(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Bartošek, po něm pan předseda Farský. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji vaším prostřednictvím panu předsedovi Kováčikovi. Když tak vzpomínal na ty krásné časy za komunistů, tak je potřeba si připomenout, že to byl také současně režim, kdy se fízlovalo, udávalo, ničily se lidské životy, kdy nefungovala spravedlnost, kdy se na vás psaly složky, vy jste nemohli studovat a kdy jste v rodinách měli příběhy, že vaši blízcí příbuzní zemřeli v důsledku věznění v uranových dolech. Zjednodušeně řečeno, na rukou komunistické strany je krev. V současné době naše společnost prožívá velmi náročné období.
A k panu poslanci Bláhovi vaším prostřednictvím. Poslanecká sněmovna, to není pouze schvalování zákonů, to je také souboj idejí a vizí, kam tato republika půjde. Možná že v současné době máte pocit někteří z vás, že se vezete na té správné vlně, že jste na té správné straně. Ale jestliže nebudete ve svém rozhodování upřednostňovat hodnoty, jako je demokracie, svoboda člověka a respekt k lidským hodnotám, tak si uvědomte, že jakákoliv forma totality a útlaku je mlýnek na maso, který dřív či později semele i ty, kteří je prosazují. Nikdo z vás nebude chráněn, jestliže budete dopředu tohoto státu dávat lidi, kteří prosazují potlačování demokracie.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Farský a jeho faktická poznámka. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Musím upřímně říct, že jsem zděšen z toho, jak se taky naprosto směšují pojmy, které snad ještě nedávno byly pochopitelné pro většinu této Poslanecké sněmovny. Je oběť a je pachatel, ale mezi tím není rovnítko.
Z těch vystoupení, která tady zazněla, prostřednictvím pana předsedajícího třeba pana kolegy Bláhy z Libereckého kraje, mě z toho mrazí. To chcete říkat, že stejnou roli tady sehrál v komunistickém režimu ten, který tloukl lidi na demonstracích, jako ten, který byl zavřený? Můj děda si užil komunistický kriminál. Ne za příživnictví. Dokonce za to dostal i odškodnění, protože to byla věc, která se tady děla v té republice. Tady se likvidovaly rodiny, tady se likvidovaly osudy mnoha lidí, tady se likvidovali lidi, kteří se dohnali k tomu, aby emigrovali z České republiky. Škody, které tady komunistická strana napáchala, z těch se budeme sbírat ještě desítky let. Ty hmotné, ty dokážeme napravit a už se to částečně podařilo. Ty v lidech tady evidentně ještě zůstávají. A mě děsí to, že v této době, v únoru, to vypadá, že v Poslanecké sněmovně ty škody na lidech převládly. A tady je většina mentálních komunistů. Pouštět do této role mlátičku Ondráčka, zároveň, nezlobte se, ale to musím říct, i když je to kolega z ODS, tady urážet piráta tím, že na něj bude útočit slovy, jako že to je šedesátikilová mánička - proboha, kde to jsme? Co tohle je za mentalitu? Řekněme si, že pokud budeme v tomhle ustupovat, tak každým dalším krokem, kterým ustoupíme, nám bude hůř a hůř!
