(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Výborného a připraví se pan poslanec Adamec.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, děkuji za slovo. Já bych se chtěl vyjádřit k předložené novele insolvenčního zákona mj. také jako předseda už zmiňovaného podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, protože si myslím, že je velmi důležité, že vznikla tato platforma na půdě Poslanecké sněmovny, kde budeme moct jít takříkajíc na dřeň celé problematice. A já mohu vám a celému plénu sdělit informaci, že dnes ráno jsme se se zástupci Ministerstva spravedlnosti novelou už velmi intenzivně zabývali téměř dvě hodiny a jsme domluveni na tom, že právě tento podvýbor by měl projednávat teze případných pozměňovacích návrhů, jak tady zaznívá, které zcela jistě budou, a právě na půdě podvýboru bychom měli hledat politický konsenzus. Protože tak jak tady správně říkala paní kolegyně Valachová, skutečně potom ve finále to bude politické rozhodnutí.
Za sebe chci říci několik základních věcí. Mě taky netěší to, že ministerstvo - a já jsem to říkal i veřejně - ten návrh vytáhlo ze šuplíku a předložilo ho bez jakýchkoli úprav Sněmovně, ale prostě taková je situace. A v tuto chvíli i za KDU-ČSL mohu garantovat to, že máme zájem propustit tuto novelu dál a právě prostřednictvím debaty nejenom na podvýboru, ale pak samozřejmě na těch garančních výborech hledat podporu pro rozumné kompromisní návrhy. Nedomníváme se, že návrh, tak jak je předložen, je ve všem úplně dokonalý, na druhou stranu ale vnímáme ten problém, který je problémem nejenom právním, ale i sociálním bezmála 900 tis. lidí, na kterých vázne exekuce. A to je problém bohužel, a to si myslím, že souvisí trošku s obecnou diskusí v naší společnosti. Ti lidé samozřejmě nenosí žádnou cedulku na hlavě: s radostí jsem v exekuci. A možná právě činit kroky, které by jakýmkoli způsobem odstigmatizovaly tyto lidi a vrátily je nejenom do ekonomiky, ale vrátily je i do toho sociálního prostředí, hledat ty cesty, je naší povinností a naším úkolem.
Chtěl bych připomenout jednu věc - a to je možná výzva i pro další resorty a nezaznělo to tady dnes. Ta novela nemůže být samoúčelná a je potřeba, aby ji doprovázely další legislativní úpravy, mám na mysli hlavně třeba zákon o sociálním bydlení. Protože pokud v dohledné době nebudou projednány tyto související, navazující legislativní věci, tak sám o sobě ten zákon nebude prospěšný tak, jak by mohl být. Týká se to samozřejmě i úpravy občanského zákoníku. Už to tady dnes bylo také naznačeno. Přednostně by měla být započítávána jistina, nikoliv úroky - otočit to pořadí. To jsou věci, které by zajisté mohly pomoci celému tomu prostředí.
V rámci novely vidím několik bodů, které budou - a už to bylo avizováno i na jednání podvýboru - předmětem pozměňovacích návrhů. Jeden z nich se týká samotného institutu insolvenčních správců. Vnímám jako velmi oprávněné výhrady, že insolvenční správci nebudou schopni obsloužit tak vysoký nápad, který by tady po přijetí zákona byl. Týká se to samozřejmě nejenom insolvenčních správců, u nich také samozřejmě jejich odměn, to jsem zapomněl připomenout, protože už dnes opakovaně zaznívá od zástupců insolvenčních správců, že odměny, které dnes mají, jsou velmi nízké a že to zásadně nebude chtít nikdo dělat. To je další téma, které je třeba otevřít v rámci té odborné diskuse.
Další téma je to, že pokud nerozšíříme kapacitu těch organizací a neziskových organizací, které se věnují práci s dlužníky, tak ve finále ta situace bude taková, že se tady skutečně ti lidé nedočkají toho, aby jim někdo pomohl zpracovat insolvenční návrh. Čili jsou to věci zcela zásadní, které musí být v rámci projednávání na půdě Poslanecké sněmovny vzaty v potaz.
