Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

68.
Ústní interpelace

Dnes jsme za účasti pořadatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16.00 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16.00 do 18.00. Seznam poslanců podle vylosovaného pořadí vám byl rozdán do lavic.

Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na předsedu vlády Andreje Babiše zahájíme blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Lubomíru Zaorálkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím, pane poslanče. (Poslanec Zaorálek začíná hovořit, ale není zapnutý mikrofon.) Já se omlouvám. Můžete.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Tak mi to musíte pustit, ano. Dobrý den, děkuji, pane předsedo Sněmovny. Pane premiére, vážení kolegové, přeji dobré odpoledne.

Obracím se na vás, pane premiére, s interpelací, která se týká možného odprodeje nebo změny vlastníka společnosti ArcelorMittal Ostrava. Chtěl bych jenom připomenout, že ArcelorMittal Ostrava je největší hutní podnik v České republice, který zaměstnává sedm tisíc zaměstnanců. Na to je navázáno dvakrát, třikrát tolik dalších. My jsme prodali tento podnik jako stát společnostem pana Lakšmího Mittala v roce 2003. Ukázalo se, že ta společnost má velký potenciál. V současné době, jak je známo, je stále zisková. Já sám jsem se měl možnost v minulosti s panem Lakšmím Mittalem několikrát setkat. Pamatuji si jeho výrok, že ví, že ty nejlepší oceláře na světě má právě na Ostravsku. Takže my se nemáme za co stydět. Ta firma je opravdu... prodali jsme něco, co je podnikem, který má stopadesátiletou tradici.

Mě zajímá to, že 23. května v tomto roce má Evropská komise dát vyjádření k žádosti ArcelorMittalu koupit hutní kombinát v Itálii a součástí kompenzačního balíčku by mohla být právě žádost nebo potřeba, aby se ostravská huť prodala. A já upozorním na to, že 80-90 km na sever se nachází Nowa Huta Katowice, která má paralelní kapacity, takže v případě podobných pohybů může snadno dojít k tomu, že ta výroba, která je dnes v Ostravě, se stane zbytečnou. Opakuji, jsou to tisíce lidí, tisíce rodin a myslím si, že jsou všechny důvody pro to se tím procesem, který se nyní odehrává v Evropské komisi a příslušných úřadech, zabývat. Myslím, že to je věcí vlády, proto se vás, pane premiére ptám, jak se touto kauzou zabýváte.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, za přesné dodržení času. Nyní má slovo předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den všem. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, tak my samozřejmě tento případ sledujeme. Pan ministr průmyslu Hüner o tom jednal. Já se chystám tu firmu navštívit. V minulosti jsme se angažovali ve prospěch našich ocelářů už tím, že jsme lobbovali, aby Evropská komise nedopustila dumpingové dovozy hlavně čínské ocele, a stejně podporujeme aktivitu Evropské unie ohledně vyjednávání dovozových cel na ocel a hliník do Spojených států.

Tyto hutě jsou samozřejmě velice důležité pro region. Ono to na začátku vypadalo, že jsme to zprivatizovali skvěle. Teď už to vypadá míň. Já jsem v minulosti Arcelor navštívil a měl jsem pocit, že ta skupina investuje hlavně v Polsku a ne v Čechách. A my jsme jí byli osloveni, jestli bychom nevytvořili nějaký společný podnik jako stát, a že bychom společně do toho šli. Z tohoto pohledu z toho mám smíšené pocity, protože ta bilance privatizace, abych to zopakoval občanům, je taková, že pan Lakšmí Mittal si vzal z ArcelorMittal 40 miliard dividend, dva nejmenovaní oligarchové vydělali na privatizaci 6 miliard a my jsme ten podíl prodali za 260 milionů, ten podíl 67 %. Abychom věděli, o co tady go. Je možná velká škoda, že tehdy, když o to měly zájem Třinecké železárny, a patří to do toho komplexu, že možná tehdy, ale to jsme nevěděli, že to tam neskončí, ale to je jedno. My určitě to sledujeme.

Ministerstvo financí, pokud jste to nezaregistrovali, dalo do pořádku OKD. O tom se už nemluví. OKD, ještě když jsem byl ministr financí, tak jsme to převzali. OKD dokonce nabírá nové lidi, 340 nových lidí, má miliardové zisky, uzavřeli Paskov, nic se neděje a funguje. Takže my předpokládáme, že o tu firmu bude velký zájem z hlediska privátních investorů. A pokud by to tak nedopadlo, tak samozřejmě... Já jsem paradoxně v minulosti pobízel ArcelorMittal, který je ve vertikální integraci s uhlím z OKD, aby si koupili OKD. Teď chápu, že si je asi nekoupili, protože sami asi uvažují jiným směrem. Ta privatizace na ten prodej není rozhodnutá, tam se čeká na vyjádření Evropské komise. V případě, že by to nastalo, tak my to samozřejmě budeme sledovat, a pokud vím, tak už probíhají nějaká vyjednávání o prodeji do soukromých rukou. A já si myslím, že o tu firmu bude zájem. Pokud by nebyl, tak samozřejmě o tom budeme uvažovat, že bychom podobně jako OKD, které pod Ministerstvem financí funguje podstatně lépe než v minulosti, že bychom se teoreticky o to mohli tady ucházet, ale já to nepředpokládám a myslím si, že je potřeba, aby ta firma zůstala v privátních rukou. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane premiére. A ptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Jsem rád, že tomu vláda věnuje pozornost. Já jsem právě přesvědčen, že je to problém takového kalibru, že to vyžaduje i premiéra, protože vím, že i v minulosti ta jednání mezi Lakšmím Mittalem se odehrávala právě na úrovni premiéra a vlastníka celého toho konglomerátu, takže si myslím, že je důležité, aby to nebyla jenom věc Ministerstva průmyslu, ale aby takto to byla věc celé vlády. Navíc je to průmyslová aglomerace, která skutečně prochází transformací, ty problémy souvisí, Vítkovice Machinery, OKD, ono je to propojené. Neúspěch jednoho s sebou táhne ty ostatní, takže je to vlastně celek a ty problémy je třeba řešit v rámci toho celku. Myslím si, že existuje celá řada způsobů, jak se do toho dá vstoupit, a Evropská komise má povinnost hájit zájmy členských států. A v tomto případě se jedná o podnik mimořádného strategického významu, který je vlastně součástí celé té ostravské aglomerace. Já tomu věřím, že ta pozornost tomu v této chvíli je naprosto zásadní, aby se udržela stabilita v regionu, který má stále nejvyšší nezaměstnanost (upozornění na čas) a kde ta transformace stále není ukončena. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan ministr má zájem reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jenom zopakuju, že tomu věnuji osobně pozornost. V pondělí 23. dubna jedu vlakem do Ostravy v 17.00, abych v úterý 24. v šest ráno navštívil OKD a v sedm ráno byl v ArcelorMittal. Takže sleduji to osobně. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Dominik Feri, který byl vylosován na druhém místě. Připraví se paní poslankyně Langšádlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké odpoledne dámy a pánové.

Vážený pane premiére, dovolte mi obrátit se na vás ve věci, kterou tu asi všichni přítomní zaregistrovali - slevy na jízdném za peníze na školství. Na školství, které je objektivně podle různých žebříčků OECD podfinancované ve srovnání s jinými státy Evropské unie. Na to stejné školství, kterému měly být prioritně převedeny nevyčerpané prostředky z ostatních kapitol státního rozpočtu dle usnesení této Sněmovny.

Vážený pane premiére, proč vláda v demisi nerespektuje usnesení této Sněmovny? A nejde tady jednom o problém platy učitelů. Ty peníze mohly jít do lepšího vybavení tříd, do dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nebo třeba do podpory dostupnosti výměnných pobytů žáků na středních a odborných školách. A není to jen o základním a středním školství, protože vláda škrtá i peníze na vědu Technické agentuře a Grantové agentuře České republiky, nebo peníze Akademie věd, tedy institucí, které přímo financují českou vědu a vynálezy. V roce výročí roku 1948 a 1968 se cynicky škrtají peníze na výzkum Ústavu pro studium totalitním režimů.

Vážené dámy a pánové, celkem se jedná o miliardu, která se bere české budoucnosti. A je to v rozporu s usnesením této Sněmovny.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana předsedu vlády. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Mrzí mě, že pan poslanec je obětí zase vyřčené lži a stokrát opakované lži.

Ministři a rezorty mají tzv. nespotřebované výdaje. Ty činily k 1. lednu 2018 167 miliard. To jsou peníze, které dostali v minulých rozpočtech a neutratili. My jsme zdědili rozpočet 2018. To není rozpočet této vlády. To je rozpočet bývalé vlády domluvený kompromisně ve Sněmovně na základě dohody všech stran. My jsme samozřejmě prioritně hledali peníze na opravy silnic II. a III. tříd. Celkově jsme našli možnost čerpání v rozpočtu 2018 z těch nespotřebovaných výdajů ve výši asi 8,3 miliardy.

A prosím vás, neříkejte, že peníze bereme učitelům. Je to lež! Já jsem to říkal médiím x-krát, ale samozřejmě jsou některá vybraná média, která ráda opakují ty lži. Takže těch 400 milionů Ministerstva školství, které jsme ušetřili, jsou 300 milionů nedočerpané prostředky na mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu. Jsou to účelové prostředky vázané na uhrazení poplatků za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje. A ten poplatek je hrazený nějakým kurzem. A tím, že posílila koruna, tak jsme ušetřili. Takže to je ušetřené absolutně. Proto těchto 300 milionů použijeme na úspory.

A kdo vám říká, že je to na jízdné? Je to 8,4 miliardy a nemá to nic společného s platy pedagogů. Absolutně nic!

A co se týče vědy a výzkumu prosím vás. Věda a výzkum má nespotřebovaných 6,9 miliardy - 6,9 miliardy. Já jsem teď předseda Rady pro vědu a výzkum. My navyšujeme meziročně o 2 miliardy do vědy a výzkumu. Bude to 36,8 miliardy. Je to nejvyšší meziroční nárůst. Takže není to pravda.

A těm 100 milionů z MŠMT jde na vrub investičního programu pro vysoké školy, kde je vlastně prodloužený termín, ty školy to nečerpají a jsou to také účelově vázané prostředky pro investiční program pro vysoké školy. Takže já znovu opakuji, prosím vás, neopakujte ty nesmysly a ty lži.

Není pravda, že ty peníze, které jsme našli, a celkově jich bylo k 1. lednu 167 miliard, a teď jsme našli v roce 2018 8,3, budou prioritně použity na opravy silnic II. a III. třídy. A tak jsme se domluvili... ano, a samozřejmě, budete i o tom jízdném. My máme v programovém prohlášení, a těch interpelací je dnes více na stejné téma, tak snad to bude i ostatním kolegům stačit, že vláda přijme rozhodnutí, které za stanovených podmínek umožní bezplatné užívání osobní železniční dopravy pro důchodce starší 65 let a studenty do dovršení věku 26 let. Pokud někdo má důchod 12 240 korun, to je průměr, a zaplatí nájem a léky, tak si myslím, že ta sleva, kterou jsme navrhli a schválili, je přilepšení životní úrovně všech důchodců. A možná i nějakých studentů určitě ze sociálně slabších rodin, které dnes musí platit vysoké nájmy v Praze a Brně. Proč? No protože jsme zapomněli stavět byty.

Takže neříkejte, že jsme ty peníze vzali učitelům. Není to pravda. My jsme dokonce i jako vláda odsouhlasili zákon, který ještě navrhla paní Valachová, který znamená dramatické navýšení o desítky miliard do rozpočtu MŠMT. A bavíme se o rozpočtu 2018. Rozpočet 2019 bude úplně jiný rozpočet. Takže znovu opakuji: není pravda, že bychom brali peníze učitelům, jak se to tady někdo snaží demagogicky v mediálním prostoru neustále opakovat. A samozřejmě i více politiků tuto lež dokola opakuje. Není to pravda!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu předsedovi. Ptám se, zda má pan poslanec... má zájem o doplňující otázku. Takže vaše jedna minuta.

 

Poslanec Dominik Feri: Pan předseda vlády v demisi tradičně reaguje na něco, co jsem vůbec neřekl. Já jsem neřekl, že ty peníze berete učitelům, já jsem říkal, že ty peníze máte dát učitelům, tak jak jsme se na tom usnesli na podzim minulého roku.

A moje otázka, na kterou jste neodpověděl, kterou jste přešel, zněla: proč vláda v demisi jde proti usnesení této Sněmovny týkajícímu se navyšování prostředků ve školství? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan předseda vlády chce reagovat. Má na to dvě minuty. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Evidentně pan poslanec, nevím, jestli tomu nerozumí, tak já mu to zopakuju. My máme program jako hnutí ANO, že navýšíme platy pedagogů o 50 % do roku 2021. Takže učitelé by měli mít 45 tisíc korun navýšených. A to držíme. 2018 není náš rozpočet! 2019 bude náš rozpočet, který navrhujeme, a uvidíme, jak to tady podpoříte, ten náš rozpočet. My těm učitelům, ano, chceme dát. A my chceme dát dokonce cíleně na vysoké školy peníze, protože s Adamem Vojtěchem chodíme a všude nám říkají: že nejsou lékaři. Když se studenti hlásí na lékařskou fakultu, udělají přijímačky a jsou to dobří studenti, tak je nevezmou. Proč? Protože není dostatek pedagogů. Takže my dáme i na vysoké školy. Na profese, které tady chybí. To znamená pro pedagogy pro lékaře a pro pedagogy, kteří budou učit naše učitele.

Takže neříkejte, že jdeme proti usnesení Sněmovny! Rozpočet 2018 je rozpočet bývalé koaliční vlády schválený touto Sněmovnou v nějaké modifikaci. Ten rozpočet 2019 bude poprvé náš a my tam vyrovnáme dokonce i ty průměrné platy učitelů, protože např. pedagogové ve Zlíně mají nejmenší platy v porovnání s Libercem, kde jsou nejvyšší. A vyrovnání této platové úrovně nás bude stát 5 miliard. A nový systém odměňování pedagogů nás bude stát 10 miliard. A ještě navýšení platů. Tak to neříkejte. My ty peníze učitelům určitě dáme.

A vy tady argumentujete... My se bavíme o úsporách rozpočtu 2018, o penězích, které nespotřebujeme, protože kurzový rozdíl byl ušetřen absolutně. Absolutně! 300 milionů díky silné koruně. Tak pokud tomu nerozumíte, tak přijďte, já vám to rád ještě osobně vysvětlím. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za naprosto přesné dodržení času. Já v rychlosti přečtu omluvu pana Tomia Okamury, Radima Fialy z dnešního jednání z pracovních důvodů, pana poslanec Petra Pávka mezi 14.30 a 19.00 z důvodu jiného jednání, Miloslava Roznera od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pana předsedy Bartoška od 14.30 do konce jednacího dne bez udání důvodu, pan poslanec Daniel Pawlas z pracovních důvodu z dnešního odpoledního jednání se omlouvá, pan poslanec Jaroslav Dvořák od 14.30 z pracovních důvodů se omlouvá a pan poslanec Milan Pour se omlouvá od 14.30 do 18.00 z pracovních důvodů.

Jako třetí byla vylosována paní poslankyně Langšádlová, která nyní přednese interpelaci na předsedu vlády s názvem investice a další sliby. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane premiére, poslední týdny sledujeme vaši spanilou jízdu po krajích po vzoru pana prezidenta a všechny vaše návštěvy spojuje jedna charakteristika. Všude, kde se zastavíte, slibujete, a slibujete mohutné investice a výdaje. Jejich výčet narostl již na více jak 70 mld. Tato suma se navíc neustále zvyšuje a bude zřejmě růst nadále, jak se budou blížit komunální a senátní volby. Z krátkého seznamu: 5,8 mld. na jízdenky, 14,5 pro seniory, dále jsou to miliardy na opravy a investice - Národní divadlo, Národní galerie a stavby všude po republice.

Nezpochybňuji to, že některé tyto návrhy jsou oprávněné. Na úkor čeho však budou tyto záměry realizovány, pokud chcete zodpovědně sestavit rozpočet na příští rok? Ono je samozřejmě důležité některé věci řešit, ale vždycky v tom rozpočtu je něco na úkor něčeho, a to i s ohledem na chystaný daňový balíček, kdy by mělo dojít k snížení výběrů daní o výši 27 mld., a to snížením sazeb pro zaměstnance a změnou zdanění fyzických osob. Rozdávání peněz vám umožňuje rostoucí ekonomika. Růst však nemusí trvat věčně. Uvědomujete si, prosím, že tyto vaše sliby, zejména pokud se to týká mandatorních výdajů, zatíží státní rozpočet na dlouhá léta dopředu? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, já myslím, že zase jde o hluboké nedorozumění. Já nevím, kde jste četla, že my něco... Ano, to píšou ti novináři, že něco slibujeme. Já jsem moc toho neslíbil. My chodíme a spisujeme a sepisujeme vlastně investiční záměr této země. Nikdo to neudělal. Víte, problém je, že naše země nikdy neměla žádnou vizi. (Ukazuje knížku.) Já jsem ji tady napsal. Zkuste si to přečíst - to je na osmnáct let.

Podnikání - je normální, že si uděláte investiční plán. Firmy to dělají minimálně na tři až deset let. A to je to, co my děláme. My chodíme a ptáme se v krajích, co by chtěly investovat. A děláme to po jednotlivých rezortech. A proto víme, že nám chybí kapacity na školky, na školy, že potřebujeme investovat do nemocnic. Adam Vojtěch má pod sebou devatenáct nemocnic a on přesně ví, že oni chtějí investovat 9 mld. korun. Ale na kolik let? Na šest sedm let chtějí. A my musíme vidět dopředu, dělat investiční plány. Takže nikdo nic neslíbil. Já jsem slíbil, ano. Magnetickou rezonanci v Kroměříži jsem slíbil. Ano. Škoda, že tu není pan kolega Farský. Slíbil jsem tu školku v Semilech jeho starostce. Kam děti chodí, to jsou boudy. To není mateřská školka. Ona má krásný projekt za 90 mil., tak jsem jí slíbil schůzku. Šla za paní ministryní Schillerovou a řekla no, my tu máme program, ale tady dostanete jenom 30 procent. Ale od září paní Dostálová, kde potom šla na druhou schůzku, kterou jsem organizoval, otvírá program pro školky, kde může dostat až 80 procent. A já si myslím, že děti v těch Semilech si tu školku zaslouží, když už tedy pan Farský mi to neříká. To je škoda.

Takže my chodíme po krajích a bereme si úkoly. Pan Půta mi dal úkol: Mluvte s premiérem Polska ohledně ohrožení pitné vody v Libereckém kraji. Tak jsem polskému premiérovi dal naše stanovisko. Mluvte s ním o železnice Hrádek-Žitava. Tak jsem to splnil. Teď jsme byli v Hradci Králové v kraji. Tam je vlastně... část fakultní nemocnice patří vojákům. Takže my sepisujeme investice, ano. V Praze je Invalidovna, paní poslankyně. To je úžasná památka. A kdybych teď sem položil miliardu korun, tak zkuste hádat, za jak dlouho ta Invalidovna se začne stavět, opravovat. Pět až šest let. My žijeme v takovém systému investičním. Proto chodíme a ptáme se.

A já si myslím, že tu porodnici v Brně za 2 mld. si lidé zaslouží. I možná nový centrální příjem v IKEMu nebo v Krči, všude. A my jsme jasně řekli, že není možné, aby jenom růst České republiky byl tažen spotřebou občanů a firem a exportem. My potřebujeme investice. A my ty investice uděláme za každou cenu. A samozřejmě je ve finále úplně jedno, my to musíme udělat, jestli to budou peníze z Evropy. Ale samozřejmě prioritně chceme čerpat z Evropy, a proto když tady byl komisař Oettinger, tak jsem mu řekl: My chceme rozhodovat o penězích z Evropy. Ne že vy nám tady dáte 22 % OSF, ty sociální věci. Máme nejnižší nezaměstnanost. Tady nemá už kdo pracovat. Máme velký problém. Takže my chceme o tom rozhodovat a investice jsou priorita. A to, že nám trvala dálnice do Hradce 37 let a z Prahy do Ústí 32 let a že konečně dneska ÚOHS nám uvolnil studii, tam byla soutěž na rychlovlak Praha-Brno, že to konečně řešíme, to jste měli řešit v lednu 1990. Jste měli na stáž se naučit budovat tržní ekonomiku.

