Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Jan Hamáček)

116.
Ústní interpelace

Ještě mi dovolte omluvy. Paní poslankyně Balaštíková se omlouvá dnes od půl třetí do konce jednacího dne, pan poslanec Nacher od půl třetí do 19.00 hodin, pan poslanec Ratiborský od 15. do 16. hodiny, plus od 16.50 do konce jednacího dne, pan poslanec Kolařík od 13. hodiny do konce, pan poslanec Kobza od 14.30 až do konce, pan poslanec Kubík od 14.30 až 18.00 pracovní důvody, pan poslanec Staněk 14.30 až 19.00 jednání ve volebním kraji, pan poslanec Zlesák od 14.30 do konce z pracovních důvodů, pan poslanec Pustějovský od 16.50 až do konce z pracovních důvodů, pan poslanec Kott od 14.30 až do konce z pracovních důvodů, pan poslanec Strýček od 15. do 16. hodiny z pracovních důvodů, pana Kobzu už jsem četl a ještě pan poslanec Martinů z celého odpoledního jednání. Tak, to jsou omluvy.

Budeme tedy pokračovat ústními interpelacemi, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí, v němž budou vystupovat jednotliví poslanci, nejprve tedy na pana premiéra od 14.30 do 16.00 hodin a po 16. hodině na ostatní členy vlády. Interpelace končí v 18.00 hodin. Seznamy vám byly rozdány do lavic.

Dávám slovo panu poslanci Valentovi, ten byl vylosován na prvním místě a bude interpelovat pana předsedu vlády. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Vážený pane premiére, co říkáte z titulu předsedy vlády - doufejme doposud suverénní České republiky - na výrok státního tajemníka německého ministerstva vnitra Stephana Mayera, že do Evropy práva bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové právní normy, jako jsou dekrety prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše, za něž sklidil na nedávném sjezdu revanšistického landsmanšaftu v Augsburgu obrovský aplaus přítomných? A bohužel dost možná mu vřele tleskal i přítomný český velvyslanec Podivínský. Pane premiére, jistě víte, že součástí landsmanšaftu, protičeského spolku prakticky s původními stanovami a nacistickými kořeny, je stále také například i Witikobund, organizace založená sudetoněmeckými nacisty v roce 1948. Proto mě a tisíce našich spoluobčanů velice mrzí, že na tyto akce, které nemají s česko-německým usmířením co dělat, jezdí exhibovat někteří čeští politici, jako jsou pánové Bělobrádek, Schwarzenberg, Liška, paní Marksová, či že dokonce předsedou jedné z větví tohoto spolku Ackermann-Gemeinde je naštěstí již bývalý ministr kultury Herman.

To vám ale teď vyčítat nechci a ani nebudu. Ale nevadí vám, že příští sraz této organizace mající jasný cíl, a to přepisování výsledků druhé světové války, relativizaci viny a zejména návrat zabaveného majetku zrádcům a nepřátelům českého a slovenského národa, se má konat již na území České republiky? Potom vaše vláda získá historický primát. Ale zrovna takovýmto prvenstvím bych se zrovna chlubit nechtěl. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, tak my rozhodně taková slova odmítáme a tento problém byl jednou již vyřešen navždy a my nevidíme důvod se k tomu vracet. Určité vyznamenání asi naše je to, že pan Posselt na 69. sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Augsburgu dne 18. května 2018 vyjádřil politování nad tím, že se tentokráte sjezdu nezúčastnil nikdo ze současné vlády, tudíž naší vlády. Takže já myslím, že ta naše pozice je jasná. A co se týká toho konání, tak já bych to bral s nadhledem. Myslím, že pan Posselt o tom mluví už dlouho, a samozřejmě takovýhle sněm není možné u nás uspořádat bez souhlasu nějakého konkrétního českého města. A já pochybuji o tom, že by se takové tedy našlo.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec.

 

Poslanec Jiří Valenta: Pane premiére, děkuji vám za odpověď. S vaším stanoviskem poměrně vřele souhlasím. Ale ještě bych vám připomněl, že sudetští Němci stále usilují o návrat majetku, který byl oprávněně zabaven zrádcům a kolaborantům dle těch zmíněných Benešových dekretů. Navenek sice landsmanšaft inicioval změnu svých stanov s tím, že restituce majetku již následně nepožaduje, a všude to i hlasitě deklaroval. Ovšem fakt, že tuto změnu německý soud následně zamítl, se již potom skoro nikde neobjevil. Neměl byste již tedy pomalu začít vysvětlovat našim občanům a příhraničním podnikatelům, že se budou muset brzy vyrovnat s tím, že začnou přicházet o svůj majetek?

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ne, tak to je absurdní tvrzení. Tak určitě nic takového nenastane a my se nemáme čím zabývat. Znovu opakuji, pro nás je to jasně jednou provždy uzavřená záležitost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak, děkuji. To byla tato interpelace. Prosím pana poslance Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající.

Vážený pane premiére, obracím se na vás v souvislosti s enormním nárůstem ceny bytů v České republice. Česká republika má v poměru k platům nejdražší byty v celé Evropě. Jen za poslední rok vzrostly ceny bytů například v Praze v průměru o 38,4 %. Ve vašich novinách, v Mladé frontě Dnes, vyšel dnes o tomto veliký článek a jistě čirou náhodou je vedle něj inzerát hnutí ANO, jak podpoříte mladé rodiny půjčkami. V tomto článku jsou mimo jiné uvedeny také dva důvody dramatického nárůstu ceny nemovitostí, které mají kořeny v roce 2016, kdy jste byl ministr financí, takže na tomto růstu cen máte také svůj dílčí podíl, a to je zpřísňování úvěrů a převedení zejména povinnosti úhrady daně z nabytí nemovitosti na kupujícího. Tehdy jste ale tvrdili, že převedení povinnosti se v ceně bytu neprojeví. ODS několikrát navrhovala zrušení této daně. Vy, vaše vláda a hnutí ANO návrh, který by vedl k okamžitému snížení ceny bytů o čtyři procenta, tak ten jste odmítli.

Můj dotaz na vás zní: co s tím budete dělat a jestli kvůli tomuto dramatickému růstu cen bytů svůj postoj nepřehodnotíte a nepodpoříte zrušení daně z nabytí nemovitosti. My jsme ho připraveni okamžitě znovu podat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. No, samozřejmě to vaše tvrzení je nesmyslné. Asi jste zapomněl, jak dlouho jste byli tady u vlády od revoluce. Strašně dlouho, desítky let. A víte, proč stoupá to nájemné? No, protože byty se nestavěly. A proč jste je nestavěli? Dneska je jasná migrace našich lidí. Do Prahy přišlo za posledních deset let sto tisíc lidí navíc, do Středočeského kraje sto šedesát tisíc, do Jihomoravského čtyřicet tisíc a my chodíme po krajích a ptáme se, jestli má někdo zájem, abychom udělali vlastně podobný investiční fond nebo dotační fond, jako jsem já udělal pro školy jako ministr financí. Takže vy tady pletete věci, které nemají spolu žádnou souvislost. Regulace byla zrušena v roce 2003. Takže to je trh, vážený pane kolego. Trh. Trh to určuje, a proto v Praze je to tak a v jiných místech a je to jenom nabídka a poptávka.

O té dani, prosím vás, o té dani je to jenom o tom, že to přešlo z prodávajícího na kupujícího. Tak to je jenom otázka jistoty zaplacení té daně. A každý, každý, který prodává nemovitost, si umí spočítat, na jaké straně je ten náklad. A jestli byl předtím na jedné straně, teď na druhé, tak je to absolutně irelevantní a nemá to žádnou souvislost. Takže to, že nájemné jde nahoru - ano, nestavěly se byty. A my jsme navštívili osm krajů a nikde nikdo od nás ani nepožadoval kromě Mladé Boleslavi, kde Škoda Auto chce navýšit tedy počet zaměstnanců o tři tisíce, tak nikdo to od nás nepožadoval, a samozřejmě se zaspala doba. Ano, my máme rodinnou politiku velice konkrétní a máme nový program, kde paní ministryně Dostálová vlastně nabízí podstatně vyšší částky na investice do domů nebo pro mladé rodiny. Takže se tím zabýváme a nabízíme vlastně možnost pro samosprávu, aby do toho investovala. Takže je to jenom dopad toho trhu a někdo samozřejmě tady zapomněl ty byty stavět. A jak je známo, než se u nás něco postaví, tak to trvá strašně dlouho.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Pane premiére, děkuji za odpověď. Já jsem nemluvil o nájemních cenách bytů, ale o kupních cenách bytů, proto jsem hovořil o dani z nabytí nemovitosti. Pro normálního člověka, nevím jak pro vás, ale pro normálního člověka 4 % z třímilionového bytu, tj. 120 tisíc korun, to jsou veliké peníze, které může použít jinak. My v Poslanecké sněmovně, a vaše vláda, pokud podpoříte zrušení daně z nabytí nemovitosti, tak můžete aspoň pomoci těmto lidem uspořit ta 4 %.

Neodpověděl jste mi na otázku, jestli svůj postoj k této dani z nabytí nemovitosti nepřehodnotíte.

Jinak mám ještě 20 sekund, tak řeknu, že přímo ve vašich novinách je také napsáno, že to byl jeden z důvodů, proč rostou ceny nemovitostí, převedení poplatníka z prodávajícího na kupujícího.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím o odpověď pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevím, co píšou v jakých novinách, já nemám čas to ani číst.

Samozřejmě my si všichni pamatujeme na ODS. Vy vždycky něco říkáte a potom, když jste tam, tak děláte úplně něco jiného. Proto jste nám navýšili DPH zpět na 15 % atd. Takže ten problém je, že vždycky když nejste ve vládě, něco povídáte, a potom, když tam jste, tak děláte úplně jiné věci. Takže ty vaše daňové návrhy, které jste měli před volbami, tak ty rezultovaly asi do zátěže pro rozpočet, nepamatuji si to přesně, kolem 180 miliard.

Takže samozřejmě my jsme daň snižovali za naší bývalé vlády a naše koncepce je jednoznačná, že daně nechceme navyšovat, naopak je snižujeme. No a potom je samozřejmě otázka, jaké daně.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další interpelace měla náležet panu poslanci Rakušanovi, ale já ho v sále nevidím. To znamená, že podle § 111 odst. 4 jednacího řádu Sněmovny jeho interpelace propadá. Paní poslankyně Langšádlová... Ta tu také není, takže to je stejný postup.

Tím pádem paní poslankyně Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo.

Vážený pane premiére, ve středu 2. května se v Marrákéši uskutečnila 5. ministerská konference euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji, který je označován jako Rabatský proces. Českou republiku na jednání zastupoval ministr v demisi Metnar a jménem ČR souhlasil s politickou deklarací a akčním plánem euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji, tzv. Marrákešskou deklarací. Tento dokument v mnoha bodech vyjadřuje podporu legální migraci Afričanů do Evropské unie než bojem proti ní.

Kupříkladu ve třetím cíli je vyjádřena podpora pravidelné migrace a mobility především mladých lidí a žen mezi Evropou a severní, východní a centrální Afrikou, i napříč těmito regiony. Podle politického prohlášení účastníci konference dokonce považují migraci za jeden ze zdrojů ekonomického rozvoje a růstu. Jediným evropským účastníkem konference, který měl nesouhlasné stanovisko, bylo Maďarsko.

Z jakého důvodu měl ministr Metnar v Marrákeši za Českou republiku souhlasné stanovisko, když vaše vláda nemá důvěru Poslanecké sněmovny, a tak nemá mandát činit jakákoliv zásadní rozhodnutí? Proč jsme neměli nesouhlasné stanovisko stejně jako Maďarsko? Skutečně vám přijde, že obsah tohoto dokumentu nepodporuje řízenou migraci, i přesto, že se v něm píše, že cílem agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 je usnadnit řádnou, bezpečnou, pravidelnou a odpovědnou migraci a mobilitu lidí, včetně provádění plánované a dobře řízené migrační politiky?

Na svém facebookovém profilu jste se vyjádřil, že jsme souhlasili s dobrou věcí. Jak pak vysvětlíte slova maďarského ministra zahraničních věcí, který konstatoval, že Rabatský proces se odklonil od své původní cesty zastavit tok migrantů z Afriky do Evropy? Nyní projednávané dokumenty této organizace se naopak snaží dále inspirovat migraci a vytvořit nové migrační cesty namísto soustředění se na to, jak migraci zcela zastavit. Maďarský ministr měl proto nesouhlasné stanovisko, jelikož oba dokumenty odporují zájmům Maďarska i Evropy. Zpochybňujete snad vyjádření maďarského ministra? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem byl teď jedenapůl dne ve Finsku a tam jsem podepsal - Česká republika přistoupila k dohodě o hybridních hrozbách. Hybridní hrozby jsou ty nesmysly, které jste tady přednášela, paní kolegyně. To jsou všechno lži. A stokrát opakovaná lež, ty lidi to posílají a já jim to stále odpovídám, já se vyjádřil x-krát v České televizi.

Dneska ráno, poté co jsem docvičil, tak jsem se koukal na zprávy, v šest ráno, možná jste ještě spala, to je jedno. A ten Metnar to podepsal! No jasně že nepodepsal! Jasně že je to lež! Nic nepodepsal. Nic nepodepsal! Kamery, Česká televize. Štěpánka Martanová už odešla, to je velká škoda. Nic nepodepsal ten Metnar. Nic.

Můžu vám říct, že na Evropských radách já jsem lídr protimigrační rétoriky, proti, nechceme žádné migranty, žádné kvóty, chceme řešit migranty mimo Evropu, hotspoty. A tahle deklarace mluví o tom, co mají dělat africké státy. My jim posíláme peníze.

Takže já nechápu, už jsem to x-krát opakoval, i v televizi. Ale já chápu, že pro vaše hnutí je to důležité, já tomu rozumím, my v tom směru máme stejný názor jako vaše hnutí, takže se vlastně dobýváte do otevřených dveří. A můžu vám říct, že na poslední Evropské radě, protože v červnu máme projednávat ten Dublin, nás vyzval pan Tusk, abychom se snažili být vstřícní. A my nebudeme vstřícní. Nebudeme. Nebude nikdo rozhodovat, kdo u nás bude žít ani kdo tady bude zaměstnaný.

Dneska jsem strávil tři hodiny, nebo dvě a půl, s řediteli nemocnic a ti chtějí ukrajinské doktory a sestřičky, my jich máme málo. Takže věřte mi, že je to nesmysl. Je to deklarace, nic nebylo podepsáno, je to deklarace, kdy naopak ty africké státy mají dělat všechno pro to, aby zastavily tu migraci. My jim chceme pomáhat tam, kde jsou. My chceme, aby nepřicházeli do Evropy, aby žili tam, kde se narodili, a my jim tam chceme pomáhat. A proto tam posíláme peníze.

Takže věřte mi, že tady nemusíme strašit naše lidi. Žádná migrace se nekoná. Pokud já budu premiér, tak mi věřte, že nebudeme nikdy akceptovat to, co se jednou stalo, že nás přehlasovali. Nikdy! To je pro mě základ a je to naše hlavní strategie v Evropě. Žádné kvóty, žádná ilegální migrace. Já teď čekám, jak bude ustanovena italská vláda, a budu se snažit s těmi lidmi, kteří budou ve vládě, se potkat, jak to vlastně budou řešit. Protože je tam Liga, která říká ano, všichni ti migranti by se měli vrátit. Celá Evropa se mění. Mluvil jsem s Kurzem. Takže my postupně získáváme spojence proti tomu, aby byly prosazeny znovu nějaké ty kvóty atd. Věřte mi, že jsme na jedné lodi a není žádný důvod se obávat, že by naše vláda s něčím takovým souhlasila. Určitě ne. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Karla Maříková: Pane premiére, pan ministr to sice nepodepsal, ale on s tím souhlasil. Možná byste nám tady mohl říci, jaký byl technický postup toho souhlasu.

Dále jste uvedl, že jde o právně nezávazný politický dokument, který přestože obsahuje části o legální migraci a uprchlictví, neznamenají pro Českou republiku přijetí žádných závazků v přijímání migrantů. I přesto, že by tomu tak bylo a nebude to pro Českou republiku znamenat žádný závazek, tak svým souhlasným stanoviskem ministr Metnar v demisi jednal proti zájmům České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě jednou pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ministr Metnar s tím určitě nesouhlasil. Je to deklarace. To, že pan maďarský zástupce - a já samozřejmě říkám, že Viktor Orbán je zkušený politik, mám s ním velice dobré vztahy, možná je to jediný politik v Evropě, pro kterého demonstrovalo v ulicích 150 tisíc lidí, úžasné, vyhrál volby. Takže on dělá dobře tu politiku. To je samozřejmě politika. On zůstává v tom procesu, v tom Rabatském procesu, tak jako my. A není to žádný souhlas, nic jsme neodsouhlasili a je to pro nás priorita. Dublin IV je priorita. Zastavit migranty, aplikovat modely Ellis Island, Kanada, Austrálie, zelené karty, ano, a konečně už Evropa by se měla trošku pohnout dopředu v diplomacii, mír v Sýrii, Marshallův plán v Sýrii a pět milionů uprchlíků, kteří čekají v Libanonu a v Jordánsku a v Sýrii, aby se vrátili domů, a tam Evropa zaspala dobu. Ale samozřejmě ten počet migrantů klesl, ale i ten nový rozpočet bude o tom, že se dá podstatně více peněz na to, aby se zastavila ta ilegální migrace.

Takže nesouhlasíme. A priorita - jsme jednoznačně protimigrační.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Pávek.

 

Poslanec Petr Pávek: Dobrý den, pane premiére. Já bych byl rád, kdyby moje interpelace nevyzněla jako kritika, ale spíše žádost o pomoc. Stala se mi taková zvláštní věc, které nerozumím. V rámci zjišťování procesu toho, kdy se přetavuje evropská legislativa do té národní, jsem zjistil, že je za to zodpovědné oddělení pro legislativní proces EU, které se nachází na Úřadu vlády ve Vladislavově ulici. Sešel jsem se s jednou právničkou, která tam pracuje, a požádal jsem ji, jestli by bylo možné ji na tom pracovišti navštívit, tak abych viděl, jak tam vlastně ten proces skutečně funguje, protože to je trošku mystérium. Ten interface, to rozhraní toho, kdy z toho Bruselu sem něco přijde a jak se to tady potom distribuuje na ty jednotlivé resorty a jak se určují lhůty apod. Od ní jsem dostal zprávu, že se ptala svého vedoucího oddělení, kterým je JUDr. Mgr. Jiří Lenfeld, Ph.D., M.A., abych tedy byl kompletní, a ten že se toho zalekl a poprosil mě, abych si vyžádal povolení ředitele odboru kompatibility Mgr. Ing. Dušana Uhera, a dostal jsem číslo na jeho sekretářku, které jsem tedy volal a požádal jsem ji o to, zda by tedy bylo možné zajistit mi to povolení k tomu, abych to oddělení mohl navštívit. Bylo mi řečeno, že mi za pět minut zavolá. Skutečně zavolala a ta odpověď byla zamítavá. Prostě pan ředitel Dušan Uher usoudil, že není žádoucí, aby poslanec z této Sněmovny navštívil pracoviště Úřadu vlády a mohl se tam podívat. V zásadě jsem neměl žádný velký úmysl, nebylo to vedené žádným vyšetřováním nebo nějakým zlým podtextem, byl jsem skutečně pouze zvědavý, chtěl jsem to pracoviště vidět. Paní sekretářka mě odkázala na webové stránky Úřadu vlády (Předsedající: Čas.) Víte, kdybych chtěl vidět, jak funguje třeba nemocnice, tak také nepůjdu na její webové stránky a navštívím tu nemocnici, tak tady to bylo vlastně velmi podobné a z mého pohledu to je divné. (Předsedající: Čas, pane kolego. Ještě budete mít možnost.)

Takže já jsem vás chtěl požádat a poprosit, jestli by nebylo možné to oddělení navštívit, eventuálně třeba i ve vaší přítomnosti, kdybyste si na to někdy udělal čas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Já se omlouvám. Tak to mě mrzí a já určitě rád s vámi to oddělení navštívím a doufám, že se stanete fanouškem zákona o státní službě, víte, protože dneska jsme seděli s těmi řediteli nemocnic a ten chudák Adam Vojtěch, jeho státní tajemník si z něho dělá srandu, dělá si tam, co chce, a zákon o státní službě je skutečně paralýza a doufejme, že v rámci zákona o státní službě nás tam pustí, tak ale domluvíme se a určitě půjdu rád s vámi. Já jsem tam ještě ani vlastně nikdy nebyl na té Vladislavově.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec.

