(17.40 hodin)
(pokračuje Pikal)
Nicméně to, že to přepočítávání zrušíme, není řešením. A je možné se bavit o různých řešeních, ať už to budou třeba třímandátové obvody, kde se bude volit každé dva roky jeden senátor, abychom si rozuměli, aby se zachovala ta obměna, nebo to bude nějaké řešení, kdy budeme přepočítávat např. ty obvody jednou za šest nebo za dvanáct let, aby byla dosažena větší stabilita zastupovaného obvodu a nějaká ta rovnost. Nicméně ten návrh teď to neřeší, protože naopak jde naproti tomu, že ty obvody se přestanou přepočítávat, a změna volebního zákona by potom nutně vedla k tomu, že naopak je ta rovnost do budoucna popřena.
Tudíž já si nedovoluji odhadnout, které řešení je lepší, jestli to, že budeme mít zákon, který do budoucna popírá tu rovnost, nebo že aktuálně nebudeme mít pro některé obvody rovnost naprosto nezbytně zajištěnou. Ovšem tam je potřeba říct, že hlasování není ideální ani třeba ve sněmovních volbách, ať už se podíváme na ty mandáty, nebo na velikosti obvodů, nebo na počty hlasů na mandát. A víceméně vzhledem k tomu, že je to na počet obyvatel, nikoliv na počet voličů, tak ta rovnost tam není dokonalá ani teď, takže já bych to neviděl tak černě, když se to neschválí. Takže nemyslím si, že je to řešení, ale ten problém je třeba řešit. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Pikalovi a to byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím. Ptám se na závěrečná slova - pan ministr? (Nemá zájem.) Paní zpravodajka - ta má zájem. Prosím, paní poslankyně Vildumetzová.
Poslankyně Jana Vildumetzová: Já bych se ještě ráda vyjádřila k předřečníkovi panu Pikalovi ohledně toho, že pokud to tady v současné chvíli neschválíme, tak nebude dodrženo to, co je v tom volebním zákoně. To znamená, že ty senátní volební obvody nebudou mít ty počty, které zákon stanovuje. Z toho bude patrné, že u senátních voleb, které proběhnou na podzim, můžou padat žaloby na neplatnost voleb. Jsou to dva senátní volební obvody, já jsem to říkala, je to Benešov a Sokolov, a proto je nutné v tuto chvíli za dané situace schválit ten pozměňovací návrh ze Senátu. Je daleko menší riziko toho, aby pak případná žaloba u Nejvyššího správního soudu nebo Ústavního soudu byla zamítnuta. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Já také připomenu, že jednáme podle čl. 40 Ústavy České republiky, tzn. pokud Sněmovna zákon nepřijme, nebude se hlasovat znovu podle § 97 odst. 5 jednacího řádu, protože k přijetí volebního zákona je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou i Senátem.
A protože jsme vyčerpali procedurální záležitosti, připomínám, že přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího zákona je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení, ale předtím vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já ještě zagonguji, aby ti, kteří mají zájem hlasovat o tomto návrhu, se mohli dostavit do sněmovny, když jsem je požádal, aby diskuse vedli v předsálí. (Někteří poslanci vcházejí do sálu.)
O návrhu usnesení, které za okamžik přednesu, budeme hlasovat v hlasování číslo 83. Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 59/1, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 59/2."
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 83 z přítomných 136 poslanců pro 118, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona ve znění schváleném Senátem jsme přijali.
Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce, děkuji panu senátoru Dienstbierovi a končím bod číslo 1.
Než budeme pokračovat, dovolte mi, abych konstatoval omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Richter se omlouvá od 17.30 do konce jednacího dne a pan místopředseda Pikal od 17.45 do konce jednacího dne.
Dalším bodem našeho jednání je
29.
Návrh poslanců Dominika Feriho, Miroslava Kalouska, Heleny Langšádlové,
Markéty Pekarové Adamové, Karla Schwarzenberga, Františka Váchy
a Vlastimila Válka na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců
a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 110/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 110/1. Vidím již u stolku zpravodajů zástupce navrhovatelů pana poslance Dominika Feriho a požádám, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan poslanec Pavel Blažek, který ovšem není přítomen. Vidím, že je připraven předseda výboru ústavněprávního.
Než požádám sněmovnu o klid, protože změnu zpravodaje v prvním čtení musíme schválit, tak navrhuji Poslanecké sněmovně na návrh předsedy ústavněprávního výboru, aby zpravodajem pro prvé čtení byl pan poslanec Marek Benda.
Rozhodneme v hlasování číslo 84, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje u tohoto tisku. Kdo je proti? Děkuji.
V hlasování číslo 84 z přítomných 139 pro 110, proti nikdo. Zpravodajem je tedy místo pana Pavla Blažka pan poslanec Marek Benda. Požádám ho, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Požádám zároveň Sněmovnu o klid a pana poslance Dominika Feriho, aby přednesl svoji úvodní zprávu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážená veřejnosti, zákon, který předkládáme, má za cíl posílit nezávislost státních zastupitelství, o jejichž přesoutěžení před několika měsíci mluvil pan ministr spravedlnosti. To je také důvod, proč předkládáme tuto novelu, která by měla zajistit nezávislost vedoucích státních zástupců, nastavit plán obsazení těchto pozic po vzoru zákona o soudech a soudcích.
Hlavními tezemi zákona je zavedení časově omezeného výkonu funkce vedoucího státního zástupce a nemožnost opakovat výkon této funkce dvě funkční období u téhož státního zastupitelství. V případě nejvyššího státního zástupce pak je možnost opakování funkce zcela vyloučena. Od této změny si slibujeme, že vedoucí státní zástupci budou nezávislejší a omezí se i riziko, že se na konci svého funkčního období budou muset ucházet o politickou přízeň pro své znovujmenování - na konci samozřejmě v této právní úpravě během toho výkonu.
Délka funkčních období je pro vedoucí státní zástupce stanovena na sedm let a u nejvyššího státního zástupce na deset let. Smyslem je oddělit délku funkčního období od volebního cyklu a zároveň poskytnout vedoucím státních zástupců dostatek prostoru pro koncepční a metodickou práci na jejich státním zastupitelství. To řešíme ostatně i v přechodném ustanovení tak, aby všechny vedoucí státní zástupce nemohla přejmenovat jedna konkrétní vláda v jednom funkčním období. Možnost vedoucích státních zástupců se ucházet o vedoucí funkci po skončení jejich času v úřadě buď na jiném státním zastupitelství, nebo na jejich původním, ale po určitém časovém odstupu, dává záruku, že nebudeme přicházet o schopné lidi. ***