Takže je normální, že stát také musí plánovat. Musí plánovat. A my jsme řekli krajům, my vám nedáme víc RUD. Nebo obce. Podívejte se, jak vybíráme daně. Není pravda, co říkáte, že... Ano, je růst. Ale my vybíráme podstatně lépe daně než předtím. Proto kraje a obce mají víc peněz. A my teď vám nabídneme fondy. Byl jsem Mladé Boleslavi v úterý. Nejsou byty. Ptáme se, proč se tady nestaví byty? No, my řekneme těm obcím: Ttady můžete čerpat. Tady bude investiční možnost čerpat. A my dostaneme ty peníze do obcí a měst, když si požádají o peníze na byty, domovy seniorů, nemocnice, školy, školky, kulturní památky, sportoviště. A my tohle sepíšeme, a to jsou...

Vy tady mícháte navýšení důchodů. Já nevím, jestli podle vás tedy průměrný důchod 12 240 je v pořádku. Podle mě to není. A proto chceme zvýšit důchody. (Upozornění na čas.) A zároveň samozřejmě chceme připravit dlouhodobý investiční plán, který použijeme při sestavení rozpočtu na 2019.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a děkuji za Kroměříž - mimo pořadí. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji. Děkuji ještě jednou za slovo. Pane premiére, tak mi prosím řekněte. Budete sestavovat příští rozpočet. Některé ty záměry už v tomto rozpočtu budete chtít realizovat, jak ty investiční, tak to navýšení výdajů, které se např. týká důchodců, s čímž lze souhlasit. Ale můžete mi říct, o kolik díky těmto závazkům, o kterých mluvíte, kolik už se promítne do rozpočtu na příští rok v těch investicích? A o kolik chcete a na úkor čeho to chcete udělat. Protože je zřejmé, že vybírají se daně, je hospodářský růst, ale ne tak velký, aby to pokrylo možná všechny ty nároky. Tak opravdu mi prosím řekněte, kolik těch investic, které jste takhle posliboval, chcete, aby se financovalo už příští rok. Vím, že je to dlouhodobé. I s ohledem na ty daňové úpravy, které chcete dělat i s ohledem na další mandatorní výdaje, které slibujete. Tak jaký to bude mít dopad do toho příštího rozpočtu a na úkor čeho?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Omlouvá se paní poslankyně Marcela Melková od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane premiére, můžete reagovat.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Paní poslankyně, my to děláme proto, abychom si to dali na papír. Abychom přesně věděli, jaké jsou investiční potřeby hlavně obcí a krajů. A také rezortů. Ale ty kraje a obce jsou nejdůležitější. A co je důležité? No důležité je to, že když někdo chce investovat a my mu dáme na to peníze, aby byl schopen to i proinvestovat. Škoda Kvasiny. Vláda podepsala v roce 2014 dohodu, co všechno zainvestuje. Je to celkem 6 mld. A kolik se čerpá? No téměř nic. V Rychnově potřebujeme - tam jsme se domluvili, že bude de facto rozšíření nemocnice, nebo nová nemocnice, kde stát dá 300 mil. a kraj dá 80. Ale oni nejsou schopni to investovat. Takže když to dáme do plánu, co se stane? Oni to nevyčerpají a zase to bude ten nárok a zase se budete ptát na stejné otázky.

Takže my připravujeme rozpočet 2019 a přijdeme, musíme znát důchody, platy. Dneska jsem jednal s odboráři, s paní Žitníkovou a byl u toho i Adam Vojtěch i pan Engel, protože chceme skutečně zjistit, jak to je, proč nejsou sestry, proč nejsou lékaři, a chceme s nimi jednat. Takže chceme selektivně, pokud budeme samozřejmě navyšovat ty platy. A k tomu jsou ty investice a my musíme vědět přesně, kolik v 2019 kdo může investovat.

Takže to nejsou sliby, to je jenom investiční plán, který se sepíše, potom se na to podíváme a z hlediska priorit, z hlediska návratnosti, z hlediska dopadu na život lidí to budeme realizovat. A vy přece budete při tom, takže vy to uvidíte, ten návrh rozpočtu. My jsme jasně řekli v našem programovém prohlášení, že musíme investovat, i kdyby byl deficit. A my máme stále přebytek, jsme z hlediska zadlužení jedna z nejlepších zemí v Evropě. Vybíráme nadstandardně daně. Takže to je komplex věcí. Každý ministr má za úkol vlastně připravit investiční plán (upozornění na čas!) a my s tím přijdeme, takže určitě o tom s vámi budeme rádi diskutovat, jestli je to potřeba, nebo ne.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Hana Aulická. Interpelace se nazývá stav na ministerstvu zemědělství. (Poslankyně Aulická předsedajícího opravuje.) Zdravotnictví? Já tady mám MZE, tak překlep. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, každému z nás přišlo v poslední době několik anonymních e-mailů, ve kterých se píše o netransparentnosti a prapodivných praktikách, které začaly po nástupu nového ministra Adama Vojtěcha na Ministerstvu panovat. Myslím si, že bychom si proto zasloužili odpovědi na otázky týkající se pana ministra a především jeho nejbližších spolupracovníků.

Můj první dotaz bude směřovat k poradcům ministra zdravotnictví. Ti podle dopisu sedí na dvou židlích a prosazují naprosto rozdílné zájmy. Kromě poradenské činnosti pro pana ministra totiž působí v soukromém sektoru ve vedoucích funkcích. Většina z nich podniká přímo ve zdravotnictví anebo ve farmacii. Dle dopisu mají na ministerstvu přístup k citlivým informacím a můžou je využívat pro vlastní podnikání. Také mají jako lidé z blízkého okruhu ministra velký vliv na rozhodování ve zdravotnictví. Mohou tak ovlivňovat výběrová řízení, dodávky zdravotnických služeb, produktů atd.

Není to evidentní střet zájmů a porušení principů transparentnosti, které tolik propaguje ANO, pane premiére?

Někteří poradci dokonce zasedají ve správních radách pojišťoven. Ti, kteří jsou v orgánech pojišťoven, jsou zároveň přímo napojeni na farmaceutické firmy. Ovlivňují tak nejen ministerstvo, ale také zdravotní pojišťovny, od kterých mají právě farmaceutické firmy největší příjem. Nedávno pak pan ministr udělal z jednoho z poradců svého náměstka, konkrétně pana Filipa Vrubela. Jak však upozorňují autoři dopisu, má tento novopečený náměstek na svědomí padesátimilionovou škodu ve zdravotní pojišťovně, která vznikla v roce 2011, kdy potvrdil nesprávné výpočty úhrad vybraných léků. O této kauze se můžeme dočíst také v médiích. Samotné Ministerstvo zdravotnictví mlčí.

Je důvodem mlčení to, že na pozici náměstka figuruje pan Filip Vrubel? Můžete, pane premiére, tuto informaci prověřit a poté potvrdit či vyvrátit? Ostatně jde o vašeho ministra zdravotnictví.

Nově si začal pan ministr dosazovat blízké osoby i do přímého řízení organizací. Do Nemocnice na Homolce si údajně dosadil Aleše Martinovského (upozornění na čas) jednatele společnosti Porta Medica, s. r. o, a zároveň společníka Jakuba Krále, který byl nedávno poradcem ministra zdravotnictví. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a reagovat bude pan předseda vlády Andrej Babiš. Doufám, že nevadí, že neříkám v demisi. Abychom zkrátili čas, tak já to neříkám.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Vážená paní poslankyně, od vás bych to nečekal, vás mám rád a fakt tomu nerozumím. Četla jste Health Corruption Report Evropské komise z roku 2013? To je zpráva Evropské komise o korupci ve zdravotnictví evropských zemí. A tam se mluví o Richelieum českého zdravotnictví. Víte, kdo to je? A Adam Vojtěch je jeden z nejlepších ministrů této vlády. Víte, on se mnou seděl na Ministerstvu financí a měl to těžké, protože se mnou pracovat je těžké, takže má moji školu. A on ty šnajdroidy popravuje. My máme skvělé zdravotnictví, skvělé lékaře, skvělé sestřičky, ale nemáme tu efektivitu. My tady nenakupujeme transparentně a centrálně. Takže on to dělá velice dobře, ale máme samozřejmě zákon o státní službě a bohužel pan ministr nemá volné ruce, protože tam má takového zvláštního státního tajemníka, který dostával samé dobré známky.

Takže to jsou nesmysly, jsou to lži. Já jsem to četl. A věřte mi, že když něco takové je v médiích, tak já se starám. Když vidím, že nějaký náš ministr si vzal nějakou poradkyni, tak řvu. A Adam mi to vysvětloval několikrát. Myslím, že se k tomu vyjádřil. Nevím tedy, proč jste ho neinterpelovala v rámci (nesroz.) ministrů, ale určitě k tomu stanovisko bylo. Není to pravda. Není to pravda a my to zásadně odmítáme. Já jsem si to prověřoval a pan ministr to odmítá. Takže je mi líto, ale není to tak.

A ve zdravotnictví řešíme ty problémy, že nejsou doktoři, nejsou sestřičky. Dneska jsme seděli dohromady s Dášou Žitníkovou a s ní jednat půl hodiny, tak jsem odešel totálně bez energie, protože do nás neskutečně hučela, a jdeme společně na setkání všech sester a pozveme všechny ředitele nemocnic a vrchní sestry a budeme se s nimi bavit o tom, proč je takový stav ve zdravotnictví, aby nám oni řekli, jestli skutečně chceme navýšit ty tarify. Takže věřte mi, že když jsem se rozhodoval o ministrovi, tak samozřejmě byly různé nabídky. Ale Adam s tím sektorem nemá nic společného. A všichni říkali, že to nezvládá. Podle mě to zvládá skvěle a je plno organizací, které ho chválí, a konečně budete vědět i tu přístrojovou komisi. Pamatujete si, když profesor Beneš chtěl svůj cyberknife? Tak ho nepustili ani dovnitř, nechali ho za dveřmi. A proč? No protože ten cyberknife byl vlastně o 60 mil. levnější než nějaký jiný.

Takže věřte mi, že české zdravotnictví je skvělé. Byla tady šéfka zdravotní mezinárodní světové organizace a všichni říkají, jsme málo efektivní. A pokud v Německu nakupuje dohromady 70 nemocnic a ve Francii 150, tak mi věřte, že my chceme to zdravotnictví dát do pořádku, proto máme i ten investiční plán. A to, co vy říkáte, já jsem o tom slyšel a pan ministr vám potvrdí, že to není pravda, že jsou to jenom pomluvy. Já vím, že on naštval plno lidí, protože ten systém si žil nějakým způsobem a teď on je první ministr, který to de facto začal nějak konečně řídit.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda je nájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo. Pane premiére, já nevím, jestli to tak můžu říct, já vás mám taky ráda, věřte mi. Ale jsou to samozřejmě informace, které jsou dohledatelné, a nedovolila bych si zde udávat informace, které nejsou dohledatelné a nějak podložené. Ale myslím si, že mi to můžou potvrdit de facto všichni členové zdravotního výboru, že se nejednalo o jeden, dva, tři, ale že to bylo opravdu a jako členka zdravotního výboru jsem si opravdu některé záležitosti prověřila. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Slovo má pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Pan ministr mi napovídá, že to šlo všechno z jedné e-mailové adresy, že to bylo všechno anonymní. Já když jsem dával trestní oznámení, vždycky jsem je podepisoval. Tak my nemáme problém se s vámi na to téma ještě zvlášť setkat. A věřte mi, není to pravda. Není to pravda a já ministrovi věřím, stojím za ním. Já jsem si to prověřoval a věřte mi, že v rámci hnutí měřím každému stejným metrem. My jsme vznikli jako protikorupční hnutí a to je naše hlavní strategie. Adam má čistý stůl, akorát začal dělat pořádky, tak plno lidí naštval. Takže pojďme se na to setkat a určitě vás přesvědčíme, že se mýlíte. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další byla vylosována v pořadí interpelace paní poslankyně Kateřiny Valachové s názvem financování jízdného z rozpočtu MŠMT. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, vážený pane předsedo vlády, dovolte, abych také já učinila dotaz směřující ke stávajícímu financování slev na jízdném, tak jak to bylo zveřejněno v rámci médií. Budu stručná, protože už jsem samozřejmě vyslechla interpelaci kolegy Dominika Feriho.

Věc je jednoduchá. Poslanecká sněmovna skutečně v rámci posledního projednávání rozpočtu pro rok 2018 uložila vládě, aby zjednodušeně řečeno veškeré rezervy či dodatečné výnosy, výnosy z obsluhy státního dluhu použila v roce 2018 prioritně na zvýšení platů učitelů o 15 % od 1. září a od stejného data na zvýšení mezd neučitelů nejméně o 10 %. Otázka tady zní, pokud v tuto chvíli vláda rozhodla o dofinancování tedy nejenom slev jízdného, ale také jak předseda vlády v demisi, vaším prostřednictvím, pane předsedající, zmínil také na opravy silnic, zajímá mě jednoduchá věc. Zkrátka jestli vláda, vážený předsedo vlády, hodlá respektovat usnesení Sněmovny, které ji zavazuje a které bylo výsledkem projednání tady v Poslanecké sněmovně napříč politickým spektrem a projevem toho, že vnímáme vzdělávání a financování vzdělávání jako prioritu. Realita je jasná, i přes tři rekordní rozpočty chybí stále ve vzdělávacím systému ročně minimálně 50 miliard.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Než předám slovo panu předsedovi, stručně: omlouvá se pan poslanec Marek Novák od 14.30 do konce pracovního dne z pracovních důvodů, omlouvá se paní ministryně Schillerová od 16 hodin do konce pracovního dne. A nyní má slovo pan předseda vlády. Prosím. A předávám řízení.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No tak já se jednak divím, že tedy paní poslankyně za ČSSD mě kritizuje, když vlastně plníme náš program i váš program. Ne, přece to jste vždycky chtěli. Mně jste to vyčítali, že jsme to neudělali, ale v té koaliční vládě vy jste nepřišli a nechtěli jste to. Tak my jsme to teď udělali. A samozřejmě že platí, co řekla Poslanecká sněmovna. My se podle toho řídíme a budeme řídit a určitě předpokládám, že resort MŠMT, školství, příští rok i tím zákonem, kde tady ve Sněmovně navrhovaly některé strany odložení o deset let a i v rámci i pan ministr chtěl to odložit o jeden rok, a já jsem na vládě přesvědčil kolegy, že to budeme plnit, ten váš zákon, a že to podpoříme a že ty peníze musíme najít. Takže my se k tomu hlásíme. A znovu opakuji: schválený rozpočet 2018 není možné podle rozpočtových pravidel jen tak měnit, ano? A my jsme o tom jednali dlouho a já nechci tady znovu opakovat, že to, co jsme vlastně ušetřili u MŠMT, to jsou ty kurzové rozdíly, že skutečně nemůžeme je přesunout teď a dát učitelům. To není možné podle našich zákonů. Takže my se k tomu hlásíme a znovu opakuji: rozpočet 2019, všichni ho tady budeme schvalovat a my bezezbytku budeme respektovat rozhodnutí Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane premiére. Přeje si paní poslankyně položit doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Rozumím tady tomu tak, že bez ohledu na oslabení kapitoly rozpočtu školství o 400 milionů korun nebude nějak ohroženo to, že vláda splní usnesení Sněmovny, které ji zavazuje od 1. září navýšit platy učitelů a mzdy neučitelů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ještě jednou, těch 400 milionů je 300 kurzové rozdíly, které jsme ušetřili, a 100 je nevyčerpaný investiční program pro vysoké školy. Takže tyhle peníze se nedají vůbec už vyčerpat a my je nemůžeme přesunout na platy učitelů. A usnesení, já si nepamatuji, jestli je to od 1. 9. nebo je od 1. ledna, ale samozřejmě my respektujeme a je priorita pro nás navyšovat platy pedagogů. Určitě ano.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslední vylosovanou ústní interpelací na předsedu vlády České republiky přednese pan poslanec Rakušan. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, členové vlády České republiky, ta moje interpelace je vlastně neuvěřitelně jednoduchá a ona je opakující se, protože my jsme tu odpověď tady nedostali.

Já jsem velmi bedlivě, byť z klidu své kanceláře, poslouchal odpověď na interpelaci pana kolegy Dominika Feriho, dokonce na jeho doplňující otázku, a ani poté nepadla jasná odpověď. Ale ta otázka je velmi jednoduchá. Pan premiér nám často říká, že mu asi nerozumíme, že ho nechápeme. Asi opravdu ne, protože jsem neměl pocit, že by nám bylo odpovězeno nějakým jazykem, který srozumitelný je. Ta otázka je jednoduchá. Bavíme se o 170 miliardách korun, které byly nalezeny, použijí se na jízdné. A já se ptám, proč ty peníze nezůstanou ve vědě, proč ty peníze nezůstanou ve výzkumu, proč ty peníze nezůstanou v oblasti školství, inovací, prostě toho, co jsme všichni vydávali za naše předvolební priority číslo jedna: vzdělanost, věda, výzkum, tam, kde Česká republika v rámci Evropy výrazně zaostává v inovacích, ve výzkumu. Ptám na se úplně jednoduchou jednu otázku, proč se přesouvají jinam. Nic jiného jsme asi ani s panem kolegou Ferim od začátku tady slyšet nechtěli.

Měl jsem připravené ještě jiné nesystémové kroky vlády, na které bych se rád zeptal, nicméně čas je neúprosný, zůstanu tedy u této otázky, která od první dnešní vylosované interpelace stále visí ve vzduchu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji. No tak co na to říct? Tak demagogie zůstane demagogií. Tak já nevím, zkusím to ještě jednou vám vysvětlit, pane kolego. K 1. lednu 2018 činily nespotřebované výdaje jednotlivých resortů 167 miliard. Nevím, jestli chápete, co jsou to nespotřebované výdaje. Patrně nechápete. Tak já vám to řeknu ještě jednou. To jsou peníze, které dostaly jednotlivé resorty v minulosti a neutratily je. Ty peníze mají nějaká pravidla. A ty peníze se skládají z evropských peněz, které se skládají samozřejmě z investičních a nějakých provozních, a z českých peněz, které jsou také investiční. Já nechápu, co nechápete na tom, že v rámci - tato vláda totiž - skončil resortismus. To není, že každý ministr si dělá, co chce, i v rámci jedné strany například, když bojují o předsednický post. A my jsme jednali s našimi ministry a našli jsme 8,3 miliardy peněz, které chceme použít na opravy silnic druhých a třetích tříd pro kraje, protože jsme jim to slíbili. A mohli jsme říct ne, my nemůžeme, ten rozpočet je hotový a my už vám nic nedáme. Ale my jsme se snažili a my jsme ty peníze našli. Tak já nevím, co na tom nechápete.

A chcete znovu, abych vám přečetl - chápete, co je to kurzový rozdíl? Chápete rozdíl, když je koruna 27 a koruna 25, že je tam rozdíl? Že ty dvě koruny jsou nějaký zisk? Nějaký kurzový rozdíl, který my jsme získali? Nenávratně vznikl kurzový rozdíl, pozitivní, 300 milionů. A ten nemůžeme použít na něco jiného, o čem vy mluvíte. A ten je náš plus a to jsme ušetřili a to jsme nevzali, jak se tady někdo snaží podsouvat, učitelům. Takže já jsem to tady řekl už x-krát, tak já nevím, co je na tom nepochopitelného. Toto nikdo v minulosti, žádný premiér, neřešil, protože každý ministr samozřejmě nikdy se nevzdal nespotřebovaných výdajů ve prospěch nějakého jiného resortu a nikdy se vůbec nevzdal těch peněz ve prospěch krajů na silnice druhých a třetích tříd, kde máme deficit asi 95 miliard.

Tak já nechápu - zkuste přijít, my vám to vysvětlíme, přijďte a pan Tyll ředitel odboru, který dělá rozpočet, vám vysvětlí rozpočtová pravidla a možnosti schváleného rozpočtu na přesun mezi jednotlivými kapitolami a na užití těch peněz, které se neutratily.

Tak já už nevím, jak to mám lépe vysvětlit. Tady někdo dal do mediálního prostoru lež, že my jsme vzali peníze někomu, abychom dali slevu na jízdné. To je nesmysl, není to pravda. A znovu opakuji, udělali jsme maximum pro to, abychom vyhověli požadavkům v roce 2018, což, znovu opakuji, není náš rozpočet. Takže já to odmítám a já nechápu, co nechápete na mém vysvětlení. Takže můžu samozřejmě - napsali jsme to, máme tiskové prohlášení MŠMT, máme tiskové prohlášení Ministerstva financí, takže já už nevím, jak to mám lépe vysvětlit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo vlády. Pan poslanec si přeje položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Tak já mám pocit, že dnes se nedávají otázky ani odpovědi. Dnes se tady předvolebně hovoří. A jestli někdo nazývá demagogií to, že my se ptáme, tak to je na pováženou.

