(11.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A z těch všech změn, o kterých tady mluvil pan premiér v demisi, tak přece jenom jednu musím okomentovat, protože do veřejného prostoru to přinesl pan premiér v demisi, a to je GIBS, a říká, ten jeho předchůdce, ta Inspekce ministra vnitra, tak ten Langer ho tam vyhodil, takže vlastně já dělám to samé. Jen tak mimochodem za normálních okolností Andrej Babiš na Mirkovi Topolánkovi a Ivanu Langerovi nenechal nit suchou. V těchto dnech v argumentační nouzi říká: dělám to stejně jako Mirek Topolánek a Ivan Langer, tak co pořád máte vy z ODS? Ale to je bokem.
Já jsem si nechal zjistit ty okolnosti a vůbec to srovnání nesedí. Za prvé, služební zákon pro příslušníky bezpečnostních sborů ani pětileté funkční období pro jejich šéfy neexistovaly. Za druhé, inspekce Ministerstva vnitra nebyla žádným bezpečnostním sborem, natož nezávislým, jako je dneska.
Ale teď to důležité - důvody toho odvolání. Hlavním důvodem odvolání bylo, že Inspekce ministra vnitra nadužívala odposlechy telekomunikačního provozu, pane premiére. Důvodem bylo, že tato inspekce nadužívala odposlechy telekomunikačního provozu, neboli zneužívala odposlechy. V roce 2006 tuto informaci potvrdil dopisem do Poslanecké sněmovny - ne někde v novinách nebo někde mezi dveřmi, dopisem do Poslanecké sněmovny - tehdejšímu ministrovi spravedlnosti tehdejší ředitel útvaru zvláštních činností, který tyto poslechy zajišťoval, plk. Ing. Tomáš Almer. Vy to jméno, pane premiére, bezesporu znáte. Tento člověk v té funkci upozornil dopisem do Poslanecké sněmovny, že Inspekce ministra vnitra pod vedením tehdejšího šéfa této inspekce nadužívala - nebo zneužívala, on použil slovo nadužívala, já to interpretuji jako zneužívala - odposlechy.
Na základě toho dopisu se v utajeném režimu - já jsem tam nebyl, takže nevím, co se (nesroz.) - sešel bezpečnostní výbor a na základě projednané informace pana plk. Almera byl odvolán ředitel Inspekce ministra vnitra. Tak když už používáme příklady z minulosti, tak si také řekněme, kdo to je. Ten člověk, který ten dopis napsal - a to se určitě shodneme, pane premiére - nebyl žádný člověk ODS. Ten byl ve funkci předtím a my jsme přišli do té vlády po osmi letech v opozici a taky ten pan plukovník ještě roky v té funkci vydržel za dalších vlád. Úplně přesně nevím, jak dlouho v té funkci byl. Ale nechci tu debatu stočit směrem, co bylo v roce 2006. To je jenom reakce na vystoupení pana premiéra a k těm ostatním se vyjadřovat nechci.
Pokud teď tady začnou chodit ministři a budou říkat no, já v mém rezortu jsem našel na stole zprávu NKÚ, nebo tohle, tak je to opět nepochopení této debaty. My zásadně neříkáme, který ministr co udělal špatně. My se bavíme o tom, že vláda bez důvěry má být velmi zdrženlivá.
A já vám úplně nakonec přečtu návrh usnesení, protože nevím, jestli budu mít šanci v řádné rozpravě, a sami uznáte, že ta usnesení nejsou nijak útočná a že by mohla mít obecnou platnost.
První usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu bez důvěry, aby nečinila nevynucené personální kroky zejména v bezpečnostních a zpravodajských službách."
A druhý krok, který by mohl mít také obecnou platnost pro každou vládu bez důvěry: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu bez důvěry, aby do Poslanecké sněmovny nepředkládala novelu služebního zákona."
Je to v zásadě stejné. To první je o politických a ústavních zvyklostech, to druhé jsou spíš technikálie - věc, která by se dít neměla. Pokud se domníváte, že je to útočné vůči této vládě, tak si myslím, že ne. Formulovali jsme to s kolegy z ostatních politických klubů, kteří s námi podepsali žádost o svolání této schůze, tak, aby ten text byl obecně platný. Představme si, že jsme na první schůzi, zvolíme vedení Sněmovny, ještě vládne Sobotkova vláda a já přijdu s tímto návrhem. Vládne premiér Sobotka. Sedí tam, kde teď sedí premiér Babiš, a já přijdu s tímto návrhem, že vyzýváme vládu v demisi, aby nečinila nevynucené personální kroky, zejména v bezpečnostních a zpravodajských službách. A sami si, kolegyně a kolegové z ANO, upřímně odpovězte, jestli byste v té době, když by tady seděl Sobotka a jeho vláda, hlasovali pro takový návrh usnesení, nebo ne. Já si myslím, že ano. Můžu se plést. Ale pokud argumentujeme tím, že vláda musela tak rychle přijít, když nemá zajištěnou důvěru, tak aby ta Sobotkova vláda rychle odešla - což si myslím, že je správný argument, jenom má přijít vláda, která má většinu -, tak si myslím, že to ukazuje, že to usnesení byste mohli podpořit, že byste mohli umožnit rozpravu.
