(11.40 hodin)
(pokračuje Fiala)
Takže jediné, čeho jsme zavedením té povinnosti dosáhli, že jsme už tak dlouhou povinnost devět let chodit do základní školy a povinně se vzdělávat na tomto stupni základní školy fakticky prodloužili ještě směrem dolů o další rok pro pětileté děti. Nedosáhli jsme žádného zlepšení vztahu, ani zlepšení vzdělávání, ani lepší přípravy na základní školu a jenom jsme zkomplikovali život těm rodičům, kteří z různých důvodů děti do mateřské školy nedávali a dobře je připravili na základní školu sami. Já si myslím, že stát nemá dělat takováto opatření, která k ničemu nevedou, která naplňují jenom nějakou ideologickou představu o tom, že nejlepší řešení je co nejdřív děti nějakým způsobem dát do státní péče, promiňte, to je v uvozovkách, nenechat je v rodinách, nenechat to na rozhodnutí rodičů a nutit všechny k tomu, aby se chovali tak, jak si to zrovna stát představuje. Je to scestná myšlenka, ale ještě bychom o ní mohli vážně mluvit, kdyby něco zlepšila, kdyby to mělo prokazatelně nějaké výsledky, kdyby to mohlo mít vůbec nějaké výsledky. Ale toto opatření má jediný výsledek: byrokratizaci, komplikaci pro školky, komplikaci pro rodiče, a nezlepšilo to vůbec nic.
Mimochodem, když jsme u toho zaměstnávání rodičů malých dětí, o kterém jsem mluvil u toho předcházejícího bodu, tedy u té povinnosti zajistit pro děti od dvou let účast ve školce, tak i v této souvislosti musím říct, že opatření o povinném posledním roku nebo povinnosti chodit do mateřské školy pro pětileté děti zase zkomplikovalo život některým pracujícím rodičům, místo aby jim život usnadnilo. Najednou tam děti mají být pět dnů v týdnu, zatímco předtím byla třeba možnost, a řada rodičů to tak praktikovala, že dávali děti do školky na dva tři dny a po zbytek týdne se jim věnovali. Tato možnost tímto odpadla. Ano, můžete argumentovat: Ale když je rozumná paní ředitelka a když se tohle a když to někdo interpretuje volně, tak to stejně jde. No ale to už je něco, co vlastně... nutíme zbytečně, úplně zbytečně školky a rodiče, aby se nějak snažili obejít nebo interpretovat zákon, to ustanovení, které je špatné a které nikomu nepomáhá.
Takže dámy a pánové, snažil jsem se tady připomenout nebo přinést několik argumentů, které podporují oba základní stavební kameny našeho návrhu, tedy jak to, proč máme zrušit, odstranit povinnost školek přijímat do předškolního vzdělávání dvouleté děti od roku 2020, i to, proč je podle našeho názoru jednoznačně rozumné, abychom odstranili povinnost pro pětileté děti ve všech případech se účastnit předškolní docházky. Jak jsem říkal, nezlepšili jsme nic, neusnadnili jsme situaci rodičům, zkomplikovali jsme život učitelům, školkám, části rodičů, obcím, ale zlepšení pro děti, zlepšení vzdělávacího systému, zlepšení podmínek pro zaměstnávání rodičů, nic z toho toto opatření nepřineslo. Proto je podle nás rozumné takovouto zbytečnou legislativu odstranit, znovu to uvolnit, vrátit to do rozumné podoby a nechat na rodičích a školkách, aby postupovali způsobem, který sami považují za dobrý. (Slabý potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Sklenáka s faktickou.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Jen v reakci na to, co zde říkal pan předseda Fiala. Myslím, že i včera to tady zaznívalo poměrně často, že jsou rodiče, kteří by rádi vzdělávali své pětileté dítě, ale nemohou a musí jej dát do té mateřské školky, a to je něco, co oni nemůžou strávit. Vždyť to přece tak není. Existuje něco, čemu se říká individuální vzdělávání, a samozřejmě pokud ti rodiče chtějí to dítě vzdělávat doma, tak samozřejmě mohou. V tom není vůbec žádný problém. Takže ten úmysl zákonodárce byl v tom, aby probíhalo předškolní vzdělávání, nikoli aby děti musely docházet do mateřské školky. A také že nemusí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Majerová. Stahuje, v tom případě prosím pana poslance Rakušana.
Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, členky a členové vlády, dámy a pánové, během rozpravy k tomuto tématu tady padlo mnohé, většina argumentů už se bude opakovat. Já se pokusím být zcela konkrétní a pokusím se zmínit z té lokální starostenské zkušenosti několik momentů, které jasně hovoří proti tomu, aby byla zavedena zákonná povinnost přijímat dvouleté děti do mateřských školek.
Za prvé je potřeba si uvědomit, že technické, hygienické, stravovací danosti mateřských školek prostě a jednoduše nejsou uzpůsobeny na to, aby je navštěvovaly děti, které jsou dvouleté, jejichž potřeby jsou opravdu mnohokrát zcela odlišné, jsou to děti, které mnohokrát vyžadují takovou péči, že je ty paní učitelky, a to slovo učitelky zdůrazňuji, budou muset v mateřských školkách přebalovat apod. Na to kupříkladu v těch mateřských školkách nejsou ani dostatečné prostory, které by umožňovaly, aby toto všechno proběhlo v souladu s hygienickými předpisy.
Mně obecně vadí, že tady není celá řada návazností, nikoli jenom finančních, ale třeba i na vzdělávací systém učitelek v mateřských školách. My po nich chceme stále více. Vždyť přece po nich chceme, aby získaly vysokoškolský titul, chceme po nich minimálně bakalářské vzdělání. A pokud se podíváme na vzdělávací plány pro učitelky v mateřských školách, tak ty jednoznačně hovoří o tom, že učitelky jsou připravovány na vzdělávací proces ve věkové kategorii tři až šest let. To je prostě to, co my jako stát definujeme v jejich vzdělávání. A teď jinou zákonnou úpravou posouváme, bez toho, abychom např. měnili tyto vzdělávací plány, povinnost přijímat už dvouleté děti do mateřských školek.
Rád bych ovšem zmínil i tu lokální zkušenost. Osm let jsem starostou města Kolína a byl jsem jím i v době, kdy přišla výrazná demografická křivka právě v té sféře dětí, které mají navštěvovat mateřské školy. Za osm let jsme zvýšili místa v mateřských školách za obrovských finančních nákladů o 150 míst. V současné době stavíme nový pavilon mateřské školy a tím konečně dosáhneme stavu, kdy budeme schopni v našem středně velkém středočeském městě zajistit to, aby tříleté děti měly zaručeno místo v mateřských školách. Představa, že od roku 2020 bych měl jako starosta zajistit toto místo i pro dvouleté děti, tak to je něco, co zcela mění investiční strategii celého města. Znamená to ji překopat, znamená to ale překopat i územní plán, protože ta místa už se prostě nenajdou. Znamená to najít nové prostory v katastru města na to, aby nové školky mohly být vůbec vystaveny.
My jako Starostové a nezávislí jsme v rámci projednávání státního rozpočtu na tento rok prosadili pozměňovací návrh 300 milionů korun na výstavbu mateřských škol. Chci jen upozornit, že touto částkou se ani nepovede zajistit, aby všechny tříleté děti, především v suburbanizované oblasti okolo Prahy, měly nárok na to, aby byly přijaty do mateřských škol, nemluvě o tom, jaký by musel být ten finanční výdaj ve chvíli, kdy by byla povinnost od roku 2020 přijímat děti dvouleté.
Vadí mi celkově ten princip, že stát jako ten vlk, před kterým se obce mají jako ty ovečky třást strachy, stále a stále přichází s novými povinnostmi, aniž by toto bylo prodiskutováno právě s obcemi. Já vlastně nevím, jaké bylo připomínkové řízení ze strany Svazu měst a obcí České republiky, ze strany Sdružení místních samospráv, protože tímto nařízením se komplikuje život obcím, jejich vedení, lidem v obcích, ale samozřejmě i učitelkám v mateřských školách. Proč se tedy pouštět do takového nařízení, které snad všem aktérům ve vzdělávacím procesu v dané věkové kategorii komplikuje život? Tedy my se samozřejmě jako Starostové a nezávislí s návrhem odmítnout povinnost přijímat dvouleté děti do předškolního vzdělávání plně ztotožňujeme.
Děkuji za pozornost. ***