Z toho všeho, co bylo řečeno, vyplývá jediné. Dalo se rozhodnout, zda finanční prostředky dáte do jízdného, zda je prostě dáte na předvolební večírek, tzn. platit jízdné zdarma, nebo je dáte na vědu a výzkum. To bylo legitimní rozhodnutí. A samozřejmě tam ty peníze směřovat mohly. To je vaše zodpovědnost, vaše priorita.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda vlády odpoví.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No, demagog zůstane demagogem. Prosím vás, věda a výzkum neutratila 6,9 mld. Neutratili. A navýšení rozpočtu na vědu a výzkum na příští rok je o 2 mld. navíc, nikdy takový rozpočet nebyl. Tak neříkejte to. A my hledáme peníze pro potřebné věci. Hledám peníze taky pro tu školku v Semilech pro vašeho kolegu Farského, to jsem si vzal jako výzvu, pane kolego. Tak nemluvte demagogicky a mluvte k věci! (Potlesk některých poslanců z hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tím jsme ukončili interpelace, které směřovaly k předsedovi vlády České republiky, a přecházíme k bloku interpelací na členy vlády České republiky. Budeme postupovat samozřejmě ve vylosovaném pořadí. Jako první je na řadě pan poslanec Ventruba, připraví se pan poslanec Veselý. Prosím pana poslance Ventrubu, aby přednesl interpelaci na ministra dopravy Dana Ťoka. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Ventruba: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministře, pane premiére, vážení kolegové, vážený pane ministře Ťoku, dovolte mi, abych obrátil vaši pozornost na projekt a problém, který se časově táhne již 21 let. Během této doby byla sjednána dohoda mezi Českou republikou a Rakouskem o výstavbě dálnice Vídeň-Brno. A zatímco Rakousko je se svou dálnicí téměř na česko-rakouské hranici, na naší straně tento projekt, když to řeknu, vázne.

Takže se na vás, pane ministře, obracím se třemi otázkami: Za prvé, jaký je současný stav projektu dálnice Vídeň-Brno. Za druhé, jaké jsou největší překážky dokončení tohoto projektu. A za třetí, jestli to víte, to nevím, ale dávám vám tuto otázku, kdy si myslíte, nebo kdy bude dálnice Vídeň-Brno dokončena na území České republiky a zprovozněna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážený pane poslanče Ventrubo prostřednictvím pana předsedajícího, ve věci dálnice D52. Tady s vámi souhlasím, že je to smutný příběh, protože tato dálnice se opravdu připravuje velmi dlouhou dobu a doufám, že to neberete tak, že když je tady 21 let podle vašich slov nekonání, já jsem na tom úřadě 3,5 roku, za mé doby se konalo. Nicméně ten zásadní problém, který byl v minulosti minimálně posledních pět let, byla neexistence zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Tím pádem pokud nemáte platné zásady územního rozvoje, tak v podstatě jste blokován a nemůžete dělat vůbec nic, ani žádné návazné plánovací dokumentace, ani další kroky. Proto jsme se dohodli už v té době s Jihomoravským krajem, že jsme hned, když jsem přišel, začali dělat kroky k zahájení aspoň jedné části této dálnice, což je obchvat Mikulova, pro který jsme využili územní plán města Mikulova. Tato stavba má dneska EIA a je požádáno o územní rozhodnutí. Určitě jsem přesvědčen, že ho v nejbližší době získáme, nicméně můžeme počítat s tím, že toto územní rozhodnutí bude napadáno ze strany aktivistických organizací.

Vy jste se ptal, co je dneska největším problémem této stavby. Tak teď poté, co zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje už obstály i test soudní žaloby, tak jsem přesvědčen, že největším problémem v současné době je to, že občanské sdružení vedené panem Firbasem se snaží, aby tato dálnice nestála. Dělá pro to všechno. On je za tím, že ty zásady územního rozvoje nebyly platné, a jsem přesvědčen, že bude dělat další pokusy. Nicméně my se na to chystáme.

Druhým problémem je, že se dá ta dálnice dneska rozdělit od Pohořelic na tři části. První část je ten obchvat Mikulova. Tam jsem přesvědčen, že jsme na tom docela dobře. Očekávám, že pokud bude šance využít na to novelu zákona č. 416, která by měla projít touto Sněmovnou, tak bychom mohli zahájit někdy v roce 2020 a mělo by být hotovo v roce 2023. Máme EIA na části před samotnou nádrží Nové Mlýny. Největší problém bude projít územím kolem novoměstských nádrží.

Já tady mám napsané i termíny, kdy by se to mohlo udát, ale já jsem v této věci velmi zdrženlivý, protože každé číslo, které řeknu a i ho podmíním nějakou podmínkou, tak je stejně bráno, že jsem to nesplnil. Takže já vám chci slíbit - stejně vám jako celé Poslanecké sněmovně - že udělám všechny kroky k tomu, abychom tu stavbu posunuli dál. Samotnému mně nebylo příliš hezky, když jsem byl na otevírání toho předposledního úseku v Rakousku, kam jsem byl pozván, a vysvětloval jsem, jak to u nás jde dlouho a složitě. Ale zatím prostě ta situace je taková. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Ventruba položí doplňující otázku.

 

Poslanec Jiří Ventruba: Pane ministře, nedám doplňující otázku, jenom vám chci poděkovat za vaši informaci. Vím, že tento problém vůbec na vás neleží, leží to na těch předchozích, to je mi jasné. A věřím, že obnovení této moderní, jak já říkám staré kupecké stezky sever-jih, od moře k moři, té středoevropské, brzy - a to brzy nevím - bude úspěšně dokončeno. A držím vám palce, ať se vám něco podaří. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan ministr nebude odpovídat, protože to nebyla doplňující otázka.

Na řadě je pan poslanec Ondřej Veselý, připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová. Pan poslanec Veselý interpeluje ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Pane ministře, musím říct, že jsem velmi ocenil, že se daří konečně řešit věc insolvencí, protože insolvence jsou obrovský problém a určitě ty kroky, které tam jsou, jsou vedeny správným směrem. Nicméně se jistě shodneme na tom, že to je následek celého neblahého stavu a neřeší se zatím příčina. A mé otázky směřují k příčině toho, proč se tady lidé dostávají do řekněme spirály exekucí, a tedy potom i do insolvencí, a to jsou opravdu exekuce.

Mám tam tři konkrétní dotazy. První dotaz je, proč vámi vedené ministerstvo neučiní aspoň nějaké primární rychlé opatření, jako např. sloučení exekucí tak, aby nerostly náklady exekucí, což v konečném důsledku škodí jak dlužníkům, kteří samozřejmě mají vyšší dluhy, tak věřitelům, protože se prostě na jejich uspokojení nedostává. Druhá otázka je, a to se týká toho, jak exekutoři, neříkám že všichni, ale někteří, vykonávají exekuce, proč jsou bagatelizovány nemravné způsoby vedení exekucí. A k tomu navazuje i třetí otázka, jak probíhají kontroly soudů a exekutorů ze strany ministerstva právě v oblasti výkonu exekucí, resp. jejich morálního aspektu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan ministr Pelikán.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve ještě obecněji řeknu, že docela nesouhlasím s tím, že by příčinou dluhových pastí byly exekuce. Exekuce jsou již následkem jiných věcí, které vedou do dluhové pasti, jsou průvodním jevem dluhové pasti a bezesporu přehnanými náklady, které dlouho byly spojeny s exekucemi, a už se nám to naštěstí povedlo alespoň trochu změnit, nebo zmírnit, nebo dost zmírnit, tak přispívaly k dalšímu propadu v té dluhové pasti.

Ministerstvo ještě přede mnou zavedlo povinné spojování exekucí, to nám funguje od 1. 1. 2013. Takže od 1. 1. 2013 exekuce, které jsou vedeny stejným věřitelem proti stejnému dlužníkovi, se ze zákona automaticky spojují. Starší exekuce už dnes spojit nemůžeme a ty náklady už tam vznikly, takže už bychom si stejně nepomohli. Do budoucna je cílem rozšířit spojování exekucí tak, aby i exekuce různých věřitelů vůči stejnému dlužníkovi byly vedeny jediným exekutorem. To už je ovšem podstatně komplikovanější, protože to nejde učinit nějakým rychlým pohybem, protože to zasahuje do celé té struktury, kdy věřitelé si dnes mohou vybírat exekutory, takže je v podstatě ne úplně kompatibilní s tímhle systémem a ten systém se musí celý předělat. Ale počítám, že to brzy bude.

Pokud jde o kontroly, tak kontroly jsme zněkolikanásobili a posílili výrazně personálně oddělení na ministerstvu, které to činí. V tuto chvíli děláme 75 kontrol ročně jenom na ministerstvu, což znamená, že každého exekutora v průměru zkontrolujeme jednou za dva roky. Těch exekutorů je asi 150. Krom toho jsme dali každému soudu jednoho úředníka jenom na kontrolu exekutorů, každému okresnímu soudu, což zase znamená, že jeden takový úředník vychází v průměru na dva exekutory, nebo exekutorské úřady. Tam ovšem musím říct, že teď jsme to právě nějak vyhodnocovali a že zatím nejsem docela spokojen ještě s tím, v jaké výsledky je přetavováno tohle personální posílení. Ale na tom také zapracujeme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec bude mít doplňující otázku? Ano, je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo. Už budu mít pouze stručnou doplňující otázku. Samozřejmě si, pane ministře, rozumíme v tom slučování exekucí v jednom dlužníkovi, nikoli ve věřiteli. Tam je to samozřejmě jasné. Jenom se stručně zeptám, kdy vidíte tu budoucnost. Chápu, že to není úplně jednoduchá věc. Nicméně jestli už je nějaká fáze, že už je to rozpracované? Dočkáme se třeba letos nějakého návrhu? Nebo kdy to v budoucnu nastane? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane ministře, prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Je to rozpracované. Dokonce novelu, která tohle obsahovala, jsem v minulém volebním období předložil do vlády, ale neprošla tehdy ani vládou, takže my ji přece jenom upravujeme, ještě využíváme toho času navíc a přidáváme tam ještě nějaké další věci. Ale myslím si, nemohu mluvit za tu budoucí vládu, ale počítám, že to je věc, kterou pokud bude mít budoucí vláda chuť udělat, tak může udělat v řádu - řekněme do konce roku to předložit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Aulická Jírovcová bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera. Připraví se pan poslanec Bauer. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v odpovědi na interpelaci kolegy poslance Ivana Adamce z 1. března 2018 jste uvedl, že Česká republika jednostranně vypověděla memorandum o porozumění s australskou firmou European Metals Holdings, které se týkalo těžby lithia na Cínovci. Přestože jste několikrát deklaroval, že vaše ministerstvo připravuje analýzu, co by z hlediska penalizací nebo finančních postihů takový krok znamenal, doposud jste ji nepředložil a memorandum jednostranně zrušil.

Ptám se tedy, zda se na této analýze vůbec začalo pracovat. Pokud ano, kdy ji budeme mít k dispozici? Dále bych se vás ráda zeptala, zda se připravuje nová surovinová strategie České republiky s ohledem na vyhrazené a strategické suroviny tak, aby z našeho nerostného bohatství měli zisk především naši občané, a nikoli jen zahraniční firmy a konsorcia. Pokud ano, kdy bude dokončena a předložena Poslanecké sněmovně a odborné veřejnosti? V návaznosti na výše uvedené dotazy by mě rovněž zajímalo, zda se Ministerstvo průmyslu a obchodu zabývá případnou novelou horního zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Slovo má pan ministr Tomáš Hüner. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu číslo jedna - memorandum, jeho zrušení a analýza dopadu, který způsobí takovýto krok, jak bylo řečeno. Dne 1. 3. tohoto roku jsem jako ministr průmyslu a obchodu splnil zadání Poslanecké sněmovny a memorandum vypověděl. Samozřejmě k takovémuto kroku by bylo velmi nezodpovědné přistoupit v případě, že by nebyla provedena analýza právních dopadů, které by plynuly z případné arbitráže. Samozřejmě tato analýza provedena je. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu ji k dispozici máme, a pokud bude zájem, tak ty, kteří o to budou mít zájem především z řad poslanců, jsme schopni s tou analýzou seznámit.

Co se týče přípravy nové agendy, která souvisí se surovinovou politikou, tak ta navazuje na v červnu 2017 schválenou moderní státní surovinovou politiku, která vychází, jak už bylo mnohokráte řečeno, ze surovinové strategie Raw Materials Initiative z Evropské unie. V rámci této nové státní surovinové politiky vyplynula řada úkolů, které byly postupně plněny, a aktuálně pro členy vlády České republiky byly zpracovány dva informační materiály, které to popisují, a to je vyhodnocení zdrojů a zásob superstrategických, takzvaně kritických surovin Evropské unie v České republice a státní ingerence při využívání superstrategických surovin v členských státech EU. Nerad bych se pouštěl tady teď do podrobností, které jsou spojeny s tím, co se těmi surovinami rozumí. Ale na případný dotaz na to mohu odpovědět.

Následně mohu říct, že se v současné době zpracovává další právní akt, což je aktualizovaná surovinová strategie České republiky, která by měla obsahovat všechno to, co jste, paní poslankyně, řekla, to znamená způsob ochrany nerostných surovin a ložisek těchto nerostných surovin s vazbou na to, aby byly těženy pouze státní firmou, v tomto případě je to firma Diamo, státní podnik. Tento návrh surovinové politiky je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení a čekáme na připomínky, které zapracujeme do této zprávy, a předložíme ji následné vládě.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Přejete si, paní poslankyně, položit doplňující otázku?

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Pardon. Ještě tam byl jeden dotaz - horní zákon. Omlouvám se. (Ministr má ještě dvě minuty ze svých vymezených pěti minut na odpověď.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Je to trošku netypické, ale samozřejmě pokračujte, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Novela horního zákona - v současné době je dopracováván tento materiál, bude předložen na poradě vedení, hned následně bude zaslán na vládu a budeme čekat na jeho zařazení do programu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Bude doplňující otázka? Ano. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji. Já bych se přece jenom zeptala aspoň na ty hlavní suroviny, které v rámci té aktualizace budou. A co se týče novely horního zákona, tak by mě zajímaly aspoň ty nejzákladnější, nebo ty nejhlavnější, nejzásadnější body, které by se měly v té novele měnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pane ministře, prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Z hlediska materiálů, o které by mělo jít, jde především o bezprostřední přípravu těžby u osmi kritických komodit: antimon, boráty, chrom, fluorid, grafit, indium, kovy vzácných zemin a wolfram. A mezi suroviny, jejichž zásoby a potenciální zdroje se nacházejí na území České republiky, patří bezesporu asi dost frekventované lithium a wolfram, grafit a fluorid, které se objevují v tomto výčtu nerostů.

Co se týče hlavních záležitostí, které jsou spjaté se změnami a novelou horního zákona, tak bezesporu se jedná o klíčovou záležitost s vazbou na zdroje, či zvláštní účty, které jsou určeny pro krytí revitalizačních prací po těžbě. V současné době bylo toto řešeno mnohdy kombinací cashových peněz, které byly ukládány na tyto účty, a kombinací účetnictví. To znamená, že samozřejmě ty ekonomiky to zahrnovaly, ale cashové peníze v tomto případě na účtě nebyly. A myslím si, že OKD bohužel bylo toho příkladem, že stát oprávněně nyní požaduje, aby ty účty byly v požadovaných objemech naplněny a kryty cashovými penězi na účtech. Protože jde o poměrně zásadní a někdy u některých společností až miliardové objemy, tak se diskutuje o době, která má být jako přechodová pro naplnění takovýchto účtů. V současné době komunikujeme mezi pěti a sedmi lety.

A potom je to záležitost, která je velmi úzce spjatá právě -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, vypršel čas, pane ministře. Děkuji.

Pan poslanec Bauer bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou. Dalším v pořadí vylosovaným je pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, když se před pěti měsíci ustanovovala tato Sněmovna, tak mě zaujala myšlenka zrovna příchozího nově zvoleného předsedy naší Sněmovny, že jeho velkým vzorem je britský parlamentarismus, jehož nedílnou součástí je question time, tzv. interpelace, kdy nabitý sál této Sněmovny by tady sváděl politické souboje opravdu toho těžkého kalibru mezi stoprocentně přítomnou vládou a stoprocentně přítomnou Poslaneckou sněmovnou. Tak se přiznám, že po těch pěti měsících se nám to zatím nedaří. Nicméně využiji svého času.

Vážená paní nepřítomná ministryně práce a sociálních věcí, bývalá paní poslankyně Jitka Chalánková myslím odvedla velký kus práce v minulém volebním období v záležitosti sourozenců Michalákových. Asi je ta kauza obecně velmi dobře známa a já po dohodě s bývalou paní poslankyní jsem se rozhodl, že se pokusím navázat částečně na její práci.

V souvislosti s kauzou dětí Michalákových vyšlo najevo i to, že Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí dlouhodobě popírá pravomoc českých soudů rozhodovat o péči o nezletilé české občany i tehdy, pokud mají obvyklý pobyt v cizině, přestože § 56 zákona o mezinárodním právu soukromém tuto pravomoc českým soudům dává. To jednoznačně potvrdil Krajský soud v Brně, když musel opakovaně rušit rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně bránícího se ve věci sourozenců Michalákových rozhodovat.

Chci se vás proto, vážená nepřítomná paní ministryně práce a sociálních věcí, zeptat - za prvé, co k tomu Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí vede, proč to vlastně dělá? Za další, proč se Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí snaží v rozporu s jasným zněním zákona prosadit tezi, že státní občanství je při rozhodování o dětech zcela irelevantní? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Jestli jsem to správně pochopil, tak přebíráte agendu po kolegyni Chalánkové v této věci. Tak paní ministryně zde není a bude vám odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Jako další byl vylosován se svou interpelací pan poslanec Chvojka. Bude interpelovat pana ministra Tomáše Hünera ve věci Ministerstvo průmyslu a obchodu - program TRIO. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já se obracím na pana ministra s následující záležitostí. Ministerstvo průmyslu a obchodu každoročně vyhlašuje výzvy, které se týkají různých výzkumných a vývojových programů, v jejichž rámci mohou být podávány projekty, které se zabývají aplikovaným a průmyslovým výzkumem. Některé z těchto programů jsou financovány z evropských prostředků, jiné pak z kapitoly státního rozpočtu náležející Ministerstvu průmyslu a obchodu.

V minulých letech byl každým rokem vyhlašován program TRIO, jehož finanční krytí bylo prováděno ze státního rozpočtu a v jehož rámci byly po veřejné soutěži realizovány projekty založené na spolupráci průmyslových podniků s pracovišti z výzkumné oblasti, jako např. z vysokých škol. Tato spolupráce se ukázala velmi užitečnou pro rozvoj hospodářství našeho státu, což lze doložit mnoha pádnými argumenty. Proto mě velmi překvapilo a znepokojilo, že v letošním roce nebyla dosud vyhlášena žádná výzva k projektu TRIO či programu jemu podobnému.

Dovoluji si vám tedy, pane ministře, položit otázku, proč výzva takového programu nebyla do dnešního dne vyhlášena, a zároveň se chci dotázat, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá výzvu takového programu v tomto kalendářním roce ještě vyhlásit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. A slovo a prostor na reakci má pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře. A předávám řízení schůze.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, páni poslanci, paní poslankyně, bylo tady řečeno, k čemu TRIO slouží. Jsem rád, že TRIO je program, který není samoúčelný, a že ve své praxi už dokázal, že má pozitivní výsledky v tak složitých technologiích, jako jsou nanotechnologie, průmyslové biotechnologie a podobně. Takže cílem programu je zvýšení aplikovatelnosti výsledků výzkumu a vývoje zaměřeného na tyto klíčové faktory v podnikové sféře. Doposud v programu TRIO, jen pro pořádek, proběhly tři veřejné soutěže na výběr projektů k podpoře, ve kterých bude podpořeno 350 projektů, které obdrží za celou dobu trvání podporu ve výši 4,4 mld. korun. Aktuálně, na což jsem byl ptán, MPO předloží vládě návrh na prodloužení programu TRIO o čtvrtou veřejnou soutěž, která by byla vyhlášena v letošním roce, a vybrané projekty by byly zahájeny v roce 2019.