A kdo tady vtáhl, prostřednictvím pana předsedajícího pane Bláho, kdo tady vtáhl minulost? Kdo z Poslanecké sněmovny? Byl to váš předseda, agent StB a komunista, pro kterého teď hledáte podporu u dalších komunistů! (Potlesk z pravé strany.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Bláha a jeho faktická poznámka, po něm pan předseda Kováčik. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, těžko se mi navazuje na tisíce podnětů, byli bychom tady asi dlouho. Slyšeli jsme slova symbol, fízlovat, minulost, svoboda, demokracie, strach, nebo že nám bylo něco zakazováno. I dneska nám je něco zakazováno. Za komunismu nám určitě nebylo zakazováno, že nemůže nikdo kouřit. A přeli jsme se o to tady nedávno všichni a budeme se přít ještě hrozně dlouho. Všechny tyhle symboly se ale dají schovat do jednoho jasného bodu. Pokud chceme změnit myšlení, tak se musíme přestat chovat, jako právě se v té době, kterou já jsem žil, a nikdy jsem se oproti, prostřednictvím pana předsedajícího, pana Kalouska nebál. Nebál jsem se mluvit, nebál jsem se říkat své názory. A když končila komunistická doba, tak mi bylo dvacet devět. Měl jsem kapelu, byl jsem tzv. mánička a měl jsem i v těch textech, které jsme skládali, ty písničky, věci, které se věnovaly třeba náboženství. Nikdo mi je nezakazoval. Na vesnicích se ti lidé k sobě chovali otevřeně, nic jsme si před sebou nezatajovali, což se nedá říct o dnešní době. My dneska nejsme schopní si ty věci sdělovat a hlavně si nejsme schopní odpouštět. A to je první pravidlo, které prostě běží odjakživa. Měli bychom si umět odpustit a dát příležitost. Jestliže se nechceme chovat, jako se chovali ti komunisté v té době, tak přece nemůžeme někoho dneska napadat za to, co dělal před 30 lety. A jestliže chceme jít dopředu, tak musíme hodnotit lidi podle jejich dnešní práce, podle jejich dnešních myšlenek, podle jejich dnešního svědomí. Pokud se budeme vracet do minulosti (předsedající upozorňuje na čas), tak nebudeme nikdy nic moct.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Kováčik, po něm pan poslanec Čižinský. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Těch podnětů tady bylo tolik, že jsem si udělal, ač to není mým zvykem, poznámku. No, směrem doprava prostřednictvím pana předsedajícího, můj děda poté, co skončilo francouzské hnutí odporu, jehož se účastnil, také byl docela dost dlouho v nacistickém koncentráku a nebyl to tam žádný med. Ostatně když jsme u té historie, k panu kolegovi Svobodovi prostřednictvím předsedajícího, bez roku 1938, který tady na můj vkus málo připomínáme, už jsem o tom tady na té schůzi hovořil, by nebylo roku 1948. Ty historické souvislosti je třeba pojímat v komplexu. Ale souhlasím s těmi, kteří tvrdí, že historii je třeba si pamatovat, poučit se, vycházet z ní, abychom ji nemuseli prožívat znovu. Ale prožíváme dnešek a připravujeme zítřek. Pojďme se tomu také aspoň trochu věnovat.
Pane kolego Juránku prostřednictvím pana předsedajícího, začátkem 90. let mi moje kolegyně v kravíně, se kterými jsem pracoval, říkaly: Pane inženýre, držte pořádně ty vidle. Takže ty osoby jsou stejné, akorát v jiné době. Vážím si lidské práce rukou a každá práce je dobrá. Žádná práce není opovrženíhodná.
A co se týká onoho páně Kalouskova srovnávání obětí a viníků, a vícekrát připomenutého, víte, srovnání komunismus - fašismus. Komunisté byli první, kdo šli do koncentráků. Komunisté byli prvními oběťmi nacistických sekyráren, komunisté byli první, kdo na gestapu zařvali! Bylo nás, mých předchůdců, 25 tisíc, kteří to v druhé světové válce, kteří to za okupace odnesli. Dovolte, abych i jim věnoval tichou vzpomínku, když tady vzpomínáme.
Prosím, bylo nás, kteří jsme tady pracovali za socialismu, poněkud více, než je těch, kteří se narodili až po převratu, nebo přišli do aktivního života až po převratu. Prosím pěkně, jsme tady (předsedající upozorňuje na čas) všichni zodpovědní za to, jak to tady bude, nikoliv jak to tady bylo! Více, jak to tady bude. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Čižinský, po něm pan místopředseda Filip. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Myslím, že každá doba má své symboly. 17. listopadu na Národní třídě lidi jako pan Ondráček zmlátili moje tři sestry, tři starší sestry. Mně bylo jedenáct, povedlo se mi se s tátou dostat ven. Pan Ondráček ale není člověk, který by se omlouval, který by toho litoval. Nyní pan Ondráček kandiduje na velmi důležitou kontrolní funkci, takže prosím všechny kolegyně a kolegy, kteří ten symbol chápou, aby pana Ondráčka nevolili. (Potlesk z pravé strany.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana předsedy Filipa. Prosím, máte slovo. ***