Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

68.
Ústní interpelace

Nyní tedy dávám slovo prvnímu vylosovanému v pořadí, aby přednesl interpelaci na předsedu vlády Andreje Babiše, a je to poslanec Jan Chvojka. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty. Připraví se pan poslanec Vojtěch Filip.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, dovolte mi, abych se na vás obrátil se záležitostí, která se týká oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která je poradním orgánem vlády, doporučila na jednom ze svých zasedání vládě, aby byl zaveden limit účelové podpory pro financování takzvaně velkých výzkumných infrastruktur do roku 2022. Infrastruktury představují špičková vědecká pracoviště, a to nejen v rámci České republiky. Tento limit byl navržen ve výši 1 mld. 720 mil. korun ročně na období 2019 až 2021. Doporučení je v rozporu s usnesením vlády z 21. prosince roku 2015, v němž bylo rozhodnuto o navýšení této podpory pro zmíněné infrastruktury, a to z nyní nealokovaných prostředků účelové podpory v rámci rozpočtové kapitoly MŠMT. Zmíněné zastropování by bylo pro infrastruktury škodlivé z mnoha hledisek včetně omezení jejich plánované výzkumné činnosti. Navíc by bylo negativní i z hlediska udržitelnosti výzkumných center z operačního programu Výzkum, vývoj a inovace, ke kterému se zavázala naše republika Evropské komisi. Mnoho velkých infrastruktur vzniklo totiž právě z těch center.

Doporučení Rady pro vědu, výzkum, vývoj a inovace týkající se velkých významných infrastruktur je škodlivé a neuvážené a nemělo by být akceptováno. Proto se vás chci, pane předsedo vlády, zeptat na to, jaký je váš názor na tuto záležitost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Slovo má předseda vlády České republiky Andrej Babiš, interpelace ve věci financování výzkumných infrastruktur. Takže pane premiére, máte slovo, vašich pět minut. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové. Děkuji za tento dotaz. Tento nešťastný příběh si připomeňme, kdy vznikl. Vznikl za vlády pana Topolánka v letech 2007 až 2010 za vlády ministrů školství za Zelené - Kuchtová, Bursík a Liška). Celková výše investic 38 mld. Když jsem se stal ministrem financí, tak jsem se snažil dopídit, jak vlastně vznikly ty investice, kde je ten byznysplán. Co se vlastně očekávalo, jestli se vůbec očekávalo, že někdy ta centra něco vydělají, nebo je to jenom, že máme hezká centra a co z toho bude? A to jsem se bohužel ne úplně dozvěděl. Například my v rámci těch těchto center platíme ročně miliardu ročně do zahraničí za nějaké spolupráce a poplatky.

Takže jak jsem se vlastně stal předsedou té rady, tak jsme to začali řešit a v podstatě už RVVI to řešilo od října 2017. Tam bylo projednáno mezinárodní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur České republiky uskutečněné v roce 2017. Rada v té době žádala MŠMT, aby nebyly generovány závazky nad rámec vládou schválených střednědobých výhledů MŠMT na roky 2019 až 2020, to je usnesení vlády ze dne 25. září 2017 číslo 674. MŠMT požaduje v rámci aktuálních jednání při přípravě rozpočtu na velké výzkumné infrastruktury pro rok 2019 miliardu 750 mil., rok 2020 2,1 mld. a pro rok 2021 2,18 mld.

V únoru 2018 rada projednávala přípravu rozpočtu na rok 2019 a střednědobý výhled na roky 2020 a 2021 a pro tento návrh rozpočtu byl nastaven maximální objem financování provozních výdajů na velké výzkumné infrastruktury na roky 2019 až 2021 ve výši miliarda 720 mil. ročně. Tento limit je nastaven do výše aktuálně vládou schválených střednědobých výhledů a neohrožuje provoz stávajících velkých výzkumných infrastruktur. Pro rok 2019 tento limit respektuje požadavky MŠMT. Rada požádala MŠMT o dodání podkladů, které by jednoznačně specifikovaly náklady jednotlivých velkých výzkumných infrastruktur ve vztahu k aktuálním známým skutečným potenciálně budoucím přínosům těchto projektů pro Českou republiku. Tyto podklady nebyly ze strany MŠMT dosud dodány.

To znamená, že rada nemůže rozpočtovat další nové, dosud neschválené projekty velkých výzkumných infrastruktur, dokud nebudou dodány výše uvedené podklady MŠMT, analyzována efektivita přínosu rozšíření sítě velkých výzkumných infrastruktur. Případné navýšení rozpočtu MŠMT na velké výzkumné infrastruktury pro rok 2021 nad limit miliarda 720 mil. je možné řešit až při přípravě rozpočtu na tento rok během prvního kvartálu 2019. Do té doby bude možné zanalyzovat přínosy a efektivitu dodatečného navýšení rozpočtu pro vyhodnocení podkladů dodaných MŠMT. Takže usnesení vlády číslo 1067 ze dne 21. 12. 2015 není výše uvedeným postupem rady porušeno.

Takže nám samozřejmě končí udržitelnost a my si budeme muset položit otázku a budeme se chtít dozvědět od jednotlivých center, jaké mají očekávané výnosy. A doufejme, že to nebyla jenom centra, abychom měli centra, ale že to samozřejmě přinese pro naši ekonomiku velký přínos. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane premiére. A já ještě - máte zájem o doplňující otázku? Tak já mezitím, než dojdete k pultu, ještě přečtu dvě omluvy. Lukáš Kolařík se omlouvá, to je zvláštní omluva, od 14.32 hodin do 19 hodin, jednání ve volebním kraji, velice detailní čas, a z pracovních důvodů se omlouvá od 16 hodin do konce jednání také pan poslanec Jan Řehounek.

Takže pan poslanec Chvojka, prosím, máte jednu minutu na doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. A děkuji panu premiérovi za to vysvětlení, nicméně mám doplňující otázku. On říkal, že pro některá rozhodnutí, která se mají udělat, je potřeba, aby byla spolupráce, nebo koordinace s MŠMT, to znamená, aby oni dodali nějaké podklady či doporučení k nějakému rozhodnutí. Je to tedy chyba Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, že to ještě nebylo rozhodnuto? Je to tedy chyba pana ministra Plagy, který je ministrem v podstatě jednobarevné vlády, kterou řídí pan premiér Babiš? Zeptám se takto pana premiéra, jestli vidí chybu na straně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a pokud ano, jestli bude nějakým způsobem apelovat na vedení Ministerstva školství, aby tuto chybu napravilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane premiére. Ano, pan premiér si přeje reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak rozdíl té rady, kterou řídím já, a předtím, je ten, že vlastně tu radu ta ministerstva nebraly moc vážně a teď ji berou a my to centrálně řídíme. Nekoordinujeme, ale řídíme. A samozřejmě, my jsme řešili např. nedávno 6,9 mld. nespotřebovaných výdajů. Příští rada, to už bude čtvrtá, tam to ukážeme. A ta odpověď je - není to chyba ministra. Já jsem ten podklad nedostal za tři a půl roku, co jsem byl ministrem financí, a teď vlastně v řádu týdnu to dostanu. Takže evidentně to bude podstatně rychlejší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip, který byl vylosován na druhém místě. Název interpelace je vstup do soudních řízení ministra spravedlnosti. Připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený předsedo vlády, v médiích jsem sledoval závěrečné kroky České republiky a u nás vazebně stíhaného a o azyl žádajícího údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina. Vzhledem k tomu, že o azyl u nás žádá více osob, ze začátku jsem tomu pozornost nevěnoval. Změnu mého postoje vyvolala medializace této věci a zejména zcela netaktní a nehorázný postup a vyjádření ministra spravedlnosti, který do řízení vstupoval před ukončením azylového řízení, tedy v době, kdy to bylo zcela v rukou soudců, to znamená, kdy do toho státní správa vstoupit nemůže, aby nenarušovala nezávislost justice. Nejvíce jsem postrádal informace o tom, zda a vůbec kdy došlo k přeměně zadržovací vazby k vazbě vydávací. Vzetí do vydávací vazby nebo přeměna není přípustná, pokud není ukončeno azylové řízení. Pokud je mi z médií známo, byla podána kasační stížnost, a proto nemohu považovat azylové řízení za ukončené. Navíc proti případné přeměně zadržovací vazby na vazbu vydávací mají své opravné prostředky jak zadržovaný, tak jeho advokát.

Podle vyjádření advokáta zadrženého v médiích jsem zjistil, že rozhodnutí ministra o vydání bylo doručeno advokátovi až poté, co byl zadržovaný vydán. Proto se ptám, jak je možné, že ministr spravedlnosti rozhoduje v rozporu se zákonem a překračuje svou pravomoc. Jak je možné, že ministr spravedlnosti obchází v případě nutné obhajoby nejen zadrženého, tak jeho advokáta, který má garantovat spravedlivý proces?

Poslední otázka je jednoznačná. Pokud advokát zadrženého podá na Českou republiku žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva pro porušení spravedlivého procesu a ten zjistí, že ta žalobu je po právu, kdo zaplatí satisfakci, která může být velmi vysoká - (Předsedající: Čas.) Dobře, děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Vašich pět minut, prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Takže ke kauze Nikulin. Soudy v předchozím řízení rozhodly o přípustnosti vydání do Spojených států i do Ruska. Ministr spravedlnosti vyčkal rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti J. Nikulina. Ústavní soud rozhodnutím ze dne 27. března 2018 ústavní stížnost J. Nikulina odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Za těchto okolností ministr spravedlnosti rozhodl dne 29. března 2018 o povolení vydání J. Nikulina do Spojených států amerických.

Rozhodnutí ministra spravedlnosti se neodůvodnilo, nebo neodůvodňuje. Ministr spravedlnosti vyšel z toho, že Městský soud v Praze dne 30. května 2017 a Vrchní soud v Praze dne 24. listopadu 2017 vyslovily přípustnost vydání J. Nikulina k trestnímu stíhání do obou dožadujících se států, tj. do Ruské federace, tak do Spojených států amerických. Ústavní soud rozhodnutím ze dne 27. 3. 2018 spisová značka IV ÚS 530/2018 ústavní stížnost J. Nikulina odmítl jako zjevně neopodstatněnou. Uvedeným rozhodnutím Ústavního soudu tak pominuly účinky dříve Ústavním soudem přiznaného odkladu vykonatelnosti shora citovaných rozhodnutí obecných soudů, jimiž byla vyslovena přípustnost k vydání J. Nikulina do Spojených států amerických. Vedle toho zároveň rozsudkem ze dne 16. 3. 2018 spisová zn. 2AZ 6/2018 Městský soud v Praze zamítl žalobu J. Nikulina proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, jímž byla jako zjevně nedůvodná zamítnuta žádost jmenovaného o udělení azylu. Tím zároveň ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o azylu J. Nikulin ztratil postavení žadatele udělení mezinárodní ochrany. Za těchto okolností ministr spravedlnosti rozhodl dne 29. 3. 2018 o povolení vydání J. Nikulina do Spojených států amerických.

Ministr spravedlnosti při rozhodování o povolení vydání zkoumá kromě právních i další, tj. politické a zahraničněpolitické aspekty vydání konkrétní osoby do cizího státu. Rozhodování ministra o povolení či nepovolení vydání tak představuje politický rozměr projevu státní suverenity v extradičním zřízení. Jako takové se rozhodnutí ministra neodůvodňuje.

Na eventualitu souběhu dvou extradičních žádostí pamatuje zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věci trestních. Slovy - při rozhodování, kterému cizímu státu bude osoba vydána, ministr spravedlnosti zváží zejména pořadí, v jakém byly žádosti doručeny, okolnosti spáchání trestných činů, pro které se o vydání žádá, včetně jejich závažnosti, druh a výši uložených trestů a pravděpodobnost, s jakou mohou dotčené státy dosáhnout dalšího vydání osoby ze státu, jemuž by byla vydána z České republiky, jakož i to, zda je žádáno o vydání za účelem trestního stíhání nebo výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, nebo ochráněného opatření spojeného se zbavením osobní svobody - § 102 odst. 2. Těmto kritériím rozhodnutí Ministerstvo spravedlnosti vyhovělo. Zároveň ministr spravedlnosti uvážil, že trestní stíhání dle ruské extradiční žádosti již může být podle českého práva promlčeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu premiérovi. Přečtu jednu omluvu, pan poslanec Marek Novák se omlouvá od 15.50 do 19 hodin z pracovních důvodů.

Táži, zdali pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip má doplňující otázku. Ano, máte. Tak prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane premiére, já mám doplňující otázku. Myslíte si, že občané České republiky se mohou cítit v zahraničí bezpečně, když vydáváme do jiných než domovských států, pokud by Česká republika požádala o vydání českého občana zpět do naší vlasti, byť třeba pro jednání před trestním senátem?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan premiér Andrej Babiš. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já předpokládám, že ministr spravedlnosti skutečně zvážil všechny aspekty tohoto případu. A také jsem se to snažil vysvětlit, ale je to specifický případ. Pan Nikulin věděl, že je na něj zatykač. Takže já samozřejmě nejsem odborník na právo. Byl jsem ujištěn, že ministr spravedlnosti postupoval podle práva, a nemám důvod mu nevěřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Ivan Bartoš ve věci obsazení postu ředitele GIBS - výběrové řízení s veřejnou kontrolou, který byl vylosován na třetím místě. A připraví se pan poslanec Petr Gazdík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Vážený pane premiére, chtěl jsem se vás dnes v interpelaci dotázat poté, co jste svým tlakem donutil plukovníka Michala Murína v pondělí 16. dubna rezignovat na funkci ředitele GIBS. Dovolte se mi zeptat na tři otázky, které by jistě zajímaly nejen mě, pány a paní poslankyně, ale i veřejnost, která se v rámci občanské společnosti často vydává do ulic kritizovat nějaké kroky, se kterými nesouhlasí. Ostatně tu odpověď na první otázku mi tak podle mého názoru trochu dlužíte z mé předchozí interpelace.

Vzhledem k tomu, že tedy pan Murín již není v čele GIBS a toto místo je teď neobsazené, máte vy jako premiér v demisi nějakého kandidáta nebo doporučení, kdo by měl kandidovat na vedoucí pozici v Generální inspekci bezpečnostních sborů? Za druhé. Chtěl jsem se zeptat a být ujištěn, pokud mohu, zda míníte vypsat transparentní výběrové řízení v souladu se zákony, kdy jej vypíšete a jaké budou podmínky jeho účasti. A má poslední otázka (upozornění na čas) míří samozřejmě na to, jestli toto výběrové řízení skutečně bude transparentní a jak bude ta důvěra zajištěna, že do této pozice bude někdo obsazen skutečně nestranný. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych poprosil o dodržování času, aby se dostalo i na další poslance. Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Takže vašich pět minut, pane premiére. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Já musím odmítnout - já jsem nikoho k ničemu nedonutil. Já bych doporučil panu poslanci Bartošovi, aby si skutečně nastudoval materiály, které byly předloženy z bezpečnostního výboru, aby se skutečně seznámil s vyjádřením státních zástupců, jakým způsobem GIBS funguje. Proto odmítám tuto interpretaci. Já myslím, že i v tisku se dá zjistit dostatečně v rámci publikovaných informací o kauze Beretta, co se stalo a proč jsem následně měl stanovisko takové, jaké jsem měl. Rád bych připomněl historii GIBS, který vznikl v roce 2012, kdy vlastně první nominant byl za ODS bez výběrového řízení a další nominant pan Murín byl také jmenován bez výběrového řízení.

Takže odpovědi na ty otázky jsou. Kandidáta nemám. Určitě bude transparentní výběrové řízení. My se budeme snažit do doby výběrového řízení někoho pověřit, aby vedl GIBS.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Ivana Bartoše, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Pane poslanče, vaše minuta. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já jsem chtěl jenom ubezpečit pana premiéra Babiše, že mám tu kauzu nastudovanou, protože ji sleduji od samého začátku, kdy ten tlak byl vyvíjen. Ale o tom mluvit nechci.

Vy jste řekl, že zkusíte někoho pověřit. Já bych konkretizoval svoji první otázku. Máte nyní nějakého kandidáta pro dočasné pověření vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů do vypsání výběrového řízení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pane poslanče, to je strašná škoda, že nechcete o tom mluvit, o tom přípisu nastudovanou Vrchního státního zastupitelství z Olomouce. Já bych vám doporučoval si to přečíst, abyste věděl, o čem mluvíte, nebo ta vyjádření vrchního státního zástupce.

Takže znovu opakuji, od založení GIBS všichni ředitelé byli jmenováni bez výběrového řízení. My uděláme výběrové řízení. Na pověření nemám kandidáta. Nemám. Takže budeme hledat i na pověření nějakou formou, kterou ještě neznám. Nejsem to já, ale právníci, kteří to připravují. I na pověření budeme někoho hledat, i následně výběrové řízení bude transparentní.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Petr Gazdík ve věci důchodová reforma. Připraví se paní poslankyně Pekarová Adamová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane premiére, vláda teď chystá jednorázové zvýšení důchodů. Senioři si bezesporu zaslouží důstojné zabezpečení po aktivním životě, kdy přispívali do systému. Bohužel, minulá vláda se ani nepokusila o jakoukoliv důchodovou reformu, která by seniorům zajistila slušný příjem stabilně, ne v podobě pouze jakýchsi dárečků. Zejména generace dnešních třicátníků a čtyřicátníků může mít za pár let velký problém. A přiznejme si, pane premiére, že i my dva budeme jednou senioři a budeme v důchodě.

Vy ještě jako ministr financí jste jeden návrh důchodové reformy na stole měl, ale bohužel jste neměl odvahu, aby se o něm začalo diskutovat. Proto se vás, pane premiére, ptám: Pokusí se vláda v tomto volebním období, ať už bude jakákoli, předložit důchodovou reformu? Vláda teď rozdává dárky jednorázovým zvýšením. Pokusíte se alespoň o koncept reformy? Prosté ano nebo ne mi úplně postačí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, a já úplně tomu vystoupení nerozumím, protože vy říkáte "důchodci si zaslouží navýšení důchodů", a zároveň mluvíte o nějakých dárečcích. Takže buď si to zaslouží, a já si myslím, že ano, protože pokud máme průměrný důchod 12 430 korun a za bývalé vlády důchody vzrostly, pokud si dobře pamatuji, asi o 1 300 korun měsíčně, tak určitě naše vláda považuje důchodovou reformu za jeden z prioritních projektů.

