(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Kott, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím.
Poslanec Josef Kott: Dobrý den. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, mně do jisté míry velkou část odůvodnění mého pozměňovacího návrhu odprezentoval kolega Staněk. Já společně s kolegou Jurečkou předkládám ten samý pozměňovací návrh týkající se lesních školek, kde se jedná skutečně o záležitost, kterou už v minulém volebním období jsme se snažili do zákona dát. V současném znění to opět vypadlo. Takže i my jsme za to, že výpěstky školek, jak lesních, tak okrasných i ovocných, sem do toho patří a zaslouží si naši pozornost. Takže já se potom v podrobné rozpravě odkážu na svůj pozměňovací návrh, který mám připraven.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Zahradník, připraví se pan předseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Děkuji za slovo. Já jsem přišel, abych zde představil vlastně čtyři pozměňovací návrhy, které jsem vložil do systému k novele zákona o vodách. Už jsem o tom mluvil v obecné rozpravě, do jaké míry ten zákon v některých svých ustanoveních může ovlivnit fungování vodohospodářské infrastruktury na těch nejmenších obcích, hlavně tedy co do čističek vod a odlehčovacích nádrží, které řeší některé problémy vodního hospodářství. Mluvil jsem o tom, že předkladatel zákona neprovedl dostatečnou ekonomickou analýzu těch opatření, zejména těch, která by dopadla na kapacitu čističek odpadních vod, a případně také těch, která by analyzovala zatížení občanů těmito opatřeními. Proto jsou zde některé návrhy, které potom se budou snažit tyto problémy ne vyřešit, ale minimálně nějak zohlednit.
Abych to vzal popořádku. První můj návrh, který jsem vložil do systému, se týká problému plavby, tedy mám na mysli konkrétně rekreační plavbu a její velkou část, plavbu sportovních lodí, kánoí, raftů, kajaků, po našich tocích. Už o tom mluvila kolegyně Veronika Vrecionová, se kterou jsme tento návrh společně připravovali, a který se snaží vyřešit tento problém úpravou § 36, konkrétně odstavců 1 a 2, které dávají při stanovení minimálního zůstatkového průtoku povinnost také mimo jiné aspekty zohlednit možnosti rekreační plavby a zároveň také tuto povinnost dávají vodoprávnímu úřadu, aby při povolení k minimálního průtoku zohlednil možnosti rekreační plavby. Odůvodnění tady kolegyně Vrecionová poměrně podrobně řekla.
Vodní turistika je stále větším a větším aspektem a podílem na ekonomice, jsou tam obraty řádově miliard korun, ať už v podobě různých půjčoven lodí, rekreačních zařízení, restauračních zařízení na tocích, a popularita vodní turistiky je značná. Pravdou je, že u některých řek pod vodními tělesy vinou mimo jiné také velkého odběru elektrárenských staveb a zařízení voda pro plavbu nestačí. Čili zohlednit možnost rekreační plavby je podle našeho názoru ten patřičný nástroj, který by mohl správci toku umožnit, aby se na vodáky při rozdělování vody ve vodních tocích také dostalo.
Další můj návrh se týká toho problému školkařů. Ten tady ale velmi podrobně zdůvodnil pan poslanec Staněk. Věřím tomu, že jeho návrh podpořený i zázemím jeho politické strany bude mít naději. My jej podpoříme. Já ale přesto ten svůj návrh zanechám vložený v systému a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.
Je třeba říci, že ten § 101, který řeší problém osvobození od poplatku za odběr povrchové vody k závlahám v zemědělství, není součástí naší novely, takže bude třeba tam udělat nový novelizační bod, ale to určitě má pan kolega Staněk ve svém návrhu zohledněné. I ty důvody, které vedou k tomu, že tenhle návrh jsem si přisvojil a předložil jej, jsou shodné s důvody, které tady pan kolega Staněk při předkládání návrhu již řekl.
Další můj návrh se týká poplatků za odběr podzemní vody, a tedy konkrétně již zasahuje do stávajícího novelizačního bodu 49, který v § 88b stanovuje způsob osvobozování od poplatku za odběr podzemní vody. Navržený text, který máme v naší novele, říká, že od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Tento text umožňuje interpretaci, a na jednání výboru dokonce jsem byl ujištěn, že takhle to opravdu bude, která umožňuje podle mého názoru nelogický dopad tohoto paragrafu. Podle něj by totiž ten orgán, ta instituce, která odebere 5 999 m3 podzemní vody za jeden rok, byla od poplatku osvobozena, zatímco instituce, která by odebrala 6 001 nebo 6 100 m3 za rok, by musela zpoplatnit celý tento objem. Vzhledem k tomu, že uživateli tohoto osvobození od poplatku jsou hlavně malé obce, které mají své vodní zdroje právě v podobě vrtů, z kterých čerpají pitnou vodu, tak by musely tento dopad určitě pocítit. Jenom pro představu, 6 000 m3 vody, to je zhruba roční zásobení 120 až 150 lidí, takže je to docela významná věc, a pro tu obec by to pak znamenalo vekou zátěž, kterou by pak nejspíš promítla do ceny, za kterou by jednotlivým občanům tu vodu dodávala.
Proto jsem navrhl pro ten § 88b nový text, který zní: "Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odběr podzemní vody provedený poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu až do výše 6 000 m3 za kalendářní rok nebo až do výše 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku." Čili podle mě tento text dává tomu ustanovení určitou logiku. Ten, kdo odebere 5 999 m3, bude osvobozen, kdo odebere 6 100 kubíků za rok, tak mu bude zpoplatněno pouze těch 100 m3. A to je podle mého názoru jak z hlediska motivačního účinku toho ustanovení, tak i z hlediska jeho logiky v pořádku, a proto jsem tento návrh předložil a posléze v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.***