(15.10 hodin)
(pokračuje Zahradník)
A konečně poslední můj návrh - a paní kolegyně Veronika Vrecionová o něm také mluvila - se týká těch částí zákona, které mluví o odpadních vodách a jejich likvidaci. Je to předmět paragrafu 38 v té novele, konkrétně odstavců 8 a 3. Odstavec 8 zavádí povinnost odpadové jímky u jednotlivých individuálních objektů vyvážet do čistíren odpadních vod, kde tyto vody musí být vyčištěny. O tom se musí vystavit protokol, který bude muset majitel té odpadové jímky archivovat, aby jej mohl předložit při kontrole inspekčním orgánům. (V sále je silný hluk.)
Je to to, co - po dlouhá desetiletí, nevím, možná staletí, ale spíš desetiletí, ta poslední staletí nevím - byly obsahy žump vyváženy na pole. Tam to přispívalo k tomu, že se doplňoval úbytek organické hmoty, která je čím dál tím víc našimi zemědělci zaznamenávána.
Místopředseda PSP Petr Fiala: (Vstupuje do řeči.) Vážený pane poslanče, omlouvám se, ale hluk v jednacím sále dosahuje míry, která zabraňuje korektnímu pokračování obecné rozpravy.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás, abyste zachovali určitou kolegialitu k těm, kdo mluví, a k těm, kteří řečníka poslouchají. Děkuji.
Prosím, pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, děkuji vám za váš zásah. Pro mne, starého kantora, to není zase takový problém překřičet neukázněnou třídu, tak i pomocí mikrofonu Sněmovnu. (Předsedající: Nicméně je to moje úloha, tak jsem se jí zhostil.) To adjektivum neukázněné si nedovolím použít. Abych mluvil o neukázněné Sněmovně, to v žádném případě. Ta je z principu ukázněná a jako zákonodárný orgán je vždycky správné - co činí, správně činí. Ale tak se budu snažit příště mluvit zajímavěji a barvitěji, abych upoutal pozornost nejen pana ministra Brabce, ale také vás ostatních.
Ale teď jste, pane místopředsedo, způsobil, že jsem nějak ztratil nit. Ne, ne, já tu nit zase najdu, nebojte se, žádnou obavu nemějte.
Ano, je to tam - ty žumpy, které se vyvážely na pole pomocí automobilu, jehož název také známe a jehož běžný lidový název bych si tady nikdy nedovolil použít. To už možné nebude. Dnešní doba jde velmi rychle kupředu. Mimochodem také i v tom, jak možná vnímáme ohrožení, která se nám mohou z naší přírody dostat. Prostě to už možné nebude.
Jak budeme do půdy dodávat organické hmoty, které mizí právě vinou nadměrného pěstování energetických plodin a vyčerpávání půdy, to známo není. Kaly z čistíren nemohou být ani skládkovány, ani rozváženy na pole. Co s nimi bude, to také nikdo neví. Je to problém, ale ten bohužel tenhle zákon explicitně řešit nemůže. Tak se alespoň pokusíme to nějak řešit, aby ti, kteří pak na to doplácejí, a to jsou správci a majitelé těch zařízení, nemusili moc doplácet.
Čili ten § 38 odst. 8 mluví o těch výjimkách. Já myslím, že v tom zákoně musí zůstat. Svádět souboj s tou korektností prostě asi možné není. Ale přesto bych si dovolil se připojit k návrhu, který předložil pan poslanec Jiří Běhounek a který prodlužuje účinnost, nebo nabytí účinnosti pro tento paragraf z 1. ledna 2019 na 1. leden 2021. Tady děkuji panu poslanci Běhounkovi za to, že to předložil. Já se k němu připojím. Takže ten paragraf 38 odst. 8 nebudu předkládat.