Pokud říkáte, jestli my dva jsme senioři, tak vás mohu jenom informovat, že jsem se dozvěděl z Blesku, že jsem už v důchodovém věku od 2. 11. 2017, takže hlásím střet zájmů, kdyby s tím byl nějaký problém. Ale ještě jsem neměl čas si požádat o vyměření důchodu. Sám jsem zvědav, kolik budu mít, jelikož jsem odvedl asi 350 milionů odvodů do našich rozpočtů.

Takže ano, návrh důchodové reformy - vždyť jsme tady měli tu komisi 25 let a já nevím, že by ta minulá vláda měla na stole, já jsem nebyl vlastně odpovědný za MPSV. A my určitě chceme udělat důchodovou reformu, takže my to máme v programovém prohlášení a první krok je prosazení novely zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy, a to jste, pokud vím, dnes odsouhlasili, což přispěje ke zvýšení životní úrovně lidí s nízkými důchody, kde základní výměra tvoří významnou část důchodu. Zároveň tato novela upraví zvýšení důchodů o tisíc korun lidem, kteří dosáhnou věku 85 let, u nichž s ohledem na ekonomické možnosti valorizace dochází po dlouhé době vyplácení důchodů k určitému zaostávání za vývojem průměrných mezd, a to značnému. Návrh příslušné novely byl vládou schválen 27. února letošního roku a dnes prošla prvním čtením. To už jsem říkal.

Další oblastí je příprava návrhu na dřívější odchod do důchodu pro zaměstnance pracující v náročných profesích. V této věci intenzivně pracuje meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev práce a sociálních věcí, financí a zdravotnictví. Institucionální koncept věcného řešení, které by mělo být realizováno v rámci systému doplňkového penzijního spoření s příspěvkem zaměstnavatele, je v zásadě připraven a aktuálně experti Ministerstva zdravotnictví připravují první verzi definování činností, resp. osob je vykonávajících, mající charakter náročné profese. Tento návrh by měl být podle dohodnutého harmonogramu prací představen k další diskusi v polovině letošního roku.

Dlouhodobější směřování důchodového systému připraví odborný pracovní tým pro důchodovou reformu. Zhodnotí a provede revizi příjmů a výdajů důchodového systému a předloží návrh řešení, který zachová stávající kroky, bude definovat standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, také posílí zásluhovost a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali formy individuálního zajištění na stáří. Odborný pracovní tým byl ustanoven ministryní práce a sociálních věcí. V neposlední řadě v oblasti změn důchodového systému je záměrem vlády vytvoření národního důchodového úřadu. Nebudou to žádní úředníci navíc, ale ti, kteří se tím zabývají, ale tím chceme vlastně zdůraznit důležitost této reformy.

Budou zachovány výhody stávajícího systému, jako jsou stabilita, vysoká míra právní jistoty, nízká nákladovost, profesionalita a veřejnosprávní záruky při správě pojistného. Zároveň se oddělí správa příjmů a výdajů důchodového pojištění od státního rozpočtu, což pro všechny občany důchodový systém více zprůhlední a současně umožní vícezdrojové financování. Cílem výše uvedených změn je stav, kdy systém nastavený budoucí reformou musí být dlouhodobě stabilní, srozumitelný a finančně zajištěný. Proto změna realizována v podobě, která si získá širokou politickou a společenskou podporu. Je to priorita. Průměrný důchod 12 240 považuji za skandální. Určitě je potřeba se dostat aspoň na 15 tisíc. My skutečně chceme udělat tu reformu a chceme, abychom se na ní tady domluvili.

Důchody tvoří třetinu našich výdajů rozpočtu a je škoda, že jsme tomu v minulosti nevěnovali pozornost. My ten cíl máme a doufejme, že i s opozicí budeme spolupracovat. Také se snažíme vylepšit život našich důchodců i slevami na jízdném, které tak všichni kritizujete, kde jsme na to našli peníze, a je s tím velký problém. (Předsedající upozorňuje na čas.) Bylo by dobré vnímat, že když důchodce zaplatí nájem, léky, tak mu toho moc nezůstane u toho průměru.  

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže děkuji předsedovi vlády a táži se - ano, pan poslanec Gazdík má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére, za tu odpověď. Jsem rád, že chystáte tento důchodový ráj na zemi. Mám jenom doplňující otázku. Prosím, než přijde ten návrh reformy do Poslanecké sněmovny, plánujete nějakou širší politickou shodu napříč politickým spektrem, stranami zastoupenými ve Sněmovně, ať ta důchodová reforma má nějakou dlouhodobou stabilitu? Ano, či ne? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě. Vy dobře víte, že když nás vyzvete s nějakou racionální spoluprací, která má jasný cíl, jako například pan Fiala u zahraniční politiky, kdy jsme si sedli dohromady a víceméně jsme našli shodu, tak toto je tak důležitý projekt, že když to bude na stole, když to bude připravené, tak vás samozřejmě k tomu pozveme a budeme chtít s vámi o tom diskutovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslankyně Markéta Adamová Pekarová ve věci zasahování do voleb v České republice a připraví se pan poslanec Stanislav Blaha. Paní poslankyně, máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére v demisi, má interpelace se týká potenciálního ovlivňování voleb v České republice společností Cambridge Analytica. Objevují se názory, že se skrze tuto společnost mohl pokoušet ovlivnit vývoj v některých evropských státech a ve Spojených státech amerických ruský ropný gigant Lukoil. Za jednu ze zemí, kde Cambridge Analytica vyvíjela aktivitu, označil whistleblower a bývalý zaměstnanec společnosti Christopher Wylie i Českou republiku. O České republice se také zmiňoval ředitel firmy Alexander Nix na videonahrávce britské televizní stanice Channel 4, která celou kauzu odstartovala. Na videu hovoří navíc i další člen úzkého vedení společnosti o jisté východoevropské zemi, kde společnost právě dokončila práci na velmi úspěšném projektu. O kterou zemi se jedná, není jisté, ale je zde řada otázek a my bychom určitě měli na ně hledat odpovědi.

Christopher Wylie před britskou parlamentní komisí mimo jiné uvedl, že existovala silná vazba mezi Cambridge Analytica a firmou Lukoil. Z jeho slov víme, že mezi těmito společnostmi probíhala pravidelná komunikace. Víme, že Alexander Nix zasílal do Lukoilu prezentace o tom, jaká data Cambridge Analytica používá, jaké jsou jejich kapacity a čeho jsou všeho schopni. A také víme, že profesoři, kteří vytvořili profilovací systém, na jehož základě mohla právě tato společnost ovlivňovat volby, jezdili pravidelně do Ruska a značnou část svých projektů dělali z Ruska. Všechny indicie naznačují, že Cambridge Analytica působila v české politice v nedávné době a že se mohlo jednat o spolupráci za ruské peníze skrze firmu Lukoil, která vyplácí šéfporadce prezidenta Zemana pana Nejedlého, na českých prezidentských volbách.

Vážený pane premiére, co dnes české vládní instituce vědí o působení této společnosti v české republice v posledních letech? Prošetřují české bezpečnostní instituce potenciální ovlivnění českých voleb touto společností? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy dáme slovo panu předsedovi vlády Andreji Babišovi. Vašich pět minut. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: K dotazu na zasahování do voleb v České republice lze uvést následující. Touto otázkou se zabývala mimo jiné odpovědné orgány i Bezpečnostní rada státu. Na schůzi Bezpečnostní rady státu dne 11. ledna 2018 bylo projednáváno mimo jiné, zda členové Bezpečnostní rady státu či zpravodajské služby České republiky disponují nějakými informacemi o pokusech narušit průběh voleb v České republice. Nevím, jestli to bylo v tom kontextu, kdy jeden z kandidátů, myslím, že pan Drahoš, oslovil i premiéra - ale to už bylo asi předtím. Ministr vnitra sdělil, že jeho rezort žádné takové negativní informace nemá. Ředitel BIS uvedl, že služba se záležitostem souvisejícím s volbami velmi intenzivně věnuje a nemá žádné informace o tom, že by docházelo k narušování přípravy voleb nebo že by mělo dojít k narušení voleb jako takových. Pokud by takovými informacemi disponovali, okamžitě by o tom informovali všechny zákonné adresáty.

Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, NÚKIB, doplnil, že NÚKIB zajišťuje ochranu před kybernetickými útoky a vytvořil s Českým statistickým úřadem již při parlamentních volbách na podzim roku 2017 pracovní skupinu pro technickou podporu přenosu volebních výsledků. Stejná podpora byla připravena i pro prezidentské volby. Uvedl, že NÚKIB nemá žádné informace o kybernetických útocích a jeho pracovníci jsou v pohotovosti pro poskytnutí veškeré pomoci v případě nutnosti. K dnešnímu dni, to znamená 19. dubna 2018, podle sdělení ředitelé BIS nejsou známy informace, které by nasvědčovaly zasahování do voleb v České republice a nejsou potvrzeny žádné spekulace o tom, že by mělo k ovlivňování voleb v České republice dojít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já nyní přečtu omluvu pana poslance Jana Lipavského do konce pracovního dne z osobních důvodů a táži se, jestli má paní poslankyně doplňující dotaz. Ano, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vaše odpověď vlastně neobsahovala právě reakci na ty nejnovější informace, které máme v rámci všeho, co se děje ve světě kolem Cambridge Analytica. Domnívám se tedy, že ty informace, které jste uváděl, jsou ještě z období předtím, než se objevily nové skutečnosti.

Za zajímalo by mě, jestli tedy hodláte na to nějakým způsobem reagovat, na ty nově objevené informace, které jsem tady zmiňovala, které jsem tady citovala. A možná jich bude ještě celá řada dalších, ale budou se teprve objevovat. Takže jestli hodláte reagovat na ten aktuální vývoj a nikoliv tedy jen spoléhat na to, že všechna ta dosavadní šetření byla tedy pravdivá a tím zůstanou uzavřena. Protože si myslím, že ty nové skutečnosti jsou natolik závažné, že bychom je měli vzít v potaz a minimálně se zajímat o to, jestli opravdu Česká republika figuruje v těch zmínkách oprávněně, či nikoliv.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já s tím nemám problém a můžeme určitě dát další dotaz, nebo dožádání na služby konkrétně Cambridge Analytica.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Stanislav Blaha ve věci dopadu daňové reformy na rozpočty obcí a měst, který byl vylosován jako šestý, a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Pane poslanče, prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane premiére, zhruba před měsícem nás prostřednictvím médií seznámila paní ministryně financí Schillerová s konceptem daňové reformy, kterou připravuje vaše vláda. Celkově chcete lidem ušetřit na daních asi 22,3 mld. korun, což je samozřejmě dobře. Každé snížení daní a zejména zdanění práce je správné. Vaše reforma počítá s tím, že zhruba čtvrtinu té úspory zaplatí obce a města. To správné není, protože potrestáte jedinou součást veřejných rozpočtů, která dlouhodobě hospodaří zodpovědně. Pane premiére, za těch několik týdnů od zveřejnění daňové reformy jste objevil téměř 170 miliard korun. To je obdivuhodné. A já bych chtěl mít v životě alespoň setinku vašich detektivních schopností.

Jako starosta okresního města jsem povinen se vás zeptat: Bylo by možné se o to vaše štěstí podělit s obcemi a městy a nechat jim těch 5 až 6 miliard, o které je chce připravit daňová reforma? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za to sarkastické vystoupení. Škoda, že jste mi, pane starosto, nepoděkoval za ten výběr daní, za to kontrolní hlášení a za EET, že jsme vybrali o 6 miliard navíc a ještě snižovali daně. Takže se zkuste zeptat starostů nebo hejtmanů, jak jsou spokojeni s výběrem daní. Já myslím, že jsou nadšeni. Protože například za poslední čtyři roky dostaly obce o 54 miliard navíc. Víte to? 54 mld. korun navíc obce. Díky výběru daní. A ještě jsme snižovali daně. Takže to, co jsem udělal jako ministr financí, zafungovalo. Kontrolní hlášení a EET, to je vaše mantra, to chcete zrušit. A to vám nevadí, že kdybychom to zrušili, že by ty obce o to přišly? Myslím, že je potřeba skutečně diskutovat objektivně, a tady v prostoru vznikla atmosféra, že my chceme obcím vzít peníze. Není to pravda. Není to pravda. A i kdyby to prošlo, jako že ta reforma zatím není odsouhlasená ani v rámci našich jednání.

A samozřejmě já chápu, že vy neřeknete, že my chceme dát zaměstnancům 23 miliard. Ne, ne, to nechcete říct. Vy chcete říct, že údajně by přišly obce o peníze, ale i kdyby na to došlo, tak ty obce dostanou o 3 miliardy navíc. Takže buďme objektivní. Minulý rok měla samospráva a stát fantastické výsledky a za naší minulé vlády jsme navyšovali RUD, to znamená ty výnosy obcí a krajů, které dostaly navíc 19 miliard, tak byly skvělé, měly obrovské přebytky a poprvé jsme měli přebytek celkově o 82 miliard. Takže myslím si, že si nikdo nemůže stěžovat. Ale to samozřejmě o tom se nemluví, jenom se vytrhuje něco z kontextu.

A těch 167 miliard, které jsme tady diskutovali a pan Kalousek tu dneska diskutoval. Ano, pan Kalousek se vyjadřoval, že údajně na to nejsou peníze. Ne, ony jsou. Ale kdyby to vyčerpali, tak samozřejmě, že by to byl deficit. Ale prosím vás, ty nespotřebované nároky, to jsou už schválené minulé rozpočty. A bylo to každý rok. Ale v minulosti to ta vláda neřešila. Já jako ministr financí tehdy jsem neměl tu sílu donutit ty ministry, aby se nad tím zamysleli. A teď to děláme a v podstatě to nemá ani moc nic společného. Takže já jsem nic nenašel. Každý rok to je stejné. A ty nároky jsou stále vyšší a vyšší od roku k roku. Takže buďme objektivní.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Blahy - máte doplňující otázku, pane poslanče. Máte slovo, minutu. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Tak já samozřejmě musím reagovat, protože jsem si připadal, že jsem interpelován já. Já jsem dostal výrazně více dotazů než pan premiér.

Nicméně vy dobře víte, že to, že je větší výběr daní, že zkrátka i obce a všichni se z toho mají lépe, není zásluha vaší vlády a už vůbec ne vás jako premiéra osobně. Já chci opravdu od vás to ujištění, protože vy jste se opakovaně vyjadřoval na nejrůznějších setkáních o tom, že prostě obce hospodaří dobře, mají rezervy, bylo by dobré se na to nějakým způsobem podívat, protože ostatní všichni dělají dluhy. A já nechci, aby byli trestáni ti úspěšní, protože ty obce si šetří na strategické projekty, velké projekty, které musejí realizovat, a pokud by je vláda trestala tímto způsobem, tak by to dobře nebylo. Takže ten dotaz už zazněl.

Děkuji ještě jednou za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, tak to je ta klasická demagogie, pane kolego. Tak já nevím. Zkusme si říct, kolik byl růst a o kolik jsme vybrali té DPH navíc. Tak když byl růst 4,5 % v roce, pokud si pamatuji, 2015, ano, tak se podívejte na ten růst a spočtěte si to.To je fakt trojčlenka. A těch daní, když byl růst pět a teď máme DPH jedenáct, dvanáct, tak pokud souhlasíte, že dvanáct je víc než pět, tak neříkejte, že to bylo dáno růstem. A ten růst jsme udělali my, minulá vláda. My jsme dali lidem peníze, důchodcům, navýšili jsme platy. To, co vaše koalice demokratických stran tady s bývalým ministrem financí, 670 miliard jste nasekali dluhy, tak my jsme nejenom snižovali daně, ale vybrali jsme. A například tu DPH mezeru jsem snížil, 80 miliard, nebo 72 na 40. Měli jsme jedny z nejlepších výsledků v Evropě. Takže to všechno je naše zásluha. To je všechno kontrolní hlášení a EET, které nesnášíte a chcete zrušit. A potom ty obce přijdou o peníze, jak si tady stěžujete.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A s další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová ve věci evropských fondů a školské infrastruktury a připraví se pan poslanec Jiří Valenta. Paní poslankyně, máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo.

Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci extrémního převisu žádostí o protialokaci u výzvy číslo 46 a číslo 47 IROP pod názvem Infrastruktura základních škol. Podle bodového hodnocení je zjevné, že nebude podpořena obrovská řada projektů, které dosáhly maxima možného počtu bodů v případě, že nebudovaly novou kapacitu, ale zaměřily se na kvalitativně zásadní zlepšení podmínek pro definované klíčové kompetence. V rámci území došlo při tvorbě místních akčních plánů k takzvané dohodě o strategických investicích a všechny tyto projekty jsou výsledkem shody v území, že se jedná o prioritní a potřebné investice pro pokrytí sítě území alespoň dostatečně vybavenými školami.

Vážený pane premiére, proč nedojde k navýšení alokace tak, aby byli uspokojeni všichni žadatelé, kteří získali v bodovém hodnocení stejný počet bodů? Kritériem pro výběr projektů je tak nyní čas podání žádosti za situace, kdy jiné programy MMR nevyčerpávají svoji alokaci, a jejich čerpání je dokonce ze strany EU pozastaveno. Podle mých informací se u výzvy číslo 47 jedná přibližně o jednu miliardu korun.

Uzávěrka žádostí byla 14. února 2017 a stále není připraveno hodnocení výzvy. Přitom obrovským problémem za situace tak masivního prodlení při hodnocení zůstává podmínka dokončení do 28. června roku 2019. Zásadní infrastrukturní opravy lze ve školách realizovat především o prázdninách. Ptám se vás tedy, pane premiére, proč nedojde k posunu termínu pro dokončení. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji i za dodržení času a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážená paní poslankyně, já bych vám chtěl poděkovat, i když od vás se toho nikdy nedočkám. Ale já vám děkuji za to, že jste mi, ještě když jsem byl člen rozpočtového výboru v roce 2013, dala tu myšlenku, že kolem Prahy chybí školy. A já jako ministr financí jsem zrealizoval ten projekt, i když jste mi tehdy řekla, že ministr financí Kalousek vám na to nedá peníze. A já jsem to udělal. Sto padesát obcí dostalo tři miliardy dotací. A nebyl to můj úkol. Já jsem byl ministr financí, ne ministr školství. Takže já vám děkuji za myšlenku a vy mi za to nikdy nepoděkujete, ale určitě si myslím, že si to myslíte.