V případě schválení této změny programu bude ve druhé polovině letošního roku vyhlášena soutěž s celkovou alokací 1,6 mld. korun s předpokladem podpory přibližně pro 120 projektů. Prodloužení programu doporučila také Rada pro výzkum, vývoj a inovace. O prodloužení tohoto dotačního titulu je velký zájem i ze strany potenciálních žadatelů o dotaci a explicitně ho také vyjádřily organizace a agentury jako Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora. S ohledem na vyhlášení poslední původně plánované veřejné soutěže programu TRIO na průběh výzev programu aplikace OPPIK a na úkoly uložené MPO v oblasti podpory průmyslového výzkumu a vývoje vládou byl původně připraven návrh nového programu pod názvem TREND. Cílem tohoto programu je na základě technických inovací udržovat a rozvíjet dlouhodobou konkurenceschopnost českého průmyslu. Je to záležitost, která se právě váže i s programem TRIO.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se pana poslance Chvojky - nechce reagovat. V tom případě prosím pana poslance Zahradníka - který není přítomen. Tak potom pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já mám vlastně spíš takové připomenutí pro paní ministryni Schillerovou, ministryni financí, kterou tu ale nevidím, tak aspoň doufám, že mi odpoví písemně.

Ona už na rozpočtovém výboru, když jsme projednávali novelu zákona o elektronické evidenci tržeb, avizovala, že nechá zpracovat na můj podnět analýzu dopadů, resp. nákladů zavedení EET pro podnikatelskou sféru a i nákladů pro veřejnou správu. Protože ministerstvo se dnes chlubí tím daňovým výnosem, ale pokud uvalujeme povinnost, která stojí poplatníky řádově miliardy korun, a současně výnos v jednotkách miliard korun, tak si nejsem jistý, jestli je to efektivní. Takže proto mě zajímá, jaký je ten náklad pro soukromý sektor na udržování těch pokladen, na nákup vybavení atd. Takže jen jsem chtěl ověřit, že ta analýza skutečně vzniká, abychom ji měli k dispozici pro to projednávání zákona o elektronické evidenci tržeb, který musíme novelizovat už kvůli nálezu Ústavního soudu.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážená vládo. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká problémů, které nastaly v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde v současnosti Evropská komise pozastavila vyplácení finančních prostředků. Pod tento program spadá podle našich informací 114 miliard korun a tento problém se dotkne jistě tisíců podnikatelů. Podle našich informací, které jsou veřejně přístupné, přitom audit Ministerstva financí ve vašem resortu našel chyby již na konci minulého roku.

Takže moje otázka zní, proč se to tři měsíce neřešilo, případně jak se to řešilo. Proč jste se nesnažili tuto situaci dopředu vyřešit? Jen upozorňuji, že Evropská komise sama oznámila, že dokud a pokud se chyby neopraví, Česku žádné peníze nepošle. Moje doplňující otázka k té první, co to vlastně znamená konkrétně pro výzvy. Dojde k posunutí výzev a není tím vlastně ohroženo vyčerpání prostředků z tohoto operačního programu? Protože přece jenom už jsme v půlce období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi v záležitosti operačních programů konstatovat, že v letech 2015 až 2017 došlo bohužel k hrubým pochybením za bývalých vedení Ministerstva průmyslu a obchodu a hlavně sekce pro čerpání strukturálních fondů. Ty důvody, potom se k nim můžu vyjádřit. Díky tomu to následně, a bylo to předvídáno v jedné části vlastně tím auditem z Ministerstva financí, došlo ke stavu, kdy skutečně minulý pátek Evropská komise zaslala dopis, kdy pozastavuje čerpání těchto fondů.

K tomu, jestli Ministerstvo průmyslu a obchodu adekvátně reagovalo na audit Ministerstva financí. Bezesporu ano, protože ihned následoval vnitřní audit, vnitřní audit Ministerstva průmyslu a obchodu, který se zabýval těmito věcmi. My jsme díky organizačním změnám a neschopnosti zase z jiných důvodů, ale bohužel ve stejné sekci strukturálních fondů, vedené tenkrát panem Ing. Novotným, díky tomu, že se ze 14 miliard na vysokorychlostní internet kvůli špatně vypsané výzvě ve smyslu jejího obsahu došlo k tomu, že lze čerpat 50 milionů na tyto projekty, z čehož logicky plyne, že hrozí velké nebezpečí z toho, že se nevyčerpá objem prostředků, tak i z těchto důvodů jsem přistoupil k personální změně na tomto postu, která byla mnohokrát kritizována, ale ty důvody, které postupně vyplynuly a plynou tady z těchto auditů, daly za pravdu nejenom tomu, že se nedočerpává, nebo není schopné vyčerpat to, co můžeme, ale navíc došlo ještě k hrubému pochybení právě během těch poslední tří let i tam, kde jsme už vlastně čerpání zahájili.

Pro uklidnění podnikatelů a všech příjemců těchto dotací mohu s ulehčením říct, že díky tomu, že jsme nespali a skutečně bryskně reagovali ne na dopis Evropské komise, ale právě na základě vnitřního akčního plánu, který jsme přijali během té doby, tak jsme zajistili financování těchto projektů z vnitřních zdrojů. Co se týče plynulosti čerpání, vypisování nových výzev, tato záležitost nemá pro podnikatelskou sféru žádný vliv. Zřídili jsme také call centrum, kde množství a stovky podnikatelů během krátké doby, kdy se to objevilo ve sdělovacích prostředcích, tato neblahá záležitost, volají, my je informujeme. A využiji rád této příležitosti, abych uklidnil podnikatelskou sféru, že z hlediska stávajícího čerpání a budoucího vypisování výzev tato záležitost nemá žádný vliv.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se pana poslance, zda chce položit doplňující dotaz. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já poděkuji panu ministrovi. Přece jen mi to nedá, abych se nezeptal na dvě věci: jestli to neukazuje na komplikovanost nastavení pravidel přijatých minulou vládou v jednotlivých operačních programech a jestli skutečně to zpoždění, které nastalo za prvé už při předjímání, protože se přijaly pozdě ty operační programy u nás v naší zemi plus tohleto, jestli neohrozí ten konečný termín čerpání a jestli to, co jste tady řekl, že nahrazujete vlastně teď evropské peníze těmi českými, aby to tak potom nezůstalo i na konci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan ministr.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Tak začnu odzadu. Bezesporu naší maximální snahou je, aby ty peníze, které jsou čerpané z domácích zdrojů, nezůstaly na daňovém poplatníkovi a na státním rozpočtu, takže to je jeden obrovský kus práce, který musíme udělat. V současné době aktivně komunikujeme s Evropskou komisí spolu ruku v ruce s kolegyní Klárou Dostálovou přes Ministerstvo pro místní rozvoj, přes kterou tato komunikace musí běžet, a pevně věříme tomu, že se maximum z těchto v rozporu s pravidly, která nám byla určena, vyplácených dotací podaří vykomunikovat. V současné době už se mnoho věcí podařilo, takže chceme věřit, že ten finální účet bude nepoměrně lepší, než je ten dnešní.

Co se týče toho nečerpání, nebo řekněme způsobu, nebo z jakých důvodů k těm chybám docházelo, bylo tady vzpomenuto i to, že některé programy byly pozdě nastartovány, takže byla nějaká prodleva. Bohužel i ta naše analýza identifikovala záležitost, kdy jsme od externích hodnotitelů těch programů a projektů přešli k interním, tím se ztratil minimálně rok a půl jenom tím, že jsme hledali lidi na Ministerstvu průmyslu a obchodu, následně školili a ne všichni se povedli. Takže to je jeden příklad za všechny, proč k takovým věcem může docházet. A potom souhlasím s tím, že v tom horem pádem kalupu ta chybovost je daleko větší, než by byla při klidovém stavu.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní poslankyni Valachovou.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, tedy ti, co jste měli odvahu se dostavit, interpeluji Roberta Plagu, ministra školství, a upřímně mě ani nepřekvapuje, že nedorazil.

Ráda bych ho vyzvala prostřednictvím pana předsedajícího zde na půdě Poslanecké sněmovny, aby konečně začal konat a skutečně řešil financování škol, a to jak v běžícím rozpočtu, který v tuto chvíli stále plyne do našich škol, tak při přípravě nového financování škol od 1. ledna 2019.

V případě běžícího rozpočtu jsme na jedné straně svědky toho, že ministr školství, mládeže a tělovýchovy nemá problém s tím uvolňovat tzv. rezervy a úspory v resortu školství ve prospěch jiných priorit vlády. Na druhé straně je zcela hluchý k tomu, že v republikových normativech podle ředitelů, šéfů odborných asociací, ale také školských odborů chybí 800 milionů korun až miliarda.

Za druhé. Ačkoliv tato Poslanecká sněmovna přijala usnesení, které vládu zavazuje a které má zajistit už v průběhu tohoto roku provedení navýšení platů učitelů a mezd neučitelů do rozpočtové strategie státu a také do výdajových rámců, ani tady nevidím žádnou aktivitu stávajícího ministra školství v demisi, a to i přesto, že toto usnesení je (upozornění na čas) jakýmsi esem v rukávu a měl by ho minimálně provést do usnesení vlády před právě formulací výdajových rámců a rozpočtové strategie státu. Věřím, že pan ministr Plaga v demisi nabere odvahu a dostaví se do Poslanecké sněmovny, aby mohl toto odpovědět.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Golasowskou.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Krásný den všem, kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře, dneska je po vás poptávka. Škoda, že tady nejste.

Jedním z problémů českého zdravotnictví je vzdělávání lékařů, kdy řada nadaných studentů není přijata na lékařské fakulty, protože počet míst na fakultách je omezen. Téměř polovinu míst zabírají zahraniční studenti a školy nechtějí snižovat jejich počet z důvodu finančních prostředků, které jim z těchto studentů plynou.

Dalším problémem je odměňování odborných asistentů, kteří jsou erudovanými lékaři, ale mají poloviční plat než lékaři v nemocnici. Při navýšení počtu českých studentů na lékařských fakultách se výsledek projeví nejdříve za deset let. U mladých žen, kterých je dnes v medicíně a na fakultách většina, je tato doba ještě delší, minimálně o dva roky s každým dítětem, které žena lékařka porodí během atestační přípravy. Také systém atestací je u nás velmi komplikovaný a řada mladých lékařů odchází raději atestovat do Německa a jinde a jejich nástupní platy tam jsou mnohem vyšší. Dle odhadu ročně odchází 300 až 500 lékařů do zahraničí. Někteří se sice také vracejí s nabytými zkušenostmi, ale těch, kteří odejdou, je více. Ti mladí, kteří zůstávají, pak nejsou počtem schopni nahradit přirozený úbytek lékařů. Zpočátku výpadky nahrazovali lékaři ze Slovenska, ale se zavedením eura se zvedly platy a hodně lékařů se vrátilo na Slovensko zpět.

Vážený pane ministře, není jiná cesta, jak zajistit dostatek lékařů pro české pacienty, než lékaře vychovat na univerzitách. Co vy osobně uděláte pro to, aby se srovnal plat odborných asistentů na vysokých školách s platem lékařů v nemocnicích a lékaři byli ochotni vzdělávat své mladé kolegy? Jaké vidíte řešení? Jakékoliv oddalování řešení problému znamená, že v českých nemocnicích (upozornění na čas), ale i v ordinacích nebudou lékaři. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Farského.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře dopravy v demisi, rád bych se vás zeptal na okolnosti výběru provozovatele mýtného systému. Dne 28. srpna 2016, to byla neděle, jste ráno vypsal výběrové řízení bez uveřejnění, odpoledne jste ho ukončil, podepsal smlouvu a takříkajíc z ruky jste zadal Kapschi miliardovou zakázku na výběr mýta, tehdy na další tři roky, a ještě jste se pochlubil tím, že jste státu ušetřil a jaké to byly stamiliony. Teď se jasně ukazuje, že neušetřil, že jste naopak svým jednáním připravil stát o nějaké dvě miliardy korun. O tolik levněji totiž byla stejná služba nabídnuta v následně provedeném otevřeném výběrovém řízení.

A tak bych se rád zeptal, proč jste na konci roku 2014, a to 17. prosince, zrušil soutěž na projektového manažera výběru mýtného systému, když jste nakonec nebyl schopen soutěž v roce 2016 vlastními silami vypsat. Dále bych se chtěl zeptat, jestli byl jednání s firmou Kapsch, na které se odsouhlasilo prodloužení té smlouvy o tři roky za několik miliard, jestli na tom jednání byl přítomen Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu, a jakou tam hrál roli. Dále se chci zeptat, jak se mohlo stát, že v tak pečlivě připravovaném výběrovém řízení, které připravujete několik let, jste cenu odhadli na téměř 30 mld., ale nabídka byla 10 mld., takže jste se sekli o nějakých 200 %. A otázka na závěr: Vyvodíte z těchto pochybení nějakou odpovědnost? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že jsem trošku v šoku, jak se dá krásně seskládat spousta informací do příběhu, který se vůbec nestal. Já to zkusím trošku rozplést.

Bylo tady řečeno, že jsem zrušil soutěž na mýtného poradce začátkem roku 2015. Bylo to pár měsíců po mém příchodu. Ano, zrušil jsem ji, protože nebyla vypsána dobře a hrozilo, že ji stejně zruší ÚOHS, a stejně nebyla jiná šance. Takže to s tím nemá vůbec nic společného a tudy cesta nevedla. A hlavně to, co měl ve svém rozsahu mýtný poradce v roce 2015, bylo něco naprosto jiného než další mýtný poradce, který byl vybrán později.

Co se týče vámi popisovaného dramatického podepsání JŘBU, tak to bylo samozřejmě připravováno řádně, dlouze. Že se lhůty pro jeho realizaci udělaly tak, jak se udělaly, tak to byla ryze technická záležitost. A já bych chtěl říct jednu zásadní věc. To není - smíchat dohromady, že jsme dneska vysoutěžili cenu v hodnotě, v jaké jsme ji vysoutěžili, a proč jsme se nedohodli na podobné ceně v té době, to je záležitost samozřejmě vyjednávání. A hlavně my jsme vůbec netušili, kolik je cena, která se může vysoutěžit. Tu vám řekne trh, tu si nevymyslíte, když se podíváte z okna.

Já se vrátím k JŘBU. Prosím vás, my jsme to JŘBU museli udělat z několika důvodů. A ten zásadní důvod byl, abychom vůbec mohli soutěžit. Smlouva v roce 2005 a 2006, a její dodatky, byla podepsána tak, že jsme nebyli schopni tu soutěž vypsat, protože jsme nebyli schopni popsat vůbec systém mýta a systém, který vlastně by popisoval současnou situaci, a nebylo lze způsobem, který by mohl být úspěšný, tu soutěž vypsat. Tím dodatkem se nám situace odblokovala a byli jsme schopni ji vypsat a jejím výsledkem je vyhlášení, které proběhlo ve středu, nebo včera, kdy jsme byli schopni i vyhlásit vítěze. Takže je vidět, že opodstatnění JŘBU v roce 2016 tady v každém případě bylo, bylo nutné a pomohlo. V té době Kapsch zlevnil z 2,4 mld. ročního poplatku na 1,5, a to si myslím, že je docela - nebo v té době to byl velmi výrazný úspěch. A já dodnes trvám na tom, že se nemáme za co stydět.

Spekulace - a nezlobte se, jsou to spekulace a nevím, kde jste k takovým informacím přišel - že by se na jednání s Kapschem na Ministerstvu dopravy podílel pan Faltýnek, musím striktně odmítnout a přijde mi to jako absurdní tvrzení. Pan Faltýnek nemá co do činění s Ministerstvem dopravy. Žádných jednání, kterých já jsem se účastnil, se pan Faltýnek s firmou Kapsch neúčastnil.

Co se týče ceny. Cena, kterou jsme dělali, byla určena jako cena expertní. Neurčovalo ji Ministerstvo dopravy, ale určoval ji náš mýtný poradce firma Deloitte a byla určena hrozně jednoduše. Prostě se vzalo to, co se doposud mezi lety 2006 až 2016 platilo firmě Kapsch, a rozšířilo se to na ten rozšířený rozsah mýta, které se soutěžilo. Proto vyšlo oněch 29 mld.

Kdybychom věděli a měli křišťálovou kouli a mohli to vypsat na jinou cenu, tak jsme to vypsali. Ale vězte, že v této zemi platí zákony, a podle těchto zákonů jsme museli dát veškeré informace o rozsahu a cenách, které byly v té době obvyklé, a jiné ceny než ty, které byly sjednány v roce 2005 a 2006, jsme neměli k dispozici. Takže z toho to vyšlo.

A co se týče odpovědnosti, já jsem žil v mylné představě, že když se vám podaří udělat věc, která v Evropě nemá úplně obdoby, že jsme vysoutěžili nový systém (upozornění na čas), což nikdo neudělal, tak že bych za to mohl být třeba i pochválen, ale je vidět, že tady jsem vyzýván k nějaké odpovědnosti. No, já ji tedy necítím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za odpověď. Podstata té otázky spočívala v tom, že nebyla vypsána otevřená soutěž, jak jste ji při nástupu na ministerstvo vykazoval jako svůj hlavní úkol, kterého chcete co nejdřív dosáhnout. Místo toho proběhlo jednací řízení bez uveřejnění. Jestli vám přijde standardní vypsat JŘBU v neděli ráno, odpoledne ho ukončit a podepsat na základě toho miliardové smlouvy, mně osobně ne. Myslím, že standardní je to otevřené výběrové řízení, které ukázalo, že ceny srazilo na třetinu předpokládaných cen. Takže to je ta situace. Kdybyste dříve vypsal otevřené výběrové řízení, k těmto slevám jsme se mohli dostat už daleko dřív. Vy jste nevypsal výběrové řízení, proběhlo jednací řízení bez uveřejnění, kde jste dosáhli slevy, ale je evidentní, že ty rezervy na slevu mohly být daleko větší, kdyby v tu chvíli neproběhlo JŘBU, ale proběhlo otevřené výběrové řízení. A to jsou ty dvě miliardy, které teď chybí.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Tak já to zkusím znova. Kdyby byla možnost to výběrové řízení udělat, a já jsem těch pokusů udělal několik, tak jsem ho byl vypsal v té době. Ale ono to prostě nešlo. My jsme neměli klíček k softwaru, my jsme neměli žádné informace, které byly naprosto nezbytné pro vypsání nového výběrového řízení. Říkat dneska populisticky "tak jste to měli vypsat", tak bychom to nevypsali a dopadlo by to ještě hůř. To, že jsme ušetřili více než 1,5 mld. za tři roky tím, že se to provozovalo dál, ty peníze jsou ušetřené, ty nebyly vyhozené a nikde 2 mld. nechybí.

Jestli vy jste věděl v té době prostřednictvím pana předsedajícího, že tam je rezerva, o které mluvíte, tak jste nám to mohl říct a mohli nám to prokázat. Bylo by to fajn a mohli jsme to společně ušetřit. Ale to jste nevěděl ani vy, ani my. A v jednání s Kapschem se dohodla tahle ta sleva, která v té době byla relevantní. Já k tomu nemůžu říct nic jiného. V době, kdy bylo možno otevřené výběrové řízení vypsat, tak jsme ho vypsali a máme tady relevantní výsledek. Jestli potřebujete z hlediska opozice kritizovat, že to je pozdě, špatně, fajn, dělejte to, ale já věřím tomu, že občané uvidí, že se to opravdu dá vybírat mýto s náklady kolem 8 % a dá se vydělat na mýtu ročně 10 až 15 mld. podle toho, jak se jezdí. Já si myslím, že to občané ocení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kolaříka.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem předseda podvýboru pro IT a dávkové systémy na Ministerstvu práce a sociálních věcí, takže sleduji problematiku kolem těchto systémů, které jsou tam v nějakém stavu. Všichni dobře víte, že od 1. 1. 2019 měla být spuštěna takzvaná e-neschopenka. Je to legislativně ukotvené a mělo by to tak být. Já možná tady, protože nevím, jestli všichni víte, co to e-neschopenka je, bych chtěl říct, že si myslím, že projekt e-neschopenky je krásný příklad toho, jak má fungovat elektronizace státu. Všechny zúčastněné strany, to znamená lékaři, úřady, pojišťovny, zaměstnavatelé, ale hlavně občané z toho mají nějaký benefit. Šetří to spoustu času a šetří to energii a šetří to finanční prostředky.

Včera na podvýboru bylo řečeno z úst zástupců ministerstva, že se to nestíhá a že bude navržen odklad o dva roky. Pro mě je to naprosto nepochopitelné. Nemyslím si, že by to byl tak náročný projekt, aby se to nedalo stihnout, a proto jsem se rozhodl využít této možnosti, kterou mi dává jednací řád, a interpelovat paní ministryni. Mrzí mě, že není přítomna, ale určitě se potom budu věnovat té její odpovědi písemné.