 

Poslanec Petr Pávek: Jenom velmi krátce bych vám chtěl poděkovat a budu se na to těšit. Když mi slíbíte, že v rámci zákona o veřejné službě vyhodíte 15 tisíc centrálních úředníků, tak vám to podtrhnu.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No to není, to je 16 tisíc černých duší, z toho 9 600 na jednotlivých resortech, které berou platy a mají vylepšené platy, protože ta místa nejsou obsazená. Určitě naše státní správa je přebujelá a potřebovala by zeštíhlit, ale zatím moc toho nenaděláme. Takže já - když mi napíšete přesně, co potřebujete, tak se tam objednáme a taky mne to bude zajímat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Čižinský.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Pane premiére, já bych vás rád interpeloval ohledně programového prohlášení vlády, ale přesto si neodpustím jednu poznámku na to, co tady zaznělo. Je samozřejmě možné, že někde je státní správa přebujelá, ale třeba právě na pražském magistrátu vyřizování odvolání na stavebním odboru trvá tak dlouho právě proto, že tam není dostatek lidí, kteří by to vyřizovali, a to se mimo jiné také projevuje na ceně nemovitostí.

Ale teď zpátky. Mě zajímají vlastně tři témata v oblasti životního prostředí, protože v programovém prohlášení vlády premiéra Sobotky byla následující věta: Vláda neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata ani pokračování průzkumu a následnou těžbu břidlicových plynů na území České republiky. A já bych se rád zeptal, protože pravděpodobně teď probíhá proces vyjednávání nového programového prohlášení vlády, jestli tuto větu plánujete také do programového prohlášení dát, protože to jsou témata, která hodně rezonovala v minulém volebním období, a určitě by lidé byli vděčni za to, že by se dozvěděli, že vláda mění v těchto tématech stanovisko.

A ještě bych se chtěl zeptat na plavební stupeň Děčín, který je v oblasti dopravy, ale podle všech studií vlastně žádný dopravní efekt mít nebude, naopak ohrozí životní prostředí, tak jestli naopak toto téma neplánujete z programového prohlášení vypustit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Máte pravdu. V tom programovém prohlášení vlády premiéra Sobotky to tam bylo, protože nebyla ještě nová státní surovinová politika, takže my to tam nemáme, a když si vzpomenu na zlato, tak vždycky mě napadne pan europoslanec Niedermayer, protože ten nám tak prodal skvěle náš zlatý poklad, že jsme na tom prodělali 30 miliard, bohužel. Takže tady nevidím důvod, abychom to měnili.

A co se týká plavebního stupně Děčín, tak je to samozřejmě problém našich strojírenských firem, které dneska nejsou schopny, když vyvážejí nějaký velký technologický celek, se dostat po silnici nebo vlakem a je tam samozřejmě už dlouhodobě nějaká dohoda i ze strany Německa, že se to zrealizuje, ale z hlediska nějakých celkově ekologických, řekněme norem zatím to není nic konkrétního. A je lepší možná se zeptat pana ministra Brabce.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Přesto tedy vlastně v tom doporučuji tedy ten plavební stupeň Děčín vypustit z toho programového prohlášení, protože pokud to je takhle vágní, takhle mlhavé, tak tím pádem nemá cenu, aby to tam bylo. Ale já bych tedy skutečně požádal o ujištění, že vláda skutečně neumožní další průzkum a těžbu zlata a že neumožní průzkum a těžbu břidlicových plynů, aby to zaznělo jasně, protože to jasně nezaznělo. Že tedy stanovisko vlády je v tomto neměnné, protože lidé z těch obcí, co se jich to týká, na to čekají a jsou nervózní, proto mě také kontaktovali.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě neumožní, tak, jak jste to řekl, tak proto to tam ani nemáme, takže tam je to jednoznačné.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Další bude pan poslanec Holomčík. (Poslanec Holomčík přináší vzrostlejší dřevinu v květináči k řečnickému pultu.) I s rekvizitou.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, toto je jabloň, odrůda Lobo. Před dvěma týdny tady na půdě Poslanecké sněmovny proběhl seminář o agrolesnictví. Jmenoval se Agrolesnictví jako nástroj adaptace na klimatickou změnu, a jakmile ten seminář skončil, tak jsme objevili tuto sazenici s jasným vzkazem pro pana Andreje Babiše od agrolesníků. Takže já splním tento úkol, předám mu to, ale ještě bych rád využil chvilku a trošku téma agrolesnictví zpropagoval.

Co to je agrolesnictví? Když to řeknu zjednodušeně, je to způsob hospodaření, který kombinuje pěstování dřevin a klasickou zemědělskou produkci. Ze zahraničních zkušeností, které máme nebo které nějak čerpáme, se ví, nebo ty zkušenosti ukazují, že je to dobrý nástroj jak pro zvyšování schopností krajiny vstřebávat a zadržovat vodu, tak pro boj s erozí půdy a vlastně nástroj pro řešení řady problémů, které teď v zemědělství a v životním prostředí máme.

Druhá věc. Vláda v národním akčním plánu, kterým má vlastně uložené úkoly, které se týkají právě agrolesnictví v tom, že by měla nějakým způsobem propagovat agrolesnictví a měla by se zasadit o to, že otestujeme jeho možnosti u nás, takže já bych chtěl touto cestou apelovat na pana premiéra, ať vláda plní závazky z národního akčního plánu adaptace na klimatické změny a chtěl bych touto cestou nabídnout i nějakou spolupráci. Pokud o to bude zájem, tak my jako Piráti tím, že to podporujeme, budeme rádi spolupracovat.

(Poslanec Holomčík zvedá květináč se stromkem, aby ho odnesl premiérovi, ten mu však říká, že si ho odnese sám.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já nechám nejprve pana premiéra odpovědět a potom si může odnést dárek.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji moc za dárek, já si toho vážím. A pokud máte odvahu, tak můžete se mnou společně to jít zasadit. Hádejte kam, slyšel jste o farmě Čapí hnízdo? (Bouřlivý smích v sále a potlesk.) Já jsem tam nedávno měl i svatbu, dokonce tam nějací lidé protestovali, tam jsem zasadil lípu, ale ta jabloň je hezká, takže děkuji moc a potom uvidíme, jestli budete mít odvahu. (Směje se.)

Ale tady mi našeptal kolega Brabec, my to samozřejmě podporujeme. Já jsem byl ve Finsku, znovu se opakuji, řešil jsem tam toho kůrovce, oni tam mají asi 400 tisíc majitelů lesů a někteří mají dva hektary, takže my určitě toto podporujeme. Jsou tam i nějaké dotace, ne? (Obrací se na ministra Brabce.) Je to tak. Takže plná podpora.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec už nechce vystupovat. Prosím paní poslankyni Kovářovou.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, Česká republika je na chvostu Evropy. V jakém ohledu se ostatním zemím díváme na záda? Tentokrát je to GDPR, obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které se v poslední době neustále skloňuje. Česká vláda zaváhala, když nebyla schopna dosáhnout toho, aby byla adaptační legislativa předložena včas a Parlament ji tak mohl projednat v klidu. Tento adaptační zákon totiž může zakotvit řadu úlev, pro které GDPR otevírá prostor. Využily toho jiné státy, my v České republice ale asi chceme být papežštější než papež.

Já si myslím, že je to zbytečné, že víme, že GDPR musíme využít. Myslí si vaše vláda něco jiného? Proč se příprava adaptačního zákona tak protáhla? Nevadí vám právní nejistota, která se tak vytváří, a nemrzí vás, že Česká republika je kvůli tomuto zaváhání opět na chvostu Evropy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Česká republika rozhodně není na chvostu Evropy, ale na špičce Evropy v nezaměstnanosti, v růstu, nízký dluh, šestá nejbezpečnější země na světě, 21. nejšťastnější národ na světě. Takže Česká republika stoupá, předběhli jsme různé země v poměru produktivity, dokonce jsme, to jsem se divil, sedmí ohledně chudoby, před námi je Německo atd. Takže prosím vás, vy jste neřekla korektně, o jaké vládě mluvíte. Zkuste se zeptat pana Chovance, proč mu to trvalo rok a půl a proč to nedal do vlády. To je jeho problém. My jsme to zdědili a tady se z toho dělá věda. GDPR - na tom se už zase živí různí šmejdi, straší lidi a říkají, co všechno musí dělat.

Paní Jourová tady byla několikrát, pan Metnar to vysvětloval několikrát. Pokud samozřejmě my můžeme ulehčit ten předpis, tak my s tím nemáme problém. Já myslím, že ve Sněmovně se určitě na tom domluvíme, aby to bylo zjednodušeno.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, že jste se nakonec vrátil k dotazu, který se týkal GDPR. Samozřejmě, vy to vždy házíte na někoho jiného, ty neúspěchy, ale vládnete tady už pár měsíců. Zanedbala se osvěta, informovanost, vznikla panika mezi obcemi, samozřejmě také mezi firmami, byly vynaloženy zbytečné náklady, takže toto mohla udělat už vaše vláda, váš pan ministr, a nestalo se tak.

To, co chceme prosadit, je, aby obce nebyly trestány nebo jim nehrozily ty obrovské pokuty, které v rámci tohoto adaptačního zákona zůstaly zachovány, a vy jste na vládě návrh pana ministra vnitra nepřijali a vyhodili jste to, že by obce nebyly trestány těmi obrovskými vysokými pokutami při pochybení.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Je mi líto, že zase manipulujete veřejnost. Žádné obrovské pokuty nejsou. Tak si to nastudujte, paní poslankyně. Já vám ty papíru donesu, já vám ukážu, kdy to dostalo Ministerstvo vnitra z Evropy za úkol a co s tím udělali. Neudělali vůbec nic. Ano?

A naše vláda stále nám říká, že máme jenom svítit, tedy svítíme, nebo topit, a kolik věcí my jsme tam zdědili, co tam sliboval Jurečka. Sliboval zemědělcům před volbami věci, peníze, museli jsme je sehnat. Takže my to řešíme a GDPR jsme zdědili a rok a půl s tím Chovanec nic neudělal. Já vám to zdokladuju. Mohu vám dát kopie těch dokumentů. A nestrašte lidí GDPR, protože potom ti šmejdi vymýšlejí a říkají blbosti a ty firmy jim věří a platí za to nesmyslné peníze.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Další bude pan poslanec Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, elektronický nástroj zadávání veřejných zakázek by měl být určitě vzorem transparentnosti, navíc ve vládě, která říká, že má být vzorem transparentnosti. V případě NEN, jak se tomu elektronickému nástroji říká, ten vzor ale vypadá tak, že za chyby při jeho zadávání udělil ÚOHS už dvě půlmilionové pokuty.

Dalším důkazem nehospodárného vládnutí je fakt, že stát pořídil informační systém za stovky milionů korun, který je bezmála čtyři roky po spuštění minimálně používán a nelze ho označit jinak než jako debakl. Počet současných uživatelů nedosahuje pravděpodobně ani dvou stovek při nástroji za 230 milionů korun. Ve srovnání s tím jsou naprosto směšnou položkou například ušetřené peníze za papír do kopírek na Ministerstvu financí, kterými jste se po svém příchodu na úřad před čtyřmi lety tolik chlubil.

Dovolte mi odcitovat ze závěrů NKÚ: Opožděné vybudování NEN za více než 230 mil. korun spolu s jeho provozem, za který MMR hradí přibližně 4 miliony korun měsíčně za situace, kdy jeho používání nebylo stanoveno jako povinné, a při současném využívání individuálních nástrojů s sebou nese značné riziko neefektivního vynakládání peněžních prostředků. MMR spustilo NEN do svého provozu o dvaapůl roku později oproti původnímu termínu. V kontrolovaném období nepřinesl NEN z důvodu minimálního využití pro zadávací proces předpokládané roční úspory 5 miliard korun.

Nepochybně se budete vymlouvat, že se s přípravou NEN začalo už v roce 2012 a že tedy za všechno může ODS. Máme ale rok 2018 a po více než čtyřech letech vládnutí vaší strany na MMR už prostě nemůžete svádět vinu za nedořešení tohoto problému na jiné. Věc je o to pikantnější, že na dubnovém jednání mezirezortní řídicí skupiny žádalo jedenáct členů, aby používání NEN nebylo povinné. (Předsedající: Čas!) Jen tři členové byli proti.

Chci se tedy zeptat, zda je i dnes opravdu stav projektu takový, že samy státní úřady usilují o výjimku.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já myslím, že pan poslanec si už odpověděl, že už jste to řekl. Myšlenka NEN vznikla roku 2010, a kdo byl u vlády 2010? Budování jste zahájili 2012, ne? Tak na co se ptáte tedy? Možná jste to vůbec neměli dělat. Víte, my máme 8000 IT systémů, ty nás stály 125 mld. a 25 mld. nás stál jenom provoz. A teď konečně už chceme dělat tu digitalizaci. Takže ano - a byly tam v tom zase ty evropské fondy. Kdyby nebyly bývaly, tak bychom už dávno zrušili ten NEN. Ale je tady, takže samozřejmě v ostrém provozu je od 1. ledna 2015, takže je využíván. A je pravda, že mezi rezorty byly problémy a že se jim to nelíbilo. Mně se to taky nelíbilo. Takže jsme to nějak zdědili, ano, správně jste si odpověděl, kdy to vzniklo a kdo s tím přišel. Takže samozřejmě teď jsme už překonali tu fázi, kdy se s tím všichni ztotožnili, a teď se pracuje na tom, aby byl uveden do ostrého provozu a aby byl maximálně využit a aby byla zavedena i povinnost jeho využití. Takže je to samozřejmě systém, který je v rukou státu a který zajišťuje transparentní veřejné zakázky a informace. Na to povinné využívání NEN jsou teď ve finále přípravy, takže odhadujeme, že bude uveden do provozu v řádu několika měsíců.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě pan poslanec.

 

Poslanec Martin Kupka: Pane premiére, já myslím, že tady už ta rétorika, že za všechno může někdo jiný, nemůže fungovat, protože čtyři roky je to ministerstvo ve vaší gesci a ty problémy prostě nezbytně jdou za vámi a nejde to na nikoho jiného svádět. A jenom bych rád upozornil, že termín ostrého povinného provozu měl být 1. 7. letošního roku, a vy teď hovoříte o tom, že to bude možná v řádu měsíců.

Chtěl bych se zeptat znovu, a nejde to jenom svést na jiné, jak se chcete vypořádat s celým tím souborem vládních selhání, která jdou na vámi a za vašimi ministry.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já nevidím žádné vládní selhání. Váš předseda říkal, že máme jenom svítit a topit, kopat se do zadku a nic nedělat. Takže my děláme. Budeme k tomu mít tiskovku koncem května. Pokud je to 1. 7., tak já se určitě paní Dostálové zeptám, jestli je to 1. 7. Já o tom termínu nevím a taky nemůžu vědět všechno nazpaměť. Mohl jste interpelovat paní Dostálovou, abyste se to dověděl hned, ale já to určitě zjistím a dáme vám vědět.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Munzarovi, tak bych chtěl všechny upozornit na to, že vzhledem k postupu interpelací je jasné, že interpelace na pana premiéra skončí dříve než v 16 hodin, tak prosím, abyste upozornili interpelující, popř. ministry na to, že po vyčerpání interpelací na pana premiéra budeme rovnou pokračovat interpelacemi na ministry, bez přestávky.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, možná se divíte, proč se kvůli absenci parkovišť park and ride v Praze obracím přímo na vás. Ten důvod je, že se tato problematika týká více než 150 tisíc lidí, kteří denně dojíždějí do Prahy za prací a nemají kde zaparkovat, takže byste se tímto měli zabývat. A druhý důvod je, že hnutí ANO čtyři roky vládne v Praze, dva roky ve Středočeském kraji, máte čtyři a půl roku Ministerstvo pro místní rozvoj, čtyři a půl roku Ministerstvo dopravy a taková synergie je výjimečná a příznivá pro rychlou přípravu a realizaci projektů. Přesto to hnutí ANO prostě nezařídilo a na tento problém se vykašlalo i přesto, že se mohla výstavba park and ride financovat z evropských fondů, z tzv. integrovaných teritoriálních investic. Výsledkem je pouze jedna žádost na realizaci jednoho parkoviště na Černém Mostě. Kde zaparkovat v Praze, řeší Středočeši každý den. To je praktický důsledek vládnutí v Praze spolu s vaším budoucím koaličním partnerem ČSSD, a tedy se jedná o vaši spoluodpovědnost a spoluodpovědnost vašeho hnutí.

Rád bych se tedy zeptal, jak vaše vláda plánuje řešit dlouhodobě špatnou situaci Středočechů, kteří jezdí do Prahy za prací a chtějí svůj vůz nechat u hromadné dopravy, ale kvůli rozšiřování modrých zón a absenci park and ride nemají kde parkovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Mě to baví, ty vaše otázky. Škoda, že váš Bendl privatizoval za hubičku ty nemocnice ve Středočeském kraji místo toho, aby řešil ty vaše parkingy. A taky podle jednacího řádu máte interpelovat vládu ve věcech její působnosti. Pokud máte pocit, že my řídíme Prahu, tak bohužel vám musím sdělit, že to nejhorší, co se mohlo stát od revoluce, bylo to, že pan Havel nedovezl většinový systém a že tu máme koaliční vládnutí, a určitě znáte dobře, jak to funguje.

Nicméně já vám na to odpovím, mám tady na to podklad, který vám přečtu, i když se mě to de facto netýká, protože nejsem ani na Středočeském kraji, ani v Praze naštěstí.

Takže: "V rámci přípravy těchto parkovišť je nutné brát v úvahu několik faktorů, které vedou k omezeným možnostem jejich zřizování. V první řadě je nutné změnit problematiku zajištění finančních zdrojů pro jejich zřízení. Výstavba a provoz těchto parkovišť je spojen s určitými finančními potřebami a minimálními příjmy. V rámci financování budou prověřeny možnosti využití prostředků IROP." Paní Dostálová na tom pracuje. "Dalším problémem je zdlouhavý proces přípravy výstavby ve vztahu k zajištění územního rozhodnutí, stavebního povolení a potvrzení (nesrozumitelné) EIA." Tak to určitě vaše strana za ta léta, co jste ve vládě, taky nějak úplně nedotáhla, ale snad ta čtyřistašestnáctka přejde. "Současné vhodné lokality narážejí na územní limity, možnosti zřizování takových kapacit, které jsou ve vhodných místech značně omezené, případně i využité jiným způsobem. V této souvislosti tak dochází k postupnému prověřování dalších lokalit pro zřízení parkovišť nejen u stanic metra, ale rovněž v návaznosti na tramvajovou, případně autobusovou dopravu. Z investičního hlediska se nejedná o státní investice, ale investice hlavního města Prahy, případně Středočeského kraje při zřizování záchytných parkovišť v regionu mimo katastrální území hlavního města."

Takže já jako ministr financí jsem vybral mraky daní a ty dostaly kraje a obce, takže mají peníze. Musíte se obrátit na ně, pane kolego.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak ještě pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Pane premiére, děkuji za tu svéráznou odpověď. Prosím, nepoužívejte na nás pořád tu taktiku, že nejlepší obranou je útok. Já si myslím, že nejenom mě, ale se mnou další stovky tisíc lidí opravdu zajímá, co konkrétně s tím budete dělat, což z toho vystoupení patrné moc nebylo.

Já jenom chci připomenout, že třeba problematika EIA, byla to vaše vláda a byli jste to vy, kdo schválili novelu zákona o EIA, která prodloužila některé dopravní stavby. A to, že nemáte odpovědnost - jste šéf hnutí, které má jako členku paní Krnáčovou, která byla primátorkou Prahy, takže tam vaše odpovědnost je. Já tedy nevím, co se tady dělo čtyři roky. Z pohledu nás, občanů, kteří každodenně dojíždějí ze středních Čech do Prahy, se neudělalo vůbec nic, což je vidět, že i ty připravené peníze z Evropy nebyly vyčerpány. Je tam pouze jedna žádost. Takže mě opravdu zajímá - prosím o konkrétní odpověď - co konkrétně ve spolupráci vlády, Prahy, Středočeského kraje budete dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak určitě, já tomu rozumím. Otázka je, co bylo za Béma a co jste za ty desítky let v naší zemi, že jste nám nepostavili aspoň ty dálnice a ten okruh Prahy nebo spojení Ruzyně-centrum a tyhle věci. Co? Blbý, co? To je dobře, že mi kladete ty otázky.