Takže infrastruktura pro školství je podporovaná z Integrovaného regionálního operačního programu, IROP, a tam je alokace 14 miliard. Jedná se o podporu mateřských škol, základních škol, středních škol i zařízení pro zájmové neformální a celoživotní vzdělávání. IROP vyhlásil první výzvu pro předkládání projektů mateřských škol již na konci 2015. Další výzvy pak byly vyhlášeny v průběhu roku 2016. Projekty mateřských škol byly schváleny již před rokem a půl a nyní se realizují, proplácejí a některé jsou již ukončeny. U výzvy na základní školy jsme zaznamenali opravdu velký převis poptávky, přihlásily se k projektu za celkem více jak 9 miliard, přičemž původní alokace výzvy byla pouze 2,2 miliardy. V minulém roce se nám podařilo dohodnout s Evropskou komisí navýšení prostředků na základní školy o jednu miliardu korun, to je na 3,2 miliardy.

Není pravdou, že by projekty neměly vydána rozhodnutí a nebyla dohodnocena výzva. V současné době naprostá většina projektů vydaná rozhodnutí o poskytnutí dotace má a může své projekty realizovat. V současné době také chceme převést další prostředky na uvedenou výzvu základních škol, a to v celkové výši téměř miliarda, a zároveň vyhlásit ještě jednu výzvu na projekty mateřských škol ve výši 600 milionů na podzim tohoto roku.

Škoda, že tu není pan Farský. A je tu pan Farský. Tam ta školka v Semilech. Vždyť já se o ni starám. (Smích v jednacím sále.) On místo toho akorát tady křičí na nás: ohrožení demokracie! Ale já tu školku v Semilech postavím. A já jsem i paní starostce udělal tu schůzku na Ministerstvu financí a teď jsme ji nasměrovali na MMR. Krásný projekt za 10 milionů. Škoda, že pan Farský tedy se o to nestará. Ale my to za něj uděláme. Pohoda. (Smích v jednacím sále.)

Takže Evropská komise byla informována a bude to schvalováno na monitorovacím výboru IROP v květnu i za účasti Evropské komise.

Jinak mateřská škola v Semilech, to jsou hrozné boudy. Viděla jste to? (Premiér se obrací na poslankyni Kovářovou.) Já vám donesu fotky, abyste to viděla. Strašný.

Škoda, že už to dávno nikdo neudělal. Ale starostka je šťastná, že jí pomáháme.

Takže připravujeme výzvu na speciální školy za 500 milionů. Zároveň připomínám, že podporujeme mateřské, základní a střední školy z IROP prostřednictvím tzv. integrovaných nástrojů. Jednak všechna krajská města a jejich zázemí si vydefinovala objem prostředků, které jsou určeny pro tyto projekty, tzn. samotná města a obce v zázemí těchto krajských měst mají k dispozici dalších více jak 4,5 miliardy, další cca 2 miliardy mají k dispozici tzv. místní akční skupiny, které mohou investovat do školství v rámci venkovských oblastí. Nutno podotknout, že zároveň jsme podpořili (z) IROP minulý rok i projekty středních škol v celkové výši více jak 4 miliardy. Ze všech operačních programů má IROP nejnižší míru chybovosti, a to i po důkladném auditu Evropské komise. Přijímání projektu, jejich proplácení tak probíhá bez sebemenších problémů.

Takže my jsme, i na základě mého rozhodnutí ministryně Dostálová připravila dopis na komisařku Cretu, kdy jsme jí napsali, že nečerpáme nějaké programy a že tam máme převis právě tady, o čem mluvíte, a teď se už vlastně vyjádřili a čekáme na termín, abychom to urychlili, a vnímáme to jako prioritu. Takže má to naši plnou podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji předsedovi vlády a paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Jen bych spíše komentovala to, co tady řekl pan premiér. Pane premiére, jenom připomenu za ty základní školy. Ano, trvalo to dlouho, než jsme vás přesvědčili, protože vy jste byl jeden z mála, který v rozpočtovém výboru hlasoval proti prosazení a zřízení tohoto dotačního titulu. Takže to na úvod.

Potom co se týká té školky v Semilech, také připomenu historii. My jsme dávali do státního rozpočtu pozměňovací návrh, aby se navýšil dotační titul na mateřské školy o 300 milionů. A hádejte, kdo hlasoval proti? Proti navýšení tohoto titulu? Hnutí ANO v čele s vámi, pane premiére. Takže není divu, že když pak posíláte - ten návrh naštěstí prošel, protože je tady řada rozumných poslanců. Ten návrh naštěstí prošel. A kam jste poslal paní starostku ze Semil? No poslal jste ji na Ministerstvo školství, aby jí dali peníze z toho titulu, který jsme prosadili my. (Předsedající upozorňuje na čas.) Protože vy jste hlasovali proti. A vnuknu vám novou myšlenku. (Předsedající opět upozorňuje na čas.) Přidejte na mateřské školy právě do onoho dotačního titulu! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má premiér Andrej Babiš. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No to hnutí, je to skandál, že to vůbec vzniklo. To je katastrofa. Jasně. Já jsem byl tedy proti a potom jako ministr financí jsem to udělal v červnu 2014. To má logiku. Vždyť jste mi to tady za dveřmi říkala, že "Kalousek mi nedá ani korunu na to! Neříkejte mu to." Ne? Nepamatujete? Tady za dveřmi u toho sloupu. (Smích.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, oslovujte poslance mým prostřednictvím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže vy mě nepochválíte, ale já vás chválím. Byla to dobrá myšlenka a já jsem ten, který ju zrealizoval, tak doufám, že mátě radost. A ty školky uděláme, nebojte se. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A s další interpelací vystoupí poslanec Jiří Valenta ve věci nalezených či nenalezených 170 miliard korun, s otazníkem, a připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, původně jsem měl na mysli se vás zeptat na detailní objasnění vašeho tvrzení, které se objevilo na vašem facebookovém profilu, které si dovolím znovu zacitovat: "Po vládní analýze jsme našli k 1. lednu 2018 celkem 170 miliard korun, což jsou neutracené peníze z minulých rozpočtů." Ale protože jste do jisté míry toto objasnil již při dnešním projednávání návrhu zákona o zrušení Fondu národního majetku, a já nejsem pokrytec, abych se vás ptal na něco, na co již znám odpověď - byť trochu nejasnou, podotýkám -, zkusím se v této souvislosti zeptat na něco jiného, ovšem úzce souvisejícího.

1. Nevidíte zásadní problém v tom, že vláda navrhuje těmito - zdůrazňuji jednorázově získanými - prostředky financovat např. některé trvalé výdaje? Typicky, nyní to zlevněné cestování některých sociálních skupin ve vlacích? Co třeba je využít k umoření státního dluhu a navrhované dopravní benefity seniorům a studentům potom uhradit z jiných kapitol státního rozpočtu?

2. Když skutečně dojde ke zpětnému účetnímu převodu rozpočtem přislíbených a nevyčerpaných peněz ministerstvy, neberete jim tak teoretickou možnost v budoucnu je utratit na potřebné věci a nebude to také nutit tato ministerstva k tomu, aby vždy utrácela peníze, i když to nebude účelné, prostě je vyhazovat z oken, jen aby se potom nemusely další rok opět účetně vracet? Zatím děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Vašich pět minut. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No určitě to tak nebude. My řešíme rok 2018. My jsme zdědili rozpočet, to není náš rozpočet, to je rozpočet v kombinaci končící vlády a Sněmovny, takže tato vláda ho nesestavovala. My jsme diskutovali s kraji o našich vztazích a domluvili jsme se, že nebudeme skutečně řešit každé navýšení buď platů řidičů, nebo pracovníků sociálních služeb, že ony si to pokryjí a za to my seženeme 4 miliardy na opravy silnic druhých a třetích tříd. Takže to jsme po delší diskusi udělali. Taky musíme tady plnit slib pana ministra zemědělství, který před volbami 27. 9. sliboval zemědělcům, že jim dá peníze za škody způsobené suchem a mrazem, a samozřejmě jim nic nedal a je to závazek, tak to musíme plnit. Takže ty peníze, a myslím, že už to odznělo víckrát, tak když jsme ušetřili v kapitole MŠMT na kurzovém rozdílu 300 milionů a někdo se snaží v médiích stále to interpretovat, že jsme vzali učitelům, tak samozřejmě my jsme to už stokrát vyvrátili. Takže je to jenom opatření k roku 2018. Máme nějaký zákon o rozpočtových pravidlech a ten nás nepustí. Takže já myslím, že jsme to už vysvětlili několikrát, tak doufejme, že si rozumíme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda má doplňující dotaz. Ano, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Pane premiére, děkuji vám za odpověď, i když ji považuji tedy za velice nedostatečnou a velice vágní. Vy kolem toho chodíte v hodně širokých soustředných kruzích, kolem toho problému, než abyste mi vysvětlil, na co jsem se ptal. Ale já to už dál nebudu komentovat. Položil bych vám ještě jednu, třetí, závěrečnou otázku a teď bych chtěl vyloženě přesnou, konkrétní odpověď.

Za předpokladu, že se nyní utratí těch 170 nespotřebovaných miliard, o kolik se nám zvýší deficit státního rozpočtu? Já se domnívám, že právě o těch 170 miliard, neboť tyto peníze přece již nejsou rozpočtované. Je tomu skutečně tak?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Určitě. A to je ten rozdíl v té interpretaci, kdy pan Kalousek říkal, že ty peníze nejsou, a já říkám, že ty peníze jsou. A kdyby se utratily, tak je to deficit.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a s další interpelací, resp. s poslední interpelací na premiéra Andreje Babiše vystoupí pan poslanec Miroslav Kalousek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane premiére, dnes dopoledne prošel do druhého čtení návrh Komunistické strany Čech a Moravy na zrušení zákazu dodávek pro Búšehr. Ten návrh podpořili vaši poslanci, poslanci SPD a poslanci Pirátů. Náš názor, že Stát Izrael je náš přítel a přítel se neprodává, zůstal v menšině. Ale to nechám na parlamentní diskuse.

Spíše mě zaujalo, že vláda k tomuto návrhu měla neutrální stanovisko. Neutrální stanovisko znamená, že je mi v zásadě jedno, jak to dopadne, což v tomhle případě u vlády je naprosto nemyslitelný postoj, protože to je vrcholně mezinárodněpolitické rozhodnutí a zahraniční politiku tvoří a zodpovídá za ni vláda.

Je skutečně možné, pane premiére, že v této otázce, v otázce vztahu ke Státu Izrael, vaše vláda nemá názor? Že je jí to jedno? Že má neutrální stanovisko? Opravdu platí, že v tomto případě vaše vláda žádnou politiku nedělá? A že když se to netýká zájmů Agrofertu nebo zájmů vašeho vlastního trestního stíhání, tak je vám to prostě jedno a žádnou politiku neděláte?

Z tohoto důvodu si vás jako představitele české vlády dovoluji požádat, zda byste nám poslancům mohl říci, protože vláda tu věc projednávala už třikrát, zda vy sám jste pro zrušení zákazu dodávek pro elektrárnu Búšehr, nebo jste proti? Jedno, nebo druhé. Jestliže řeknete, že je vám to jedno, což jste napsali ve vládním stanovisku, bude to také odpověď, ale odpověď v případě vlády jako politického orgánu naprosto skandální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Já mezitím přečtu ještě dvě omluvy poslanců. Paní poslankyně Andrea Brzobohatá se omlouvá od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jaroslav Bžoch se omlouvá mezi 15.15 a 18 hodin z důvodu jednání.

Tak, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já děkuju panu Kalouskovi, že nezapomněl vzpomenout to stíhání, které si ten systém na mě objednal. On je takový typický reprezentant toho systému.

A já jsem myslel, vy mně vždycky tady vyčítáte, že ta vláda rozhoduje ve sboru. Jste říkali... Tak jsem diktátor, nebo rozhodujem ve sboru? No tak ta vláda se asi neshodla, tak dala neutrální stanovisko. To je všechno. A vždycky jste říkali, že Sněmovna je nejdůležitější, že tady si to všechno vykecáme. Tak máte možnost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A pan poslanec Kalousek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Tak to nám jako skoro vždycky lžete, pane premiére, protože jednací řád vlády znám. Když se ta vláda neshodne, tak prostě udělá závěr, že nepřijala žádné stanovisko, podle jednacího řádu. Což se opravdu stane, může se to stát. Tak nepřijala žádné stanovisko. Ale my nemáme stanovisko vlády, že vláda nepřijala stanovisko. My máme stanovisko vlády, že je to vládě jedno. Tak přestaňte lhát a řekněte nám jako předseda vlády, jaké vy máte stanovisko ke zrušení dodávek pro Búšehr!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak my jsme jiná vláda. My jsme ta menšinová a v demisi hlavně. (Úsměv v sále.) Jo, takže vlastně pan Fiala říkal, že máme jenom svítit a topit, tak bysme neměli nic dělat. (Směje se.) Takže ve sboru jsme rozhodli neutrálně. (Potlesk poslanců z řad ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji panu premiérovi a poslancům za interpelace na předsedu vlády. Vzhledem k tomu, že byly vyčerpány všechny ústní interpelace na předsedu vlády, budou kontinuálně následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Vyzývám poslance Jana Zahradníka, aby přednesl interpelaci na ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Václav Klaus. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v současné době probíhá další fáze legislativního procesu na úrovni Evropské unie, tedy trojstranná jednání nad návrhem novely směrnice o energetické účinnosti, což je součást tzv. zimního energetického balíčku. Dá se říci, že to jediné, na co si široká veřejnost a většina z nás dokáže vzpomenout, jsou spory o to, zda je dostatečné zvýšení energetické účinnosti o 30 %, nebo zda je potřeba být ambicióznější a požadovat zvýšení o 40 %.

Před 150 lety britský ekonom William Stanley Jevons hledal příčinu, proč v Anglii neklesá spotřeba uhlí, když nové parní stroje mají stále vyšší účinnost a spotřebují tak méně paliva. Od té doby byl tento jev mnohokrát potvrzený, ať již šlo o snahu Spojených států amerických o snížení závislosti na dovozu ropy prostřednictvím zvyšování účinnosti automobilů a snižování jejich spotřeby, nebo zcela nedávné výsledky výměny žárovek za úspornější světelné zdroje, tedy s větší účinností, v Norsku. Výsledek byl vždy opačný, než očekávali ti, kdo zadávali tyto výzkumy, a nešlo o žádnou náhodu nebo nedopatření. Nedošlo k žádnému snížení spotřeby uhlí, ropy nebo elektrické energie, ale vždy jen k jejich zvýšení. Jedná se o tzv. Jevonsův paradox, největší paradox environmentální ekonomie.

Na podzim minulého roku firma Enviros, dlouhodobě spolupracující také s Ministerstvem průmyslu a obchodu, zpracovala pro Svaz průmyslu a dopravy studii s názvem Energetické úspory do roku 2030 dle cílů Evropské unie. Její závěr je možné shrnout tak, že na ušetření jedné koruny musíme utratit 10 korun, anebo pokud zaměníme jednotky (upozornění na čas), na ušetření 1 kWh 10 kWh musíme spotřebovat.

Jsou vám známy tyto věci? (Předsedající znovu upozorňuje na čas.) Jak se k nim stavíte? A zdali na ně berete ohled při vašem jednání a vystupování na Radě ministrů Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a slovo má ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci. Pane poslanče Zahradníku, rád bych uvedl, že z důvodů, které jste ve své interpelaci zmínil, věnuji záležitosti mimořádnou pozornost, a to nejenom proto, že vlastně aplikace tohoto balíčku s vazbou na účinnost bude mít výrazný dopad na energetiku, ale především také na státní rozpočet v následujících letech.

Na základě projednání revize směrnice mezi členskými státy byly oproti původnímu návrhu Komise předloženému v listopadu 2016 provedeny změny textu, které jsme dlouhodobě prosazovali v souladu se zásadními body rámcové pozice České republiky a k této revizi schválené výborem pro Evropskou unii na vládní úrovni dne 27. 2. 2017. Rámcovou pozici vlády České republiky podpořil svým usnesením výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny i plénum Senátu. Z toho důvodu Česká republika podpořila schválení obecného přístupu na jednání Rady pro energetiku v červnu loňského roku. Nyní probíhá jednání v rámci tzv. trialogů s Evropským parlamentem a Evropskou komisí a při nich máme i nadále stejnou pozici, tj. racionální vyšší cíle energetické účinnosti do roku 2030 a jeho nezávaznost a flexibilitu pro nastavení a naplňování způsobů povinného zvyšování energetické účinnosti podle článku 7, které respektuje národní specifika.

Pro nás je dále zásadní udržet dostatečnou míru flexibility a nezávaznosti v plnění tohoto cíle, kumulativních úspor energie, který odpovídá snižování konečné spotřeby u konečného zákazníka o 1,5 % v období v letech 2021 až 2030. V případě flexibilit se jedná zejména o snížení závazků v období v letech 2026 až 2030 na úroveň 1 %, možnost započítat kumulované úspory energie z dlouhodobých opatření realizovaných před rokem 2021 a energií plynoucích z využívání obnovitelných zdrojů energie, využitou pro vlastní spotřebu v budovách (?). V případě započítávání obnovitelných zdrojů energie prosazujeme, aby došlo k započítání nepalivových obnovitelných zdrojů energie, které využívají dostupnou energii, pozitivně ovlivňují stav životního prostředí a zároveň tím přispívají k naplnění cílů v oblasti dekarbonizace a nákladově efektivních opatření.

Dovolte mi se také velmi krátce zmínit o studii, která byla vzpomenuta, firmy Enviros. Mám tady k dispozici podklady, které se zabývají touto studií. My jsme rádi, že studie vznikla, že se nad ní můžeme bavit. V každém případě kumuluje v sobě řadu záležitostí, které je možno diskutovat, a přispěje i k prosazení a podpoře našich stanovisek, které sdělujeme Evropské komisi.

