(15.40 hodin)
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi také se zapojit do této diskuse, která je jistě výživná, protože kolikrát se vám stane, že se v jednom dni dozvíte, že nic v mezinárodní situaci vážného nehrozí, a druhý den se dozvíte, že skoro vypukla válka? Je to možná překvapivé, nebo už jsme tak lhostejní, že jsme si na to zvykli, že se prostě některé státy domluví a využijí své vojenské převahy a pošlou tomahawky jenom tak, někde na nějaké cíle a že se domnívají, že dělají dobro? Takové - s prominutím, a za ten výraz se hluboce omlouvám - dobroserství může vést k velice vážným událostem, které se můžou následně stát.
Poslední móda - dělat politiku na Twitteru, na omezeném prostoru napsat krátký text, a na základě toho analytici na celém světě vyhodnocují, o co se vlastně jedná, to je to nejhorší, co nás mohlo potkat v této mediální době. Nedostatek informací, popřípadě informace podávané takto zkratkovitě, a bohužel největší ozbrojená velmoc světa a její představitel tohleto činí, a s obrovskou radostí to činí, aniž by možná dohlédl důsledků, které jeho aktivity ve světě dělají, nás přivádí na okraj možné katastrofy. Co kdyby ten tweet ti Rusové vzali vážně a začali opětovat palbu na místo, odkud tomahawky vyletěly? Co kdyby selhala potom přímá komunikace vojáků, kteří dostali varování, že se něco děje? Nikdy nevíme.
My jsme tady pouze malý stát vázaný aliančními smlouvami... (Poznámka k dění v okolí:) Už jste se moc rozjeli. ... vázaný aliančními smlouvami k tomu, abychom stáli v jednom šiku proti - a ptám se, proti komu? A chci upozornit na jednu věc. Existuje trestní zákoník, část druhá, hlava osmá, díl druhý, § 407 českého právního řádu, který říká: Podněcování útočné války. Kdo veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet Česká republika, takovou válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje, bude potrestán odnětím svobody až na pět let. - I příprava je trestná.
Ptám se: nenaplnili jsme v mnoha ohledech tady tento § 407, když jsme v neznalosti nebo v ochotě podpořit naše spojence v NATO vystupovali a hovořili o tom, jak je to dobře, že konečně se něco udělá razantně a jasně? Já si myslím, že už jenom to, že tady někdo zpochybňuje Radu bezpečnosti OSN, že vůbec zpochybňuje tyto mezinárodní orgány a hovoří o tom, že "ony dlouho nic nedělají, tak na co budeme na ně čekat, na co se budeme s těmi diplomaty hádat, vždyť my máme ty tomahawky, my je tam hodíme a potom se to nějak bude...". Není už tohleto také schvalování a podpora takovéhoto nabádání?
Ty otázky mě napadají a ptám se, proč nemohl ten útok počkat jeden den, kdy už organizace, která k tomu ve světě existuje a která se jmenuje Organizace pro zákaz chemických zbraní, měla odjet do Sýrie, měla odjet do té Dúmy a vyšetřit - a zdůrazňuji, je to nezávislá mezinárodní organizace - vyšetřit, jestli tam k tomu chemickému útoku došlo, nebo ne. Proč se nepočkalo? Proč Spojené státy předložily rezoluci, kdy chtěly vytvořit svoji skupinu, a nevyužívaly tuto mezinárodní organizaci, aby to prošetřila? Tady mají trošičku dluh možná i naše média, protože šla jenom ta první informace, že Rusko vetovalo ustavení té speciální skupiny, která tam měla jet na podnět USA, ale už zapomněla dodat, že USA vetovaly tu mezinárodní organizaci. Nakonec tam tedy jeli a den předtím, než tam měli přijít, padly tomahawky.
Řekněme si, v jaké jsme dneska situaci. Jsme v situaci ad post, kdy jsme ani nevěděli, že se něco chystá, že se něco řítí, a naše vláda stála před tím, aby na to nějak reagovala. Ta reakce byla rozporuplná a nejistá, podle naturelu jednotlivých dotázaných. To chápu. Nechci být v jejich kůži, byť mnozí z nás se v té kůži ocitáme, když musíme reagovat na dotěrné otázky novinářů k věcem, o kterých až tak moc nevíme nebo nejsme si jisti.
Otázka zní, jak reagoval později pan premiér. On už to sám tady říkal, že se vymezil, v určitém stylu se vymezil vůči všeobecnému názoru zaznívajícímu z Evropy, popřípadě hovořil o tom, že ta Evropa, která nějak reagovala, reagovala možná - teďka dle mého názoru - silně zbrkle.
Já jsem se podíval na průběh vysvětlování v národních parlamentech Velké Británie a Francie, které jejich představitelé činili před svými poslanci, protože oni bez souhlasu svých parlamentů vyslali vojenské síly na území cizího státu a dopustili se mezinárodní agrese. To si řekněme. A oni to zdůvodňovali. A já bych očekával, že řeknou: odvoláváme se na tajnou zprávu 2735 našich tajných služeb, které prokazují, odvoláváme se na zprávu britské MI6, že to a to. Ne! Proč to nemohli udělat? Protože samozřejmě poslanci mají právo ve svých kontrolních rolích, a jak tady zaznělo, máme i my v českém parlamentu výbory, které se tím mohou zabývat, se podívat, jak dalece relevantní ty informace jsou, dle kterých vláda rozhoduje. Oni se raději odvolali na YouTube, na nějaké neoficiální zprávy. Francouzský prezident Macron se odvolal na analýzu, kterou provedli nějací specialisté na základě vysílání videa na YouTube a které mj. proběhlo i českými médii, a toto považuje za důkaz. Na rozdíl na to se obrátili samozřejmě Asadovi propagátoři a hovoří: tady máme desítky svědků, kteří dokazují, jak to natáčení probíhalo, protože tam vystupují tito lidé.
A teď my stojíme před tím si říci, kde je pravda, jestli vůbec pravdu jsme schopni získat. Co si ale nejsme schopni odpovědět, je, proč tam ty tomahawky letěly. Tady to zaznělo. Proč? Ukázat si, že na to máme? V té oblasti už dlouhá léta probíhá válečný konflikt. Ten válečný konflikt je založen na náboženském základě. Hlavními iniciátory napětí v regionu je Saúdská Arábie a Írán. Bez diskuse ano. Tyto dvě mocnosti dlouhodobě a dlouholetě mezi sebou vytváří velice silné napětí založené na náboženském základě historicky. Nyní do toho vstupuje ještě Turecko se svými ambicemi a silně ambiciózním prezidentem.
Hovořilo se tady o ženevském procesu. Tyto imaginární schůzky, které probíhaly v Ženevě, vytvářející zdání komunity v Sýrii, která jako že jeden muž nebo jedna komunita bojuje proti režimu, se ukázaly jako ztracený čas, protože tato komunita neexistuje. Byla uměle vytvořena zvenčí. Odvolávat se na ženevský proces v nynější situaci a žádat jeho obnovení je spíše už jenom trapný pokus dovolávat se možná nějakého postupu nebo nějaké omluvy toho, co činíme, nebo spíše, co jsme nečinili. Když si vzpomenete, jak to probíhalo ze začátku, zcela jasné odsuzování Asada a všichni, co byli proti němu, jsou ti správní demokrati, kteří bojují proti zlému režimu, než se z těch demokratů stal Islámský stát, než se z těch demokratů mnohých stali bojovníci krvežízniví a podřezávající v přímém přenosu ubohé civilisty. Najednou Západ zareagoval. ***