní systém způsobu zřizovatelských funkcí k jednotlivým školám.

Jenom připomenu, jen krátce na začátku 90. let byly jednotlivé školy pod gesčními ministerstvy, od roku 1996 byly zřizovány školskými úřady, které spadaly do působnosti Ministerstva školství, od roku 2000 po reformě územní samosprávy pak jsou střední školy zřizovány kraji. A tento systém trvá již téměř dvacet let. V současné době tedy dochází navíc k velmi ambiciózní reformě financování regionálního školství.

Proto bych se v této souvislosti vzhledem k radikalitě té změny, o které mluvil pan premiér, ho chtěl zeptat na následující otázky: Zda vláda v demisi v současné době připravuje tuto kompetenční změnu, tj. přesun zřizovatelských funkcí některých typů středních škol z krajů na příslušná ministerstva. Jakých konkrétních typů škol se tento návrh týká a pod jaká ministerstva by měly být školy přesunuty. Za třetí, co je obsahem této případné změny, tj. v čem by pro školy bylo výhodnější, aby byly zřizovány gesčními ministerstvy. A za čtvrté, jak je tato případná změna kompatibilní se současnou chystanou reformou financování regionálního školství.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Mikuláše Peksy, připraví se pan poslanec Jakub Janda. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Vážený pane premiére, v současné době vámi vedená vláda v praxi podpořila bez větších výhrad směrnici Evropského parlamentu a Rady o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Měli jste možnost hlasovat proti, nakonec i díky našemu odporu návrh prošel.

Proč je to problém? Součástí této směrnice jsou i články 11 a 13. Článek 11 přímo zavádí rozšířenou ochranu pro sdílení obsahu, která vede i k dani z odkazu a významně ovlivní práci kohokoli, kdo se potřebuje ve své práci odkazovat na jiné zdroje. Stejně tak tato ustanovení narušují klíčovou jednotnost digitálního trhu, protože některé země už deklarovaly, že pokud bude zavedeno, chtějí si určovat podmínky samy. Článek 13 je pak přímou hrozbou pro svobodu každého z nás, jelikož se prakticky jedná o pokus vnutit přímo provozovateli internetových platforem filtrovat všechen obsah, který někdo nahraje, a nechat je za to nést odpovědnost. V praxi by pak byli nuceni zavést automatické filtry, kterými by tupě rozhodovali, co smí a nesmí být na internetu. A kdo by je nezavedl, čelil by žalobám.

Česko zaspalo předchozí velkou změnu, protože náš stát nebyl kvůli liknavosti vlády připraven na zavedení GDPR. Dopady této události pociťujeme všichni.

Momentálně se řítíme do daleko větších problémů, a proto se ptám, proč česká vláda podpořila směrnici v její současné podobě, včetně článku 11 a 13, a jakým způsobem se česká vláda připravuje na aplikaci této směrnice. A také, proč to tentokrát dopadne lépe než příprava GDPR. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Peksovi. Také opakuji, že odpověď bude do 30 dnů, podle jednacího řádu.

Nyní pan poslanec Jakub Janda, připraví se pan kolega Černohorský. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Dobrý den. Vážený pane premiére, v nejbližších měsících k nám zamíří novela zákona o místních poplatcích, která de facto otvírá zásadní politickou otázku: jak dál bude Česká republika řešit sdílenou ekonomiku typu Airbnb.

Sdílené ubytovací služby dnes prodělávají obrovský rozvoj. Dle dat, která Airbnb oficiálně poskytlo, se jen za posledních 4,5 roku rozrostl tento trh více jak 28násobně. V některých městech jsou dnes kapacity Airbnb téměř srovnatelné s kapacitami poskytovanými tradičními hotely a penziony. A že nejde o záležitost studentských batůžkářů, kteří využívají tzv. bed and breakfast, vědí dnes všichni, kdo se touto problematikou zabývají. Sdílená ekonomika je prostě dnes tvrdý byznys. V Praze jsou dokonce nejčastěji nabízeným typem ubytování celé bytové domy a ty se podílejí na celkové kapacitě téměř ze 3/4. Výjimkou pak nejsou poskytovatelé, kteří vlastní desítky bytů, nebo dokonce domů. Musíme se tak právem zastat hoteliérů, kteří reptají na nerovné podmínky podnikání. Jen v rámci klasického podnikání v hotelnictví má stát pravomoc poslat na hoteliéra až 42 typů kontrol, ať se týkají hygieny, stavebních norem nebo účetních předpisů. Rovnost před zákonem tak nejen značně pokulhává.

Ptám se vás, pane premiére, budete tuto situaci řešit, nebo bude čekat, až budou hoteliéři, stejně jako taxikáři, křičet na náměstích a blokovat dopravu?. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Jandovi. Ještě než dám slovo Lukáši Černohorskému, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Omlouvá se paní poslankyně Helena Válková do konce dnešního pracovního dne a od 16 hodin se omlouvá také pan poslanec Pustějovský.

Nyní pan poslanec Lukáš Černohorský, připraví se pan poslanec Dolínek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den. Vážený pane premiére v demisi, uplynul měsíc od vaší návštěvy Moravskoslezského kraje. Během ní jste také navštívil společnost OKD. Po schůzce se zástupci OKD v médiích z úst předsedy dozorčí rady Michala Kuči zaznělo, že OKD nepovoluje rozšířit těžbu pod Karvinou, konkrétně pod dosud obydlenou částí Staré Město. Před pár dny se ale na úřední desce Obvodního báňského úřadu objevilo oznámení o zahájení správního řízení o povolení těžby v této lokalitě. Pro místní je to už poněkolikáté nemilé překvapení. Staroměšťané žijí v nejistotě už více než pět let, kdy OKD nečekaně ohlásilo záměr těžit na území, které bylo do té doby určeno pro rozvoj a výstavbu. Část domů včetně novostaveb byla vykoupena a zdemolována, ve Starém Městě chybí teď občanská vybavenost.

Když dosluhující šachty převzal stát, tak se začalo mluvit o útlumu v horizontu několika let. Proč právě teď státní podnik OKD žádá o nová území? Můžete mi prosím sdělit, jaké plány má vláda České republiky s OKD a těžbou pod městem Karviná? Může mi premiér v demisi sdělit, jaké plány má vláda s dolem Frenštát? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lukáši Černohorskému. Nyní pan poslanec Petr Dolínek se svou interpelací. Znovu opakuji, že odpovědi dojdou do 30 dnů, podle zákona o jednacím řádu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane premiére, ceny bytů v České republice mají dlouhodobě rostoucí tendenci. Ceny bytů v Česku vzrostly za poslední čtyři roky v průměru o více než 40 % a tento trend nadále pokračuje, především v Praze a samozřejmě i v dalších velkých městech, kde se novostavby prodražily někde až o 68 %.

Beru na vědomí plán, který jste avizoval na setkání se zástupci měst a obcí ve věci zřízení investičního fondu pro obce. Může to být užitečné, může to být potřebné. Ale v této souvislosti bych se chtěl zeptat, z jakého důvodu jste se rozhodl zrušit fond rozvoje bydlení a nahradil tímto fondem. Neměl by právě nyní stát ještě více podpořit výstavbu bytů vzhledem k akutnímu nedostatku bydlení ve velkých městech a v celé České republice? Není to prostě tak, že tato vláda a její ministři nevědí, co to je bytová politika, neznají cesty, jak tomu napomoci? Nebojíte se prostě toho, že to neumíte, a proto to dáváte do jiných fondů? A není to třeba tak, že vás bydlení v České republice nezajímá? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Dolínkovi. Pokračujeme interpelací paní poslankyně Věry Kovářové. Kolega Dolínek je stále připraven. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v úterý demonstrovali nespokojení starostové před Úřadem vlády. Šlo jim o přijetí návrhu novely zákona o střetu zájmů ve znění senátního návrhu. Jak to dopadlo, všichni víme, přijata byla verze sněmovní. Do detailů však nebudu zabíhat. Co jiného však v této souvislosti mě zarazilo, je mimořádně omezený prostor pro demonstrující před Úřadem vlády. Musí se tísnit na pár metrech, ohrožuje je tramvajový a automobilový provoz. Při větším počtu demonstrantů hrozí buď jejich zranění, nebo zastavení provozu.

Demonstrující by podle mého názoru měli mít před Úřadem vlády daleko více místa, aby před sídlem premiéra mohli svobodně říci, co si o vládních krocích myslí. Proč mají jen těch pár metrů? Je to reakce na demonstrace, které směřují proti vám osobně, nebo dlouhodobější praxe? Proč omezujeme shromažďovací právo? Kdo za to nese odpovědnost? Bojí se snad vláda demonstrantů, kteří jen chtějí vyjádřit svůj názor? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Protože máme před sebou dvě poslední interpelace na předsedu vlády, upozorňuji, že budou následovat okamžitě po dvou interpelacích Petra Dolínka interpelace na členy vlády. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: První z těchto dvou interpelací se týká, vážený pane premiére, daně z přidané hodnoty. Připravovaná novela zákona o dani z přidané hodnoty, aspoň tak jak jsme se mohli dozvědět, mění definici dotace k ceně, která bude mít obrovský dopad na dotované služby - doprava, sociální služby atd. Současná právní úprava výslovně vyjímá dotaci k výsledku hospodaření z dotace k ceně. Dotace k výsledku hospodaření nepodléhá odvodu daně z přidané hodnoty, dotace k ceně ano. Touto změnou dojde k obrovské zátěži veřejných rozpočtů krajů, měst a obcí. Současné kompenzace jen ve veřejné dopravě napříč republikou vzrostou z důvodu této úpravy o zhruba 6 mld. korun. Samosprávy vydají tuto částku a prakticky vyvedou peníze samospráv do státního rozpočtu.

V posledních letech se jedná o další zásah státu, jehož výsledkem bude trvalé zatížení samospráv. V předchozím například bylo navýšení růstu mezd řidičů a dodnes není systémově vyřešeno, jak je to krajům kryto. Ptám se tedy, jak bude systémově řešeno posílení rozpočtu samospráv tak, aby tento krok nebyl přímou hrozbou ke snížení objednaných veřejných služeb v přepravě cestujících vedoucí ke kolapsu v dopravě. Snížení by se mohlo dotknout až 30 % současných výkonů. Dopravci, kteří budou odvádět z přijatých kompenzací DPH, nemají shodná sídla s objednavateli. Objednateli nejsou jenom kraje, ale také města se svými městskými dopravami a obce.

Návrat vybraných finančních prostředků prostřednictvím RUD není možný a nejde to takto namodelovat. Samosprávy nemají proti zaplacené DPH ani možnost odpočtu, protože nemají daň na vstupu související s touto činností, jsou konečnými spotřebiteli této služby. Řeší nyní jen snížení DPH na jízdném. A přestože podporuji to, aby mladí a senioři mohli ve veřejné dopravě, v té meziměstské, jezdit za nižší peníze, tak je zvláštní, že těch 6 miliard, které se vyberou zde, se rovná těm 6 miliardám, co vládě na tento projekt chybí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě můžete zůstat, pane poslanče, vzhledem k tomu, že poslední interpelace na předsedu vlády je také od vás.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane premiére, chtěl bych se zeptat na věci podpory veřejných zaměstnanců. Obracím se na vás s dotazem ohledně vašeho nedávného výroku, že řešením nedostatku zdravotních sester v třísměnném provozu by mohly být výsluhové příspěvky. Já se ztotožňuji s tímto návrhem, aby zdravotní sestry pobíraly výsluhový příspěvek jako nyní třeba bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nicméně zavedení výsluhového příspěvku pro zdravotní sestry by nevyřešilo jinou velkou komplikaci. Zažil jsem několik případů v Praze, určitě i v jiných krajích a městech se to děje. Při odchodu do důchodu totiž zdravotní sestry přicházejí o služební byty. Ony mají velmi nízké příjmy, ony si nemají moc kde našetřit za život na bydlení, a když jsou do důchodu, tak v Praze to znamená odchod z tohoto města. Znamená to vrátit klíče, vystěhovat se a doufat, že v jejich rodných obcích je přijmou zpátky po 35 letech služby v nemocnici.

Ptám se tedy, jak byste řešil vy tuto situaci, kdy při odchodu do důchodu musí zdravotní sestry vracet služební byty, pokoje na ubytovnách a vlastně se vzdát celého svého životního zázemí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Dolínkovi a konstatuji, že všechny interpelace na předsedu vlády byly vyčerpány. Znovu opakuji, že odpovědi předsedy vlády interpelujícím poslancům dojdou do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu.

Protože podle jednacího řádu můžeme pokračovat hned ústními interpelacemi na ostatní členy vlády, tyto zahajuji. První interpelace je paní poslankyně Markéty Pekarové Adamové na ministra zemědělství Jiřího Milka. Připraví se kolega Jakub Janda. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zákon o ochraně zvířat před týráním ukládá obcím povinnost postarat se o týraná zvířata, která jsou na jejich území nalezena. Obce na to však často nemají peníze ve svých rozpočtech. Ministerstvo zemědělství proto vypsalo nový dotační program, ze kterého mohou obce peníze čerpat. Jeho účelem je zajištění péče o odebraná zvířata umístěná do náhradní péče nebo předběžné náhradní péče podle zákona na ochranu zvířat proti týrání. Dotační program však počítá jen s dotacemi na skot a koně. Většina obcí má přitom problém především s týranými psy, na které program nepamatuje. Domnívám se, že pokud naše zákony předpokládají, že se musí obec o týraná a toulavá zvířata postarat, tak by mělo ministerstvo vypsat program pro všechna zvířata, nikoliv jen pro koně a skot.

Vážený pane ministře, připraví ministerstvo takový dotační program či rozšíří program stávající tak, aby se týkal i těchto druhů zvířat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Adamové Pekarové. Pan ministr zemědělství má svých pět minut a odpoví na interpelaci paní poslankyně. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Děkuji. Dobrý den, vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci. Na interpelaci bývalého poslance Bendla vznesenou na 57. schůzi Poslanecké sněmovny, týkající se problematiky financování, odpovídal již můj předchůdce. Cílem této neinvestiční dotace, kterou jsme vypsali, je kompenzace obcím zatíženým povinnostmi vyplývajícími z přenesené působnosti, finanční náklady spojené s jejich zajištěním v případech mimořádného rozsahu. Jedná se uplatnění zvláštního opatření náhradní péče či předběžné náhradní péče v případech mimořádného rozsahu. Obecním úřadům obce s rozšířenou působností, které předběžnou náhradní péči zajišťují, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů. Náhradu nákladů je sice povinna uhradit ta osoba, které byla zvířata odebrána, vymahatelnost náhrad je však sporná.

Letos zavedená podpora představuje operativní řešení krizových případů spojených s mimořádnými finančními náklady, které významně zatěžují rozpočet obce a mohou dosáhnout parametrů kolidujících s kapacitou obcí pokrýt náklady na péči o týraná zvířata a zajišťování úkonů přenesené působnosti. Toto opatření mělo být pomocí obcím při řešení krizových situací, nikoliv rutinním nástrojem. Zajištění finančních prostředků přes krajský úřad a jiné oslovené resorty v krátké potřebné době se ukázalo jako neprůchodné. Dotace obcím prostřednictvím zásad Ministerstva zemědělství je nástrojem pro řešení kritických stavů. Zásady Ministerstva zemědělství se přitom řídí zákonem o zemědělství, který umožňuje Ministerstvu zemědělství takto podporovat chovy hospodářských zvířat. Psi proto z uvedeného dotačního programu podporovat nelze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní kolegyně Adamové, jestli má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte jednu minutu na doplňující otázku. Pan ministr jistě bude připraven.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Jistě je rozsahem závažné, když se objeví množírna psů. To se určitě shodneme. Chápu, že Ministerstvo zemědělství řeší hospodářská zvířata. Proto se spíše zeptám obecněji jako na zástupce vlády, jestli třeba takovéto věci komunikujete s ministryní pro místní rozvoj, kam se, tuším, předpokládá, by mohla tato problematika spadat, nebo ministrem životního prostředí, pokud vezmeme tak, že to je ochrana zvířat. Je to opravdu asi resortismus v tuto chvíli, ale zajímalo by mě, jestli jste vůbec třeba takové téma řešili na vládě, jestli máte nějakou vizi nebo do budoucna chcete tuto problematiku řešit, protože si nemyslím, že obce v případě, že se na jejich území objeví právě množírna, kde jsou desítky i stovky zubožených zvířat, mají dostatek peněz ve svém rozpočtu, aby to řešily. Ale musí to řešit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana ministra, jestli odpoví na doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Pane ministře, máte dvě minuty.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Děkuji za slovo. Můj osobní názor, který budu prosazovat, pokud budu ve vládě, je, aby veškerá zvířata byla čipována, aby se vědělo přesně, čí jsou zvířata, protože otázka množíren, otázka potulujících se psů a koček je otázka, že jsou odchyceni, ale nikdo neví, kdo je majitel. Myslím si, že je potřeba v tomto v České republice udělat pořádek. V některých zemích je to běžné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. A nyní pan poslanec Jakub Janda s interpelací na Lubomíra Metnara, který ale není přítomen. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Vážený pane ministře, dne 28. března 2018 jsem vám zaslal dopis ve věci postoje České pošty vůči obcím při provozu poboček Pošta Partner. V tomto dopisu jsem apeloval na větší vstřícnost státu vůči obcím, které se v zájmu zachování základní občanské vybavenosti snaží pobočku pošty udržet právě formou využití Pošta Partner. Jak jsem uváděl, paušální částka, kterou státní podnik Česká pošta poskytuje, nepokrývá ani mzdu zaměstnance, a daná obec tak na provoz pošty doplácí svými výraznými částkami, které zatěžují obecní rozpočty, a položil jsem vám přímou otázku, zda by neměla Česká pošta jako státem řízený podnik přehodnotit svůj postoj k obcím a na provoz takovýchto poboček finančně přispívat větší částkou, tedy zvýšit paušální odměnu, která by kryla alespoň mzdu samotného zaměstnance.

Na můj dopis jste odpověděl, že se Česká pošta průběžně zabývá motivačním systémem, a ujistil jste mě, že Česká pošta má zájem na zatraktivnění projektu. Já vám za tuto odpověď děkuji, musím však říci, že mě neuspokojila, a proto se vás znovu ptám. Protože je to věc čistě politického rozhodnutí, a nikoli předního postupu. Přehodnotí Česká pošta jako státem řízený podnik svůj postoj k obcím, které jsou zapojené do programu Pošta Partner, a bude na provoz poboček finančně přispívat větší částkou, tedy zvýší paušální odměnu, která by kryla alespoň mzdu samotného zaměstnance? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jakubu Jandovi, a protože tady pan ministr není přítomen, odpověď dostanete do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu.

Nyní paní poslankyně Věra Kovářová na ministra zdravotnictví, který přítomen je. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v minulém volebním období jsem vaše předchůdce konfrontovala s otázkou, co dělají proto, aby lékařů a jejich služeb na venkově neubývalo. Šlo hlavně o stomatologickou péči. S pány ministry jsme se shodli na tom, že jde o problém, že je potřeba s ním něco dělat, ale musím přiznat, že se mi moc nelíbilo tempo, které bylo nasazeno. Ono těch kroků bylo poměrně málo, a ještě ke všemu byly pomalé. Situaci navíc komplikoval ping-pong mezi ministerstvy zdravotnictví a školství, který kvůli zapojení těchto úřadů do komplexního řešení nedostatku lékařů na venkově vznikl, aspoň při pohledu z vnějšku.

Dnes bych se ráda zeptala, zda na snahy svých předchůdců navazujete a zda se chystáte pracovat přece jen trochu rychleji. Bylo by to myslím žádoucí. Jaké konkrétní kroky jste podnikl, jaké podnikáte a jaké podniknete? Jaký je jejich časový rámec, jaký je závazný cíl, který jste si vytyčil, a jaký je termín, kdy ho chcete dosáhnout? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. A pan ministr zdravotnictví má pět minut na odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, musím souhlasit skutečně, že úbytek lékařů ve venkovských oblastech, v odlehlých regionech je problém. To si tady asi nemusíme zastírat, že tento problém neexistuje (existuje?). Je to zejména právě v klíčových oborech, jako je praktický lékař, stomatologie, praktický lékař pro děti a dorost. Důvodů je samozřejmě několik. Když se podíváme např. na věkovou strukturu praktických lékařů, zejména těch dětských, tak ti mají vlastně nejvyšší věkový průměr. Praktický lékař pro děti a dorost má dneska věkový průměr 59 let. Vidíme, že to je strukturální problém, který nemá úplně řešení mávnutím kouzelného proutku.