My se na žádné osobní útoky a konfrontace skutečně nechystáme. Nám jde o to, abychom když už je to potřeba, když to nejde samo sebou bez usnesení, přijali usnesení, které by mělo trvalou platnost vůči kterékoliv vládě bez důvěry a které by mohlo být schváleno výraznou většinou. Žádný střet mezi opozicí a koalicí tam nevidím. To si nechme, až tady bude vláda s důvěrou. To si nechme na konkrétní programové střety u jednotlivých návrhů zákonů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu předsedovi. Teď bych jenom krátce zrekapituloval, kdo je tady přihlášen. Je tady sedm zájemců o vystoupení. Je to pan ministr Hüner. Toho požádám o vystoupení. Dále paní ministryně Schillerová, pan předseda Bartošek, pan předseda Gazdík, pan ministr Ilja Šmíd a pan ministr Milek. V této souvislosti bych se pana ministra Šmída rád zeptal - zároveň mi tady přistála na stole vaše omluva z jednání na celý den, ale mám vás v debatě. Takže tu omluvu rušíme. Takže chápu.
A poprosím pana ministra Hünera o vystoupení. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, jsem rád, že mohu zareagovat na záležitost, která se týká organizačních změn. Měl bych několik pádných příkladů a dokladů, jak k organizačním změnám, a tím i personálním, na Ministerstvu průmyslu a obchodu došlo.
Myslím si, že je smutným rekordem, že toto ministerstvo, které je mnohdy zmiňováno právě v záležitosti personálních změn, neřkuli čistek, mělo jedenáct náměstků. Sice včetně státního tajemníka, ale jedenáct náměstků. To přece každý soudný člověk, neřkuli byznysmen, kterých je taky v Poslanecké sněmovně určitě dost, nebo někdo, kdo něco řídil ve státní správě, musí pochopit a určitě ví, že je to počet naprosto neřiditelné skupiny lidí, kteří se de facto musí řídit sami, a potom to podle toho také vypadá. Následně bych s touto záležitostí spojil ještě věci, které s tím úzce souvisí.
Jestliže před služebním zákonem a jeho platností došlo k nárůstu právě těchto náměstků z počtu šest následně na osm a následně na jedenáct, tak si myslím, že ten, kdo destabilizoval chod tohoto ministerstva, určitě není stávající ministr, ale předchozí ministři. Řekl bych, že služební zákon skrývá spoustu úskalí, která se snažíme v současné době i na půdě vlády řešit. Já jsem striktně postupoval podle tohoto zákona při naprosto otevřené - a dodnes oceňuji postoj pana Postráneckého v celé této záležitosti - komunikaci s tímto úřadem a vrchním státním tajemníkem, kdy jsme striktně dodržovali tento zákon. Na základě tohoto zákona jsme při slučování sekcí na počet sedm byli nuceni postavit náměstky mimo službu proto, aby se tito náměstci mohli zpětně na tyto posty hlásit v prvním kole výběrových řízení. To možná málokdo v rámci toho služebního zákona vůbec registruje. Se všemi náměstky bylo řádně hovořeno. Situace byla vysvětlena a tato záležitost byla z velké části akceptována a výsledek je, že ze stávajících sedmi náměstků, z toho jeden státní tajemník, jsou čtyři zpět ve funkcích, popřípadě jsou to lidé, kteří byli na úrovni jednu úroveň pod těmito náměstky a pracovali dlouhodobě na ministerstvu. Mohl bych dále dlouze hovořit na toto téma, ale myslím si, že to úplně stačí pro představu.
A nyní bych se dotkl záležitosti, která je spojena s opakovaně zmiňovaným šéfem CzechInvestu panem Kučerou. Pan Kučera je bezesporu ambiciózní mladý chytrý člověk. Co mu chybělo, byly manažerské zkušenosti. Člověk, který slibuje investorům věci, které neměl podložené z hlediska podpory jiných ministerstev - financí, vlády a tak dále. To není dobrá reklama pro Českou republiku, když následně potom tyto deklarované výhody, které investor má získat, nezíská. ***