A ty projekty samozřejmě, Krnáčová ještě je teda primátorka, pokud vím, a je tam nějaká koalice. A jak to funguje, jak náš stát je schopen investovat, tak to snad víte, ne? Škoda, že jste všechno neudělali do vzniku krajů a do vstupu do Evropské unie, všechno jsme mohli dávno mít. My se to snažíme teďka urychlovat. Otevíráme některé dálnice, Praha - Ústí 32 let, Praha - Hradec Králové 37 let. Měli jste napsat tu vizi, měli jste jít na tu stáž, se naučit budovat tržní ekonomiku. Já jsem vám tu vizi napsal. Zkuste si to přečíst. Tam to máte.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak pan poslanec Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Pane premiére, mnohokrát děkuji za nahrávku na smeč. Protože samozřejmě všichni víme a můžeme si osvědčit, že se Praha po mnoho let rozvíjela, ale teď stojí. A je to průkazné a vidí to všichni, co stojí v zácpách. Nepochybně i vy občas stojíte v neuvěřitelných zácpách. Prostě se Praha zastavila. Vy hovoříte o tom, že se rozvoj urychluje. No, obávám se, že opak je pravdou.

Ale chtěl bych se zeptat na něco jiného ještě. Vláda v demisi, jak víme, intenzivně objíždí kraje. Podle mého soudu by to bylo správné a užitečné, kdyby. Ale to kdyby je závažné a myslím, že je závažné proto, že by občané prostě museli mít možnost uvěřit, že to k něčemu je. Co všechno se už dozvěděli? Že bude nová interna s centrálním příjmem v Baťově nemocnici za 1,5 mld., že se zrevitalizuje vojenský prostor Ralsko, že se vybuduje centrum urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec, že se odkoupí Ještěd, že bude nový zimní stadion v Brně a taky že bude rychlobruslařský stadion a také nová koncertní síň v Praze. Suma sumárum dělají všechny ty sliby určitě mnohem víc než 100 mld. korun. Právní řád zná pojem klamavá reklama. Bohužel se ale nevztahuje na politický marketing a na předvolební kampaň, která zjevně začala. V uších mnoha občanů prostě ty sliby zůstaly. Jenže občas musíte procitnout ze sna, z té vize, kterou, jak jsme slyšeli, máte, když zrovna bdíte, a v tomhle případě je třeba občas procitnout do reality.

Vezměme si třeba sliby hnutí ANO právě v té zmíněné Praze. Jen pro příklad. V roce 2014 slib dobudování severní části Pražského okruhu a železnice z centra na letiště. Co z toho zbylo? A to jsou mimochodem státní investice, nikoliv investice hlavního města Prahy. Státní investice. Nejen že se nic nedobudovalo, ale výstavba se neposunula ani o píď. Místo toho např. spadl jeden most pro pěší a druhý je na spadnutí. (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak ve světle téhle reality pak všechny sliby v krajích znějí opravdu nanejvýš podezřele.

Chtěl bych se zeptat, jaký je celkový finanční objem dosud vyslovených slibů v krajích, kde se ty peníze vezmou a kdy ke splnění těch slibů dojde.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane kolego, ta debata s vámi je těžká, protože vy jste dělal mluvčího, teďka děláte politika. Já jsem vybudoval nějakou firmu od nuly, která zaměstnává teďka 35 tis. lidí a investuje každý rok asi 20 mld. Takže pokud byste četl správně ty naše výjezdy, tak byste se dozvěděl, že je to nějaký plán, nějaký plán investic. Nikdo nikde nic nesliboval. Kromě teda té mateřské školky v Semilech pro Farského nebo magnetická rezonance v Kroměříži. My to jen sepisujem a postupně se to dělá. Například Invalidovna byla převedena na Národní památkový ústav a už se začne dělat projekt. Všechno to trvá. Proč to tak trvá?

A v Praze? Určitě. Pokud bychom dali na stůl, kdo zmapoval vůbec nějaké potřeby investiční tady - kdo? Vy jste to neudělali. Kolik jich máme? Například obchvaty 450 km za 115 mld., proč jste neudělali ty rychlovlaky, ty investice, proč nám chybí ty kapacity mateřských škol a základních škol atd.? Takže my sepisujeme investiční potřeby naší země. Například Jihomoravský kraj to sepsal, šest šest set osmdesát dva (?) obcí napsalo, co by chtělo investovat, kdyby měly na to peníze. Ano? A je to asi za 34 mld. Takže my to sepisujem. My jsme neslibovali. My děláme potenciál. Protože naše země roste, ale roste spotřebou a exportem a chceme investovat. A ty investice se stále navyšují. Takže když mluvíte o slibech, my děláme přehled. Poprvé, nikdo to neudělal - přehled investic podle krajů, podle jednotlivých resortů, např. ty nemocnice, zapomněl jste na porodnici v Brně, potřebujeme, za 2 mld., to taky dáme do toho plánu. A vám asi není jasné to, že když dám teďka sem peníze na tu Invalidovnu, teď, tu miliardu, no tak to bude až pět let, víte? Takové zákony tady máme. Takže je to dlouhodobá vize.

Děláme státní investiční fond pro malé obce, to dělá Dostálová. Ta vlastně chce transformovat Státní fond bydlení na tento fond pro malé obce, takže my nic takového, jak to vy definujete, že jsou to nějaké marketingové... Tak se zeptejte těch starostů, jestli to vidí jako marketing. My s nimi tam sedíme, my s nimi se bavíme. Dneska jsem se bavil se 160 řediteli nemocnic a byli tam (nesrozumitelné). A co nám řekli? Poprvé v historii nějaký ministr zdravotnictví a premiér se s nimi baví. O zdravotnictví, co jsme zdědili ty vaše šnajdroidy po vás, teďka začínáme dávat do pořádku. Takže teďka tvoříme rozpočet na 2019 a samozřejmě výhled a je to jen evidence.

Víte, každá normální firma má dlouhodobé investiční plány. A potom si dělá priority. A podle toho, jak je na tom finančně, to dělá. A podobně to má dělat stát. A to se snažíme dělat. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Mistrovská kouřová clona. Jenom já si připomenu, nebo připomenu vám, to zaznělo jako slib po zimní olympiádě v roce 2014, jak bude rychlobruslařský stadion. Zaznělo to v mnoha médiích. A kde nic tu nic. Takže jsou to sliby. Zaznívá to často z vašich úst a máte to moc rád.

Já jsem ten poslední, kdo by vám vyčítal, že vzniká plán investic, který ta země potřebuje. Ale na co se chci ptát, jakou to bude mít konkrétní konturu, kdy to bude. Protože já samozřejmě vím, že to není snadné. Za mnou je také nějaká práce, docela hmatatelná. Tak vím bezpečně, že to vyžaduje spoustu energie, a ty poslední čtyři roky, kde to už je vaše odpovědnost a nejde to odbýt tím, že za všechno můžou jiní, tak ta vykazuje zpoždění a problémy.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Když už mluvíte o tom stadionu Sáblíkové, tak se zeptejte trenéra Nováka. Jsem mu ukázal v Brně místo, kde to mohlo stát. To bylo před 2,5 roku. A říkal, že to je blbá nadmořská výška, že to tam nechce. Tak teď donese nějaký projekt z Polska. A půjdeme na Vysočinu, myslím, že v pondělí, a chce to tam v tom Novém Městě. Ale samozřejmě biatlonisti jsou proti. A uvidíme, co řekne hejtman. Takže v té konkrétní věci my podle toho, co slyšíme v těch krajích od starostů, chceme organizovat samozřejmě ty možnosti čerpat ty fondy i z našeho rozpočtu. A taky podle toho chceme vyjednávat vlastně příští programové období, ano? 2014 - 2020, to jste vyjednávali ještě vy, ne? To jste začali 2012, nadiktoval nám Brusel 22 % měkkých programů a my teďka říkáme v Evropě - ne, my chceme rozhodovat, kam použijeme ty peníze. Proto jsem musel psát komisařce dopis, aby nám umožnila 11 mld., které nečerpáme z nějakých programů, které byly definované tehdy, na ty programy, které potřebujeme, a to je zdravotnictví a školství. Ano? Takže o tom to je a snažíme se to dělat. Ale samozřejmě rychlost státu a Evropské komise je nějaká. To dobře víte jaká.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak a poslední interpelace na pana premiéra bude od paní poslankyně Kovářové.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, navázala bych na svou předcházející interpelaci, kdy jste určité chyby hodil na ministra Chovance. V současné interpelaci ovšem chyby, které v ní zazní, na ministra Chovance, již házet nemůžete, protože je to vaše vláda v demisi, která chce zrušit matriky na venkově. Prý se tím ušetří 150 milionů korun.

Pane premiére, tuším, že budete určitě argumentovat čísly a určitě budou ta čísla přesvědčivá. Jejich problém je ale v tom, že nebudou zachycovat všechny dopady a souvislosti takového zásadního kroku. Do detailů ale v rámci této interpelace nechci jít. Co bych ale ráda zvedla, je otázka, zda k takovému kroku pro územní samosprávu důležitému je oprávněná vláda bez důvěry, která ho, pokud vím, ani neprodiskutovala se Sdružením místních samospráv, se Svazem měst a obcí nebo Spolkem pro obnovu venkova, organizacemi, které obce a města reprezentují. Neměl by v takovém zásadním opatření prosazovat kabinet, který se za prvé opírá o důvěru Poslanecké sněmovny, za druhé tento návrh důkladně prodiskutovat se zástupci obcí a měst? Jsem přesvědčena o tom, že tyto podmínky je potřeba splnit. Takové rozhodnutí je jinak nelegitimní.

Pane premiére, prosím, pokuste se mě přesvědčit o tom, že se mýlím. Protože vaše vláda říká, že chce být blíže občanům, tento krok je ale krokem opačným směrem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a prosím pana předsedu vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jsem se včera zúčastnil 10. výročí vašich samospráv, seděla jste v první řadě, a pan Polčák se rozplýval, jak skvěle spolupracujeme. Tak jak je to? Tak nedělejte politiku a buďte objektivní. Vy dobře víte, že spolu komunikujeme, nejenom s panem Polčákem a spol., ale i s panem Juklem, takže určitě to projednáme. Tak prostě si vlastně rozmyslet, co chcete. Ale říkáte, jsme v demisi, nemáme nic dělat, když děláme, zase je problém.

Takže ta navrhovaná optimalizace matrik vlastně, ta síť těch úřadů, v současné době neodpovídá aktuálním potřebám, došlo ke koncentraci matričních událostí ve větších městech, kde jsou nemocnice, porodnice, ústavy sociálních služeb apod. To je hlavní změna, která se za 70 let existence současné soustavy odehrála. Efektivita malých matrik je daleko nižší než úřadů, které vykazují velké objemy činnosti, zejména kvůli specializaci úředníků. Návrh počítá se změnou v organizaci správních obvodů, která bude znamenat převedení matriční agendy z úřadů, které dělají méně než 20 prvozápisů. To je narození, uzavření manželství, úmrtí za rok, což je přibližně 1,5 prvozápisu měsíčně. Oslovili jsme proto 445 obcí k dalším jednáním. Matriční agenda by měla být převedena na zpravidla nejbližší či nejdostupnější úřad s matriční působností. Nedojde přitom k žádnému razantnímu řezu mezi průměrnou dostupností matrik 4,9 km, optimalizace naroste na 6,3. Ze zrušeného matričního úřadu na nový úřad nikde nebude dále než 20 km. Změny by měly ročně ušetřit 150 milionů, které budou využity na podfinancované agendy státní správy, jako je územní plánování. Faktický dopad absence matriky na obce i na občany je velmi malý. Důležité je upozornit na to, že obec bez matriky nepřijde o možnost konání svateb nebo vítání občánků, nepřijde o CzechPoint, ověřování listin, evidenci obyvatel apod.

Matrika patří z pohledu občana k méně navštěvovaným úřadům veřejné správy. Navštívit matriku občan potřebuje hlavně v případě uzavření sňatku. Řadu věcí, jako je rodný či úmrtní list, prohlášení otcovství, lze vyřídit korespondenčně. Neplatí zde také místní příslušnost, hlavní matriční úkony lze vyřídit na kterékoli matrice. Řada matričních úřadů vykonává pouze několik matričních úkonů ročně, což může ohrožovat kvalitu zápisu ve složitějších situacích. Špatně je nastaven také systém financování. Stát aktuálně prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy přispívá na jeden matriční úkon od 230 korun do 113 tisíc, což je samozřejmě obrovský rozdíl. Celkem tak stát v roce 2018 dává příspěvek na matriční agendu 580 milionů korun, vedle toho např. v roce 2016 vybraly obecní úřady na správních poplatcích dalších 52 milionů korun. To jsou hlavní důvody, proč Ministerstvo vnitra přistoupilo k optimalizaci matriční agendy. Navržené změny v síti matričních úřadů by přitom měly vést k efektivnějšímu financování a výkonu agendy, a to při zachování dostupnosti pro občany.

Proč vycházíme ze starých analýz. Naše úvahy jsou podloženy robustní analýzou, kterou si samo Ministerstvo vnitra provedlo na přelomu let 2017 a 2018, kdy jsme získali data za období 2014 až 2016 za všechny matriky v České republice. Ministerstvo vnitra oslovilo všechny dotčené obce a krajské úřady s žádostí o informaci, zda v jejich případě nedošlo v poslední době k zásadním změnám, které by mohly mít na rozhodování vliv, jako např. otevření nového oddacího místa apod.

Úředníci vnitra vyjedou do všech krajů, aby projednali návrhy osobně s tajemníky a starosty obcí a získali potřebnou zpětnou vazbu. Samozřejmě, že ke stanoviskům dotčených obcí přihlédneme tak, aby byla zajištěna maximální dostupnost a efektivnost státní správy. Po tom voláte, paní kolegyně.

Nepočítáme se zřizováním nových míst matrikářů. Pokud dojde k přiřazení nových obvodů, kde se odehraje do 20 prvozápisů ročně, neznamená to na druhé straně významný nárůst agendy. Většinou totiž bude přiřazováno k větším obcím, často obcím s rozšířenou působností, které by tento nápor měly zvládnout. Například nejvíc obvodů se přičleňuje k Prostějovu, kde již máme informaci o tom, že by agenda matrik měla být bezproblémově zabezpečena.

S platbou za jednotlivé úkony Ministerstvo vnitra počítá, že obcím za ty jednotlivé úkony budeme platit, od roku 2019 za vedeme financování matriční agendy skrze paušální příspěvek, který bude sanován podle jednotlivých typů prvozápisů. Nejvíce ohodnoceny budou prvozápisy uzavřen manželství, kde snahou státu je podpořit uzavírání sňatků, ke kterým dochází často na venkově. Dojde tak k narovnání systémové nespravedlnosti ve financování této agendy. (Celá řeč byla pronesena velmi rychlým tempem.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Pane premiére, řekl jste, že jste byl na jednání těch vašich samospráv, tedy těch našich, tak já vám jenom připomenu, že to nejsou jenom naše samosprávy, ale také vaše.

Samozřejmě vaše heslo "nedělejte politiku". Já tedy ji chci dělat. A víte proč? Protože politika je služba pro lidi. Takže jestli vy toto nechcete dělat, tak já rozhodně politiku tímto směrem dělat chci.

No, co jste tady teď vychrlil, to je hezké, ale bylo by dobré, když upozorňujete tady na to, abych si něco nastudovala, tak abyste si také nastudoval materiály, které právě obce, Sdružení místních samospráv, dávaly k dispozici. Takže to si nastudujte a tam uvidíte a uslyšíte o těch argumentech. Jezdíte do krajů, tak se ptejte těch vašich samospráv.

Otázka zní: Proč rušit něco, co funguje? A jestliže úředníci vyjedou do kraje, tak já vám říkám, to teda brzy. To měli vyjet do krajů ještě dřív (předsedající upozorňuje na čas), než začali rušit matriky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě jsou to naše samosprávy. Tady je ministr vnitra, ten to slyšel, tady je perspektivní nový ministr vnitra, ten to taky slyšel, takže určitě to zvládnou. Není můj úkol všechno řešit, paní kolegyně. A já politiku nedělám hlavně kvůli sobě, ale kvůli lidem. A taky se jí neživím.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tím jsme vyčerpali interpelace na předsedu vlády, budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé ministry. Prosím pana poslance Rakušana, ten bude interpelovat pana ministra vnitra.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dovolte mi se vás dotázat na kauzu české novinářky Pavly Holcové a vůbec konsekvencí, které vyvolalo její zatčení, resp. výslech na Policii Slovenské republiky - právě kdo ví, co to bylo. Musím se přiznat, že mě trochu chyběla jakákoli reakce české exekutivy na to, co se za prvé naší občance, tedy občance České republiky, v sousedním státě přihodilo, za druhé, a ono je to možná o to víc alarmující, české novinářce, která si stejně jako všichni novináři na celém světě logicky snažila chránit svůj zdroj, své informace, které mj. měla uložena ve svém mobilním telefonu.

Za prvé, podle dostupných informací - a jiné já jako řadový poslanec nemám - byla paní Holcová předvedena pouze jako svědkyně v dané kauze a i v této souvislosti se zdá býti zabavení jejího mobilního telefonu na neurčitou dobu a případné stažení informací jako minimálně velmi nestandardní. My sledujeme jistě všichni dohromady turbulentní situaci na Slovensku v posledních týdnech a měsících. A není bez zajímavosti, že Pavla Holcová byla bezprostřední spolupracovnicí zavražděného novináře Kuciaka a jistě mohla mít informace o této hořlavé kauze.

Vážený pane ministře, chtěl bych se vás zeptat zaprvé, zda jste v kontaktu se svým slovenským protějškem a máte nějaké informace, které jsou obsáhlejší než ty mé. A zadruhé bych se vás rád dotázal, jestli máte pocit, že v současné době jsou tedy nějakým způsobem ohrožena práva občanů Evropské unie, potažmo tedy i České republiky, ve Slovenské republice. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra vnitra.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v této věci bych chtěl na úvod připomenout, že paní Pavla Holcová je občankou České republiky a ředitelkou Českého centra pro investigativní žurnalistiku. Jako novinářka byla spolupracovnicí zavražděného novináře, rekapitulace Jána Kuciaka. Policie České republiky, když došlo k nápadu té kauzy na Slovensku, reagovala na vývoj událostí velmi pohotově, bezprostředně a po vraždě poskytla paní Holcové krátkodobou policejní ochranu. Informace o krocích, které provádí slovenská policie vůči paní Holcové, máme bohužel pouze jenom z médií. V těch se například objevily informace, že jí na Slovensku byl odebrán policií její mobil. Policie České republiky se na procesních úkonech prováděných orgány Slovenské republiky v žádném případě nepodílí, a proto nám ani nepřísluší je jakkoli blíže komentovat. Jde o postup Slovenska, které je stejně jako Česká republika suverénním státem. Jen bych řekl, tak jak slovenský protějšek ministr vnitra, ani já nemám přístup do informací v rámci jakéhokoli trestního řízení. Co se týče, byť je člověk pozván k výslechu nebo k jakýmkoli úkonům trestního řízení v postavení jakéhokoli, ať už je to svědek, zajišťovací úkony se mohou dotknout kohokoli z hlediska toho, pokud je nutné zajistit věc důležitou pro trestní řízení, ať už se jedná o písemnosti, data, technická data.

Takže bohužel těmito informacemi nedisponuji a zatím nevím o tom a nemám informace ani z dneška, že by se slovenské orgány obrátily cestou právní pomoci nebo přímo v rámci policejní spolupráce na Policii České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě pan poslanec si přeje vystoupit.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Možná spíše dodatek než samotná otázka na pana ministra. Pane ministře, já bych vás tedy chtěl poprosit o to, zda by nebylo v rámci kolegiálních a dobrých vztahů se slovenským panem ministrem možno učinit skutečně kolegiální dotaz, zda je tato záležitost nějakým způsobem řešena. K tomu dodávám, že v dané věci jsem oslovil i českou ambasádu na Slovensku, která má být údajně s Pavlou Holcovou už v nějakém kontaktu. Stejně tak jsem oslovil slovenského velvyslance v České republice pana Petera Weisse, aby mi k dané věci podal informaci. Zatím se tak nestalo.