První věc je, kterou samozřejmě řešíme, je komunikace se zdravotními pojišťovnami. Ty jsou ze zákona vlastně odpovědny za zajištění místní a časové dostupnosti, to je něco, co my budeme kontrolovat, a pojišťovny v rámci své smluvní politiky mají možnost, pokud třeba opakovaně proběhnou neúspěšná výběrová řízení na uzavření smlouvy v konkrétní lokalitě, zvýšit až o 30 % úhrady oproti běžným úhradám zdravotní péče. My budeme samozřejmě tlačit na zdravotní pojišťovny, aby toto dělaly a aby zkrátka tu péči zajistily, což je právě jejich zákonná povinnost.

Druhá věc, kterou může dělat samotné Ministerstvo zdravotnictví, tak možná že jste zaznamenala, připravili jsme dotační programy. Jednak tedy fungují dotace pro praktické lékaře, kdy nabízíme praktickým lékařům až 500 tisíc Kč na otevření ordinace ve vybraných lokalitách, kde není možné praktického lékaře dostat standardní cestou, a teď jsme vlastně spustili program pro zubaře, kde je to až 1,2 mil. Kč na provoz zubní ordinace právě opět v odlehlých oblastech. Vytvořili jsme skupinu ze stomatologické komory, pojišťoven a ministerstva, vytipovali jsme na základě několika kritérií ty problémové oblasti a v pondělí jsme spustili program. Musím říct, že předtím, než jsme ho spustili, byl poměrně velký zájem, mnoho dotazů, takže uvidíme. Jsme sami na to zvědaví, jak úspěšný bude. Ale každopádně 1,2 mil. Kč bude moci ten zubař čerpat, pokud se zaváže, že v konkrétní lokalitě zůstane minimálně pět let, že bude brát pacienty takzvaně na pojišťovnu, tedy pojištěnce zdravotních pojišťoven, nikoli pouze takzvaně na cash, což je ten problém. Protože u nás nemáme třeba nedostatek zubařů. U nás v přepočtu na obyvatele máme dostatek zubařů. Problém je jejich lokalizace. To, že zůstávají ve větších centrech a že nechtějí přijímat pojištěnce, že zkrátka pracují pouze za hotovost. A právě tento dotační program cílí na to, že musí splnit tyto podmínky. Snažíme se takto finančně motivovat. My nemáme možnost nějakých umístěnek, my nemůžeme lékaře vzít do okovů a někam je umístit. My se snažíme takto nastavit nějaké finanční motivace jednak skrze úhrady z veřejného zdravotního pojištění od pojišťoven, a druhak těmito dotačními programy.

No a pokud jde o strukturální problém, věková struktura, to, že lékaři stárnou, tak tam jsme vstoupili v jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kde už máme konkrétní plán. Musíme posílit lékařské fakulty, protože zkrátka podle našich predikcí, tak jak máme data, lékaři skutečně stárnou a počet absolventů, současný počet absolventů nedostačuje na přirozenou reprodukci stárnoucích lékařů. Musíme zvýšit počet absolventů. Máme to předjednáno s děkany lékařských fakult. Máme to předjednáno samozřejmě s Ministerstvem školství, pod kterého to spadá, a bude to desetiletý plán navýšení finančních prostředků, protože fakulty na to samozřejmě musí dostat peníze na studenty, a už od příštího roku, resp. od září dostanou první peníze, aby se mohly připravit, a od příštího akademického roku, resp. ne toho, co bude teď, ale 2019-2020, budou fakulty přijímat o 15 % studentů navíc, tak zkrátka aby produkovaly víc absolventů. To je další opatření. Ale bude to samozřejmě všechno nějaký čas trvat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k odpovědi. Nyní otázka. Máte zájem o doplňující otázku? Má paní kolegyně. Pan ministr poslouchá doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane ministře, moc děkuji, jsem ráda, že ty dva dotační programy byly zřízeny, a doufejme, že tedy se k tomu i lékaři postaví čelem a vyčerpají je.

Trošku si nyní rýpnu. Někdy v průběhu zimy jsem zaznamenala vaše mediální prohlášení, ve kterém jste občany vyzýval, aby Ministerstvu zdravotnictví hlásili, kde je málo zubních lékařů, kde je jejich péče nedostupná. Nic ve zlém, chápu, že PR je velmi důležité, ale přece jen. To ta čísla nemá Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny nebo třeba stomatologická komora? Upřímně, mně to přijde úplně fascinující, když ministr musí v 21. století vyzývat veřejnost, aby mu sdělila informace z jeho resortu, které považuji - snad ne mylně - za úplně základní. Děkuji za vysvětlení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr má dvě minuty na doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Tak samozřejmě, že ta data máme. Ono to bylo právě v souvislosti s tím zřízením dotačního programu, kdy jsme vytvořili skutečně speciální pracovní skupinu, kde je stomatologická komora, ministerstvo, pojišťovny, a řekli jsme samozřejmě, že občané nám mohou hlásit svoje podněty na speciální e-mailovou adresu. Ale s tím, že samozřejmě vycházíme i z jiných dat. Máme data. Máme data ze zdravotních pojišťoven. Zpracovali jsme dokonce mapu. Kdybych ji tady měl, škoda, že ji tady nemám, protože bych vám ji ukázal, je na našich internetových stránkách, kde vlastně právě jsou ty lokality, které jsou problematické. Je tam několik kritérií. Ale zkrátka myslím si, že mít nějaké podněty od občanů také není úplně špatně. Ale ta mapa je zpracována, je poměrně hezká, dělali jsme to s Univerzitou Karlovou a skutečně okres po okrese jsme mapovali tu dostupnost. A jsou tam asi čtyři úrovně, od té skutečně naprosté nedostupnosti po nějakou zhoršenou dostupnost. Takže to je něco, co máme zmapováno, a uvidíme.

Doufám, že ten program bude úspěšný, protože v zásadě dneska jediná možnost, kterou máme, je skutečně ta finanční motivace. Nic jiného nemáme v ruce, tak abychom ty lékaře dostali. Ale na druhou stranu je třeba si přiznat, že ono to je strukturální problém, vylidňování venkova, to, že ten lékař tam půjde, tak samozřejmě musíte mít nějaké zázemí, musí tam mít nějakou školu pro své děti, zaměstnání pro manžela a tak dále. Ono to není pouze o tom, že ten lékař tam přijde bez ničeho. Takže musí se asi zapojit ještě i další resorty, je to skutečně komplexnější.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zdravotnictví a pokračujeme interpelací paní poslankyně Hyťhové na ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou, která tady není. Takže paní poslankyně máte svoje dvě minuty.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Vážená paní ministryně, obrátili se na mě postižení občané, kteří nemohou používat mechanický vozík, ale jsou schopni se pohybovat pouze na tom elektrickém vozíku. Bohužel mají problém s možnostmi získat automobil, který je upravený právě pro elektrické vozíky, tedy auta, kde člověk nepřesedá, ale najíždí přímo s vozíkem. Takto upravená auta se ovšem u nás nevyrábějí a úprava auta stojí statisíce až milion korun podle typu vozu. Příspěvky na auto pro postižené, ať už používají mechanický, nebo elektrický vozík, jsou stejné, takže v praxi jsou lidé odkázání na elektrické vozíky diskriminováni a nemají reálnou šanci si pořídit auto, které by jistě přispělo k jejich větší socializaci. Cenově dostupná auta se ovšem ve světě vyrábějí od Japonska až po Indii a Čínu a určitě i jinde ve světě.

Prosím vás o zvážení, zda by ministerstvo či nějaká státní organizace vozy vysoutěžila a nakoupila a následně poskytla postiženým s tím, že by na ně přispěly buď zdravotní pojišťovny, nebo Česká okresní správa sociálního zabezpečení. Předem děkuji za odpověď a doufám a věřím, že se tím ministerstvo bude zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hyťhové. Paní ministryně odpoví do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu a my pokračujeme interpelací na stále nepřítomnou ministryni Němcovou, a to interpelací pana Mikuláše Peksy. (Poslanec Peksa na výzvu reaguje pomalu.) Pane poslanče! Já vždycky hlásím, kdo se má připravit. Tak ještě ohlásím - připravený je jistě pan poslanec Václav Klaus, který má následující interpelaci. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Vážená paní ministryně, magistrát označil celé území města Ústí nad Labem za sociálně vyloučenou lokalitu, což mimo jiné znamená nevyplácení části podpory v hmotné nouzi. Toto rozhodnutí, které má rozsáhlé dopady na životy konkrétních lidí, je sice v gesci samospráv, ale vychází ze zákonů v kompetenci vašeho ministerstva. Dotčení lidé nemají kam jít, nechtějí-li opouštět své město. Protože nenašli lepší možnost, skončili v bytech provozovaných obchodníky s chudobou, kteří tyjí právě z doplatků na nájem. Tento byznys v Ústí došel často až k úrovni, kdy se do města cíleně stěhují lidé i z velmi vzdálených končin v rámci takzvané sociální turistiky.

My toto odmítáme a jsme samozřejmě rádi, že se byznys s chudobou v Ústí zastaví. Je ovšem třeba říct také, za jakou cenu a jakým způsobem. Místo toho, abychom hledali řešení, jak zapojit nejslabší do společnosti, je vyženeme za hranice města. Většina sociálně nejslabších lidí bez kapitálových a sociálních jistot a vazeb bude rozptýlena do okolních měst a obcí. Pokud se snažili něco budovat, veškerá jejich snaha vyjde vniveč. Významně ohrožena je i kvůli stěhování a dlouhodobé existenční nejistotě možnost dětí dosáhnout lepší životní úrovně pomocí vzdělávání. A i když můžeme vést debatu o tom, komu by stát měl a neměl pomáhat, věřím v elementární shodu na tom, že dětem ano. Stejně tak toto plošné opatření dopadne i na ty, kteří si ve své situaci zkrátka nemohou pomoci a levnější byt neseženou: starobní důchodci, samoživitelky a další. Ti si najednou musí hledat novou existenci mimo město. Dominovým efektem se pak plošné zavádění statutu sociálně vyloučených lokalit šíří republikou dál, a to přesto, že ustanovení, které ruší doplatky v sociálně vyloučených lokalitách, bylo napadeno a momentálně leží u Ústavního soudu. To máme v republice i příklady dobré praxe sociálního bydlení. Loni například získalo za svůj přístup ocenění město Brno.

Jaké závěry tedy z této situace hodláte jako ministryně vyvodit? Budete podporovat širší novelizaci zákona o hmotné nouzi? Vnímáte na základě těchto události též za nutné co nejrychlejší zavedení zákona o sociálním bydlení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. K otázce paní ministryně odpoví do třiceti dnů.

Nyní pan poslanec Václav Klaus na ministra zemědělství, který je přítomen. Připraví se pan kolega Adamec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře, já si na vás dovoluji vznést interpelaci. Omlouvám se, většinou interpeluji ve věcech školství, ale byl jsem požádán jedním podnikem z Pardubického kraje. Má interpelace se týká existence opravdu drobných zemědělských podniků a vztahu státu k nim.

Výchozím bodem je konkrétní příklad Statku Uhersko, který čelí pokutám ze strany krajské veterinární správy, která jim udělila již pokuty ve výši 120 tisíc korun. Oni přitom nadojí denně jenom 200 litrů čerstvě nadojeného mléka a ty pokuty jsou například za označení čerstvého kakaa čerstvým kakaem namísto označení mléčný nápoj s příchutí kakaa nebo za ohrožení spotřebitele označením mléka jako neodstředěného namísto termínu nestandardizované. Dodám, že všechny kontroly krajské veterinární správy ohledně jakosti byly vždy zcela v pořádku a výrobky tohoto provozu, jak pekařské, tak mléčné, získávají každoročně titul MLS Pardubického kraje a podobná ocenění.

Já nechci zabřednout do konkrétních případů konkrétního podniku, to není asi namístě. Jenom bych zmínil, že lokální výrobci mají velký smysl pro samotnou krajinu, podnikatelské prostředí a jeho šíři. Tak se vás dovoluji zeptat, zda můžete zajistit lidský přístup také k těmto podnikům, aby nedocházelo k jejich likvidaci. Tím nemyslím jakoukoliv benevolenci v hygienických standardech, nýbrž neadekvátní sankcionování za nesmyslná a s hygienou nesouvisející nařízení, mimo jiné evropská a podobně. Děkuji a očekávám, jaký bude váš přístup, vlastně vašeho ministerstva, i k drobným podnikatelům a lidský přístup k těmto výrobcům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klausovi za otázku a dodržení času. Pan ministr Milek má svých pět minut na odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych reagoval na tento podnět. Státní veterinární správa nediskriminuje malé zemědělské regionální výrobce. Toto lze doložit například počtem malých zpracovatelů mléka, takzvaných minimlékáren, které dozorují jednotlivé krajské veterinární správy. K dnešnímu dni existuje 266 takových provozů. Třicet dva z těchto provozů je dokonce ve stejném kraji jako zmiňovaný Statek Uhersko a závažné problémy musí krajská veterinární správa řešit pouze s tímto jedním statkem. V průběhu roce 2017 Státní veterinární správa dokonce na vlastní náklady prováděla laboratorní vyšetření syrového mléka zpracovaného v minimlékárně.

Pokud jde o konkrétní uváděný příklad Statku Uhersko, je nezbytné zmínit, že provozovatel příliš zveličuje nedostatky v označení a příliš bagatelizuje, popřípadě rovnou zatajuje závažné nedostatky v hygieně. Jde i o údaje o pokutě. Pokuty v roce 2017: pokuta 20 tisíc korun za hygienické nedostatky při kontrole 7. 4. Závažné hygienické nedostatky, absence vlastních vyšetření výrobků, provozní dokumentace, nezajištěné dosledování výroby a výrobků.

Pokud jde o konkrétní uváděný příklad Statku Uhersko, je nezbytné zmínit, že provozovatel příliš zveličuje nedostatky v označení a příliš bagatelizuje, popřípadě rovnou zatajuje závažné nedostatky v hygieně. Jde i o údaje o pokutě. Pokuty v roce 2017: pokuta 20 tisíc korun za hygienické nedostatky při kontrole 7. 4. Závažné hygienické nedostatky, absence vlastních vyšetření výrobků, provozní dokumentace, nezajištěné dosledování výroby a výrobků. Následná kontrola 16. 8. v roce 2017 a uložená pokuta 40 tisíc korun. Opakované hygienické i dokumentační nedostatky, nezajištěná dosledovatelnost. V roce 1918, 26. 4., pokuta 60 tisíc korun. Takže doopravdy je to 120 tisíc korun. Je to ještě nepravomocný příkaz. Pokuta za nedostatky při těchto třech kontrolách, opakovaně hygienické i dokumentační nedostatky, nezajištění dosledovatelnosti, prošlé výrobní suroviny.

K ukládání pokut lze obecně sdělit následující. Ukládání pokut vychází z právních ustanovení, které ustanovují nejnižší a maximální sazbu, a je na uvážení dozorového orgánu, jak vysoká sankce bude udělena. Každý případ se posuzuje individuálně. Záleží na opakovanosti přestupku, závažnosti, objemu zboží, kterého se přestupek týká, jednání ze strany provozovatele potravinářského podniku, ochota nedostatky ve stanovené lhůtě odstranit. Můžu doložit tady fotografie panu poslanci z dotčené kontroly, takže předám panu poslanci, aby viděl, o jaké přestupky se jednalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Jiřímu Milkovi za odpověď. Ptám se pana kolegy Klause, jestli má zájem o doplňující otázku. Má. Prosím, pane poslanče, máte minutu na doplňující otázku.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Smyslem mé interpelace se nebylo dohadovat o tom, jestli kontrola našla nějaké obaly, které nesouvisely s výrobou, a podobné věci, to se tady nemusíme dohadovat, ani jeden z nás jsme na tom statku nebyli.

Moje otázka byla myšlena tak, jestli současná praxe vám přijde zcela vyhovující, zda zamýšlíte trošku zmírnit neuvěřitelně byrokratická omezení drobných výrobců a zda v tom hodláte něco činit. Já jsem se nechtěl s vámi dohadovat o konkrétním případu Statku Uhersko. Já jsem tam nebyl, vy jste tam taky nebyl, to by asi nebylo důstojné. Ale spíš obecněji, jak zamýšlíte do budoucna k tomu přistupovat, nebo zda vám ten současný stav zcela vyhovuje a takhle se vám to líbí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klausovi za jeho doplňující otázku. Pan ministr se chystá k odpovědi. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Určitě současný stav je takový, že na malé výrobce chodí jenom sporadicky kontroly. Veterinární správa dneska na velkých mléčných zpracovatelích, což jsou velké mlékárny, tak tam je denní dozor minimálně jednoho, někdy i dvou veterinářů. Takže to, že bychom kontrolovali nějak nadmíru tyto malé, já si to nemyslím, ale tady opravdu došlo k trojnásobnému nebo opakovanému stejnému pochybení, takže bohužel, pokuta byla uložena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Tato interpelace končí a pokračujeme interpelací pana poslance Ivana Adamce na ministra dopravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, chtěl bych se dotázat na některé věci ohledně slev pro studenty. Od zítřka platí ten dáreček, který jste dali našim seniorům na 65 let a studentům do 26 let. Samozřejmě bych tady mohl kritizovat toto rozhodnutí a vnímám to jako politické rozhodnutí. Dovedu si představit, že těch šest, nebo více jak šest miliard by se dalo využít jinak, přímo do důchodu nebo na dostavbu naší silniční a železniční sítě, nicméně říkám, to není předmětem mého dotazu.

Chtěl bych se zeptat na jednu věc. Jak se to bude hlídat? Protože u seniorů je to velmi jednoduché. Ti prostě mají občanský průkaz, 65 let, jede to. U studentů je to trošku komplikované, protože školy nejsou právně zodpovědné za vydávání potvrzení. A tam vidím velký problém, protože třeba v Brně se zjistilo za loňský rok, že ti revizoři přišli na to, že skoro tisíc studentů vlastně mělo neplatný průkaz ze školy. Nevím, jak to zjistili, ale rozhodně si myslím, že to bude problém, protože ty průkazky skutečně, zjistit, jestli jsou ty správné, nebo nejsou, to vidím opravdu jako velký problém.

A další věc si myslím, že je potřeba se také zeptat na otázku, jak to budete řešit v případě, protože dneska, když jezdí linkové autobusy a dojedou do města, tak se z nich stane příměstská doprava a vlastně jedou ve stejných trasách jako linky hromadné městské dopravy. A tady samozřejmě vzniká konkurence pro ty dopravce, která podle mě není úplně tou správnou konkurencí, protože rozdíl ceny městské hromadné dopravy, na kterou se tato sleva nevztahuje, a té příměstské linkové dopravy prostě bude velký, 75 % je už dost velká částka. Tak by mě zajímalo, jestli jste přemýšlel o tom, jak to těm obcím, které vlastně dotují tu prokazatelnou ztrátu, nahradíte, nebo jestli to necháte přímo na nich. Pak je potřeba říct, že je to společný díl obcí a státu, ten dáreček. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano, doplním větu. Prostě bude to částka podle mě vyšší než těch šest miliard korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr dopravy Dan Ťok má pět minut na odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Adamče prostřednictvím pana předsedajícího. Tak předně jenom jedna upřesňující informace. Ta sleva, bohužel, nebo, no, nebudu tam dávat ten přívlastek, nebude zahájena od zítřka, ale až od 1. 9., a to zrovna vezmu jako odpověď na tu vaši druhou část, protože jsme dlouho projednávali s kraji a se statutárními městy, jak se právě k těm případům souběžné jízdy a všech těch možných slev, které měly ve svých systémech, ať už je to třeba pražská integrovaná doprava, nebo ať už jsou to ty integrované dopravy jednotlivých krajů, jak to udělat a jak to hlavně do těch systémů celé dát. Kraje nás požádaly, abychom ten náběh posunuli, aby měly čas ty věci udělat.

Jinými slovy, dneska to bude tak, že pokud jsou tam ty souběžné trasy, tak my jsme řekli, že vlastně ta sleva bude platit jenom pro autobusy, které jsou ve veřejné službě a nejsou, řekl bych, ta městská hromadná doprava, ale jsou to ty dopravy souběžné. Obec má možnost, nebo ten subjekt, který to dělá, má možnost to řešit takovým způsobem, že v tom našem návrhu je, že může některé části těch linek vyloučit ze slevy, tzn. pokud by si nechtěl dělat vlastní konkurenci, že pojede někde mnohem levněji než souběžná linka městské hromadné dopravy, anebo ji může přetypovat, že nebude končit v centru, ale bude končit někde na konečné městské hromadné dopravy. Takže tyhle věci se dořešily a podle mých informací tam dneska nejsou problémy mezi obcemi nebo městy, krajskou integrovanou dopravou.

