(10.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Kalousek. Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vaším prostřednictvím panu předsedovi Kováčikovi. No, to přece nejde srovnávat oběti a ty, kteří páchali to násilí. Ano, všichni jsme za minulého režimu chodili do práce, já do školy, do školky, ale hovořit o tom, že ten, který se podílel na represích, je na stejné úrovni jako profesoři nebo učitelé, to přece není možné. Přestaňme tady všichni relativizovat totalitní minulost, protože to je cesta, která vede k tomu, aby se ještě jednou opakovala. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Juránka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji za možnost, že tady mohu promluvit. Ještě jednu minutu a padesát sedm vteřin.
Chtěl bych vám říci, že jsem byl v situaci, že jsem sedmnáct roků pracoval v lese. To nebyla žádná populární práce, pro nás to byla výhoda, že na prvního máje jsme chodili dobrovolně. Byla tam velmi zajímavá práce. Práce byla zajímavá tím, že když jsme stavěli propusť v lese, nebo opravovali hájovnu, tak volal jeden na druhého: pane inženýre, prosím vás, přidejte mi tam trochu více cementu a nedávejte tam tolik písku, a on říkal: pane doktore, fajn, dáme to nějak dohromady.
Já tady chci říct, že normálním lidským přístupem je, že jsme se snažili všichni, kteří jsme to mysleli i se sebou vážně, dělat svou práci dobře. A tak si neumím prostě představit, že bych dělal práci špatně jenom proto, že jsem patřil k diskriminované části, že moji rodiče byli pronásledováni, ale že bych tu práci nedělal. Já bych byl velmi rád, abychom si uvědomili, že teď se doba naštěstí změnila v tom, že represe už není. Já jsem mohl po roce 1990 konečně vycestovat do zahraničí, já jsem konečně mohl začít dělat práci, kterou jsem si dřív velice přál. Já bych byl velmi nerad, abychom se i symbolicky vraceli k něčemu, co v minulosti bylo. A to, o co dnes jde, je symbol. A já vás všechny prosím, abyste tento symbol nepodpořili, protože ten symbol je o návratu k něčemu, co si, myslím, naprostá většina z nás už nikdy nepřeje. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pokračujeme ve faktických poznámkách. Na řadě je pan poslanec Munzar, po něm pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane předsedající, chtěl bych reagovat na pana poslance Kováčika prostřednictvím pana předsedajícího. Tohle, co jste tady předvedl, je skutečně hrozné. Mně je hrozně líto všech našich rodičů a prarodičů, kteří museli pracovat ve vaší socialistické vlasti. Nemohli cestovat, jak chtěli, mnohdy nemohli pracovat, kde chtěli, nemohli studovat, kde chtěli. A to, co tady předvádíte - mně se chce říct, že se nestydíte. Ale vy se nestydíte. Měla by spíš být hanba těm, kteří vás tady v tom podporují a zapomínají na to, že čtyřicet let se tady prožilo v nesvobodě kvůli vám. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já vás jen seznámím s pořadím řečníků, kteří jsou přihlášeni s faktickými poznámkami. Pan předseda Stanjura, paní poslankyně Němcová, potom páni poslanci Bartoš, Svoboda, Bartošek, Farský, Bláha, Kováčik, Čižinský a pan místopředseda Filip. Prosím pana předsedu Stanjuru o jeho faktickou poznámku.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nevím, jestli dneska máme seminář o rehabilitaci komunistického režimu, mám pocit, že ano. Já se nebudu přít s panem předsedou Kováčikem. Vím, jaké mají komunisté názory, a nebudu tím ztrácet čas.
Paní poslankyně Němcová citovala platný zákon České republiky, načež vystoupí dva poslanci hnutí ANO - pan poslanec Bláha a pan poslanec Hájek: je jedno, jestli jste měl v ruce pendrek a mlátil jste tu holku, anebo ta holka, která tím pendrekem dostala, to je přece stará věc, pojďme makat, pojďme pracovat, nové myšlenky. Přece jenom pan Kováčik říká, že to bylo součástí vzdělání. Mlátit holky na demonstracích bylo součástí vzdělání. To popisuje docela přesně komunistický režim.