Dámy a pánové, já bych chtěl doporučit a požádat, abychom tuto novelu, tento návrh propustili do druhého čtení. Vítám navržení prodloužení lhůty, předpokládám, na 80 dnů. Následně budou na půdě garančních výborů i na půdě podvýboru pečlivě projednány jednotlivé návrhy a budeme hledat konsenzus dopředu tak, abychom potom tady na půdě sněmovny mohli hlasovat o takových návrzích, které z té novely vytvoří předpis, který bude kvalitnější, než je dnes.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Adamce a připraví se pan poslanec Feri.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, no, vyslechl jsem tady spoustu dobrých myšlenek. Já si myslím dokonce, že návrh tohoto zákona je veden samými dobrými úmysly. Ale bohužel nestává se ani tak nečasto, že jenom dobré úmysly nestačí a pak to končí někde, kde jsme nechtěli, a říká se, že cesta do pekel je dlážděná samými dobrými úmysly.
Když se tady bavíme o tom, jak vlastně by se měly ty úroky a úroky z úroků změnit a zrušit a všechno, tak já vám řeknu, kdo je největší přeborník na toto téma. No to je stát! Zkuste si půjčit něco od státu nebo něco státu dlužit, nedej bože. Vy, co děláte na obcích, to znáte. Ty sankce potom jsou obrovské. Kolikrát jste to neudělali vlastní vinou a pak plaťte. To je stát. Ten chce všechno zpátky nemilosrdně. A možná když budete mít štěstí a bude váš ministr financí vaše spřízněná duše politická, tak možná vám to za kolek odpustí. Padesátitisícový kolek, aby bylo jasno.
Takže já chci jenom říct, že mně to připadá tak, že tady chceme páchat dobro, ale za peníze úplně někoho jiného. A to nemám nic proti té myšlence. Znovu opakuji, myslím, že ten problém tady je, je potřeba se na něj podívat. Ale proboha, já pořád tady cítím, jak jsou chudáci ti dlužníci, jací to jsou chudáci, že se dostali do dluhové pasti. No já tedy nevím, já jsem chodil do základní školy, absolvoval jsem matematiku a říkali nám, že jedna a jedna jsou dvě a ne tři. A taky říkali mí rodiče, že půjčovat si nemám, že to je nebezpečné. Protože řada těch lidí ani neví, co je to úroková sazba, a to ještě pominu další věci, jako že nevědí, co je to RPSN a takové záležitosti, to vůbec tady nebudu říkat. Jen tak mimochodem, zase v tomhle návrhu budou platit věřitelé. No a stát? Stát zase nic. Stát si přece své insolvenční správce zaplatí naplno v tomhle tom, to si řekněme na rovinu.
Já musím říct jednu věc, mně tady nesedí několik čísel. Tady padlo to, že je chceme vrátit do normální ekonomiky z té šedé nebo černé zóny. V průměru dneska máme tříprocentní nezaměstnanost. A když to porovnám tady s těmi čísly, tak mi to opravdu nehraje. A mě samotného by zajímalo, kolik z těch 863 tisíc exekucí - a to jsou exekuce, to nejsou všechny dluhy, některé dluhy ještě ani do exekucí nedošly - způsobili lidé, kteří dneska už nemají žádný majetek, nemají vůli pracovat, a tím pádem nemají ani vůli něco někomu vracet. To by mě strašně zajímalo, tohle číslo, abych si udělal o tom přehled. Samozřejmě chápu, že do dluhů se může dostat neopatrností nebo nějakou shodou okolností, řízením osudu každý. A dluhy se mají platit. To je potřeba říct, že dluhy se mají platit. A každý ví, když si něco půjčuje, do jakých podmínek jde. Dluhy se mají platit. A já tady nechci rozebírat to, jestli jsou exekutoři takoví, nebo makoví a jestli mají příslušnost místní, nebo celorepublikovou. Opravdu tohle tady nechci řešit. Ale uvědomme si, že někdy se z toho věřitele po zásahu toho insolvenčního řízení stane dlužník. Je to v pořádku? Podle mě není. To je potřeba taky silně rozlišit. ***