(16.40 hodin)
(pokračuje Okamura)
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Táži si, zdali má někdo jiný návrh. Nevidím jiný návrh. Takže opět zagonguji, protože budeme hlasovat.
Táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Teď prosím stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko.
V hlasování číslo 138 přihlášeno 144 poslankyň a poslanců, pro 124, proti nula. Návrh byl přijat.
Takže já konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a tímto končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem našeho dnešního jednání Poslanecké sněmovny je
42.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech
a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely,
který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku
/sněmovní tisk 81/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, ujměte se slova, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi představit vám vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely, který byl podepsán dne 24. října 2017 ve Štrasburku.
Česká republika jakožto člen Rady Evropy, mezinárodní organizace fungující na principu diskuse a hledání společných řešení, se spolupodílí mimo jiné na řešení ekonomických, vědeckých, právních otázek a také udržování a rozvoji základních lidských práv a svobod. Právě s tímto cílem Česká republika signovala v roce 1998 Úmluvu o lidských právech a biomedicíně. S ohledem na vývoj v jednotlivých biomedicínských oblastech byly vypracovány čtyři dodatkové protokoly rozšiřující stávající zásady a právní ochranu dotčených osob, které upravuje uvedená úmluva. Jedním z těchto dokumentů je i dodatkový protokol související s genetickým testováním pro zdravotní účely. Ratifikací tohoto protokolu Českou republikou bude zajištěn nejvyšší právní standard ochrany provádění genetických testů.
Dodatkový protokol byl přijat jednomyslně všemi členskými státy Rady Evropy v roce 2008. Následně proběhly jeho ratifikace ve Slovinsku, Moldavsku, Černé Hoře a Norsku, avšak dosud nevstoupil v platnost. Podmínkou vstupu dodatkového protokolu v platnost je jeho ratifikace pěti státy, z toho alespoň čtyřmi členskými státy Rady Evropy. Ratifikací dodatkového protokolu Českou republikou jakožto oním pátým státem by dodatkový protokol vstoupil v platnost. Tento krok má tedy nejen vnitrostátní, ale i mezinárodní přínos. Z hlediska České republiky je ratifikace tohoto dodatkového protokolu i v souladu s národní strategií pro vzácná onemocnění na léta 2010 až 2020 a z věcně odborného hlediska si nevyžádá bezprostředně navazující úpravu souvisejících právních předpisů.
Vzhledem k tomu, že více než 80 % všech vzácných onemocnění je genetické povahy, probíhá v současné době v Evropské unii zrychlený proces ratifikace dodatkového protokolu.
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, prosím vás tímto o vyslovení souhlasu s ratifikací této mezinárodní smlouvy a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu ministrovi zdravotnictví a nyní přečtu dvě omluvy, omluvu z dnešního jednání Sněmovny od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů paní poslankyně Lenka Dražilová a paní poslankyně Valachová se omlouvá z jednání Sněmovny dnes od 16 hodin do 18 hodin z pracovních důvodů.
Nyní tedy prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Plzák. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, jak zde již bylo řečeno panem ministrem, tento dodatkový protokol navazuje na úmluvu, celým názvem na Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Tato úmluva je jednou ze základních smluv v Evropě a upravuje lidská práva v souvislosti s pokrokem v lékařských a biologických vědách a uplatnění ve výzkumu na lidech a byla přijata v roce 1997 a ratifikována po přijetí pěti státy v roce 1999. Česká republika k ní přistoupila v roce 2001.
Jak zde již bylo řečeno, tato úmluva umožňuje přijímat tzv. dodatkové protokoly. V tom mezidobí byly přijaty a schváleny zatím čtyři. Česká republika se zatím připojila pouze k jednomu, jednalo se o dodatkový protokol o zákazu klonování lidských bytostí. K ostatním dodatkovým protokolům jsme se nemohli připojit pro chybějící vnitrostátní legislativu. V souvislosti s přijetím této legislativy, zejména zákona o specifických zdravotních službách, jsme se dostali do situace, kdy můžeme přistoupit k tomuto dalšímu dodatkovému protokolu, který se celým názvem jmenuje Dodatkový protokol k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně související s genetickým testováním pro zdravotní účely. Ve zkratce, tento protokol upřesňuje Úmluvu v souvislosti s genetickým testováním prováděným pro zdravotní účely a hlavně upravuje některé podmínky pro provádění genetických laboratorních vyšetření a zejména upravuje ta vyšetření u lidí, u osob neschopných udělit souhlas k tomuto vyšetřování.
Jak zde již bylo řečeno, zatím byl ratifikován tento dodatkový protokol pouze čtyřmi státy Rady Evropy, konkrétně Slovinskem, Moldavskem, Norskem a Černou Horou, a pokud ratifikujeme my jako parlament a Senát, tedy ratifikuje prezident po našem souhlasu, tak budeme pátým státem a tento dodatkový protokol vejde v platnost.
Provádění tohoto protokolu nebude mít žádný dopad na státní rozpočet. Je v souladu s národní strategií pro vzácná onemocnění na roky 2010 až 2020 a v našem právním řádu je upraven zejména zákonem o specifických zdravotních službách, ale i zákonem o zdravotních službách. Je v souladu s ústavním pořádkem o mezinárodním právu.
V podrobné rozpravě bych navrhl projednání této záležitosti, tohoto dodatkového protokolu, v zahraničním výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Já tímto otevírám obecnou rozpravu. Podívám se, zdali se někdo přihlásil. Nevidím nikoho, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali má někdo zájem o závěrečné slovo. Pan zpravodaj? Pan ministr? Není zájem o závěrečná slova, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím zájem o jiný návrh, takže zagonguji, abychom mohli přistoupit k hlasování.
Takže přečtu návrh: kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru?
Zahajuji hlasování teď. Prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.
Tak. V hlasování číslo 139 přihlášeno 151 poslanců, pro 129, proti nula. Výsledek je, že byl návrh přijat.
Konstatuji tedy, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Končím tedy projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
43.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou
a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění
daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku
a Protokol k ní, které byly podepsány v Akkře dne 11. dubna 2017
/sněmovní tisk 95/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s vládním návrhem, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Ghanskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a ze zisků ze zcizení majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Akkře 11. dubna 2017.***