Proto mám tyto dvě otázky: Podle harmonogramu, který byl předložen výboru pro sociální politiku, měla být v listopadu zadána analýza možného řešení ze strany dodavatelů. Místo toho byl ale projekt s okamžitou platností v prosinci zastaven. Proto bych se chtěl zeptat, kdo projekt zastavil, na čí je to odpovědnost a na základě čeho byl projekt zastaven, jestli na základě nějaké analýzy nebo čeho. A moje druhá otázka je, jaké konkrétní kroky byly od nástupu paní ministryně udělány, konkrétní kroky pro to, aby se projekt e-neschopenka v termínu stihl, protože mně to přijde, že byl akorát pozastaven, ale žádné kroky učiněny nebyly. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Richterovou.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se ráda vyjádřila k pozměňovacímu návrhu zákona o ovzduší, který byl diskutován už v tomto týdnu, ale pan ministr tady bohužel není. Vím o tom, musel odejít, takže budu čekat na písemnou odpověď. Jde totiž o docela velkou věc. Jde o to, že my dnes máme ten nástroj, programy pro zlepšování kvality ovzduší, který umožňuje účast veřejnosti a umožňuje soudní přezkum. A pozměňovací návrh spočívá v tom, aby se tato forma změnila z opatření obecné povahy, které je přezkoumatelné, na právě dokument vydaný pouze ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.

Důležité je, že tím, že by programy pro zlepšování kvality ovzduší přestaly podléhat soudnímu přezkumu správních soudů, tím bychom se dostali do rozporu s Aarhuskou úmluvou. V otázkách životního prostředí totiž právě tato úmluva garantuje, aby veřejnost měla přístup k soudu, a také bychom se dostali do rozporu s výkladovým stanoviskem Evropské unie k přístupu k soudní ochraně ve věcech životního prostředí. Ještě je důležité říct, že obecně ve státech Evropské unie právě programy na zlepšování kvality ovzduší jsou soudně přezkoumatelné. Z praxe napříč členskými státy tedy můžeme dovodit, že to je obecně vyžadováno. Takže jde jak o postup v souladu s požadavky Aarhuské úmluvy, jejíž jsou jak Evropská unie, tak i naše země signatářem, tak i o praxi běžnou v zemích kolem nás.

Proto se chci zeptat, z jakého důvodu chce Ministerstvo životního prostředí - protože tady zaznělo, že ten pozměňovací návrh byl podán na základě toho, co si přeje ministerstvo - takže z jakého důvodu chce změnit ten dnešní princip, který je v souladu s tím, jak je to jinde v Evropské unii (upozornění na čas), a který je v souladu s Aarhuskou úmluvou. Ještě chci zdůraznit, že by to, tak jak je to navržené, bylo i v rozporu se stanoviskem Nejvyššího správního soudu, které vyjmenovává náležitosti, které by ty programy pro zlepšování kvality ovzduší měly mít.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Michálka.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na svoji předchozí interpelaci, kterou jsem měl v únoru tohoto roku a která se týkala problému, který řeší celá řada Pražanů, kteří se na mě obracejí s problémem drahého bydlení. Musím říct, že i z vlastní zkušenosti, hledal jsem si nové bydlení, plánuji se stěhovat někdy v červnu, a je to neuvěřitelné, jak jsou ceny v Praze drahé, že tady normální rodina má problém sehnat důstojné bydlení třeba 3 + 1 nebo 3 + k. k. tak, aby tam mohla umístit všechny svoje děti. Aby se to dalo nějakým způsobem řešit, tak to musí řešit jak stát, tak hlavní město Praha.

Otázkou, jak to má řešit hlavní město Praha v rámci územního plánování a podpory výstavby třeba na brownfieldech, zohlednění, se teď nechci zabývat. Chci se zabývat otázkou, co můžeme udělat my tady za stát, za Českou republiku, za Poslaneckou sněmovnu, a vycházím z dokumentů, které jsem obdržel od paní ministryně. Paní ministryně konstatovala, že v Praze k tomu přispívá mimo jiné faktor nedostatečné nabídky bytové výstavby v důsledku její nízké intenzity, kde hrají roli dlouhé povolovací procesy stavebního řízení. Růst cen v Praze tak překračuje míru, již by šlo brát vzhledem k vývoji příjmů a úrokových sazeb za přijatelnou.

Takže samotná vláda konstatuje, že situace na bytovém trhu v Praze je nepřijatelná, a přesto ta opatření, ke kterým dochází, jsou zatím velmi malá. Já chápu, že vláda je v demisi, že ten prostor pro aktivitu není úplně široký, ale myslím si, že by měla plnit aspoň svoje strategické dokumenty, a to zejména pokud jde o digitalizaci stavebního řízení, která by umožnila, že by ten jeden spis, který dneska musí obíhat 30 až 40 úřadů, které se vyjadřují k té dokumentaci, bylo možno poslat elektronicky, aby jednotlivé úřady na sebe nemusely čekat, protože ony vydávají na sebe navázaná stanoviska, ale mohly by to řešit paralelně a celé by se to zrychlilo.

Chtěl jsem se paní ministryně zeptat, jaké konkrétní kroky provedla v oblasti digitalizace stavebního řízení (upozornění na čas), zejména s ohledem na využití technologií, jako je BIM. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Jandu.

 

Poslanec Jakub Janda: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážená paní ministryně - i když tady dnes není. Novela zákona, kterou Parlament přijal v loňském roce, přinesla kromě jiných změn také povinnost pořídit tzv. závazné stanovisko orgánů územního plánování příslušného úřadu. To znamená, že kdokoli, kdo dnes staví, potřebuje posudek, jestli je jeho stavba v souladu s územním plánem. Příslušný odbor územního plánování úřadu obce s rozšířenou působností tak nově posuzuje soulad navrhovaných staveb s územními plány. Takovou agendu však dosud tyto odbory nevykonávaly, a proto na ni nebyly a nejsou připraveny, přičemž zákonná lhůta na vyhotovení takového stanoviska je 30 dnů. Posudky se ale vydávají v řádu několika měsíců a vinou této novely se tak po celé České republice prodlouží stavební řízení až o měsíce. V některých obcích je takřka znemožněn jakýkoli stavební rozvoj, neinvestuje se a řadě rodin to přináší potíže kvůli financování hypoték. To vše v důsledku toho, že úřady nejsou absolutně schopné vydávat tisíce naprosto zbytečných dokumentů s razítky. Tato novela měla podle plánu věci zjednodušit, ale naopak přináší nesmírné komplikace. Za to vše může vaše předchůdkyně. V domnění, že vyřešila problém, který neexistoval, však vyrobila problém zcela nový.

Vážená ministryně, proto se vás ptám, pokud se nechystáte toto zbytečné ustanovení zrušit, jak tuto situaci hodláte jako zodpovědná osoba řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Profanta. Než dorazí, tak omluvím pana poslance Vondráka mezi 16.30 až 19.00 a pana ministra životního prostředí, který se omlouvá od 15.50 do konce jednacího dne. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře dopravy, já jsem si v novinách přečetl, že Ředitelství silnic a dálnic připravuje mobilní aplikaci pro navigaci. Ono samo to i přirovnává např. k aplikaci Waze. Tato zakázka je vypsaná za 267 milionů korun, tedy vysoutěžená, její původní cena byla ještě vyšší. Moje zkušenost z veřejné správy je, že tohle nemůže dopadnout dobře. Vůbec veřejná správa díky dynamice veřejných zakázek de facto není schopna rozumně provozovat mobilní aplikace s dostatečně kvalitním UX, takže uživatelským rozhraním a dalšími prvky pohodlnosti užívání. Dobrou zprávou je, že v daném článku jsem se dočetl, že data se budou dále zveřejňovat. Nicméně v současnosti obdobná data nejsou zveřejňována příliš kvalitně. Je potřeba podepsat smlouvu, je potřeba uvádět ŘSD atd. To podle daného zákona nejsou open data. To jsou data sice uveřejněná, ale nejsou to open data. A to si myslím, že je velká škoda.

Proto bych se vás chtěl zeptat, jestli mám úplné informace, co všechno je obsahem té zakázky, jestli je to i nějaké velké budování sběru dat atd., jestli data budou zveřejněna opravdu v open datovém formátu.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážený pane poslanče Profante prostřednictvím pana předsedajícího, dovolte mi, abych zdůraznil, že se vůbec nejedná o mobilní aplikace, ale o nákup dat z plovoucích vozidel, tzv. FDC Floating Data Car. Uvedený projekt navazuje na výzkumný projekt Technologické akademie České republiky, který skončil úspěšně, realizovala ho Vysoká škola báňská a je to projekt RODOS.

Legislativní podpora tohoto projektu vychází z usnesení vlády č. 538 ze dne 15. června 2016 a následně i jeho aktualizované verze z usnesení vlády č. 374 ze dne 15. května 2017, kterým byl schválen implementační plán k akčnímu plánu rozvoje inteligentních dopravních systémů v České republice do roku 2020 s výhledem do roku 2050. Implementační plán ITS je zaměřen na rozvoj informačních, řídicích a zabezpečovacích technologií v běžné dopravní praxi.

ŘSD jako provozovatel autorizovaných dopravně informačních služeb, které poskytuje ze zákona prostřednictvím Národního dopravně informačního centra, NDIC, připravilo v souladu s vládou schválenou strategií projekt založený na pořízení, zpracování, využití a zpřístupnění zdroje dat z tzv. plovoucích vozidel. Hlavním přínosem dat FCD je celoplošné měření plynulosti dopravy. Data představují plošný zdroj dat, tedy komplementární zdroj k datům sbíraným z indukčních detektorů, kamer, úsekových měření, mýtného systému a systémů vážení, které naopak měří intenzitu dopravy, rychlost a další informace pouze v konkrétním řezu - profilu - komunikace, což je tzv. profilový zdroj dat.

Mandatorním cílem projektu ŘSD s názvem Systém pro plošné kontinuální monitorování dynamiky dopravních proudů na sít komunikací ČR je kombinace plošného a profilového zdroje dat, zpracování těchto dat v reálném čase, jejich využití v rámci Národního dopravního a informačního centra a poskytování otevřených dat zdarma ve strojově čitelném formátu třetím stranám v podobě tzv. open dat. Data z vozidel budou pořízena jako anonymizovaná, budou zcela v souladu se zákonnými požadavky na ochranu osobních údajů, GDPR, s vypořádanými licenčními právy, takže přístup k těmto datům získají všichni včetně např. měst, krajů, privátních poskytovatelů služeb, výrobců vozidel, ICT průmyslu a rozvíjejícího se sektorů sdílené ekonomiky. Poskytovaná open data budou zdarma každou minutu poskytovat státem autorizovaný náhled na aktuální dopravní situaci na pozemních komunikacích v ČR.

Kvalita dat je v projektu definována a bude průběžně vyhodnocována a sledována nezávisle na dodavateli. Kromě využití dat pro ovlivňování dopravního proudu v reálném čase bude možné pracovat i s historickými daty, což je důležité i při plánování rozvoje výstavby dopravní infrastruktury nebo např. při plánování uzavírek či objízdných tras. Předmětný projekt má i celospolečenský přínos, neboť přispívá k efektivnímu šíření dopravního toku v síti, snižuje celospolečenské ztráty způsobené kongescemi, produkci skleníkových plynů a v neposlední řadě zvyšuje i bezpečnost na silnici.

A jestli můžu ještě doplnit. Tady byly mnohdy v médiích uváděny naprosto scestné údaje o tom, jak je to strašně drahé a jak je to všechno dostupné. Ta data dostupné v této šíři nejsou. A jenom chci říct, že původně to bylo vázáno, že to bude dáno přímo univerzitě jako zakázka z ruky. ŘSD se rozhodlo, že ji bude soutěžit. Připravilo soutěž. Dělalo průzkum. Do toho průzkumu se přihlásili všichni operátoři, že mají zájem ta data poskytovat a zakázku realizovat, plus další subjekty. Bylo jich tehdy asi šest nebo sedm. Když se vypsala soutěž, tak nám přišly dvě nabídky. Jedna nabídka byla od O2 Česká republika. Z očekávané ceny 350 oni nabídli 345 milionů. A vítěz soutěže VARS Brno nabídl 267 milionů, takže je tam výrazná úspora proti tomu, co tam bylo v minulosti.

A jenom dodávám, že ten projekt je uvažován a je schválen v rámci (upozornění na čas), nebo z fondu Evropské unie a jako takový by měl být realizován v nejbližší době. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já vám děkuji za rozptýlení mých obav, a to mi asi zatím stačí.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr si nepřeje reagovat. V tom případě prosím pana poslance Feriho.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, hezké odpoledne. Rád bych položil panu ministru dopravu tři otázky, které se týkají železniční trati č. 097 z Teplic do Lovosic, která byla poničena sesuvem půdy v roce 2013. Jak je možné, že se cena opravy vyšplhala z původních 240 mil. na 800 mil.? Jaké další kroky Ministerstvo dopravy ve věci opravy trati 097 chystá? A proč porušujete slib daný vámi a premiérem, že tuto trať opravíte?. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Tak já bych, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zase řekl, že tyto tři otázky jsou trošku návodné a úplně neodpovídají pravdě. Předně chci říct, že trať 097 byla poškozena sesuvem. Při dokončování dálnice D8 bylo dohodnuto několik věcí. Předně bylo dohodnuto, že se ta trať nebude opravovat vzhledem k tomu podloží dohromady s tou dálnicí D8 a že počkáme do budoucna. Pak byla dohoda s Ústeckým krajem o tom, že tu trať nebudeme obnovovat. Na základě této dohody jsme se dohodli, že Ministerstvo dopravy bude na jiných železničních tratích k Ústeckému kraji kompenzovat to, že nebudeme obnovovat tuto trať, dalšími investicemi. Ty investice byly provedeny nebo budou provedeny. Takže ze strany Ministerstva dopravy je všechno, co jsme my slíbili, splněno.

Následně přišel pan hejtman Bubeníček s tím, že zastupitelstvo s touto dohodou nesouhlasí a že trvá na tom, že se ta trať má opravit. My jsme na základě tohoto požadavku s krajem dohodli, že uděláme studii, jak by ta oprava mohla být v tomto složitém území opravena anebo dokončena. Musím říct, že to území je sesuvné. Dostat se na podloží, které se neposouvá, je docela složité. Takže geologické poměry v době, kdy se debatovalo o tom, že by to mohlo stát 240 mil., tak to byl prostě odhad opravy v území, které je bezproblémové. Musím vás upozornit, že studie proveditelnosti ukázala, že by to nestálo ani vámi zmiňovaných 240 mil., ani 800. Oprava celkově by mohla vyšplhat na částku 1,8 až 2,8 mld., a to bez nákladů na sanaci širšího okolí sesuvu, které zatím nejsou známy.

Já bych jenom rád upozornil, že na této trati jezdí v průměru v tom každém vlaku zhruba 45 cestujících a kraj tam objednával 9 vlaků v jednom směru za 24 hodin. To znamená, že to je 18 vlaků v obou směrech. Tedy je otázky, zdali ve vědomí toho, že Česká republika ad 1 má jednu z nejhustších železničních sítí na počet obyvatel a SŽDC ze zákona je povinnost se starat o každou tu trať, zdali jsme natolik bohatí na to, abychom na trať, kde ve vlaku je průměrně 45 osob, dali zhruba 2 až 3 mld. na opravu této tratě v tomto území.

My jsme dali na vládu materiál pro informaci, že z ekonomických důvodů tuto opravu nepovažujeme jako ekonomickou a že s ní nepočítáme. A myslím si, že kdybychom - a teď to přeženu - každému člověku, který po této trati (jezdí), koupili osobní auto a platili mu i nádrž benzinu na měsíc, tak je to pořád levnější než tu trať opravovat. Je otázka, jestli z hlediska řádného hospodáře k takovému kroku přistoupit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím, pana poslance.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo a děkuji panu ministrovi za částečné osvětlení. Nicméně k tomu slibu. Dovolím si citovat Daniela Pitka, člověka, který pro region dělá mnohé: Osobně jsem seděl v místnosti na konferenci v Praze, kde Andrej Babiš po zhlédnutí prezentace o sesuvu půdy na železniční trati u Dobkoviček vyskočil a přímo před účastníky volal ministra dopravy Ťoka a potom přede všemi přítomnými prohlásil, že oni tu trať prostě opraví. Tak mu přítomní zatleskali, a po dvou letech se dočtu, že ji prostě neopraví. Tady někdo prostě jenom populisticky kecal. - Stalo se tohle, nebo se to nestalo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tak na tuto příhodu si opravdu nevzpomínám. Možná je to dáno tím, že si ve svém věku už nevzpomenu na všechno. Ale já si pamatuji na oficiální jednání s Ústeckým krajem. S Ústeckým krajem jednání probíhala tak, jak jsem vám vylíčil. S panem hejtmanem Bubeníčkem jsme se nejdříve shodli na tom, že tu trať opravovat nebudeme, to, že to nebudeme opravovat, budeme kompenzovat jinde. A on s tou dohodou souhlasil. Následně to rada kraje shodila ze stolu. Nicméně na základě tohoto shození ze stolu jsme řekli, že to prozkoumáme.

Já jsem nikde neslíbil bez vědomí toho, kolik ta oprava může stát, že tu trať opravíme. Můžeme o tom vést jednání, pokud kraj přesvědčí vládu, že to je tak důležitá trať pro kraj, aby byla za 3 mld. opravená. Tak pokud takové usnesení vlády bude, já se jím samozřejmě řídit budu. Ale hlasoval bych proti.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Válka. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já mám dotaz, resp. prosbu na pana ministra školství na pana ministra Plagu, který jako kolibřík teď létal od kytičky ke kytičce a neposedí. Ten dotaz se týká reakreditace vysokých škol, kdy vysoké školy procházejí teď procesem reakreditace.

Proces reakreditace, pevně věřím, je dobře nastavený. A můj dotaz se týká těch vysokých škol, které jsou zdravotnicky zaměřené, tedy které potřebují nejenom projít tím reakreditačním procesem Ministerstva školství, ale na tento musí být navázán reakreditační proces Ministerstva zdravotnictví a vše musí probíhat poměrně svižně a být to dobře propojeno.

Tedy můj dotaz zní, zda na toto Ministerstvo školství myslí, a pokud ano, o čemž jsem přesvědčen a pevně v to doufám, jestli bych mohl dostat informaci, jak ten harmonogram návaznosti reakreditace těchto zdravotnických vysokých škol - bavíme se o lékařských fakultách, bakalářských studiích pro sestry a nelékařské profese - jak tento reakreditační proces bude navázán tak, aby nedošlo ke zbrzdění a aby reakreditace opravdu proběhla tak rychle, jak proběhnout má. To je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Vrecionovou.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Naše lesy jsou v současné době ohroženy obrovskou kůrovcovou kalamitou. I když je primárním důvodem sucho a neschopnost naší krajiny zadržovat vodu, je zřejmé, že Ministerstvo zemědělství i Lesy České republiky situaci především v letech 2015-2017 zcela nezvládly a podcenily. Nebyla provedena téměř žádná obranná a ochranná opatření. Důsledkem byla kůrovcová kalamita v loňském roce. Upozorňuji, že už ne pouze na Šumavě, ale i na Moravě a na dalších lokalitách. Navíc v reakci na to vypověděly Lesy České republiky bez sankcí smlouvy s dodavateli prací. Podotýkám, že značnou část byznysu v lesích ovládají firmy majetkově propojené se společností Agrofert. Vznikl tak velice nebezpečný precedens, který nemá v polistopadové historii našeho lesnictví obdoby.

V současné době je kalamitní dřevo zpracováno pouze tam, kde nebyly tyto smlouvy vypovězeny, a tam, kde si Lesy těží samy. Vím, že v současné době jsou nasmlouvávány nové smlouvy a opět většinově s firmami, které jsou napojeny na Agrofert. Tím, že není kalamita zpracovávaná, je porušován zákon a lze očekávat, že dojde k dalšímu obrovskému poškození porostů. Díky nečinnosti Lesů a Ministerstva zemědělství tak hrozí značné škody na soukromých majetcích, přestože soukromí majitelé lesů kůrovcové dřevo podle svých možností zpracovávají a provádějí potřebná obranná a ochranná opatření. Situaci navíc ještě zhoršilo rozhodnutí ministerstva v loňském roce, které vydalo opatření obecné povahy spočívající v zákazu úmyslných těžeb.

Moje otázka zní, jaká preventivní opatření proti expanzi kůrovce ministerstvo připravuje a kdy případně budou uplatnitelná v praxi.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Dobrý den, pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych reagoval na tyhle připomínky.