Závěrem bych chtěl říct, že si ještě z důvodu některých podkladů, které nepovažujeme za relevantní, zpracováváme vlastní studii Ministerstva průmyslu a obchodu a v současné době bude o ní velká diskuse na půdě MPO a bude dokončena.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi a táži se pana poslance Zahradníka... Ano, máte doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, děkuji za vaše vyjádření. Já jsem byl zpravodajem tehdy v tom evropském výboru, takže to vím. Jenom bych vás chtěl požádat, abyste přispíval k tomu, aby tyhle názory, které úplně nejsou konformní s mainstreamem v Evropské unii, byly šířeny, aby se nestaly tématem, o kterém je zakázáno mluvit, o kterém se sice ví, ale které patří mezi jakési tabu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji. A slovo má pan ministr. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Jenom velmi krátkou reakci. Děkuji panu poslanci Zahradníkovi nejenom za příspěvek, ale za celou dobu spolupráce, kterou s MPO v dané oblasti vedeme, a doufám, že bude ku prospěchu konečného zákazníka a občanů ČR.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo poslanci Václavu Klausovi, který byl vylosován na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagu, kterého tady však nevidím, takže vám pan ministr odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Vážený pane ministře nepřítomný, já bych využil tuto interpelaci, abych vám připomenul vaši zodpovědnost za českou vzdělávací soustavu, protože jste hlavou exekutivy ve školství. Vím, že jste zdědil svůj resort ve velice neblahém stavu legislativně, věcně, chápu, že nevíte dne ani hodiny, jak dlouho zůstanete ještě ve funkci, nicméně vaší povinností je konat. Včera jste se přidal k tomu, že jste z politických důvodů zamítl novelu, která jistým způsobem vylepšovala, nebo vracela některé špatné věci v české legislativě týkající se školství. Z politických důvodů jste se rozhodl, že poslechnete politický tlak a uvrhnete české školství do chaosu od září, od října tohoto roku. Dobře. Tak to nechme být.

Nicméně jedna věc už je jasná a odborná, a dokonce i politická veřejnost se na ní shoduje, a to je obrovský problém, který vyvolala plošná inkluze. Vy jste sliboval, že v tom budete konat. Myslím, že v tom děláte málo. Já jsem připravil podrobnou změnu vyhlášky číslo 27/2016 (ukazuje několik papírů), dal jsem vám to i v písemné interpelaci. Takže prosím reagujte, změňte to. Samozřejmě nemusíte to změnit doslova tak, jak to uvádím já ve spolupráci s Asociací speciálních pedagogů, ale konejte. Strčit hlavu do písku nebo ani nepřijít do Sněmovny skutečně není to, co české školství potřebuje. A vyzývám vás tady takto od pultíku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Václavu Klausovi. Jak jsem již sdělil, pan ministr není přítomen, proto vám odpoví v souladu se jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Krutákové ve věci protierozní vyhlášky. Bude se jednat o interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce, který však není přítomen a je řádně omluven, takže opět platí, že vám písemně odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Paní poslankyně, máte slovo. A připraví se pan poslanec Pavel Jelínek.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, v červnu loňského roku jsem zaregistrovala v meziresortním připomínkovém řízení návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí, tzv. protierozní vyhlášky. Tento návrh jsem velmi přivítala, protože hrozbu půdní eroze vnímám jako velký problém a tento návrh měl právě stanovit pravidla pro hodnocení stavu ohrožení půdy erozí a nápravná opatření. Dle vypořádání připomínek měla tato vyhláška nabýt účinnosti již od 1. července letošního roku. Při pohledu do legislativní knihovny eKLEP je stav tohoto návrhu stále ve fázi připomínkové řízení ukončeno a ani webové stránky ministerstva tuto vyhlášku neevidují mezi platnými právními předpisy. Tento stav je vzhledem k blížící se navrhované účinnosti vyhlášky velmi znepokojující. Při představení tohoto návrhu jsem očekávala velký odpor zemědělské lobby a obávala jsem se, že právě tato lobby celý návrh vyhlášky zablokuje. Byla bych velmi ráda, kdybych se mýlila a tato vyhláška byla připravena k tomu, aby vešla v platnost, a nikoli aby zůstala někde schovaná v šuplíku.

Mám tedy dotaz. V jaké fázi je nyní návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí neboli protierozní vyhlášky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Jak jsem již sdělil, pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů, jelikož je nepřítomen a řádně omluven.

Nyní dávám slovo poslanci Pavlu Jelínkovi, aby přednesl interpelaci na ministryni Karlu Šlechtovou, která však není přítomna, takže opět platí, že vám, pane poslanče, odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Vážená nepřítomná paní ministryně, obracím se na vás s interpelací ve věci rizika a ohrožení expertních agentur v resortu obrany aplikací kariérního řádu. Armáda České republiky a resort obrany jako celek má dlouhodobě problémy sehnat odborníky na IT. Zároveň je Armáda České republiky ohrožena nedávnou aplikací kariérního řádu tak, že přijde o odborníky, které už má. V minulosti několikrát Armáda České republiky při reorganizaci citelně zasáhla do odborného personálu a odliv zkušených lidí několikrát představoval velký problém a obvykle trvalo řadu let a promarněných příležitostí efektivně modernizovat informační technologie, než se armáda dostala zpět na úroveň, kde byla před tím, než se odborníků zbavila. Nábor nových lidí z civilu pro informační technologie je v poslední době stále komplikovanější, což je způsobeno konkurenčním prostředím na trhu práce. Armáda není schopna nabídnout odborníkovi v IT plat, kterým by konkurovala civilním firmám. V Praze a v Brně vůbec ne. A například na Olomoucku se plat vojáka z povolání v hodnosti nadporučíka či kapitána pohybuje těsně nad nástupním platem studentů do IT firem. Co se týče občanských zaměstnanců, nelze o konkurenceschopnosti mluvit vůbec. Co je horší, nyní už platům vysokoškolsky vzdělaných občanských zaměstnanců IT odborníků začínají konkurovat profese jako pokladní v Lidlu nebo skladník v Kauflandu.

Moje otázky znějí, zda resort bude i nadále prosazováním kariérního řádu u expertních agentur devastovat počty odborníků (upozornění na čas), jak bude resort obrany naplňovat odborníky v oblasti IT, a nejen do části Vojenského zpravodajství, ale i do provozu armády, a zda má resort obrany jasno v možnostech vyrovnávání platů IT odborníků v resortu obrany a civilní sféře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Žádám poslance o dodržování času. Jak jsem již sdělil, tak vám, pane poslanče, odpoví paní ministryně Šlechtová v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Další v pořadí mám paní poslankyni Olgu Richterovou. Paní poslankyně, prosím, předneste svoji interpelaci na ministryni Jaroslavu Němcovou ve věci změny počtu dětí do tří let v ústavní péči. Nicméně i tady platí, že paní ministryni nevidím, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych měla takovou docela pozitivní interpelaci, to nebývá zvykem, a sice ve věci toho, že čísla, která jsme znali do dneška, byla horší. (Ministryně Němcová vchází do sálu.) Moc vás vítám. Paní ministryně přišla, to je skvělé.

Čísla ohledně dětí v ústavní péči v naší zemi byla horší z toho, jak vypadala ze statistik, než jaká je realita. A to je něco, co je skutečně v téhle věci moc dobře, protože jsme se tady na půdě Sněmovny v minulých měsících už mnohokrát bavili o tom, že bychom si nejvíc ze všeho všichni přáli, aby žádné děti v ústavech samozřejmě být nemusely.

Chci přitáhnout pozornost k zjištění, která naproti číslům okolo 1 037 dětí v ústavní péči za rok 2016 ukazují, že do tří let věku to je patrně polovina, ne-li ještě o něco méně. Organizace Lumos nám všem, kteří jsme ve výboru pro sociální politiku, poslala do mailu informaci na základě žádosti o informace, a ukazuje se, že dneska je zhruba 440 dětí bez matek do tří let věku v ústavních pobytových zařízeních.

Moje otázka je na Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jaké míry se plánuje posílení sociálně aktivizačních služeb a dalších potřebných služeb pro rodiny, aby se posílila prevence, aby i tohle číslo mohlo být ještě menší, a stejně tak jestli MPSV plánuje výrazněji pracovat s velkými rozdíly mezi kraji, které ten dokument také ukazuje, a jestli je nějaký plán, jak posílit dobrou praxi, která už leckde funguje.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně, děkuji za perfektní dodržení času. Mezitím se paní ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová dostavila, to je výborné. Požádám tedy paní ministryni o vyjádření. Prosím, paní ministryně, vašich pět minut.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, dětské domovy pro děti do tří let jsou zdravotnickými zařízeními, o kterých hovořila paní poslankyně, podle § 43 zákona o zdravotních službách a spadají do gesce Ministerstva zdravotnictví. To je potřeba si říct zaprvé. MPSV si uvědomuje, že není současná situace dětí zde umístěných vůbec ideální a je nutné nadále rozvíjet služby, které v první řadě umožní těmto dětem zůstat ve vlastní rodině, a nebude-li to možné, pak pro ně musí být zajištěno náhradní rodinné prostředí. I současná legislativa říká, že je ústavní péče o děti ta poslední možnost.

MPSV v současnosti diskutuje, a velmi, velmi intenzivně, s Ministerstvem zdravotnictví o systémovém nastavení péče o nejmenší děti. Je nutné v první řadě nastavit adekvátní financování, protože tak jak jsem hovořila v začátku, jedná se o zařízení zdravotnické a je tam poskytována ošetřovatelská péče, jsou tam zdravotní sestry, nicméně tato zařízení a ta péče ze systému veřejného zdravotního pojištění financována není. Zdravotnická zařízení jsou financována z prostředků zřizovatelů, tzn. krajů.

Nicméně krom dětí, které potřebují také ošetřovatelskou a zdravotní péči, se zde nacházejí, protože se jedná o pomoc, děti v krizových situacích, nacházejí se zde také děti, které jsou zde ze sociálních důvodů, byť by ve zdravotnickém zařízení neměly být umístěné. Pro ty je potřeba dle mého názoru hledat posléze nejvhodnější řešení v sociální oblasti a v sociálních službách.

Je velmi důležité, abychom se s Ministerstvem zdravotnictví shodli na dalším postupu, protože pokud se neshodneme s Ministerstvem zdravotnictví, tak ten systém zůstane i nadále nesystémem. A proto pro informaci a pro paní poslankyni, na Ministerstvu zdravotnictví je zpracovávána analýza, s některými poslanci už jsme to také projednávali v minulém týdnu a s panem ministrem zdravotnictví a s panem náměstkem Prymulou. Je potřeba nejdříve provést analýzu, v jakém zdravotním stavu se nacházejí děti, které jsou do těchto zařízení umisťovány, kolik těch dětí potřebuje opravdu ošetřovatelskou anebo i lékařskou péči a kolik dětí potřebuje pouze péči sociální, tzn. sociální službu. A poté, pokud budeme tuto analýzu mít, tak můžeme se bavit o dalším systémovém nastavení a třeba i o změně financování.

Co se týče sběru dat, tak paní poslankyně měla nějaké sesbírané údaje. My máme údaje MPSV samozřejmě ze statistik, které nám jednotliví zřizovatelé každoročně a pravidelně posílají. A stejná data a ta data naše, ta čísla, se shodují s daty, která má Ministerstvo zdravotnictví. Jestli tam máte míň dětí, jestli to není způsobeno, neznám výpočet organizace, ani jak prováděla šetření, nicméně se se zdravotnictvím bavíme o stejných kapacitách. Je druhá otázka využití těchto kapacit, tzn. obložnosti. A zároveň ruku v ruce s tím, že budeme chtít nastavit nový systém, nastavit do toho systém, nalézt nové řešení, nový systém financování případně, tak se musíme bavit i o kapacitách.

Velmi intenzivně jednáme proto s kraji, protože to bez krajů nezvládneme a nemělo by to hlavu ani patu. Jednáme s kraji o potřebě potřebné kapacity v jednotlivých krajích a v případě, že se bude jednat i o samozřejmě sociální službu pro tyto dětičky, tak abychom měli jistotu, že ta služba bude poskytována, poskytnuta a že ta kapacita bude adekvátní a dostatečná, tak jsme se shodli s radními ze všech krajů přes Asociaci krajů, přes tu sociální část a přes sociální sekci, že posléze když bude nastaven jasný systém, tak vybudujeme z těchto zařízení jakousi nadregionální síť, protože ta kapacita musí být zajištěna napříč všemi kraji v celé republice.

Takže asi jenom k tomu. Ta analýza, šetření probíhá a posléze budeme informovat samozřejmě i poslance přes sociální výbor a informace se k vám dostanou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni a táži se paní poslankyně, zdali si přeje položit doplňující dotaz. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já moc děkuji. Jsem moc ráda, že probíhá sběr dat právě zaměřený na to, které děti tam jsou z těch sociálních důvodů a které skutečně ze zdravotních. Já bych ráda jenom vypíchla technicky, že skutečně jde o to zjistit, kolik je tam dětí přesně do tří let věku, a to ještě druhá věc, bez matek. A to právě je to číslo 440 zjištěné. Je to vlastně veliký rozdíl oproti tomu jinému číslu. Právě tam se zdá, že je to překryv těch sociálních potřeb versus zdravotních. A samozřejmě ještě není úplný.

Ještě jsem se ale chtěla doptat k těm sociálně aktivizačním službám, jestli je nějaké větší zaměření na ně, jestli MPSV plánuje sociálně aktivizační služby finančně posílit. Chápu, že to určitě chcete opírat o analýzy. Jenom jsem se chtěla zeptat, do jaké míry třeba chcete vycházet i ze skutečností dobré praxe právě ve Zlínském kraji. (Upozornění na čas.) Ve Zlínském kraji zjistili, jak právě potřebují přelít peníze ze zdravotní péče do sociální a jak se jim to ve finále vyplácí.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má paní ministryně Jaroslava Němcová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Jenom pro doplnění. Přesně ty sociálně aktivizační služby jsou spojeny s návratem dětí zpátky a zcela jasně budou součástí a jsou součástí analýzy a výsledného řešení. Protože děti jsou tam umisťovány, nebo by tam měly být umisťovány, i když tomu tak v reálu opravdu není, na nezbytně krátkou dobu, a ne tak, jak dnes, jsou tam daleko přes půlrok nebo přes rok. K těm číslům se už dál vyjadřovat nebudu.

A co se týká Zlínského kraje, tak věřte tomu, že asi nejvíc z krajů, se kterým komunikuji a kde jsem už opakovaně několikrát byla, je Zlínský kraj. Ten tu transformaci, protože nemá v tom pravém slova smyslu kojenecký ústav už dnes, nicméně všechny děti má v malokapacitních zařízeních a ve ZDVOPech. Se Zlínským krajem komunikujeme. Teď je nastartován a připraven Pardubický kraj. Ta transformace, jenom pro vaši informaci, trvala ve Zlínském kraji asi šest let. A posléze je potřeba právě, a komunikujeme a využíváme samozřejmě, protože jinak to nejde, já sama jsem přišla z kraje, z největšího, ze středních Čech, takže komunikujeme ten best practices, protože je samozřejmě jako nezbytná součást analýz a toho, pokud nějaký systém přenastavíme. Já budu strašně moc ráda, pokud budete u toho.

A dokonce teď se mi ohlásil a minulý týden jsem byla vlastně i v Ústeckém kraji, kde je asi nejvíc dětí v těchto zařízeních, tak sami přišli s iniciativou poté, co jsme několikrát hovořili, že velmi rádi se zapojí do té transformace také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní bych přečetl dvě omluvy. Od 16 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Strýček. A z pracovních důvodů se omlouvá předseda vlády a poslanec Andrej Babiš, a to od 15.45 do konce jednání Sněmovny.

Nyní tedy dávám slovo poslanci Janu Chvojkovi, který byl vylosován na šestém místě. Bude interpelovat pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci platů asistentů soudců. Připraví se pan poslanec Ondřej Polanský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obrátila se na mě volička, říkejme jí například paní nebo slečna Alena, která již šestým rokem pracuje v justici na pozici asistenta soudce, nejdříve na Městském soudě v Brně, nyní na Nejvyšším soudě České republiky. S šestiletou praxí v justici dosahuje její plat dle tarifu ve 13. platové třídě aktuálně 26 840 korun hrubého. Pokud by zůstala na Městském soudě v Brně, tak by byla zařazena do 11. platové třídy s platem 22 860 korun hrubého.

Pozice asistenta může být vykonávána pouze osobou s magisterským vzděláním v oboru právo a právní věda. Náplní práce je samostatná rozhodovací činnost namísto zákonného soudce ve všech oborech práva, zpracování konceptů rozhodnutí včetně rozsudků a rešerše judikatury. Jedná se tedy o vysoce odbornou právní činnost. Průměrná mzda nyní v ČR činí aktuálně 31 646 korun a já stejně jako slečna nebo paní Alena považuji za neadekvátní, aby právník, který se kvalifikovaně podílí na soudcovské činnosti s šestiletou praxí, se k průměrné mzdě ani nepřiblížil. A pravda je, že v případě asistenta na osobním soudě zaostává jeho plat vůči průměrné mzdě dokonce o téměř 10 tisíc korun. Situaci považuji za alarmující při srovnání např. s některými obchodními řetězci, kde se nabízí základní nástupní mzda 28 tisíc korun.

A já se tedy ptám, pane ministře: opravdu má mít v ČR takto vysoce kvalifikovaný odborník takto nízkou mzdu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas - ano, děkuji. A slovo má ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, zejména milý pane kolego, na vaši otázku musím odpovědět tak, že je to jisté nepochopení role asistenta, to, co vaše paní Hana, nebo jak jste to říkal, vám píše. (Posl. Chvojka: Alena.) Protože je třeba říci, že my jednu dobře placenou právnickou profesi v justici máme. Jmenuje se soudce a má, musím říci, dnes vynikající plat. Většina z nich má plat větší než já teď. A asistent tohoto soudce je někdo, kdo mu má pomáhat. Z logiky věci těžko můžeme chtít, když on sám má ten velký plat, tak aby ještě za něj tu práci dělal někdo jiný, kdo bude mít také velký plat. Takže ta logika je úplně jiná. Logika je taková, že očekáváme, že jako asistenti budou působit mladí lidé krátce po škole, kteří chtějí získat zkušenosti, a ty peníze pro ně zajisté nejsou zanedbatelné, protože také musí něco jíst, ale jsou připraveni se uskrovnit za to, že získají ty zkušenosti a že třeba perspektivně se potom mohou stát soudci s tím velkým platem anebo advokáty s velkým platem atp. Takže pokud vaše paní tazatelka působí šestým rokem ve funkci asistenta soudce, nezbývá, než jí poradit, aby se stala soudcem. Děkuji. Soudkyní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím, jestli pan poslanec má doplňující otázku.

 

Poslanec Jan Chvojka: Není to úplně otázka, spíš krátká glosa. Je to paní Alena. Samozřejmě nejsem úplně hloupý. Rozumím, že asistent soudce či soudkyně je asistent. Je to někdo, kdo by měl pomáhat, a určitě nebude nebo neměl by mít tak vysoký plat, jako má soudce. Nicméně i přesto, že je to v uvozovkách pouhý asistent, tak podle mého názoru, nejenom podle názoru paní Aleny, ale i podle mého názoru vykonává přesto kvalifikovanou činnost, a já si myslím, že ta odměna by měla být větší. Neříkám, že by měla být velká, jako má soudce, ale měla by být větší, než je dnes.

