Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 79/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který je u stolku zpravodajů. Pan zpravodaj ústavněprávního výboru Zdeněk Ondráček je také na místě zpravodajů. Já jenom konstatuji, že jsme návrh v prvém čtení přikázali právě ústavněprávnímu výboru jako garančnímu a usnesení výboru máte doručeno jako sněmovní tisk 79/1 a záznam výboru byl doručen jako sněmovní tisk 79/2.

Nyní požádám pana ministra, aby ho uvedl.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládaný návrh zákona je soubornou novelizací trestního zákoníku, která má za primární cíl upravit naše trestní právo tak, aby odpovídalo našim již přijatým nebo přijímaným mezinárodním závazkům. Čili v první řadě odstraňuje legislativní nedostatky zjištěné takzvaným Moneyvalem - Výborem expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu. To jsou změny týkající se trestných činů v oblasti praní špinavých peněz. Dále jde o nezbytné změny trestních předpisů potřebné k ratifikaci Istanbulské úmluvy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Dále jde o plnou implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/541 o boji proti terorismu a konečně o plnou implementaci závazků vyplývajících z úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě.

V dosavadním projednávání většina těch bodů nevzbudila zásadní kontroverzi, uvidíme, zda se dnes rozběhne nějaká diskuze, s jednou výjimkou a tou je zavedení trestného činu maření spravedlnosti, jehož cílem je chránit trestní řízení před snahou některých obhájců uvádět soud v omyl pomocí vědomě falešných důkazů, jako jsou zejména falešné nebo nepravdivé znalecké posudky nebo jinak zfalšované listiny. Tam věřím, že se nám podařilo, i ve spolupráci s paní profesorkou Válkovou, upravit to znění tak, abychom se vyhnuli určitým obavám z nadužívání této nově zaváděné skutkové podstaty, a věřím, že nyní již to takový problém činit nebude. Ale uvidíme v diskuzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi a požádám zpravodaje ústavněprávního výboru pana Zdeňka Ondráčka, aby nás informoval o projednávání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor se daným materiálem zabýval na své 13. a 18. schůzi, ale na své 18. schůzi nepřijal usnesení, ale byl pouze vysloven souhlas s připomínkami poslanců a poslankyň, které byly předneseny na ústavněprávním výboru. Jednalo se konkrétně o pozměňovací návrh paní profesorky Heleny Válkové, o kterém se zmiňoval pan ministr, a pana poslance Marka Bendy a také legislativně technické úpravy, které si osvojil v ústavněprávním výboru zpravodaj, viz záznam ústavněprávního výboru, který je veden jako sněmovní tisk 79/2.

Vzhledem k tomu, že připomínky, se kterými ústavněprávní výbor vyslovil svůj souhlas, nebyly přijaty v usnesení, nemůžeme tento materiál pokládat za materiál schválený ústavněprávním výborem a předložit ho jako usnesení ústavněprávního výboru. Proto jsme se po dohodě s legislativou a s ústavněprávním výborem dohodli a všechny zmíněné připomínky, s kterými vyslovil ústavněprávní výbor svůj souhlas - a znovu opakuji, jsou to připomínky, které přednesla paní profesorka Helena Válková, a v tom sněmovním tisku 79/2, v záznamu, je máte uvedeny pod bodem 1 a 3. Poté jsou to ty legislativně technické úpravy, které si osvojil zpravodaj, tedy já. Jsou uvedeny v tom sněmovním tisku 79/2 jako bod 2 a také body 4 a 5. A v poslední řadě to jsou připomínky, které přednesl pan poslanec Marek Benda, s nimiž ústavněprávní výbor vyslovil souhlas, a to jsou připomínky, které jsou uvedeny v bodech 6 a 7. Všechny tyto připomínky jsem tedy po dohodě s legislativou uložil do sněmovního systému jako sněmovní dokument 786 a v podrobné rozpravě se potom k nim přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za hospodářskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Nyní jsou přihlášení dva poslanci. Nejdříve pan poslanec Jan Chvojka, poté pan poslanec Marek Benda. Požádám tedy pana poslance Jana Chvojku o jeho vystoupení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. On už to vlastně zmínil pan ministr a pan zpravodaj. Ten trestní zákoník se projednával na půdě ústavněprávního výboru docela dlouho a nebyl tam žádný problém až právě na ta ustanovení, která souvisí s tím novým trestním činem podle § 347a, maření spravedlnosti. Já jsem toho názoru, že po proběhlé odborné diskuzi na půdě ústavněprávního výboru, ale i na kulatém stole, který byl svolán na základě podnětů členů ústavněprávního výboru, nebyl vznesen jediný argument, který by odůvodňoval rozšíření trestní represe mimo takzvané účastenství trestného činu do roviny svádění k němu. Svádění je považováno za nezbytné trestat tam, kde hlavní skutek trestný není, to znamená například svádění k přerušení těhotenství nebo k toxikomanii a podobně.