Co se týče do roku 2017, já jsem nastoupil třináctého (?), takže se mi těžko hodnotí některé kroky mého předchůdce. Nicméně zareaguji na to, tak jak říkala paní poslankyně.

Jestli někde vidíme projev klimatické změny, tak je to především na smrkových monokulturách. Bohužel tyto monokultury jsou nejvíc poškozovány. Pardon, já si vezmu brýle. Takže po mém příchodu v lednu roku 2018 jsem svolal všechny vlastníky do kolegia ministra a chtěl jsem, ptal jsem se jich, co můžeme co nejrychleji udělat pro to, abychom reagovali na tento stav, protože žiji na vesnici, žiji v epicentru kůrovcového dění a vlastním tam i nějaký les a celý život jsem se pohyboval v lese a v zemědělství. Spousta opatření se nedělala dobře. Bylo mi vysvětleno, že se řídíme zákonem o lese a prováděcími vyhláškami, prováděcí vyhláškou 101, 83 atd. Vyhláška 101 říká, jakým způsobem se postupuje při invazi těchto invazivních škůdců. Ta vyhláška je postavena pouze na normální stav lesa, kdy vám uhyne jeden, dva, tři, čtyři kubíky na hektaru. A jestli je takový stav, tak potom vám říká, co máte dělat následný rok. Ale při té kalamitě, která dneska vznikla, absolutně neodpovídá. Takže jsme se dohodli se všemi vlastníky, že do šesti týdnů jsme vypracovali novelizaci vyhlášky 101, vyhláška prošla mezirezortním připomínkovým řízením a momentálně čeká na podpis. Bude v krátké době podepsána, ale už teď se jí můžou všichni vlastníci řídit. Takový dostali od nás pokyn.

Bohužel v roce 2017 na podzim přišla kalamita, kdy nám spadlo dříví, a Lesy České republiky toto dříví takzvaně zaevidovaly, označily jako evidovanou hmotu. K tomu podle vyhlášky, staré vyhlášky 101, začaly klást lapáky. A stalo se to nejhorší, co mohlo přijít - ve třetím měsíci roku 2018 přišla vichřice a shodila 1,5 mil. kubíků dřeva. Teď to budou velice těžce dohánět a může se stát, že znovu dojde ke gradaci. Ano, musíme k tomu vyvodit opatření jak personální, tak posílit veškeré těžební kapacity.

Bohužel historie Lesů České republiky je velice složitá. Já půjdu na krátkou ukázku. (Ukazuje graf.) Tohle jsou těžby, poslední tři sloupečky jsou těžby za tyto tři měsíce. Takže že by se tam nic nedělalo, není pravda, vytěžili jsme 2 mil. kubíků dřeva. V letech předtím se těžilo maximálně za tyto tři měsíce 500 tisíc kubíků dřeva. A tady vám ještě ukážu jenom výsledky. (Ukazuje další graf.) Vy, co jste déle ve Sněmovně, tak se pak zeptejte těch starších kolegů - toto jsou zisky Lesů České republiky před zdaněním - proč při stejné těžbě zisky byly takové, jaké jsou na tomto grafu.

Uděláme všechno pro to, přijali jsme spoustu opatření, ale bohužel klimatickou změnu nepřekonáme. Vždyť odborníci nás varují, že dojde k tomu, že do pěti let nebude smrk do 600 metrů nadmořské výšky, bohužel. Není to jenom tím, že voda nemůže... nebo že půda není schopna nasáknout dostatek vody, ale když si vezmete úhrn ročních srážek v některých oblastech, tak za čtyři roky nám chybí celoroční úhrn srážek, což se nedá nahradit tím, že se zadrží voda. Jestli ona nespadne, tak tam prostě není, bohužel. Takže uděláme veškerá opatření, co se týče ministerstva.

Chtěl bych se ještě pozastavit nad pověřenými obcemi. Pověřené obce absolutně selhaly v kůrovcové kalamitě, protože např. Olomouc jako kraj nezahájil ani jedno řízení, nevydal ani jednu pokutu soukromým vlastníkům. A právě, nezlobte se, soukromí vlastníci - můžu vás tam zavést, ukázat, kde vlastní soukromí vlastníci ty pásky lesů, tam dneska je holoseč, protože bohužel se tam našli takoví, kteří se o ten les nepostarali a ani nevědí, že ten les vlastní. A bohužel ty ORP nezareagovaly a ti lidé velkou měrou přispěli k tomu šíření kůrovce. (Předsedající: Čas!) Takže je potřeba, abychom v tomto jednali i s tou státní správou.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Moc děkuji panu ministrovi. Asi je to rozhovor na delší čas, na to tady teď nemám, ale mám ještě dvě drobné otázky. Za prvé, jestli bude Ministerstvo zemědělství řešit finanční kompenzace soukromým vlastníkům lesů, kteří vlastně nemohli těžit v důsledku toho rozhodnutí ministerstva loni, že nemohou těžit. A za druhé, jestli zemědělství bude podporovat - dle mého názoru by pomohl i vznik malých, středních zpracovatelů dřeva - takové ty lokální pily v místě. Jestli o tom uvažujete, protože tam by mohli operativně vždycky to dřevo zpracovat. Jestli o něčem takovém uvažujete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr zemědělství ČR Jiří Milek Já budu rychlý. Takže druhá otázka, ano, Ministerstvo zemědělství bude podporovat menší (zpracovatele), vypíšeme dotační titul na podporu menších zpracovatelů dřeva. Tam je nějaký limit, teď ho nevím z hlavy, jestli je to 5 000 kubíků, ale je to prostě pro ty drobné zpracovatele.

A ta první otázka byla? (Poslankyně Vrecionová opakuje otázku mimo mikrofon.) Samozřejmě za ty těžby nepředpokládáme kompenzace. Myslíte úmyslné těžby? Těm malým vlastníkům, kteří nemohli těžit? (Odpověď ze sálu.) Já si myslím, že v lese se hospodaří na tzv. dekády, to znamená, vy máte předepsanou těžbu na deset let a je úplně jedno, ve kterém roce to vytěžíte. A stejně kdyby těžili, a myslím, že se to ani nedoporučuje, aby těžili úmyslné těžby, my jsme to zakázali u Lesů České republiky, úmyslné těžby, abychom teď uvolnili kapacity na ty nahodilé těžby, to znamená ty kůrovcové těžby. Myslím si, že cena dříví se nám momentálně řítí dolů, takže bych ani nedoporučoval malým vlastníkům, aby teď těžili a snažili se na trh umístit svoje dřevo.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Bojka.

 

Poslanec Marian Bojko: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení pánové tři mušketýři ministři, kteří jste tu zbyli. Já bych se chtěl obrátit na pana ministra průmyslu a obchodu Hünera ohledně prodeje firmy ArcelorMittal. Sám vlastně celý život žiju v Moravskoslezském kraji a nedávno proběhl prodej víceméně, nebo byly uzavřeny Vítkovické železárny a přišlo o práci asi 500 nebo 600 lidí a teď jsme dověděli během minulého nebo tohoto týdne, že se bude prodávat firma ArcelorMittal Ostrava. Takže to je podobný scénář. A jsou rodiny, které - třeba manželka pracovala ve Vítkovických železárnách, otec v ArcelorMittal Ostrava, nebo to bylo naopak, a teď hrozí, že vlastně přijde o práci další, takže to bude znamenat opravdu snížení kvality života těchto lidí. A tady se jedná o sedm tisíc rodin. Takže někdo tvrdí, to zase nebude taková hrůza, protože hodně těch zaměstnanců jsou agenturní zaměstnanci, ale i ti agenturní zaměstnanci jsou naši nebo potřebují jíst, mají stejné žaludky. A tady opravdu hrozí, že ta kvalita života se hodně sníží. A mám obavy z toho, protože pár desítek kilometrů za hranicemi v Katovickém vojvodství a Dabrowa Górnicza jsou vlastně totožné závody, nebo stejné závody s podobnou výrobou. Pokud projde ten kompenzační balíček, který se bude schvalovat 23. května Evropskou komisí, tak ArcelorMittal přejde a koupí vlastně továrnu v Itálii, tu huť v Itálii. Zajímalo by mě tedy, co bude s těmi lidmi, jestli máte nějakou představu, kdo to bude kupovat, nebo jedná se o tom, jestli v tom jsou opět Poláci. Takže je to -

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Čas, pane poslanče. Prosím pana ministra.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážený pane poslanče, na úvod: já jsem také z tohoto kraje, takže možná máme trochu ještě senzitivnější vztah k celé záležitosti, ale to tady možná ani na tuto půdu nepatří.

Daleko důležitější je, že se jedná u ArcelorMittal Ostrava o klíčového zaměstnavatele v tomto regionu, který zaměstnává, jak jste říkal, sedm tisíc zaměstnanců. Ale na to je třeba si uvědomit, že nejsou navázáni jenom rodinní příslušníci, ale další krát tři zaměstnanci v jiných odvětvích, která dodávají nějaké práce nebo služby do tohoto odvětví. Takže určitě je to záležitost, která byť by šlo o ryze soukromou akciovou společnost, musí zaměstnávat každou seriózní a zodpovědnou vládu a primárně samozřejmě ministra průmyslu a obchodu.

Já jsem obdržel tuto informaci od generálního ředitele Ašóka Patila minulý týden v pátek. Ihned jsem na to reagoval tím, že jsem všemi dostupnými zdroji a kanály, které existovaly, zjišťoval situaci, v jakém stadiu skutečně je. Spojil jsem se i s předsedou odborových svazů panem Středulou, kdy jsme tu situaci vzájemně komentovali a předávali si informace. Myslím si, že také důsledkem našich jednání bylo to, že se s generálním ředitelem této huti příští týden v úterý setkám a přesně ty dotazy, které jste vznesl, to znamená "co budete dělat, když", budou souviset s případným prodejem. Proto je třeba říct, že, jak jsme zjistili, tak není zatím, možná trošku odlehčím, Ostrava jedinou hutí, která byla nabídnuta v rámci kompenzace při nákupu tady té italské hutě. Jedná se také o Lucembursko, Belgii, Francii a Rumunsko, respektive hutě, které Mittal vlastní v těchto teritoriích. Čili teď čekáme samozřejmě na to, jak dopadne jednání s Evropskou komisí v oblasti posouzení té pozice na trhu.

Následně, je třeba říct, existují tři možnosti. Buď se zruší vůbec možnost kompenzace touto formou, nebo se požádá o nový, jiný balíček, anebo se schválí navržené řešení. A potom samozřejmě je třeba znát, jaké řešení pro takovou situaci má Mittal a jakou formou a za jakých podmínek chce tuto huť prodávat. Tady si myslím, že se zatím ArcelorMittal vždycky choval seriózně a komunikoval, a je příslib, že komunikovat dál bude. Já si myslím, že je to určitě platforma, na které je naší povinností se nějakým způsobem podílet, na té komunikaci, a nějakým způsobem přinutit, pokud to možné bude, aby se prodávalo tak, aby nedošlo ke spekulativnímu prodeji, k nákupu hutě za účelem jejího postupného utlumení, nebo dokonce likvidace.

Takže další možná interpelace, nebo v nějakém bodě určitě vás poslance budu informovat o tom, jak se celá záležitost vyvíjí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance.

 

Poslanec Marian Bojko: Mně jde hlavně o to, že během necelého půl roku je to vlastně třetí prodej v tomto regionu. V polovině prosince se prodala firma Válcovny plechů Frýdek-Místek polské společnosti Stalprodukt. Bylo to podle mě docela nestandardním, rychlým způsobem. Lidé z toho byli úplně v šoku, překvapeni. Teď máte Vítkovice, teď je Nová huť. A mě zajímá, jestli v případě třeba toho Arceloru tam nebyly nějaké klauzule, když oni to tenkrát koupili, tuším, že to bylo snad za korunu, s těmi miliardovými dluhy. Jestli tam nebyly třeba nějaké daňové prázdniny a ty daňové prázdniny třeba skončí, a proto oni chtějí z té republiky odejít. Já tak ty informace nemám, možná vy je máte. To bych se chtěl zeptat.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Na to mohu reagovat s tím, že o žádné daňové prázdniny nešlo v tomto případě tohoto způsobu prodeje hutě z pozice státu, takže určitě důvodem ke změně vlastnických vztahů žádné jiné pobídky, vyčerpání nebo nějaké dotace státní bezesporu nejsou. Ten důvod je zatím jediný, jak jsme identifikovali, a to je nabídnout Evropské komisi nějakou sadu hutí, nebo huť, protože neznám přesně rozsah toho, co požaduje Evropská komise, což je také otázka našeho následného jednání teď v Bruselu, abychom se začali o to zajímat i na této půdě, o celý vlastně tento prodej, proces vlastně, který se nás bezesporu týká.

Protože jak jste řekl, já bych ještě podotkl jednu věc, aby neunikla. Tato huť je úzce navázána na OKD, které těží z 80 % uhlí vhodné pro koksování, a v případě výpadku takovéhoto odběratele dojde i k zásadním problémům, nebo by mohlo dojít k zásadním problémům v této společnosti, která je, jak známo, od 1. 4. ve vlastnictví Priska, což je stoprocentně státem vlastněná společnost. Čili tam, souhlasím s vámi, dochází k řadě kruhových jevů, které, možná víme sami z regionu, o kterých se mluví už dvacet let, že jejich kombinace může být primárně smrtelná.

Takže určitě věřte tomu, že z mojí pozice a z pozice nakonec i vlády bude učiněno všechno pro to, abychom z hlediska našich kompetencí, které máme, udělali vše pro to, aby skutečně huť pokračovala po následném případném odprodeji minimálně v té kondici, jak je dneska.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kaňkovského.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Vážený pane ministře, v dubnu 2016 proběhl rozsáhlý zátah celní protidrogové jednotky a dalších orgánů v městysu Křižanově, kde byla odhalena jedna z největších varen pervitinu za poslední roky. Křižanovu po odvezení několika tun chemikálií zbyl obrovský ekologický a hygienický problém a tím je zamořený objekt samotné varny a okolních objektů v centru městyse. Velkým problémem je zejména zdravotní středisko v nejbližším okolí, ale také kontaminovaná půda a spodní vody v okolí.

Hned na počátku tohoto případu oslovila samospráva Křižanova všechny kompetentní orgány včetně České inspekce životního prostředí, ale také orgány ochrany veřejného zdraví včetně Ministerstva zdravotnictví. Tyto orgány však od počátku zdůrazňovaly, že pro podobné situace nemají zákonný či podzákonný předpis, který by je opravňoval ke konkrétním opatřením. Nakonec alespoň Česká inspekce životního prostředí ke konkrétním krokům přistoupila a výsledkem je dotace z operačního programu Životní prostředí pro zpracování analýzy rizik, která by následně měla pomoci získat Křižanovu finanční prostředky na sanační práce. Jen podotýkám, že odhad na sanační práce činí několik desítek milionů korun.

Pokud se týká orgánu ochrany veřejného zdraví, a je mi líto, že to musím konstatovat, tak tam se Křižanovští větší podpory nedočkali. Už v samém zárodku tohoto problému jsem zde zorganizoval jednání za účasti samosprávy Křižanova s hlavní hygieničkou České republiky. Výsledkem bylo ale pouze konstatování, že orgány ochrany veřejného zdraví nedisponují legislativními či jinými nástroji k řešení podobných problémů. Nicméně paní náměstkyně slíbila, že pro systémové řešení tohoto problému vytvoří pracovní skupinu, která bude hledat cestu, jak podobně postiženým obcím pomoci. Bohužel zatím dosud o žádném výstupu nevím, a jak je nám všem známo, tak každý rok je odhaleno v České republice několik varen pervitinu. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Takže moje otázka: Pane ministře, připravila už sekce hlavní hygieničky konkrétní opatření, aby byly schopny orgány veřejného zdraví takto postiženým obcím pomoci? Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak bylo řečeno panem poslancem, jedná se o problematiku, která byla řešena od roku 2016. Bylo zpracováno odborné vyjádření k problematice kontaminace chemickými látkami v intravilánu městyse Křižanova, které bylo zpracováno určitou soukromou firmou. Z toho vyplynulo, že v tomto území jsou identifikovány dva typy kontaminace, odlišné v druhu kontaminátu i ve zdrojích kontaminace. Jedná se o tzv. starou zátěž polychlorovanými uhlovodíky, jejímž zdrojem je s největší pravděpodobností oblast areálu stávající firmy Impuls, zatímco zdrojem znečištění půdy, vody, ovzduší chemickými látkami používanými při výrobě pervitinu je právě ona výrobna pervitinu, která byla v Křižanově odhalena.

Z preventivních důvodů byl městysem Křižanov vydán zákaz používání vody z kontaminovaných studní k pitným účelům, k zalévání zahrádek i k osobní hygieně. Křižanov je pitnou vodnou zásobován z veřejného vodovodu.

K roli Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina v této kauze mohu podotknout, že v případě drogové kontaminace vnitřního a venkovního prostředí se jednalo o zcela novou problematiku skutečně nad rámec kompetencí danými zákonnými normami orgánům ochrany veřejného zdraví. Zajištění zapojení Státního zdravotního ústavu s jeho národními referenčními centry tak bylo jedinou cestou, jak se pokusit městysi Křižanov pomoci. Laboratoře Státního zdravotního ústavu obdobně jako laboratoře ostatních zdravotních ústavů nicméně nedisponují možností laboratorních vyšetření metamfetaminu v ovzduší. Jejich činnost je primárně definována účely výkonu státního zdravotního dozoru realizovaného orgány ochrany veřejného zdraví. Bylo tak stěžejní v zájmu na důkazech založeného rozhodování trvat ze strany krajské hygienické stanice i Státního zdravotního ústavu na poskytnutí všech laboratorních podkladů ke kontaminantům a klinickým vyšetřením, na jejichž základě by bylo možné provést zhodnocení zdravotních rizik.

Ze strany Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě byla nabídnuta odborná pomoc spočívající v hodnocení zdravotních rizik, budou-li mu poskytnuty relevantní podklady, kterými zdravotní ústav ani krajská hygienická stanice nedisponuje. Tyto údaje však nebyly podle všeho poskytnuty.

V dané věci prováděl šetření veřejný ochránce práv a ve svém vyjádření z 6. února 2018 zaslaném starostce městyse Křižanov neshledal pochybení orgánu ochrany veřejného zdraví. Hodnotil pozitivně skutečnost, že úřady usilovaly o co nejobjektivnější zmapování celé situace ohledně zjištěné kontaminace prostředí a neváhaly zainteresovat i další odborné subjekty i resortní specializované organizace, odběrové laboratoře, Státní zdravotní ústav, Národní referenční centrum pro pitnou vodu, Národní referenčním centrum pro odpady a půdu. Naplnil tím potřebu nezávislého přístupu a hodnocení, které má být vlastní státní správě ve srovnání se soukromými subjekty, které vcelku mohou sledovat i některé jiné zájmy. Dále konstatoval, že v situaci, kdy dle všech poznatků nebyly k dispozici jiné účinné právní nástroje ve smyslu zákonů na ochranu jednotlivých složek životního prostředí resp. ochranu veřejného zdraví, které by se daly využít k iniciování neodkladných opatření a jejich zafinancování.

Pokud jde o tu pracovní skupinu, tak tyto informace nevím, ale každopádně to prověřím. Samozřejmě je to věc, která je z roku 2016, kdy jsem nebyl na úřadě, takže nevím ani, jaká jednání proběhla mezi vámi a paní náměstkyní, konkrétně co bylo přislíbeno, takže pro mě je to samozřejmě informace, kterou ještě prověřím, a určitě vám dám zpětnou vazbu. Pokud tato pracovní skupina nebyla založena nebo nebyly žádné výstupy, tak také vám jsem schopen samozřejmě sdělit proč případně. A to je asi v tuto chvíli všechno. Případně mohu doplnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě omluvím pana poslance Farského, který se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne, a stejně tak pan ministr průmyslu a obchodu také do konce jednacího dne.

Prosím pana poslance Kaňkovského.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji panu ministrovi za shrnutí případu Křižanov. Moje interpelace navazovala na interpelaci, kterou jsem zde měl tuším v září 2016. Tenkrát se skutečně jednalo o problém městyse Křižanova jako jedné lokality. Nicméně se ukazuje, že těch varen pervitinu se za rok v České republice objevuje vždy několik. Byly roky, kdy jich bylo i víc než deset. A je trošku paradox, že v tuto chvíli volají někteří starostové těch jiných dotčených obcí a ptají se Křižanova: Jak jste s tím naložili, jaké nástroje jste použili k té sanaci, jaké možnosti máme? Poraďte nám.

