(17.00 hodin)
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Vážená paní ministryně, vážení kolegové, já jsem se zájmem četla, že v plánu legislativních prací vlády je, že MPSV předloží k projednání návrh novely zákona č. 108/2006 Sb., zákona o sociálních službách. Asi si umíte představit, že to je hodně klíčový zákon pro sociální práci, a právě proto mě zajímá, proto mám i několik dotazů.
Zejména, paní ministryně, žádám o informaci, které části zákona a v jakém smyslu hodlá měnit, a to samozřejmě specificky. Mě zajímá, jestli se kupříkladu plánují změny v části druhé zákona týkající se příspěvku na péči.
Dále mám otázku, zda jsou předpoklady, že se změní podmínky nároku na příspěvek na péči, a pokud ano, tak jak, jak je to dnes specifikováno v hlavě I zákona. Stejně tak se ptám, jestli předpokládáte změnu ve výši příspěvku a jak - podle hlavy II zákona.
A pak jestli plánujete nějaké změny v části třetí zákona, což je část o sociálních službách. Například je naprosto klíčové, zda předpokládáte změny v druzích sociálních služeb dnes definovaných podle § 37 až 70 zákona. Takže pokud předpokládáte změny v druzích sociálních služeb, tak mě samozřejmě zajímá specificky, jaké změny to mají být.
A konečně související otázkou je i to, zda plánujete slučovat některé sociální služby a zda vzniknou nějaké nové. Pokud ano, jaké. Podobně mě zajímá, zda jsou plány změn na úhradu nákladů za poskytované sociální služby a zda je plán nějak měnit podmínky poskytování sociálních služeb podle hlavy II. Zejména mě zajímá, zda jsou plánované tyto změny - (Předsedající upozorňuje na čas.) To je všechno podstatné. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k interpelaci paní poslankyně Olgy Richterové ve věci novely zákona o sociálních službách a plánované novely v oblasti příspěvku na péči sociálních služeb a jejich druzích, úhradě nákladů za poskytování sociálních služeb či podmínkách poskytování sociálních služeb mi dovolte uvést tyto informace.
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Novela je součástí schváleného plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku, to znamená do prosince 2018. Cílem návrhu je především zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb, specifikace určitých ustanovení tak, aby neumožňovala dvojí výklad. V oblasti plánování a financování půjde především o sjednocení nástrojů a způsobu financování sociálních služeb a zároveň jasné nastavení pravidel pro vstup do krajských sítí. Dále by tato změna měla přinést větší transparentnost a efektivnost, zvýšení spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru, odstranění duplicit v systému zajištění sociálních služeb a v neposlední řadě zpřehlednění nabídky sociálních služeb pro veřejnost.
K oblasti příspěvku na péči mi nejprve dovolte uvést pár dat. V roce 2016 bylo 374 656 příjemců příspěvku na péči ve všech stupních závislosti. Z tohoto počtu bylo 270 643 příspěvků vyplaceno osobám, které neměly uvedeno, že by jim pomoc, podporu a péči poskytoval registrovaný poskytovatel sociálních služeb. Čili jim péči zajišťovali neformálně pečující. V roce 2017 se vyplácel příspěvek na péči už 360 372 příjemcům a z toho byla poskytována neformální péče 259 924 osobám. Bez ohledu na nižší počet příjemců příspěvku na péči je meziročně číslo, které hovoří o počtu osob, které mají zajišťovánu péči neformálně svými blízkými, alarmující, osciluje totiž pro oba dva uvedené roky kolem 70 %. Považuji proto za důležité zmínit, že je nutné s tímto číslem pracovat velmi opatrně, protože nehovoříme o homogenní skupině osob. Struktura příjemců příspěvku na péči je různorodá.
Pokud hovoříme o výši příspěvku na péči, hledáme finanční zdroje, jak tuto dávku navýšit. Ovšem jen 10 % zvýšení příspěvku na péči ve třech stupních závislosti účinné k 1. 8. 2016 znamenalo navýšení ročních výdajů o více než miliardu korun. Ukazuje se, že podporu pečujícím osobám je třeba hledat především mimo dávkovou oblast, a hledáme proto také opatření jiného druhu, jak pečujícím ulehčit jejich situaci.
V dalších oblastech systému sociálních služeb by Ministerstvo práce a sociálních věcí chtělo navrhnout změny v oblasti druhů sociálních služeb, ale jen v omezené míře, jak volá praxe, případně jde o závazek České republiky vyplývající z mezinárodních dokumentů. Cílem návrhu bude podpořit neformální pečující s tím, že bude dostupnější krizová i odlehčovací péče a dále změny v oblasti standardů kvality sociálních služeb, domácího násilí, zavedení personálního a materiálně technického standardu pro sociální služby a změny v oblasti úhrad za poskytování sociálních služeb. Nejedná se o taxativní výčet, témat bude samozřejmě více, ale konkrétní návrhy budou v rámci diskusi s experty a vámi projednávány.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Paní poslankyně, přejete si položit doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Možná jsem to přeslechla, mám otázku na druhy sociálních služeb. Jestli se předpokládají změny v tom, jak jsou dneska jednotlivé druhy sociálních služeb definované, nebo jestli bude jenom to doplnění o nové. Pochopila jsem, že budou nové, ale zajímá mě, jestli se chystá i plán změn.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Já si dovolím navrhnout, že bych vám konkrétní návrh zaslala poštou. Už teď právě čekám na to, že odjíždím za všemi představiteli krajů, všemi sociálními radními z celé republiky s tím, že máme jako jeden z bodů právě projednávání sítí a sociálních služeb. Jestli můžu, tak pošlu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, paní ministryně. To je v souladu s jednacím řádem. Můžete odpovědět písemně i na doplňující otázku.
Dalším interpelujícím je pan poslanec Adamec, který se obrací s interpelací na ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s dotazem v uvozovkách velmi populární kauzy lithia. Lithium je kov budoucnosti, je to kov, který je lehčí než voda, to znamená, že plave. Je to kov, který dobře vede elektrický proud a mimo jiné se používá do moderních konstrukcí baterií. Bohužel se stalo něco, s čím jsme asi, většina z nás, nepočítali, kdy před volbami se z memoranda o těžbě lithia na českém území udělala politická kauza. Vzpomínám si na to, kdy tady byla mimořádná schůze v náhradních prostorách. Bylo to velmi nepříjemné, hovořilo se tam o loupeži za bílého dne. Hovořilo se o tom, že je to větší problém než OKD. Hrozilo se tady trestními oznámeními. Nakonec to byla kauza, která podle mne ovlivňovala volby, které přišly následně. Dokonce z vlastní zkušenosti mám takovou komickou příhodu z předvolební kampaně, kdy na nějakém setkání se seniory zástupce jedné nejmenované strany docela vážně tvrdil, že když si Česká republika lithium nechá a bude ho těžit sama, tak jim z toho zaplatí dobré důchody. Opravdu až takhle daleko to došlo.
Já se chci zeptat v tuto chvíli - protože máme po volbách, myslím si, že je potřeba najít racionální řešení, protože o ničem jiném to není - v jakém stadiu je memorandum s australskou společností European Metals Holdings. Zda je podepsán dodatek k tomuto memorandu, nebo se připravuje, nebo zda má ministerstvo nebo pan ministr osobně nějaký jiný model, jak spustit těžbu tohoto moderního kovu velmi potřebného pro současný moderní průmysl. Toť má otázka. Uvidím, jestli se zeptám ještě dál. Děkuji. ***