Chtěl bych tady pouze skutečně ještě jednou zdůraznit, že tady byla podle mého soudu dotčena práva občanky České republiky v sousední zemi, a to samo o sobě nepovažuji za dobré pro naše vzájemné vztahy, které jsou jinak vysoce nadstandardní.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan ministr.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Tak ještě jednou mi dovolte krátkou reakci. Já v tom nevidím problém. V rámci těchto dotazů a interpelací se samozřejmě svého protějšku, pana ministra Slovenské republiky, dotáži a potom v nejbližší době vám tuto informaci mohu poskytnout. Tady v tomto nevidím vůbec problém. Uvidíme, co bude obsahem té jeho odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Paní poslankyně Pekarová bude interpelovat pana ministra Milka, ten je nicméně omluven.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já však svoji interpelaci dnes stahuji, protože doufám, že v příštím týdnu této schůze ve čtvrtek už bude pan ministr přítomen. Ráda bych jeho odpověď nikoli písemně, ale hned. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. V tom případě paní poslankyně Kovářová opět na pana ministra vnitra.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, ptám se tak, jak jsem se ptala pana premiéra, proč se vláda v demisi rozhodla zrušit téměř 500 matrik na venkově. Prý se tím ušetří 150 milionů korun. Ale je zcela zřejmé, že tyto náklady se přenesou na občany a samozřejmě na obce, kam budou přesunuty ty ony matriky. Také se ptám - 50 milionů korun se dá za drahá auta na vládu, ale 150 milionů se chce ušetřit na poštách. Myslím si, že ty úspory je možné hledat jinde. Také mě velmi mrzí, že jste tuto záležitost, než tedy začnete jezdit do těch krajů, neprodiskutoval se starosty, se Sdružením místních samospráv, se Svazem měst a obcí a Spolkem pro obnovu venkova.

Ptám se tedy, pane ministře, zda by nebylo dobré zvážit ještě toto vaše rozhodnutí. Proč chcete rušit něco, co dobře funguje? Na setkání se starosty a matrikářkami a matrikáři ve středních Čechách jasně zazněly výhrady vůči tomuto vašemu nápadu. Zda tedy hodláte některé jejich připomínky zohlednit, protože se z počátku zdálo, že tyto připomínky absolutně nehodláte reflektovat. Čili ptám se ještě jednou: nebylo by možné zvážit místo rušení třeba platbu za úkon a nechat na starostech po dohodě s Ministerstvem vnitra, zda by matrika zůstala zachována, či nikoli? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zareaguji na to, protože mám de facto totožné podklady, co měl pan premiér, ale určitě nebudu číst těch pět stran, které jsou. (Ukazuje dokument v ruce.) Začnu jen tím, že si trošku postesknu, jak jsme si chválili tu spolupráci s Ministerstvem vnitra a tak, jak to je.

Řeknu hned na úvod, jak to zaznívá, a s tím - určitě jste si toho všimla - vše začíná. Navrhovaná - navrhovaná optimalizace, zatím nedošlo k jedinému zrušení jediné matriky. Z hlediska těch diskusí, které probíhají a určitě probíhat nadále budou, tak opravdu z některých diskusí se starosty, někteří se samozřejmě chtějí těchto matrik zbavit, přeřadit je. Ale otázka je, není to určitě takové množství, které vyplynulo z té velké analýzy, o které jsme vás informovali. Tato analýza byla zpracovaná, jak už určitě zaznělo, tři roky zpátky za účelem optimalizace výkonu státní správy. Jeden z těchto aspektů je i optimalizace matričních úkonů. Vznikla tam ta disproporce jednotlivých úkonů, které jsou. Je tam celá řada tzv. analytických tvrdých čísel, která nám dávají určitá vodítka.

Už včera na tomto setkání jsem informoval o tom, že jsme v pozici návrhu, v pozici přípravy tady toho, ale zatím není o ničem rozhodnuto. A i s ohledem na tu situaci, a to říkám z hlediska vedení Ministerstva vnitra, z hlediska blížících se komunálních voleb, v tomto budeme opravdu pokračovat tak, jak jsme si v minulosti řekli, za úzké spolupráce nejenom se Svazem místních samospráv, ale i s dalšími subjekty. Takže já na druhou stranu chápu tady politiku, chápu tato témata, která se tady neustále v uvozovkách otevírají. Dneska jsme, a v minulosti jsme toho byli svědky, Marrákeš, v uvozovkách zastrašování lidí a tyto věci. Pokud by tady měla být normální racionální debata, tak jak jsme se bavili, sešli jsme se na toto téma, tak bychom v ní pokračovali. Ale věřím tomu, že zrovna je to takové téma, které nahrává. Zatím nedošlo k žádnému kroku. A do té doby, dokud to nebude řádně prokonzultováno, tak ani k žádným krokům nedojde. A to je otázka, ať už budu ve vedení Ministerstva vnitra já, nebo potom bude záležet případně na novém nástupci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jenom ve stručnosti shrnu některé údaje, které zazněly od starostů a matrikářů. Ty analýzy mají neaktuální čísla, nereagují na vývoj v jednotlivých regionech, buď že se tam staví domov důchodců, nebo se tam stěhuje hodně lidí. Byly uváděny příklady Buštěhradu, 3,5 tisíce obyvatel, ale přesun matriky do Lidic, kde je 500 obyvatel, taky s otazníkem. Upozorňují na špatnou dopravní obslužnost, pokud se matrika přesune někam jinam.

Čili já budu velmi ráda, pokud ty připomínky starostů zohledníte. Myslím si, že je třeba je vyslechnout, a jsem ráda, že začnete jezdit do těch krajů. A jenom znovu opakuji, bylo by bývalo lepší, kdybyste toto udělali předtím, než tato navrhovaná optimalizace přišla na svět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pokud si pan ministr přeje reagovat, může. Není povinnost, tak dobrá. Prosím pana poslance Třešňáka.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane ministře zdravotnictví. Jak jste jistě zaznamenal a mnozí poslanci pravděpodobně také, tak již od března tohoto roku probíhá veřejná sbírka na pořízení přístroje do Všeobecné fakultní nemocnice. Konkrétně jde o pumpu pro mimotělní ventilaci založenou na principu extrakorporální mimotělní membránové oxygenace, která se využívá pro krátkodobou podporu u onemocnění, při nichž nejsou srdce a plíce plnit svou funkci a nereagují na běžnou léčbu včetně léků a umělé plicní ventilace. Vytíženost tohoto přístroje je obrovská a kapacitně nepokrývá potřeby Všeobecné fakultní nemocnice. Myslím, že jednotka intenzivní a resuscitační péče Kliniky dětského a dorostového lékařství ve VFN je vlastně jediné pracoviště svého druhu v České republice, a proto je pro mne nepochopitelné, jakým způsobem vedení nemocnice plánuje nákupy a investice.

Protože Všeobecná fakultní nemocnice je organizace v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví, rád bych vás požádal, vážený pane ministře, o informaci, jak hodláte řešit zmíněnou situaci ve Všeobecné fakultní nemocnici, kde je v současné době nedostatek přístrojů pro mimotělní oběh, a zda považujete za vhodné, aby takto zásadní přístrojové vybavení muselo být pořizováno např. formou veřejné sbírky - ačkoli to sám obdivuji a sám jsem také přispěl. A tedy jak vedení Všeobecné fakultní nemocnice obecně plánuje rozpočet a investice, když na takto důležité přístrojové vybavení takto unikátního oddělení nenaplánuje finance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra zdravotnictví.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud bych měl odpovědět na tuto interpelaci, musím říct, že z mého pohledu na tom nevidím nic zásadně špatného. Finanční zdroje z nějakých nadačních příspěvků jsou běžnou součástí financování zdravotnictví všude na světě. Když se podíváte na nemocnice ve Spojených státech apod., tak ty jsou velmi podporovány různými nadacemi, mecenáši a myslím si, že to takhle funguje všude v Evropě. Takže já nevidím důvod, proč tento zdroj financí nějak omezovat v České republice.

Pokud jde o VFN, tak ta spolupracuje s několika nadacemi. Většina klinik ve VFN spolupracuje s nějakou nadací a z nadačních příspěvků jsou nakupovány desítky přístrojů ročně. Je to poměrně běžné. Je třeba si uvědomit, že samozřejmě peníze ze státního rozpočtu jsou omezené. Ve výsledku jsou to peníze daňových poplatníků, stát nemá žádné vlastní peníze. A pokud se Všeobecná fakultní nemocnice snaží najít nějaké další zdroje pro nákupy např. přístrojů, tak já na tom osobně nevidím nic špatného. Samozřejmě na to asi můžou být různé názory, ale toto je jeden z příkladů, ale skutečně těch přístrojů je nakupována celá řada z nadačních příspěvků v rámci skoro všech klinik VFN. A možná je to tak i v jiných nemocnicích.

Samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví dává, pardon, nemocnice dostává od pojišťoven peníze na provoz. Je pravdou, že ten současný systém je nastaven tak, že z veřejného zdravotního pojištění se pokrývá primárně ten provoz, tzn. provoz jednotlivých oddělení, platy atd. Pokud jde o investice, tam bohužel ten současný systém je nastaven tak, že na investice úplně nezbývá vždy dostatek peněz, protože zejména ve VFN je velmi široká například biologická léčba, která stojí obrovské prostředky. Takže to, že nemocnice hledá další zdroje např. od nadací, já skutečně nepovažuji za nic, čemu bych měl bránit nebo co bych měl odsuzovat.

Takže to je můj názor, ale možná, že máte názor odlišný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Další dotaz nebude. Takže prosím pana poslance Valentu.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, táži se vás na obdobnou věc, na kterou jsem se dnes již ptal premiéra Babiše. Jak hodnotíte jako ministr zahraničí výrok státního tajemníka německého ministerstva vnitra Stephana Mayera, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové právní normy, jako jsou dekrety prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše, který zazněl na nedávném srazu landsmanšaftu v Augsburku a kterému dost možná aplaudoval i váš podřízený, český velvyslanec Protivínský, který se této protičeské provokace také účastnil?

Pane ministře, jistě víte, že jednou ze součástí landsmanšaftu, sudetoněmeckého spolku prakticky s původními stanovami a nacistickými kořeny, je také například i Witikobund, organizace založená sudetoněmeckými nacisty v roce 1948. Mezi zakládajícími členy byli, a nyní cituji pro vaši informaci z otevřených zdrojů, například Walter Brand, vedoucí úřadu Konrada Henleina, organizátor Sudetendeutsches Freikorps a Hauptsturmführer SA byl předsedou Witikobundu v letech 1950 až 1952. Frank Seiboth, Hauptsturmführer SS, předsedou Witikobundu v letech 1953 až 1955. Heinz Lange, člen NSDAS, příslušník tankové divize SS Das Reich, která má na svědomí mnoho válečných zločinů, předsedou Witikobundu v letech 1959 až 1983. A mnozí další váleční zločinci.

Jak tedy hodnotíte nápad landsmanšaftu, že by se příští sraz této revanšistické organizace přepisující výsledky druhé světové války, relativizující vinu a zejména usilující o návrat zabaveného majetku zrádcům a nepřátelům českého a slovenského národa, jak zní i název dekretů, mohl konat poprvé na území České republiky? A prosím, odpovědí, že se jedná opět o nějaký další akt česko-německého smíření, neurážejte ani sebe, ani mě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra zahraničí.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené - ano je vás tady víc než jedna - dámy, vážení pánové - taky je vás tady víc než jeden. Tady jsme skoro přesila ministrů, ale to není součást interpelace.

Tady dneska zřejmě, dovolte mi ten lidový výraz, frčí emotivní formulace. Takže poté, co jsme si dopoledne vyslechli něco o zradě národa a podobně silná slova, tak teď mám pocit, že bychom měli snad přerušit diplomatické vztahy třeba se Švédy za ten Karlův most a mohli bychom se vrátit ještě dál a ještě dál a pak bychom si mohli vyčítat, kdo komu zabil mamuta. Ale teď to nemyslím zle, samozřejmě.

To přenesení srazu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, ta myšlenka řekněme, na naše území rozhodně není nová. Sám pan Posselt to zmínil už v minulosti několikrát. Nikdy se tomu ale nedostalo nějaké větší mediální pozornosti, což si myslím, že bylo nanejvýš správné. A teď ta nynější slova ohledně případného konání sněmu v České republice je rozhodně třeba také brát s nadhledem. Spíš jako řečníkovo vyjádření, rozhodně ne jako konkrétní plán, a to i z důvodů zcela praktických. O místu konání sněmu nerozhoduje vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, ale vedení příslušného města. A to potom musí projevit závaznou ochotu ten sněm vůbec hostit. A tak je tomu už nyní. A můžu připomenout v té souvislosti, že starostka Augsburgu letos zdůraznila, že podmínkou města pro souhlas s uspořádáním sněmu bylo, že proběhne v duchu vzájemného porozumění a smíření.

Čili reálně uvažovat o pořádání sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území ČR bez existence pozvání ze strany konkrétního českého města nelze. Vyjádření Posselta lze považovat za jeho subjektivní hodnocení stávající úrovně česko-německých a česko-sudetoněmeckých vztahů, tedy v podstatě jako určitý projev důvěry. Čili všechno se dá vyložit s pozitivním znaménkem plus, anebo negativním minus. Já si myslím, že i vzhledem k jeho ostatním výrokům právě v rámci toho víkendu bych spíš vyzdvihl to, že jeho rétorika byla absolutně nekonfliktní a kontrastovala zcela s tou jedinou agresivnější, která tam padla od státního tajemníka Ministerstva vnitra, pokud se nemýlím, který, a to máme zjištěno, za to byl ve své straně vyplísněn. Čili považovat to za nějaké oficiální stanovisko, a už vůbec ne spolkové vlády, ale ani té bavorské, si myslím, že opravdu není namístě. Není k tomu žádný důvod.

Já myslím, že je skutečně potřeba k tomu přistupovat z hlediska sebevědomí a důvěry. Důvěry, že naše vzájemné vztahy jsou a budou otevřené a vstřícné a že své pozice můžeme svobodně prezentovat jak v Německu, tak v České republice. Letošní sněm proběhl v rámci celkově umírněné a konstruktivní atmosféry s výjimkou toho jednoho výroku, o kterém jsem se zmínil, a myslím si, že jde o jasné pokračování v pozitivním trendu, který je spojován zejména s působením nedávného bavorského premiéra a dnes spolkového ministra vnitra Horsta Seehofera. Od jeho první návštěvy v ČR před sedmi lety se vzájemné kontakty, vztahy, dialog, společné projekty a návštěvy rozšířily do té míry, že vzájemná kritika a napětí kvůli odlišnému pohledu na některé události ve společných dějinách klesla prakticky na nulovou úroveň. A samozřejmě nelze tento vývoj než vítat. Sudetští Němci jsou pevnou součástí česko-bavorských vztahů. Společně máme poměrně důležité úkoly a věci k řešení, jako je otázka bezpečnosti, zvládnutí výzev spojených s digitalizací průmyslu a další. A ty skutečně zvládnout bez vzájemné důvěry nelze a na té je třeba neustále pracovat.

Já bych rád zdůraznil ještě při téhle příležitosti, že za současným stavem česko-německých vztahů je skutečně 29 let usilovné práce řady lidí na obou stranách, že to usmíření je nepochybně jeden z úspěchů polistopadového vývoje, že to je kapitál (upozornění na čas), na kterém lze stavět, že to je pro nás nesmírně významné a že bychom do toho neměli v žádném případě vrážet nějaký klín. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Hezké odpoledne. Takže já se ptám - ano, pan poslanec Valenta, doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Pane ministře, čeho jsem se bál, to se dostavilo. Vy jste mi v podstatě vůbec nic neodpověděl. Já jsem od vás chtěl slyšet odmítavé stanovisko k požadavku zrušit Benešovy dekrety, chtěl jsem od vás slyšet odmítavé stanovisko ministra zahraničí s tím, že by se mohl konat sjezd nebo sraz landsmanšaftu na území ČR. Náznaky z médií už jsou, že například by mohl být v Brně atd. Ale nic takového se mi nedostalo, pouze to, co jsem čekal, že budete odvádět pozornost na digitalizaci a nějaké takovéhle věci kolem dokola, které mě v podstatě vůbec nezajímaly.

Já vám jenom můžu říct, že právě vztah k landsmanšaftu kazí česko-německé vztahy! A já jsem za to velice nešťastný zejména proto, že moje máma léta žila v Aubsburgu, několik desítek let, a mám velice dobré informace, co landsmanšaft dělá a co landsmanšaft nedělá.

A ještě bych se vrátil k tomu Witikobundu. Tak ten je i ze strany německé zpravodajské služby BfV extremistickou organizací. Působí také v Rakousku, kde provádí patrně nejostřejší protičeskou propagandu. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A vliv Witikobundu v Německu roste a roste. Ale to vy asi nevíte!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji za slovo. Já opravdu bych nerad, abychom byli ve při. Já si nemyslím, že nám hrozí taková míra zákeřného nebezpečenství ze strany Spolkové republiky, jak vy to vidíte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího. Je to vaše svaté právo. Moje svaté právo je se snažit se dívat dopředu a snažit se s naším jedním z naprosto klíčových ekonomických partnerů, ale i odvěkých sousedů - jsme si tak nějak souzeni, asi to jinak nebude, a proto je lepší asi se stavět k těm věcem s nějakým aspoň základním množstvím pozitivního úhlu pohledu. Nemyslím si, že jsem neodpověděl na nic. Omlouvám se, jestli jsem řekl něco, co vás tedy absolutně nezajímá, protože do toho upřímně řečeno se trefit úplně neumím, co vás zajímá a co ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi za odpověď a nyní dávám slovo panu poslanci Janu Zahradníkovi, který bude interpelovat pana ministra průmyslu Tomáše Hünera ve věci skladu jaderného paliva v areálu Jaderné elektrárny Temelín, a připraví se pan poslanec Jan Čižinský, který bude interpelovat paní ministryni Jaroslavu Němcovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, obracím se na pana ministra Tomáše Hünera s následující interpelací. V tomto, nebo v minulém týdnu pražský Městský soud vyhověl aktivistům, kteří podali žalobu proti umístění skladu vyhořelého jaderného paliva v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Podle mého názoru to je poměrně překvapivé rozhodnutí a i samotní aktivisté ze zóny kolem elektrárny Temelín byli tím rozhodnutím překvapeni. Soud zrušil příslušná rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj i Krajského úřadu Jihočeského kraje. Podle toho soudu v procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebyly dostatečně vyhodnoceny vlivy tzv. těžkých havárií. Rozsudek je pravomocný a budou se muset úřady příslušné ve věci touto věcí zabývat znovu.

Sklad, tento mezisklad, se mu někdy říká, v Temelíně funguje už od roku 2010. Počátkem letošního roku byl zaplněn zhruba z jedné pětiny. Kontejnery mají v tom skladu být zhruba 60 let a pak by měly být spolu s použitým palivem přesunuty do trvalého úložiště. Senát Městského soudu v Praze v neveřejném zasedání ale konstatoval, že rozhodnutí o umístění skladu v Temelíně předcházel proces, který nebyl v souladu se zákonem.

Vy jste, pane ministře, odpovědný za jadernou energetiku, nebo je ve vaší kompetenci. Ptám se vás, jak se s uvedenou situací hodláte vypořádat. Stát se neumí dohodnout s obcemi o umístění trvalého úložiště. Jeho budování je tedy v nedohlednu. Piráti včera navrhovali, abychom skoncovali s uhelnou energetikou v podstatě. Jiní aktivisté zase škodí tady v téhle věci. Ptám se tedy, co s tímto neblahým stavem hodláte dělat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji také za dodržení času a nyní dávám slovo panu ministru průmyslu Tomáši Hünerovi.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Vážený pane poslanče Zahradníku, chci zareagovat na váš dotaz. Ta záležitost je poměrně právně komplikovaná, a tak doufám, že budu srozumitelný a dostatečně vypovídající.