Navržená úprava podle mě navíc není dostatečně určitá na to, aby umožňovala pouze jeden jediný výklad a aby bylo možné stejně jednoznačně předejít jejímu zneužití. Odborná diskuze - a to je na tom právě to zásadní, že jde o odbornou diskuzi - se přitom jednoznačně přiklonila k závěru, že navržené ustanovení je nutné přepracovat, v jeho základu pak především zpřesnit a lépe zakotvit do systematiky trestního zákoníku. Tomu výrazně napomohl pozměňovací návrh přijatý ústavněprávním výborem, avšak nikoliv důsledně, podle mého názoru. Proto si dovoluji předložit pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím ještě v podrobné rozpravě.

Ten pozměňovací návrh má tři body.

V části první článku I v dosavadním bodě 42 se v § 347a odst. 1 za slovo "kterém" vkládají slova "prohlásí, že je pravý, ač".

Část druhá - v části první článku I v dosavadním bodě 42 se v § 347a odst. 2 vypouští a dosavadní odstavce č. 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

A část třetí - v části druhé se v bodě 8 slova "maření spravedlnosti podle § 347a odst. 3 a 4 trestního zákoníku" vypouštějí.

Děkuji a k návrhu se přihlásím ještě v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Chvojkovi. Nyní faktická poznámka pana poslance Ondřeje Benešíka. Požádám o strpení kolegu Bendu. Faktická poznámka, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně. Zaznělo tady slovní spojení Istanbulská úmluva. Jak jistě víte, KDU-ČSL je proti ratifikaci této úmluvy, nicméně je proti (pro?) zpřísnění a zpřesnění paragrafů, které potírají násilí na ženách. Já si myslím, že toto je přesně ta cesta. My nemusíme přijímat Istanbulskou úmluvu jako celkovou, jako tuto smlouvu, která obsahuje pozitivní, ale také velmi nebezpečné a negativní ustanovení, ale můžeme náš právní řád zpřísňovat a skutečně efektivně bojovat proti násilí na ženách a komkoliv jiném i bez toho, aniž bychom ji museli přijmout.

Takže v tom kontextu, že zaznělo, že se přichystáme na její ratifikaci, záleží na Poslanecké sněmovně, Senátu a prezidentovi, jestli ji budeme ratifikovat. My jsme jako strana zásadně proti, nicméně jsme pro to, abychom i dobré věci, které budou zpřesňovat a zpřísňovat násilí na komkoliv včetně na ženách, implementovali tímto způsobem, to znamená úpravou našeho stávajícího právního řádu zpřísňováním a zpřesňováním, nikoliv ratifikací úmluvy, která obsahuje i nebezpečné a škodlivé záležitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nyní tedy pan poslanec Marek Benda v řádné přihlášce v obecné rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, paní ministryně, dámy a pánové, nejprve využiji toho, že tady stojím u toho řečnického pultu, k nekonečným diskusím o faktických poznámkách, kde například v tuto chvíli měl pan předsedající krásnou možnost odebrat slovo mému předřečníkovi, protože nereagoval na průběh rozpravy, ale na to, co zaznělo v úvodním slově pana ministra, a uplatňoval k tomu věcné stanovisko. Protože si tady tak často říkáme, jak bychom ty faktické poznámky neměli zneužívat, tak ono by možná stačilo, kdyby předsedající byli na nás občas trochu přísnější a požadovali dodržování zákona o jednacím řádu, a pak bychom se nepředbíhali s různými vstupy, faktickými poznámkami.

