(14.50 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Nyní budeme hlasovat o vyřazení bodu 63 a 64 z pořadu schůze.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 69, přihlášeno 170 poslanců, pro 103, proti 65. I tento návrh byl přijat a body byly vyřazeny.
Dále budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Stanjury, abychom vyřadili bod číslo 42 - fiskální pakt.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 70, přihlášeno 170 poslanců, pro 127, proti 30. Tento návrh byl přijat. Bod 42 byl vyřazen z pořadu schůze.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Zaorálka o zařazení nového bodu. Viděl jsem, že konsenzuálně bychom ten bod nazvali Pozice vlády České republiky k událostem v Sýrii. Hlasujeme o zařazení bodu na schůzi.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení bodu na schůzi. Kdo je proti?
Hlasování číslo 71, přihlášeno 169, pro 99, proti 10. Tento návrh byl přijat a nový bod byl zařazen.
Teď budeme hlasovat o jeho pevném zařazení - jako první bod dnešního jednání.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 72, přihlášeno 170 poslanců, pro 94, proti 6. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které v tuto chvíli zazněly. Asi nemám dobrou zprávu pro senátory přítomné v předsálí, že jejich bod nepřichází na řadu. Budeme pokračovat tak, jak jsme si schválili pořad jednání.
S dovolením přečtu několik omluv. Omlouvá se paní ministryně Schillerová z pracovních důvodů z dnešního jednání. Omlouvá se pan poslanec Josef Kott od 17.30 do konce jednacího dne z dnešního jednání. Omlouvá se paní poslankyně Pavla Golasowská od 17 hodin do konce dnešního jednání z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Ondřej Veselý od 17.30 z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Dolínek od 14 hodin do 15.30 bez udání důvodu. Omlouvá se pan poslanec Lubomír Volný z dnešního dne až do konce týdne ze zdravotních důvodů.
S přednostním právem ještě před otevřením bodu pan předseda Kalousek. Poprosím o klid v sále. Děkuji.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Ještě než otevřete bod, pane předsedo, a dáte slovo pověřenému členovi vlády, tak bych rád zdůraznil, že ten schválený bod se jmenuje stanovisko vlády, nebo pozice vlády. To znamená, ať ho bude přednášet jakýkoli člen vlády, je to pozice celé vlády. A kdyby snad druhý den předseda vlády říkal, že to popírá, protože to říkal úplně jiný člen vlády, tak to neplatí. To stanovisko, které si teď Poslanecká sněmovna vyslechne, je stanovisko vlády.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu předsedovi za jeho příspěvek. Otevírám bod
69.
Pozice vlády České republiky k událostem v Sýrii
Doposud po dobu mého trvání, setrvávání ve funkci jsem vždy ctil gentlemanskou dohodu, která vznikla už na předchozím organizačním výboru, v případě, že se jedná o pozici vlády, že nejprve vystoupí někdo za vládu a teprve poté by vystoupil navrhovatel a ten by se automaticky stal zpravodajem tohoto bodu. Zatím jsme to vždy dodrželi. Pan předseda kroutí hlavou, já to mám naštěstí okopírované (ukazuje papír), i ten protokol z jednání organizačního výboru. Myslím, že to není problém. (Reakce poslance Zaorálka z místa.) Dobře.
Za vládu České republiky vystoupí pan ministr zahraničí Martin Stropnický k tomuto bodu. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v následujícím vystoupení se pokusím shrnout, pokud možno stručně, jako východisko k následné velice pravděpodobné debatě tematiku, která je předmětem našeho jednání v tuto chvíli.
Tragická situace v Sýrii trvá již osmý rok. Válka v dříve 22milionové zemi připravila o život kolem 500 tisíc lidí. Odhady se liší podle jednotlivých zdrojů. Podle údajů OSN dnes potřebuje 13 milionů Syřanů humanitární pomoc, 5,6 milionu je na ni přímo odkázaných. Mimo svůj domov přebývá v Sýrii 6 milionů lidí a dalších 5,5 před válkou uprchlo do zahraniční - 5,5 milionu Syřanů v zahraničí.
V syrském konfliktu pokračuje systematické porušování mezinárodního práva. Kromě opakovaného použití chemických zbraní dochází i k dalším útokům na civilisty a na civilní zařízení. Cílených útoků nebyly ušetřeny ani nemocnice. Je přitom zřejmé, že nejčastějším a nejvážnějším pachatelem je sám syrský režim, tedy vláda, která podléhá mezinárodnímu závazku chránit vlastní obyvatelstvo. Řada těchto činů podle všeho představuje válečné zločiny nebo zločiny proti lidskosti. I proto Česká republika podporuje zapojení Mezinárodního trestního soudu do jejich vyšetřování.
Mezinárodní společenství jako celek není s to účinně zasáhnout. Tristní je pohled na Radu bezpečnosti OSN, kde Rusko celkem dvanáctkrát vetovalo rezoluce k Sýrii, z toho šestkrát ve věci použití chemických zbraní. Základ mírového politického řešení přitom existuje - tzv. ženevský proces, vedený OSN v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2254 a ženevským prohlášením z roku 2012.
Česká republika spolu se svými spojenci setrvale vyzývá všechny aktéry konfliktu, aby přispěli k deeskalaci a obnovili mírová jednání. Zároveň se od počátku angažujeme humanitárně. Česká humanitární pomoc pro Sýrii a region v letech 2012 až 2017 dosáhla 613 milionů korun.
Dnes nejde jen o Sýrii. Generální tajemník OSN António Guterres situaci označil za nejvážnější hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti. Důsledky války pro Evropu jsou zřejmé. Vleklý konflikt povzbudil mezinárodní terorismus, přivedl do oblasti zahraniční bojovníky, kteří po návratu domů představují bezpečnostní riziko, spustil nekontrolovanou vlnu migrace. V neposlední řadě posílil dojem, že se lze válečných zločinů dopouštět beztrestně.
Vše nasvědčuje tomu, že dne 7. 4. proběhl chemický útok proti civilnímu obyvatelstvu v Dúmá, a takový barbarský válečný zločin Česká republika ostře odsuzuje. Použití chemických zbraní je nepřípustné a podrývá samotný základ mezinárodního bezpečnostního řádu. Případy chemických útoků v Sýrii byly mezinárodními mechanismy zjištěny opakovaně. Plně podporujeme nezávislé mezinárodní vyšetřování stejně jako přísné potrestání pachatelů.
Rada bezpečnosti OSN nebyla schopna na situaci účinně reagovat, a proto považujeme vojenský zásah USA, Velké Británie a Francie ze 14. 4. za jasný vzkaz komukoli, kdo by chtěl v chemických útocích v Sýrii pokračovat. Šlo o omezený a přesně cílený zásah beze ztrát na životech. Neexistuje věrohodný způsob, jak jej vykládat jinak. ***