Sklad vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Temelín byl umístěn územním rozhodnutím vydaným Krajským úřadem Jihočeského kraje. V červenci 2008 bylo toto rozhodnutí potvrzeno Ministerstvem pro regionální rozvoj, čímž nabylo právní moci. Na základě žaloby spolku v havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín bylo rozhodnutí Ministerstva pro regionální rozvoj zrušeno soudem, a to opakovaně, a to celkem třikrát. Poslední z těchto tří rozsudků Městský soud v Praze vydal 21. května letošního roku s tím, že zrušil též prvoinstanční rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Ač drtivé většině žalobních důvodů nepřisvědčil, přesto žalobě ze dvou důvodů vyhověl. Jako první důvod uvedl procesní pochybení Ministerstva pro regionální rozvoj. V rámci správního řízení, které tento rezort vedl, došlo k porušení procesních práv žalobce dle rozhodnutí soudu. Žalobce podle názoru soudu neměl příležitost vyjádřit se k podkladu, který žalovaný získal od Státního úřadu jaderné bezpečnosti a na němž založil rozhodující část svého rozhodnutí. Tím druhým důvodem, který zejména vedl ke zrušení prvoinstančního územního rozhodnutí, byla soudem shledaná nezákonnost stanoviska EIA. Soud konstatoval, že v rámci procesu EIA nedošlo k dostatečnému vyhodnocení vlivů na životní prostředí - vy jste ho myslím vzpomenul z hlediska především odolnosti proti nadprojektovým nehodám, to znamená většího typu letadel nebo jiných předmětů.

Oproti předešlým dvěma rozsudkům, které byly vyneseny pro nedostatečnost odůvodnění správních rozhodnutí, se správní soud nyní zabýval nejen procesními vadami správního řízení, ale také věcnými výhradami uplatněnými v žalobě. Až na výše uvedený případ ostatním věcným námitkám, které žaloba vznášela, však soud nepřisvědčil. Nyní běží dvoutýdenní lhůta pro podání kasační stížnosti, kterou může podat Nejvyššímu správnímu soudu žalovaný, což je v tomto případě Ministerstvo pro regionální rozvoj, ale též osoba zúčastněná, kterou je společnost ČEZ, akciová společnost. Nicméně podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek, tudíž rozsudek Městského soudu v Praze je v právní moci.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako věcně příslušný stavební úřad vedlo ve věci skladu vyhořelého jaderného paliva stavební řízení, ve kterém byla tato stavba v roce 2009 povolena. I toto rozhodnutí bylo napadeno žalobou a též kasační stížností stejným spolkem. Podaná kasační stížnost byla v lednu roku 2013 zamítnuta a pravomocné stavební povolení nebylo zrušeno. Sklad vyhořelého jaderného paliva byl postaven na základě pravomocného územního rozhodnutí a pravomocného stavebního povolení. V roce 2010 byl uveden do zkušebního provozu, a jak jste říkal, trvale je provozován od roku 2012. Územní řízení se na základě rozsudku Městského soudu znovu otevírá a povede je opět stejný Krajský úřad Jihočeského kraje. V tomto správním řízení bude zapotřebí řešit zejména druhou soudem vytčenou vadu, to je nedostatečné posouzení dopadu v případě těžkých havárií. Na platnost stavebního povolení a též na kolaudaci skladu vyhořelého jaderného paliva rozsudek Městského soudu v Praze nemá žádný bezprostřední dopad a na právních účincích a vykonavatelnosti těchto správních aktů se v současné době nic nemění.

Já bych jenom závěrem, laicky, protože to je dost těžko k pochopení vůbec ten samotný děj a nakonec i ty věci právního charakteru, jenom pro uklidnění vás poslanců řekl, že nehrozí, že by se tato stavba prohlásila za stavbu například černou a došlo by k tomu, že by se tento mezisklad jaderného paliva musel jako černá stavba zrušit.

Takže děkuji za pozornost a za časový prostor.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji panu ministrovi a táži se - ano, pan poslanec Zahradník si přeje položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Tak jste mě trochu uklidnil, že se nebudou muset ty sudy s tím vyhořelým palivem vyklízet někam a vozit, někam je házet, tajně, snad k tomu nedojde. Já jsem tehdy byl hejtman, když se to projednávalo před rokem 2008. S nejvyšší pečlivostí jsme k tomu přistupovali, to vás můžu ujistit, protože jsme také dobře znali ty aktivisty, kteří opakovaně si stěžují.

Tady vidíme docela problém spočívající v tom, že aktivisté si u nás mohou stěžovat kdykoliv, v kterékoliv fázi, opakovaně i znovu, ať to dopadne, jak chce, si budou stěžovat. Ten pan Halama, který stojí v čele toho spolku, nebo aspoň stával, opět bude si stěžovat. A otázka je tedy, zdali jsme schopni vůbec v tomto státě nějaké takovéhle věci prosadit, anebo ne. A otázka je další, co s tím tedy my zákonodárci hodláme dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Pane ministře, budete reagovat?

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Jenom velmi krátce. Děkuji za poznámku pana poslance Zahradníka. My v současné době řešíme právě otázku úpravy legislativy s vazbou na vůbec výstavbu nových zdrojů podle stávající legislativy, protože souhlasím s tím, že na základě stávající platné legislativy ten blok v podstatě nelze postavit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Nyní dávám slovo panu poslanci Janu Čižinskému, který bude interpelovat paní ministryni Němcovou ve věci připravované nebezpečné úpravy podpory bydlení, a připraví se paní poslankyně Jana Krutáková, která bude také interpelovat paní ministryni Němcovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážená paní ministryně, Ministerstvo připravuje novelu, podle mých informací se změnou parametrů podpory bydlení. Mám na mysli příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Čerpám z dokumentu vlády, který se jmenuje Informace o činnosti pracovní skupiny k nepojistným sociálním dávkám pro resort Ministerstva práce a sociálních věcí. Toto vyplývá z toho - z té informace považuji za mimořádně závažné, protože považuji, budu citovat z toho dokumentu, považuji za nezodpovědné s tímto přicházet ve chvíli, kdy neexistuje žádný zákon o sociálním bydlení a už vůbec se ten zákon případně v praxi neosvědčil.

Ten dokument například pracuje s následujícím textem: Také může v některých případech hrozit, že příjemci budou od pronajímatelů tlačeni k tomu, aby jejich byty opustili, když jim nebudou schopni uhradit požadovaný nájem - což je logické. Málokdo si nechá někoho v bytě, když mu neplatí nájem. A říká ten dokument: V těchto případech by měla zřejmě spolupracovat města a nabídnout, pokud je to možné, těmto příjemcům dostupnější bydlení. To znamená, to je to řešení navrhované. Všichni ale víme, že bez zákona o sociálním bydlení to je iluze.

Nebo například je tam věta: Vývoj posledních let však ukazuje, že razantní nárůst cen sledovaných komodit z oblasti bydlení již pominul, respektive u některých dochází k poklesu. Tak já se domnívám, že to je velmi nebezpečný dojem. Možná pochází z nějaké návštěvy, možná je tam zájem pana premiéra, ale domnívám se, že hrozí velká destabilizace vzhledem k přetížení úřadů práce a hrozí velký problém, pokud úřady práce budou striktnější, nepřijde-li jim příspěvek, hrozí domino.

A já se chci zeptat, proč to děláte bez dat a bez studie dopadů, bez zákona o sociálním bydlení. A chci se zeptat, proč chcete riskovat podtržení nohy právě těm, kteří žijí ve větších městech (upozornění na čas), pracují, drží se nad vodou, a proč chcete zkomplikovat situaci obcím a městům. Již se proti tomu vymezilo Brno.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a slovo má paní ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k interpelaci pana poslance Čižinského ve věci připravovaných, v uvozovkách nebezpečných úprav podpory bydlení je nutné konstatovat, že úpravy, které předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se týkají dávek na bydlení, nikoliv dalších podpor v oblasti bydlení. Pracovní skupina k nepojistným sociálních dávkám pro Ministerstvo práce a sociálních věcí jako poradní orgán mně jako ministryni identifikovala opatření k omezení nadužívání současných dávek na bydlení, která by bylo vhodné realizovat neprodleně ještě před konstrukcí jedné nové dávky na bydlení připravované v souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení. Nelegislativním opatřením bude vydání metodického pokynu, kterým se upraví postup úřadu práce při stanovení v místě obvyklého nájemného pro účel doplatku na bydlení. Navrhujeme vrátit se k postupu, kdy by se tyto dávky zvlášť nezjišťovaly a vycházelo by se pro určení nákladů v místě obvyklých z obou těchto položek dohromady, nebo pouze z bytů obecních. Tímto se sníží kritizovaná situace, kdy se poskytuje doplatek na bydlení do vyššího nájemného, než je nájemné, které je v obecních bytech. Takto se zamezí umělému zvyšování nájemného v případech, kdy určitý subjekt koupí významnou část bytů v obci a stanoví vysoké nájemné.

V návrhu novely zákona o státní sociální podpoře jsou následující úpravy příspěvků na bydlení, které neznamenají ohrožení domácností ztrátou bydlení.

Za prvé je to snížení dopadu na výši vypláceného příspěvku na bydlení v případech, kdy jsou náklady na bydlení stanoveny paušální částkou. Z nároku na příspěvek na bydlení je vyloučeno bydlení, kde je úhrada nákladů na bydlení sjednaná paušální platbou, to znamená platbou v jedné částce bez zúčtování přeplatku a nedoplatku a jejich faktického vyrovnání.

Za druhé. Úprava okruhu společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení. Do okruhu těch společně posuzovaných osob se zahrnují osoby, které jsou spjaty vyživovací povinností a které spolu fakticky bydlí i bez ohledu, že nemají v bytě hlášen trvalý pobyt. Tato úprava se chystá i v rámci připravované jedné dávky na bydlení. Opatřením se omezuje fiktivní přestěhovávání rodin, kdy výdělečně činný člen rodiny je trvale hlášen v jiném bytě či na ohlašovně na úřadě a zbytek rodiny tak samozřejmě dosáhne na příspěvek na bydlení.

Za třetí. Omezení nároku na příspěvek na bydlení výší disponibilního příjmu po úhradě nákladů na bydlení. Vedle podmínky porovnání výše nákladů na bydlení k příjmům, což je dneska 30 nebo 35 % v Praze, se zavádí další podmínka, a sice že po úhradě skutečných nákladů na bydlení rodině zůstane disponibilní příjem nižší než určený násobek životního minima rodiny; obdoba podmínky zůstatku částky živobytí u doplatku na bydlení. Sledovaný disponibilní příjem v násobku odstupňován je podle velikosti domácností na 2násobek životního minima rodiny u domácnosti s jedním členem, 1,5násobek životního minima, když jsou v domácnosti dva členové, 1,5násobek životního minima v domácnostech se třemi členy a 1,2násobek životního minima rodiny u domácnosti se čtyřmi a více členy. Opatření by omezilo případy, kdy rodina pobírá příspěvek na bydlení vzhledem ke splnění podmínky, že její náklady na bydlení sice přesahují 30 nebo 35 % jejího čistého příjmu, ale přitom její příjem je tak vysoký, že by umožnil plné hrazení nákladů na bydlení bez přispění státu, aniž by to ohrozilo finanční situaci dané rodiny. Opatření by se takto dotklo 5 až 10 %, takže 11 až 23 tisíc současných příjemců příspěvků na bydlení. Jenom si uvědomme, že příspěvek na bydlení je částka státní sociální podpory.

Za čtvrté. Úprava normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady na bydlení, které představují průměrné náklady na byt přiměřené velikosti podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce, se rozdělují na část nákladů na nájemné a část nákladů na energie a ostatní náklady, které souvisejí s bydlením. Cílem tohoto opatření je zabránit manipulaci s náklady na bydlení jejich navyšováním až do výše normativních nákladů na bydlení, zejména v oblasti nákladů za služby související s bydlením, k čemuž docházelo velmi často. Zároveň dochází k vypuštění kategorie domácností 4+ normativních nákladů na bydlení. Toto opatření se dotkne asi 11 tisíc příjemců. Ostatní vícečlenné rodiny deklarují náklady na bydlení do výše normativních nákladů pro tříčlenné domácnosti.

Za páté. Z nároků na příspěvek na bydlení se vylučují domácnosti, ve kterých některý člen rodiny je vlastníkem nebo spoluvlastníkem dalšího bytu, než na který se má dávka poskytnout.

Za šesté. Změna valorizační podmínky pro stanovení -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Váš čas, paní ministryně. Já myslím, že bude prostor na doplňující otázku a potom to určitě dodáte... Takže pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Teď vidím, že to skutečně myslíte vážně, což mě, musím říct, velmi děsí. Brno se už ohradilo, doufám, že se ohradí i Praha a budu se v tom angažovat. Vy vlastně řešíte z příspěvků na bydlení, kde skutečně ti lidé poctivě chodí do práce, drží se nad vodou, tak vy z toho chcete dělat chudinskou dávku. Pokud budete počítat ceny podle průměru v obecních bytech, tak vlastně nepomůžete těm lidem, protože ve velkých městech jsou ty náklady v tržním prostředí úplně jiné. A pokud ještě řešíte kategorii 4+, tak ještě podtrháváte nohy lidem, kteří mají více dětí, a to právě těm, kteří pracují, kteří se snaží, kteří nejsou úplně na dně, a vy je vlastně chcete dostat na dno. Já si myslím, že je to skutečně naprostý hazard. A navíc, kdybyste aspoň měli přesná čísla, ale v těch dokumentech žádná přesná čísla nejsou.

Já vás vyzývám, abyste to skutečně odložili až na dobu, kdy bude zákon o sociálním bydlení, kdy se projeví tak, že obce a města budou s to se tou situací, kterou vy vyrobíte, nějak vyrovnat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Paní ministryně si přeje reagovat. Nyní máte zase dvě minuty časový prostor. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Já bych navrhovala, že bychom tu celkovou informaci, ještě s tím, co jsem nestihla zde říci, panu poslanci poslali poštou, jestli to lze. (Předsedající: Ano.)

Jediné, co bych zde podotkla, je to, že úpravu, kterou připravujeme jak k příspěvku na bydlení, tak k doplatku na bydlení, jako dávek, které jsou nepojistné dávky na bydlení, připravujeme ve velmi úzké spolupráci s Moravskoslezským krajem, Karlovarským krajem a s Ústeckým krajem. To jsou kraje, které čerpají na dávkách více než 40 % všech vyplacených dávek na bydlení. Je to po konzultaci s nimi, je to opravdu příprava podle podmínek. A pokud kraje, ve kterých ta situace je opravdu extrémně složitá, co se týká zneužívání dávek, kdy běžně za jednopokojový byt se platí přes dávky až dvanáctitisícový nájem, kdy se v ubytovně hradí až 9 tisíc za jeden pokoj, případně i více, protože není vůbec zvláštností, že v jednom pokoji žijí i čtyři lidé, tak v tom případě kdy opravdu stovky milionů korun z více než 13,5 miliardy korun končí v kapsách těch obchodníků, jak my říkáme obchodníků s chudobou, anebo majitelů bytů a ubytoven, rozhodli jsme se, že nebudeme čekat na zákon o sociálním bydlení, který se připraví, ale ty dílčí úpravy připravíme i teď.

Jestli je něco zvláštního na tom, že dávku státní sociální podpory bere dnes běžně člověk, který bydlí, jak vy říkáte, není na dávkách hmotné nouze, ale bydlí v nájemním bytě a vedle toho vlastní nemovitosti, které jsou určené k bydlení, tak dle našeho názoru tam tato dávka státní sociální podpory rozhodně nepatří.

Dávka státní sociální podpory byla vytvořena s cílem podpořit lidi (upozornění na čas), aby mohli žít v nájemním bydlení, ale rozhodně ne k jejímu zneužívání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Jak jste avizovala, doplníte odpověď panu poslanci písemně, což je určitě chvályhodné.

Takže nyní bych vyzval paní poslankyni Janu Krutákovou, která by podala interpelaci na paní ministryni práce a sociálních věcí Němcovou, jak se podporují rodiny s dětmi s onkologickým onemocněním. Připraví se pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, který podal interpelaci na ministra školství Roberta Plagu. Takže paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážená paní ministryně, ráda bych se na vás obrátila s dotazem ve věci pomoci rodinám s dlouhodobě nemocnými dětmi, např. těmi, kterým bylo diagnostikováno onkologické onemocnění. V případě takovéto události se celé rodině ze dne na den změní život a začíná několikaměsíční období spojené mimo jiné s vyčerpáním pacienta i jeho okolí. Akutní léčba, během které je nutná blízkost nemocnice a opakované hospitalizace, trvá mezi šesti až dvanácti měsíci a po celou tuto dobu mají pacienti výrazně oslabenou imunitu a nemohou navštěvovat žádný kolektiv. Nepřetržitá péče jednoho z rodičů je tedy nezbytná.

V rodině jsou krátce po zahájení léčby patrné dva ekonomické efekty - pokles příjmů v důsledku absence platu jednoho z rodičů a nárůst výdajů spojených s léčbou. V současné době si rodiny mohou zažádat o příspěvek na péči. Jeho vyřízení však trvá i několik měsíců a přiznání je nejisté. Pečující rodič se tak ocitá před otázkou, jak řešit zaměstnání v období, kdy je jeho nepřetržitá péče o dítě nezbytná, a jak to zařídit, aby nemusel ukončit pracovní poměr a měl se po skončení léčby kam vrátit.

Moje otázka tedy zní: Má vaše ministerstvo nějaké informace ohledně počtu takto postižených rodin, případně plánujete nějaké kroky ke zlepšení jejich situace?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, i za dodržení času. Nyní vyzývám paní ministryni Jaroslavu Němcovou, aby se vyjádřila k této interpelaci. Paní ministryně, máte slovo. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážené dámy, vážení pánové, ještě jednou. Prvního června 2018 nastane účinnost novely zákona o nemocenském pojištění, kterou se zavádí nová dávka dlouhodobé ošetřovné. Jedná se o opatření, které směřuje právě na podporu rodinné politiky s tím, že usnadní péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v situaci, kdy u někoho z okruhu blízkých dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby, každodenní ošetřování a pomoc při péči o nemocnou osobu, když tato péče není zajištěna jiným způsobem. Cílem tohoto opatření je přiměřená náhrada ucházejícího příjmu z výdělečné činnosti a zajištění sociálních jistot pro pečující osoby, např. i pro rodiče onkologicky nemocných dětí, a umožnění této zcela přirozené péče alespoň po přechodnou dobu většímu počtu nemocných osob závislých na pomoci jiného člověka.

Výše dávky za kalendářní den bude činit 60 % denního vyměřovacího základu, tzn. bude stejná jako výše ošetřovného. Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Současně je zaměstnanec po dobu péče chráněn před výpovědí a po skončení péče má právo návratu na stejné pracovní místo.

Hlavní podmínky k nároku na dávku pro ošetřované osoby jsou tyto: Ošetřovanou osobou je osoba, u níž došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčba a péče alespoň po dobu sedmi kalendářních dnů a u níž je předpoklad, že její zdravotní stav bude vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé péče alespoň po dobu dalších 30 kalendářních dnů. Ošetřující lékař potvrzuje nejméně jednou měsíčně, zda potřeba ošetřování trvá, a doba poskytování dávky může být až po dobu 90 kalendářních dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace.

Dávka bude při splnění zákonem daných podmínek pojištěnci - jestli to je zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná -, který pečuje o osobu blízkou, vyplácena průběžně vždy po každém potvrzení pokračování potřeby péče. Od 1. června tak Ministerstvo práce a sociálních věcí přichází s novou formou podpory rodin v tíživých situacích a v situacích nenadálého vzniku potřeby péče.

Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Táži se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za odpověď. Mám jen takový vysvětlující dotaz. Možná jsem to špatně pochopila. Ta dávka bude určena pouze po dobu 90 dnů, které budou v neschopnosti nebo v době ošetřování toho dítěte nebo toho člena rodiny, ale tady se jedná i o delší období. Je tedy v plánu Ministerstva například navrhnout nějakou další právní úpravu pro toto období?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a prosím paní ministryni.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Jenom doplním, že to je úprava, která opravdu vejde v platnost 1. června 2018. V plánu legislativních prací pro letošní rok žádná další taková opatření nemáme. Už i toto opatření bude průlomem a zásahem do nemocenského pojištění, takže úvahy o dalším prodloužení jsou dle mého názoru, mohu to říct zodpovědně, namístě až posléze, pokud zjistíme, jaký zásah a jaká zátěž toto opatření přinese a bude pro rozpočet a pro účet nemocenského pojištění někdy v příštím období.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, paní ministryně, a nyní dávám slovo poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi, který bude interpelovat pana ministra školství Roberta Plagu ve věci povolování vzniku škol, a připraví se paní poslankyně Lucie Šafránková, která bude interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se chtěl zeptat, jestli ministerstvo změní praxi, kterou zavedla bývalá paní ministryně Valachová, kdy ministerstvo bezdůvodně zamítá žádosti o vznik soukromých škol, o které je zájem mezi rodiči, s odkazem na to, že je v dané lokalitě dostatečná kapacita škol veřejných. Mám za to, že pokud existuje relevantní poptávka rodičů po těch nových školách, především tedy z důvodu toho, že nabízejí individuálnější přístup nebo služby, které veřejné školy v dané lokalitě nenabízejí, tak by měly splnit zákonné podmínky a následně by je ministerstvo mělo povolit. Ty obstrukce s odkazem na kapacitu jiných škol považuji za velmi nevhodné a velmi bych uvítal, kdyby ministerstvo tu praxi z doby paní Valachové přehodnotilo a stanovilo jasná kritéria, která pokud škola naplní, tak dostane to razítko a bude moci vzniknout. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní žádám pana ministra o vyjádření. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já bych k této věci chtěl říci pár jednoduchých ne tezí, ale vysvětlení. Rozhodování o zápisu škol, a to víte, pane poslanče, se vede v režimu správního řízení podle zákona, tedy podle správního řádu, a tam podle ustanovení § 148 odstavce 3 školského zákona ministerstvo žádost od školy zamítne, tu zápisovou, zjistí-li, že žádost není v souladu s dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky nebo příslušného kraje. Nebo další důvod, nejsou dány předpoklady pro řádnou činnost školy nebo školského zařízení po stránce personální, materiální a finanční, nebo žádost obsahuje nepravdivé údaje, nebo by činnost školy nebo školského zařízení nebyla v souladu s právními předpisy. Dlouhodobý záměr vychází z nějakého předpokladu efektivního nastavení sítě škol a školských zařízení, a ministerstvo tedy při zápisu nových škol všech zřizovatelů posuzuje mimo jiné naplněnost škol stávajících, a tedy potřebnost vzniku školy nové.

Teď na číslech řeknu, že to není nějaké paušální, jak je často podsouváno, že ministerstvo zarazilo a nepovoluje soukromé školy, protože ta čísla jsou jasná. Pro školní rok 2018-2019 je podáno 49 žádostí o zápis nové soukromé základní školy, dosud bylo zapsáno 20 soukromých základních škol, 19 žádostí bylo zamítnuto a řízení o zbylých žádostech je na žádost účastníků, nikoliv na žádost ministerstva, přerušeno. Dále byly podány 4 žádosti o zápis církevní základní školy, tedy jiného zřizovatele než veřejné školy, dvěma bylo vyhověno, dvěma nevyhověno. Současně bylo podáno 7 žádostí o zápis nové soukromé střední školy, zapsány 3 a 4 odmítnuty. Takže to není tak, že by en bloc a nezákonně ministerstvo nějak posuzovalo. Ale já vnímám, že ten dotaz byl spíše k tomu, jestli je logické - a já myslím, že je logické posuzovat, pokud financujeme školy jiného zřizovatele, je logické, aby ministerstvo posuzovalo kapacitu sítě škol.

Ale abych byl pozitivní v závěru, tak je nutno zase přiznat, že jak financování jiných, tedy soukromých a církevních, škol než tedy veřejných, a rovněž ta zápisná způsobilost, a já jsem té debatě otevřen, pojďme se bavit, jak v návaznosti na změnu financování regionálního školství třeba upravit i tu problematiku zápisů. Jestli se bát, to je námět do diskuse, neposuzovat. Ale chce to legislativní změnu a diskusi, jak tedy přesně to udělat, jestli neposuzovat spíše ty projekty. Tedy něco, co by možná zavedlo, co vy říkáte, nějakou alternativu. Ale v současném nastavení správního řádu a těch kritérií mám za to, že ministerstvo postupuje správně, a rozhodně to není tak - a to jsem dokladoval na těch číslech -, že by en bloc odmítalo aktivity soukromých či církevních škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a táži se, ano, pan poslanec Ferjenčík má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chápu ten váš postoj, protože vy samozřejmě kryjete svůj úřad, který nějak postupuje. Nicméně přece to, že někde stojí budova, která má kapacitu na dost dětí z daného regionu, nemůže být argument pro to, aby stát zakázal vznik školy, o kterou mají rodiče zájem zjevně proto, protože do té státní školy s tou dostatečnou kapacitou ty děti nechtějí dát. A ty důvody mohou být rozličné. Může to být proto, že není dost kvalitní, může to být proto, že mají zájem o jiný typ výuky, může to být z řady dalších důvodů. Ale prostě říct, že to optimalizujeme tím, že donutíme rodiče dávat své děti do školy, do které je dávat nechtějí, je přece absurdní řešení toho problému. Podle mne se má optimalizovat tak, že stát umožní vznik těch škol, a pak se ukáže, o které je zájem a o které není zájem, a ty, o které zájem není (upozornění na čas), postupně utlumí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Já na to budu reagovat. To není tak, že by primárně byly povolovány veškeré veřejné základní nebo střední školy a tyhle alternativy nebo iniciativy byly odmítány, tzn. stejné kritérium, tedy té kapacity v daném regionu a demografického vývoje, je uplatňováno vůči všem. Je to rovný přístup a je to v pořádku. Já hájím, nikoliv že bych kryl úředníky ministerstva, jsem ochoten se bavit o nějakém jiném přístupu, ale pojďme to propojit zápis versus financování všech subjektů, které tam jsou. Takhle tu diskusi klidně s vámi budu vést a budu za to velmi rád. Ale skutečně to není tak, že by se automaticky mělo vše povolovat, a stát, který je zodpovědný za efektivní nastavení té sítě, tak nemohou tam být ta vrátka nulová. To znamená, kritérium naplněnosti, respektive kapacity demografického vývoje, je podle mého názoru naprosto v pořádku, ale i vůči veřejným. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní vyzývám paní poslankyni Lucii Šafránkovou, aby přednesla interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci ekologické zátěže ve Šlapanicích u Brna, a připraví se pan poslanec Jan Lipavský, který má interpelaci na pana ministra školství Roberta Plagu. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, před zhruba dvěma týdny jsem navštívila areál ve Šlapanicích u Brna, který se podařilo městu Šlapanice odkoupit a který se konečně bude někdo snažit zbavit ekologické zátěže. Šestihektarový areál je prakticky v centru města. Hektary půdy a spodní voda pod areálem bývalé továrny jsou zamořené fenolem, benzenem a dalšími ropnými látkami, které se navíc šíří do okolí a místním lidem už znemožnily používat vlastní studny. Kontaminovanou spodní vodu není doporučeno používat na pití, koupání ani zalévání.

Odkup areálu je starostí o životní prostředí a lidské zdraví. Náklady na odstranění ekologické zátěže se podle starostky Šlapanic Michaely Trněné odhadují na 120 milionů korun. V případě realizace vyčištění by se mohl v tomto areálu vybudovat domov pro seniory, dětské hřiště, park a jistě mnoho dalšího užitečného pro občany.

Ráda bych se vás v této souvislosti zeptala, zda vláda podpoří město v jeho záměru zbavit areál ve Šlapanicích u Brna této obrovské ekologické zátěže. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Dobré pozdní odpoledne. No, to je radost, odpovídat na takovou pěknou interpelaci, milá paní kolegyně. Je škoda, my jsme se tam skoro potkali, protože vy jste tam byla před dvěma týdny a vláda tam byla před třemi týdny v areálu ve Šlapanicích a já jsem se chtěl na místě seznámit s rozsahem toho problému. Já s vámi naprosto souhlasím, je to velmi závažná ekologická zátěž, která je tam vlastně už od třicátých let minulého století, jak dobře víte, když se začala postupně tvořit v rámci národního podniku Dehtochema a postupně dosáhla skutečně rozsahu ve dvou ložiscích, která opravdu zásadně otravují lidem v okolí život. Tedy nejenom že škodí životnímu prostředí, ovzduší, vodám, ale opravdu mohou mít i negativní vliv na zdraví lidí.

Takže nejenom že chceme pomoci, my už jsme dokonce pomohli. Já si troufám říci, že ten první krok se vlastně udál ve chvíli, kdy jsme se zhruba před rokem prostřednictvím Státního fondu životního prostředí dohodli s paní starostkou na podmínkách, za kterých může být tento projekt přihlášen do operačního programu Životní prostředí. To se povedlo. Město Šlapanice odkoupilo ten areál do svého vlastnictví, což byla nutná podmínka k tomu, abychom mohli pokračovat. Aktuální stav je nyní takový, že projekt dostal kladné hodnocení z Ministerstva životního prostředí, žádost byla podána do operačního programu Životní prostředí myslím v lednu, dokonce ta částka je ještě vyšší, než jste řekla, je to asi 173 milionů nákladů celkem, s tím, že z prostředků Evropské unie by mělo být financováno zhruba 147 milionů korun a mělo by to zahrnout i předsanační průzkum a konečnou sanaci a vlastně i určitý postsanační monitoring.

Já samozřejmě v této chvíli nemohu predikovat, jak to dopadne, ale 5. června je výběrová komise. Jak jsem říkal, projekt má kladné hodnocení z Ministerstva životního prostředí. Jediný problém, který ale paní starostka už ode mne slyšela, je ten, že my jsme vypsali výzvu v objemu 400 milionů a přihlásilo se nám 13 projektů za více než miliardu. Samozřejmě ne všechny budou mít stejnou akutnost a já věřím, i když ještě přesné informace nemám a budeme je mít až potom, co rozhodne výběrová komise, že je to na dobré cestě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se táži paní poslankyně - nemá zájem o doplňující otázku. Odpověď pana ministra byla zcela vyčerpávající. To je dobře.

Nyní tedy vyzývám dalšího v pořadí, kterým je pan poslanec Lipavský Jan, který byl vylosován jako jedenáctý. Přednese interpelaci na pana ministra Roberta Plagu, ale asi pan ministr neočekával, že paní poslankyně nebude mít doplňující otázku, a nyní zde zrovna není. No, to je tedy situace, kterou nezná dost dobře jednací řád, protože buď je pan ministr nepřítomen, nebo je tedy přítomen. Jestli budeme vstřícní, tak počkáme. (Ministr Plaga vchází do sálu.) Dobře, už je to vyřešeno. Pan poslanec Lipavský byl vstřícný, vyčkali jsme, takže pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane ministře školství v demisi, pane inženýre Plago, já jsem s velkým znepokojením zaznamenal zprávu o tom, že spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír pořádá na základních školách v Moravskoslezském kraji branné dny pro žáky základních škol. Tento spolek, ačkoliv snad název naznačuje, že by mohl mít něco společného s českými ozbrojenými silami, je ve skutečnosti extremistická organizace, která nemá s Armádou České republiky nebo s aktivními zálohami České republiky vůbec nic společného. Jde o otevřeně extremistickou organizaci, kterou Ministerstvo vnitra České republiky popisuje jako paramilitární a domobraneckou, usilující o navázání kontaktů s příslušníky bezpečnostních složek. Zástupci této organizace jsou v přímém kontaktu s představiteli separatistických republik na Ukrajině. Tato organizace se otevřeně staví proti Evropské unii i NATO a současně se snaží podkopávat legitimitu české politické reprezentace. Na jejich oficiálním webu se píše, že nepřátelé nejsou ruští vojáci, ale naši politici.

České školství musí nadále zůstat co nejvíce ideologicky neutrální, rozhodně nesmí být v rozporu se strategickými zájmy naší země. Já se vás tedy, pane ministře, ptám, co s tím hodláte dělat. Protože ve vašem resortu nyní aktivně působí otevřeně extremistický a nebezpečný spolek, který nejen že dělá ostudu naší armádě, aktivním zálohám a naší zemi, ale ještě navíc politicky indoktrinuje žáky. Vy jako ministr školství, i když v demisi, nesete zodpovědnost za budoucnost a další hodnotový vývoj všech žáků.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní žádám o reakci pana ministra školství Roberta Plagu. Pane ministře, máte slovo, prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, pane magistře, za obsah a metody vzdělávání zodpovídá ředitel školy. Informace, že v mém resortu působí - a já vnímám, že jste to asi myslel jinak, že na školách se nám rozmohl takový nešvar - tak já říkám, že za obsah a metody vzdělávání zodpovídá ředitel školy. Podle § 164 odst. 1 písm. b), ať jsem přesný, školského zákona ředitel školy odpovídá za to, že škola a školské zařízení poskytuje vzdělávání a školské služby v souladu s tímto zákonem a vzdělávacími programy uvedenými v § 3.

Na školách probíhají branné dny. Dosud, musím říci, na takovou aktivitu nebyla podána stížnost, kterou by se Česká školní inspekce zabývala, ale - tady musím říci, že když se ptáte, jakým způsobem se to má řešit, bude řešit, tak se to bude řešit podnětem České školní inspekce, která se na těmito aktivitami, pokud tady tento podnět je, a zjevně je, bude zabývat. To znamená, cokoli souvisí se vzděláním žáků ve školách, řeší Česká školní inspekce.

Školský zákon také stanoví, že Česká školní inspekce podle § 174 odst. 2 písm. c) v rámci své inspekční činnosti zjišťuje a hodnotí naplnění školního vzdělávacího programu a jeho soulad s právními předpisy a rámcovým vzdělávacím programem. Takže pokud se samozřejmě při té kontrolní činnosti tyto věci potvrdí, tak to bude řešit česká školní inspekce. A řešit to pravděpodobně bude. Ne řešit, ale prošetřovat. Tolik moje odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, máte zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Já bych jenom chtěl podotknout, že v rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy z března 2017 se píše: Vzdělávací oblast člověk a společnost. Základní vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti, zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je budována současná demokratická Evropa, včetně kolektivní obrany.

Já jsem z výboru pro obranu, proto mě především tato organizace velmi irituje. Nějakým způsobem se momentálně debatuje o zavádění branné výchovy. Já vím, že paní ministryně to jakoby hodně vytáhla. V principu ta myšlenka do určité míry není špatná, předávat žákům tyto informace, ale právě se bojím, že když se do toho zapojí podobné spolky, mohlo by to dopadnout velmi špatně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vy jste to popsal naprosto přesně, co je v rámcovém vzdělávacím programu. Skutečně, když jsem říkal, kdo to bude prošetřovat, tak někdo z České školní inspekce bude prošetřovat, jestli byl soulad výuky branné výchovy tak, jak byla popsána, a ta, samozřejmě tak jak byla popsána, si troufnu tvrdit, byť nejsem školní inspektor, že není v souladu s tím, co jste právě přečetl. Takže je to záležitost, která řešena být musí. Na druhou stranu my nebudeme přikazovat, kdo a kde bude učit, v tom mají ředitelé volnost, ale musí to být v souladu s tím, co jsem řekl. Takže tady jsme v souladu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy vyzývám pana poslance Dominika Feriho, aby přednesl informaci na pana ministra kultury Ilju Šmída ve věci daňové odpočty. Připraví se pan poslanec Marek Výborný a bude interpelovat pana ministra Lubomíra Metnara. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, ve volebním programu hnutí ANO bylo slibováno posílení podpory kultury daňovými odpočty soukromých dárců. Je půl roku po volbách a od prosince je i ministerstvo ve vašich rukách. Chtěl bych se vás proto zeptat, v jaké fázi příprav je tento programový bod a jaký rozsah odpočtů mohou soukromí mecenáši očekávat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vyzývám pana ministra kultury, aby se vyjádřil. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Ilja Šmíd Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane poslanče, ve volebním programu ANO to je, v programovém prohlášení této vlády v demisi to není. Ale přesto vás můžu ujistit, že Ministerstvo kultury se tím v minulosti zabývalo. Nyní tedy máme zpracované nějaké analýzy. Jedná se tedy o daňové asignace, které se diskutují, pokud já vím, od devadesátých let jako jeden ze zdrojů vícezdrojového financování kultury. Pro tento systém je celá řada podporovatelů a oproti tomu celá řada odpůrců. My máme zpracovaných několik variantních řešení právě jako nástroj financování kulturní služby. Mezi ty výhody samozřejmě patří dodatečné finanční prostředky do financování kultury. Pokud to v následujícím volebním prohlášení bude zmíněno, jistě se toho budoucí vláda účastní a bude na tom pracovat. Pro mě je to spíše otázka na ministryni financí, protože otázku daňových odpočtů, daní, řeší především Ministerstvo financí. Na tom samozřejmě Ministerstvo kultury bude velmi rádo spolupracovat, protože to je otázka, jak jsem již říkal, dalšího přínosu peněz do kultury.

Já bych chtěl říct, že v této chvíli jsou daňové odpočty částečně řešeny v rámci zákona č. 586/1992 Sb., kdy se říká o daních z příjmů. Asi jistě víte, že jsou uplatňovány, nebo může každý uplatnit odpočty, 2 % fyzické osoby, 1 % právnické osoby, minimální částka ve výši 1 000 korun. Jenom pro vaši informaci, možná to také víte, výše daňových asignací se u těch členských států Evropské unie, kde jsou uplatňovány, pohybovala v roce 2016 v rozmezí od 0,5 % do 3 %, avšak nejčastější výší daňových asignací v Evropské unii jsou 2 %. Čili ono se to moc neliší od těch daňových odpočtů našich. U těch daňových asignací je samozřejmě výhodou to, že se přímo směřují do toho objektu, který chce ten daňový subjekt podpořit. Z hlediska darů činila v tom roce 2016 odpočtená daňová úleva od základu daně fyzických a právnických osob u nás 400 milionů korun.

Jak říkám, myslím si, že se to týká víceméně Ministerstva financí, ale samozřejmě pokud na tom bude vůle, myslím si, že právě Ministerstvo kultury bude jedním ze subjektů, které mají na této úpravě zájem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře, a táži se pana poslance Feriho. Ano, prosím, máte doplňující otázku, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo i panu ministrovi za odpověď. Snad jen dvě krátké otázky, jestli byste mi poskytl to, co je veřejné, nebo to, co můžete dát z rukou v této věci, jestli jste se na něčem už nějakým způsobem dohodli. A další otázka, zdali to už bylo konzultováno s ministryní financí, případně jak se k tomu staví, jestli je pro toto vůle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane ministře kultury, prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Ilja Šmíd Děkuji. Ty analýzy, které jsou připraveny na Ministerstvu kultury, vám samozřejmě můžu poskytnout, a protože to bylo v tom minulém období, kdy jsem já nebyl členem vlády, já předpokládám, že se to s Ministerstvem financí samozřejmě konzultovalo. Ale tohleto přesně nevím a podklady vám samozřejmě dám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže děkuji a nyní má slovo pan poslanec Marek Výborný, který bude interpelovat pana ministra vnitra Lubomíra Metnara ve věci Otevřený dopis romských dětí ze souboru Čhavorenge Policii ČR, ministrovi vnitra a dalším. A připraví se pan poslanec Petr Pávek, to bych chtěl teď říci, protože paní poslankyně Helena Langšádlová stáhla interpelaci, takže já to radši řeknu na mikrofon, aby pan poslanec Pávek byl připraven.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, rád bych vás interpeloval ve věci otevřeného dopisu dětí souboru Čhavorenge. Jenom pro vaši informaci, jedná se o romský soubor, který vede paní Ida Kelarová, a tento soubor velmi aktivně spolupracuje také s Českou filharmonií, s již zesnulým šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem připravovali CD nahrávku, která byla posléze také provedena a nedávno pokřtěna v nedalekém Švandově divadle. Tento soubor ve spolupráci s Českou filharmonií a organizací Miret pořádá pravidelně v létě uměleckou letní školu Romano drom pro děti z vyloučených lokalit Chrudimska, Vysokomýtska, Vsetínska a dalších. Jedná se o výběr 80 romských dětí, které tráví čas společnou činností, zvláště hudební a sborovou. Tento soubor byl při letní škole v roce 2016 opakovaně napaden ve Varnsdorfu místním občanem, který jim nejenom vyhrožoval, ale také tyto výhrůžky doprovázel střelbou. Tehdy se obrátili na Policii České republiky, která na výzvu na lince 158 vůbec nereagovala. Posléze, když vedoucí souboru paní Ida Kelarová policii kontaktovala, tak se snažila policie celou věc bagatelizovat slovy - cituji: "Nebudeme z toho přece dělat kovbojku." Podotýkám, že dotyčný muž dnes čelí trestnímu stíhání za výtržnost poté, co odmítl řešení trestním příkazem, nicméně přes opakované žádosti policie se varnsdorfská policie k tomuto nevyjádřila. Nevyjádřila ani politování nad tím, že tehdy nekonala, že celá věc byla bagatelizována, nota bene v kontrastu s tím, že krátce poté došlo ke střelbě u jedné z mateřských školek tady v Praze, ta školka byla okamžitě evakuována a samozřejmě, že policie jednala. Logicky potom se romské děti ptají, zda tady je jistá rovnost při posuzování těchto věcí, a spíše je mrzí to, že policie na to nereagovala. Proto poslaly otevřený dopis vám i panu premiérovi a policejnímu prezidentovi.

