(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Lipavského, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Děkuji předřečnici, která v zásadě shrnula ta fakta, která se k té smlouvě vážou. To znamená, je to standardní obchodní smlouva, ta smlouva již byla projednávána minulou Sněmovnou, ale nikdy ji Sněmovna nedokázala projednat, protože se to neustále odkládalo.
Chtěl bych doplnit ještě pár takových spíše politických argumentů, kde bychom si ujasnili, proč je dobré pro Českou republiku a pro Kosovo, aby tato smlouva byla přijata, abychom ji projednali. Podobnou smlouvu mají uzavřenu i jiné evropské státy, např. Belgie, Chorvatsko, Velká Británie, Německo. To znamená, je to standardní nástroj. A bude se jednat o aktivní a pozitivní krok české zahraniční politiky vůči Balkánu. Kosovo, víme, že je v poměrně problematické situaci, je tam 30% nezaměstnanost, ale ta země má tendenci se rozvíjet a samozřejmě české firmy se na tom můžou podílet a už dnes se podílejí. A samozřejmě takováto smlouva pomůže rozvoji těch vztahů.
Takže navrhuji, abychom tuto smlouvu odkázali zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než otevřu obecnou rozpravu, tak konstatuji, že pan poslanec Koten se omlouvá od 15.20 do 16.30 z pracovních důvodů a pan místopředseda Okamura se omlouvá do 15.45 hodin také z pracovních důvodů.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které je s přednostním právem přihlášen pan ministr zahraničních věcí Martin Stropnický. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji velice, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom několika slovy ještě doplnil to, co tady zaznělo z úst paní ministryně Schillerové. Česká republika si dala za cíl uzavřít smlouvy o zamezení dvojímu zdanění se všemi zeměmi západního Balkánu. A dohoda s Kosovem je poslední, kterou zbývá ratifikovat. Důvodem, jak už tady bylo naznačeno, je značný zájem českých firem o oblast západního Balkánu, prioritní jak pro českou zahraniční politiku, tak pro české firmy. Smlouva je pro naši republiku výhodná, zcela jednoduše řečeno. My usilujeme o nastolení ekonomicky standardního prostředí vhodného pro podnikání širokého spektra českých firem v celém regionu. Uzavření dohody je prohloubením této politiky navazujícím na dvoustrannou rozvojovou spolupráci a je přínosem pro české firmy, které tu podnikají nebo podnikat chtějí.
Já jsem přesvědčený, že smlouvu Česká republika potřebuje. Od roku 2014 český export do Kosova stabilně roste ročně o cca 10 %, a to v různých sektorech kosovské ekonomiky, a stále výrazně převyšuje náš import. Kosovo je příležitostí pro navazování obchodních vztahů v mnoha oblastech. A určitě nemusím zdůrazňovat, že hospodářský vzmach Kosova bude mít zásadní vliv na stabilizaci tohoto citlivého regionu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Daniel Pawlas. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Pawlas: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřil k této mezinárodní smlouvě o zamezení dvojímu zdanění mezi Republikou Kosovo a Českou republikou. Ono v obecné rovině je to určitě správný krok, protože to podporuje výměnu a obchodní styky mezi oběma zeměmi, ale myslím si, že by bylo dobré se podívat trošku i do historie ke vzniku Kosova, a co bylo příčinou rozpadu Jugoslávie a co poté následovalo.
Republika Kosovo a kosovští Albánci 17. ledna roku 2008 vyhlásili stát Kosovo a je zajímavé, že na svém výjezdním zasedání v květnu, bylo to přesně 21. května, Topolánkova vláda uznala Republiku Kosovo. A je zajímavé, že to nebylo jednomyslně. Tenkrát z 18 členů vlády 11 bylo pro a sedm se zdrželo. A když jsem se díval na vývoj jejich hlasování, tak od zamítavého stanoviska přes neutrální, pak se někteří našli, kteří byli pro. Což je velice udivující a zvláštní. Ne všechny země Evropské unie uznaly Kosovo. Například Španělsko, Řecko, Slovensko, Rumunsko, Ruská federace a mnoho dalších zemí neuznalo Kosovskou republiku. A není taky bez zajímavosti připomenout, že první stát, který uznal Kosovo, byl Afghánistán. Samozřejmě tato země je islámská a vidím v tom i určité paralely k současnému stavu v Evropě.
Myslím si, že současný stav, který panuje v Jugoslávii a v zemích bývalé Jugoslávie, není dobrý. Určitě dvojí zdanění je nevyhovující pro obě strany, ale musíme si připomenout, komu to pomůže. Pomůže to prostým občanům, nebo představitelům firem, které jsou přímo napojeny na balkánské mafie? A není tajemstvím, že mnoho členů vlády Kosovské republiky bylo členy Kosovské osvobozenecké armády, která páchala válečné zločiny na území bývalé Jugoslávie, a že tato organizace byla přímo financovaná organizovaným zločinem. Takže já se táži, jestli Česká republika má toto zapotřebí. Navíc připomenu, že i bývalý prezident Václav Klaus neuznává Kosovskou republiku a současný prezident Zeman taktéž. Nemáme v této zemi velvyslance a ani jejich představitelé nejsou zváni na oficiální aktivity naší hlavy státu.
Já dávám návrh, abychom zamítli v prvním čtení tento zákon. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Peksa. Máte slovo.
Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já bych chtěl jenom prostřednictvím pana předsedajícího zareagovat na pana kolegu Pawlase. Zahraniční politiku v České republice dělá Ministerstvo zahraničí, nikoliv Kancelář prezidenta republiky. Děkuji. (Poslanec Chvojka z lavice: Vláda! Vrať se do školy!)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Prosím o klid v sále, všichni se můžete přihlásit k řečnickému pultu.
Nyní jsou zde s faktickými poznámkami přihlášeni pan ministr Stropnický, pan zpravodaj Lipavský a pan předseda Kalousek do diskuse. Máte slovo, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tady nechci pouštět úplně do detailů a nechci, abychom se zapletli do nějakých povrchních a zároveň složitých analýz tak citlivého regionu, jakým je Balkán. Ale přesto bych rád zdůraznil, že stejně tak jako Česká republika uznala Kosovo, tak stejně tak učinilo 116 členských států OSN. Tu a tam a v poslední době znova se objevují různé mediální spekulace o tom, kdo třeba Kosovo oduzná. Tak je pravda, že některé státy vysílají takové signály. Je to např. Surinam nebo Guinea Bissau, také Svatý Tomáš a Princův ostrov.
Já bez jakékoli povýšenosti vůči komukoli bych si přesto dovolil tvrdit, že bychom neměli svoji pozici v tomto smyslu měnit. Zamezení dvojímu zdanění bych neoznačoval za způsob, kterým se obohatí nějaké klany, ale záležitost, která určitě, určitě přispěje k tomu, aby se ten těžce zkoušený region postupně mohl postavit na vlastní nohy. Můžu vám říct, že vnímáme samozřejmě citlivou situaci pro Srbsko a se Srbskem se snažíme mít maximálně blízké, vstřícné a plodné vztahy a plně třeba podporujeme jeho integraci do Evropské unie. Čili vnímáme ten region v kontextu. Ale nemyslíme si, že tím, že bychom tuto smlouvu smetli ze stolu, něčemu pomůžeme. Právě naopak. Děkuji. ***