(13.00 hodin)
(pokračuje Vyzula)
Pokud se týká těch zdravotních hledisek, tak samozřejmě za tak krátkou dobu nemůžeme mít všechna epidemiologická data. Ale Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky nedávno na konferenci uvedl krásné příklady toho a vybral ty příklady z Národního registru hospitalizovaných, tedy ze solidního zdroje, a hodnotil tam hospitalizace pro onemocnění akutního rázu, jako akutní srdeční infarkt, anginu pectoris, ischemickou chorobu srdeční, astma, a zjistil, že za pětiměsíční období minulého roku od července do listopadu, pokud porovnal počty hospitalizací s rokem 2016 a 2017, tak po zavedení po účinnosti zákona o omezení kouření tabáku došlo k poklesu více jak 9 400 hospitalizací jenom v tomto krátkém pětiměsíčním období. Já vím, že samozřejmě budou namítat navrhovatelé, že není jasno, jestli je to v důsledku kouření, nebo stresu, nebo jiných genetických nebo vrozených záležitostí. To je pochopitelné. Ale vzhledem k tomu, že tato onemocnění se vyskytují nejvíce u kuřáků, tak si řekněme, že to může být třeba 50 % hospitalizací nebo 40 % a z těchto 50 % řekněme, že 10 nebo 15 bylo opravdu život zachraňujících. No nestojí to za to? Tolik životů zachránit? A pokud se týká pochopitelně těch záležitostí chronických onemocnění, jako jsou i onkologická onemocnění, četná onkologická onemocnění, to není jenom onemocnění rakovinou plic nebo dutiny ústní, ale je to i žaludek, slinivka, tlusté střevo, onemocnění nádorem jater, nebo renální, močový měchýř atd. Tak tam samozřejmě nemůžeme očekávat data během jedenácti měsíců. My je můžeme zhodnotit tak minimálně za pět částečně, lépe za deset let, na což ukazují i studie ze zahraničí. A tady takovou jednu studii, metaanalýzu od britských autorů mám k dispozici. Ta provádí metaanalýzu 18 studií, kde signifikantně uvádí, signifikantně dochází k redukci akutního infarktu myokardu. Takže opět nějaké informace můžeme mít, ale až opravdu po nějaké delší době.
Takže to bychom měli trochu medicínu. Ještě přece jenom vás zatížím trochou medicíny. Já jsem pak díky paní profesorce Králíkové se dostal k poměrně objemnému svazku (ukazuje plénu písemný materiál) Cochranovy analýzy 77 studií z celého světa, kde se uvádějí všechny možné parametry, všechny možné parametry, jako je právě to riziko pasivního kouření, nárůst nebo pokles kuřáků a potom také samozřejmě spotřeby tabáku. Není opět jednoduché všechny zanalyzovat a nebudu vás unavovat tady tou metaanalýzou, poněvadž je to objemné. Nejsou to podrobné výsledky všech studií, je to jenom v takové poloabstraktní normě. Nicméně je to u mě kdykoliv k dispozici a já vás seznámím jenom se závěry. Tato analýza se zabývala tedy 77 studiemi z 21 zemí, 12 jich bylo z Evropy, jako Belgie, Itálie, Španělsko atd., potom to byly Spojené státy, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Hongkong, Argentina, Panama, Uruguay - myslím, že velmi dobře to zvolili z hlediska toho návyku kouření. Všechny ty studie vedly k tomuto: zákaz kouření vede ke snížení kardiovaskulárních onemocnění, onemocnění plic, nádorových onemocnění, poklesu kouřících těhotných žen, redukuje jak riziko pro pasivní, tak pro aktivní kuřáky. Prosím vás, to je nesmírně důležitá věc. My se tady stále bavíme o tom, že je to ochrana jenom pasivního kouření, ale ve skutečnosti zákazy v těchto zemích vedly i k tomu, že docházelo k ochraně kuřáků. No a závěrem potom vedou také k poklesu úmrtnosti na onemocnění spojená s kouřením tabáku. Takže v podstatě dopad nějakých legislativních změn na zákaz kouření tabáku tady je prokazatelně evidentní.
Navrhovatelé rovněž tvrdí, že okolní země mají také zákazy kouření tabáku, ale k tomu mají výjimky. No, je otázka, které země zrovna chtějí zde preferovat, ale nicméně víme dobře, že úplný zákaz kouření je v 55 zemích, do roku 2016 to bylo prosím, v 55 zemích. Další přibývají. Zajímavý příklad je například Španělsko. Ve Španělsku byly výjimky, dospělo se k tomu, že tam není ten efekt zákazu kouření, a proto se ty výjimky zrušily. A pak se ten efekt jasně prokázal. Často je jmenováno Německo. Jenomže Německo je tvořeno jednotlivými suverénními zeměmi, ve většině těch zemí je úplný zákaz kouření v restauracích a barech. V některých ale, to je pravda, jsou výjimky, a to tak - například my jsme byli se zdravotním výborem v Německu, tak jsme zjistili, že prostě v některých zemích si může samotná ta země určit, nebo nejenom ta země, ale i obec si může určit, jestli tam budou kuřácké prostory, nebo nebudou. Takže ani to Německo prostě, s tím se nedá argumentovat.
Pak je tady často zmiňovaná otázka Rakouska. Víme dobře, že to byla záležitost, která zde v minulém období byla hodně skloňována, a měl platit v Rakousku úplný zákaz v tomto roce, myslím od května. Nicméně volby to změnily a volební program pravicové strany svobodných měl ve svém volebním programu zákaz tady tohoto zákazu. Takže pravděpodobně k tomu asi nedojde. Nicméně už teď vidíme, že v Rakousku je velmi silný akademický odpor, velmi silná iniciativa. Mají tam petici, která má přes 500 tisíc podpisů, aby ten zákaz, úplný zákaz kouření byl přece jenom zaveden. Uvidíme, jak to dopadne. Je to politováníhodné zatím, ale prostě je to politika. To je jenom o politice. To není o zdravém rozumu. To není zdravý rozum, to je politika. ***