Co se týče těch slev, tak je to koncipováno tak, že platnost slevy pro žáky mezi šestým až patnáctým rokem a studenty mezi patnáctým až dvacátým šestým rokem nebudou omezeny na trasu mezi bydlištěm a školou, tak jak tomu bylo doposud, a sleva bude poskytována i v době letních prázdnin. Nárok na slevu má cestující do 15 let, do 15 let nemusí prokazovat, protože nemá ani občanku a nic, od 15 do 18 je to buď oficiálně vydaným průkazem dokladujícím věk držitele, což je občanský průkaz nebo jiný typ průkazů, a student může prokázat nárok kromě dosavadního žákovského průkazu taktéž platnou ISIC kartou anebo tím, co jste říkal, prostě potvrzením o studiu, které má své limity, ale je dneska v zákoně a ve vyhlášce Ministerstva financí jako uznatelný doklad.

Budeme muset zvýšit kontrolní činnost nejenom kvůli tomu, abychom zkontrolovali, zda ty průkazy jsou platné a jestli toho někdo nezneužívá. Ono je tam ještě pár jiných věcí. Jsme si toho vědomi, je to riziko, ale já jsem docela přesvědčen o tom, že by to nemusel být zas až takový nárok. My věříme tomu, že očekávaná hodnota těch šesti miliard ročně by mohla být tímto způsobem, nebo nemusela být překročena a že by tam mohla být i nějaká rezerva.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru dopravy. Kolega Adamec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, já spíš konstatování. Ono když je něco zadarmo nebo s velkou slevou, tak se samozřejmě ten počet podvodů násobně zvyšuje, nebo možnost těch podvodů. Já si myslím, že je potřeba na tom pracovat.

Možná ještě doplňující otázka. Ono se to bere z té základní ceny jízdného, ale dneska existují taky jízdenky, takové ty různé akce, které tam jsou, a já mám obavu samozřejmě, že to povede k tomu, že celkově ten systém se obecně zdraží, i když bude ta sleva, takže dopravci budou také zdražovat. A mám obavu, aby těch šest miliard na to skutečně stačilo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr se chystá k odpovědi na doplňující otázku. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom bych chtěl zdůraznit jednu věc. Právě proto, protože co je úplně zdarma, bývá, že si toho lidé neváží, tak jsme tam dali tu výraznou slevu 75 %. Myslím si, že už to samo o sobě může být jakýmsi korektivem. Nechme se překvapit. Na ty věci budeme reagovat. Jsem přesvědčen, že to spíše umožní jak seniorům, tak žákům si prostě vybudovat návyk jezdit vlakem a veřejnou dopravou a že by to mohlo pomoct ulevit veřejné dopravě obecně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře, za doplňující odpověď. Ještě než budeme pokračovat interpelací pana poslance Kopřivy na ministra spravedlnosti, konstatuji došlou omluvu, od 16 hodin do 18 hodin se omlouvá pan poslanec Stanislav Berkovec. Nyní tedy pan poslanec Kopřiva. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, mám jednoduchý dotaz, zda má vaše vláda bez důvěry, v demisi, v plánu zrušit pozici zmocněnce pro lidská práva. Protože ta geneze je taková, že tento post sice existuje momentálně, ale není obsazen od roku 2014, to znamená už od té minulé vlády, kde jste také toto měl pod sebou. A současná vláda, která teď už několik měsíců vládne, zbavila funkcí spoustu lidí, ale naopak obsazování těch pozic už trochu vázne. Včera to vygradovalo, protože na jednání vlády jste jako bod č. 12, číslo jednací 413/18, předložil materiál, který se jmenuje Změna statutu Rady vlády pro rovnost žen a mužů, statutu Rady vlády pro lidská práva, statutu Rady vlády pro národnostní menšiny a statutu Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Tato úprava nově připouští, že místo obsazení pozice zmocněnce pro lidská práva jeho roli zastane náměstek Rady vlády pro rovnost mužů a žen, což mě trošku znepokojuje. Vnímám to trochu se znepokojením, protože to podle mě směřuje k tomu, že se ta pozice úplně vypustí a nebude to ve vládě mít nikdo na starost. Zatímco dříve bylo zvykem, že ve vládě byl samostatný ministr pro lidská práva, který měl i hlasovací právo a byl za to zodpovědný, tak se předkládá návrh, který tu pozici zase dál degraduje.

Takže v současné vládě už ministr pro lidská práva není a teď tedy hrozí, že zmizí i ten zmocněnec, tak mě zajímá, jak to bude.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času v otázce. Slovo má pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, nemáte k tomu asi úplně přesné informace. V první řadě v současné vládě je ministr pro lidská práva. Vypadá takhle. (Ukazuje na sebe.) A mluví s vámi. Takže není pravda, že nemáme ministra, který by se touto agendou zabýval. Zabývám se jí dosti intenzivně.

Pokud jde o ten post zmocněnce pro lidská práva, ten byl zřízen poprvé v druhé polovině 90. let, v době, kdy ještě ve vládě žádný ministr touto agendou pověřen nebyl. Byl to vlastně jakýsi předchůdce pozdějších ministrů pro lidská práva. Pak se to různě měnilo, někdy ten ministr na to byl, někdy nebyl. A byla to vláda Bohuslava Sobotky, která v tom udělala jistým způsobem pořádek tím, že když zřídila ministra pro lidská práva, tak už k němu nejmenovala toho zmocněnce, protože jednak se ty role trochu dublovaly a jednak je třeba říci, že organizačně byl vždycky ten zmocněnec zařazen na Úřadu vlády a obyčejně na pozici nějakého ředitele odboru, takže vlastně na nižší pozici. V té vládě mimochodem na rozdíl od toho, co jste říkal, jsem já tuto agendu na starosti neměl. Měl ji na starosti ministr Dienstbier a po něm ministr Chvojka.

Ta změna, kterou jsme provedli, je jenom změna technická, nijak jsme neměnili v těch statutech právě to, že pokud je zřízen zmocněnec pro lidská práva, tak je automaticky členem těchto rad a má tam i tu předsednickou pozici. Jenom pro případ, kdy právě je ta druhá varianta, to znamená, je k tomu ten ministr s hlasovacím právem, jak říkáte, že to je lepší, tak se tam zavádí možnost, aby za něj předsedal té radě, když on například musí být ve Sněmovně, příslušný náměstek, což, jak řečeno, je pozice vyšší, než kde byl obvykle zařazen ten zmocněnec, protože ten býval jenom na úrovni ředitele odboru.

Snad vám to takhle stačí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana poslance Kopřivy, jestli má zájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Pane poslanče, máte minutu.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, děkuji za uklidnění i za historický exkurz. Samozřejmě si vážím všeho pozitivního, co jste na té pozici vykonal. Nicméně zajímá mě, jaká bude koncepce, pokud máte informace, jaká bude koncepce vašeho nástupce v další vládě, kdo bude zodpovědný za koncepci lidských práv v rámci vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr má dvě minuty na odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji za tuto doplňující otázku, jakkoliv se necítím být úplně příslušný, a vy se správně ptáte, mám-li informace. Ještě se chystám o tom s panem premiérem hovořit. Je to pro mě důležité téma, chci si to s ním vyjasnit. Jak znám pana premiéra, nepochybuji o tom, že agenda lidských práv bude důstojným způsobem zajištěna i v další vládě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Další poslanec, Zdeněk Podal, má interpelaci na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Vážený pane ministře, svou interpelací se na vás obracím v zájmu královéhradeckého rybářského svazu, který mě požádal prostřednictvím technika Jana Pola o pomoc v zoufalé situaci zaviněné ochranou a vysazením vydry říční v povodích Labe, Orlice a dalších toků. Vysazení vyder proběhlo v roce 2000 a do dnešní doby se namnožily do stavu, který ohrožuje v našem kraji populace ryb. Vydrám chutná vše živé, především raci, obojživelníci, měkkýši, a již téměř vyhubily ondatry v našem regionu. Žerou i ropuchy a vajíčka ptáků. Škody způsobené vydrou na území bývalého Východočeského kraje, kde se náš územní svaz nachází, se dají vyčíslit za rok cca přes 30 milionů korun při počtu vyder cca 840 kusů.

Interpelací na ministra zemědělství 7. 3. jsem zjistil, že Ministerstvo zemědělství dlouhodobě usiluje o možnost alespoň částečně proplácet škody na rybářských revírech. Za účelem zabezpečení možnosti úhrady škod, které způsobují chránění živočichové, zákonodárci přijali zákon č. 115/2000 Sb. Následná úprava tohoto zákona rozšířila možnost vyplácení těchto náhrad i za škody způsobené na rybích obsádkách v rybářských revírech. Ministerstvo životního prostředí tuto úpravu eliminovalo podzákonným pokynem a škody způsobené vydrou se v rybářských revírech neproplácejí.

Žádám vás tedy touto interpelací o přehodnocení tohoto stavu tak, aby bylo možné proplácení škod způsobených vydrou na rybích obsádkách v rybářských revírech. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Podalovi. Pan místopředseda vlády je jistě připraven, případně ministr zemědělství jistě také, i když na něj tato interpelace nesměřovala. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení pozůstalí - chce se mi říct zase klasicky podle počtu poslankyň a poslanců. (V sále je dohromady pouze asi 20 poslanců.)

Děkuji, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, za tento dotaz. Můžu vás ujistit, že problematikou vyder a hlavně problémem, který Český rybářský svaz vlastně celorepublikově řeší, se zabýváme poměrně dlouho. A já se zástupci Českého rybářského svazu o tom docela často hovořím, i na té úrovni řekněme vedení Českého rybářského svazu jako republikového a pravidelně vždycky na nějakých konferencích.

Vy jste si určitě vědom toho, že vydra říční je chráněným druhem, že Česká republika je vázána mezinárodními úmluvami, konkrétně je to tedy tzv. Bernská úmluva, a směrnicí Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, a tyto mezinárodní úmluvy jsou pak promítnuty do českého právního řádu buď prostřednictvím zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a také zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Tam je vlastně vydra zařazena mezi druhy zvěře, které nelze lovit s ohledem na jejich ochranu na národní, případně mezinárodní úrovni.

Ale takto stanovená ochrana není absolutní a i dnes je možné ve stanovených případech a za podmínek daných uvedenými předpisy povolit výjimky ze zákazů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ovšem pokud by mělo dojít k regulaci ve smyslu celoročního plošného lovu, tak to by znamenalo docela zásadní změny národní a evropské legislativy i Bernské úmluvy a tam říkám na rovinu, že to je těžko představitelné. Musel by to být v každém případě dlouhodobý proces. Nicméně případ třeba bobra, který byl donedávna také zcela přísně chráněn, a dneska jsou regiony, kde už je bobr loven za nějakých podmínek, je jasným důkazem toho, že i tento proces běží.

Co je docela zásadní, je otázka náhrady škod. A tady už to zasahuje opravdu do opravdu přísné právní roviny, protože škody způsobené vydrou říční mohou být opravdu hrazeny na základě zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Tento způsob se docela dobře uplatňuje u ryb chovaných v rybnících, sádkách a dalších podobných zařízeních, ale - a to ale je tady namístě - v těch rybářských revírech je ta situace složitá. Protože vlastně existuje určitý precedens, kdy zásadně v tomto případě otázka vlastnictví vydrou zkonzumovaných ryb, jestli to mohu takhle říct. Podle právní teorie i soudní praxe jsou volně žijící ryby považovány za věc ničí, neboli res nullius, a vlastnické právo k nim vzniká až jejich ulovením. Chybí tak podstatný znak vzniku škody, který se váže ke snížení majetkového stavu vlastníka, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 3335/2003, ale, a to chci zdůraznit, nejaktuálnější rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017, který se zabývá kormoránem, ale bylo by jej možno aplikovat i na vydru, respektuje výše uvedené postavení volně žijících živočichů, resp. ryb, připouští, že majetková škoda může spočívat v marně vynaložených nákladech na zarybnění. Nejvyšším soudem byla věc vrácena k dalšímu řízení a my jako Ministerstvo životního prostředí momentálně velmi bedlivě sledujeme, jaký bude výsledek rozhodnutí soudu, protože by se jednalo o precedens, na který se dosud čekalo.

To znamená, jak naznačil Nejvyšší soud, určitá možnost uplatnění návrhu škod i v rybářských revírech existuje a v případě, že bude v rámci dalšího tento postup potvrzen, bude nutné propracovat optimální způsob výpočtu výše škod, tak aby nebyl následně předmětem dalších sporů. Mohu vás ujistit, že budeme jako Ministerstvo životního prostředí jak s Ministerstvem zemědělství, tak s Českým rybářským svazem intenzivně i nadále spolupracovat na řešení této situace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. Ptám se, jestli kolega Podal - nemá doplňující otázku, takže interpelace končí.

Pokračujeme interpelací pana poslance Jana Čižinského na nepřítomnou paní ministryni Němcovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážená paní ministryně, mrzí mě, že tady nejste. Interpeluji vás s ohledem na připravované omezení podpory bydlení ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí. Mrzí mě, že tu nejste, protože jsme se ve Sněmovně dnes potkali.

Moje otázky jsou následující: Proč tak spěcháte s omezením příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, a to tak, že na vypořádání některým připomínkovým místům dáváte jeden den? Když tak spěcháte, tak proč tady nejste, abyste reagovala na naše dotazy? Jde o velmi vážnou věc a za klub KDU-ČSL budeme požadovat zařadit bod na schůzi Sněmovny. O vážnosti věci jsou naštěstí přesvědčeni i další poslanci, takže jsme nasbírali 40 podpisů k tomu, aby případně mohla být i mimořádná schůze. Podepsali to poslanci KDU-ČSL, Pirátů, STAN a TOP 09, kterým tímto děkuji.

A nyní konkrétní otázky. Stále si myslíte, paní ministryně, že náklady na bydlení nerostou, ale klesají? Proč chcete zrušit pravidelné valorizace? Rád bych se zeptal, jak budete definovat nemovitost k bydlení, jejíž vlastnictví vyloučí rodinu z pobírání příspěvku na bydlení. Tedy jak pomůže systému, že rodiny mající vlhkou chalupu po předcích ji budou muset prodat, aby mohly dál bydlet ve svém bytě? Chci se zeptat, jak bude zajištěna kontinuita dávek? Všichni si totiž pamatujeme ministra Drábka, a jak to dopadlo, a vy jdete v jeho šlépějích. Někteří lidé se dodnes nevyhrabali z dluhů, které tehdy vznikly. Jste si vědomi, že omezení příspěvku na bydlení dopadne nejvíc na učitele, policisty, zdravotníky, zaměstnance, tedy i zaměstnance vašeho resortu? Není lepší nejdříve přijmout funkční zákon o sociálním bydlení, a pak teprve upravovat systém? Protože tak jak to je děláno nyní, tak to skutečně nemůže dopadnout jinak než za pana ministra Drábka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce. Interpelace bude zodpovězena podle zákona o jednacím řádu do 30 dnů.

Pokračujeme další interpelací - paní poslankyně Karly Maříkové na ministra zdravotnictví. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, dostala se ke mně informace, že ve Státních léčebných lázních Janské Lázně působí osoby, které byly nebo jsou souběžně činné pro jiné komerční lázeňské zařízení v konkurenčním postavení. V prvé řadě se jedná o statutárního zástupce ředitele Ing. Milana Preclíka, který je finančním ředitelem jak v komerčním lázeňském zařízení Lázně Bohdaneč, tak ve Státních léčebných lázních Janské Lázně. Tímto jednáním dotčené osoby porušují zákon. Je vám uvedené porušení zákazu konkurence ze strany ekonomického ředitele Ing. Preclíka a těchto dalších osob známo? Jakým způsobem bylo ze strany vašeho ministerstva, které vykonává funkci zakladatele předmětného státního podniku, ověřeno, že Ing. Preclík splňuje veškeré podmínky pro výkon své funkce, zejména s ohledem na zmíněný zákon o státním podniku? Jaké důsledky vyvodíte z uvedeného zákazu konkurence dotčených osob? Dojde k jejich odvolání? Pokud ano, v jakém časovém horizontu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Maříkové. Pan ministr zdravotnictví. Prosím pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k této otázce je třeba říci, že Janské Lázně mají poměrně krátce nového ředitele pana Martina Voženílka. Pokud se bavíme o panu Ing. Preclíkovi, tak ten přišel s minulým ředitelem panem Ing. Rampouchem, tzn. je tam delší dobu. Pan Ing. Rampouch byl odvolán mým předchůdcem. A souhlasím s tím, a samozřejmě jsem nevěděl - protože já řeším ředitele těch přímo řízených organizací, nikoliv další management, to je odpovědností příslušného ředitele - že skutečně v případě ekonomického náměstka je tento problém, kdy on má zároveň zkrácený pracovní úvazek v jiné lázeňské společnosti.

Já jsem uložil novému panu řediteli, aby tuto situaci prioritně řešil. Je to tedy tak, že pan Ing. Preclík končí ve své funkci k 30. 6. 2018 a místo ekonomického náměstka bude obsazeno novým ekonomickým náměstkem, který nastupuje od 2. 7. 2018. Samozřejmě obsazení místa ekonomického náměstka zejména v současné době, která panuje na trhu práce, není úplně jednoduchý úkol.

Pan Ing. Preclík měl za úkol dopracovat účetní závěru podniku, protože asi není úplně dobře v době, kdy se dopracovává právě účetní závěrka, měnit ekonomického náměstka vzhledem k tomu, že tu účetní závěrku připravoval od počátku. Takže toto dodělá, a jak říkám, k 30. 6. 2018 končí na pozici ekonomického náměstka v Janských Lázních.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se paní Maříkové. Ano, má zájem o doplňující otázku. Pan ministr jistě bude poslouchat. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji. Pane ministře, a jaké učiníte konkrétní kroky za účelem zjištění, zdali těmto osobám v důsledku nedodržení zákazu konkurence nevznikl prospěch?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, konkrétní dotaz. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Určitě to prověřím. Přiznám se samozřejmě, že jsem netušil, jaká je situace. Jak říkám, řeším ředitele podniků, které spadají pod ministerstvo, nikoliv jejich náměstky a další management. Skutečně vzhledem k tomu, že ministerstvo zřizuje 70 přímo řízených organizací, v zásadě ani není možné, ale určitě to prověřím, a pokud tam bude nějaké podezření na to, že ten prospěch by mohl vzniknout nebo vznikl, tak to budu řešit v souladu se zákonem, ale zatím tyto informace nemám. To, že zkrátka neslučitelnost funkcí tam existovala, je pravda. Řeší se to tím, že pan ekonomický náměstek skončí ve své funkci, jak říkám, a další věci určitě ještě nechám prověřit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní, ještě než dostane slovo pan poslanec Daniel Pawlas, konstatuji omluvu pana poslance Václava Klause na zítřek 1. 6. na celý jednací den z osobních důvodů. Nyní interpelace Daniela Pawlase na ministra zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Pawlas: Děkuji. Vážený pane ministře, ve své poslanecké kanceláři v Ostravě a také ve svém okolí na Karvinsku jsem se v posledních měsících setkal s několika případy, kdy pacienti nedostali své léky. Popíšu vám konkrétní příklad z praxe, kdy pacientka, jejíž jméno znám, sháněla lék na léčbu vysokého tlaku. Dle vyjádření pacientky jsou problémy se sháněním tohoto léku opakované. U distributorů existuje jakýsi rezervační systém s nastavenými limity na zcela běžné léky, k jakým patří také tento lék. Informoval jsem se v nejbližší lékárně a bylo mi sděleno, že problém v objednávání je každý měsíc, protože monopolní distributor má nastaven limit na dodávky do lékáren. Nikdo přitom neví, kdo a jakým způsobem tento limit nastavuje. Na mě to dělá dojem, že se jedná o kartel mezi výrobcem a konkrétním distributorem a pacient má prostě smůlu. Nehledě na skutečnost, že tento distributor má také své lékárny, které jsou ve velké výhodě, protože uvedený lék prostě má vždycky, ale tato pacientka se tam nedostane.

Vážený pane ministře, ptám se tedy, proč je u nás monopolní dodavatel léků a jak zajistíte, aby lékárna měla možnost objednat léky na recept u více distributorů, aby se vyřešila situace v zájmu pacientů ČR a ne v zájmu monopolního distributora či jeho sítě lékáren. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k otázce. Pan ministr odpoví. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, skutečně ministerstvo v tomto směru sleduje lékárenský terén a eviduje, že některé lékárny mají problém s dodávkami léčiv od některých distributorů. To je bezesporu pravda. Tady v minulém volebním období byla snaha toto řešit. Ono se to týká zejména léčiv dovážených na český trh v menším množství. Je pravdou, že některé léky jsou nedostupné. Zákon v minulém volebním období byl změněn na základě tehdy pozměňovacího návrhu jednoho poslance tak, že ukládá vlastně do dvou pracovních dnů od výzvy zaslané distributorovi lékárnou dodat lék, ovšem bohužel zákon, tak jak byl připraven, resp. právě ten pozměňovací návrh, neprošel žádným připomínkovým řízením, a tak jak je dneska to znění zákona, tak bohužel je prakticky nevymahatelné.