Proto se ptám, byť rozumím z toho, co říkal pan ministr, že není úplně přítelem zvyšování odměn, zda by se přece jenom nad tím nezamyslel a zda chce nějak konkrétně řešit otázku platů asistentů soudců. Jestli ano, tak pokud nejde například uvažovat o přeřazení asistentů soudců do vyšších platových tříd, kterých je 16 (upozornění na čas), tedy o novelizaci katalogu prací v nařízení vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra, jestli má zájem o reakci.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán V prvé řadě chraň pánbůh, že bych snad si myslel, že můj kolega hloupý. Jestli to tak vyznělo, tak se mu moc omlouvám. Ale jinak musím říci, že o tom tématu samozřejmě přemýšlím, a nejenom já, ale i celé ministerstvo v podstatě trvale, zatím ovšem nic takového nechystáme. Jen tak mimochodem, poměrně nedávno, velmi nedávno jsme ten katalog měnili a umožňovali nově zařadit pomocný personál kromě 11. a 12., kde tomu tak bylo dosud, tak nově i do 13. platové třídy. Pozoruhodné je, že to zatím udělalo více zloby než užitku, protože samozřejmě nevole těch, kteří nejsou, protože nemohou být všichni zařazeni do 13. třídy, na to prostě nejsou peníze, a nevole těch, kteří tam zařazeni nejsou, kterých je většina, více než vyváží radost těch, kteří tam zařazeni byli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu ministrovi a posuneme se k další interpelaci, ve které Ondřej Polanský bude interpelovat ministra Vojtěcha ve věci hospodaření Horských lázní Karlova Studánka. Prosím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Dobrý den, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, rád bych se na vás obrátil ve věci prověření hospodaření státních lázní, především státního podniku Horských lázní Karlova Studánka, posledního ze tří státních lázeňských podniků.

Tento podnik se nachází v mém volebním kraji, tj. v Moravskoslezském. Rád bych využil tohoto prostoru a položil vám následující otázky: Co říkáte na to, že ve státním podniku, který má 133 zaměstnanců, je ve vedení podniku manažerský tým ředitel a čtyři náměstci? Kdo určuje platy těmto manažerům? Byli všichni členové vedení podniku vybráni na základě řádného výběrového řízení a disponují potřebným vzděláním a kvalifikací? Proč je v Horských lázních Karlova Studánka v současné době naplněnost méně než 50 %, když ostatní lázeňská místa mají kapacity naplněny a žadatele odmítají? Jaká je dlouhodobá a jaká je měsíční průměrná naplněnost Horských lázní Karlova Studánka za poslední dva roky?

Jak je naloženo s kontrolní závěrečnou zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2016, která odhaluje některá závažná zjištění? Podle mých informací, pokud je mám tedy správné, vláda tuto zprávu vzala pouze na vědomí a uložila Ministru zdravotnictví zajistit realizaci opatření uvedených ve stanovisku usnesení vlády ze dne 29. 3. 2017 číslo 236. Byla vládě předložena zpráva o plnění nápravných opatření ve stanoveném termínu, tak jak bylo uvedeno v usnesení?

Zároveň využívám této příležitosti a žádám vás o provedení finančního a personálního auditu v Horských lázních Karlova Studánka. Děkuji vám za váš čas a za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a prosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o situaci v Horských Lázních Karlova Studánka, tak já se jí skutečně zabývám a prověřuji ji, protože pravděpodobně asi jako pan poslanec jsem taktéž obdržel určitý anonym, i když tedy nejsem úplně příznivcem anonymních udání, ale přesto se mu věnuji. Shodou okolností včera jsem poslal dva kolegy z Ministerstva zdravotnictví, aby navštívili lázně Karlova Studánka a mluvili s managementem o těch určitých výtkách. Samozřejmě není to klasický audit nebo veřejnosprávní kontrola, tak jak ji ministerstvo provádí. Tu určitě tam taktéž provedeme.

K otázkám, které tady padly. Doufám, že odpovím na všechny. Pokud jde o manažerský tým, tam je tedy ředitel a čtyři náměstci na 133 zaměstnanců. Z mého pohledu tedy zrovna toto si nemyslím, že by byla nějaká anomální řídicí struktura. Myslím si, že to je poměrně obvyklé, takže každý má na starosti nějakou oblast a nemyslím si, že by to bylo nějak nepřiměřené.

Pokud jde o smluvní mzdu managementu, tak tam se to pohybuje někde kolem 50-60 tisíc měsíčně, což také si nemyslím, že na manažerskou pozici je nějaká částka, která by byla nemravná nebo nadsazená. Byly tam sice nějaké roční odměny asi v souhrnném součtu asi za 400 tisíc korun, ale nemyslím si, že ta mzda managementu je nějak zásadně vysoká.

Informace o aktuální naplněnosti musím prověřit. Samozřejmě naplněnost je určitě i sezónní záležitost, takže na to vám ještě dám odpověď písemně, kdy vám předložím konkrétní statistiky.

Pokud jde o výběr těch řídících pracovníků, tak ten je plně v kompetenci ředitele podniku. Na to Ministerstvo zdravotnictví nemá žádný vliv a neovlivňuje tedy výběr spolupracovníků ředitele. My ovlivňujeme pouze ředitele. Ředitele jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví, jeho podřízení jsou v jeho kompetenci.

Jak říkáte, byly tam určité otázky z hlediska odměn toho managementu. My jsme jasně řekli včera panu řediteli, že má ty odměny řádně zdůvodňovat. Pokud nějaké odměny poskytne, tak by měly být na základě nějakých cílových ukazatelů a měly by být zdůvodněny. Byla tam otázka nějakých služebních cest, které nebyly úplně evidovány, takže to jsme také řekli, že je třeba kontrolovat účel služebních cest.

Další věci se týkaly ubytovávání zaměstnanců v rámci lázní, kdy je pravda, že jsme zjistili, že tam došlo k porušení vnitřní směrnice, kdy jeden určitý zaměstnanec byl ubytováván v nějaké čtyřhvězdičkové vile. Tak jsme jasně řekli, že toto se nemá dít a že má být ta směrnice dodržována.

Reprezentační fond v tom anonymu, který jsem četl, tak bylo, že jde o statisíce, což nebyla pravda, protože reprezentační fond za rok v souhrnu činí 90 tisíc korun a nebyl překročen. Takže v tomto směru tato informace nebyla správná. Snažili jsme se toto všechno prověřit. Jak říkám, bylo to spíš na bázi toho, že tam zaměstnanci vyjeli na ad hoc rozhovor s tím managementem.

Pokud jde o ten nález NKÚ, tak skutečně tento nález byl projednán vládou včetně stanoviska Ministerstva zdravotnictví, ale není to tak, že by to vláda pouze vzala na vědomí. Ten nález následně šel do kontrolního výboru Poslanecké sněmovny, kdy naposledy byl zde projednáván 15. 2. 2018. I kolegové poslanci z kontrolního výboru tento nález měli k dispozici a vyjadřovali se k němu s tím, že jednotlivá opatření v tom nálezu, nápravná opatření, budeme samozřejmě po managementu vyžadovat. To je jednoznačné. Jak říkám, určitě tam budeme vysílat veřejnosprávní kontrolu, nikoli audit (upozornění na čas), ale musíme v tomto směru počkat, protože kontrolujeme i další nemocnice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní... pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku, takže se posuneme dál. Prosím pana poslance Bláhu s interpelací ministra Stropnického ve věci formulace zahraniční politiky ČR.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane předsedající, já bych si dovolil zdvořile požádat, abyste nekomolil mé příjmení. Jsme tady ve Sněmovně dva poslanci podobného příjmení. Kolega z hnutí ANO má nad a tu čárku, kterou jste teď přečetl u mě. Nicméně já se píši Blaha krátce bez čárky. Ono by mi to mohlo být vyčítáno mými voliči zejména po sledování diskuse při volbě předsedy komise pro kontrolu GIBS, kde pan kolega byl velmi aktivní, a to bych skutečně těžko vysvětloval.

Ale nyní k mé interpelaci.

Vážený pane nepřítomný ministře, máte být osobou zodpovědnou za formulaci zahraniční politiky České republiky. V souvislosti s tvrdou reakcí našich spojenců na užití chemických látek asadovským režimem proti vlastnímu obyvatelstvu v Sýrii jste vyjádřil podporu našim spojencům. Já s vaší podporou naprosto souhlasím. Prakticky ve stejný okamžik, kdy jste vy, a tedy vláda České republiky, vyjádřil podporu našim spojencům, prohlásil prezident republiky pravý opak a v průběhu víkendu se k názoru prezidenta Zemana přidal i premiér vlády Babiš.

Ptám se vás proto, zda považujete za normální a udržitelné, aby se v tak zásadním tématu naprosto rozcházelo stanovisko vlády a prezidenta, ba co hůř, uvnitř vlády samotné veřejně vyjádřený názor premiéra a ministra zahraničních věcí. Vy osobně nesete nejen politickou odpovědnost za zahraniční politiku. Jak tento rozpor vysvětlíte našim spojencům? Kdo u nás skutečně formuluje zahraniční politiku? Jste to vy? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr odpoví písemně do 30 dnů. Já se omlouvám za svůj přízvuk.

A nyní prosím pana poslance Kalouska, aby interpeloval ministra Brabce ve věci jaderné elektrárny Búšehr.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane první místopředsedo vlády, pane ministře, dovoluji si vás zeptat, jaký je váš osobní názor na zrušení zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr. Dnes dopoledne prošel Sněmovnou komunistický návrh za podpory poslanců SPD, Pirátů a vašeho hnutí do druhého čtení. To bude věcí parlamentní diskuse. Mě však zaujalo stanovisko vlády. To stanovisko vlády je neutrální. Jinými slovy, vláda říká: je nám to jedno. Tento návrh zákona je vrcholně politické rozhodnutí z oblasti mezinárodní politiky. Za mezinárodní politiku odpovídá vláda a vláda ji i formuluje. Nemůže v tomto případě říct, že je jí to jedno.

Pan premiér na moji interpelaci odpověděl, že vláda se neshodla, proto zaujala neutrální stanovisko, což je lež. Kdyby se vláda neshodla, nezaujala by žádné stanovisko. Vláda bohužel zaujala stanovisko, zaujala stanovisko takové, že je jí to jedno, což pokládám za absurdní. Táži se tedy alespoň vás jako prvního místopředsedy vlády, zda je vám to jedno, zda jste pro, anebo zda jste proti. Děkuji za vyčerpávající odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím... Pan ministr Brabec bude reagovat? (Není přítomen.) To propadne, já se obávám, že vám odpoví do 30 dnů písemně.

Posuneme se dál. Nyní prosím pana poslance Pávka, který bude interpelovat ve věci vazební nutnosti pro ovlivňování svědků ministra Roberta Pelikána. Je tu pan poslanec Pávek? Pokud tady pan poslanec Pávek není, tak má smůlu, jeho interpelace propadá.

Posuneme se dál. Prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat ve věci podpory české diplomacie sobotního nočního útoku na Sýrii ministra Stropnického.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, česká diplomacie podpořila sobotní útok USA, Británie a Francie v Sýrii i přesto, že nebyly předloženy důkazy jak od inspektorů OSN, tak od členských států, a bez posouzení Radou bezpečnosti, že je skutečně na vině Asadův režim. V této souvislosti prosím o zodpovězení následujících otázek.

Bylo vhodné v rámci české zahraniční politiky podpořit zmíněný akt agrese bez předložených důkazů prokazujících vinu Asadova režimu? A bude to mít negativní vliv na českou zahraniční politiku, jelikož došlo k porušení mezinárodního práva?. Nebylo s ohledem na spravedlivý proces a objektivní stav věcí vhodné, aby posouzení a zvážení realizace uvedeného útoku proběhlo v Radě bezpečnosti a bylo vyčkáno na zprávu inspektorů, tím spíše, když byly použity chemické zbraně? Vy sám jste pronesl, že Česko považuje za nejlepší cestu k ukončení násilností v Sýrii diplomatická jednání o mírovém uspořádání, ale přesto Česká republika podpořila akt agrese na svrchovaný stát, který mohl mít následky v podobě statisíců zabitých lidí a milionů uprchlíků. Neměla by se naše česká zahraniční politika spíše snažit dosáhnout ukončení používání chemických zbraní cestou příměří a jednat v souladu s mezinárodním právem? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr není přítomen, tedy vám na vaši interpelaci bude odpovězeno do 30 dnů písemně.

A nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat ve věci elektronických náramků ministra Pelikána.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Krásné odpoledne, kolegyně, kolegové.

Vážený pane ministře, interpeluji vás v důsledku nedostatečné kapacity věznic, kdy vlastně v loňském roce byl vysoutěžen tendr na elektronické náramky, které mají alespoň částečně tuto situaci řešit. Mám proto na vás několik dotazů. Kolik odsouzených tyto náramky používá, a zda to znamená pro věznice nějakou znatelnou úlevu. Pak za druhé, zda ministerstvo plánuje další nákup elektronických náramků, nebo spíš počítá se systémem probačních domů, otevřených věznic, nebo zda chce situaci řešit výstavbou další věznice, a pokud ano, tak v jakém časovém horizontu. A poslední dotaz, zda ministerstvo neuvažuje o použití systému elektronických náramků pro neplatiče výživného. A pokud je už používá, tak by mě zajímalo, s jakým výsledkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, musím paní kolegyni trochu zklamat. Tak rychle ty věci neběží, ačkoliv bych si to moc přál. To znamená, stále ještě probíhá implementace toho systému. Ono není úplně triviální ten systém nasadit. Každý týden dostávám situační report od naší skupiny, která na tom pracuje s dodavatelem, a naštěstí nějaké ty porodní bolesti, které tam byly, tak už se zdá, že jsou téměř všechny překonány. Takže počítám, že do měsíce, do dvou už opravdu půjdeme do toho ostrého provozu a začneme to těm vězňům nasazovat. Zatím se tak ještě nestalo.

K další části vaší otázky. My se chystáme ke všem těm krokům, které jste vyjmenovala, protože si myslíme, že potřebujeme, abychom něco udělali s našim vězeňstvím, nebo vůbec trestáním lidí, celou škálu řešení k dispozici mít. Jsou totiž chvíle, kdy je vhodným řešením elektronický náramek, jsou naopak momenty nebo případy, kde vhodným řešením není, kde nezbývá, než toho člověka zavřít do vězení a kde potom při tom propuštění můžeme, nebo v průběhu procesu propouštění sáhnout, ať už po otevřené věznici, nebo po probačním domě. Čili chceme mít k dispozici všechny tyhle nástroje, plus ještě nějaké další.

Ačkoliv si od toho slibujeme, že nasazení těchto nástrojů povede ke snížení počtu vězňů, tak přesto plánujeme výstavbu nové věznice. Z jednoduchého důvodu. Naše dnešní ubytovací kapacity jsou skutečně ubytovacími kapacitami. Nejsou to moderní věznice, ve kterých by se dalo s těmi lidmi nějak rozumně pracovat, které by umožňovaly ty lidi skutečně nějak reformovat, pokud je tedy reformovat lze. Jsou to, pro vaši představu, buď velmi staré objekty - poslední objekt stavěný pro účely vězeňství máme asi z poloviny 19. století, od té doby se žádná věznice nepostavila - anebo jsou to bývalé školy v přírodě, kasárna, zařízení podobného typu, která byla z nouze přeměněna na věznice, když k původnímu využití sloužit přestala.

Takže my máme dlouhodobý plán začít stavět nové věznice a těmi postupně nahrazovat ty zcela nevyhovující objekty, nebo aspoň si nějaký ten objekt uvolnit a moci ho fundamentálně přestavět a takhle potom pokračovat. Bez výstavby alespoň jedné nové věznice, spíše několika, se to určitě neobejde. Zatím jsme ve fázi ještě ani ne projektování, ale přípravy toho, jak by ta věznice měla vypadat, a zároveň vytipovávání vhodných míst pro tu věznici, kde bohužel narážíme na velké nepochopení ze strany místních samospráv, ze strany občanů. Teď naposledy jsem zaznamenal, že zrovna včera Tábor si přijal usnesení, v žádném případě ve svém okolí věznici nechce. A to jenom proto, že patřil mezi ta vytipovaná, předběžně vytipovaná místa. A podobně jsme na tom i jinde. Je to bohužel něco, co je problematické, a zatím se nám nedaří ty pochybnosti občanů rozptylovat, ačkoliv paradoxně ve všech obcích, kde věznici máme, je zpětná vazba od občanů jen pozitivní. Všechny ty obce jsou spokojené s tím, že tam věznici mají. Naopak jim vlastně její provoz často pomáhá nejen v oblasti zaměstnanosti, ale i v oblastech dalších.

Snad jsem vyčerpal všechno, co jsem vyčerpat mohl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ještě vám zbylo půl minuty, ale není nutné to vyčerpat všechno. Prosím paní poslankyni, jestli má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji, pane ministře. Já bych se ještě přesto zeptala, jakou máte vizi, nebo v jakém časovém horizontu vidíte, že by šlo plošně užívat ty elektronické náramky. Jestli tedy ještě třeba nějak v letošním roce, nebo je to nějaký dlouhodobý výhled. Děkuji.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán (Odpovídá bez vyzvání.) Děkuji za tu doplňující otázku, ať je to zcela jasné. Tak je to určitě v tomto roce. My jsme teď tedy ve fázi implementace, po té fázi implementace proběhne několikatýdenní testovací provoz a pak už plné nasazení. Takže určitě ještě v tomto roce. A dokonce jsem pevně přesvědčen, že ještě v prvním pololetí tohoto roku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za odpověď. Dorazila mi omluvenka ministryně Němcové od čtyř hodin.

A nyní prosím pana poslance Radka Holomčíka, který bude interpelovat ve věci ČIŽP a kůrovcové kalamity na severu Moravy ministra Brabce.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, před pár dny vyšel na serveru iHNED zneklidňující článek o loňské kůrovcové kalamitě ve Slezsku a severní Moravě. Kromě té kalamity samotné se věnoval i kontrole České inspekce životního prostředí. Ta měla probíhat od loňského srpna a momentálně by protokoly z kontroly měl mít k dispozici management společnosti Lesy ČR.

