(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče, a mám tady dvě faktické poznámky. Takže jako první pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Dobrý den. Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl navázat na pana kolegu Svobodu. Ono to není jenom o starostech, ono je to také o místostarostech a náměstcích primátora. Všichni víme, kdo jsou v komunální politice, že se kompetence potom dělí. Jeden člověk to nezvládá všechno. A jak se budou potom řešit místostarostové a náměstci primátora? Na to jsme nedostali odpověď.
Já bych se tady připojil k výzvě svých kolegů, abyste nám předložili, ti z vás, kdo chtějí starostenský model, je to legitimní, já s vámi sice nesouhlasím, ale je to legitimní, tak nám předložte skutečně model fungování předtím, než půjdeme do hazardu a budeme rozhodovat o takovémto zákonu, který dneska pouze v této podobě je takovým kočkopsem, taková pohádka. Starosta nebude ani nahatý, ani oblečený, ani nebude obutý, ani nebude zutý. Prostě je to kočkopes v tomto případě. Takže prosím, odpovězte nám na ty otázky, jakým způsobem by to fungovalo, ať se máme reálně o čem bavit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A další faktickou poznámku - pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Čtyři malé poznámky. Dovolte mi, abych zareagoval vaším prostřednictvím na paní kolegyni Vildumetzovou. Víte, já znám dalších asi třicet případů, kdy prostě se měnily politické struktury, kdy vítěz voleb nebyl, a já bych si to tady nevyčítal. Já bych od toho šel raději pryč, ono bychom s nikam nedostali. A nemyslím to nijak pejorativně.
Jenom tři poznámky. Víte, v závislosti na tom, co jsem říkal já tady v pátek, pokud se to projednávalo v pátek, tak první věc byla, že se pokoušíte vlastně demontovat něco, co funguje velmi dobře. Dovolím si tvrdit, že úžasně, co se týče samospráv.
Druhá poznámka. Podotýkám, že starostové jsou v politickém řemesle, a opakuji to znova, nejpopulárnější z hlediska politických řemesel, která dneska jsou.
A třetí poznámka. Všichni ti, kteří tady vystupovali přede mnou a zcela určitě budou vystupovat po mně, ať už to byl kolega Adamec vaším prostřednictvím, pan Svoboda, pan doktor, a další, anebo pan kolega Kupka, všichni patří mezi skvělé a významné komunální politiky, a vlastně bychom strašně moc chtěli mít přímou volbu, protože bezesporu budeme určitě zvoleni na první, jak se říká, že? Já mezi ně asi pravděpodobně patřím také. Dovolte mi tedy, abych vstoupil do toho klubu vyvolených a známých, ale myslím, že paní kolegyně Vildumetzová je velmi známá v Karlovarském kraji - prostřednictvím pana předsedajícího - a paradoxně my to nechceme, i přesto, že bychom asi vyhráli. Tak to jsou jenom čtyři malé poznámky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní mám přihlášky do řádné rozpravy, takže pan poslanec Martin Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, já navážu hned na slova svého předřečníka. Já totiž také přímou volbu starostů nechci. A rozhodně ne proto, že bych snad nechtěl dopřát české demokracii, aby se rozvíjela pozitivním směrem. To právě naopak. Já nechci přímou volbu starostů právě proto, že v této oblasti nespatřuji žádný dramatický problém.
Zkusím doplnit několik konkrétních čísel, aby debata dostala i víc faktický ráz. Bavíme-li se tady o důvěře v komunální politiky, tak společnost CVVM na podzim loňského roku zjistila, že důvěra dosahuje 60 %. Pro srovnání, a to není dobré číslo, důvěra v poslance dosahuje 23 %. Já jsem přesvědčen opravdu o tom, že komunální sféra funguje dobře. Zasahuje do mnoha rovin lidského života. Neuvážený krok v téhle oblasti může opravdu způsobit vážné problémy. V okamžiku, kdy má jít jenom o základní ustanovení, změnu Ústavy, která řekne jednou větou, že se mění volba, ale nezasáhne do celé řady dalších podstatných norem, tak tady opravdu hrozí vážné škody. My jsme se tu nedávno zabývali GDPR, kde nastalo něco podobného. Existuje jenom obecné nařízení, ale neexistuje jasný prováděcí předpis, a ty škody dosahují milionů korun. V případě komunální politiky a celého systému správy měst a obcí by škody mohly být opravdu mnohem rozsáhlejší.