My chceme ten zákon upravit. Tam byla samozřejmě snaha o to, aby ten lék zkrátka byl vždycky dostupný. Jak říkám, do dvou dnů na základě žádosti lékárny distributor bude povinen, nebo měl být povinen dodat lék. Bohužel praxe ukázala, že v zásadě nejsou určeny kompetence, kdo má stanovovat, jaký vlastně tržní podíl má ten konkrétní distributor. Ono to právě mělo být na základě jeho tržního podílu. Z čeho se ten tržní podíl bude vypočítávat, zda tam budou pouze receptové léky, nebo i volně prodejné atd., kdo bude vést případně správní řízení, nebo jestli to bude řešeno nějakým opatřením obecné povahy atd. Zkrátka se do zákona vložila nějaká část, pozměňovací návrh, ale nedomyslely se všechny konsekvence.

Cíl je zkrátka takový, aby měly všechny lékárny léky dostupné v té zákonné lhůtě dvou pracovních dnů a aby skutečně byla vymahatelnost této povinnosti daná v zákoně, ale k tomu ho bohužel musíme změnit, musíme novelizovat zákon. My jsme k tomu už připravili pracovní skupinu na Ministerstvu zdravotnictví. Jednání je naplánováno na polovinu června, Ta pracovní skupina má za úkol připravit právě onu změnu legislativy, změnu zákona tak, aby zkrátka povinnost dodat léky byla jasně specifikována, bylo jasně specifikováno, kdo má jaké kompetence a jak bude tržní podíl jednotlivých distributorů stanovován, a aby zkrátka tedy byla vymahatelná. Takže pracujeme na tom. Slibuji, že přijdeme s nějakým legislativním řešením.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Ptám se, jestli... Není zájem o doplňující otázku, interpelace tedy končí.

Další interpelace je interpelace pana poslance Karla Krejzy na nepřítomného pana ministra vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Krejza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vážený pane nepřítomný ministře vnitra Metnare, já bych na základě vašeho rozhovoru, který jste poskytl portálu Aktuálně dnes ve věci neoprávněného zadržení izraelských turistů, vás chtěl požádat o odpověď, nebo možná spíše vysvětlení.

Já asi chápu, že se může stát situace, kdy Policie ČR někoho zadrží neoprávněně. To se stát určitě může. Bohužel celou situaci já znám a možná i vy ostatní také pouze z médií a tam to nevypadá příliš civilizovaně. Izraelští turisté měli roztrhané oblečení, bylo jim údajně šlapáno na krk, přiloženy automatické zbraně k hlavě. Nevím, zda se to tak stalo skutečně, to dokazují snad nějaké fotografie, ale to nebudu hodnotit.

Takže bych vás chtěl požádat o vysvětlení, jak se celý ten incident skutečně udál. Ale co mě doopravdy zaráží, je váš osobní přístup k tomu, že jste se odmítl turistům omluvit. Já si myslím, že naše země je turistická země mimo jiné, že nám asi záleží, nebo alespoň mně záleží, na její pověsti v zahraničí. Byly doby, kdy byla zničena rovnou při příletu na ruzyňské letiště. Toto se podařilo napravit, ale tento incident jistě nepřispěje k dobré pověsti. Tak bych vás poprosil o vysvětlení celého incidentu a vysvětlení vašeho osobního postoje, kdy se nechceme těmto turistům omluvit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Krejzovi. Odpověď dojde do 30 dnů podle zákona o jednacím řádu.

Pokračujeme interpelací paní poslankyně Pavly Golasowské na ministra zdravotnictví. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Přeji krásné odpoledne, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Vážený pane ministře, setkávám se s připomínkami z řad občanů, kteří v době své hospitalizace byli umístěni na pokoj s člověkem, který je takzvaně bez domova a jehož chování je pro spolupacienty nepříjemné a traumatizující. Jeden příklad z mnoha. Na pokoji ležel 80letý pán, kterého pán bez domova okradl o peníze, půjčoval si jeho ručník a toaletní potřeby, a to vše samozřejmě bez dovolení. Pán se nemohl nijak bránit, pouze ústně, což napomínaný nebral na zřetel. Rodina, která přišla pána navštívit, se obrátila se stížností na personál a bylo jim sděleno, že se s tím bohužel nedá nic dělat, že se to občas děje a oni nemají žádná opatření, která by tyto situace eliminovala.

Vážený pane ministře, chci se zeptat, zda o těchto situacích v nemocnicích víte a zda si uvědomujete, jak je tato situace nekomfortní zejména pro starší pacienty, kteří jsou buď nepohybliví, nebo jim jejich psychický stav nedovoluje, aby se vůči těmto osobám dokázali účinně bránit. Také se chci zeptat, zda je ministerstvo ochotno spolu s řediteli nemocnic přijmout opatření, která by tyto situace eliminovala nebo je nějak účinně řešila. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý podvečer. Já také děkuji. A slovo má pan ministr Vojtěch.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, děkuji za ten dotaz. Je to velmi složité samozřejmě, protože osoby bez domova jsou taktéž lidé a platí pro ně stejné zákony jako pro všechny občany České republiky, kteří jsou v České republice pojištěni. Zákon o veřejném zdravotním pojištění nerozlišuje, jestli je člověk bez domova, nebo je ekonomicky aktivní, nebo je bohatý. Systém je nastaven tak, že všichni mají stejná práva a povinnosti a stejnou úroveň zdravotní péče i v případě hospitalizace. Na to je zkrátka nárok. Ten je dán Ústavou, potažmo zákonem, a taková je samozřejmě situace a asi nikdo ji úplně nechce měnit a ani to není úplně možné.

Hospitalizace samozřejmě vždy musí být vázána na nějakou indikaci ošetřujícího lékaře, souhlas pacienta, zohlednění aktuálního zdravotního stavu apod. Samozřejmě pokud se dějí nějaké takovéto věci, které jsou nepříjemné, tak je otázka, v jaké to bylo nemocnici. Nemocnice samozřejmě v rámci své vnitřní organizace péče a nějaké logistiky může bezesporu nastavit nějaká pravidla v tomto směru, ale to asi nemůže úplně řešit Ministerstvo zdravotnictví. My můžeme právě řešit pouze ta pravidla nastavení zákona, potažmo Ústavy, tzn. každý má stejný přístup ke zdravotní péči bez ohledu na své ekonomické zázemí. Takže toto je skutečně spíše na těch jednotlivých nemocnicích, poskytovatelích, jak si to nastaví.

Samozřejmě pokud má pacient nějaké špatné zkušenosti, může podat stížnost. Je to podle zákona o zdravotních službách. Tu podává poskytovateli. Pokud ji poskytovatel nevyřídí řádně, může ji pak případně podat na příslušný správní orgán, který udělil oprávnění poskytovateli k poskytování zdravotních služeb. Jsou to zejména krajské úřady, které se tím pak zabývají. Samozřejmě pokud by tam došlo k nějakému trestnému činu, tak je nutné zkontaktovat Policii České republiky.

Ovšem znovu opakuji, bezdomovectví nemůže být důvodem pro nepřijetí pacienta do péče, pro nepřijetí k hospitalizaci. Tak je u nás zákon nastaven. Dokonce jsme tak solidární, že i když člověk neplatí žádné pojistné na veřejné zdravotním pojištění, tak má nárok na plnou péči. Klidně pokud ta péče bude stát desítky milionů na jednoho člověka a ten člověk nebude platit ani korunu pojistného, tak stejně tu péči dostane. Tak je to u nás nastaveno. Samozřejmě můžeme se bavit, jestli je to správně, nebo není, ale tak s tím zkrátka počítá Ústava i zákon a asi nikdo nemá chuť ani vůli toto měnit.

Takže to je bohužel jediné, co k tomu mohu říci. My to asi těžko můžeme řešit, jsou to spíše individuální případy. Jak říkám, pacienti, pokud mají nějakou špatnou zkušenost, si mohou stěžovat, případně se samozřejmě obrátit na policii. A pak je to na těch jednotlivých nemocnicích, aby si nastavily v rámci své vnitřní struktury nějaký proces, jak tyto lidi ošetřit, jak je možná dát třeba do nějakého jiného pokoje, nastavit logistiku jinak. Ale my jako Ministerstvo zdravotnictví s tímto asi těžko můžeme něco dělat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za odpověď, pane ministře. Samozřejmě ta osoba bez domova byla uvedena jako příklad, protože se to takhle konkrétně stalo. Nechci tady zpochybňovat systém zdravotního pojištění, který je opravdu nastavený pro všechny. Chtěla jsem ale říct, že to nemusí být jenom osoba bez domova, může to být osoba s psychickým onemocněním nebo prostě v nějaké jiné situaci.

Ale co jsem se chtěla dozvědět - to znamená, že ti lidé si mohou podat stížnost na ředitele nemocnice? A pak jsem se chtěla ještě zeptat, jestli vy třeba jako ministerstvo o tom víte, jestli třeba právě ředitelé nemocnic se na Ministerstvo zdravotnictví obracejí s tím, že k takovým situacím třeba dochází, a jestli třeba víte, jak je řeší nebo s jakým výsledkem je řeší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Tyto stížnosti já osobně neeviduji, byť je mi jasné, že v praxi skutečně může takový problém nastat. Ale já si myslím, že to je na každém řediteli, jak si to vyřeší. To je jeho odpovědnost. On je zodpovědný za péči v té dané nemocnici. Říkám, jak to nastaví, jak nastaví nějakou logistiku atd. Takže my nemáme tyto informace, nebo já aspoň o nich nevím. Ale to právo pacienta si stěžovat bezesporu existuje, zákon o zdravotních službách s tím počítá. Znovu opakuji, pokud by management, potažmo ředitel nemocnice nevyhověl té stížnosti, pak je možné se obrátit na krajský úřad nejčastěji, který udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ten je povinen se touto stížností zabývat. A samozřejmě pak případně ještě existuje soudní přezkum, ale to už je nějaké ultimativní řešení. Takže existuje tento systém nějakých možností, jak si stěžovat, ale my nemáme tuto evidenci a nemáme informace od ředitelů, že by to byl nějaký systémový problém. Znovu říkám, je to na těch ředitelích, aby si to vyřešili ve svých nemocnicích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Tímto tato interpelace končí. Prosím o interpelaci paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Němcovou ve věci změny dávkových systémů. Připraví se pan poslanec Elfmark.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za slovo. Je poměrně obtížné oslovovat nepřítomnou paní ministryni. Budu to zkoušet.

Vážená nepřítomná paní ministryně Němcová, už jsme slyšeli v interpelaci, jak podstatné změny chystáte, podstatné změny, které se mohou dotknout tisíců až desetitisíců lidí, kteří potřebují doplatky na bydlení, a dále statisíců lidí, kteří mají nárok na příspěvky na bydlení. Souvisí to všechno s tím, jak probíhá projednávání příprav zákona o sociálním bydlení.

Vážená nepřítomná paní ministryně Němcová, vlastně už z těch návrhů prezentovaných na grémiích svolaných k tématu zákona o sociálním bydlení na Ministerstvu pro místní rozvoj a i z té projednávané novely o státní sociální podpoře vyplývá, že tohle všechno, co teď rychle a až bych řekla zmateně navrhujete, si vyžádá velké množství organizačních a personálních změn, a to nejen na úřadech práce, ale i třeba na obcích a v celé široké oblasti sociální práce. Takže i vzhledem k tomu, jak rychle se po různých připomínkách vámi předkládané návrhy mění a jak z týdne na týden se upravují parametry reformy, mě zajímá, o jaká data se prosím při těch návrzích změn, při úpravách, při přípravách všeho, čemu se říká novely, např. zákona o státní sociální podpoře, opíráte. Existuje nějaká konkrétní studie, nějaký opodstatněný odhad, materiál, který by zhodnotil právě ty dopady pro personální zabezpečení (upozornění na čas) na státních úřadech? A kolik tyto změny budou ve výsledku státní kasu stát? To jsou konkrétní otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně vám odpoví do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Elfmarka, který bude interpelovat ministra Brabce ve věci problematiky vlků v krajině, a připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, hezké odpoledne. Já bych měl dotaz na pana ministra Brabce.

My jsme na výjezdním zasedání výboru životního prostředí řešili problematiku vlků. Nevím, jestli jste tuto problematiku zaznamenali v médiích, nicméně určitá část chovatelů řešila, jak s tímto problémem naložit, protože jim vlci zabíjejí nějaká zvířata.

Můj dotaz je takový: Chystá Ministerstvo životního prostředí opatření, jak tady tuto věc vyřešit, zdali bude nějakým způsobem dotovat například elektrické ohradníky, dřevěné ploty, případně pastevecké psy? Jakým způsobem to, že se nám sem po sto pěti letech vlk do volné přírody vrátil, jakým způsobem těm malochovatelům bude v této věci pomáhat? Protože osobně si myslím, že rozhodně není řešením, že ty vlky začneme redukovat. Jak jsem říkal, vrátili se k nám po sto pěti letech, je to přirozený predátor, černá zvěř se u nás rozmnožila, takže já vidím jednoznačně jako pozitivní, že se k nám vlk vrátil.

Ono do budoucna nebude problém asi zřejmě jenom s vlkem, máme tady problém, jak bylo avizováno, i s vydrou. Může to být taky problém bobra, lišky a tak dál. A na tom vlku je to docela názorný příklad, jak k tomu Ministerstvo životního prostředí zaujme pozici a jak se bude snažit právě těm drobnochovatelům a chovatelům všeobecně, farmářům, pomáhat. Takže můj dotaz zní, jakým způsobem Ministerstvo životního prostředí bude tady těmto chovatelům pomáhat a jak se jim podaří neredukovat počet vlků volně žijících u nás v krajině. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Je to vaše, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený pane poslanče, vaším prostřednictvím, pane předsedající, děkuji za ten dotaz. Já mám dneska takový zvířecí den. Tak byly vydry, teď je vlk. Oni samozřejmě mají jedno společné, byť vydry tady byly dlouhodobě a pouze byly takřka také možná téměř vyhubeny. Máte pravdu, vlk se vrací do českých a moravských krajů po víc jak sto letech a samozřejmě začínají vznikat konflikty. A to, co společnost brala jako skutečně návrat atraktivního predátora, tak to dneska někteří chovatelé vidí jako vážný problém, protože samozřejmě ta situace je pro ně tam, kde jsou rozšiřující se vlčí smečky, komplikovanější u stád především ovcí, koz ale i třeba hovězího dobytka, protože samozřejmě vlk skolí celkem bez problému i tele, které bylo doteď volně na pastvinách. A samozřejmě nyní ti chovatelé mají problémy, které dříve neměli.

Samozřejmě že máme radost z návratu vlka. Nicméně je potřeba i se zapojit do řešení těch konfliktů, které dnes nastávají hodně třeba na Broumovsku, ale také na Šumavě nebo v rámci Kokořínska, Máchova kraje, kde mimo jiné také vlastně bylo výjezdní zasedání výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny a problematikou vlka se zabýval také zemědělský výbor. Takže je vidět, že to téma je opravdu velmi živé.

A teď už k tomu, co nejenom budeme dělat, ale i co děláme. Protože v té řekněme obecné rovině je za prvé zajímavý transfer zkušeností. Protože s vlkem má dlouhodobou zkušenost Polsko, Sasko, Bavorsko a další země, také Slovensko. Dokonce, a musím říct, že to není pro nás v této chvíli vzor, ale třeba na Slovensku se víc než 90 až 100 kusů vlka ročně loví v rámci výjimky. Víme, že velké debaty právě probíhají v Německu, v obou spolkových zemích, o kterých jsem hovořil, a je tam zájem, aby existovala akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině. A tak se také jmenuje ten společný projekt, na kterém se podílí česká a německá strana.

Další velmi konkrétní opatření, a ta už jsou dnes financována, jsou preventivní opatření, tak jak jste přesně zmínil, kdy prostřednictvím operačního programu Životní prostředí, tedy evropských fondů, v rámci aktivity předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů lze podpořit investici do opatření, která zabrání škodám nebo účinně je sníží. Například je to už vámi zmíněný systém ohrazení nebo vylepšení stávajícího ohrazení, popřípadě pořízení pasteveckého psa. Projekty přijímá Státní fond životního prostředí a minimální výše nákladů je 100 tisíc korun. Máme už řadu chovatelů, kteří tento systém využívají. A také samozřejmě roste výše náhrady škod. Například v roce 2017 byly vyplaceny náhrady za škody způsobené vlkem ve výši 788 tisíc korun, což se zdá relativně málo, ale je to osminásobek částky, která byla vyplacena v roce 2014. A je zřejmé, že tyto částky budou růst.

Takže jedna věc je prevence, druhá věc je optimalizace řekněme, nebo náhrada vzniklé škody. A ta třetí je i optimalizace té náhrady škody, protože my jsme iniciovali jednání, které bylo i s Ministerstvem zemědělství a Svazem chovatelů ovcí a koz, kteří mají tu praktickou zkušenost. Jednali jsme i o zohlednění chovatelské hodnoty zvířat, to znamená, aby ta náhrada zohlednila nejenom cenu masa, ale i to, že to zvíře samozřejmě má svoji chovatelskou hodnotu. A proto jsme také vyzvali k tomu, aby tyhle aspekty byly zváženy a aby při výpočtu škod, které pak vyplácejí vlastně krajské úřady, byly zohledněny pro chovatele lepší podmínky, výhodnější podmínky, než je tomu dneska.

Ale závěrem bych chtěl říct, že ta problematika opravdu bude zjevně, tak jak se budou ty vlčí smečky rozšiřovat, tak bude skutečně nutno, aby oba rezorty, jak životní prostředí, tak zemědělství, se v ní aktivně angažovaly, aby pak nedošlo k tomu, že chovatelé se budou bránit sami a budou vlky nekontrolovatelně střílet.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Prosím pana poslance. Nemá zájem o doplňující odpověď. V tom případě interpelace končí.

Vyzývám pana poslance Ferjenčíka, aby interpeloval nepřítomného ministra Metnara ve věci omluvy izraelským turistům. A připraví se pan poslanec Dolínek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já mám shodou okolností stejnou interpelaci, jako měl kolega Krejza z jiné strany. Poprosil bych o zaslání odpovědi na tu jeho. Nicméně narážím na stejný případ. Ale chtěl jsem se zeptat na doplňující věci, ať to celé neopakuji.

První věc je, jak často se stává, že policie zadrží někoho jiného, než kdo je ta hledaná osoba. To znamená, jestli má policie nějakou statistiku, v jakém procentu případů zadrží lidi neoprávněně a jestli dělá nějaká nápravná opatření, aby tomu do budoucna předcházela. Z informací z tisku vyplývá, že ten zásah nebyl úplně zvládnutý.

Za druhé jsem se chtěl zeptat, jestli je standardní postup, že policie nejdřív vede zadržené jako trestance veřejně po ulici, a až poté je legitimuje a zjistí, že to je někdo úplně jiný. Tak na tyto dvě věci bych se chtěl pana ministra zeptat.

A závěrem samozřejmě bych se chtěl zeptat na to, jestli přehodnotil to své tvrzení, že omluva není namístě. Protože pokud vás někdo zatkne se samopalem, šlápne vám na krk a pan ministr potom řekne, že omluva není namístě a že si může stěžovat, v uvozovkách, na lampárně, tak to je vážně výsměch.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás chci jenom upozornit, že nemůžete žádat úplně o odpověď na otázky jiného poslance, takže to si potom s panem ministrem nějak kdyžtak vyřiďte sám. Anebo ještě nějak vhodně načtěte tu otázku.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já žádám ministra, aby mi poskytl i tu odpověď, kterou poskytne kolegovi Krejzovi, protože to je totožná interpelace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a posuneme se dál. Prosím pana poslance Dolínka, který bude interpelovat ministryni Němcovou ve věci odměňování veřejných zaměstnanců. Paní ministryně není přítomna. A připraví se pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré odpoledne. Vážená paní ministryně, interpeluji v jedné věci, kde už v minulosti několik postesků v tomto směru i z jiných poslaneckých klubů zaznělo, a to je, zda jste si vědoma situace, že zaměstnanci v soukromých firmách berou ve velkých městech více než ve zbytku republiky. I když se rozdíly postupně snižují, zaměstnanci veřejného sektoru však mají stejné tabulkové platy, ať pracují v Brně, Ostravě či v Praze. Vím, že to několikrát bylo řečeno, ale přesto bych se chtěl opět zeptat - jádro problému spočívá v tom, že náklady pro zaměstnance ve veřejném sektoru jsou významně rozdílné, když vezmeme některá města, je to o 7, 8, 12 %, v Praze dokonce až o 20 % vyšší náklady než ve zbytku republiky, přitom tabulkové platy jsou plošně stejné a tento faktor nic nezohledňuje. Pokud však chceme mít všude kvalitní veřejné zaměstnance, musíme se přizpůsobit cenové hladině v daném kraji, městě či obci.