Ale mě neděsí vystoupení komunistů a kandidatura Ondráčka, je to jejich volba, v pořádku, pana poslance Ondráčka, omlouvám se. Mě děsí vystoupení poslanců ANO a ještě víc mě děsí smích a potlesk dalších poslanců a poslankyň hnutí ANO. Hrozně legrační, co dělala paní poslankyně Němcová za komunismu: Ha, ha, ha, to jsme se nasmáli. Pojďme dál, pojďme makat. Ne že tady (nesrozumitelné) existuje otevřená nebo skrytá koalice mezi hnutím ANO a KSČM. Vaším smíchem, vaším vystoupením, vaším potleskem ukazujete, že existuje mentální koalice mezi vámi a komunisty! (Velmi důrazně. Potlesk poslanců ODS a Pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Němcová a její faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. To důležitější řekl teď pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, který poukázal na tu mentální provázanost, a ta je tím největším nebezpečím budoucího vývoje České republiky.
Já chci jenom, byť jsem si říkala, že to nemá cenu, reagovat na pana poslance Hájka. Chci mu říci, že jsem byla majitelka knihkupectví, což když řeknu slovo majitelka knihkupectví, tak snad vám dojde, že to nemohlo být v době komunismu. To knihkupectví jsem si otevřela v roce 1992 a takový brak a hnus, který představují spisy komunistických pisatelů, jsem tam neměla ani jeden a nikdy bych nic takového neprodávala. (Velmi důrazně. Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Bartoš a jeho faktická poznámka. Máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem snad rád, že mi je teprve třicet osm, když jsem tak poslouchal kolegy z komunistické strany. Jestli mi tedy něco vadí, co tady zaznívá, tak je to ta čirá demagogie toho sdělení. My se skutečně bavíme o tom, že člověk, který byl v zásahových jednotkách, který toho nelituje, kandiduje na tuto pozici. Já se tady nehrabu v historii poslanců, kteří třeba byli předtím v nějaké jiné straně nebo mezi těmi stranami fluktuují, to naštěstí není náš případ, ale tady se prostě srovnává nesrovnatelné. Ředí se ten fakt, že pan Ondráček kandiduje na předsedu této komise. Pokud se tady hovoří o jeho expertize, tu může samozřejmě dodávat jako řadový člen této komise, a my je dodáváme na výbory, které taky nevedeme.
Prosím vás, nelustrujte tady tento případ na tom, že někdo byl nějaký učitel, něco neschovával, nebo na tom, že tady jsou poslanci, kteří mají nějakou minulost v byznyse, nebo i třeba z doby komunismu v této straně. To je prostě demagogie, to ředí tu otázku toho problému. A ta otázka prostě zní: Má člověk, který v osmdesátém devátém zasahoval, vést komisi - zdůrazňuji vést - která má kontrolovat činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů? A odpověď je: Nemá. Jinak samozřejmě jste tady zvolení poslanci, lidé vás zvolili, můžete tady sedět. Bavíme se o vedoucí pozici v této komisi. A to je ten rozdíl. Jinak bych se v historii možná ani nebabral, na srdce by si tady mohlo sáhnout daleko více poslanců. (Potlesk z lavic Pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Svobody. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Pane předsedající, moje poznámka je určená celé řadě mých předřečníků, ale hlavně je určena těm, kteří sedí na galerii, té mladé generaci. Pamatujte si, prosím vás, že pokud se nebudete zajímat o naši minulost, o minulost této země, nemůžete ani pracovat na její budoucnosti. Jenom z minulosti a minulých chyb a minulých úspěchů se můžeme poučit. Můžeme pak postupovat lépe a rychleji. Pokud budeme říkat "zapomeňme na to, nepindejme tady o tom a budujme budoucnost", jsme zpátky v roce 1948. Odepsali jsme celou svou minulost a začali jsme psát novou. Prosím vás pěkně, pamatujte si to, budete jednou sedět tady v těchto lavicích, a pamatujte si, že bez dějinných souvislostí nelze dělat budoucnost! (Potlesk z pravé strany sálu.) ***