Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

11.
Návrh Zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 36/ - prvé čtení

Stanovisko vlády k tomuto návrhu Moravskoslezského kraje vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 36/1. Z pověření zastupitelstva předložený návrh zákona uvede hejtman Moravskoslezského kraje. Ptám se, jestli je přítomen pan hejtman Vondrák? (Informace mimo mikrofon.) Ano. Zároveň požádám zpravodaje pana poslance Jakuba Jandu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a budeme se tedy návrhem zabývat.

Požádám pana poslance a hejtmana Ivo Vondráka, aby se ujal slova.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobrý večer, dámy a pánové. Teď nevím, jestli hovořím jako poslanec, či jako hejtman. V každém případě jsem tady proto, abych si vás dovolil požádat o podporu zákona, kterým chceme změnit znění zákona o obcích, a to v tom smyslu, že ho chceme rozšířit o jedno nové statutární město, kterým je město Třinec.

Chtěl bych říci, že město Třinec patří k městům v našem kraji, které je skutečně svým způsobem výjimečné. Dnes má 36 tisíc obyvatel. Jsou pouze dvě další města této velikosti, která nejsou statutárními městy. A historie začíná v roce 1444. (V sále je silný hluk.)

To, proč požádalo město Třinec -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, pane hejtmane, já vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Já vím, že jsme se podivným způsobem vypořádali s tím předchozím bodem, a je tady poměrně velký hluk. Chtěl bych, aby to vaše úvodní slovo proběhlo v důstojném prostředí. Požádám kolegy na pravé straně Sněmovny, aby případné diskuze o jiných tématech přenesli do předsálí. Děkuji.

Pokračujte prosím.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych říct, že toto město doznává velkého rozvoje. A vychází to z toho, řekl bych, že má příkladnou symbiózu toho, že tam funguje průmysl - tradiční průmysl, těžký průmysl, který je jedním z největších zaměstnavatelů v našem kraji. Rozvíjí se cestou sportovní. Všichni známe hokejové družstvo, nebo hokejový tým třineckých ocelářů. Samozřejmě je to město, které se rozvíjí kulturně, a také bych chtěl říct, že je to město, které se věnuje rozvoji takzvaných chytrých technologií. Je to město, které považuji v našem kraji za příkladné v tom, jak se naplňuje pojem udržitelný rozvoj.

Chtěl bych tedy říct, že to, že toto město požádalo a zastupitelstvo kraje de facto jednoznačně podpořilo tento návrh, svědčí o tom, že se chtějí dále rozvíjet cestou využívání evropských fondů, které jsou bohužel často k nestatutárním městům trošku, řekněme, lakomé, nebo respektive omezené. Takže cílem je zajistit jakýsi lepší přístup k prostředkům, které jsou dneska ukryty v různých nástrojích, jako je ITI, to znamená integrovaná teritoriální investice, jako bývaly operační programy. Takže se domnívám, že to je něco, co by mělo tomuto městu pomoci, a chtěl bych říci, že v neposlední řadě je to také o prestiži a motivaci k tomu, aby se toto město dále rozvíjelo. Chtěl bych říct, že náš kraj to neměl jednoduché, nemá jednoduché a ještě nějakou dobu jednoduché mít nemůže. Ale myslím si, že právě Třinec je příkladem toho, jak se s těmito nevýhodami a se zátěží z minulosti dá dobře vypořádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu hejtmanovi a našemu kolegovi Ivo Vondrákovi a požádám pana zpravodaje Jakuba Jandu, aby uvedl svou zpravodajskou zprávu pro prvé čtení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Novela zákona o obcích, kterou zde dnes projednáváme a jejímž předkladatelem je Moravskoslezský kraj, který je dle článku 41 Ústavy České republiky oprávněn předkládat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů, je ve své podstatě změnou víceméně formální. Nejedná se o širší organickou změnu paragrafového znění či o změnu věcné povahy zákona, ale o doplnění seznamu statutárních měst, a to o město Třinec, tedy o zařazení města Třinec mezi statutární města.