To znamená, moje interpelace skutečně směřuje k tomu, aby se Ministerstvo zdravotnictví a odbor hlavního hygienika zamysleli nad tím, jak v takových případech do budoucna postupovat, jaké nástroje těm obcím nabídnout. Protože je to trošičku začarovaný kruh. Orgány ochrany veřejného zdraví mohou pomoci těm obcím až v situaci, kdy ony doloží nějakým způsobem, že tam byla kontaminace, a to je pro ty obce velmi zatěžující. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, určitě. Tak toto je nějaký jeden případ, který ukazuje na věci, které jsou systémového charakteru, nejsou dořešeny. Já mohu slíbit na tomto místě, že prověřím právě, jestli zasedla pracovní skupina v rámci sekce hlavního hygienika, jaké jsou případně závěry. Určitě nemám problém s tím se tomu věnovat a případně navrhnout nějaká opatření. Tady zjevně bude možná důležité nebo nutné i změnit legislativu v tomto směru.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Válek.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Připraven na značkách chvátám, abych tu byl rychle, pane předsedající.

Dámy a pánové, opět mám dotaz, resp. interpelaci na nepřítomného pana ministra (Plagu), která se týká aktualizace vyhlášky o školním stravování.

V České republice, tak jako všude v Evropě, ve Spojených státech, je poměrně velké procento dětí, které trpí různými typy dyspepsií. Některé z těchto dyspepsií jsou funkční, řada těchto dyspepsií jsou ovšem organické, ať už je to celiakie, ať už je to laktózová intolerance. Ty dyspepsie jsou dány tím, že tenké střevo, enterocyty, buňky tenkého střeva, nejsou dovyvinuté, a proto hlavní způsob léčby je, že tyto děti dostávají šetřivou stravu, která neobsahuje lepek, která neobsahuje laktózu či jiné látky.

Problém, proč toto v řadě škol nelze úplně snadno realizovat, je mj. vyhláška o školním stravování, která byla v roce 2005 novelizována. Já jsem si ji vzal, protože holt jsem starý muž a ta paměť není, jaká bývala. Součástí této vyhlášky je také výživová norma pro školní stravování, která obsahuje výživový koš. A to všechno limituje to, aby mohly školní jídelny používat regionální potraviny, aby mohly vařit opravdu dvě jídla, z toho jedno dietní.

Já vím, že Ministerstvo zdravotnictví se snaží situaci nějakým způsobem řešit, nicméně z mého pohledu je míč na straně Ministerstva školství, a proto bych se rád zeptal, zda Ministerstvo školství plánuje spolupracovat na této problematice s Ministerstvem zdravotnictví, nachystat novelizaci této vyhlášky a umožnit tak, aby se do všech škol dostala dietní strava pro děti s různými typy střevních dyspepsií. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě omluvím pana ministra dopravy, který se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím paní poslankyni Valachovou.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře školství, mládeže a tělovýchovy v demisi, rozpočet Ministerstva školství, jak známo, se skládá z platů učitelů, mezd neučitelů, nároků dětí a také samozřejmě investic. Každý ví, že to, co přísluší učitelům a neučitelům, jsou nároky, o kterých máme jasno ze zákona, stejně tak že to, co přísluší dětem, jsou také nároky a musí být v rozpočtu respektovány. Podotýkám, že tyhle dvě věci nejsou k žádné diskusi. Je to povinnost ministra školství takto vyjednávat a je povinností ministra financí to takto respektovat. Proto také tyto zákony a pravidla právě v Poslanecké sněmovně směrem ke školství schvalujeme.

Podle všeho, jak nyní běží rozpočet roku 2018, není dost finančních prostředků na platové tarify a osobní příplatky učitelů, ačkoli byly rekordně zvednuty od 1. listopadu minulého roku. Proč tomu tak je? Protože bývalé Ministerstvo financí v čele s ministrem Pilným za hnutí ANO nerespektovalo podle všeho zákonné nároky, které Ministerstvo školství uplatnilo. Je povinností pana ministra Plagy v demisi, aby toto ihned narovnal. A musím říct, že je mi velmi líto, že ho slyším měsíce mlčet. Ve školách zatím probíhá to, že ačkoli mateřské a základní školy avizují nedostatek finančních prostředků, velmi často obce s rozšířenou působností toto vůbec nesdělí krajským úřadům a ty potom ani nemohou tyto nároky vypořádat. I k těmto metodám Ministerstvo školství mlčí.

Stejně tak se mlčí k tomu, co pokládám za zcela skandální, když Poslanecká sněmovna dala zelenou zvýšení příspěvku na žáka z rozpočtového určení daní (upozornění na čas), a je dobře, že to je to z 8 tisíc 14 tisíc, že tyto finanční prostředky školám zřizovatelé nepostupují v celém rozsahu, ale krátí je.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Golasowskou.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci chladicích čepiček pro onkologicky nemocné pacienty. Víme, že ztráta vlasů po chemoterapii je bohužel téměř u každého prakticky jistá. Je samozřejmě také traumatizující. Týká se to především pacientek žen. Nicméně pražské Onkocentrum nabízí řešení, které používá jako jediné v České republice, novinku pro onkologické pacienty, vlastně to Onkocentrum má přístroj, který slouží k předcházení ztráty vlasů působením chemoterapie a funguje na principu ochlazování vlasové části pokožky hlavy během podávání chemoterapie. Nicméně cena je kalkulována v rozmezí 850 až 1 500 korun za jedno chlazení, záleží na typu a frekvenci aplikací. Cena metody samozřejmě může být limitující, obzvlášť v situaci, kdy pacient nemůže pracovat a má tak mnohdy omezený příjem. Ani v západních zemích sice metodu zdravotní pojišťovny v rámci základního pojištění nehradí, nicméně například v Německu, kde je jiný systém pojištění, a v rámci určitého nadstandardního připojištění mají onkologičtí pacienti hrazeno i chlazení při chemoterapii.

Mám na vás, pane ministře, dotaz, zda by Ministerstvo zdravotnictví mohlo vstoupit do jednání s pojišťovnami, aby tato pomoc, která je zejména pomocí psychickou, mohla být nějakým způsobem pojišťovnami hrazena. Jedná se o pomoc, jak už jsem říkala, zejména pro ženy, které jsou v důsledku nemoci často vyřazeny z pracovního procesu, mají v tomto období tzv. hluboko do kapsy a navíc ztráta vlasů je pro ně deprimující. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k této interpelaci samozřejmě musím říci, že tu metodu znám, ona je teď mediálně docela publikována. Myslím si, že to je určitě velmi důležité zejména pro pacientky, které jsou onkologicky nemocné. Je to nový zdravotnický prostředek, který byl vyvinut právě pro ochlazování vlasové pokožky u pacientů, kteří podstupují léčbu chemoterapií. Chlazení probíhá před, případně po celou dobu chemoterapeutické relace a je nutné v něm pokračovat po dobu 30 minut až 2,5 hodiny po skončení právě té terapie. Ten prostředek skutečně není hrazen. V současné době je standardní systém veřejného pojištění. Ten proces funguje tak ovšem, že musí toto, nebo měla by toto navrhnout odborná společnost, která navrhne vlastně zařazení tohoto zdravotnického prostředku jako součást zdravotního výkonu, protože to není o tom hradit ten zdravotní prostředek, ale hradit ten výkon, tedy to samotné chlazení. Odborná společnost navrhne hrazení daného výkonu do pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů na Ministerstvu zdravotnictví, to je standardní procedura, a tato skupina, která je složena z reprezentativních členů, právě i z odborníků z Ministerstva zdravotnictví, ze zdravotních pojišťoven a podobně, posoudí účinnost výkonu a podobně, další související otázky, a může zařadit právě do seznamu zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění tento výkon.

Takže Ministerstvo zdravotnictví v tomto směru to udělat nemůže. Musí to právě udělat odborná společnost, která toto do pracovní skupiny navrhne. V tomto směru bych asi doporučoval se na ně obrátit, případně samozřejmě i Ministerstvo zdravotnictví se může na odbornou společnost v tomto obrátit, pravděpodobně na odbornou společnost onkologickou. Takže určitě ano. Je pravdou, že pro pacientky se standardně hradí paruky, a z mého pohledu toto je určitě alternativa, která je namístě a zejména z toho psychického hlediska pro ty pacientky může být velmi přínosná.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem vystoupit. Prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za odpověď, pane ministře. Vy už jste tady vlastně nastínil, že podnět k tomu musí dát odborná společnost a že by eventuálně do té komunikace mohlo vstoupit Ministerstvo zdravotnictví. Já bych vás velmi požádala, zda byste tohle jako ministerstvo mohli udělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Ano, já se rád zkontaktuji s odbornou společností, s paní docentkou Prausovou, která vede odbornou společnost, a určitě to s ní budu řešit. Myslím si, že skutečně tato metoda může výrazně přispět ke kvalitě života pacientek, které podstupují chemoterapeutickou léčbu, takže si myslím, že je to namístě, a uvidíme. Takže určitě můžu tady za sebe slíbit, že se na odbornou společnost obrátím.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Richterovou.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu interpelovat paní ministryni v její nepřítomnosti, a to na téma, jak se MPSV snaží předejít odebírání dětí do ústavní péče kvůli nevyhovujícímu bydlení.

Máme totiž jasná data o tom, jak souvisí bydlení v nevyhovujícím prostředí s tím, že rodina nezvládne péči a děti skončí v ústavech. Dneska víme, že zhruba 50 tisíc lidí žije na ubytovnách v České republice a z toho je téměř 8,5 tisíce dětí. To je ohromně vysoké číslo. Právě proto tady stojím a ráda bych se Ministerstva práce a sociálních věcí zeptala, jak podporuje to, aby se právě těmto rodinám pomáhalo. V podstatě se dá postupovat dnes pouze na úrovni jednotlivých obcí. Já jsem teď třeba z Prahy 10 a tam víme, že máme 37 rodin s dětmi na ubytovnách. Ale otázka je, zda ministerstvo pracuje s takovými daty, zda je sbírá, zda nějak podporuje sociální pracovníky a obce metodicky nebo jiným způsobem, aby právě tyto rodiny měly maximální možnou pomoc.

Je také jasná souvislosti s tím, jak odpovídající, vyhovující bydlení podporuje třeba dobré školní výsledky, případně budoucí pracovní uplatnění těch dětí.

Poslední moje otázka míří na spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování a skutečně na to, jak celkově koncepčně MPSV se zaměřuje na prevenci. Na to, aby se rodinám v různých krizových situacích a v ohrožení dostala podpora hned na začátku, v době, kdy ještě většinou (upozornění na čas) může svoji situaci ta rodina zvládnout sama, právě jenom s nějakou menší a mnohem levnější pomocí státu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Veselého.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslední ministře, opravdu jste statečný, že jste tady jediný zůstal. Nebojte se, nicméně já budu interpelovat paní kolegyni v nepřítomnosti, opět paní ministryni Němcovou.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo v tomto roce příručku o výchově mládeže a tato příručka vyvolala nefalšovanou bouři mezi kurátory, orgány SPOD pečující, resp. se věnující dětem starším 15 let. Původní záměr této příručky byl velmi chvályhodný. Cílem bylo, aby to, že 15letý a starší mladistvý odmítá navštěvovat školské zařízení nebo vykonávat pracovní činnost, klasickou práci, tak aby to nebylo důvodem, proč má být umístěn do ústavu výchovné péče. Nicméně se celá tato věc zvrhla jednak z toho důvodu, že není nastaven jiný model, jak s těmito mladistvými zacházet, a dokonce to teď vypadá tak, že snad jsou i kurátoři a pracovníci orgánů SPOD vedeni k tomu, že nemohou být tyto děti nijakým způsobem nuceny, aby tuto činnost vykonávaly. Já nevím, jak by na tom byla paní ministryně, ale já jsem v 15 letech, kdybych tu možnost měl, tak bych do žádné školy nechodil, dělal bych všechno možné a jenom ne to.

Takže moje dotazy zní: Jak mají kurátoři a pracovníci orgánů SPOD zacházet s těmito mladistvými, kteří odmítají navštěvovat školská zařízení a odmítají nastupovat do zaměstnání, když nemají žádný prostředek, jak na ně tlačit, a snaží se dokonce přemlouvat rodiče, že ani oni tuto možnost nemají? A druhá věc, protože jediným řešením, když tedy nebudeme využívat ústavy, což považuji za chvályhodné, je nějaká síť služeb jiných, tak jakou síť terénních a ambulantních služeb MPSV připravuje pro tyto případy a jakým způsobem bude financována? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Ferjenčíka.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl opět interpelovat paní ministryni financí Schillerovou, bohužel stále nepřítomnou. Tentokrát ve věci DIČ živnostníků a na dokladech.

Nedávno byla Ústavním soudem zrušena povinnost uvádět DIČ na dokladech v souvislosti s EET, nicméně zůstala tato povinnost u plátců DPH. Takže živnostník, který platí DPH, musí uvádět své DIČ na pokladních dokladech. A ve chvíli, kdy je DIČ konstruované jako rodné číslo, resp. obsahuje rodné číslo, tak to považuji za dost nešťastný stav, aby všichni živnostníci s obratem, který je nutí platit DPH, dávali automaticky všem svým zákazníkům svoje rodné číslo. Myslím si, že tato praxe by se měla změnit, to za prvé, zrušením této povinnosti. A dále i v souvislosti s tou samotnou konstrukcí DIČ, která dneska na internetu vlastně u těch živnostníků je vidět taky. Takže myslím si, že Ministerstvo financí by mělo zapracovat na tom, aby se tahle praxe změnila a DIČ stejně jako třeba IČO bylo skutečně unikátní pro toho živnostníka.

Chci se zeptat, jestli pro to ministerstvo něco dělá, případně co brání tomu, aby se tato absurdita změnila, aby živnostníci nemuseli zveřejňovat své rodné číslo na internetu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Munzara.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové.

Vážená paní nepřítomná ministryně Schillerová, já bych se vás chtěl zeptat na otázku týkající se daně z nabytí nemovitosti, resp. výjimek. Od daně z nabytí nemovitosti jsou osvobozeny podle § 7 zákonného opatření 340/2013 novostavby, rodinné domy a bytové jednotky. Problém nastává u novostaveb jednotek v rodinných domech, nebo chcete-li ve viladomech. Chápu, že z doslovného znění zákonného opatření nevyplývá přímo, že by mělo být osvobozené i nabytí bytu v rodinném domě. Na druhou stranu, z teleologického výkladu ve smyslu příslušného ustanovení není důvod k tomu, aby se osvobození nevztahovalo i na tyto případy. Tím se zřejmě na počátku řídili úředníci Finanční správy, když lidem sdělovali, že z nabytí bytů v rodinných domech daň odvádět nemusí. Pak se zřejmě změnila praxe, změnil se názor, změnil se výklad a teď po nich Finanční správa bude daň z nabytí nemovitosti vymáhat a vymáhá.

Nemyslíte si, paní ministryně, že v daném případě by se mohlo postupovat v souladu se zásadou "v pochybnostech ve prospěch daňového subjektu" a daň nevyměřovat? Může to být obdobný případ jako s tím, když do základu daně z nabytí nemovitých věcí bylo zahrnováno DPH. Není možné se omezovat pouze na jazykový výklad právní normy. Tady je přece smyslem osvobodit prvotní nabytí domu nebo bytu a není důvod z takového pravidla vyjímat byty v rodinných domech.

Ten zákon fungoval celé funkční období minulé vlády. Já se domnívám, kdyby se chtělo, tak by byla příležitost to změnit. Bavíme se o dani, která má chaoticky nastavené výjimky u novostaveb, velcí se mohou vyhnout placení daně z nabytí nemovitosti, když prodávají např. obchodní společnost. Nebylo by lepší tuto daň rovnou zrušit, když se jedná pouze o jedno procento příjmů státního rozpočtu?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kaňkovského.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážený pane ministře.

Každý, kdo se aspoň trošku zajímá o problematiku zdravotnictví, tak ví, že interní lékařství patří mezi čtyři základní obory, dá se říci páteřní obory pro zdravotnictví kdekoliv na světě, Českou republiku nevyjímaje. O to více považuji za alarmující situaci, kdy se v posledních dvou letech opakovaně setkáváme se zprávami o hrozbě uzavření interních oddělení napříč Českou republikou. Prozatím se alespoň v některých nemocnicích s vypětím všech sil podařilo krizi interního oddělení zažehnat, ale bohužel už víme o případech, kdy interní oddělení či minimálně některá stanice interního oddělení byla v různých nemocnicích uzavřena.

Jako lékař znám situaci poměrně velké části nemocnic v České republice a ta situace opravdu není optimistická. V létě 2017 byl tehdejšímu ministrovi Ludvíkovi adresován otevřený dopis vedení České internistické společnosti pod názvem Interní oddělení v českých nemocnicích již fungují v krizovém režimu, který parafovala většina přednostů interních oddělení jak fakultních nemocnic, tak nemocnic v regionu. Snahou bylo velmi naléhavě upozornit vedení resortů, že krize interních oddělení je už natolik závažná, že ohrožuje fungování nemocniční péče České republiky. Důvody: zejména jde o personální nedostatek, a to jak lékařů, tak zdravotních sester, ale dále je to nefungující systém lékařské pohotovostní služby atd.

Je třeba jasně říci, že situace se od té doby nejenže nezlepšila, ale stav se dále zhoršuje. Považuji řešení tohoto problému za jeden z klíčových pro fungování zdravotnického systému v naší zemi. Proto se vás dovoluji zeptat, pane ministře, jaká opatření má Ministerstvo zdravotnictví připraveno k řešení tohoto opravdu závažného problému a jak spolupracuje Ministerstvo zdravotnictví na řešení tohoto problému se zdravotními pojišťovnami a kraji.

Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skutečně asi tady není nutné rozporovat to, co řekl pan poslance Kaňkovský, že skutečně situace na interních odděleních je problematická, zejména v některých regionech. Ty důvody, bude jich pravděpodobně několik, nebo je jich pravděpodobně několik, samozřejmě personální situace ve zdravotnictví. Na druhou stranu je třeba říci, že nikoliv pouze v českém systému, ale v celé Evropě včetně Německa a dalších se dnes potýkají s nedostatkem zdravotníků. Je to prostě nějaký trend, který je všeobecný, není to pouze situace v České republice.

Interní oddělení, především ta s neselektovaným příjmem, jsou často místem prvního kontaktu pacientů s nemocnicemi, řeší široké spektrum případů. Služba na těchto odděleních je bezesporu pro lékaře i zdravotní sestry velice obtížná, což právě vede a odráží to ochotu personálu na těchto odděleních pracovat. Ta práce je bezesporu náročná i z hlediska odpovědnosti. Víme, že z důvodu nedostatku personálu některé okresní menší nemocnice tato oddělení uzavírají a pacienti se pak přesouvají do fakultních nemocnic, které jsou následně logicky kapacitně přetížené. Viděli jsme v poslední době problémy v Jihomoravském kraji, kde ale Ministerstvo zdravotnictví se skutečně snaží toto řešit a podílet se na řešení ve spolupráci s vedením nemocnice, zdravotnickou záchrannou službou a dalšími. Posledním případem, který vidíme, je uzavření interního oddělení v Nemocnici Mělník.

My tu situaci samozřejmě vnímáme. Ona se nedá pravděpodobně řešit nějakým mávnutím kouzelného proutku, je to celá řada opatření, která je nutné udělat systémově.

Samozřejmě otázka odměňování. Bezesporu v příštím roce se opět počítá s tím, že nemocnice dostanou peníze na zvýšené odměňování lékařů, ale především si myslím z mého pohledu zdravotních sester, kde já ten problém vidím aktuálně, a když se bavím s managementy nemocnic, jako krizovější než v případě lékařů.

Chceme, a už na tom pracujeme, snížit administrativní břímě, které také dopadá hlavně na ten ošetřovatelský personál. Aktuálně se dokončuje vyhláška o zdravotnické dokumentaci, která výrazně snižuje právě tu administrativu, která byla dlouhodobě, a řekl bych oprávněně, kritizována, a je to i vnímáno pozitivně ze strany zdravotnického personálu a zejména zdravotních sester. Takže si myslím, že toto by jim také mohlo odlehčit od toho, jak říkám, břemena, které zatěžuje.

