(9.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Mám tady jednu faktickou poznámku pana poslance Ondřeje Veselého a písemné přihlášky pana poslance Václava Klause, Vojtěcha Munzara a Věry Kovářové s tím, že pana poslance Bendu musím poprosit o posečkání vzhledem k tomu, že písemná přihláška má přednost. Takže chápu, že se hlásil, byl první, ale jeho straničtí kolegové ho předběhli. (Hlásí se poslanec Michálek.) Pan poslanec Michálek se hlásí s přednostním právem? (Ano.) Dobře, v tom případě po faktické poznámce. Teď je faktická poznámka pana poslance Veselého. Prosím.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v prvé řadě musím nahlásit podjatost v tomto bodě, protože jsem aktivní advokát. Zřejmě tady nejsem sám, ale hlásím to, aby to bylo jasné.
Ačkoliv si kolegů od Pirátů velmi vážím, musím říct, že pozměňovací návrh, který prolamuje mlčenlivost advokátů, je pro mě něco naprosto nepřijatelného, a já je žádám a prosím, aby zkusili zvážit tento návrh. Mlčenlivost advokátů je základní princip, na kterém stojí vztah advokáta a klienta. Je to princip, který tady platí celou řadu let, dokonce bych řekl, že století. A je to princip, který neprolomil ani jeden z režimů, který u nás byl z režimů totalitních. To znamená, ani režim, řekněme, fašistický, nebo nacistický, ani režim komunistický. Prosím zvažte tuto věc. Je to otevření Pandořiny skříňky. A jakmile ta Pandořina skříňka bude otevřena, tak potom už advokacie a vztah advokáta a klienta nebude už nikdy tím, čím byl. Prosím zvažte tu věc. Nemohu ten návrh podpořit. A pokud projde celý návrh zákona tak, jak je podán, včetně tohoto pozměňovacího návrhu, budu nucen se připojit k případné ústavní stížnosti.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Teď s přednostním právem pan poslanec Michálek a potom řádně přihlášení kolegové. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych alespoň stručně odůvodnil svůj pozměňovací návrh, protože jsem neměl tu příležitost v předchozím čtení. Tak nyní k tomu sněmovnímu dokumentu 402. Česká pirátská strana kandidovala do voleb s tím, že chce omezit daňové úniky zejména u těch velkých korporací, které dneska používají velmi složitá daňová schémata, prostřednictvím kterých je možné odklonit peníze, které by měly být předmětem zdanění na území České republiky. Pomocí těchto daňových schémat se ty peníze dostávají prostřednictvím třeba tří jurisdikcí do Karibiku a tam jsou následně v některých případech zdaněny nulovou daní. Takže nepomůže ani to, co říká ODS, že když se ten systém zjednoduší, když se sníží daně - tak vždycky budou existovat společnosti, které to radši vyvedou, protože neexistuje nižší daň, než je nula procent.
Takže je potřeba mít efektivní úpravu pro to praní špinavých peněz a proti daňovým únikům velkých společností. Protože to se dneska odhaduje na 50 mld. korun. To jsou ty horní odhady toho, kolik uniká z rozpočtu České republiky. A v tomhle ohledu si myslím, že je naprosto spravedlivé, aby i velké korporace platily daně. Nemělo by to břemeno dopadat na daňové poplatníky. Pokud se rozhodneme, že tyto, řekněme, kamuflující advokátní struktury budou zcela legální, budou dovolené, budeme k tomu vyzývat ty společnosti, tak to samozřejmě znamená, že to bude muset doplatit někdo jiný. Budou to muset doplatit standardní daňoví poplatníci, zaměstnanci a bude se muset dít to, co se dělo za vlády ODS a za vlády ministra financí Kalouska, kdy se zvyšovaly daně občanům. A to je špatně.
Stát by se měl primárně podívat na to, kde může ušetřit. To znamená ve svém vlastním fungování a v tom, kde jsou ty daňové úniky, které dosud postihovány nebyly. A myslím si, že je to v oblasti daňových úniků daně z příjmu, kde dochází k těm optimalizacím, z nichž některé, podotýkám některé, ne všechny, jsou nelegální. Jsou to ty, které jsou zakázaným a agresivním daňovým plánováním. A také v oblasti DPH, kde jsou karuselové podvody, a tam jsou opět výpadky daně ve výši desítek miliard korun.
Náš návrh opravdu cílí na to, aby se vypořádal s těmito sofistikovanými schématy. A neřeší to pouze Česká republika, řeší to celý svět. Například ve Velké Británii mají právní úpravu, která vyžaduje po advokátech, aby všechny ty obchodní specializované transakce typu zakládání trustu, zakládání právnických osob a daňová schémata, která slouží k optimalizaci, proaktivně hlásili na finanční správu. Tak.