Chci se vás zeptat, zda jste na tento dopis nějakým způsobem reagoval či tak budete činit, případně tak učinil policejní prezident. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, malinko jsme překročili čas. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týče tohoto případu, já to vezmu trošičku snad - budu se snažit být stručný, ale jedná se o kauzální záležitosti, takže to projedu.

Policie České republiky přijala na tísňovou linku oznámení muže o obtěžování hlukem z tábora, který současně řekl, že cvičí psa a při tom používá startovací pistoli. Uvedl, že toto dává na vědomí pro případ, že by policii někdo oznámil, že střílí. Současně řekl, že do tábora šel a sprostě jim vynadal. Oznámení bylo předáno na Obvodní oddělení Varnsdorf, jehož policista se s oznamovatelem telefonicky spojil. Dohodli se na výslechu oznamovatele následující den. Na obvodní oddělení se osobně dostavil majitel pozemku, na němž byl tábor, který sdělil policistům, že hosté z tábora mají obavu o své bezpečí a bojí se agresivního souseda. Krátce poté bylo na linku 158 oznámeno vedoucím tábora, že v táboře je nějaký muž, střílí do vzduchu, sprostě křičí a bez dovolení vnikl do prostoru tábora. Oznámení opět řešil policista Obvodního oddělení Varnsdorf, který se telefonicky s oznamovatelkou dohodl na tom, že se osobně dostaví k podání vysvětlení k výslechu na obvodní oddělení. Policista na základě tohoto oznámení pouze telefonicky kontaktoval agresora, který se ke střelbě opětovně přiznal s tím, že se jednalo pouze o startovací pistoli. Na místo policista nevyjel.

Policie na oznámení nereagovala adekvátním způsobem, na místo vyjela až po osobním oznámení vedoucího tábora v odpoledních hodinách. Při přijímání tohoto oznámení se policista nevhodně vyjadřoval, což bylo následně vyhodnoceno jako profesní pochybení. Postup policie byl prošetřen nejen kontrolními orgány policie, ale i veřejnou ochránkyní práv a bylo konstatováno, že došlo k pochybení. Policie pochybení uznala, což vyjádřila v odpovědi krajského ředitele Ústeckého kraje stěžovatelům paní Idě Kelarové i Petru Kadlecovi, tak ve vyjádření veřejné ochránkyně práv.

V současné době probíhá opětovné šetření postupu těchto policistů Obvodního oddělení Varnsdorf, a to z pokynu policejního prezidenta, kdy šetření provádí odbor vnitřní kontroly. Vzhledem k tomu, že dopis byl adresován nejenom na ministra vnitra, ale i policejního prezidenta a ti už zahájili šetření, tak jsem prostě apeloval v současné době na důkladné prošetření a budu žádat potom výsledky celé zprávy. To je současný stav. Myslím si, že za současného stavu je to adekvátní postup došetření a pro mě je to citlivá záležitost, protože jsou tam objektem děti, a já nebudu v žádném případě tolerovat rozdíl, ať se jedná o jakékoli děti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji. A pan poslanec Výborný - přejete si? Nepřejete si již dodatečnou otázku.

Takže nyní vyzývám pana poslance Petra Pávka, aby přednesl interpelaci opět na pana ministra vnitra Lubomíra Metnara ve věci rušení matričních úřadů, a připraví se paní poslankyně Karla Maříková a pan ministr Adam Vojtěch.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane předsedající, za udělení slova. Já vím, že pan ministr vnitra už dneska několikrát čelil nařčením, co se týká tzv. optimalizace sítě matričních úřadů. My všichni víme, že když se někde objeví slovo optimalizace, tak to většinou znamená jenom škrty, škrty a znovu škrty. Já nechci být dneska všeobecný. Objevila se na tom seznamu i obec Jindřichovice pod Smrkem, kde jsem po tři období působil jako starosta, mám za sebou dvě období i jako krajský zastupitel. Situaci tam znám na rozdíl od těch ministerských úředníků, takže vím, že pokus o odejmutí matričního úřadu v Jindřichovicích pod Smrkem přináší řadu komplikací, které nejsou řešitelné. A já rozumím tomu nezájmu těch úředníků jakoby v Praze, které samozřejmě život lidí dole vůbec nezajímá, nezajímají je souvislosti, nezajímá je dopravní obslužnost, nezajímá je, jestli je tam vůbec geografie k tomu. My už jsme tohle řešili tolikrát na obcích, že ministerští úředníci prostě vypustí nějaký balonek, všichni se zhrozí, a pak příští rok nedělají nic jiného, než se snaží ten balonek nechat prostě splasknout. Takhle jsme to zažívali při dělení území, kdy mezi námi a dalšími byly hory, které byly sedm měsíců v roce neprůjezdné, a tohle je to samé. Tady je prostě návrh na přesunutí matriky do Nového Města pod Smrkem, což je pouhých 6 km vzdušnou čarou, akorát tam nic nejezdí a mezi tím jsou kopce a hory, lesy. Jindřichovice mají poměrně veliký domov důchodců. Ta matrika nadstandardním způsobem vychází vstříc potřebám těch lidí. To samozřejmě ministerští úředníci nevědí, protože nejezdí mezi lidi, nemluví se starosty, nezajímá je to.

Já bych tedy v tomto případě a v této interpelaci chtěl pana ministra poprosit, možná požádat, aby prostě Jindřichovice pod Smrkem z toho seznamu, který má být diskutován, vyškrtl, abychom se k tomu už nemuseli vracet. A samozřejmě mu popřeji hodně zdaru, až ti jeho lidé (předsedající upozorňuje na čas) budou vyjíždět do těch regionů a tu záležitost diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A slovo má pan ministr Lubomír Metnar. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji vám, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, pokusím se být řekněme stručný. Na stejné téma matriky už reagoval pan premiér, já už na interpelaci paní poslankyně Kovářové, ale tady se pokusím být konkrétnější, co se týče oblastí pana poslance v rámci Libereckého kraje.

Já bych to shrnul. Optimalizace matrik, kterou jsem již uvedl v reakci na interpelaci předchozí. Síť úřadů v současné době opravdu v rámci našeho návrhu na optimalizaci neodpovídá aktuálním potřebám. Matriky patří z pohledu občana k méně navštěvovaným veřejným úřadům správy. Neplatí zde také místní příslušnost. Faktický dopad absence matriky je na obce i občany jen velmi malý. Obec bez matriky nepřijde o možnost konání svateb, vítání občánků, nepřijde o Czech POINT, ověřování listin, evidenci obyvatel apod. Je nezbytné nastavit takový mechanismus financování, protože stávající model je neefektivní a nespravedlivý. Nebudu tu rozvádět tu disproporci, neodůvodnitelný rozdíl v rámci jednotlivých výší.

Ve vašem kraji by se optimalizace podle současného návrhu - podotýkám zatím návrhu, upozorňoval jsem dopředu, že ještě přijdou ty diskuse, jak to bude vypadat - měla dotknout 11 matrik. Jedná se o ty obce, které jste vyjmenoval. V případech obcí Příšovice, Osečná, Křižany bude Ministerstvo vnitra přehodnocovat rozhodně svůj postoj v závislosti na nově zjištěné skutečnosti. Jak jsem již uvedl, Ministerstvo vnitra oslovilo všechny dotčené obce, krajské úřady, s žádostí o informace, zda v jejich případě nedošlo v poslední době k zásadním změnám, které by mohly mít na rozhodování vliv. Od starostů těchto obcí jsme získali informace o nárůstu počtu matričních úkonů v těchto správních obvodech, neboť v roce 2017 zde došlo ke změně podmínek, zejména pak po rekonstrukcích zajímavých objektů, při konání svateb. Diskuse s dotčenými obcemi je otevřená v Libereckém kraji, proběhne 19. června.

Ještě bych na závěr chtěl zdůraznit, jak to je. Jedná se opět o diskutovanou podobu návrhu, která je. Opravdu já jako ministr vnitra za současné situace netlačím na to rozhodnutí, spíše mi jde opravdu v rámci odborných diskusí o konsenzus v rámci optimalizace, ale na druhou stranu k zajištění dostatečného výkonu státní správy a nesnižování služeb občanům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. A táži se pana poslance - ano, máte zájem o doplňující otázku. Takže pan poslanec Pávek má slovo. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane ministře. Já jsem si vyslechl opakovaně tedy to, co jste skutečně dneska již dvakrát přednášel, nebo předtím to četl i pan premiér, takže v tomto smyslu děkuji. Teď už mi to zůstane v hlavě. Nicméně místní situace, kterou, jak říkám, velmi dobře znám, prostě něco takového nedovoluje. A já bych zůstal a zopakoval bych rád tu prosbu, aby Jindřichovice pod Smrkem byly zkrátka z tohoto seznamu, ať už bude diskutován, nebo ne, vyškrtnuty, tak aby k té diskusi vůbec nedošlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Ano. A pane ministře, prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Já jenom na to krátce zareaguji. Já bych byl rád, aby k tomuto závěru, byť co se týče vašeho požadavku, došlo na základě opravdu věcné diskuse. Proto bych byl rád, abychom to opravdu - nebo naši kolegové to opravdu prodiskutovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji. Nyní žádám o vystoupení paní poslankyni Karlu Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve věci povinného očkování proti chřipce pro zdravotníky, a připraví se pan poslanec Václav Klaus a ten bude interpelovat ministra školství Roberta Plagu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v reportáži na Primě ze dne 20. dubna zazněla z úst náměstka ministra zdravotnictví a vakcinologa profesora Prymuly informace o povinnosti očkování proti chřipce pro zdravotníky.

Účinnost očkování proti chřipce je dlouhodobě kritizována. Účinnost vakcín proti chřipce minulou sezónu se odhaduje na 20 %. To je opravdu hodně málo. Odhady na příští sezónu přitom neukazují žádný pokrok. Ve studii porovnávající účinnost očkování proti chřipce oproti skutečnému placebu se ukázalo, že očkovaní proti chřipce měli významně vyšší výskyt nechřipkových respiračních viróz oproti neočkovaným. I když očkované vakcína částečně ochránila proti chřipce, ve výsledku mělo v této studii očkování negativní efekt na zdraví očkovaných jedinců.

Argument, že virus chřipky může ohrozit život pacientů v kritickém stavu, je sice oprávněný, ale je třeba si uvědomit, že pacienty v kritickém stavu může ohrozit prakticky jakýkoli patogen. Neměl by být tedy hlavní požadavek na zdravotníky, aby především chodili do práce zdraví a nepřecházeli žádné infekce, než je nutit k očkování? Chápu, že to však může být v současné době problém, když se zdravotnictví v současné době potýká s nedostatkem personálu. Nemyslíte si však, že nucením k očkování proti vůli personálu se může stát, že ještě o další personál přijdeme? Výrobce vakcín se musí trefit při odhadu přicházejících kmenů chřipky. Když se do vakcín dají kmeny, které se v dané sezóně nevyskytují, může být účinnost očkování prakticky nula. Jak chcete zaručit zdravotníkům, že očkování bude účinné? A odkdy by tato vyhláška měla platit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, paní poslankyně. Nyní žádám o reakci pana ministra zdravotnictví. Adama Vojtěcha. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně, k tomu, co jste říkala, tak samozřejmě ty názory jsou různé, musím říci, že ta reportáž na Primě skutečně nebyla nikterak závazná, to stanovisko, spíše je to k nějaké debatě.

Je pravda, že v České republice byla v minulosti povinnost ustanovena pro zdravotníky, v roce 2010 byla zrušena. Faktem je, že zdravotníci toto úplně neakceptovali. Na druhou stranu je pravdou, že zejména na těch odděleních, jako je ARO, JIP apod., kde pacienti jsou v poměrně kritickém stavu, případně na odděleních, kde jsou pacienti seniorního věku, 65 plus, kteří mohou být skutečně chřipkou ohroženi na životě, tak je k debatě, jestli na těchto vybraných odděleních pouze, nikoli plošně, by očkování proti chřipce se nemělo zavést. Ale zatím tomu tak není, je to nějaká debata, která vyplynula z určité odborné diskuse, takže zatím bych to neviděl jako nikterak konečné stanovisko Ministerstva zdravotnictví. Jak říkám, za mě to je k odborné diskusi. Myslím si, že očkování proti chřipce, i když byť s vámi souhlasím, že nemusí být vše spásné, tak může vést k poměrně výrazným pozitivním dopadům, ale právě v těch specifických odděleních, kde pacienti jsou např. v kritickém stavu. Ale jak říkám, není to věc, která by byla v současné době na Ministerstvu zdravotnictví jakkoli připravena, schválena, je to pouze věc k diskusi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane ministře, děkuji. Ano, paní poslankyně, máte zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji. Já bych neměla ani tak doplňující otázku, ale spíš bych zareagovala na to, co tady pan ministr řekl. Riziko nákazy pravou chřipkou v epidemii je pro neočkované jedince přibližně 3 % V prováděné studii zjistili, že očkovaní mají riziko přibližně 1,4 %. Vydělením těchto dvou čísel došli k 60 %. Je-li riziko jednotlivce 3 %, očkováním se sníží na 1,4 %, znamená to, že je třeba očkovat přibližně 80 lidí, abychom ochránili jednoho jediného jedince. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, nyní tedy požádám pana ministra. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Ano, děkuji za ta data. Jak říkám znovu, není to věc, která by byla jakkoliv schválena na Ministerstvu zdravotnictví, nebo že bychom tu vyhlášku již vydali, je to pouze návrh, vychází z nějaké diskuse, z nějakých podnětů. Zatím skutečně bych to neviděl jakkoliv finálně, uvidíme, a budu vás o tom případně informovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní vyzývám pana poslance Václava Klause, který bude interpelovat ministra školství Roberta Plagu ve věci pravidel demonstrování náboženského přesvědčení a užívání náboženských symbolů ve školách. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková, která bude interpelovat ministra průmyslu Tomáše Hünera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře, hezké odpoledne. Dovoluji si vás interpelovat ve věci zachování neutrality českých škol, apolitičnosti a neutrality z hlediska náboženství.

Já jsem se již jako občan, nikoliv jako poslanec, zúčastnil několikrát soudu, který probíhal ve věci někteří aktivisté versus ředitelka střední zdravotnické školy, týkalo se to nošení pokrývek hlavy. A chci vám říci, že odvolací soud zcela jednoznačně smetl předmětnou žalobu ze stolu a shledal, že nepovolení výjimky nošení muslimského šátku jako pokrývky hlavy není přímou ani nepřímou diskriminací na základě náboženského vyznán. V případě žalobkyně nedošlo k rozdílnému zacházení ve srovnání s ostatními studenty, nebyla ani nijak zvýhodněna, ani neznevýhodněna atd. Čili padl zcela jasný rozsudek českého soudu a vy jako orgán exekutivy byste ho měl respektovat.

Vy tak ovšem nečiníte, protože vaše ministerstvo nadále používá pomůcku ředitele škol při tvorbě školního řádu ze dne 22. května 2015, který byl psán pod taktovkou ombudsmanky Šabatové. Takže já vás vyzývám, abyste, když nic jiného, uvedl v soulad rozhodnutí českého soudu a vaše předpisy a metodické pokyny, které vaše ministerstvo zveřejňuje, zejména když jde o věc tak velké citlivosti, jako je apolitičnost českých škol a přesvědčení ředitelů, že záleží na tom, jak děti studují, jak se chovají, a nerozlišují se ani podle barvy kůže, ani podle náboženského přesvědčení, ani podle něčeho jiného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní má slovo pan ministr školství Robert Plaga. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Robert Plaga Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, dovolím si reagovat krátce, stručně, proti rozhodnutí Městského soudu. Mohl bych tady samozřejmě začít zeširoka, ale myslím, že půjdeme rovnou k věci. Tedy proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci žalobkyně A. A. J. proti Střední zdravotnické škole o omluvu a peněžité zadostiučinění za porušení práva na rovné zacházení bylo podáno dovolání k Nejvyššímu soudu. O tomto dovolání prozatím nebylo rozhodnuto a za mě není tedy nejvyšší obecnou soudní autoritou definitivně vyjasněno, jak je nutné přistoupit k řešené otázce. Až bude rozhodnuto, věře, že budu konat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. Pan poslanec Václav Klaus si přeje mít doplňující otázku. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Václav Klaus: Já děkuji za odpověď, nicméně touto odpovědí vy vyjevujete svůj politický názor, protože zrovna tak byste mohl udělat to, že ten nesmyslný metodický pokyn rovnou odstraníte a tak vyčkáte rozhodnutí Nejvyššího soudu, který případně rozhodne nějak jinak, a paní ombudsmanka se mezitím může domáhat vašeho ministerstva, ať to tam vrátíte. Ale vy postupujete přesně opačně. Čili já jsem vás zcela vyzval, abyste jako občan toto odstranil, co je nelogické, je v rozporu, navíc Městský soud tak rozhodl, a vy říkáte: Já počkám až do té úplně nejposlednější chvíle, na poslední možnost, co bych to tam ještě mohl udržet, ten nesmysl na stránkách ministerstva, a pak případně to teprve odendám. To se mi upřímně moc nelíbí, a proto jsem si ještě dovolil, pane ministře, takto jednou reagovat na vaši odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní... dobře. Takže pan ministr si už nepřeje reagovat. Nyní tedy vyzývám paní poslankyni Karlu Maříkovou, která přednese interpelaci na ministra Tomáše Hünera ve věci Jaderné elektrárny Dukovany, a připraví se paní poslankyně Krutáková, která bude interpelovat pana ministra zemědělství Jiřího Milka. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Dukovany a Temelín dnes vyrobí necelou třetinu české elektřiny. V roce 2040 to má být více než polovina. Ke splnění tohoto cíle je třeba rozšířit Jadernou elektrárnu Dukovany, která s největší pravděpodobností doslouží v roce 2035. A právě k tomuto datu požaduje energetická koncepce spuštění nových reaktorů, které by je dokázaly přinejmenším nahradit. Předchozí snahy státem kontrolovaného koncernu ČEZ postavit dva nové reaktory v Jaderné elektrárně Temelín přitom ztroskotaly. Tendr byl zrušen v roce 2014 mj. kvůli nejasným státním zárukám.

Pokud mají nové bloky skutečně dodávat elektřinu už za 17 let, je třeba začít je připravovat co nejdříve. Celý proces od počátku schvalování, potom zapojení do sítě totiž běžně zabere dvě desetiletí. Příklady tří evropských zemí ukazují, že v posledních letech se navíc podstatně prodlužují. Jaké cesty vaše ministerstvo, resp. vláda, hledá pro účely výstavby nových reaktorů? (Paní poslankyně kašle.) Elektřina je dnes skutečně levná. Vyplatí se tedy tady v České republice jakýkoli zdroj, a to nejen jaderný, bude mít ekonomickou návratnost? Nevyplatilo by se spíše vsadit raději na plynové elektrárny, které vyjdou mnohem levněji, jsou bezpečnější a také vycházejí levněji náklady na jednotku vyrobené elektřiny? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, já bych vám samozřejmě, paní poslankyně, těch pár vteřin přidal, kdybyste se napila, jsme tu samozřejmě tolerance sama. Takže nyní tedy požádám o slovo pana ministra průmyslu Tomáše Hünera. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi zareagovat na podnět paní poslankyně Maříkové.