Já jsem se ale přihlásil, abych k tomuto návrhu zákona uplatnil některé věcné argumenty a současně přišel s jedním procedurálním návrhem, který řeknu rovnou na začátku, aby byla možnost se sejít. Navrhuji, abychom na konci obecné rozpravy rozhodli o tom, že tento návrh zákona vrátíme ústavněprávnímu výboru k novému projednání. Myslím si, že se bohužel nepodařilo nalézt dostatečně rozumné a vyvážené stanovisko v té nejcitlivější věci, kterou je právě ono vznešeně nazvané maření spravedlnosti, které sice vypadá, že by potenciálně mohlo vést k tomu, že budeme stíhat trestné činy předkládání nepravdivých důkazů, nepravdivého tvrzení před soudem, současně ale - a ústavněprávní výbor na to dělal poměrně rozsáhlý kulatý stůl, na kterém byli zástupci všech právních stavů a profesí, a musím říci, že (k) maření spravedlnosti v podobě předložené Ministerstvem spravedlnosti se hlásili pouze státní zástupci, no tam se nedivím, pro ty je to vítaný způsob boje proti svým oponentům, ať už advokátům, nebo těm stíhaným, a jeden ze soudců Nejvyššího soudu. Všichni ostatní vyslovovali nad zněním, včetně představitelů Nejvyššího soudu, advokacie a dalších, vyslovovali velké pochybnosti, jestli je rozumné v této podobě implementovat to, co se vznešeně nazývá maření spravedlnosti. Jestli to v řadě případů nepovede k fakticitě toho, že dojde k prodloužení těch procesů, zejména civilních procesů. Protože si představme civilní proces, do kterého bude vnesena pochybnost o tom, jestli některý z předložených důkazů, který tam byl předložen, není falešný nebo nenaplňuje tuhle skutkovou podstatu. Doposavad platilo, že samozřejmě soud byl schopen rozhodnout o tom, jestli ten důkaz pokládá za správný, nebo nesprávný, ale civilní soud nemůže rozhodnout o tom, jak dopadne trestní řízení.

Prostě se domnívám, že to je velmi komplikovaná otázka. Já případně navrhnu, abychom to celé vypustili a vrátili se k tomu někdy v budoucnu, protože si nemyslím, že to je věc, která v žádném případě spěchá. Ale pokud chceme věc projednat, tak si myslím, že projednání, které skončilo na ústavněprávním výboru, bohužel nedostatečně reflektovalo všechny námitky, které zazněly z řad odborné veřejnosti, nedostatečně reflektovalo obavy i advokátů, které - zcela otevřeně říkám, tam ty obavy panují a existují, jestli v takové situaci není tím, kdo předkládá soudu, jakémukoliv soudu předkládá důkaz, který dává ať už obviněný, nebo účastník řízení, tak ten, kdo ho předkládá soudu je fakticky ten advokát. Bude muset advokát před každým předložením důkazu položit otázku svému klientovi: můžete mi podepsat, že mi dáváte pravý důkaz? Nebo mu hrozí, že v některých situacích bude obviněn, respektive bude proti němu zahájeno trestní stíhání? Myslím si, že tam prostě bohužel těch komplikací je příliš mnoho. Těch případů, které by to mohlo vyřešit, je intenzivně málo. Pan ministr tady zmiňoval znalecké posudky, ale nepravdivý znalecký posudek už je dneska trestným činem.

Navíc zůstává samozřejmě problém také s možností práva na obhajobu, kde se sice řeklo, změna, kterou přinesla paní poslankyně Válková, říká, že se musí jednat o listinný důkaz, ale typicky právo na obhajobu, kde mám právo, a zatím se to vždycky tak respektovalo - pokud se snažím dokázat, že nemám být za takový trestný čin, ze kterého jsem viněn, odsouzen, tak mám právo soudu i lhát. Soud mi musí beze vší pochybnosti prokázat, že já jsem viníkem. Můžu říkat: já jsem tam v těch pět hodin, kdy tu paní zapíchli, nebyl. Ale už když předložím svůj diář, ve kterém budu mít napsáno "v pět hodin byl na poliklinice" a ukáže se později, že ten diář jsem si vyrobil až poté, co se skutek stal, tak možná mě osvobodí za zapíchnutí té paní, ale obviní mě z předložení falešného důkazu a maření spravedlnosti.

Prostě se domnívám, že to je velká komplikace. Nechci to vyhodit úplně celé, ale navrhuji, abychom se na konci obecné rozpravy - protože jinak přednesu své návrhy v podrobné rozpravě - hlasováním rozhodli o tom, že vracíme návrh zákona ústavněprávnímu výboru k novému projednání, aby se zejména tato pasáž dala doladit a dala upravit. Pokud by se tak nestalo, tak jenom avizuji, že kromě návrhů týkajících se maření spravedlnosti přednesu ještě jeden návrh, a to k té části možnosti beztrestnosti v případě nabízení nebo poskytnutí úplatku. Jedná se zase o věc, která byla v této Sněmovně projednávána před dvěma lety. Ministerstvo spravedlnosti přineslo tento návrh již v roce 2016, na návrh tehdejšího předsedy ústavněprávního výboru, pana kolegy Tejce, bylo to poskytnutí úplatku vypuštěno, protože pokládáme v takové situaci beztrestnost za nesprávnou, a dokonce s otazníkem, jestli ne v rozporu s našimi mezinárodními závazky. Myslím si, že je to zase věc, kterou bychom měli ještě zvážit, jestli se znovu chceme vracet do něčeho, co jsme tady před časem rozhodovali.