Pokoušel jsem se protokoly z kontroly od paní tiskové mluvčí inspekce získat, ale to se nepovedlo. Ve zmiňovaném článku jsou uvedeny některé docela znepokojující citace pana náměstka Dolejského a já bych je zde chtěl odcitovat. Tak například: "Mám dílčí zprávu, že ta zjištění jsou velmi, velmi závažná. Nebyli včas u napadeného stromu," tím myslí lesníky, "jak jim přikazuje zákon a jejich vyhláška 101 o ochraně lesa, nechali kůrovce vylétat vědomě či nevědomě." Další: "To může být i nedbalostní trestný čin, což je na posouzení právníků. Může jít o záměrné či nezáměrné šíření kalamitního škůdce ve státních lesích nebo do okolí lesů." Další: "Je to trestuhodné. Nezachytili trend, nechtěli ani mluvit o nějakém managementu při klimatické změně a jejich negativních dopadech. Ani dnes neexistuje nějaký krizový scénář, není vidět změna přístupů, budou mluvit pořád dokola o tom, že je potřeba smrk nahradit listnáči, ale oni je nemají vypěstované. Nemají sazenice v množství, v jakém by to bylo potřeba. To je ale věc Ministerstva zemědělství."

Já jsem se chtěl zeptat pana ministra, zda tady v téhle věci, jelikož se jedná o poměrně závažnou situaci, podnikl jeho rezort a inspekce nějaké kroky kromě té, nad rámec té kontroly a co připravuje do budoucna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, pane poslanče, pan ministr Brabec není přítomen, takže vám odpoví písemně do třiceti dnů. Nyní mi dorazila omluvenka od pana poslance Radka Rozvorala od 16.30 do konce jednacího dne, takže je omluven.

A nyní prosím pana poslance Feriho, který bude interpelovat ve věci branné výchovy paní ministryni Šlechtovou.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, s ohledem na nepřítomnost paní ministryně přednesu svoji interpelaci při nejbližší možné příležitosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, já také děkuji. A nyní tedy poprosím pana poslance Rakušana, který bude interpelovat ve věci novely stavebního zákona paní poslankyni Dostálovou. Pan poslanec Rakušan zjevně není přítomen, tedy jeho interpelace propadá.

Prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci pojištění dětí v mateřské škole pana ministra Plagu.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, díky pánům starostům a paním starostkám ze Sdružení místních samospráv České republiky se mi dostalo na stůl zajímavé téma odpovědnosti provozovatelů mateřských škol za úrazy žáků, resp. dětí. Jejich režim se od režimu žáků třeba v základních školách liší v tom směru, že žák základní školy má úraz automaticky pojištěním krytý a žák mateřské školy téhož zřizovatele, někdy i téhož ředitele, nikoliv. Vyplývá to z § 391 odst. 2 zákoníku práce. Je otázkou, proč tomu tak je, jaké důvody vedly k tomu, že se režim dětí ve školách a v mateřských školách rozbíhá, což je pro veřejnost obtížně vysvětlitelné. Přestože jsem si lámala hlavu, na rozumné vysvětlení jsem nepřišla.

Vážený pane ministře, co za tím stojí? Nestálo by za to tento režim sjednotit, třeba už kvůli povinnému poslednímu ročníku školky, když už ne z jiného důvodu? Proč by měly mít děti ve školkách nižší míru ochranu než školáci? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr Plaga není v tuto chvíli přítomen, takže vám odpoví písemně do třiceti dnů.

Posuneme se dál. Prosím pana poslance Farského, který bude interpelovat ve věci návštěvy pracovníků OSPOD ministryni Němcovou.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já mám otázku týkající se OSPOD. Jeho pracovníci odvádějí obrovskou práci v rámci ORP v pomoci péče o děti, kterým nebylo přáno, za což si určitě zaslouží velké poděkování, ale zároveň dělají jednu činnost, která mně přijde nadbytečná až nesmyslná. Konzultoval jsem to i s pracovníky OSPOD a chci se zeptat, jestli se v tom plánuje nějaká změna. Tou činností je to, že dítě, které má trvalé bydliště v místě ORP, tak i když se přestěhuje do jiného zařízení třeba přes celou republiku, zůstane zapsáno v ORP, kde má trvalé bydliště, a ti pracovníci věnují třeba půl dne času cestou na druhý konec republiky za tímto dítětem, aby tam čtyřikrát za rok vykonali pak už víceméně formální návštěvu, protože času na osobní setkání zůstává málo a zároveň se moře času věnuje té cestě a dopravě, která mnohdy přes celou republiku znamená celý den.

Já bych se chtěl zeptat, jestli by nebylo smysluplnější dávat čas dětem, které jsou poblíž, a neinvestovat čas pracovníků OSPOD té cestě přes celou republiku za klienty. Jestli v této situaci nezvažujete nějakou změnu, že by mohly vypomáhat OSPOD na ORP v místech těchto zařízení, tak aby nebyli kurátoři více řidiči než kurátory. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a poprosím paní ministryni, která tady je, o reakci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené dámy a pánové, čas, který se tráví s dětmi, je samozřejmě ten nejdůležitější a je třeba, aby se trávil. Já se určitě podívám a zjistím v pracovních postupech, jak to máme nastaveno, protože dítě v místě trvalého bydliště, kde je hlášeno, má složku, kterou vytváří. Moc se omlouvám, že už to nemám teď, ale je to takový detail, který bych vám, jestli si mohu dovolit, zaslala písemně, protože zrovna tato interpelace a některé další nebyly načteny, byla nějaká chyba v systému. Teď jsme se to dozvěděli z organizačního tady ve Sněmovně, takže jsem nestihla nechat si zaslat pracovní postupy. Jestli vám to bude stačit, pošlu vám písemně dopodrobna tuto informaci. Tak dopodrobna ji nemám, jak je to v pracovních postupech. Zaslala bych vám to písemně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, jestli pan poslanec chce reagovat.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Já jen tu otázku doplním, aby úprava odpovědi odpovídala tomu, co mi přijde jako nesmyslné. Jde o to, že když dítě z místa svého trvalého bydliště přejde do dětského domova na druhém konci republiky, tak přesto zůstane jeho trvalé bydliště, byť je ten přesun třeba na několik let - stejně zůstává v péči pracovníků OSPOD svého trvalého bydliště, přestože s ním mají už minimální kontakt, který se odehrává na formálních návštěvách čtyřikrát ročně. O finance jde určitě až jako v té poslední řadě, ale je otázka smysluplnosti vůbec těchto návštěv. Takže o to jde a o podnět, jestli v tom nezvážit změnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za doplňující otázku. Paní ministryně už nechce reagovat, takže prosím pana poslance Bartoně, který bude interpelovat ve věci pamlskové vyhlášky pana ministra Vojtěcha.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Ministerstvo zdravotnictví navrhlo nové znění vyhlášky č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, veřejnosti známá jako pamlsková vyhláška.

Můžete prosím uvést stručně následující? Za prvé, jaký rozsah změny pracovní skupina Ministerstva zdravotnictví navrhla a co je jádrem změny. Kým byla změna iniciována. Za druhé, jaké bylo složení pracovní skupiny. Byli jejími členy pouze zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví, nebo i někdo další? Za třetí, v případě, že měl někdo externí mimo ministerstvo vliv na znění vyhlášky, kdo to byl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, pokud jde o tu takzvanou pamlskovou vyhlášku, tak je pravdou, že Ministerstvo zdravotnictví skutečně návrh novely této vyhlášky připravilo, ovšem nebylo to tak, že by ji iniciovalo nebo že by to bylo z jeho iniciativy. Tam byly za prvé dlouhodobé požadavky Ministerstva zemědělství a především to bylo na žádost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jednali jsme o tom s panem ministrem, který v zásadě nebyl úplně spokojený s tím, jak ta vyhláška aktuálně je nastavena ve smyslu toho, že je velmi přísná a že skutečně podle té aktuálně platné vyhlášky, jak jsou ty limity nastaveny, v zásadě si děti nemohou koupit ani pribináček nebo rohlík s máslem. Takže se to netýká pouze slazených nápojů nebo brambůrků, ale požadavky jsou skutečně velmi přísné.

Ministerstvo zdravotnictví v tomto směru bylo požádáno právě ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jestli by bylo možné rozšířit sortiment potravin nabízených k prodeji ve školách. V tomto ministerstvo tedy vyhovělo, protože i z našeho pohledu a po konzultaci, kterou jsem i já vedl například s krajskými hygienickými stanicemi, se nabízelo, že by mohlo dojít k určitým změnám a ke zmírnění té velmi restriktivní podoby vyhlášky. Šlo tedy o to, že jsme měli upravit stávající nutriční požadavky na druhou stranu při respektování aktuálních výživových doporučení a samozřejmě vnitrostátní právní regulace v oblasti trhu s potravinami.

Pokud jde o to, kdo připravoval vyžádanou změnu, tak byla zřízena ad hoc meziresortní pracovní skupina, kde byli zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva zemědělství, Státního zdravotního ústavu a Potravinářské komory. Následně byl přizván i zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Návrh byl připraven a samozřejmě jako všechny návrhy byl poslán do vnitřního a vnitrorezortního připomínkového řízení v rámci rezortu zdravotnictví, kde se mohly vyjádřit všechny relevantní subjekty včetně například České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a dalších.

My jsme ty připomínky vypořádali a po tomto vnitrorezortním připomínkovém řízení finální návrh za naši stranu, tedy ten upravený, byl odeslán dnes, právě jsem ho podepsal, a byl odeslán na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které je odpovědné za vydání této vyhlášky, a to musí pak zajistit další legislativní práce. Předpokládám, že ta vyhláška - nebo předpokládám, určitě tomu tak bude - že ta vyhláška půjde do vnějšího připomínkového řízení, takže ještě bude možnost se k ní také vyjádřit ze strany ostatních rezortů. Takže probíhá, řekl bych, standardní legislativní proces, který, jak říkám, byl zejména tedy na vyžádání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Na pamlskovou vyhlášku jsou různé názory. K té aktuální podobě se samozřejmě vyjadřují ředitelé škol a zástupci škol, kteří jsou poměrně kritičtí. Já sám jsem jasně na začátku jednání s Ministerstvem školství řekl, že nesouhlasím s tím, aby ta pamlsková vyhláška byla zrušena, protože vnímám její potřebu zejména ve smyslu právě restriktivního přístupu například k těm velmi slazeným nápojům a velmi nezdravým potravinám. Vnímám to, že u nás je problém s dětskou obezitou, která je nějakým předstupněm různých chronických chorob, diabetu a podobně. Takže určitě, jak se někde psalo i v médiích, že bude zrušena, tak to určitě takto nebude. Jsme dohodnuti, že bude zachována a pouze bude upravena tak, aby bylo možné prodávat ony pribináčky nebo rohlík s máslem, to říkám teď v uvozovkách, ale aby skutečně nebyla tak restriktivní, jako je dnes.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za odpověď. V médiích proběhla spíše jedna věc a to budu citovat, jestli potvrdíte, že "děti ve školách mají málo cukru". Nová vyhláška má více cukru?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr bude reagovat.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Tak to nevím, to jsem neviděl. Tam se snižují některé ty hodnoty, které jsou teď nastaveny, a neřekl bych, že nějak drasticky. Skutečně jsme si dávali záležet na tom, aby se změnou té vyhlášky neumožnil právě opět prodej těch velmi slazených nápojů, a tak dále. Což je pro mě nepřekročitelná věc. Takže takhle to bude nastaveno. Nevím, kdo řekl, že mají děti málo cukru. U nás, jak říkám, skutečně problém dětské obezity existuje. On samozřejmě není dán jenom stravovacími návyky. Je to otázka nedostatku pohybu a dalších věcí. Samozřejmě filozoficky jsou na tu pamlskovou vyhlášku různé názory. Někdo říká, že stravovací návyky si děti primárně tvoří v rámci rodiny a že v té škole se toho už příliš nezmůže. Ale na druhou stranu si myslím, že dává smysl určitá regulace, byť samozřejmě oponenti tvrdí, že děti si pak koupí ty potraviny někde vedle v obchodě, když vyjdou ze školy. Tak se tím podle některých vytvořila i docela díra na trhu, protože se začaly objevovat různé obchůdky hned vedle škol, kde se ty zakázané potraviny dají koupit. Takže to je otázka. Určitě ale ta vyhláška zkrátka nebude zrušena, pouze bude upravena.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Posuneme se dál. Nyní bude interpelovat pan poslanec Munzar ve věci plánovaného čipování vozidel pana ministra Ťoka.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Dobrý den, pane ministře. Médii proběhla zpráva o tom, že ŘSD vypsalo veřejnou zakázku za 267 mil. korun na vybudování sítě 150 tis. vozidel, aby stát sledoval intenzitu provozu. Dokonce se objevily například na iDNES zprávy o čipování vozidel. Otázka první hned na začátku. Kolik budou celkové náklady na budoucí provoz a obsluhu takového státního systému v dalších letech? To znamená roční provozní náklady? To jsem se z veřejných zdrojů nedozvěděl.

Druhá otázka. Jaká je efektivnost a účelnost vynaložených peněz daňových poplatníků na takový státní systém, když existují nejen open source aplikace typu Google, Waze, ale i soukromé systémy na bezpečnostní sledování pohybu vozidel. Navíc když se technologie dynamicky vyvíjí a soukromý sektor, podle mého názoru, bude vždy o krok dopředu před tím státním. Dělali jste si nějaké srovnání a posuzovali jste možnosti získávání dat od soukromého sektoru a s jakým případně výsledkem? Bylo by pro stát dražší získávání dat od soukromého sektoru než budování vlastního sektoru? To by byla další otázka. A poslední. Je zadání této zakázky v souladu s ochranou osobních dat dle GDPR, což jsme dneska projednávali na plénu? Respektive budou data anonymizována? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra o odpověď. A předtím, než dorazí k mikrofonu, tak přečtu omluvenku. Omlouvá se nám paní ministryně Němcová, dnes od 16.45 z pracovních důvodů.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Munzare prostřednictvím pana předsedajícího. Především já už tady o té zakázce mluvím asi potřetí nebo počtvrté, ale to nevadí. Já tu příležitost rád využiji. Jenom bych z tohoto místa chtěl pogratulovat všem těm lobbistům, kteří se snaží, aby ta zakázka byla jakkoliv zpochybněna, a doufám, že vám vysvětlím, že ta zakázka smysl má.

Předně nejde o žádné čipování vozidel, ale o systém sběru a následného zpracování anonymizovaných a otevřených dat z palubních jednotek flotily vozidel zasmluvněných poskytovatelů s přesně definovanými požadavky. Tato data budou sbírána na celé silniční síti, a to automaticky v minutových intervalech. Největší význam budou mít na nejvytíženějších tazích. Tato data budou jedním z dalších nástrojů pro operátory Národního dopravního informačního centra, takzvaného NDIC v Ostravě, při ovlivňování a řízení silničního provozu a zároveň budou k dispozici pro poskytovatele informačních služeb o situaci v silničním provozu. Mohou to být nejen společnosti nabízející komerční navigace, ale i asistenční služby motoristům, médiím a třetím stranám obecně. Tady bych zdůraznit, že NDIC je jeden z nejdůležitějších informačních systémů pro sledování dopravy pro všechny komerční televize i státní televizi, televizi veřejné služby.

Při realizaci této akce se musí dodržovat specifikace ve zveřejněném nařízení Evropské komise v přenesené pravomoci o poskytování dopravních informací, podle kterého musí být data otevřená, musí být poskytována na nediskriminačním základě. To je také dáno v § 39a zákona o pozemních komunikacích. Bez navrhované akce nebude moci NDIC obdržet základní data o silničním provozu v reálném čase a plošně. Doposud jsou data získávána z konkrétních úseků nebo bodů. Naproti tomu navrhovaný projekt představuje nikoliv statické, ale mobilní detektory, které jsou schopny pokrýt celou silniční síť včetně sítě ve městech. Podobné systémy se zavádějí také v evropských zemích, ve Velké Británii nebo Německu.

Plošné automatické získávání dat je novým prvkem, který byl už úspěšně pilotně ověřen projektem s názvem Rhodos. Pilotní projekt financovaný státem byl ukončen a nyní je připraveno nasazení do ostrého provozu. ŘSD si rovněž nechalo vypracovat znalecký posudek pro posouzení ceny místně a časově obvyklé veřejné zakázky na dodávku tohoto systému, přičemž bylo také provedeno zhodnocení ekonomické efektivnosti, které vypracovalo Centrum dopravního výzkumu. K tomuto dni ještě nedošlo k podpisu smlouvy s vítězných uchazečem výběrového řízení, proto není možné v současné době uvádět žádné konkrétní údaje týkající se provozních nákladů daného systému. V okamžiku, kdy to bude, tak vám je dám.

Data Google nebo Waze, ta, která jste zmiňoval, jsou pro potřeby státu prakticky nepoužitelná. Důvodem je nastavení algoritmu, který ze zdrojových dat počítá data dopravní. Ten je nastaven jen pro potřeby navigací dlouhé, takzvané vyhnívací situace. Informace se drží na segmentu daleko déle, než tam v realitě je. Nevhodně nastavená a hlavně neměnitelná segmentace a další problémy. V zásadě se dá říci, že výpočetní algoritmus je mixem mezi reálným stavem a pomocnými statistickými údaji, což čtou dobře navigace, ale pro řídicí systémy, které používá NDIC, jsou tato data na dálnicích i ve městech prakticky nepoužitelná.

Anonymizace dat je v projektu řešena ve dvou úrovních. Smluvně je povinnost zajistit anonymizaci dat přenesena na zhotovitele a dále technicky, kdy je na vstup vložen anonymizační modul, který technicky zabezpečí, aby data, která budou na ŘSD uložena, neobsahovala žádné osobní údaje.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Prosím, jestli pan poslanec chce vznést doplňující otázku? Chce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Nicméně o přímé efektivnosti a účelnosti jsem se bohužel toho moc nedověděl. Budou se tady vynakládat stovky milionů korun ze státního rozpočtu na data, jejichž, jak říkám, účelnost a efektivnost jsem se nedozvěděl z vašeho vystoupení.

Ale já bych se chtěl zeptat ještě na jednu věc. Chtěl bych vaše ujištění, že se v tomto případě nejedná spíš o pilotní projekt, na základě kterého chce ministerstvo do budoucna uzákonit povinnost sledování pohybu pro každé auto. To by byl pro mě velký bratr v praxi a flagrantní zásah do svobody obyvatel. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Tak já jsem touto otázkou trošku překvapen, protože jsem říkal, že žádná data, která ŘSD dostane, nebude lze identifikovat s žádným vozidlem, ze kterého budou poskytnuta. Tak to je první odpověď.