Co se týče výroby elektrické energie v České republice, myslím si, že bylo tady paní poslankyní vzpomenuto, že se vyrábí v současné době 30 %, konkrétně 33 %, celkové spotřeby právě na jaderných zdrojích a naše státní energetická koncepce i z hlediska dlouhodobého s výhledem do roku 2040 i dále počítá s tímto druhem zdrojů. Protože tyto jaderné elektrárny, jak Dukovany, tak Temelín, jsou v současné době už několik desítek let v provozu, především Dukovany, tak jejich plánovaná životnost může být prodloužena možná za horizont roku 2035, ale určitě z hlediska, o kterém jsem hovořil, to znamená s tím výhledem do roku 2050, tyto zdroje v současné době provozované provozovat nelze. Můžeme a musíme i díky tomu nejenom s vazbou na odstavení jaderných zdrojů, s vazbou na jejich dožití a technologické parametry, ale především z důvodu odklonění se od energetiky založené na spalování uhlí, ať už černého, nebo hnědého, z důvodu vlastně především u hnědého uhlí, které je neobchodovatelnou komoditou na delší vzdálenosti, z důvodu vlastně postupného dotěžení ložisek této suroviny v České republice, musíme nahradit tyto zdroje zdrojem jiným, a v tomto případě to může být nahrazeno jak jaderným zdrojem, tak také plynem. Rozdíly mezi těmito dvěma zdroji jsou patrné. U jaderných zdrojů je investičně nejnáročnější stavbou nebo výrobnou právě této elektrické energie, případně tepla, ale následný provoz a provozní náklady jsou zase pro změnu nejnižší. U plynu je tomu opačně.

Proč chceme a proč státní energetická koncepce počítá s jádrem, je to, že s vazbou na plyn musíme konstatovat, že tento na českém území se vyskytuje v tak malé míře, že není možné pokrýt výrobu elektrické energie a tepla vlastními zdroji a více než z 95 % je nutné tuto komoditu dovážet. Řádově kdyby došlo ke zvýšení výroby z plynu, museli bychom taky umět odpovědět na to, jak to zahýbe s naší obchodní bilancí s vazbou na dnes vyrovnaný deficit mezi dovozem a vývozem zboží a především co to udělá s cenou této komodity do budoucna s vazbou na to, že se takto orientují i státy kolem, a logicky tím cena této komodity poroste a dneska již nejdražší provozní náklady budou ještě dražšími.

Co se týče toho, jestli pro to děláme málo, nebo hodně. V současné době Stálý výbor pro jadernou energetiku bohužel nebyl schopen během měsíce května, jak jsme predikovali, nebo já při svém nástupu do funkce, předložit dostatečně kvalitní materiál vládě právě díky tomu, že tento starý výbor neměl mandát k tomu, aby udělal to, bez čehož se ten materiál předložit nedá, a to je dopad do veřejných rozpočtů při buď transakcích majetkových v rámci ČEZu, anebo především s vazbou na garance, o kterých tady paní Maříková vlastně hovořila a které můžou být v podstatě trojího druhu.

V současné době existuje celých 14 dnů materiál, který jsme deklarovali i veřejně ve sdělovacích prostředcích, který popisuje veškeré nutné kroky v oblasti legislativní, v oblasti technické, v oblasti investiční a finanční, a v této fázi je třeba dopočítat tu chybějící část, aby vláda mohla fundovaně rozhodnout, jakou formu podpory a jestli vůbec pro jaderné zdroje poskytne.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně Maříková má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: V období, kdy dojde k uzavření uhelných elektráren, pravděpodobně dojde k poklesu vývozu elektřiny až na nulu, dokonce ji budeme muset dovážet. V současné době Česko vyváží téměř pětinu vyrobené elektřiny. Jak případnou chybějící kapacitu doplníte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Je nutno říci, že česká energetika zaplaťpámbu je dlouhodobě budovaná a byla budovaná jako přebytková. My bychom chtěli v tomto trendu pokračovat dále. A z důvodu situace, která v Evropě s největší pravděpodobností vznikne, že můžeme být postaveni před otázku, ne za kolik budeme tuto komoditu dovážet, ale jestli vůbec bude odkud, protože nechci se pouštět, nemám na to časový prostor, do analýz, ale od velmi výrazné struktury a změny v Německu až po polskou energetiku budou v následujících dvaceti letech okolní státy procházet výraznou restrukturalizací z hlediska zdrojové základny a lze se důvodně domnívat, že elektrické energie v evropské části, do které jsme zapojeni, bude nedostatek a její cena poroste. Takže si myslím, že je rozumné, možná ne ve dvacetiprocentní míře, ale v přebytkové míře tu elektrickou energii vyrábět i s možností možných vývozů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Teď bych asi jenom ještě zrekapitulovat krátce, že tady mám několik stažených interpelací, to znamená, v tuto chvíli v podstatě paní poslankyně Langšádlová stáhla svoji interpelaci na pana ministra Dana Ťoka, také na paní ministryni Schillerovou, paní poslankyně Maříková tři své interpelace stáhla, protože pan ministr Milek tady není, paní Schillerová a pan Metnar také ne. To znamená, nám zbývají jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest interpelací, které jsou tady v pořadí.

Takže nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Krutákové, která bude mít interpelaci na nepřítomného pana ministra Milka. Máte na to dvě minuty a pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. A připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážený nepřítomný pane ministře, v červnu loňského roku jsem zaznamenala v meziresortním připomínkovém řízení návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí, tzv. protierozní vyhlášky. Tento návrh jsem přivítala, protože hrozbu vodní a větrné eroze vnímám jako velký problém a tento návrh měl dát pravidla pro hodnocení a stanovení maximální míry ohrožení půdy erozí. Dle vypořádání připomínek měla tato vyhláška nabýt účinnosti již od 1. července 2018, ale při pohledu do legislativní knihovny eKLEP je stav tohoto návrhu stále ve fázi "připomínkové řízení ukončeno" a ani webové stránky příslušného ministerstva tuto vyhlášku neevidují mezi platnými právními předpisy. Při představení tohoto návrhu jsem očekávala velký odpor zemědělské lobby a obávala jsem se, že právě tato lobby celý návrh vyhlášky zablokuje. Byla bych velmi ráda, kdybych se mýlila a tato vyhláška skutečně vešla v platnost a nezůstala jen v šuplíku ministerstva. Nicméně na základě odpovědi pana ministra Brabce jsou stále nevypořádány připomínky Agrární komory a s vaším resortem absolvovalo Ministerstvo životního prostředí již několik jednání, poslední pak 11. května tohoto roku.

Vážený pane ministře, jaký je váš postoj k připravovanému návrhu tzv. protierozní vyhlášky? Případně jaké další kroky plánujete v otázce protierozní ochrany zemědělského půdního fondu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, paní poslankyně. Znovu zopakuji, že vám pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní tedy vyzývám paní poslankyni Věru Kovářovou, která přednese interpelaci na nepřítomnou paní ministryně Alenu Schillerovou. A připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, k mým uším se donesla zpráva, která nevyznívá úplně lichotivě ve vztahu k číslům, která veřejnosti předkládá Ministerstvo financí. Ta čísla vypovídají o efektivnějším výběru daní, zejména daně z přidané hodnoty. Efektivnější výběr daní je dobrou zprávou. Ale otazník visí nad tím, zda skutečně dochází k efektivnějšímu výběru daní, nebo je to jenom hra s čísly. A právě o tom mám určité náznaky. Částka, o kterou se výběr zvýšil, prý totiž odpovídá částce, kterou jako vratku zadržují orgány Finanční správy, v některých případech po dlouhé měsíce, a ty částky nejsou pro podnikatele zanedbatelné.

Paní ministryně, je na tom něco pravdy? Nedochází k určité manipulaci veřejnosti? Kolik takových prostředků Finanční správa v současnosti zadržuje a v jaké struktuře? A pokud jde o dobu, po jakou je zadržuje? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Dostanete písemnou odpověď řádně do 30 dnů. A nyní, jelikož paní poslankyně Langšádlová stáhla interpelaci, pan poslanec Dominik Feri není přítomen, takže interpelace v souladu s § 111 odst. 4 jednacího řádu propadá, takže opět paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci operační program Doprava a připraví se opět pan poslanec Dominik Feri, jestli tedy bude přítomen. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vláda České republiky se usnesením číslo 923/2015 zavázala podpořit investice do mobilního majetku železnice prostřednictvím operačního programu Doprava v přibližné výši 17,8 mld. korun. Nicméně nedošlo k naplnění tohoto usnesení a Ministerstvo dopravy nezajistilo tuto finanční alokaci a výzva vypsaná je pouze ve výši 7,7 mld. Přitom Ministerstvo dopravy opakovaně potvrdilo navýšení alokace na původní částku, ale to se doposud nestalo. Musím konstatovat, že mě šokovala zpráva prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, že Česká republika je na 74. místě v dopravní infrastruktuře a před Českou republikou jsou všechny okolní země, ale taky Tádžikistán, Írán a Jordánsko. To považuji za velmi alarmující zprávu. V současné době Česká republika plně nečerpá evropské fondy a právě zde by mohl být prostor pro posílení operačního programu Doprava.

Vážený pane ministře, jaké jsou současné kroky Ministerstva dopravy k naplnění vládního usnesení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má pan ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně Kovářová prostřednictvím pana předsedajícího. Tak především jestli můžu začít odbouráváním omylů. Pan Hanák způsobem sobě vlastním komentoval doby na získání stavebního povolení. A tam byla Česká republika v tomto žebříčku doby, jak dlouho se čeká na stavební povolení v České republice, takže to nemělo s dopravní infrastrukturou nic společného. Možná on to trošku zamotal, ale taková je bohužel pravda.

Druhá věc je, není vůbec pravda, že by operační program Doprava nečerpal. Operační program Doprava je nejlépe čerpaným programem v období roku 2014 až 2020. Jestli, stručně mohu říct, někdo tady opravdu investuje, tak je to Ministerstvo dopravy do dopravní infrastruktury. Limit čerpání n+3 pro rok 2018 byl splněn již 15. 12. 2017, tzn. v ročním předstihu. Operační program Doprava předpokládá splnění pravidla n+3 pro rok 2019 již koncem roku 2018. V kategorii podaných souhrnných žádostí se OP Doprava podílí na celkovém čerpání programového období 2014 až 2020 více než 36,1 % bez zahrnutí programu venkova. V kategorii vyžádaných prostředků z Evropské komise se operační program Doprava podílí na celkovém čerpání programového období 2014 až 2020 dokonce 38 %.

Pro informaci, operační program Doprava 1, tak ten byl vyčerpán ze sta procent a tam jsme nevraceli vůbec nic, takže to tak není.

Alokace operačního programu Doprava na vytvoření podmínek pro širší využití železniční a vodní dopravy prostřednictvím modernizace byla schválena ve výši 300 mil. eur. To číslo 17 mld. korun bylo zbožné přání krajů, ale nikdy to vláda nerozhodla. Těchto 300 mil. eur, což je přes 7 mld. korun, tak na to byla vypsána výzva, v rámci železničních kolejových vozidel byly předloženy čtyři projekty, z toho jeden je v současné době posuzován ze strany Evropské komise, dva jsou před schválením na národní úrovni a jeden projekt byl zamítnut. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků se s další výzvou v OPD nepočítá a já se obávám, že finanční prostředky z OPD budou vyčerpány mnohem dřív, než skončí tento program, a budeme je muset nahradit finančními prostředky z národních zdrojů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Ano, paní poslankyně Kovářová si přeje doplňující otázku. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jen tedy dotaz: Usnesení, kterým se vláda zavázala podpořit investice do mobilního majetku ve výši 17 mld. korun, tedy říká nepravdu? To je první otázka.

A druhá otázka. Jde mi o to, že v republice je opravdu velký nedostatek vlaků. My ve středních Čechách společně s Prahou toto pociťujeme velmi. Ve špičkách nelze již přepravovat lidi, protože je kapacita zcela vyčerpána. A právě ony střední Čechy a Praha, které dělají v regionální dopravě dvě třetiny výkonů, tak mě zaráží, že se finanční prostředky do tohoto programu nedostaly a střední Čechy a Praha zkrátka a dobře přišly zkrátka. Myslím si, že podpora veřejné dopravy, a právě té kolejové, regionální, je prostě zásadní věcí, co se týče pracovní mobility. A pokud chcete dostat lidi, chcete jim dát snížené jízdné, tak musíte říct i to B a musíte taky umožnit, aby byl dostatek vlaků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nyní pan ministr Dan Ťok, prosím o reakci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych krátce zareagoval. Předně, můžeme si vysvětlit, o které usnesení vlády jde. Já jsem přesvědčen, že vláda jiný materiál než 300 mil. eur neschválila, ale to můžeme probrat.

Já s vámi souhlasím z jedné strany, že je tady tento problém, problém v kvalitě železniční infrastruktury, té mobilní, a proto se naše ministerstvo na tu situaci připravuje jak v dálkové, tak v regionální dopravě. I když tady chci říct, že to není nároková záležitost, ale je to opravdu věc, že chceme pomoci. My jsme udělali dohodu s Evropskou investiční bankou na rámec peněz, které bychom si půjčili, ve výši 100 mld. korun. S velkou částí těchto peněz počítáme na to, abychom pomohli vlakům, jak dálkovým, tak regionálním. Tím vytvoříme rámec, aby si mohli i v regionální dopravě dopravci, a tady říkám dopravci, protože chceme liberalizovat trh, tak aby mohli pořizovat vlaky, ve kterých by kultura cestování byla lepší.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tedy krátce jenom zrekapituluji, protože podle všeho jsme před poslední interpelací. Jelikož paní poslankyně Langšádlová na 24. místě stáhla svoji interpelaci, následně by měl následovat pan poslanec Dominik Feri, ten není přítomen, takže interpelace propadá v souladu s jednacím řádem. Šestadvacátou je paní poslankyně Karla Maříková, která stáhla interpelaci, protože pan ministr Jiří Milek není přítomen. A nyní by tedy měla být paní poslankyně Věra Kovářová. Ale již předem řeknu, že následně 28., 29. byla paní poslankyně Karla Maříková, a jelikož nejsou přítomni paní ministryně financí Schillerová a pan ministr Metnar, tak také stáhla.

Takže v podstatě nyní tedy paní poslankyně Kovářová bude mít poslední interpelaci dnešního jednacího dne. Takže prosím, máte slovo, a je to interpelace na pana ministra Dana Ťoka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v roce 2013 byla sesuvem, stejně jako rozestavěná dálnice D8, postižena trať číslo 097 mezi Lovosice a Teplicemi. Původní odhad ceny rekonstrukce byl 300 mil. korun a postupně se cena navýšila až na 2,8 mld. korun. Na základě toho se Ministerstvo dopravy rozhodlo uvedenou trať zrušit. Nicméně nejen já, ale i starostové dotčených obcí považují zrušení tratě za zcela nepřijatelné řešení a poukazují na důležitost trati pro zajištění základní obslužnosti jejich obcí a jako součásti místní turistické infrastruktury a v oblasti Českého středohoří s dalším napojením na Krušnohoří. Trať mimo jiné sloužila ke spojení aglomerací Teplicka a Litoměřicka bez nutnosti přestupu v Ústí nad Labem. I proto jsem uvítala informaci z tiskové konference vlády při návštěvě v Ústeckém kraji, kdy jste nevyloučil možnost opravy této trati.

Nicméně bych se vás ráda zeptala na aktuální vývoj situace, zvláště na upřesnění ceny rekonstrukce trati. Vážený pane ministře, jaká je současná situace ohledně rekonstrukce trati číslo 097 a znáte již přesnou výši ceny rekonstrukce? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a vyzývám pana ministra k reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. V této věci jste řekla téměř všechno. Jenom bych upřesnil, vážená paní poslankyně Kovářová prostřednictvím pana předsedajícího, že zatím jsme v situaci, kde celkové náklady na obnovu tratě jsou právě v rozmezí 1,8 až 2,8 miliardy korun, a to bez nákladů na sanaci širšího okolí sesuvu. Na jednání v Ústeckém kraji jsme tuto věc samozřejmě probírali a dohodli jsme se s vedením kraje, že jejich radní pro dopravu se spojí se Správou železniční dopravní cesty a že se na ty požadavky na to, co by se na té trati všechno mělo upravit, ještě jednou podívají, protože to vypadá, že některé požadavky kraje, které při tom předchozím jednání byly, byly poměrně velmi... velkorysé, a podívají se jak naši odborníci na Správě železniční dopravní cesty, tak i odborníci z odboru dopravy Ústeckého kraje, zdali se ta cena nedá výrazným způsobem optimalizovat dolů. Jedna položka tam asi zůstane, nebo několik položek tam zůstane, a to jsou zejména položky, které byly v původním odhadu velmi podceněny, a to jsou položky na vlastně vybudování té trati nebo vybudování podloží zrovna v místě toho sesuvu, protože v podstatě tam bude potřeba udělat kvůli tomu podloží velké sanační práce.

Já jenom bych chtěl říct jednu věc. Tady je to pro mě do velké míry ekonomická záležitost. Já rozumím všem těm citovým vazbám. Ale když si vezmete průměrně, kolik jezdívalo na této trati před sesuvem, tak to byly desítky lidí v těch vlacích. Když bych to řekl s velkou nadsázkou, kdybychom za ty peníze, které to dneska má stát, téměř tři miliardy, dali těm lidem automobily a platili jim padesát let benzin, tak si myslím, že je to mnohem levnější než ta rekonstrukce. A tady si je potřeba opravdu říct, zdali takový ten citový pohled, že se žádná trať nesmí zrušit, jestli by tady měl nastat. Ona obslužnost těch obcí samozřejmě je umožněna i jinými prostředky, které možná nejsou natolik komfortní, jak to bylo, ale tady spíš vidím takový ten nostalgický pohled.

Ale chtěl bych říct, že máme dohodu, že se sejdeme, budeme jednat o tom, za jakých podmínek by to bylo, a pak přistoupíme k řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a doplňující otázku položí paní poslankyně Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: No, tady jste, pane ministře, řekl, že jezdívaly desítky lidí. Doba se mění. A když už jsme v té železniční dopravě, tak právě ta doba se mění i v těch regionech, jako je Středočeský kraj a Praha. A jestliže tu situaci nebudeme řešit okamžitě a budeme čekat na to, až si vezmete nějaký úvěr, tak víte, jak dlouho trvá výroba jednoho vlaku? Je to otázka tří let, jsou to tři roky. A do té doby jak budete ty lidi přepravovat?. A ti lidé nebudou chodit k vám. Ti lidé budou chodit za starosty a na kraj, jak je možné, že nemají v čem jet do práce. A zase je vrátíte zpátky do aut, a víte, že situace na silnicích je velmi kritická, co se týče ranních a večerních špiček.

Takže tolik jenom moje poznámka týkající se těch vlaků. Je to kritická situace s kapacitou a ta si vyžaduje rychlé řešení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a pan ministr zareaguje a bude to poslední už vystoupení dnešního jednacího dne. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Jenom velmi krátce. Mám pocit, že ta vaše dodatečná otázka byla spíš k té první interpelaci, ne k té druhé. A já tomu rozumím. Rozumím tomu zejména ve Středočeském kraji, protože příměstská doprava kolem Prahy a kolem velkých aglomerací je samozřejmě něco, co my velmi podporujeme a budeme to podporovat. Tady jenom musím říct trošku s povzdechem, že všichni věděli, že budeme soutěžit nějaké peníze, a jenom jeden kraj se pořádně připravil. Trošku ti ostatní zaspali. Takže my určitě umožníme, hledáme možnost, jak umožnit dát dotace do těch vlaků pro regionální dopravu, protože tam bychom zákazníky neradi ztratili. Myslím si, že to je páteří veřejné dopravy, zejména v těch velkých aglomeracích.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji panu ministrovi. Jak jsem již avizoval, tak interpelace číslo 28 a 29 byla stažena paní poslankyní Karlou Maříkovou z důvodu nepřítomnosti paní ministryně Schillerové a nepřítomnosti pana ministra Metnara.

Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Tímto tedy končím dnešní jednací den a sejdeme se zítra v 9 hodin, kdy budeme pokračovat body dle schváleného pořadu schůze. Přeji vám krásný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.46 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.