Tolik aspoň stručně v tuto chvíli a prosím, aby se pak na závěr obecné rozpravy o mém návrhu hlasovalo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. I tu výtku přijímám. Je pravda, že jsem měl vzít slovo panu kolegovi Benešíkovi, protože to bylo věcné vystoupení, nikoliv reakce na vystoupení.

Nyní s řádnou přihláškou pan kolega Petr Sadovský a samozřejmě na konci obecné rozpravy ten návrh eviduji. Pan zpravodaj jistě taky. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já si dovoluji předložit pozměňovací návrh, který v podstatě jenom prodlužuje promlčecí dobu u činů spočívajících v sexuálním násilí, nuceném sňatku, mrzačení ženských pohlavních orgánů, násilném přerušení těhotenství či násilné sterilizaci tak, aby bylo možné zahájit trestní řízení i poté, co oběť dosáhne zletilosti. Jde o to, že trestní řízení může začít až poté, co oběť dosáhne osmnácti let. K tomuto pozměňovacímu návrhu, který je načten pod číslem 543, se poté i přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Sadovskému za vystoupení v obecné rozpravě a ptám se, kdo dál do obecné rozpravy. Pokud nikdo, obecnou rozpravu... Dobře, pan kolega Michálek v obecné rozpravě.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Abych vyvážil tu lobby advokátů, tak jsem se chtěl jenom zamyslet nad tím, jak je možné, že advokáti vystupují ve veřejném prostoru a v návaznosti na to, že říkají, že obvinění má právo lhát, v podstatě někteří z nich dokonce i říkají, že mají právo přednášet zfalšované důkazy. To mi přijde, že už je úplně za hranou a že žijí úplně v nějaké zlaté kleci, mimo reálný svět. Takže tohleto se mi hrubě nelíbí. V zásadě podporuji ten návrh, jak ho předkládá Ministerstvo spravedlnosti, a nesouhlasím ani s tím vrácením do ústavněprávního výboru, protože ústavněprávní výbor se k tomu ostatně neusnesl, takže asi nejde úplně očekávat, že když to tam vrátíme, tak že se tím něco vyřeší.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě se ptám, jestli někdo v obecné rozpravě. Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se s dovolením ještě také vyjádřím k vystoupení mého milého pana kolegy Bendy. Nepodporuji samozřejmě vrácení do ústavněprávního výboru. Myslím si, že ústavněprávní výbor skutečně tuto problematiku velmi extenzivně diskutoval, i tam vznikl, nebo byl společně vypracován ten pozměňovací návrh, který reaguje na některé ty námitky, a v tom zbytku už si myslím, že to je věc, kterou dokáže tato ctihodná Sněmovna rozhodnout svým hlasováním, a další diskuse v ústavněprávním výboru by k tomu ničeho dalšího nepřinesla.

Také se domnívám, že od toho, že obviněný je oprávněn v soudním řízení, nebo vůbec v trestním řízení lhát, bychom neměli derivovat další odchylky od obecné povinnosti v soudním řízení hovořit pravdu a nesnažit se uvádět soud v omyl, protože je logické, že je-li někomu umožněno v soudním řízení soud uvádět v omyl, snižuje to pravděpodobnost spravedlivého výsledku a nalezení spravedlnosti.

Musím zde připomenout, proč vlastně má obviněný nebo později obžalovaný to nikým nezpochybňované právo lhát. Ono to totiž není samostatné právo, ale už je to právo derivované, odvozené z jiného jeho práva, a to je práva, nebo zákaz sebeobviňování, tedy z dobrých důvodů nikdo nesmí být nucen, aby jakkoli přispíval ke svému odsouzení, aby sám sebe obviňoval nebo jinak napomáhal tomu, že bude usvědčen. A pochopitelně, pokud zároveň tíží obžalovaného povinnost mluvit pravdu, tak jaksi obratnou otázkou ho lze donutit i k tomu sebeobvinění. Protože já se ho zeptám takovým způsobem, že on je nucen buď lhát, čímž by se dopouštěl v tu chvíli nějakého jiného trestného činu, anebo přiznat, že se něčeho dopustil. Takže my tam to právo lhát máme z tohoto důvodu, aby se ten člověk nemohl sám obviňovat.