Obhajuji stávající systém proto, že v něm opravdu žádné vážené dramatické problémy neshledávám. Platí známá poučka, že když něco funguje, tak se to přeci nemá měnit. Navíc bych rád doplnil, že ze všech těch systémů právě komunální volby nejméně dávají prostor k tomu, aby nedošlo na hlas veřejnosti. Tady ten prostor je naopak poměrně velký už tím, jak se volí do radnic, protože víte, že si každý může kroužkovat napříč kandidátkami, takže i tenhle prvek významně posiluje hlas veřejnosti v tom, jak se nakonec poskládá místní zastupitelstvo.
Další významný prvek, druhý v pořadí, je to, že lidé samozřejmě velmi dobře znají konkrétní lidi i ve větších městech. Můžou si na ně sáhnout, znají jejich historii, znají jejich kroky, znají jejich názory.
A konečně to, co tady zaznívalo, další významný prvek - a u toho by vlastně SPD mělo tleskat - odvolatelnost politiků, odvolatelnost starostů je v tomhle případě nejjednodušší ze všech jiných politických řemesel. Fakticky k tomu může dojít nejpozději jednou za tři měsíce. Stačí jakékoliv významnější zaváhání, stačí jakákoliv jiná dohoda v zastupitelstvu a starosta už není starostou. Tohle ale na druhou stranu může přispívat někde k destabilitě, ale jinde k velmi jednoduchému řešení vážných problémů.
Dostávám se k dalšímu důležitému okruhu faktických výhrad a to je faktická pružnost systému. Znovu konkrétní čísla. Slovensko, kde se volí starosta přímou volbou, tak muselo opakovat přímé volby starostů v roce 2016 ve 45 obcích a městech. Prostě proto, že například starosta onemocněl, nebo se rozhodl, že už nebude starostovat, nebo ho k tomu vedly jiné důvody. Čtyřicet pět takových případů, a to je na Slovensku necelých tři tisíce obcí a měst. V ČR jich máme přes šest tisíc, tedy dvojnásobek. Znamenalo by to, že by se volby opakovaly, mohly opakovat téměř u stovky obcí a měst. To je docela vážný problém zejména v okamžiku, kdy už teď voleb probíhá celá řada, a myslet si, že tím přispějeme k významnější volební účasti, si troufnu tvrdit, je chiméra.
A další podstatná věc, která souvisí s přímou volbou starostů a je možná nejpodstatnější, protože se dotýká podstaty správy obcí a měst, a to je přeci to, že ke všem rozhodnutím starosta ať v tom, či onom systému nutně potřebuje zastupitele. To rozhodnutí vážnější nemůže ani v systémech, kde funguje přímá volba starostů, udělat sám. Potřebuje se s někým bavit, potřebuje získat jeho podporu. A český systém takové prostředí, kde se od začátku podpora pro program musí hledat, tu existuje. Existuje dokonce od samotné tvorby kandidátek, protože už tam se musejí jednotliví kandidáti shodnout na programu, se kterým jdou do voleb, a to je samozřejmě do jisté míry zavazuje a vytváří větší jistotu a větší předvídatelnost v tom, co budou prosazovat a jak budou spravovat svoje město či obec.
Já si dovolím skončit touhle podstatnou poznámkou pro mě nejdůležitějším argumentem, protože reálně hrozí, že přímá volba může narušit prostředí, ve kterém starosta potřebuje své zastupitele, ve kterém se s nimi musí bavit, musí s nimi hledat nějakou dohodu a nějaký kompromis. A často to jednoduché řešení, které přináší referendum nebo přímá volba ano, nebo ne, prostě pro reálnou a dobrou správu obce a města nestačí. Tam je potřeba hledat třeba i pátou i šestou variantu, která by měla být lepší a která by mohla projít a sloužit lidem ku prospěchu. ***