Proto se tedy ptám: Domníváte se, paní ministryně, že je správné, aby státní zaměstnanci ve svých obcích, ale především v těch velkých městech - Brno, Ostrava i Praha - měli de facto nejnižší platy ve vztahu k životním nákladům a přitom odváděli stejnou práci jako jiní státní zaměstnanci ve zbytku země? To znamená, je podle vás v pořádku, že za stejnou práci si žije ten člověk ve svém městě - jde především o ta tři velká města - hůře než jinde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat nepřítomného ministra Metnara ve věci zprávy o extremismu. Připraví se pan poslanec Kaňkovský.

Pane poslanče, než vám dám slovo, ještě tady mám omluvenku od pana ministra Brabce, který nás opustil z důvodů pracovních.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane nepřítomný ministře vnitra. Včerejší den mediálně byl docela zajímavý, protože se komentovala vlastně neexistující zveřejněná zpráva o extremismu. Považuji to za docela velké faux pas, kterého se dopustilo vaše ministerstvo, když určitým skupinám novinářů poskytlo buď výňatky, nebo celou tuto zprávu o extremismu, které z ní opětovně a velice rádi citovaly. Ta druhá strana, ke které byl mířen ten dotaz, o tom samozřejmě nic nevěděla, protože oficiálně ani neoficiálně tuto zprávu ještě nedostala. Hovořím o tom proto, že i nám, Komunistické straně Čech a Moravy, se občas stává tento problém, že máme odpovídat na otázky, o kterých vlastně nevíme, z jakého titulu jsou položeny, protože ty zprávy dostávají dříve novináři než patřičné strany.

Za zmínku stojí formulace vašeho tiskového oddělení, která hovoří o tom, že tato zpráva prošla vnitroresortním připomínkovým řízením a - cituji - přesnou délku schvalovacího procesu nelze přesně určit, závisí na termínech svolání schůzí výboru pro vnitřní bezpečnost, Bezpečnostní rady státu a vlády. Práce na dokumentu stále probíhají.

Chápu-li, že je to dokument, kdy probíhají připomínková řízení, tak bych vám doporučoval, pokud by to bylo možné, aby v příští zprávě, která je jistě zajímavá a jistě by měla být komplexní, bylo i připomínkové místo, dotčený, ten, ke kterému ta zpráva míří. Jinými slovy třeba Komunistická strana Čech a Moravy, třeba SPD, třeba další politické strany, pokud jsou tam zmiňovány jako nějaké riziko. Aby ta zpráva o extremismu byla komplexní a aby se mohli ti, kterých se týká, připravit na vyjádření, vyjádřit se k ní a patřičně odpovídat na všetečné otázky novinářů. Protože sami uznáte, že není nic horšího než odpovídat na něco, o čem vlastně vy nevíte, a novinář nad vámi jasně vítězí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví do 30 dnů.

Prosím pana poslance Kaňkovského o interpelaci, ve které bude interpelovat ministra Vojtěcha ve věci distribuce léčiv. Připraví se pan poslanec Jelínek.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne vám všem. Vážený pane ministře, já navážu na interpelaci, kterou tady dnes měl pan poslanec kolega Pawlas a týká se dostupnosti léků občanů České republiky.

Nejen my dva, ale jistě se tady ve Sněmovně shodneme, že na základě platné legislativy nesmí být žádnému občanu České republiky upírána dostupnost léků, které kvůli svému zdravotnímu stavu nezbytně potřebuje. Toto právo pacienta je zakotveno zejména v zákoně o léčivech, ale i v další legislativě.

Vy jste tady hovořil v odpovědi o tom, že tady vznikl problém po poslední novelizaci zákona o léčivech v minulém volebním období. Možná si ti, kteří tady v tom minulém volebním období byli, pamatují, že tady byla poměrně vzrušená diskuze ohledně toho zmíněného pozměňovacího návrhu. Já úplně nesouhlasím s tím, že ministerstvo se k tomu nemohlo vyjadřovat, ano, neproběhlo klasické připomínkové řízení, nicméně se to velmi obšírně diskutovalo na několika i pracovních jednáních a následně na výboru pro zdravotnictví, následně zde na plénu a poté ještě v Senátu. Ministerstvo se k tomu vyjadřovalo.

To, že ta novelizace proběhla, tak jak proběhla, to už v tuto chvíli nezměníme. Nicméně v tuto chvíli musíme naplňovat platný zákon. Ta situace v tuto chvíli skutečně je taková, jak zde zmínil kolega Pawlas. V řadě lékáren i poměrně běžné léky pacientům chybějí a pacienty potom čeká ponižující turistika po lékárnách v okolí, či vzdálenějším okolí, případně obvolávání lékáren, kde ten svůj lék jsou schopni dostat.

Já jsem přesvědčený o tom, že úkolem Ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv je dohlížet na dodržení zákona a zjednat nápravu. Vy jste tady řekl, že připravujete změnu legislativy, to já samozřejmě vítám, ale musíme pro pacienty udělat něco v tuto chvíli. A také jste zde zmínil, že jádrem sváru je určení takzvaného tržního podílu. (Místopředseda Pikal: čas, pane poslanče.) Přesto jsem přesvědčený o tom, že i toto lze v současné době vyřešit.

Takže já se vás chci zeptat, pane ministře, co v tuto chvíli, než bude ta změna legislativy, udělá Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv pro dodržení zákona o léčivech, aby čeští pacienti nebyli vystaveni ponižující turistice po českých lékárnách. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ono je to trošku složitější. Když se podíváme na to, kolik je u nás obchodováno léčivých přípravků, je to 8 288 kódů, z toho 5 506 je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Z toho je samozřejmě zřejmé, že žádná lékárna nemůže v danou chvíli disponovat celým sortimentem na trhu. Zkrátka to není ani technicky možné.

Když jsem se ptal na to, jaká vlastně ta situace dneska je, SÚKL přijal do 30. 5. pět podnětů přímo od lékárníků a jeden prostřednictvím zástupců České lékárnické komory. Nejsou to desítky podnětů, jsou to skutečně jednotky. Takže také je otázka, jak velký ten problém je, jestli je skutečně systémový, anebo je to problém nějakých jednotlivých případů. Ale já ho nechci zlehčovat, určitě ne, určitě ten problém existuje, nechci ho nějak bagatelizovat.

Znovu opakuji, tady se novelizoval - já jsem shodou okolností u toho byl, když jsem pracoval na Ministerstvu financí, sledoval jsem to - novelizoval se zákon o léčivech, dal se tam onen pozměňovací návrh, ano, vedla se o něm diskuze. Na druhé straně je pravda, že Ministerstvo zdravotnictví nebylo úplně příznivcem tohoto pozměňovacího návrhu, upozorňovalo na ty problémy, které jsou a které bohužel tam jsou stále, protože ten pozměňovací návrh se zkrátka přijal v tom znění.

To že tam není jasně dána kompetence toho nebo onoho subjektu, tedy Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který má stanovovat tržní podíly, není tam jasně dáno, na základě čeho, z čeho se mají počítat, jestli jenom z receptových léků, nebo i z volně prodejných, jestli se má jednat o objem vyjádřený finančně, nebo o objem vyjádřený v počtu balení atd., to tam zkrátka nikde není definováno, jak vlastně ten tržní podíl stanovovat. A to je problém toho, že se to dělalo takto, řekněme na koleni, pozměňovacím návrhem, řádně se to neprodiskutovalo. Ale to už je samozřejmě pozdě bycha honiti, je to v tom zákoně dané. Já pouze říkám, že my v současné době, ani SÚKL na základě té současné platné právní úpravy nemůže efektivně toto vymáhat a je nutné přijmout změnu legislativy, která ale určitě nemůže být otázkou let. My na tom pracujeme, máme v zásadě z 80 % připravenou změnu. Jedná o ní ona pracovní skupina. Chceme ten návrh předložit určitě do konce roku.

Chceme jít slovenskou cestou. Slováci to mají podle mě velmi dobře uděláno. Ta povinnost je přenesena nikoliv na distributora, ale na výrobce a výrobce musí držet určitý objem léků. Na základě takzvaného emergency systému musí dodat do 48 hodin lék. Lékárna, pokud ten lék nemá, se obrátí na výrobce a ten musí ten lék dodat, nikoliv distributor. Výrobce ho samozřejmě může dodat skrze distributora, může ho dodat sám. To už je jedno, ale ta povinnost bude přenesena na výrobce. Takto to na Slovensku funguje a myslím si, že velmi dobře. Je to lepší případ než tu povinnost mít na distributorech, a to z jednoho prostého důvodu, že zkrátka u nás stále máme poměrně velký objem reexportů, který provádějí právě distributoři - bohužel v některých případech i lékárny, což je nezákonné, u distributorů je to zákonné. Na druhou stranu pokud ten lék není dostupný, tak to také není zákonné, ale děje se to. Ty reexporty tady jsou.

Já doufám, že také změníme v tomto ještě legislativu opět po vzoru Slovenska, kdy stejně jako v případě emergency dodání léků by i otázka reexportu měla být na výrobcích, kteří by měli zkrátka rozhodovat, kdo jak bude léky distribuovat. Byla tam sice nějaká debata o tom, jestli to je v souladu s evropským právem, ale podle mých informací je, takže musíme udělat tyto dvě změny. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Je to otázka nastavení legislativy pro reexporty a pak otázka emergency dodání léků, a ta povinnost bude na výrobcích. Toto připravíme v řádu měsíců. Teď aktuálně jsme přesvědčeni, že v současném stavu zákon není dobrý a není se na něj ta povinnost úplně aplikovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku, tak prosím rychle.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já jenom krátkou glosu. Tady jde hlavně o pacienty. To znamená, možná neexistují desítky stížností lékárníků, ale existují desítky stížností pacientů. Určitě každá malá lékárna nemůže mít na skladě všechny léčivé přípravky, ale má mít právo si je vyžádat.

A to třetí. Ano, je to problematické, nicméně lékárníci vám už poslali dopis, kde si stěžují na ten přístup, a nebyli to jednotlivci, bylo to celé jejich sdružení. Citují tam významného odborníka na obchodní právo a ochranu hospodářské soutěže pana Michala Petra, který dospěl k závěru, že je už nyní možné vypočítat tržní podíl a že by to měl provádět Státní ústav pro kontrolu léčiv. To znamená, tady se budeme přít, zda je možné, nebo není možné. Není to jednoduché, ale jsem přesvědčený o tom, že to není nemožné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra, jestli má zájem o reakci. Má zájem. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Ano, říci, že něco je možné, to je pravda, ale je ještě otázka, jak je to možné. To je druhá věc. Ono deklarovat něco je poměrně jednoduché, ale pak se musí také říci, jak to tedy udělat. Já jsem zkrátka přesvědčený o tom, že ten zákon, tak jak je napsán, neříká jak. On říká ano, že se to má tak dělat, ale nejsou tam ta pravidla. A to je ten problém. Takže my zkrátka ta pravidla chceme nastavit, chceme je nastavit legislativou, aby nebyla jakkoli sporná, aby to nevedlo k žádným sporům do budoucna. Uděláme to, vnímáme to jako problém, nechci to zlehčovat, ale musíme v tomto směru zákon řádně změnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Tímto ta interpelace končí. Prosím poslance Pavla Jelínka, který bude interpelovat nepřítomného ministra Metnara ve věci chování lidí bez domova. Než vám dám slovo, pane poslanče, tak tady mám omluvenku pana poslance Ferjenčíka, který se nám omlouvá od 16.30 z osobních důvodů ze zbytku jednacího dne.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Pane ministře, jelikož hodně cestuji veřejnou dopravou, nemohl jsem si nevšimnout zvýšeného počtu lidí bez domova v těsné blízkosti hlavního nádraží v Olomouci. Jelikož se jedná o lidi vyloučené z běžné společnosti, jejich chování je velice vzdálené standardu ostatních lidí a ostatní lidé z nich mají oprávněně strach. Taktéž jde o lidi často v podnapilém stavu, nebo dokonce pod vlivem návykových látek, kteří mají blízko k agresivnímu a život ohrožujícímu jednání. Tito lidé často provádějí potřebu přímo na místě, jelikož již ztratili veškeré zábrany. Jejich chování samozřejmě vyvolává pohoršení, které vyústí v přivolání policie.

A tady se dostávám k otázce, kterou bych vám chtěl položit. Přivolaná hlídka v podstatě provede pokus o identifikaci těchto osob, vyzve je k dodržování pořádku. A tím to končí. Pokud nedojde k fyzickému napadení příslušníka policie, tak po chvíli odjedou. To však nijak neřeší problém agresivních lidí, požadujících často drobné u automatů na jízdenky. Jelikož je to problém prakticky na celém území naší republiky, ptám se vás, pane ministře, zda má policie nějakou možnost tuto evidentně nebezpečnou situaci nějak řešit, a pokud ne, zda ministerstvo připravuje návrh legislativy, která by tuto situaci řešila. Pokud by odpovědi byly negativní, žádám vás zdvořile, abyste se aktivně zapojil do vyvolání debaty na toto téma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ministra Ťoka ve věci mýto, mýto, mýto. Připraví se pan poslanec Luzar.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, mám dvě úplně jednoduché otázky. Za prvé, Ministerstvu dopravy byla před rokem a půl udělena pokuta ze strany ÚOHS ve výši 1 milion korun za přešlapy při zadávání veřejné zakázky na provoz mýtného systému. Byla tato pokuta už zaplacena? Za druhé, co děláte pro to, aby se tato mimořádně nešťastná situace už neopakovala? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Než dám slovo panu ministrovi, přečtu dvě omluvenky. Omlouvá se nám od 16 hodin do konce jednání z pracovních důvodů pan poslanec Kolovratník a omlouvá se nám od 16 hodin do 19 hodin z důvodu jednání paní poslankyně Balcarová.

Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, zkusím dvě jednoduché odpovědi na tyto jednoduché otázky.

Předně, ve svém výroku ÚOHS k této pokutě konstatoval, že Ministerstvo dopravy si tu situaci v minulosti, to znamená někdy v roce 2005, 2005, 2007, zapříčinilo samo, a tudíž si způsobilo tu situaci, že muselo vypsat JŘBU na prodloužení toho tendru. Já jenom chci říci, že to byla jediná cesta, jak se dostat k tomu, že jsme byli schopni vypsat soutěž. Pokuta samozřejmě byla splatná a my jsme ji zaplatili. Zaplatil ji úřad.

Co děláme proti tomu, aby se to nestalo. No tak to druhé - soutěžíme, vypsali jsme soutěž a teď probíhá bitva o to, zda ta soutěž vydrží a nebudeme muset přistupovat k žádnému z mimořádných prostředků.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní poslankyni, jestli má zájem o doplňující dotaz. Má, takže prosím o dotaz.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za stručné odpovědi. Vy jste nicméně řekl, že soutěž probíhá. V jaké fázi to teď momentálně je? Jestli mám správné informace z tisku, jestli byste mi je mohl potvrdit.

Onen milion korun samozřejmě není málo peněz. Pokud o něj Ministerstvo dopravy přišlo, tak vymáháte po někom náhradu škody? Kdo nese tu odpovědnost? Nemyslím politickou, ale hmotnou. V jaké fázi to tedy je a jestli byste ještě mohl popsat situaci, která se týká aktuální soutěže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpovědi.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok K prvnímu dotazu. Všechny osoby bohužel, které byly u sjednávání smlouvy v roce 2006, už na ministerstvu dlouho nepracují. Jinými slovy, vést s nimi, řekl bych, nějaké řízení, zejména řízení jako se zaměstnancem, nelze. Takže jsme k žádnému nepřistoupili z tohoto důvodu.

Co se týče probíhající soutěže, tak ta soutěž proběhla. Proběhla kvalifikace, proběhlo podání předběžných nabídek, proběhlo hodnocení i určení vítězného uchazeče. V současné době ÚOHS prvostupňově vyhověl námitkám Kapsche na zrušení soutěže. My jsme proti tomuto zrušení podali rozklad. Rozklad je nyní v rukou pana předsedy a rozkladových komisí, a ten v zákonné době, předpokládám, odpoví.

Pokud by měl kdokoli zájem si ten rozklad přečíst a seznámit se s našimi argumenty, tak je na stránkách Ministerstva dopravy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tím tato interpelace končí. A nyní tedy prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat ministra Pelikána ve věci Nejvyššího správního soudu a trestání soudců, a připraví se paní poslankyně Golasowská. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážené dámy, pánové, vážený pane ministře, v prvé řadě vám chci poděkovat za odvahu. Odvahu, že jste se pokusil zprostit funkce soudkyni. Předpokládám, že zjištění, která vás k tomu vedla, byla natolik závažná, že jste tento krajní, opravdu krajní prvek zvolil. O to víc jsem překvapen rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který nereagoval v intencích vašeho návrhu, a nejenom vašeho návrhu, ale i pana doktora Šámala, který navrhl totéž.

V textu, který jsem si měl možnost přečíst, se hovoří, a nechci přímo citovat, ale hovoří o tom, že situace byla těžká, protože jsme nemohli používat např. odposlechy z mobilních telefonů. Jinými slovy, v této trestní kauze, která momentálně byla řešena, existují přímé důkazy, které akorát nejdou použít. Jednou už, jestli se nepletu, soud rozhodl o tom, že byť jsou přímé důkazy a obhajoba namítá, že nemohou být použity, přesto je připustil. Jinými slovy, mířím třeba k panu Rathovi, který podobnou obhajobu využíval.

Samozřejmě tresty soudců, nebo jak to nazvat, prohřešky soudců zatím řeší Nejvyšší správní soud. Ale nenastal už konečně čas, opravdu to řešit trošku jinak? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za tuto otázku. Já jsem skutečně, a nejenom v jednom případě, ale v několika případech navrhoval u kárného soudu zbavení funkce, a neuspěl. Spokojen s tím samozřejmě nejsem. Na druhou stranu zase musím říci, že od toho je to soud, aby ne vždycky vyhověl těm návrhům. Takže zase to nepovažuji v tomto za něco skandálního.

Ale celkově a dlouhodobě tvrdím, že se obávám, že dnešní systém kárného soudnictví ve věcech soudců a exekutorů tenduje k velmi mírným trestům a chová se často velmi ochranářsky, nebo dbá na to, aby nebyli neoprávněně poškozeni soudci nebo exekutoři. Jako by trochu zapomínal na to, že ti soudci a exekutoři dostávají do svých rukou jiné občany, a pokud takto unikne spravedlivému trestu špatný soudce nebo špatný exekutor, tak se to potom projeví na poškozování práv mnoha jiných.

I z tohoto důvodu ministerstvo připravuje novou úpravu, která pak bude předložena do parlamentu, pokud můj nástupce nebo nástupkyně nezmění směřování ministerstva v tomto ohledu, a kde by ministerstvo chtělo jednak změnit ten systém, protože dnes jsou tam paritní senáty. Ono je třeba říci, že to je sice na Nejvyšším správním soudu, ale nejsou to soudci Nejvyššího správního soudu, jsou tam tři soudci a tři právníci z jiných povolání - jeden státní zástupce, jeden advokát, jeden zástupce ještě nějakého jiného povolání - a v případě rovnosti hlasů je dokonce automaticky rozhodováno o nevině. Takže vždy je to ve prospěch toho souzeného. A je to jednostupňové řízení. A to celé, zdá se, skutečně vede k velké mírnosti. Neformální zprávy jsou takové, že často to mírnější řešení paradoxně prosazují ti nesoudci. Soudci by ke svým kolegům někdy byli přísnější, a není jim to umožněno.

Chceme navrhovat v rámci novely, velké novely plánované na příští rok, zákona o soudech a soudcích novou úpravu, kde by se jednak zavedlo dvoustupňové řízení zřejmě s trochu jiným složením těch senátů, zavedla by se, nebo upravila by se konečně, dnes to není upraveno prakticky vůbec, i procedura, a právě i včetně možnosti používání důkazů, které se získaly v jiném řízení a dnes použitelné nejsou. A co je asi úplně nejdůležitější, vyjmenovaly by se tam ty nejčastější skutkové podstaty se sazbami, řekněme, trestů. Protože dnes pro libovolný kárný delikt jsou už k dispozici všechny možnosti od napomenutí až po zbavení funkce. A je-li s tím Sněmovna dlouhodobě nespokojena, což se mi jeví, že je, tak by měla mít příležitost toto upravit. A jak to upravit, no tak jako to máme v trestním zákoníku, kde podle typové závažnosti jednotlivých skutkových podstat také ten zákonodárce ukazuje svou představu o tom, kde by se měla pohybovat ta sankce.

Můžete mého nástupce či nástupkyni hlídat, zda vám toto předloží, a já věřím, že tuto situaci zlepší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Má. Prosím o otázku.

