(10.40 hodin)
(pokračuje Němcová)
Krom tady toho závěru NKÚ mi také ležela na stole vyčíslená pokuta s velmi vážnou hrozbou sankcí a dalších sankcí uplatňovaných od firmy Oracle ve smyslu vedení licenční politiky ve výši 411 mil. korun. Když jsem se trošičku - omlouvám se za výraz - pídila po smlouvách, tak poté, co mně bylo vysvětleno, že proběhla drobná skartace 13. a 14. prosince, protože jsme si toho v té rychlosti neuměli nějak všimnout, tak pouze na našem druhém patře, kde mám kancelář a kabinet, bylo odvezeno 110 pytlů, plný náklaďák drobné skartace.
Takže pokud jsme hledali smlouvy k ekonomickému systému, proto i ta změna, podle mě doufám oprávněná, na sekci IT, hledali jsme pouze smlouvy k ekonomickému systému za 290 mil. korun, tak jsme je nedohledali. Pokud jsme se podívali na zakázky, které jsou vypsány, které byly k tomu 13. prosinci vypsány, a jenom podotknu 12. prosince za 750 mil. korun, to znamená den před naším nástupem, tak jenom po tom rychlém součtu a rychlé analýze jsme některé z nich zastavili, na serverové úložiště, to, co jste určitě četli v médiích, na IT telefony, jak by měly za 200 mil. být nakoupeny telefony, které nebyly pro celý resort, nebyly by kompatibilní s ostatní technikou. A navíc máme techniku, která je plně funkční, a máme ji servisovanou do roku 2025. Takže to je jeden z dalších kroků.
Já pevně věřím, můžu tady pokračovat, protože těch věcí, které tady jsou a které dneska už máme postupně zanalyzovány a postupně analyzujeme, a minulý týden jsme dostali rovněž velmi obsáhlý tlustospis z další kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, o které mě zapomněli kolegové informovat, pozapomněli, a dozvěděli jsme se před třemi týdny. Věřím tomu, že se nejednalo o žádné politické čistky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. To, že se nejednalo o žádné čistky odborníků, věřím, že pokud vás to bude zajímat, a ty informace postupně budu přinášet, tak jak budou hotové audity, tak jak budou hotové forenzní audity a jak bude dořešen výsledek NKÚ, nechám na posouzení vás všech.
Pokud se nemůžete třináctého ani dostat do kanceláří pro podklady, a to jste četli také z médií, a po dvou dnech, kdy jste v úřadu, protože čtyři náměstci, zrovna ti, kteří byli odvoláni, mají za dva miliony tři sta uzamčeny kanceláře bez výběrového řízení a hlídá jim to externí firma bez výběrového řízení, a ani bezpečnostní ředitel na Ministerstvu práce a sociálních věcí a ani na České správě sociálního zabezpečení, kde byla také jedna kancelář, neví o provozu těch kanceláří, neví o tom, co se tam děje, tak věřím tomu, že chápete, že ty kroky, které vedly k organizačním změnám na Ministerstvu práce a sociálních věcí, byly učiněny opravdu s cílem zefektivnit činnost ministerstva. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji paní ministryni. Nyní tedy vyzývám k mikrofonu pana předsedu Jana Farského. A mezitím přečtu jednu omluvu. Po zbytek dnešního dne do konce schůze se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr obrany (zahraničí) Martin Stropnický.
Pane předsedo, máte slovo. Prosím.
Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je to docela absurdní situace, když slyšíte u těch zdůvodnění odvolání, že jsou pro ztrátu důvěry. Vláda bez důvěry, která důvěru ani nedostala, odvolává někoho pro ztrátu důvěry. Vždyť je to protimluv. A když se pak ještě přidá to, že stíhaný premiér odvolává jiné pro podezření, tak kde je ta presumpce neviny, na kterou se tak odvolávají všichni ti, kteří říkají, že nám přece může vládnout trestně stíhaná osoba? Kde jste ji nechali v těch chvílích, kdy se to má týkat vás? Ta situace, kdy se někteří tváří, že jsou nad zákony, že zákony pro ně platí do té chvíle, dokud jsou pro ně výhodné, ale ve chvíli, kdy by se podle nich měli začít chovat, tak je obcházejí, ohýbají nebo vůbec nedodržují, to je přece tristní, smutné a pro Českou republiku hrozně špatné sdělení. To je atmosféra, která je zanesena do České republiky, která byla zvýrazněna včerejším projevem prezidenta. To je něco, co neprobíhá jenom v této budově, ale co ovlivňuje komunikaci ve všech úrovních České republiky. To je rozklad společnosti, na kterém se tímto podílíte, a za něj také nesete odpovědnost. Protože to, co dneska probíhá v těchto sálech, to, co probíhalo na Hradě včera při inauguraci, to, jakým způsobem se agrese rozšiřuje do komunikace lidí, to bohužel bude ovlivňovat a ovlivňuje i komunikaci lidí dneska ještě na sociálních sítích, ale příště i tu mezilidskou. A to jsou škody, které se špatně - špatně - budou kdy, a dlouhodobě se také budou nějakým způsobem napravovat.
Ono také jeden ten odvolaný, nebo ten, kterému je vyhrožováno, ten, kolem něho se rozšíří strach, a ti ostatní už jsou daleko poslušnější. Není to nic nového, není to nic neozkoušeného. Viděli jsme to v médiích. Telefonáty Andreje Babiše do jím čerstvě zakoupené Mafry, kdy hlásí, jestli vědí, s kým mají tu čest. Jestli vědí, kdo je teď majitelem těch novin. Na zbytek novinářů to funguje mnohdy jako autocenzura. Čest těm, kteří tomu nepodlehli. Ale bohužel většinově to tak funguje. Stejně tak funguje to, že když jednoho vyhodíte a ještě ho přitom zostudíte, ostrakizujete, u deseti dalších si získáte poslušnost. To je to, co rozkládá českou státní správu, a to je to, z čeho se tady budeme dlouho sbírat. Strach není dobrým vládcem.
Chtěl bych tady říct, že dneska se pod tím, aby tato schůze byla svolána, podepsalo šest stran, které zastupují 2,3 milionu voličů v České republice. Hnutí ANO volilo 1,5 milionu lidí. Já se tady přímo ptám pana premiéra bez důvěry v demisi (Obrací se k premiérovi.), jestli bude schválen program schůze a bude umožněno vystoupit i ostatním, nejenom těm, kteří mají přednostní právo. Je to ve vaší moci, tak si to řekněme. Bude schůze, nebo nebude? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu předsedovi Farskému a nyní dávám slovo panu předsedovi Zbyňkovi Stanjurovi. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a vážení kolegové, vážený pane premiére v demisi, vážení páni ministři v demisi, vážené paní ministryně v demisi. Já vím, že vás to rozčiluje, ale ta rozprava je o nepochopení věci. A bohužel já jsem nabyl z vystoupení jak pana premiéra, tak například paní ministryně, že opravdu nechápou, k čemu ta schůze je. Pan premiér vlastně říkal: je jedno, jestli máme důvěru, nebo nemáme důvěru. A my tvrdíme, že to jedno není. To je ten základní rozpor.
Pan premiér říká - pan premiér v demisi, abych byl přesný - říká, že nechápe, proč je ta schůze svolaná. Místo aby si nás vyslechl, tak už se přihlásí písemně dva dny dopředu, aby promluvil jako první třicetiminutovým projevem, jak to nechápe. Já tomu úplně logicky nerozumím. Ale v tom je zakopaný pes. Pokud jste, kolegyně a kolegové z ANO, čekali, že tady bude z naší strany docházet k osobním útokům, ostouzení, tak jste se spletli. Já na konci svého vystoupení přečtu navržené usnesení, o kterém můžeme hlasovat, když nám to umožníte, nebo ne, které je obecného charakteru, není politicky zaměřené a mělo by mít platnost pro každou vládu v demisi. Tak jenom abychom si rozuměli, a to si evidentně nerozumíme.
Paní ministryně práce a sociálních věcí nám řekla kroky, které udělala, jako bychom my říkali: ministři, nedělejte vůbec nic. My jsme nic takového neřekli a vy pořád říkáte: my musíme něco dělat, jinak bychom tam byli zbyteční. Opět nepochopení vůbec smyslu té debaty. ***