To, co můžeme řešit systémově, a už o tom tady dneska také byla řeč, i když na mého kolegu ministra školství, a řešíme to společně, je podpora lékařských fakult, postupné navyšování počtu absolventů, samozřejmě zajištění financování atd., protože prostě zkrátka potřebujeme produkovat více lékařů. Máme demografický vývoj lékařské populace, který je velmi nepříznivý, ale současným počtem absolventů nebudeme schopni do budoucna nahradit stárnoucí lékařskou populaci. Takže určitě přijmeme v dohledné době akční desetiletý plán na podporu a finanční injekci do lékařských fakult, tak abychom tam za prvé měli více studentů, ale měli jsme i dobře odměněny učitele na lékařských fakultách, tak aby měl ty lékaře vůbec kdo učit. Takže to je také systémové řešení.

Pokud se bavíme o těch nemocnicích samotných, tak chceme podporovat systém urgentních příjmů, chceme skutečně dobudovat a pokračovat v podpoře urgentních příjmů, které fungují velmi dobře v některých nemocnicích a vedou výrazně k odlehčení i od těch interních oddělení, a chceme na tom samozřejmě pracovat v koordinaci směřování pacientů ve spolupráci s kraji, záchrannou službou a primární péčí. Musíme, a pracujeme na tom a je to jeden z hlavních pilířů, reformovat primární péči, posílit roli praktických lékařů a samozřejmě přijít i s řešením lékařské pohotovostní služby, což je také jeden z pilířů právě té reformy primární péče. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji. V tomto roce přijdeme s jasnými kroky. Takže nám dejte chvilku čas, nedá se to řešit úplně mávnutím kouzelného proutku, ale v tomto roce představíme nějaké návrhy řešení.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji panu ministrovi za to, že se k této otázce postavil čelem. Oba víme, že nelze ty problémy, které jsou už nějaká léta nakumulované, řešit mávnutím kouzelného proutku.

Úplně často to nedělám, nicméně v jednom vás, pane ministře, chytím za slovo a neberte to nijak osobně. Vy jste tady teď před chvíli řekl, že počítáte s tím, že v příštím roce budou putovat další peníze do nemocnic na platy zdravotníků, zejména zdravotních sester, což je trošku v kontradikci s jedním nedávným rozhovorem, kde jste řekl, že pro příští rok nepočítáte s tím plánovaným navýšením o 10 %. Takže tady bych vás chtěl poprosit, protože zdravotníci v nemocnicích na tuhle informaci čekají, jak to tedy skutečně s těmi mzdami v příštím roce bude.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Ne, tak já jsem říkal, že dojde samozřejmě k navýšení úhrad za zdravotní péči. Aktuálně probíhá dohodovací řízení. Jasně jsem řekl, že nebudu zasahovat do dohodovacího řízení, tak jak to bylo v minulosti, protože si myslím, že základ by měla být dohoda mezi jednotlivými segmenty a zdravotními pojišťovnami, a budeme se o tom bavit, až dohodovací řízení skončí, což bude v červnu, tak uvidíme, kolik těch dohod bude. Předpokládám, aspoň tak jak Ministerstvo zdravotnictví monitoruje právě to dohodovací řízení, že i zdravotní pojišťovny vnímají ty problémy a že se tam počítá skutečně s nárůstem úhrad, které by měly sloužit k navýšení odměňování, zejména tedy u zdravotních sester. Takže teď je to těžké predikovat. To desetiprocentní navýšení zatím nedokážu říci, ale myslím si, že pokud bychom zase navýšili všem plošně o 10 %, tak ten problém spíše prohloubíme, než ho budeme řešit. A za druhé, mám obavu, že by pak nevyzbylo už na žádné další segmenty, které v posledních letech samozřejmě na úkor nemocnic nebyly úplně podporovány, ať je to domácí péče atd. Těch segmentů je celá řada. Takže si myslím, že by ten nárůst měl být nějakým způsobem vyvážený, nikoliv pouze do jednoho segmentu zdravotnictví, ale chceme počkat právě na výsledky onoho dohodovacího řízení, jak dopadne, a pak budeme řešit dál, budeme samozřejmě vytvářet úhradovou vyhlášku na rok 2019.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Chvojka je omluven, pan poslanec Farský je také omluven, prosím paní poslankyni Valachovou.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený hrdino, ministře zdravotnictví v demisi. Jsme rádi, že jste tady alespoň vy. Dovolte mi tedy směrem k ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy ve věci financování mateřských škol.

V případě mateřských škol je velkým tématem otázka financování tzv. překryvu 2,5 hodin, které vyplývají, tato povinnost, tento překryv a financování dvou paní učitelek v rámci tohoto překryvu v rámci provozní doby mateřské školy, vyplývají zejména z bezpečnostních předpisů, protože se samozřejmě jedná zrovna o dobu, která je využívána zejména ze strany mateřských škol pro vycházku. Podotýkám, že tato povinnost směrem k mateřským školám není nic nového, platí takzvaně v uvozovkách odjakživa a v roce 2017, tzn. v minulém roce, se stalo pouze to, že poprvé v životě se mateřské školy dočkaly a od září do prosince měly toto skutečně plně financováno. Vedle toho měly financováno také po dlouhé době to, že se snížila přímá pedagogická činnost ředitelek mateřských škol.

Tak jak jsem jezdila po mateřských školách a komunikovala s učitelkami, tak samozřejmě byly rády, že konečně je učiněno zákonu zadost. A podotýkám, takto to mělo být každý rok předtím, ale nebylo. Samozřejmě jak jsme toho dosáhli v roce 2017? Pouze tak, že se změnil rámcový vzdělávací program a toto pravidlo překryvu 2,5 hodin se promítlo do rámcového vzdělávacího programu, protože co není v zákoně a v rámcovém vzdělávacím programu, tak nemáte jistotu ve stávajícím financování našich škol, že také takzvaně doteče do mateřských škol, do rozpočtu těchto škol, a je zafinancováno. Tato situace je jasná a do doby nového financování skutečně není možná. (Upozornění na čas.)

Bohužel, a v tom spočívá interpelace, ministr Plaga v prosinci tento rámcový vzdělávací program upravil a zrušil a to je ten důvod, proč v tuto chvíli tyto peníze do mateřských škol neplynou. Samozřejmě se ptám, proč to udělal.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Richterovou.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jsem velmi ráda, že teď můžu interpelaci říkat k živému panu ministrovi.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom ráda stručně k tématu, které se tady z různých směrů naťukává, a sice nedostatek lékařů, konkrétně o co mi jde, jsou zubaři v regionech. Já si pamatuji, že před nějakou dobou tady ve Sněmovně pan premiér v demisi mluvil o tom, že nemocnice často rok čeká na ukrajinskou sestřičku. A možná jste také zaregistrovali, že často jsou velké spory o to, jestli připustit práci právě ukrajinských zubařů. Já tady o tom mluvím z toho důvodu, že médii před zhruba měsícem a půl proběhla jedna konkrétní situace z malého města, z Lázní Bělohrad, ale domnívám se, že je symptomatická pro celý systém.

Máme tady jednu profesi, která si ve velkém městě může vydělat mnohem víc než v tom menším. Máme nějaké nabízené dotace ministerstva, případně komisi připravovanou, která bude určovat, kam se dotace budou nabízet, ale současně máme zkrátka nedostatek lidí, a do budoucna se bude ještě prohlubovat, kteří tu profesi mohou vykonávat. A já z toho, co jsem se dozvěděla, o tom, jak fungují aprobační zkoušky pro lékaře stomatology z ciziny, jsem nabyla dojmu, že to je součást toho problému. Součást toho, proč u nás je nedostatek zubařů zejména v regionech.

Tímto směrem míří moje otázka. Míří k tomu, zda bude nějak revidován průběh aprobačních zkoušek. A chci zdůraznit, že samozřejmě nemá dojít k poklesu kvality poskytované stomatologické péče, ale konkrétní příklady naznačují, že možná nejde tolik o prověřování kvality, ale často skutečně o neochotu vpustit sem do našeho rybníčku zahraniční stomatology. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, otázka zajištění stomatologické péče samozřejmě je velmi řešena, zejména v posledních měsících, na Ministerstvu zdravotnictví. V prvé řadě je třeba říci, že za zajištění místní a časové dostupnosti odpovídají zdravotní pojišťovny a tam se musí obracet i jejich pojištěnci. My samozřejmě budeme kontrolovat to, aby tato péče byla dostupná ve všech regionech. To je naše úloha.

My víme dle dat, která máme, která jsou reprezentativní, a nepopírá je ani Česká stomatologická komora, že u nás celkově počet zubařů není nikterak zásadně menší v porovnání s ostatními, například evropskými, státy. Problém je právě s dostupností této péče v regionech, v těch odlehlých oblastech. To je ten základní problém, nikoliv dostupnost péče v těch velkých aglomeracích. My samozřejmě sledujeme tu situaci právě na malých obcích a snažíme se to řešit, už tady bylo zmíněno.

Onen dotační program, který jsme vytvořili, který se rozeběhne od května, bude nabízet právě peníze, dotační pobídky zubařům, aby si otvírali ordinace v těch odlehlých lokalitách, kde je problém s dostupností stomatologické péče. Pracujeme na tom s komorou a uvidíme. Doufejme, že to bude určitý impuls k tomu, aby lékaři do těchto odlehlejších oblastí šli a přebírali buď ordinace po starších lékařích, nebo otvírali nové. Myslím si, že ten program, tak jak je nastaven, je poměrně zajímavý i finančně.

Pokud jde o ty aprobační zkoušky a úspěšnost uchazečů u této aprobační zkoušky, tak Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona, která nabyla účinnosti v minulém roce. V současné době jsme připravili také nový zkušební řád aprobační zkoušky, který je aktuálně projednáván v pracovních komisích Legislativní rady vlády. Takže uvidíme, v jaké podobě se nakonec ten zkušební řád bude realizovat. Ministerstvo se v tomto směru nedomnívá, že by ty zkoušky byly nějak nepřiměřeně náročné, spíše skutečně otázka úrovně odborných znalostí uchazečů. V minulosti jsme tady měli, a já to nechci nijak paušalizovat, ale skutečně jsme měli případy, kdy ti stomatologové, v zásadě se ukázalo, že ani neměli vystudováno odpovídající vzdělání, často ani lékařskou fakultu a podobně. Takže samozřejmě my musíme jednak zajistit dostupnost, ale také zajistit kvalitu péče pro pacienty. Takže z toho pohledu si myslím, že není možné nějak zásadně snížit ono penzum znalostí, které jsou vyžadovány v rámci těch aprobačních zkoušek.

On ten problém také může být někdy v nedostatečné úrovni znalosti českého jazyka, kde samozřejmě také se nedá ustoupit, protože znalost českého jazyka je právě pro komunikaci s pacientem klíčová.

Teď aktuálně, jak jsem říkal, se připravuje nová koncepce aprobačních zkoušek, nový zkušební řád. Doufejme, že to přispěje ke zvýšení úspěšnosti uchazečů u aprobačních zkoušek. My chceme zcela nově pojmout tu praktickou část zkoušky, která se bude uskutečňovat nově v předem schválených akreditovaných zařízeních pod přímým odborným vedením příslušného zdravotnického pracovníka s náležitou odbornou erudicí, aby ty zkoušky skutečně měly parametry odbornosti. Během praktické části aprobační zkoušky se budou uchazeči nově vzdělávat podle vzdělávacího programu, který byl připraven ve spolupráci se zástupci odborné veřejnosti. Takže doufám, že ta situace se zlepší. Ale jak říkám, my toto komunikujeme s odbornou veřejností, snažíme se tu zkoušku nastavit (upozornění na čas), ale nemůžeme ty kvalitativní standardy dát někde na příliš nízkou úroveň, protože nám jde o to, aby péče byla nejenom dostupná, ale byla i kvalitní.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se paní poslankyně, zda nechce reagovat? (Nikoli.) V tom případě prosím paní poslankyni Golasowskou.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Interpeluji paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci financování neziskového sektoru. Situace se sice oproti letům minulým poněkud zlepšila, ale neziskový sektor stále trápí každým rokem nejistota, zda budou mít včas a v dostatečné výši finance na platy zaměstnanců. Problém je zejména u malých poskytovatelů služeb a u služeb, které nemají příjmy od klientů a své služby poskytují bezplatně, jako jsou např. poradny, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi apod. Přitom neziskový sektor poskytuje služby, které jsou na jedné straně potřebné a na straně druhé často finančně i společensky nedoceněné.

Víme, že neziskový sektor nemá na finanční podporu ze strany státu právní nárok. A já se proto ptám, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí neuvažuje zahrnout alespoň některé druhy služeb do sekce mandatorních výdajů. A pokud ano, které služby by MPSV preferovalo. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Válka.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Dámy a pánové, já pevně věřím, že jsem celou dobu mluvil k živým ministrům, že žádný zatím nezemřel. A tentokrát i k přítomnému. Takže mám dotaz, prosbu, interpelaci, pane ministře, a ta se týká centrové a drahé léčby obecně. A teď na konkrétním příkladě a paragrafu 16.

Jedná se mi v tomto případě o pacienty se spinální svalovou atrofií a o jejich léčbu pomocí Nurinersenu nebo Spinrazy nebo léku, který tedy z této kategorie je. Jedná se o malou skupinu pacientů, dětských pacientů, kteří by mohli mít na základě doporučení odborné společnosti a názoru odborné společnosti profit z této léčby. Tento lék je registrován a prochází procesem schválení SÚKLem, kdy SÚKL zatím neschválil plné hrazení, čemuž všemu rozumím, ten proces prostě probíhá. To, co mně na celém tomto vadí, je to, že v této chvíli se nabízí takovýmhle rodičům, takovýmto pacientům, kteří jsou většinou ve velmi těžkém stavu, šance žádat o úhradu cestou paragrafu 16. Problém je, že v paragrafu 16 není žádný časový rámec toho, dokdy musí pojišťovna na tuto žádost reagovat. Takže se děje prakticky pravidelně to, že žádost dojde na příslušnou pojišťovnu a odpověď na tuto žádost trvá tak dlouho, dokud pacient neskoná. A poté tedy pojišťovna reaguje. Neříkám, že takhle brutální je to ve všech případech, ale často ta odpověď pojišťovny trvá několik týdnů, ne-li měsíců. Je vyhýbavá, je nejasná.

Můj dotaz tedy zní, zda neuvažujete o tom, že cestou dozorčí rady pojišťovny, cestou zástupců Ministerstva zdravotnictví v dozorčí radě či jiným nástrojem (upozornění na čas) nepožádáte - skončím - pojišťovny, aby reagovaly například do týdne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A prosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, nebudu tady opakovat to, co jste řekl, že Spinraza, ten léčivý přípravek... aktuálně tedy probíhá správní řízení u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Byly osloveny odborné společnosti a doufejme, že to správní řízení bude dále probíhat promptně, protože i v rámci Státního ústavu pro kontrolu léčiv ta posuzování často bohužel v minulosti trvala velmi dlouho, několik let.

My víme dnes, že tedy je možnost požádat skrze § 16, i když v případě VZP tam probíhají nějaká jednání o co-sharingové smlouvě, kdy by pacienti nemuseli žádat skrze § 16, ale pro ta centra v Brně a v Praze by byla tato léčba hrazena za určitých podmínek a samozřejmě určité indikace atd. dětí, myslím, do dvanácti let a jsou tam nějaká omezení. U ostatních pojišťoven zatím tedy je ten § 16.

Obecně samozřejmě pokud jde o § 16, tak je to velmi složitá problematika. Víme z dat zdravotních pojišťoven, že počet těch případů, které jsou řešeny dneska skrze § 16, se poměrně významně zvyšuje. To ostatní může být i důvodem toho, proč zkrátka pojišťovny nejsou schopny reagovat do týdne, jak říkáte, protože těch případů skutečně jsou desítky, tisíce. A revizních lékařů - to je samozřejmě problém sám o sobě, byť zdravotní pojišťovny, pokud vím, zvyšují odměňování těchto lékařů, tak aby byli konkurenceschopní s tím klientským segmentem, tak stále je velmi složité najít revizní lékaře.

Co my chceme udělat je to - za prvé - vychází to z nálezů nebo z rozhodnutí i Nejvyššího správního soudu a připravujeme to v rámci další novely zákona 48, že ten proces skrze § 16 by měl probíhat podle nějakých pravidel správního řízení. To znamená skutečně, aby tam byla nějaká jasnější pravidla. Ta naše vize je taková, že bychom chtěli sjednotit to rozhodování, aby se o těch žádostech rozhodovalo z jednoho místa, nikoliv každá pojišťovna zvlášť, protože to pak samozřejmě způsobuje různé komplikace u v zásadě podobných, obdobných pacientů. Různé pojišťovny rozhodují různě a v tomto případě si nemyslím, že je namístě jinak z mého pohledu prospěšná možná konkurence zdravotních pojišťoven. Tady si myslím, že by skutečně to rozhodování mělo být jednotné, to znamená nějaké společné posuzování. Takže to chceme a musíme také k tomu změnit legislativu. Takže jednak tedy nastavit nějaká pravidla... nebo nastavená jako správní řízení. A za druhé - sjednotit rozhodování v rámci § 16.

Ten § 16 samozřejmě by měl sloužit skutečně jako výjimka výjimek, což se úplně neděje. Ty důvody jsou různé. Jednak to, že samozřejmě ta správní řízení právě u Státního ústavu pro kontrolu léčiv často trvají velmi dlouho. Průměrná doba je někde kolem dvou tří let. Často se ty léky posuzují třeba i pět let. Takže na to se teď také zaměřujeme. Probíhá kontrola na SÚKLu, abychom zjistili, z jakých důvodů jsou ty lhůty takto zásadně překračovány, a musíme to řešit i v rámci opět legislativy. A druhá věc je také, že skrze ten § 16 někdy - a máme ty případy - farmaceutické firmy obcházejí ten systém. Ony nepodají třeba ani žádost o přiznání úhrady v tom standardním správním řízení a snaží se právě protlačit ten svůj lék, který třeba nemusí být ani - neříkám, že je to případ Spinrazy, ale může to být nějaký jiný lék, který třeba nemusí být skutečně ani efektivní, tak se snaží protlačit skrze § 16. Takže je otázka, jestli vůbec skrze § 16 by měly být schvalovány léky, na které třeba nedostanou úhradu, že třeba Státní ústav pro kontrolu léčiv řekne, že nejsou na trhu efektivní. To všechno musíme samozřejmě řešit v rámci nové legislativy.

My máme vytvořenu na ministerstvu pracovní skupinu, která má za úkol zlepšit dostupnost inovativních léků pro pacienty. Jsou tam všichni významní hráči - pojišťovny, ministerstvo, SÚKL, průmysl, pacientské organizace. Úkolem té skupiny je skutečně vyřešit ty problematické aspekty (upozornění na čas) přiznávání výjimečných úhrad v § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění a nastavit ta pravidla, tak aby to fungovalo zkrátka lépe. Ale k tomu musíme změnit zákon, ale jsme na to připraveni. Připravíme to v tomto roce.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec, pokud má zájem.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Já za odpověď děkuji. Ale přesto se ještě zeptám: Existuje nějaká šance, jak ten proces v krátkodobém horizontu zrychlit?

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Tak my samozřejmě skrze naše zástupce ve správních a zdravotních pojišťovnách můžeme požádat, a nevidím v tom problém, o nějakou statistiku, jak dlouho tedy ta řízení standardně trvají. Jak říkám, problém je, pokud jde o tu rychlost, v tom, že těch žádostí přibývá. Pokud si správně pamatuji, tak u VZP je to někde 20 tisíc žádostí, které byly úspěšné. Nevím, kolik jich bylo celkově. Takže se skutečně bavíme o desítkách tisíc žádostí, které musí revizní lékaři posoudit. A těch revizních lékařů zkrátka také není dostatek, stejně jako je nedostatek zdravotnického personálu obecně. V případě těch revizních lékařů víme často, že to dělají spíše už vysloužilí lékaři, kteří jsou v důchodovém věku, a ta situace je poměrně obtížná. Podle mého názoru by to skutečně řešilo to, že pokud by to bylo posuzováno z jednoho místa, v tomto případě by se to mohlo zefektivnit a zrychlit. Ale jestli se to řešit dá krátkodobě, tak, že by se doba k posuzování žádostí snížila např. na týden, krátkodobě, bez nějaké legislativní úpravy a systémové úpravy, si myslím, že to asi reálné není. Ale skrze naše zástupce ve zdravotních pojišťovnách se určitě zeptáme, abychom měli vůbec nějakou statistiku o tom, jak reálně dlouho ta řízení trvají. Pak vám ji samozřejmě mohu poskytnout.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. To byla poslední interpelace. Je 18.00, končím dnešní jednací den. Přerušuji jednání Sněmovny do zítra do 9 hodin, kde se zde všichni společně sejdeme. Děkuji a hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18.00 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.