 

Poslanec Leo Luzar: Jenom krátkou otázku. Pevně věřím, pane ministře, že jak budete předávat funkci, tak na tom velkém stole bude složka s mašličkou a na tom bude váš návrh k předání a poslání do vlády. Čili pokud takhle to bude předáno, samozřejmě jako poslanci můžeme žádat nového ministra, kde to je, proč to ve vládě ještě není, proč to ještě není tady.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra, jestli má zájem o doplňující odpověď. Má.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán No to se vám přiznám, že takhle to nebude, protože ten návrh má být komplexní, a on obsahuje další věci, takže ty práce, prostě proto je to plánováno na příští rok, práce na tom intenzivně probíhají, má to být velká reforma justice. Ale řekněme ideově tohle už je takto zafixováno, takže v tomto můžete toho nástupce cvičit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Metnara ve věci zaměstnatelnosti cizinců. Připraví se pan poslanec Adamec.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, situace na trhu práce je velmi příznivá pro ty, kdo práci hledají, nicméně osob, které by mohly či chtěly pracovat, je pomálu, resp. nejsou vůbec. Proto se mnoho firem obrací na cizince, aby doplnili stavy zaměstnanců, po nichž firmy zoufale, a zdůrazňuji, opravdu zoufale volají. Potíž je v tom, že vyřízení povolení uplatnění cizinců na trhu práce trvá vzhledem k situaci ve firmách opravdu dlouho.

Jeden příklad. Máme konec května a zahraniční zaměstnanci pro určitou firmu prošli pohovory již v dubnu. Ale firma na ně stále čeká. Mám na vás, pane ministře, dotaz a také prosbu, zda by nebylo možné vyjít firmám vstříc a udělit cizincům co nejdříve povolení, samozřejmě pokud mají všechny náležitosti v pořádku, a vyřídit to co nejdřív, aby firmy nepřicházely o zakázky a mohly tak zaplnit volná pracovní místa. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátkou otázku. Pan ministr není přítomen, odpoví vám do třiceti dnů.

Prosím pana poslance Adamce, který bude interpelovat ministra Ťoka ve věci billboardů u silnic. Připraví se pan poslance Jelínek. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, chtěl bych se zeptat na situaci kolem odstraňování billboardů, které jsou v rozporu se zákonem umístěny při dálnicích v naší republice. Pokud mě paměť neklame, už v roce 2012 byl schválen zákon, který říkal, že tyto billboardy se musí v pětileté lhůtě odstranit. Pokud mám správné informace, tak ta lhůta skončila v září roku 2017. A teď, když jezdím po dálnici sem do Prahy, do Poslanecké sněmovny, tak těch českých vlajek, které "zdobí" tyto billboardy, je pořád velmi mnoho, a čím více se člověk přibližuje Praze, tím ta řada těch billboardů houstne.

Chtěl bych se zeptat, v jakém je to stadiu, co pro to budete dělat, protože nedávno mi přišla do mailu zpráva od společnosti, nebo je to nějaká skupina, která se nazývá Kverulant, a oni tam operují s tím, že jeden z těchto nepovolených billboardů, nebo už které jsou tam umístěny v rozporu se zákonem, byl vlastně důsledkem smrtelné havárie automobilu. A samozřejmě tato firma vyhrožuje trestními oznámeními, nebo já nevím, jestli to je nějaký spolek lidí. Tak by mě zajímalo, v jakém je to stadiu, protože si myslím, že ta doba už je relativně dlouhá a ta doba přípravy na to odstranění byla pět let. Tak by mě zajímalo, v jakém je to stadiu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych si dovolil takový kratinký historický exkurz. Zákon, který hovořil o odstranění billboardů, byl poslán do legislativního procesu už někdy v roce 2010. Tehdy to byla snaha, velmi halasně deklarovaná, že odstraníme úplně všechny billboardy nejenom kolem dálnic, ale i ve městech. Během celého legislativního procesu se ten záměr několikrát měnil. Skončil tím, že byla přijata novela zákona číslo 56, která ty věci specifikovala, a zbyl tam jenom zákaz billboardů u dálnic a silnic prvních tříd, přičemž debatujeme ještě o trvale zastavěném území a dalších věcech kolem billboardů, které jsou ve městech.

Během legislativního procesu bohužel i v přechodných ustanoveních je spousta věcí, které celkové rušení těch billboardů komplikují. Když to vezmu z toho pohledu, máte pravdu, že v tom zákoně v roce 2012 byla takzvaná pětiletá prekluzivní doba, ve které měli majitelé billboardů billboardy odstranit. Bohužel to neudělali. Zhruba 14 dnů, tři týdny před termínem, ve kterém to měli udělat, se našlo asi 14 senátorů, kteří dali ústavní stížnost na to, že toto ustanovení zákona je příliš tvrdé a mělo by být vypuštěno, že to je protipodnikatelské opatření. Bohužel Ústavní soud nerozhodl. Nicméně majitelé billboardů si tohle ustanovení vzali jako rukojmí, že by neměli ty billboardy odstraňovat do rozhodnutí Ústavního soudu. Není to pravda, my to samozřejmě odstraňujeme. Pro vaši informaci, odstranili jsme z dálnic necelých 500 reklamních zařízení. Je jich tam asi 1 300, takže část je odstraněna. To odstraňování je poměrně složité. Tady mě mrzí, že vlastníci, kdyby to chtěli odstranit, tak to mohlo být už dávno všechno pryč. Oni to zakryli jenom tou značkou (vlajkou?).

Jak už jsem říkal, ten postup podle zákona o pozemních komunikacích je administrativně velmi náročný. Ke každému reklamnímu zařízení musíme prověřit, že je jeho provoz opravdu v rozporu s právními předpisy a jsou splněny podmínky pro jeho odstranění včetně podmínek, které jsou v tom přechodném ustanovení. Například tímto zákonem a jeho přechodnými podmínkami nemusí být odstraněny všechny billboardy. Billboardy, které byly povoleny jako stavebním úřadem před změnou stavebního práva, tak ty mají právo tam zůstat. Takže je to docela složitá věc. A musím říct, že i vzhledem k tomu, že v těch smlouvách jak na Ministerstvu, tak na ŘSD z minulosti není úplně pořádek, tak je to docela složité. Ministerstvo dopravy přitom navíc čelí obstrukčnímu jednání vlastníků reklamních zařízení, stížnostem a několik případů se dostalo už i k soudu.

Vlastníci například rozporují pravomoc Ministerstva dopravy, anebo při samotné demontáži reklamního zařízení na pracovníky Ředitelství silnic a dálnic volají policii s poukazem na to, že dochází k ničení jejich majetku. Většinou to bývá tak, že během celého řízení ten majitel říká, že není jeho a že s ním se nemá jednat. Jakmile se přijede odstranit, tak řekne, že je jeho, a žádá policii, aby jeho majetek chránila. Většinou bohužel policie musí zakročit a zabrání ŘSD v jeho odstranění. Takže všechny tyhle věci jsou docela složité. Jsou to skutečnosti, které proces odstraňování výrazně zdržují.

My jsme se teď rozhodli, že půjdeme ještě jinou cestou, že teď budeme prostě žádat stavební úřad o to, aby to prohlásil za černou stavbu, a jako takovou to budeme odstraňovat a náklady budeme přenášet na další. To znamená, my nehodláme v této agendě, která je navíc, nemáme na ni dostatek kapacit, polevit a budeme v ní určitě pokračovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz. Má. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za odpověď. Ale pak by mě zajímalo, kdo to vlastně na základě toho rozhodnutí stavebního úřadu bude potom odstraňovat. Protože přece jenom teď, když to bylo v gesci Ministerstva dopravy, tak je jasné, že to jde za Ministerstvem dopravy. Ale tady ty stavební úřady, to mám obavu, že to půjde za někým jiným. Za Ministerstvem dopravy? Já jsem zaslechl nějaké podmiňování peněz na opravy komunikací. Tak jsem to slyšel zřejmě špatně, tak to mě uklidnilo. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já prosím pana ministra, jestli chce reagovat.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom pro upřesnění. Náklady jdou za Ředitelstvím silnic a dálnic, potažmo za Ministerstvem dopravy. Jedinou věc, kterou jsme měli v dotačním titulu na dvojky a trojky, je, že na majetku krajů by neměly být nelegální billboardy. Takže to je jenom na to, že to musí být na jejich majetku. Je to většinou na mostech nebo na pozemcích, které patří těm krajům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. K další interpelaci prosím pana poslance Jelínka, který bude interpelovat nepřítomného ministra Brabce ve věci výsledků operačního programu Životní prostředí. Připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové. Pane ministře, v rámci operačního programu Životní prostředí v oblasti zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, v prioritní ose je čistota vody, bylo v rámci výzev v mnoha obcích vybudováno množství mechanicko-biologických čistíren odpadních vod a splaškových systémů. Pravidla těchto výzev by měla pomoci obcím s malým počtem obyvatel dosáhnout na tuto technologii, která výrazně zlepšuje kvalitu vod jak povrchových, tak i pozemních.

V současné době dochází k výraznému poklesu vydatnosti soukromých vodních zdrojů a otázka čistoty vod, případně recyklace odpadních vod pro další použití je strategická pro budoucnost naší země. Moje otázka zní: Kolik obcí s velikostí do tisíce obyvatel je vybaveno mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod a splaškovým systémem? Kolik jich bylo vybudováno v rámci této prioritní osy a jaká je saturace této technologie v těchto obcích a zda má ministerstvo přehled o regionech, o procentech obcí, které touto technologií vybavené nejsou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám svoji odpověď zašle do třiceti dnů.

Posuneme se dál. Já prosím pana poslance Kaňkovského, který bude interpelovat pana ministra Milka ve věci kůrovcové kalamity. Připraví se paní poslankyně Maříková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane ministře, kůrovcová kalamita trápí naše lesy už třetí rok a všechno nasvědčuje tomu, že letošní rok může být v tomto ohledu kritický. S kalamitou bojují všichni vlastníci, ať už jde o Lesy České republiky, Vojenské lesy, či střední a malé vlastníky. V tuto chvíli hoří kůrovcová kalamita v řadě regionů a bohužel lze očekávat, že situace se bude dále zhoršovat.

Vážený pane ministře, vy jste zareagoval na současnou situaci kolem kůrovce odvoláním generálního ředitele Lesů České republiky. Nechci tento krok kritizovat, je to vaše právo. Ale chci se zeptat, co dalšího jste konkrétně pro zvládnutí kůrovcové kalamity udělal a hlavně hodláte udělat, protože dle mého názoru pouze personální změny situaci nevyřeší. A nyní konkrétní dotazy. Jak budete postupovat vůči fungování podniku Lesy České republiky v souvislosti se zavedeným obchodním modelem, díky kterému jsou uzavřeny dlouholeté smlouvy se smluvními partnery, kteří v tuto chvíli nezvládají kůrovcovou kalamitu, a nezvládají ji kvůli extrémně přemnoženému kůrovci, nedostatku pracovních kapacit, špatnému finančnímu ohodnocení, nezajištění logistiky odvozu dřeva státními firmami, špatné asanaci a uskladňování dříví tak, že kůrovec dokončuje svůj vývoj a vrací se zpět do lesů? Jaké nezbytné kroky plánujete prakticky uskutečnit k zamezení šíření kůrovcové kalamity do konce června tohoto roku a jak v tom spolupracujete s dalšími resorty, jako je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Pane místopředsedo, vážené poslankyně a vážení poslanci, ano, kůrovcová kalamita určitě v letošním roce nepoleví a obávám se, že, když se podíváme, jaké momentálně probíhá počasí, jaké je klima v nejpostiženějších oblastech, tak si myslím, že letošní rok bude určitě minimálně kulminovat. Jen na začátek chci říct, že v nejpostiženějších oblastech, což je střední a severní Morava, od počátku roku spadlo pouze 20 % srážek, což samozřejmě to bude umocňovat, a dále v této oblasti podle meteorologické služby je avizované navýšení průměrné roční teploty za toto období o 5,5 stupně, což je obrovská změna klimatu v tento moment, která tam probíhá.

Opatření, které budeme dělat. Když pominu personální opatření, tak samozřejmě když jsem přišel na úřad, tak jsem zjistil, zavolal jsem si, bylo to někdy kolem 30. ledna, poradu všech vlastníků lesů České republiky, tzn. byli tam zástupci Lesů České republiky, Vojenských lesů, Arcibiskupských lesů a tzv. SVOL, což jsou vlastníci obecních a soukromých lesů v České republice. Tito lidé zastupují více jak 90 % vlastníků České republiky. Zeptal jsem se jich, protože nejsem sám lesák, co jim brání v rychlé likvidaci a postupu s kůrovcem. Jednoznačně odpověděli: vyhláška 101 a její zastaralost, jak je koncipovaná.

Tato vyhláška už byla změněna během dvou a půl měsíce, dneska už je platná, jenom podotknu hlavní rozdíl. Stará vyhláška říkala, jak se musí bojovat s kůrovcem, že se musí kácet zdravé stromy, klást lapáky atd., a čím více máme vytěženého dřeva kůrovcem (?) v minulosti, v předešlém roce, tím více musíme položit zdravých stromů a do nich nalétne kůrovec, a tím ho zabijeme. Tento postup byl zastaralý a tato opatření, včetně feromonových lapáků, byla při tomto masovém výskytu kůrovce neúčinná. Taktéž tato vyhláška říkala, že musí být veškeré stromy napadené kůrovcem, i souše, kde už je odloupaná kůra, znáte to, strom bez kůry, musí být primárně uklizeny z porostů, což si troufnu říct, jsem laik, ale je to úplná blbost. Tyto stromy, z těch za prvé žádný brouk už nevyletí, do těch žádný brouk nevletí a nerozmnoží se. Rozmnoží se nám právě v těch syrových stromech, na které jsme ale neměli v ten moment kapacitu, protože jsme pořád bojovali s těmi suchými stromy.

Takže změnili jsme vyhlášku v tom, že suché stromy a inertní stromy můžou být ponechány v lese na pozdější jakoukoli likvidaci, těžbu atd., a zaměřili jsme se na boj a vyhledávání těch napadených stromů a ničení larev těchto brouků v napadených stromech. Bohužel, potýkáme se s poměrně slabou kapacitou lidských sil i harvestorových a tak dál strojních kombinací. Zpracoval jsem samozřejmě materiál na vládu, tak aby vláda viděla, jaká je situace vážná, udělali jsme první jednání, bylo na Ministerstvu zemědělství, shodou okolností dneska proběhlo druhé kolo na Úřadu vlády, kam jsme pozvali všechny zainteresované resorty. Bylo tam zastoupené Ministerstvo dopravy, bylo tam v rámci toho ČD Cargo, SŽDC, byly tam České dráhy. Dohodli jsme se, že do konce roku České dráhy zakoupí nebo zajistí minimálně navýšení 500 vagonů na odvoz dříví, protože silnice jsou dneska přeplněné, nejsme schopni to množství odvážet a trať je jediná propustná v tento moment.

Dále jsme se dohodli, byli tam zástupci i Ministerstva průmyslu a obchodu, byl tam pan Beneš, generální ředitel ČEZ, je ve hře i varianta pálení tohoto nestandardního a toho nejméně kvalitního kůrovcového dříví, že bychom ho pálili pro energetiku, ale to bude až ta krajní mez.

Dál jsme se dohodli, tak abychom nezatěžovali a nepřecpávali dneska zpracovatele dřevem, dohodli jsme se na tom, že zřídíme tzv. mokré a suché sklady. Původně jsme chtěli dělat většinu mokrých skladů, mokré sklady bohužel s nedostatkem vody, který dneska je ve všech regionech, a velké potřeby vody na kropení těchto klád musíme opustit, budeme jich mít jenom několik, ale budeme dělat tzv. suché skládky, že tam navozíme zpracovanou kulatinu, a teď musíme tuto kulatinu asanovat. Budeme ji asanovat buď chemickým postřikem, který se dělal doteď, ale je taky poměrně náročný, ale ukazuje se jako nová cesta. Zaznamenali jste, včera to bylo i v novinách, my na tom děláme už asi 14 dní, musíme vyřídit rychlé povolení přípravku etylendinitril. Je to chemická látka, která se odbourává, nejsou tam žádná rezidua, vyrábí to česká firma a je schopna nám dodat pro letošní sezonu asi na milion kubíků. (Upozornění na čas.) Já se omlouvám.

Takže já si myslím, že nějaká opatření děláme, ale bohužel to počasí, které je venku, neskýtá záruku, že hned tak tato kůrovcová kalamita skončí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji panu ministrovi, měl bych ještě některé doplňující dotazy. Za prvé se chci ještě zeptat, co uděláte pro ty nejmenší vlastníky, protože ti mají poměrně velké problémy, a nejenom se zpracováním toho kůrovcového dřeva, ale i s výsadbou. To je první otázka.

Pak se chci zeptat: Odborníci upozorňují, že velmi účinným řešením by bylo vyhlášení nouzového stavu v těch nejpostiženějších lokalitách. Ty informace se liší. Jednou že vyhlásíte nouzový stav, podruhé ne, a s tím souvisí, jakým způsobem spolupracujete s Asociací krajů na zajištění právě logistických opatření a právě i případném vyhlášení nouzového stavu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Tak doplňující otázky, co uděláme pro ty nejmenší zpracovatele a vlastníky lesů. Takže zaprvé navýšíme tam zhruba o 300 milionů dotací na obnovy lesů, které jsou jenom pro nestátní sektor. Co se týče Lesů České republiky, na vrub Lesů České republiky půjde zaskladnění dřeva až do výše milion 200 tisíc kubíků, tak abychom stabilizovali cenu dřeva na trhu, aby bylo kam dávat. Aby ti ostatní mohli prodávat dřevo, tak Lesy České republiky svoje dřevo zadrží.

A poslední otázka byla? (Odpověď mimo mikrofon.) Vyhlášení nouzového stavu. Takže i dneska to bylo na pořadu dne, tahle otázka, ale budeme se snažit to zvládnout bez vyhlášení nouzového stavu, protože víte, že když je vyhlášen nouzový stav, a to bylo třeba při prasečím moru ve Zlínském kraji, tak tam trvá zákaz vstupu do lesa. Možná bychom museli zrušit i pionýrské tábory v té oblasti atd. Myslím, že toto zrovna my jsme schopni likvidovat, toho kůrovce, zatím i bez vyhlášení nouzového stavu, ale nevylučuji, že k tomu sáhneme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ministra Vojtěcha ve věci příplatku sestrám, a připraví se pan poslanec Dolínek.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v médiích proběhla zpráva, že zdravotní sestry by mohly v budoucnu dostávat příplatek za směny sedm tisíc korun, a ne tři tisíce, jako je tomu dnes. Vzhledem k tomu, že zdravotnictví se potýká s velkým nedostatkem zdravotních sester, což vede k omezování provozů nemocnic, tak argument, že nejdříve je potřeba navýšit platy nelékařským profesím, je zcela oprávněný. Neobáváte se však, že když přidáte jen směnným sestrám, tak přijdete o další nelékařský personál? Kdo pak tento personál nahradí? Jak chcete zabránit jejich odchodu. Máte předběžnou analýzu finančního dopadu na státní rozpočet a odkdy by k tomuto navýšení mělo dojít? Bude se toto navýšení týkat také krajských nemocnic a kde na to vezmou finanční prostředky?

Zmínil jste se také, že vás zaujal nápad, že by sestry dostávaly za odpracovaná léta u lůžka výsluhy, podobně jako policisté či hasiči. Odkdy by se odpracované roky začaly započítávat? Bylo by to zpětně? Je to vůbec reálné a máte představu, o kolik by to zatížilo státní rozpočet? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za ten dotaz. Skutečně ten problém dneska, pokud jde o personální stav v českém zdravotnictví, byť nechci nikterak zlehčovat otázku lékařského personálu, je primárně v nelékařském zdravotnickém personálu - střední zdravotnický personál i nižší zdravotnický personál. Pokud jde o sestry, tak tam je situace z pohledu Ministerstva zdravotnictví podle dat, která máme, nejkritičtější. Tam skutečně ten úbytek za poslední roky je velmi výrazný. A díky tomu, že chybí sestry, se zavírají lůžka, zavírají i celá oddělení. To je prostě tak. Nikoli díky tomu, že chybějí lékaři, ale právě díky tomu, že chybějí sestry.

Proto jsme se tedy rozhodli pro tento nárůst s tím ale, že samozřejmě vnímáme i to, že je problém i u toho nižšího zdravotnického personálu, sanitářů a podobně. A i v tomto případě počítáme s určitým navýšením onoho příplatku za směnnost, byť pravděpodobně nebude tak vysoký, hovoříme někde o nárůstu 2 000 Kč. Takže nechceme ani tyto další profese, které bezesporu jsou důležité v tom provozu taktéž, sanitář je velkým pomocníkem pro zdravotní sestru, tak chceme i tyto profese podpořit, takže tam také plánujeme navýšení příplatku za směnnost.