A druhá záležitost. Já chci říct jednu věc. Naše Národní dopravní centrum prostě je centrum, které řídí a do budoucna bude řídit inteligentní dopravní systémy na silnicích. Jinými slovy, takové ty plovoucí značky, změna těchto věcí, řízení toho, aby naši řidiči nevyjížděli do zácpy, která už tam je, aby se ty zácpy podařilo rychle rozjet. A to jsou data, která jsou nutná pro to, abychom tyto systémy mohli zavést. To znamená, takovou tu inteligentní dálnici, dálnici, která komunikuje s řidičem. Takže toto jsou data, která jsou důležitá pro to, abychom tohle mohli zavést. A já si myslím, že je zcela jednoznačné, že to nejsou data, která jsou dneska komerčně nebo volně dostupná v těch jednotlivých systémech. A tak jak jsem říkal, pokud si koupíte navigaci nebo si koupíte chytrý telefon a stáhnete si aplikaci, tak s tím to komunikuje. Ale máte-li řídit dopravu, tak ji musíte řídit podle jiných dat, která nejsou zpracovatelná tímto způsobem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji za reakci. Posuneme se dál. Nyní pan poslanec Feri bude interpelovat ve věci soukromé podpory kultury pana ministra Šmída.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr kultury není přítomen, a proto svou otázku položím při příštích interpelacích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní bude paní poslankyně Golasowská interpelovat ve věci učňovského školství pana ministra Plagu.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, víme, že máme dostatek absolventů vysokých škol, nicméně pokulháváme s absolventy učňovských oborů a víme, že dneska na pracovním trhu schází mnoho řemeslníků. A já se vás proto ptám, zda připravuje Ministerstvo školství konkrétní opatření pro zvýšení prestiže učňovského školství, a pokud ano, jaká. Pak také, zda se ministerstvo chystá finančně podpořit učňovské školství, a pokud ano, o jaké zvýšení se jedná oproti finanční podpoře let minulých. A poslední otázka, zda ministerstvo spolupracuje se zaměstnavateli v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných dělnických a řemeslných profesí. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr není přítomen, takže vám odpoví do 30 dnů.

A nyní bude pan poslanec Kalousek interpelovat ve věci jaderné elektrárny Búšehr pana ministra Stropnického a podle všeho by se pak měla připravit paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Vážený pane ministře zahraničí, dnes dopoledne propustila Sněmovna do druhého čtení návrh komunistů za podpory poslanců vaší strany, Pirátů a SPD o zrušení dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr. Parlamentní diskuse bude věcí druhého a třetího čtení. Nicméně mě hlavně zaujalo, že vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko. Neutrální stanovisko znamená, že je jí to v podstatě jedno, což v případě vlády pokládám za naprosto nepřijatelné, protože se nejedná o nic jiného než o zásadní mezinárodněpolitické rozhodnutí, které nastavuje náš azimut zahraniční politiky. Vláda může být pro, může být proti, ale nemůže říct, že má k tomu neutrální stanovisko, že je jí to fuk.

Když jsem interpeloval pana premiéra, tak odpověděl, že vláda se neshodla, a proto zaujala neutrální stanovisko. To je nepochybně lež. Když se vláda neshodne, tak napíše, že nepřijala žádné stanovisko. Ale ona přijala stanovisko. Přijala stanovisko, že je jí to jedno. Znovu opakuji, připadá mi to vyloučené jak u vlády, tak u ministra zahraničí, a proto se vás, pane ministře, dovoluji otázat, jaký je váš postoj ministra zahraničí České republiky k tomuto návrhu. Jste pro, nebo proti? Jedno vám to být nemůže.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, já děkuji. Pan ministr není přítomen, takže vám odpoví do 30 dnů.

A nyní mám informaci, že páni poslanci Pávek, Zahradník a Holomčík své interpelace stáhli a také mám za to, že nejsou přítomni. Takže se posuneme dál. Mám tady interpelaci paní poslankyně Kovářové ve věci IROP a zbytečné byrokracie, která by měla interpelovat paní ministryni Dostálovou. Prosím, paní poslankyně. A připraví se kdyžtak paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, snižování administrativní zátěže je cílem každé vlády včetně té, kterou reprezentujete. Žádám proto o vysvětlení, proč není v duchu tohoto principu koncipován i Integrovaný regionální operační program, který je zásadním z hlediska investic s evropskou přidanou hodnotou v České republice.

Uvádím proto následující příklad. V článku 5.2 bodu 7a odstavec 3 obecných pravidel pro žadatele a příjemce z IROP je uveden tento požadavek. Položkový rozpočet stavby žadatel-příjemce předloží jako jeden ucelený soubor, který nebude obsahovat ocenění jednotlivých stavebních dílů, například profesí, pomocí položek charakteru komplet soubor, následně odkazujících na dílčí samostatné rozpočty. V praxi jsou standardně využívány různé oceňovací programy profesí, například ve stavebnictví ceník RTS. Konečné ocenění zakázky je pak běžně a standardně zpracováno tak, že je v souhrnném rozpočtu odkaz na ocenění dílčím rozpočtem. Projekční firmy nejsou schopny podmínku předkládání nacenění zakázky v uceleném souboru standardně naplnit. Uchazeči o veřejnou zakázku musí nesmyslně ručně kopírovat a slučovat do jediné excelové tabulky. V současnosti, kdy stavební firmy nestíhají plnit své závazky, to jen komplikuje a zhoršuje postavení zadavatele veřejných zakázek. Bohužel jsem nucena konstatovat, že tuto podmínku do pravidel napsal ten, kdo se nikdy nepohyboval ve stavební praxi. Vede to k zásadnímu navyšování administrativy, zhoršení podmínek pro proces přípravy investic s využitím zdrojů ze strukturálních fondů.

Vážená paní ministryně, hodláte tento administrativní nesmysl, který jen komplikuje postavení příjemců dotací z IROP, odstranit? Věřím, že se tohoto kroku dočkáme dříve než v roce 2020, kdy končí aktuální programové období. Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji, a jelikož paní ministryně není přítomna, tak vám odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní tedy tady mám interpelaci paní poslankyně Richterové, která by měla interpelovat ve věci nových čísel o dětech pod tři roky v bývalých kojeneckých ústavech. Ovšem paní poslankyně Richterová tu není, takže se posuneme dál. Nyní by měla interpelovat paní poslankyně Maříková ve věci certifikace Lesů ČR certifikací FSC pana ministra Milka.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, lesy v České republice jsou ze 70 % certifikovány certifikačním systémem PEFC, jehož standard však není zárukou trvale udržitelného hospodářství, jelikož nezaručuje ochranu lesní půdy před degradací, k níž dochází na holosečích, neomezuje jejich velikost nad rámec zákona, negarantuje, že se z ekosystému těžbou dřeva neodčerpá více živin, než se do něj vrátí, nezaručuje zachování biodiverzity, jelikož nekvantifikuje, kolik stromů by se mělo nechat na dožití a k zetlení, PEFC tak není zárukou trvale udržitelného obhospodařování lesů. Řešením by byla certifikace FSC, která by výše zmíněné vyřešila, a je po ní zvýšená poptávka na světovém trhu a českým podnikatelům by zajistila konkurenceschopnost a snížil by se export surového dřeva a zvýšil se export dřevařských produktů s vyšší přidanou hodnotou. V České republice jsou takto certifikovány pouze dvě procenta lesů a poptávka jasně převyšuje nabídku.

Certifikace je tržním nástrojem a volbou vlastníka lesů. V případě Lesů České republiky toto náleží Ministerstvu zemědělství. V této souvislosti prosím o zodpovězení následujícího dotazu. Zvažuje Ministerstvo zemědělství zavedení pro Lesy České republiky certifikaci FSC, která by garantovala vyváženou ekonomickou, sociální a ekologickou funkci a měla za výsledek trvale udržitelné hospodaření, které v současné době neřeší lesní zákon, a větší konkurenceschopnost českých podniků a vyšší přidanou hodnotu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr Milek také není, takže vám odpoví do 30 dnů písemně.

Nyní je tedy na řadě pan poslanec Blaha Stanislav, který by měl interpelovat ve věci financování projektů z národních zdrojů pana ministra Hünera. Pan poslanec Blaha v tuto chvíli není, takže by se měla připravit paní poslankyně Golasovská a pak paní poslankyně Kovářová. Pan poslanec právě přichází. Výborně. Tak máte možnost.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane ministře, Evropská komise se kvůli nadměrnému počtu odhalených chyb rozhodla pozastavit celý operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jedná se o 114 miliard. Přiznám se, že 14% míra chybovosti mě překvapila a krokům Evropské unie, Evropské komise naprosto rozumím. Pochopil jsem, že jste problém zdědil a snažíte se o nápravné kroky. Zarazilo mě však, že financování všech schválených projektů bude pokračovat z národních peněz s tím, že se bude doufat v nápravu a zpětné profinancování z evropských fondů.

Pane ministře, při vší úctě, co bude následovat, jestliže nebudou vyslyšeny prosby vašeho ministerstva a k žádnému zpětnému profinancování nedojde? Máte nějakou představu, kde byste potřebné miliardy hledal? Podle mě už vaše vláda musela prohledat každý kout při nalezení těchto 170 miliard, o kterých mluvil pan premiér a jsou tady skloňovány prakticky ve všech pádech. Děkuji vám za odpověď a v každém případě vám přeji hodně zdaru při vašich prosbách směrem k Evropské komisi při přehodnocování jejího stanoviska.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi úvodem konstatovat, že uvedené problematice věnujeme obrovské úsilí a obrovské množství energie, protože objem finančních prostředků, jak tady bylo řečeno, je značný a snažíme se maximálně rychle znovu restartovat financování z fondů Evropské unie.

V současné době jsou žádosti o platbu v programu operačních programů propláceny, jak bylo řečeno, ze zdrojů nároků nespotřebovaných výdajů, to je přesný název toho účtu z minulých let, které jsou zapojeny do rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu pro rok 2018. Říkám to jenom pro pořádek, aby bylo patrné, z jakého konkrétního účtu a jakým způsobem se věc v současné době financuje a co zajišťuje vlastně chod těch programů, tak jak byly naplánovány, tak jak byly odsouhlaseny, a zažehnalo se ta akutní nebezpečí, kterého se báli všichni podnikatelé, kteří ten program měli přislíben a buď ho čerpali, nebo se těšili tomu, že budou čerpat. Především šlo o malé, střední podniky, které počítají každou korunu, a mohlo by to mít pro ně z hlediska jejich rozvah poměrně fatální následky.

Co se týče záležitosti kontrol, je třeba říct, že z těch tisíce projektů bylo kontrolováno 30 projektů Evropskou komisí. V současné době probíráme veškeré ty projekty, abychom se při dalších kontrolách, které se dají očekávat ať už ze strany Evropské komise, nebo Ministerstva financí, abychom výrazně zlepšili vlastně tady tu záležitost a tu chybovost odstranili. Také kdyby Evropská komise - a bude dále na dalším vzorku po námi aplikovaném akčním plánu znovu zkoumat tuto chybovost, aby se přesvědčila, že ta opatření, která navrhujeme a která projednáváme s Evropskou komisí, byla účinná, a také vlastně s dalším objemem těch projektů v těch dalších vzorcích vlastně řádně budeme nařeďovat tu chybovost tak, aby byla vlastně v té požadované míře, nebo obvyklé pro Evropu. Samozřejmě nemá smysl komentovat, jak ty chyby vznikly. Má smysl komentovat, jak ty chyby odstraníme, a doufám, že se mi to alespoň částečně podařilo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Já jsem se při tom svém předchozím vstupu trochu zadýchal, protože člověk tady nějak ztrácí kondici. Chtěl bych se přesto jenom zeptat. Určitě jste docela v nějakém jednání s Evropskou komisí, a kdybyste si měl tipnout, jaká je pravděpodobnost, že dojde k tomu zpětnému profinancování z evropských zdrojů, tak jaká by ta pravděpodobnost podle vás byla?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Ta pravděpodobnost je vysoká, protože s Komisí komunikujeme, vidíme, jak se Komise k té věci staví. Pokud skutečně reálně prokážeme, že se zjednala náprava, pevně věřím, že to Komise uzná. Problém jenom, to je třeba říct, je určitě s programy, které už jsou v současné době propláceny nebo byly propláceny a našla se ta chybovost nebo neoprávněnost té dotace, tak samozřejmě u těchto programů ani při restartu financování z Evropské komise nedojde k úhradě těchto projektů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Golasowskou o interpelaci ve věci metodické příručky pro kurátory - paní ministryně Němcové.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, já i pracovníci OSPOD jsme silně znepokojeni vydáním metodické příručky, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se vydávají pokyny, které omezují kompetence kurátorů, a máme za to, že odporují právní úpravě i zdravému rozumu. Tady jsou některé příklady. Například že dítě ve věku 15 let může opustit jakékoli zařízení, přestože bylo do něj umístěno soudním rozhodnutím, pokud zanedbává školní docházku či užívá návykové látky, není důvod, aby se situací zabýval kurátor, dítě má právo nestudovat, má právo i nepracovat, i nezletilé dítě může žít a bydlet samostatně, nemusí být nikomu svěřeno do péče atp.

Ministerstvo se hájí tím, že nezavádí nic, co by již neplatilo v souvislosti s právním řádem. Ale já se ptám, zda ministerstvo nezapomnělo na ustanovení občanského a trestního zákoníku, které mj. hovoří o rodičovské odpovědnosti, která zahrnuje péči o zdraví dítěte, výchovu, vývoj, včetně spravování jeho jmění. Zároveň se zákonná osoba dopouští trestného činu ohrožování mravní výchovy, pokud dítěti umožní vést zahálčivý nebo nemravný život.

Vážená paní ministryně, v situaci, kdy OSPOD bijí na poplach v souvislosti se zvyšováním počtu nezletilých dětí v užívání návykových látek, a v situaci, kdy narůstá počet rodin, v nichž rodiče malých dětí užívají návykové látky, nechodí do práce atd., vás žádám, aby ministerstvo přehodnotilo některé pasáže v té příručce a aby je přepracovalo tak, aby kurátoři měli potřebné kompetence a byli rodině nápomocni.

A taky se chci ještě zeptat, co dělá ministerstvo pro snižování počtu dětí závislých na drogách a pro mladé lidi, kteří ne že nemohou, ale nechtějí pracovat, a jak řeší ministerstvo rozpor mezi obsahem příručky a ustanoveními trestního a občanského zákoníku (předsedající upozorňuje na čas). A poslední dotaz, požadovala bych, aby v příručce byli uvedení autoři, protože je tam uvedený jenom tým Ministerstva práce a sociálních věcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Paní ministryně vám odpoví do třiceti dnů, protože je nepřítomna.

A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ve věci evropských fondů a školské infrastruktury paní ministryni Dostálovou.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci extrémního převisu žádostí oproti alokaci u výzvy č. 46 a č. 47 IROP Infrastruktura základních škol. Dle bodového hodnocení je zjevné, že nebude podpořena obrovská řada projektů, které dosáhly maxima možného počtu bodů, v případě, že nebudovaly novou kapacitu, ale zaměřily se na kvalitativně zásadní zlepšení podmínek pro definované klíčové kompetence. V rámci území došlo při tvorbě místních akčních plánů k tzv. dohodě o strategických investicích a všechny tyto projekty jsou výsledkem shody území, že se jedná o prioritní a potřebné investice pro pokrytí sítě území alespoň dostatečně vybavenými školami.

Vážená paní ministryně, proč nedojde k navýšení alokace tak, aby byli uspokojeni všichni žadatelé, kteří získali v bodovém hodnocení stejný počet bodů? Kritériem pro výběr projektů je tak nyní čas podání žádosti za situace, kdy jiné programy MMR nevyčerpávají svoji alokaci a jejich čerpání je dokonce ze strany EU pozastaveno. Podle mých informací se u výzvy č. 47 jedná přibližně o 1 mld. korun. Uzávěrka žádostí byla 14. února 2017 a stále není připraveno hodnocení výzvy. Přitom obrovským problémem za situace tak masivního prodlení při hodnocení zůstává podmínka dokončení do 28. června 2019. Zásadní infrastrukturní opravy lze ve školách realizovat především o prázdninách. Vážená paní ministryně, proč nedojde k posunu termínu pro dokončení? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji paní poslankyni. Paní ministryně vám odpoví do třiceti dnů, jelikož je nepřítomna.

A nyní prosím pana poslance Kalouska, který bude interpelovat ve věci jaderné elektrárny Búšehr pana ministra Metnara.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře vnitra, dnes dopoledne Poslanecká sněmovna propustila do druhého čtení návrh zákona na zrušení zákazu dodávek pro elektrárnu Búšehr. Parlamentní diskuse nás čeká. Nicméně to, co mě zaujalo, bylo neutrální stanovisko vlády k tomuto návrhu. To rozhodnutí, zda zrušit, nebo nezrušit ten zákaz dodávek, je vrcholně politické rozhodnutí z oblasti zahraniční politiky. Za zahraniční politiku odpovídá vláda. A rozhodnutí o tom, zda zrušíme, nebo nezrušíme, zásadním způsobem ovlivní setrvání nebo vychýlení azimutu dosavadní strategie zahraniční politiky České republiky. Proto jsem přesvědčen, že vláda nemůže mít neutrální stanovisko, že jí to nemůže být jedno, že s plnou odpovědností musí zaujmout stanovisko, zda tento návrh podporuje, nebo zda tento návrh nepodporuje. Vláda tedy zaujala stanovisko, které je z mého pohledu skandální.

Pan premiér na moji interpelaci odpověděl, že vláda se neshodla, proto zaujala neutrální stanovisko. Ale to není pravda. Kdyby se vláda neshodla, tak by přijala závěr, že se nepodařilo přijmout stanovisko. Ale vláda stanovisko přijala. A přijala stanovisko, že jí je to jedno. A tak se chci zeptat alespoň vás jako ministra vnitra, zda vy sám jste pro, nebo proti zrušení tohoto zákazu. Děkuji za upřímnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr je přítomen, takže bude odpovídat. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážený pane poslanče, já to vezmu trošku šířeji, jestli dovolíte, s tím, že tento problém, tak jak toho 6. března, když jsem byl požádán Legislativní radou vlády o zaslání stanoviska za účelem přípravy tohoto návrhu, tak v rámci své odpovědi jsem konstatoval, že se jedná už o několikátou iniciativu, přičemž vedle poslaneckých návrhů byl v minulém volebním období předložen i vládní návrh. Jednalo se o sněmovní tisk 836. Žádný z těchto návrhů však nenašel v Poslanecké sněmovně dostatečnou podporu. To je fakt.