Při předkládání důkazů, a já podporuji opravdu ten pozměňovací návrh, který to zpřesňuje na listinné důkazy, nic takového samozřejmě nehrozí. Jak můj ctěný kolega měl docela pěkný příklad o tom, že budeme zjišťovat, zda někdo někde byl, a tedy skutečně mu musíme umožnit, aby on říkal, že byl někde jinde, aby říkal, že vůbec v ten den neexistoval nebo já nevím co. Ale proč bychom mu měli přiznávat právo, aby dodal soudu zfalšovaný důkaz o tom, že byl někde jinde? K čemu by to bylo dobré? Proč bychom mu měli přiznávat právo, aby se beztrestně pokoušel uvést ten soud v omyl tím, že přinese později vyhotovený diář nebo doplněný, pozměněný diář, a bude ho ukazovat a bude říkat: Z tohoto, soude, vyvoď, že já mám pravdu, když říkám, že jsem tam nebyl. To ničemu nepomáhá. A my to bohužel skutečně v malém procentu sporů, ale v těch významných sporech, často vídáme v těch řízeních častěji a častěji a myslím, že hledání spravedlnosti to opravdu velice poškozuje a že si možnost nalezení spravedlnosti u soudu trestněprávní ochranu v této podobě zaslouží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo panu ministrovi. Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.

Máme před sebou jedno hlasování, které je ve druhém čtení po obecné rozpravě, a to je návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání podle § 93 odst. 2. Odhlásím vás všechny, zagonguji, abych přivolal zájemce o toto rozhodnutí. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Budeme hlasovat podle jednacího řádu o vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. Posečkám, až se ustáli počet přihlášených...

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování číslo 23, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování pořadové číslo 23. Z přítomných 151 poslanců pro 58, proti 83. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme tedy pokračovat, a to rozpravou podrobnou, do které mám zatím tři přihlášené. První přihlášený je pan poslanec Jan Chvojka. Samozřejmě žádám sněmovnu o klid, aby pan kolega Chvojka mohl svůj pozměňovací návrh v podrobné rozpravě uvést a odůvodnit. Prosím o klid. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jak jsem avizoval v obecné rozpravě, kdy jsem odůvodnil svůj pozměňovací návrh, tak se k němu nyní v podrobné rozpravě hlásím, je zaevidován v systému pod číslem 790. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Nyní pan poslanec Zdeněk Ondráček v podrobné rozpravě. Máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Pane předsedající, já jsem v obecné rozpravě také zmínil, jak vznikl sněmovní dokument 786, na který se tedy odkazuji, že je vložen do systému, takže 786, sněmovní dokument.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Nyní pan poslanec Marek Benda, poté pan poslanec Sadovský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych uplatnit tři pozměňovací návrhy. Jeden máte pod sněmovním tiskem 769, kde prosím, ale jenom chyba, platí jenom body 1 a 2, ten bod 3 tam zůstal omylem. Tak 769, body 1 a 2. Jedná se o vypuštění maření spravedlnosti. Pokusil jsem se to zdůvodnit v obecné rozpravě a zřejmě vám to budu zdůrazňovat ještě ve třetím čtení, abyste pochopili, o jak velký problém se potenciálně jedná.

Druhý sněmovní dokument je pod tiskem 770, který se týká nestíhání osob, které poskytly úplatek, což pokládám za opravdu nemravné. Také jsem o tom mluvil v obecné rozpravně.

A třetí sněmovní dokument je pod sněmovním tiskem 781. Tam se obávám, že jsem téměř shodný s panem kolegou Chvojkou, ale týká se, pokud by zůstalo maření spravedlnosti, tak aby tam nebylo alespoň to svádění, které pokládáme opravdu za velmi nebezpečné, zejména za situace, kdy se nestane žádný trestný čin, ale samotné svádění trestným činem bude.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendovi. Nyní pan poslanec Sadovský v podrobné rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Sadovský: Děkuji. Kolegyně, kolegové, jak jsem zde odůvodnil v obecné rozpravě, tak i já bych se chtěl, jak bylo avizováno, přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 543. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Sadovskému. Kdo dál v podrobné rozpravě? Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu končím.

Žádný návrh, který by byl hlasovatelný ve druhém čtení, nepadl a můžeme se tedy zeptat, jestli je zájem o závěrečné slovo po podrobné rozpravě. Pane ministře? Závěrečné slovo po podrobné - není tomu tak. Pan zpravodaj také ne. Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji zpravodaji, děkuji ministrovi.

 

A budeme pokračovat. Tentokrát jde o

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.