Já myslím, že se nám tady z toho... (Odmlka pro silný hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, pane předsedo. Opět požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete něco jiného než daňový řád, tak prosím v předsálí. Myslím, že je potřeba, abychom si rozuměli. Je třetí čtení, nejde o nějakou marginální normu, a prosím tedy všechny, aby se buď věnovali tomuto tématu, nebo diskuze o jiných tématech přesunuli.
Poslanec Jakub Michálek: Takže pokračujme v diskuzi prostřednictvím tohoto řečnického pultíku spíš, než takhle v plénu.
Nyní k tomu, o čem je ten návrh. Ten návrh je polovina věty. A opravdu to není žádným prolomením advokátní mlčenlivosti tak, jak se to povídá ve všech médiích, kde otiskli zprávy TOP 09 a advokátní komory. Protože to prolomení mlčenlivosti advokátů - no k tomu došlo v roce 2008, kdy se zavedl zákon proti praní špinavých peněz, podle kterého musí advokáti hlásit podezřelé transakce Ministerstvu financí. Takže to už platí od roku 2008. Evropská unie teď řekla akorát to, že se to nebude týkat jenom praní špinavých peněz, ale bude se to týkat i spolupráce při mezinárodní správě daní. Takže to je vlastně to prolomení, co nám tady říká pan kolega Kalousek. To je podle něho v pořádku, pokud máme prolomit advokátní mlčenlivost, když budeme chránit německé, rakouské nebo francouzské daně, ale když máme chránit české daně, tak to je údajně zásah do ústavních práv.
Takže s tím já úplně nesouhlasím a v zásadě všechny státy, které implementovaly tu směrnici DAC 5, tak ji implementovaly tak, že se vztahuje jak na mezinárodní správu daní, tak na vnitrostátní správu daní. Takže v tomhle ohledu si myslím, že nejde o nic neobvyklého. A pokud chceme skutečně efektivně bojovat s daňovými úniky, tak je potřeba, aby se tato úprava, která už platí v zahraničí - například na Slovensku, když advokát nedá ty údaje, které se týkají výlučně obchodních transakcí, tak mu hrozí pokuta ve výši několik tisíc eur.
A chtěl jsem se tady ještě vyjádřit k podstatě té mlčenlivosti. Vyšly články na internetu od advokáta pana Tomáše Sokola, které tvrdí, že budou muset advokáti poskytovat informace občanů o rozvodu, informace, se kterými se lidi přijdou poradit za advokátem. K tomu je potřeba říct, že to není pravda, protože § 27 zákona proti praní špinavých peněz jednoznačně stanoví, že uchovávání údajů se nevztahuje na případy právního poradenství a nevztahuje se na případy zastupování před soudem a jiné předběžné porady. Opravdu se vztahuje výlučně na obchodní transakce, jako je zakládání právnických osob, jako jsou finanční převody a jako jsou tyhle operace, prostřednictvím kterých dochází ke kamuflování, zastírání původu a unikání daňové povinnosti a praní špinavých peněz. Takže ten základní argument, proč si myslím, že by tento pozměňovací návrh měl být přijat, je, že tady skutečně máme podezření na to, že jsou poměrně vysoké úniky, a doplácejí na to drobní zaměstnanci, podnikatelé, normální lidi - 99 % této populace, která nepoužívá advokátní služby k obchodním transakcím.
Ten návrh, tak jak je konstruován, je konstruován velmi opatrně, mnohem opatrněji, než ve všech ostatních evropských zemích, které implementovaly směrnici DAC 5, jak jsem o tom mluvil. Je tam limit 500 tis. korun daňového úniku, což znamená, že se vztahuje pouze na podezření z daňových zločinů. Na Slovensku? Tam to je neomezeně. Tam to můžou být i mnohem nižší částky. Takže v tomhle ohledu my jsme byli velmi opatrní a zabudovali jsme do toho návrhu kontrolní mechanismy tak, abychom omezili jakékoliv možnosti zneužití.
Když to ukážu na příkladu občana, tak občan, aby vůbec advokát tu informaci podle zákona o praní špinavých peněz uchovával a byl povinen ji poskytnout podle toho pozměňovacího návrhu, tak by muselo jít například o úschovu na nemovitost ve výši 12,5 mil. korun, nebo by ten člověk musel vydělávat 270 tis. korun měsíčně pravidelný příjem. Takže to jsou částky, že to nemůže dopadnout na běžného občana. ***