A pokud jde o zdroje, tak chce se mi říct - zdroje jsou. Ale je to o tom, že samozřejmě máme stále velmi dobrý výkon ekonomiky a velmi dobrý výběr pojistného na veřejné zdravotním pojištění, plus dojde i k navýšení opět platby za státní pojištěnce o 3,5 mld. Celkově počítáme s tím, že příští rok ten nadvýběr bude někde kolem 20 mld. Kč, celkově tedy bude v systému asi 320 mld. Aktuálně se dokončuje tzv. dohodovací řízení mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými segmenty, včetně nemocnic. Musím říci, že dnes byly podepsány dohody s nemocničním segmentem a do nemocnic by mělo jít někde kolem 11,5 až 12 mld. Kč navíc. A to budou ty prostředky, které nemocnice budou moci využít právě na toto navýšení. Takže těch řekněme zhruba 11,5 až 12 mld. Kč, které půjdou navíc, s tím je samozřejmě počítáno. Půjde to tedy z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci úhrad za zdravotní péči a zdravotní pojišťovny s tímto nárůstem počítají. Jednalo se právě o tom v rámci onoho dohodovacího řízení, takže je s tím počítáno.

Pokud jde o ty výsluhy, to je samozřejmě téma, které vzbudilo poměrně velké debaty. Pravdou je, že to byl návrh samotných sester, potažmo jedné profesní organizace, České asociace sester, v rámci pracovní skupiny, kterou jsem zřídil na Ministerstvu zdravotnictví, která má za cíl přijít s návrhy opatření na personální stabilizaci v českém zdravotnictví. Protože to není jenom o aktuálních penězích. Těch věcí musíme dát na stůl skutečně více pro personální stabilizaci. A mimo jiné tady byl návrh těchto výsluh. Je to zatím návrh, který je velmi čerstvý. Říkali jsme, že to považujeme za zajímavý návrh, že se tím budeme zabývat.

Aktuálně kolegové počítají vlastně dopady, zatím to ještě nemáme spočítáno. Doufám, že někdy v průběhu června, mají úkol, aby nějakou prvotní analýzu předložili. Já jsem se zatím snažil získat nějaký feedback, nějakou zpětnou vazbu, jestli by to tedy bylo zajímavé. Musím říct, že při svých cestách po krajích se ptám v rámci nemocnic, jestli by ty výsluhy mohly být motivační, a v drtivé většině případů slyším, že ano. Takže se zdá, že by to mohla být jedna z cest, byť samozřejmě není všespásná. Ale samozřejmě musíme počkat na ty analýzy reálných dopadů, jestli to je vůbec únosné pro státní rozpočet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Prosím paní poslankyni, jestli má doplňující otázku.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za odpověď, pane ministře. Bude se to navýšení za směnnost týkat také krajských nemocnic? A kde na to vezmou finanční prostředky? V současné době pouhých 20 % absolventek středních zdravotnických škol uvažuje o tom, že půjde po maturitě dělat zdravotní sestru do nemocnice, zatímco 80 % chce pracovat v jiném oboru. Myslíte si, že problém je jenom finanční, nebo je to také tím, že klesla prestiž tohoto povolání a profese zdravotní sestry už není pro studentky tak atraktivní? Jak chcete atraktivitu tohoto oboru zvýšit? Je to pouze financemi? Připravuje vaše ministerstvo nějakou koncepci zdravotnictví?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za doplňující dotaz. Prosím pana ministra, jestli má doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuju za slovo. Pokud jde o ty krajské nemocnice, tak tam není rozdíl, jestli je to krajská, nebo jestli je to státní. Všechny nemocnice v České republice jsou placeny z veřejného zdravotního pojištění, mají smlouvu se zdravotními pojišťovnami a je jim hrazena péče. A všechny nemocnice byly součástí tohoto dohodovacího řízení a podepsaly dnes tedy dohodu. Takže samozřejmě navýšení těch prostředků půjde nejenom do státních nemocnic zřizovaných Ministerstvem zdravotnictví, ale i do těch krajských. Tady není rozdíl. Takže bavíme se skutečně o těch zhruba 12 miliardách pro celý segment akutní lůžkové péče pro všechny nemocnice. To je první odpověď.

Pokud jde o tu atraktivitu a ten nízký počet absolventů, to je samozřejmě pravda. Je to pravda. Podle posledních dat, která máme, u nás vychází 16 absolventek na 100 tisíc obyvatel. Takže ten poměr je velmi, velmi špatný. Důvodů bude samozřejmě asi celá řada. Atraktivita povolání určitě mezi ně bude patřit. Na druhou stranu je třeba se podívat i do zahraničí. A bohužel, bohužel, nedostatek zdravotnického personálu je problém v zásadě dnes v celém světě. Nedávno jsem mluvil s německým ministrem zdravotnictví, ten říkal, že 50 tisíc sester jim chybí. Četl jsem článek o Americe, jak tam chybí obrovské množství sester. Kanada atd. Zkrátka je to těžké povolání a ne každý zkrátka asi má vůli do něj jít, nebo ho absolvovat a jít pracovat do zdravotnictví. Právě proto se snažíme připravit ony motivační mechanismy, ať jsou to ty výsluhy, ať je to nějaké zázemí pro sestry z hlediska i třeba školek v rámci nemocnic atd., aby zkrátka to zázemí bylo co nejlepší (upozornění na čas) a pracovní prostředí pro ně co nejpřívětivější. Plus ještě pracujeme na tom, že chceme výrazně - a to bude už teď v červnu, novela vyhlášky o zdravotnické dokumentaci - výrazně zredukovat zdravotnickou dokumentaci, což je velké administrativní břímě. Takže pracujeme na tom.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o interpelaci pana poslance Dolínka, který bude interpelovat ministra Ťoka ve věci zákazu vjezdu vozidel. Připraví se paní poslankyně Pekarová.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré odpoledne, pane ministře. V minulých dnech jsme zde říkali mnoho o urychlení výstavby silniční infrastruktury včetně D0 v České republice. D0 je tedy Pražský okruh. Nicméně pořád jsou stavby Pražského okruhu v nedohlednu, stejně jako je v nedohlednu aspoň část - stavba 511, propojující dálnici D1 s hradeckou dálnicí, tedy s dálnicí D11. Vzhledem k tomu, že o té situaci víte, nicméně by mě zajímal váš názor na jednu věc, tak se tedy ptám.

Zdravotní ústav v roce 2014 konstatoval, že existuje vztah mezi vlivem částic, úmrtností a počtem příjmů do nemocnic pro chronickou obstrukční chorobu, bronchopulmonální, srdeční a cévní choroby, pro cukrovku, příznaků zhoršení a nutnosti léčby u astmatu nebo rostoucím rizikem infarktu myokardu, zápalu plic, systémových zánětů, poruch povrchu cévních stěn, rozvoj sklerózy, nárůstu vzniku infekcí a plicní rakoviny právě zde v oblastech Prahy obzvláště a obzvláště v oblasti Spořilova. Tam žije zhruba 10 tisíc lidí a denně tam projíždí zhruba 11 tisíc kamionů, to znamená každý obyvatel tam má kamion a kousek na svoji hlavu v dané oblasti.

Chtěl bych se vás tedy zeptat, jestli v rámci toho, že Praha se snaží zakázat právě kamionovou dopravu v této oblasti, nákladní dopravu nad 12 metrů, jestli pro vás, pro vás osobně, je přijatelné, že jsou desetitisíce Pražanů trvale vystaveny nadměrnému zatížení tranzitní dopravy, včetně kamionové, včetně negativních dopadů na čistotu ovzduší a zdraví obyvatel. Jestli vy osobně považujete za správné, že Rada hlavního města Prahy se to snaží řešit v rámci svých možností a v této oblasti je to tedy možnost nějak chránit zdraví těchto obyvatel, což rada zkouší např. zákazem vjezdu aut nad 12 metrů.

Proč vámi řízené ministerstvo svými kroky nenapomáhá, naopak spíš brání hlavnímu městu Praze ve snaze o ochranu těchto obyvatel? A chtěl bych se zeptat: Opakovaně argumentujete tím, že by kamiony musely využívat jiné trasy, což by zatěžovalo tamní obyvatele. (Upozornění na čas.) Považujete tedy Pražany za občany druhé kategorie, kteří nadměrné zatížení tranzitní dopravou snesou lépe než jiní obyvatelé České republiky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Než se ujme slova, mám tady omluvenku od paní ministryně Kláry Dostálové, která se nám omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z důvodu přijetí místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak já předně nejsem odborník na zdravotnictví a rozumím tomu, že nadměrná doprava obtěžuje všechny. Mně je velmi líto, že pětsetjedenáctka a celý Pražský okruh už není dávno dostavěn. Mohu vás ubezpečit, že z hlediska Ministerstva dopravy děláme všechno pro to, abychom minimálně tu pětsetjedenáctku urychlili. Teď jednáme o vydání územního rozhodnutí, na které by mělo následovat stavební povolení, a já jsem přesvědčen, že v horizontu roku dvou by se tam mohlo kopnout a že by se to mohlo posunout.

Co se týče zákazu kamionů. Víte, já mám pocit... Anebo takto. Já si vážím každého života, každého člověka, ať žije kdekoliv. V tomto případě je jasné, že ty projíždějící kamiony dělají problém na Spořilově, znám tam tu situaci a myslím si, že by se tam daly udělat nějaké další pasivní kroky, ale tady nechci být takovým tím rádcem bez zodpovědnosti. Na druhé straně si myslím, že situace, ve které by se zakázal vjezd kamionů na komunikace, které dneska představují náhradní komunikace za pětsetjedenáctku, by byla krokem, který by přenesl ten problém jinam a maximálně by ho zhoršil. Já tady nechci číst, mám tady informace od svého úřadu, co by to znamenalo, kdyby ten proud 11 tisíc kamionů, který jste zmiňoval, místo čtyřproudé silnice vjel na místní komunikace. Některé objízdné trasy jsou napočítány až na 85 kilometrů, pokud by se vzaly jedničky. A znamenalo by to kolony těch kamionů, které by podle mého názoru a podle názorů i odborníků na dopravu měly mnohem horší vliv na životní prostředí než ty kamiony, které relativně rychle projedou tím územím, které opravdu, a tady to přiznávám, obtěžují.

To znamená, já bych tady vyzval k trošku rozumnějšímu přístupu. Já vašemu přístupu jako zastupitele nebo představitele hlavního města Prahy rozumím. Je potřeba, abyste se za obyvatele Prahy bil. Na druhé straně bych apeloval na zdravý rozum a rychlé řešení toho zásadního problému - dostavění pětsetjedenáctky. A nějaké další pasivní věci, které by té věci mohly pomoci, protože to jednoduché převedení dopravy na jiné typy místních komunikací by mohly přinést mnohem horší důsledky, než je situace dneska. A to se prosím vůbec nijak neotírám o ty obyvatele a rozumím jejich těžké situaci. Ale pojďme společně pohnout s tím, aby pětsetjedenáctka vyrostla co nejdřív.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance, jestli má doplňující otázku.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Ono je to těžké několik desetiletí po sobě říkat, že jim rozumíme. Oni už opravdu čekají nějaké řešení. Já nezpochybňuji pětsetjedenáctku. Já myslím, že vedení ŘSD stejně jako vy v posledních letech poté, co se podařilo nahradit pana ministra Prachaře, což byl šťastný krok, udělalo velmi mnoho a ta stavba se může posunout. A i Praha nese teď odpovědnost za to, aby mohla být zrealizována. K tomu se hlásíme jako město určitě.

Ale můj dotaz tedy je, za prvé, jestli byste mi ve své odpovědi mohl napsat ta řešení, která jste zmiňoval, že by mohla být nějaká namístě. Vy jste naznačil, že nechcete radit, ale uvítám to. Protože když to půjde z pera vašeho a vašich úředníků, tak určitě jsou to věci ke zvážení. Jestli to bude světelná signalizace, která bude dávkovat nějakým způsobem tu dopravu, jestli to budou některé hodiny, které by třeba to byly, akceptovatelné zákazy atd. Jestli by to třeba byly soboty apod. Určitě uvítáme rady, které byste případně dali. Zatím nezazněly, jenom kritika a blokace.

A druhá věc. To byl dotaz na vás. Jestli vy si myslíte, že to je v pořádku, že jsme ve chvíli, kdy to není. Kdy není možnost těm lidem říct, kde je ten den, kdy se toho ti obyvatelé konečně zbaví.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, pane ministře, doplňující odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já vám na to písemně odpovím, ať tady teď netahám králíky z klobouku. Jedna věc, s kterou ministerstvo souhlasilo, byl i zákaz sjezdu kamionů, tzn. tam jakýsi vstřícný přístup z naší strany byl. A my vám připravíme odpověď s tím, co s tím udělat. A i s termíny, které by měly být ty termíny konečné na to, že by se převedla doprava na pětsetjedenáctku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím paní poslankyni Pekarovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Němcovou ve věci zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci způsobu výpočtu plnění podmínky vyplácení mzdy bezhotovostně nejméně 80 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. Což je podmínka úřadů práce, ač nad rámec zákona. Dle úřadu práce je předmětný 80% podíl zaměstnanců zjišťován a porovnáván v souhrnu za celé sledované období, nikoliv ve výplatních obdobích, kterými jsou zpravidla kalendářní měsíce. Do celkového počtu zaměstnanců se dle úřadů práce zahrnují všechny OZP, které byly v průběhu 12 měsíců přede dnem podání žádosti o státní příspěvek na tyto osoby bez ohledu na to, byly-li zaměstnány u firmy hodinu, den nebo skoro rok. Rozhodující je pouze pracovněprávní vztah. Zde tedy pracovní poměr. Vzniká tak velice nepřehledná situace. Některé pobočky úřadů práce jdou v interpretaci zákona o zaměstnanosti i dále.

Například OZP, která v průběhu sledovaného období, třeba jen v jednom měsíci, obdrží byť na vlastní žádost mzdu nebo její část v hotovosti, se celý zbytek roku započítává, jako by pobírala mzdu v hotovosti, i po zbytek sledovaného období. Logické by bylo, pokud by zaměstnavatel zaměstnávající např. sto OZP vyplatil mzdu hotově dvěma zaměstnancům měsíčně bez ohledu, jsou-li to stále titíž zaměstnanci, nebo jiní. Potom měsíčně vyplatí mzdu dvěma procentům zaměstnanců a je to pohodlně splněná stanovená podmínka. Ovšem jiná pobočka úřadu práce vysvětluje stejný příklad jinak. Pokud by obdrželi mzdu v hotovosti každý měsíc vždy dva různí zaměstnanci, z celkového počtu sto zaměstnanců je to tedy jmenovitě 24 lidí, ti by v průběhu sledovaného období samozřejmě pak tvořili 24 % OZP a už danou podmínku zákona nesplní. To znamená, že by se tito lidé nebo tito zaměstnavatelé dostali do situace, kdy nedosáhnou na státní příspěvek a podnikatelskou činnost musí ukončit. (Upozornění na čas.)

Vážená paní ministryně, chci se jenom zeptat, zda MPSV připraví jasnou metodiku, která by tento dvojí výklad zákona vyloučila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně vám odpoví do 30 dnů písemně a já prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Dostálovou ve věci zákona o sociálním bydlení.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já jsem velmi ráda, že vím, proč tady paní ministryně není. Má jednání. Současně ale když se rozhlédnu, tak je tady dost prázdno.

Tak tedy vážené zbylé kolegyně a zbylí ojedinělí kolegové, má interpelace na paní ministryni Dostálovou se opět týká zákona o sociálním bydlení a zejména jeho přípravy. Jde totiž o zákon, který má Ministerstvo pro místní rozvoj v gesci, má být tím tahounem celé věci a má plánovat, jak budou probíhat slaďování s ostatními zainteresovanými ministerstvy. A má vlastně dodržet nějaký poměrně ambiciózní časový harmonogram.

Mě proto zajímá, jak je tenhle harmonogram plněn. Zajímala by mě skutečně představa, jak vypadá jízdní řád k té paragrafové podobě zákona, nebo jestli si nechce ministerstvo včas přiznat, že v současné chvíli připravuje něco, co by mohl být i další dotační titul, a že ambiciózní zákon o sociálním bydlení skutečně čeká na toho, kdo ho na Ministerstvu pro místní rozvoj připraví. Už v interpelaci na pana premiéra v demisi jsem zdůrazňovala, že velkým problémem při přípravě tohoto zákona je mezirezortní spolupráce. Evidentně to je takový skutečně obtížný úkol pro naše ministerstva, aby spolu mluvila, a to jsou nyní v jedné barvě.

Takže ještě jednou se ptám, jaký je časový harmonogram kroků, které mají vést k vytvoření zákona o sociálním bydlení, a není-li v plánu spíše (upozornění na čas) udělat další dotační titul. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a paní ministryně vám odpoví do 30 dnů.

Poprosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra Milka ve věci minimální marže na potraviny, a připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v médiích proběhla informace, že uvažujete o snížení počtu slevových akcí zavedením povinné minimální marže na potraviny, tak aby je řetězce nemohly prodávat v akcích za nižší ceny, než jsou ty výrobní zemědělců. Více než 50 % spotřebního rychloobrátkového zboží se v Česku prodává v nějaké slevě. Je to dáno vysokou koncentrací prodejních ploch a konkurencí obchodníků. Potraviny však v ČR jsou relativně drahé. Zatímco platy jsou oproti západním zemím výrazně nižší, ceny potravin tolik ne, a tak pro velkou část zákazníků je cena stále rozhodujícím kritériem.

Uvědomujete si, že omezení slev bude znamenat zvýšení prodejních cen a zdražení už tak neúměrně vysokých cen k platům povede k ještě větší chudobě? Jste si vědom toho, že regulace trhu povede k omezení konkurenčních nástrojů prodejců? Mezi velkými a malými výrobci se ceny liší. Kdo by nastavil správné nákupní ceny výrobců? A kdy máte představu, že by k novele, která by zavedla nějaké změny v oblasti regulace maloobchodu, mohlo dojít? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času. Pan ministr vám odpoví. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Děkuji, pane místopředsedo. Vážená poslankyně, vážení poslanci, dne 12. dubna 2018 jsem inicioval společnou pracovní snídani se zástupci vedoucích představitelů obchodních řetězců působících na územích ČR, dále se zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu, za účasti prezidenta Potravinářské komory a za účasti prezidenta Agrární komory. Klíčovými tématy projednávání byly praktické otázky fungování potravinářského řetězce zejména s ohledem na možné zavedení minimálního podílu českých potravin v tržní síti, dále s ohledem na podnákladové ceny a nákupní ceny, slevové akce či otázku vlivu revidované společné zemědělské politiky na konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů.

Přivítal jsem možnost projednání těchto otázek na platformě všech stěžejních subjektů - zemědělců, potravinářů, obchodníků a Ministerstva zemědělství. Současně jsem zdůraznil, že prioritou Ministerstva zemědělství je podpora českého zemědělství a potravinářství, včetně dosažení soběstačnosti v základních komoditách. K dosažení tohoto cíle je však nezbytné dosáhnout spravedlivého rozdělení přidané hodnoty napříč potravinového řetězce, stejně jako prosazení rovných podmínek v rámci nové společné zemědělské politiky a organizace trhu EU. Tato otázka je intenzivně řešena jak na úrovni jednotlivých členských států, tak Evropskou komisí. Konkrétně jsem zmínil novou legislativu ve Francii, která dává tamní vládě pravomoc zavedení výrazných regulací v oblasti minimálních marží či v oblasti slevových akcí. Připomněl jsem také aktuální aktivity na úrovni EU včetně aktuálních návrhů ke dvojí kvalitě potravin a nekalým obchodním praktikám.

Takže chtěli bychom připravit novelu zákona o významné tržní síle a v této novele bychom se tímto chtěli zaobírat. Myslím si osobně, že nedojde ke zdražení potravin, protože obchodní řetězce používají poměrně vysoké marže, podstatně vyšší. Vy sama říkáte, že dneska jsou u nás ceny vyšší než v jiných okolních státech. Na druhé straně je potřeba říct, že nákupní ceny, za které nakupují od prvovýrobců, ty jsou podstatně nižší, a využívají svého postavení. Poslední akce některých řetězců, tady vidíte jednu z nich (ukazuje litrovou krabici mléka), zrovna teď probíhá v Kauflandu, za jednu korunu litr mléka. To by si nedovolili podle mě v žádné staré evropské zemi. Jenom u nás nám rozbourají náš trh, vozí sem vykostěnou vepřovou kýtu za 60 korun, vozí sem přebytky. Dneska jsme bohužel svědci souboje národních rozpočtů.