S ohledem na stále značně komplikovanou situaci na Blízkém východu jsem vyjádřil ve své odpovědi názor, že ke zrušení předmětného zákona by se mělo přistoupit pouze na základě náležitého vyhodnocení všech mezinárodních, mezinárodněprávních a zahraničněpolitických souvislostí. Ty by měly dle mého pro rozhodování hrát z dlouhodobého hlediska tu nejdůležitější roli, daleko větší roli než parciální ekonomické zájmy na potenciální export. Rovněž jsem poukázal na skutečnosti, že výše uvedený návrh zákona vykazuje i určité legislativně technické nedostatky. Závěrem jsem vyjádřil přesvědčení, že pro formulaci postoje vlády je stěžejní samozřejmě vyjádření mých kolegů, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu jakožto předkladatele dřívějšího vládního návrhu. Vzhledem ke skutečnosti, že tyto mé apely a podněty byly do návrhu stanoviska vlády implementovány a v určitém ohledu i rozpracovány, s argumenty uvedenými v něm jsem se ztotožnil a pro předběžné stanovisko vlády proto i hlasoval.

Předpokládám rovněž, že o této závažné a aktuální problematice bude zákonodárný sbor podrobně diskutovat na výborech i v plénu. Jedná se totiž o poslanecký návrh a jedině Parlament České republiky je tím suverénem a autoritou, která je s ohledem na ústavní pořádek České republiky kompetentní o předloženém návrhu zákona rozhodnout.

Já si nemyslím, že je to vládě České republiky jedno, protože berte si, že i o neutrálním stanovisku se hlasuje. Takže ten celý můj postoj je z hlediska komplikované situace posunut na tu parlamentní úroveň, kde by v tomto širším mělo být o této věci samozřejmě rozhodnuto. A vláda o tom dlouze diskutovala, a ne že se neshodla. Ano, shodla se, a nebylo jí to jedno, na neutrálním stanovisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Prosím, jestli pan poslanec má zájem... Má zájem o doplňující otázku. Je to vaše.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já chci poděkovat za odpověď, kterou těžko můžu chápat jinak, než že vláda po dlouhé diskusi se usnesla na stanovisku - je jí to jedno, což jí není jedno. Já se s tím nějak pokusím vyrovnat, s touto odpovědí. Nejsem o moc chytřejší, ale ta vaše odpověď chytrá byla, pane ministře. Děkuji za ni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Prosím, pan ministr jestli má zájem o reakci. (Odchází už s poslancem Kalouskem ke svým lavicím.) Nevypadá to tak. V tom případě se posuneme dál.

Nyní bude interpelovat pan poslanec Feri ve věci co přinesou slevy na jízdném pana ministra Ťoka.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za slovo, pane předsedající. Dneska je nás tady jak na mariáš, a proto bych chtěl panu ministrovi poděkovat, že přišel. Moje otázka je velmi jednoduchá a obecná, zdali si nechalo Ministerstvo dopravy zpracovat dopadovou analýzu zamýšlených a schválených slev pro studenty a seniory, a to nikoliv jenom analýzu na veřejné rozpočty, nýbrž i analýzu např. na komfort na dopravce, na obsazenost dopravních prostředků atp., např. třeba i ve světle zavedení změn na Slovensku, nějaká srovnávací analýza případně v jiných zemích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že bychom si nechali udělat nějakou zásadní analýzu od KPMG na půl roku, tu jsme si nenechali dělat. Očekával jsem trošku jiný dotaz, co přinesou slevy na jízdném - tak výhody těm, kteří je dostanou. Ale abych byl seriózní, my jsme se opravdu zabývali, měli jsme dokonce i jednání, já sám jsem byl na Slovensku, kdy jsme debatovali o tom, jaké problémy či trable ty věci na Slovensku zavedené měly a jaký to má dopad u nás. Právě proto jsme náš původní návrh, který jsme říkali, že bychom dali nějaký seniorpas a bylo by to jako tzv. jízdné zdarma, modifikovali na tady tu výraznou 75% slevu. Důvod je jednoduchý - protože nebude velká administrativa s tím, že budeme vydávat nějaké speciální průkazky a budeme potom upravovat systém na to, že bude vydávat tzv. nulové jízdenky. Přešli jsme k tomuto.

Druhý důvod je, že jsme taky nepřistoupili k tomu, co na Slovensku problém udělalo. Oni udělali, že jízdné zdarma mají všichni držitelé, kteří mají důchod, je to i invalidní důchod a další věci, což jim přineslo spoustu problematických cestujících. Tak tento princip my tam nemáme. Je to pro seniory, nebo od jistého věku, a pro studenty a žáky od jistého věku.

A třetí věc. Právě proto, abychom nepřetěžovali spoje, které už jsou dneska docela plné, jako například regionální spoje, které jsou v blízkosti Prahy nebo jiných center, nebo například mě napadá spoj RegioJet, který jezdí do, nebo promiňte, railjet, abych tady nepropagoval někoho jiného, railjet, který jezdí do Vídně, který je už dneska plný, tak budou mít dopravci možnost tyto spoje z té slevy vyloučit. To znamená, máme spoje, které jsou ve špičkách už dneska přetížené, tak špičky mohou být vyloučeny a vlastně cestující, kteří budou mít zlevněné jízdné, by se měli dostat spíš do těch sedel. Má se za to, že zejména senioři si mohou svoje cestování rozplánovat tak, aby se do těch sedel vešli. Jsem přesvědčen, že by tam neměl být žádný zásadní negativní vliv do komfortu cestujících na dráhách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo a za odpověď. Pan ministr zmínil ty výhody, tak já bych ještě rád dodal tu daňovou zátěž pro daňové poplatníky. Mám tomu tedy rozumět tak, že tady ta zcela zásadní systémová změna za několik miliard ročně byla učiněna bez hloubkové analýzy stavu a nějakého očekávání? Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Zaprvé bych tuhle tu změnu nenazval zásadní systémovou změnou, to má k systémové změně poměrně daleko. Jenom chci říct jednu věc. V podstatě tyhlety slevy, které jsou běžné všude, jsou třeba v Rakousku v podobné výši udělány jako komerční na straně dopravce. U nás dopravce není v situaci, kdy by to mohl udělat, tak jsme se rozhodli k tomuto kroku. A my jsme ten krok dlouhodobě zvažovali už i z jiného důvodu, protože se potřebujeme vyrovnat s fenoménem tzv. režijních jízdenek zejména pro seniory. A už jsme avizovali, že abychom mohli vyřešit režijní jízdné, tak s tím, že seniorům nad 65 nebo 70 let jsme plánovali, že bychom takovou slevu udělali už předtím. Takže není to nic, co by bylo náhlé, nepromyšlené. A nemyslím si, že by to byla zásadní systémová změna. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Než se posuneme k další interpelaci, mám tady omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Ferjenčík ze zbytku schůze z důvodu, že interpelaci kolegy Kalouska již slyšel pětkrát. (Pobavení v sále.)

A nyní prosím pana poslance Kalouska, který bude interpelovat ve věci jaderné elektrárny Búšehr pana ministra Hünera.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl jsem totéž doporučit i ostatním kolegům, teď už až do konce bude jenom můj refrén o Búšehru a já nebudu dotčen, kolegové, půjdete-li si užít sluníčka, protože už jste to skutečně slyšeli pětkrát. Ale já to vážně chci slyšet od každého ministra, kteří mi to nechtěli říct při projednávání tohoto zákona. (Několik poslanců odchází ze sálu.)

Pane ministře průmyslu a obchodu, velmi prosím, vláda přijala stanovisko k Búšehru, které je neutrální, což znamená, že nám vlastně říká, že je jí to jedno. Já vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky a za zahraniční politiku odpovídá vláda, nikoli Sněmovna, a už vůbec ne prezident republiky, pokládám za naprosto nepochopitelné, že vláda k tomu zaujme neutrální stanovisko. Znovu opakuji, to je akt zahraniční politiky a tam vrcholnou odpovědnost vůči Ústavě má vláda, byť je to samozřejmě zákon a musí ho schválit parlament.

Ptal jsem se tady jednotlivých ministrů při projednávání toho bodu, zda by mi mohli říct, jestli jim je to jedno, nebo jestli jsou pro, nebo proti. Prosba zůstala oslyšena, což při interpelaci být nemůže, a proto se vás dovoluji zeptat, pane ministře, zda jste proti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o reakci.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já bych odpověděl přímo. Co se týče zrušení zákona, by čistě z pohledu českého průmyslu, když odhlédnu od zahraničněpolitického pohledu, mohl mít pozitivní dopad pro české vývozce, což také bylo vyjádřeno v minulosti ze strany Hospodářské komory České republiky a nakonec to bylo uváděno ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu i Ministerstva zahraničních věcí při projednávání vládního návrhu v minulých obdobích. Co je třeba si uvědomit, že posuzování těch záležitostí je velmi závislé na čase, je závislé na konkrétní situaci, která v Íránu a přilehlém okolí panuje. Je nutné na to flexibilně reagovat, což zákon sám o sobě je problematický už jenom tím, že musí proběhnout tím širokým legislativním kolem včetně Poslanecké sněmovny.

A když byl dotaz, jak jsem hlasoval, hlasoval jsem právě pro to neutrální stanovisko v tomto případě z toho důvodu, abych nepředjímal závěr jednání v Poslanecké sněmovně, jak tady bylo mými kolegy už zdůrazněno, a aby potom v rozporu s hlasováním a úpravou předlohy toho návrhu zákona se zbytečně ta věc nezkomplikovala a možná nezablokovala. Takže to je jenom v podstatě reakce tady na ten dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance, který má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď, pane ministře. Já sám bych si nikdy nedovolil se zeptat, jak jste hlasoval. To si myslím, že do toho nikomu nic není, na rozdíl od spousty jiných, jak kdo hlasuje na vládě. Vláda se prostě usnesla, že je jí to jedno. Já se vás dovoluji zeptat na dnešní den, co vy si dneska myslíte. Jste pro, nebo proti? To je strašně jednoduché.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra, jestli bude reagovat. Bude.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Reakce je jednoduchá. Já nemám problém odpovědět, jak jsem hlasoval o čemkoli na vládě. Není se za co stydět ani v tomto případě. Takže znovu opakuji, hlasoval jsem pro neutrální stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Všiml jsem si, že jsem přeskočil jednu z interpelací kolegy Kalouska, a to ministryně Schillerové, která není přítomna. Tak jestli ji chce využít, tak mu ještě dám možnost. (Má zájem.) Tak prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Paní ministryně Schillerová mi to napíše a já budu mít nějakou památku.

Vážená paní ministryně financí, dnes dopoledne prošel do druhého čtení komunistický návrh na zrušení zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr v Íránu. Vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko, což mně jako bývalému členovi vlády, dlouholetému politikovi připadá neuvěřitelné. Protože toto je rozhodnutí charakteru ryze politického z oblasti mezinárodní politiky. Za mezinárodní politiku odpovídá vláda. A to, jak Poslanecká sněmovna bude hlasovat, a do značné míry to bude ovlivněno doporučením vlády, to výrazně vychýlí azimut zahraniční politiky vlády, anebo ho potvrdí. Takže neutrální stanovisko vlády pokládám za absurdní a dovoluji se tázat jednotlivých ministrů, co oni si myslí.

Vy, paní ministryně Schillerová, prosím pěkně, vy jste pro zrušení toho zákazu, nebo pro jeho zachování? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně vám odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní se posuneme k další interpelaci poslance Kalouska, který bude interpelovat ve věci jaderné elektrárny Búšehr ministra Pelikána.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za odpověď. Pokud nebude protestovat ani pan předsedající, ani pan ministr Pelikán, já si všiml, že slyšel moji interpelaci na několik kolegů. Dá se tam vyměnit jenom to slovo ministr spravedlnosti. Takže kdybyste byl tak laskav a odpověděl mi, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážení zbývající kolegové a kolegyně, já musím říci, že jsem trochu překvapen tím, že obyčejně tady slýcháme, že jako vláda v demisi už nemáme říkat radši vůbec nic, protože to stejně nikoho nezajímá, a nyní najednou, když k něčemu vláda neřekne nic nebo vydá neutrální stanovisko, tak se zdá, že Poslanecká sněmovna jako by se snad ani neuměla rozhodnout bez jasného ano nebo ne naší vlády. Ale cítím se tím samozřejmě poctěn.

Mohu ovšem hovořit jenom za sebe, nikoliv za celou vládu. Za sebe říkám, že se domnívám, že tento náš zákon byl součástí mezinárodního systému sankcí. Ty mezinárodní sankce byly v mezidobí zrušeny a z tohoto důvodu se domnívám, že je namístě zrušit i tento zákon. A obecně se domnívám, že v současné situaci k izolování Íránu není důvod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující otázku. Má.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Spíš jenom reakci. Děkuji za odpověď. K té první části. Není pravda, pane ministře, nás samozřejmě velmi zajímá, co dělá nebo říká vláda. Pouze diskutujeme o tom, na co má nebo nemá mandát vláda v demisi. Nicméně vaše odpověď byla první upřímná odpověď, kterou jsem od rána dostal, a děkuji za ni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Zeptám se pana ministra, jestli chce ještě doplnit. Nechce doplnit, v tom případě se posuneme k další interpelaci pana poslance Kalouska, který bude interpelovat ve věci jaderné elektrárny Búšehr paní ministryni Němcovou.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vážená paní ministryně práce a sociálních věcí, dnes dopoledne propustila Sněmovna do druhého čtení návrh zákona o zrušení dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr. Vláda zaujala k tomuto návrhu zákona neutrální stanovisko, což mně přijde absurdní, protože se jedná o vrcholné politické rozhodnutí z oblasti mezinárodní politiky, za kterou vláda odpovídá. A přijmout usnesení, že je to vládě jedno, mně nepřipadá možné, protože vláda se vlastně přiznává, že zahraniční politiku v této oblasti nedělá, nebo ji dělat nechce, anebo je jí ta politika ukradená.

Proto se dovoluji zeptat alespoň vás, paní ministryně, jako členky vlády, zda vy sama jste pro, nebo proti tomuto návrhu, který Sněmovna bude projednávat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Paní ministryně není přítomna, takže vám odpoví písemně do 30 dnů. A nyní budete interpelovat pana ministra Ťoka ve stejné věci.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Nebude-li mít pan ministr a pan předsedající námitky, že bychom to udělali stejně jako u pana ministra spravedlnosti, protože pan ministr poslouchal mé interpelace na své kolegy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Je souhlas. Prosím tedy pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně - nebo už ani ne, jenom vážení páni poslanci, velmi krátce. Já při vší úctě k názoru váženého pana předsedy poslaneckého klubu TOP 09 si nemyslím, že když vláda dá neutrální stanovisko, tak dává signál, že je jí to jedno. To není pravda. Na druhé straně si ani nemyslím, že stanovisko české vlády k tomuto bodu je něco, co určuje zahraniční politiku české vlády, protože tak jak tady říkal přede mnou pan ministr Pelikán, doba, ve které tento zákon vznikl, plně opravňovala, že ten zákon být má. Poté co sankce vůči Íránu byly zrušeny, tak si myslím, že je to téma, které se má zvednout, a má se o něm rozhodovat. A vůbec neznamená, jestli jsme přátelé Izraele, nebo nejsme přátelé Izraele. S tím to podle mého názoru v této situaci nesouvisí.

Osobně jsem přesvědčen, že Česká republika je přítelem Izraele a že podporuje Izrael. Na druhé straně to neznamená, že veškeré konflikty, které má Izrael, kopíruje i česká vláda. Myslím si, že je potřeba, abychom komunikovali se všemi státy, kde se dá rozumně komunikovat. Notabene jsme o tom tady debatovali i z hlediska Sýrie, kde byla dokonce naše ambasáda, která tam zůstala, brána jako jedna, která by měla držet tu komunikaci obecně pro všechny. A také je tak používána.

Abych se nevyhýbal svojí odpovědi. Za sebe mohu říct, že to neutrální stanovisko jsem chápal tak, že má rozhodnout Sněmovna. Ne že se vyhýbáme odpovědi nebo nám je to jedno, ale nechtěli jsme zastat jednoznačné a ani jsme se na něm neshodli. A druhá záležitost, mně osobně by vůbec nevadilo, kdyby tento zákon byl zrušen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec bude chtít doplňující otázku? Nebude chtít doplňující otázku. V tom případě se posuneme k další interpelaci, kdy by měl interpelovat ve stejné věci pana ministra Vojtěcha.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Vážený pane ministře zdravotnictví, vláda dnes propustila do druhého čtení návrh poslanců KSČM na zrušení zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr. Vláda k tomuto návrhu zaujala neutrální stanovisko. Neutrální stanovisko v tomto případě pokládám za absurdní, protože je to ryze politické rozhodnutí z oblasti zahraniční politiky. A za zahraniční politiku odpovídá z Ústavy vláda. Stanovisko neutrální znamená, že vláda v této oblasti nemá jasno. Tam v podstatě žádnou politiku nedělá, že je jí to jedno. A rozhodl jsem se proto zeptat jednotlivých členů vlády na jejich osobní stanovisko, zda jsou pro, nebo proti tomuto návrhu na zrušení, a za odpověď vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr tu v tuto chvíli není, takže vám odpoví písemně do 30 dnů. A nyní poslední interpelace, ve které budete interpelovat ve věci jaderné elektrárny Búšehr pana ministra Plagu.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Především chci poděkovat vám, kteří jste to tady se mnou vydrželi. A dovolte, abych se obrátil na pana ministra Plagu s otázkou, zda on osobně je pro, či proti zrušení dodávek do jaderné elektrárny Búšehr. Protože neutrální stanovisko vlády k této věci pokládám za absurdní. Jedná se o ryze politické rozhodnutí z oblasti zahraniční politiky státu. Za tu odpovídá vrcholně vláda a stanovisko neutrální znamená, že v této oblasti nemá jasno, že tam v podstatě žádnou politiku nedělá, nebo že je jí to jedno. Rozhodl jsem se proto obrátit s osobní otázkou na všechny členy vlády České republiky a zdvořile se tedy táži i vás, pane ministře, zda vy sám jste pro, či proti zrušení tohoto zákazu. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Pan ministr nebude přítomen, takže vám písemně odpoví do 30 dnů.

Tím jsme vyčerpali dnešní interpelace, také jsme vyčerpali na dnešek naplánovaný pořad. Takže se sejdeme zítra v 9 hodin, kdy budeme pokračovat v řádném jednání. Já děkuji všem, co tady vydrželi nebo tady alespoň na část byli. Přeji příjemný večer a přerušuji jednání do zítřejších 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 17.40 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.