Zaznamenal jsem ale, že podobný problém je i u případu dalšího odstavce, to je odstavec 3, který definičně stanovuje, že srážkové vody vtokem do společné kanalizace se stávají vodami odpadními a musí být vyčištěny a není možné, aby byly z odlehčovacích komor při nějakém třeba i velkém srážkovém incidentu vypuštěny do toku jakkoliv zředěné, jakkoliv už skoro prosté všech možných negativních odpadů. Prostě i tohle to pak ty čističky zatěžuje. Obce oba ty paragrafy pocítí na nedostatku kapacity čističek. Bude možná třeba budovat čističky nové, zvětšovat jejich kapacitu a to ty malé obce, o kterých právě mluvím, asi nebudou hned v krátké době umět zajistit. Ale přesto bych prosil, abychom i s tímto odstavcem 3 naložili podobně jako s tím odstavcem 8, tedy abychom jeho účinnost odložili až na 1. leden 2021.
Chci toho dosáhnout tím, že bych tedy do toho závěrečného, úplně posledního textu zákona, který stanovuje účinnost, dal výjimku z ustanovení článku 1 bod 21 § 38 odst. 3 a pak také novelizačního bodu 22, který škrtá stávající výjimku, která pro srážkové vody platila. Podle stávající dikce zákona srážkové vody vtékající do té společné kanalizace nebyly považovány za vody odpadní. Čili pokud i tento novelizační bod odložíme, tak ta absence nového textu v § 3 bude nahrazena tím zatímním odškrtnutím té výjimky, která odpadní vody srážkovými nenazývá.
Čili to jsou moje čtyři návrhy, které jsem tady zdůvodnil, a dovolím si v podrobné rozpravě se k nim potom přihlásit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní je na řadě se svým vystoupením v obecné rozpravě pan předseda Bartošek, připraví se paní poslankyně Krutáková.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Moje vystoupení bude poměrně krátké. Týká se pozměňovacího návrhu, který je uveden v systému pod číslem 382 a týká se vstupu do prvního ochranného pásma.
Podle § 30 odst. 7 vodního zákona je do chráněného pásma prvního stupně zakázán vstup a vjezd. To neplatí pouze pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní.
V prvním ochranném pásmu vodních zdrojů se běžně nacházejí pozemky jiných osob, než je výše uvedeno, například lesní pozemky. Vlastníkům je pak upřeno základní právo obhospodařovávat svůj majetek. Současně znění zákona pak neumožňuje vstup do prvního ochranného pásma ani orgánům státní správy a státní moci. Vlastníkům pozemku musí být toto právo obhospodařovávat svůj majetek umožněno v mezích ochranných podmínek stanovených ve vyhlášení ochranného pásma zákonem.
V původním znění vodního zákona byl vstup oprávněným osobám umožněn. Současné ustanovení § 30 odst. 7 je možná až protiústavní. Z tohoto důvodu navrhuji, aby text byl doplněn o osoby při výkonu práv a povinností stanovených zákonem, v závorce oprávněné osoby. Text v plném znění je uveden v systému. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy je jako poslední přihlášena paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás seznámila s pozměňovacím návrhem, který je v systému vedený pod číslem 401. Týká se novelizačních bodů číslo 11, 51 a 53. V plném znění ho tedy najdete pod tímto číslem 401.
V návrhu novely vodního zákona jsou zohledněna příslušná ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky. Na základě této skutečnosti má být zavedena dvoufázovost hodnocení možnosti zhoršení či nedosažení dobrého stavu záměrem dotčeného vodního útvaru. Posouzení, zda dojde, nedojde ke zhoršení či nedosažení dobrého stavu a následné udělení či neudělení výjimky. Zákonem je tak nepochybně sledován legitimní cíl ochrany vodních útvarů, nicméně současně je nutné zdůraznit, že naplnění tohoto cíle by nemělo negativně zasáhnout stavby ve veřejném zájmu a ani podnikatelské prostředí zejména v oblasti stavebnictví a rozvoje území. ***