Takže pokud chceme zachovat české zemědělství, tak si nemůže řetězec Kaufland dovolit prodávat za jednu korunu litr mléka. Ptám se, kde je nákladová cena. Ptám se, nejde o krácení daně a nejde o krácení DPH? Určitě ano. Takže už momentálně dneska právníci na Ministerstvu zemědělství zpracovávají názor na to a podáme podnět na ÚOHS a na Ministerstvo financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím, jestli paní poslankyně má doplňující otázku. Má, tak prosím, předneste svůj doplňující dotaz.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za odpověď, pane ministře. Pokud chcete navrhovat, aby obchodní řetězce musely mít určitý objem českého zboží, jak chcete definovat, co to vlastně české zboží je?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra, jestli má zájem o doplňující odpověď. Má.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Jsou dvě kategorie zboží. Jedno je vyrobeno v České republice a pak je český původ. Tam je rozdíl v procentech obsahu zpracované hlavní suroviny, takže na to jsou poměrně přesné metodiky. Také proto dneska výrobci například masných výrobků nemůžou deklarovat, že to je český výrobek, protože většina - jak víte všichni, vyrábíme pouze už pod 50 % vepřového v České republice, a protože do těchto zpracovaných masných výrobků jde dovozové maso, takže proto nemůžou deklarovat, že to jsou české výrobky. Chystáme určitou změnu a změkčení, ale na druhou stranu si myslím, že vyrábět méně jak 50 % vepřového v zemi, kde je to národní jídlo, je hazard.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji, a co mám informaci, tak paní poslankyně Golasowská svoji interpelaci stahuje, takže prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ministra Metnara ve věci omezení shromažďovacího práva. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v úterý demonstrovali nespokojení starostové před Úřadem vlády. Šlo jim o přijetí novely zákona o střetu zájmů ve znění senátního návrhu. Co mě v této souvislosti zarazilo, je mimořádně omezený prostor pro demonstrující před úřadem vlády. Musí se tísnit na pár metrech. Ohrožuje je tramvajový a automobilový provoz. Při větším počtu demonstrantů hrozí buď jejich zranění, nebo zastavení provozu. Demonstrující by podle mého názoru měli mít před Úřadem vlády daleko více místa, aby před sídlem premiéra mohli svobodně říct, co si o vládních krocích myslí. Proč mají jen těch pár metrů? Chápu, že jde i o bezpečnost, ale přece jen mám pocit, že současné nastavení je dost nevyvážené, že právo shromažďovací garantované Listinou dostává tak trochu na frak. Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano. Já děkuji za dodržení času. Pan ministr vám odpoví do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Dolínka, který bude interpelovat ministra Ťoka ve věci výtoňského mostu.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane ministře, SŽDC, Správa železniční dopravní cesty, oznámila, že starý most nelze zachránit na Výtoni, železniční most, který je důležitou spojnicí mezi Smíchovským a Hlavním nádražím. Jedinou jeho cestou je podle SŽDC demolice. Dobrá, to se dá pochopit. Nicméně SŽDC přitom léta mluvila o jeho modernizaci, která měla už dávno začít, například v roce 2015 jsme byli seznámeni s tím, že se modernizace započne v roce 2019.

Chtěl bych se zeptat, pane ministře, co se změnilo, že se tento plán odsunul a nahradil se novým? Jak vysoké byly investice do údržby a oprav mostu v posledních 20 letech? A jaké činnosti byly za vynaložené finanční prostředky v tomto období provedeny? Jak vysoké byly investice do údržby a oprav mostu v okamžiku, kdy jste se stal ministrem dopravy - od té doby? Jaké činnosti byly za vynaložené finanční prostředky v tomto období provedeny? A hlavně, proč SŽDC dva roky blokovala opravu či výměnu lávek pro pěší, což je investice Prahy, a ta mohla tedy započít až v letošním roce, přestože už dva roky mohla být realizována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týče železničního mostu na Výtoni, tak tam jde o dlouhodobý záměr zvýšit kapacitu této trati a most, který je tam stávající a má dvě koleje, je potřeba udělat tak, aby byl tříkolejný. Z toho důvodu se ten technický stav samozřejmě posuzoval. Teď probíhá studie proveditelnosti a musím říct, že navíc tento most je památkově chráněn a my budeme s památkáři debatovat o tom, jakým způsobem, jestli můžeme tu památkovou ochranu z tohoto mostu sejmout a udělat ho dál. Já mám tady informaci, že pokud by měl být ten most jenom opraven, a protože to je ocelová konstrukce, tak maximální životnost by se mohla při repasi prodloužit jenom o třicet let a hlavně by to neřešilo ono ztrojkolejnění.

Co se týče těch konkrétních otázek na náklady a jaké kroky byly provedeny na tom mostu, tak na to vám teď nejsem schopen odpovědět, na to vám odpoví SŽDC písemně i s tím, jaké kroky byly dělány.

Co se týče blokování výstavby té lávky, o tom jsme spolu mluvili už předtím, já k tomu zjistím taky informace. Nicméně jsem ujištěný, že se to určitě vyplatí, protože pokud dojde k rekonstrukci toho mostu, tak ta bude probíhat někdy v roce 2022 až 2024, takže si myslím, že obyvatelé Smíchova i Podolí tuto lávku budou moct využívat, a ten nový most bude určitě počítat s tím, že by tam nějaká lávka byla. Při té rekonstrukci se samozřejmě počítá s tím, že i ty dvě koleje, které tam dneska jsou, by měly být zachovány. My se bez toho mostu v železniční dopravě neobejdeme. Takže než bude rekonstruován tento, bude muset být vystavěn nějaký náhradní, takže o tom budeme informovat.

Takže není to nic havarijního, není to věc, která by musela být okamžitě řešena. A k těm nákladům se vám písemně vyjádřím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Prosím, jestli pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Nemá. V tom případě prosím pana poslance Kaňkovského, který bude interpelovat ministra Milka ve věci exportu nezpracovaného dřeva. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, Česká republika je dlouhodobě největším exportérem surového dřeva, tedy suroviny bez přidané hodnoty, v Evropě. Ročně vyvezeme přibližně 7 mil. kubíků nezpracovaného dřeva, což je bez 1 mil. roční těžba Lesů České republiky. Přitom by mělo být jednoznačným úkolem českého státu udělat všechno pro tuzemské využití českého dřeva.

Nepochopitelným paradoxem celé situace vývozu dříví je, že tady existuje zájem ze strany tuzemských zpracovatelů využívat české dřevo a dávat mu vyšší přidanou hodnotu, ovšem za podmínky, že dřevo bude mít mezinárodní certifikaci FSC. Problém je, že je dlouhodobě přehlíženo upozornění z dřevařského průmyslu, že pokud nebude dostatek tuzemského dřeva s tímto certifikátem, dostanou se do existenčních problémů. Je třeba si uvědomit, že české dřevozpracující firmy dodávají své výrobky do zahraničních nábytkářských řetězců, které čím dál více jako svoji podmínku dávají, že dřevo, ze kterého je nábytek vyroben, musí mít právě tento certifikát.

Pane ministře, zaznělo v médiích, že vy osobně odmítáte zavést alespoň na části území státních lesů systém FSC, což osobně považuji za chybu. Chci se vás proto zeptat: Jste ochoten zajistit, a jak, aby čeští dřevozpracovatelé měli zajištěný přístup k surovině s certifikátem FSC a stali se tak konkurenceschopní k Polsku a dalším evropským zemím s rostoucím nábytkářským průmyslem? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď. Pět minut, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Ano. Vážený místopředsedo, vážené poslankyně, poslanci, dovolte, abych odpověděl na tento dotaz. Nevím, kdo mě citoval, že odmítám zavést certifikát FSC. Pouze si musíme říct fakta. V Evropě většina států používá tento certifikát PEFC, který my používáme. Takže v tom není problém.

Před zhruba deseti dny mě navštívili zástupci dřevozpracujícího průmyslu. Asi hodinu jsme debatovali o tomto problému a dohodli jsme se na následující věci, že budeme jednat - zástupci Ministerstva zemědělství, zástupci dřevozpracujícího průmyslu, ale musíme vtáhnout do toho certifikační společnost FSC, která bohužel nemá jednoznačný výklad a jednoznačné požadavky v jednotlivých zemích. A u nás požadují věci, které v jiných zemích nepožadují. Například když vezmu certifikované dřevo v různých zemích, u kritéria 6.3 je nutné uchovat, posílit nebo obnovit ekologické funkce a hodnoty, k nimž patří obnova lesa, sukcese, genetická, druhová a ekosystémová rozmanitost, přirozené koloběhy, které ovlivňují produktivitu ekosystému. Počet těchto sledovaných indikátorů v různých zemích se pohybuje od 4 do 26. Takže myslím si, že pokud tento certifikát má být sjednocen v rámci Evropy, my s tím nemáme problém. Na části majetku jsme ochotni tento certifikát zavést.

Podotýkám, že Lesy České republiky obhospodařují necelou polovinu, nebo těsně polovinu výměry a i ostatní vlastníci se do toho zavádění nehrnou. Důvod je jediný. Náklad na kubík takto vyprodukovaného dřeva stoupne o 55 korun, anebo je zhruba paušální platba 350 korun na hektar. Takže při milionu hektarů je to nějakých 350 až 400 mil. ročně. Navíc tyto náklady by se zvedly u Lesů České republiky, pokud bychom certifikovali všechny lesy České republiky. My říkáme ano, budeme spolupracovat a jsme ochotni část některé správy např. certifikovat, ale je potřeba, aby certifikační organizace, která zastupuje tuto certifikační službu v České republice, jednala a dojednali jsme řekněme trošku jednodušší podmínky té certifikace tak, jako to mají některé země.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Prosím, pan poslanec má zájem o doplňující otázku, tak prosím o doplňující dotaz.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Předně se chci panu ministrovi omluvit. Nebyly to zprávy z médií, ale od některých zástupců odborné obce, takže to se omlouvám.

Pokud se týká těch podmínek. Ano, já o tom vím, že ty podmínky certifikační společnosti FSC jsou poněkud specifické, ale vítám to, že jednáte a že jste ochoten se na tomto podílet. A jenom je potřeba si uvědomit, že naši dřevozpracovatelé skutečně dodávají do velkých řetězců, jako je Ikea a některé další, a je tady veliká konkurence ze strany ostatních států, zejména Polska, ale i některých dalších. To znamená, bojujeme za to, abychom dokázali to dřevo lépe vytěžit i finančně, ale také abychom zachovali zaměstnanost. Ta je dneska sice dobrá, ale za rok, za dva být dobrá nemusí a bylo by špatně, kdyby dřevozpracující firmy musely propouštět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr nemá zájem o doplňující odpověď, takže se posuneme dál. Já prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat ministra Šmída ve věci ověření účasti generála Koněva v roce 1968 a pomníku v Praze, připraví se pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se na vás obrátil ve věci určitého mediačního problému.

Vím, že památník Koněva v Praze není ve vlastnictví státu, je to vlastnictví městské části Praha 6. Přesto je to historická památka. Má nějaký historický význam a sám se bráním všem snahám popírat svoji historii. Ten spor přerostl do sporu mezi skupinami vandalů neustále tuto sochu pomalovávajících. Nerad bych, aby to skončilo tím, že se z toho stane novodobé vytváření uměleckých děl tohoto typu obecně v republice, kdy se začnou odsekávat rudé hvězdy, kdy se začnou růžově pomalovávat historické milníky jenom proto, že v těch milnících se někde objevuje ruské jméno, azbuka, popř. jiné symboliky spojené s našimi osvoboditeli.

Proto se na vás obracím, abyste se stal mediátorem v tom sporu, který se snaží ruské velvyslanectví, řekněme, mírně zmírnit, a předalo Praze 6 informace o účasti generála Koněva v roce 1968. Bohužel z mně neznámých důvodů starosta městské části tvrdí, že toho to nezajímá, protože přece se to mohlo zmanipulovat, změnit a archívy přepsat. Byl bych velice rád, kdyby Ministerstvo kultury mohlo vstoupit do jednání s ruským velvyslanectvím, vyžádat si tyto dokumenty, které toto velvyslanectví nabízí, a mohlo být ten arbitr, který třeba řekne ano, jsou to historická fakta, to, co nám bylo dodáno, odpovídá realitě a uklidnilo tu situaci kolem této sochy, jejíž pomalovávání nebo dehonestace těchto soch nepřispívá k české kultuře, nepřispívá k informaci... (Upozornění na čas.) Pardon.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Ilja Šmíd Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, já také nesnáším jakoukoliv dehonestaci čehokoliv. Myslím si, že polévání jakýchkoliv soch čímkoliv prostě není důstojné a nepatří mezi kulturní projevy. Musím říci, že v té čtvrti bydlím a kolem toho pomníku chodím každý den. Naštěstí v tu dobu jsem nebyl přítomen, kdy to bylo polito, a chodím tam teď kolem vyčištěného pomníku. Mně se to prostě nelíbí.

Já bych chtěl říci to, co jste zmínil. Pomník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který je tam umístěn na náměstí Interbrigády, nebyl nikdy prohlášen za kulturní památku. Ale nachází se v památkové zóně v Dejvicích, respektive v Bubenči, to jsou horní Holešovice. Z hlediska státní památkové péče je tak nezbytné postupovat v souladu se zákonem o státní památkové péči. Je třeba ale říci, že ten památník, tak jak jste zmínil, je opravdu v majetku, ve správě městské části Praha 6, která je zodpovědná za nakládání s tím památníkem. Z hlediska památkové péče je proto věcně příslušným orgánem Magistrát hlavního města Prahy.

Nicméně já rád dělám mediátora, já se pokusím zastavit u pana starosty na Praze 6 a promluvit s ním. Ale chtěl bych tedy říci jednu věc, že po stránce té věcné, historické, je mnohem důležitějším a mnohem... tím orgánem, který k tomu má blíž, Vojenský historický ústav nebo Akademie věd. Čili zkoumat tu věcnou správnost, o které mohou někteří diskutovat, to, že maršál Koněv osvobodil Prahu nebo vjel tehdy v čele tehdejší Rudé armády do Prahy, o tom asi nemůže být sporu. Že můžeme být i jim vděčni za osvobození Prahy, to také myslím si snad kulturní člověk nebude zpochybňovat. Tu jeho účast v Maďarsku a v roce 1968 je možné nějak kulturně připomenout, ale způsob, jakým se to udělá, to asi je třeba opravdu domluvit s Prahou 6. Já slibuji, že tím mediátorem se stanu a za panem starostou Kolářem se dostavím v tomto smyslu. A půjdu tam nikoliv jako ministr, ale jako občan Prahy 6.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Ono až tak ne dotaz. Já budu rád... Ten mediátor už musí mít dvě role, to znamená Praha 6 plus ruská ambasáda, která má nějaké doklady, které je schopna doložit. A budu velice rád, když nás o výsledku budete informovat. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr asi nemá zájem o reakci, takže se posuneme dál. A já prosím pana poslance Dolínka, který bude interpelovat ministra Vojtěcha ve věci zákazu vjezdu vozidel.

 

Poslanec Petr Dolínek: Vážený pane ministře, jak jsem již interpeloval pana ministra dopravy, jedná se o zákaz vjezdu vozidel na území hlavního města Prahy do vnitřního perimetru neexistujícího Pražského okruhu, respektive substituce Pražského okruhu.

Jak jsem již říkal, venkovní znečištění ovzduší a výfukové plyny dieselových motorů patří mezi prokázané lidské karcinogeny stejně jako prachové částice PM10 a PM2,5 benzen, benzopyren. Řekl jsem taky celý výčet, k čemu všemu může vést přetížení takovýchto částic z nějaké oblasti. Zopakuju opět, že na Spořilově žije 10 tisíc lidí. Potom máme celé Zahradní Město, máme další oblasti, které jsou tím v Praze postiženy.

Vás se ale neptám po té dopravní oblasti, ani bych si to nedovolil, pane ministře. Vás se ptám z jiného důvodu. Je na základě platné legislativy a platných dokumentů Ministerstva zdravotnictví přijatelné, že jsou desetitisíce Pražanů trvale vystaveny nadměrnému zatížení tranzitní dopravou včetně kamionové, včetně negativních dopadů na jejich zdraví? Považujete za správné, že se hlavní město Praha snaží v rámci svých možností a kompetencí, kterých není mnoho v této oblasti, občany chránit? Je na základě platné legislativy a platných dokumentů Ministerstva zdravotnictví přijatelné, že se Ministerstvo dopravy snaží hlavnímu městu Praze v této oblasti bránit? A jste ze své pozice ochoten pomoci Praze v ochraně zdraví zmíněných obyvatel, a nejenom na Spořilově, ale po celém úseku substituce Pražského okruhu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážení zbývající poslanci, vážená zbývající poslankyně, pouze jedna poslankyně. Odpovídám také tady na tu interpelaci. My jakožto Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě sledujeme v rámci systému monitorování, hodnocení trendů znečištění, expozic dopadů na zdraví a zdravotních rizik právě ona zdravotní rizika ve vztahu k životnímu prostředí, dělá to, pracuje na tom každý rok Státní zdravotní ústav. Takže v tomto směru jsme určitým monitorovacím orgánem, institucí. Byť je třeba říci, že pokud jde o ochranu ovzduší, tak tím ústředním orgánem státní správy je Ministerstvo životního prostředí. My jsme odpovědní za přípravu legislativy v oblasti hluku, to je naše kompetence, kdy samozřejmě dohlížíme na to, aby vlastník pozemní komunikace nějakými technickými opatřeními, organizačními opatřeními a tak dále zajistil, že hluk zkrátka nebude překračovat hygienické limity, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, ať už jde o chráněný venkovní prostor, nebo chráněné vnitřní prostory staveb a venkovní prostory staveb. Takže z našeho pohledu pro nás je klíčová, nebo je v naší kompetenci ta hluková legislativa a dodržování těchto limitů, což kontrolují krajské hygienické stanice.

Asi nemohu komentovat bilaterální jednání mezi hlavním městem Prahou a Ministerstvem dopravy, byť samozřejmě jakožto ministr zdravotnictví uvítám jakékoliv kroky, které povedou ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva nejenom v Praze, ale samozřejmě v celé ČR. Takže určitě pokud Ministerstvo zdravotnictví v tomto bude moci být nějak nápomocno, tak jsem připraven se účastnit případně nějakých jednání, ale upozorňuji na to, že podle současné legislativy je to tak, jak jsem řekl, to znamená, za ovzduší odpovídá Ministerstvo životního prostředí. My pouze monitorujeme ten stav. Kde můžeme pomoci, je ona hluková limitace, ale naše pravomoc, říkám, v tom směru je spíše omezená. Takže pokud chcete nějakou podporu ze strany Ministerstva zdravotnictví, určitě rád, ale jak říkám, ta kompetence není úplně tak široká. Bylo by asi nejlépe se dohodnout s Ministerstvem dopravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vidím, že pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Petr Dolínek: Já bych se zeptal, jestli máte radu, jak řešit ten paradox v oblasti hluku, když nám stát neumožní, aby 11 tisíc kamionů denně neprojelo Spořilovem. A zároveň jako vlastník komunikace jsme Praha, máme zabezpečit, aby ten hluk tam nebyl. Jestli nám jste schopen poradit. My samozřejmě konáme, my vůči vám plníme naši povinnost, projednáváme s městskou částí, s obyvateli zastřešení Spořilovské tak, abychom odklonili všechny ty jevy, a potrvá to dva, tři, čtyři roky, když se to podaří. Jak po tu dobu máme něco udělat, abychom tedy ochránili z vaší kompetence, což je hluk, místní obyvatele? Co pro to můžeme udělat, když nám stát neumožní vyloučit tuto přepravu z dané oblasti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra, jestli chce reagovat. Chce. Tak prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Mohu samozřejmě reagovat, ale přiznám se, že úplně nějakou jasnou radu nemám. Říkám upřímně, je to na dohodě, bilaterálním jednání mezi Prahou a Ministerstvem dopravy. Takže do té doby je samozřejmě nutné to nějak přečkat. Ano, můžeme možná zakázat vůbec průjezd, ale je otázka, jestli je to řešení. Jak se ta situace vyřeší - asi to není tak jednoduché. Takže nemám v tomto směru úplně nějakou jasnou radu. Omlouvám se. Pokud bude něco konkrétního, tak samozřejmě jsem připraven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ministra... Pardon, mám informace od paní poslankyně Maříkové, že svoji interpelaci 39 stahuje, takže nyní bude interpelovat... Je konec? Je 18. hodina, takže máme konec vyhrazeného času.

Já vám všem děkuji za účast, za vaše dotazy a odpovědi a dnešní jednací den skončil. Uvidíme se zítra v 9 hodin, kdy bude schůze normálně pokračovat zařazeným blokem třetích čtení. Děkuji a přeji pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 18.02 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.