Aktuální stav zákona o obcích výslovně uvádí taxativní výčet statutárních měst v České republice, tedy měst, která obecně závaznou vyhláškou mohou své území členit na městské části či obvody. Znamená to, že v případě potřeby, zájmu, nutnosti či jiného objektivního důvodu ze strany jakéhokoliv města vydat obecně závaznou vyhlášku o členění svého území je potřeba doplnit tento taxativní výčet, a tedy změnit i příslušný zákon o obcích.

Tuto iniciativu z důvodů, které zde již uvedl pan předkladatel, podnítilo svou vůlí samotné město Třinec. Nutno dodat, po důkladném zvážení a analýze. Tato iniciativa se datuje do 12. září loňského roku, kdy zastupitelstvo města Třince schválilo svým usnesením žádost adresovanou zastupitelstvu Moravskoslezského kraje, pod který územně spadá, o návrh změny § 4 zákona o obcích, tedy doplnění seznamu statutárních měst o město Třinec. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje této žádosti na svém zasedání 14. prosince vyhovělo a 18. prosince předložilo Poslanecké sněmovně.

Jak už jsem říkal, zákon o obcích uvádí taxativní výčet statutárních měst, jichž je k tomuto datu 25 a hlavní město Praha, která má ovšem jedinečné postavení, neboť z pohledu zákona o obcích není považována za klasické statutární město. Z těchto 25 statutárních měst jich onoho výsadního práva členit své území na městské části či obvody využívá pouze sedm. Onen statut statutárního města je tak spíše záležitostí prestiže, vyjádření důstojnosti a především významu města jako daného regionálního centra a také významu v rámci územního členění České republiky.

V současnosti má Třinec statut obce s rozšířenou působností, na jejímž území sídlí finanční úřad, úřad práce a další instituce. Je také faktem, že vzhledem ke své geografické poloze tvoří jedno z přirozených a významných center moravskoslezského regionu. Do správního obvodu města patří 12 obcí, které mají pověřený úřad právě v Třinci. Touto povahou tak patří mezi jedno z největších měst bez titulu statutárního města, a minimálně z hlediska veřejné správy proto neexistuje objektivní důvod, proč by město Třinec nemohlo tento titul nárokovat. Nelze opomenout, že snaha Třince stát se v minulosti okresním městem dává tomuto kroku váhu.

Co se týče konkrétních zkušeností z minulých let, není tato změna nijak neobvyklá. Změnou zákona v roce 1990 existovalo v České republice 13 statutárních měst a de facto hlavní město Praha a postupnými změnami z let 2000, 2003 a 2006 byl statut města přidělen postupně dalším 10 městům. Poslední takovou změnou byl rok 2012, kdy se statutárním městem stal Jablonec nad Nisou a Prostějov.

Z hlediska legislativního pak touto změnou zákona nevyplývá jak pro město, tak pro stát žádná významná doprovodná právní či jiná činnost. Nedochází taktéž ani k nárůstu povinností či zvýšení významných výdajů na obou stranách. Krok a vůle města Třince zařadit se mezi statutární města se tak jeví z již zmíněných důvodů pana předkladatele jako logický.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem je do obecné rozpravy přihlášen pan předseda Stanjura. Po něm vystoupí paní poslankyně Golasowská. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak zatím mluví jenom poslanci z Moravskoslezského kraje. Je to docela logické. Ale já bych chtěl říct, že nemáme s tím návrhem zákona žádný problém, ale trošku bych doplnil zpravodajskou zprávu Jakuba Jandy.

Já jsem z Opavy, statutárního města, členíme, město statutární původně znamenalo, že tam je statut, kterým se to člení. Bohužel v průběhu času ta podmínka v zásadě zmizela a statutární města vznikala pouze tím, že se našla většina v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Není to ani systémové, nemá to žádnou logiku, ale není ani žádný důvod, aby se Třinec zařadil mezi statutární města. Otázka je, zda to je dobře a zda náhodou těch měst nemá být 80, nebo 205, protože trojkových obcí máme 205 a u každé obce trojkového typu bychom našli tu spádovou oblast a ty ostatní obce, které padají mezi to. Rozdíl v zásadě není žádný kromě názvosloví. Už nebude starosta a místostarosta, ale primátor či primátorka, v našem případě mluvíme o budoucí primátorce, pokud by se to stihlo v tomto volebním období, a náměstci primátora.

Rozumím tomu, že v některých evropských dotačních programech je výhodné být statutárním městem. Pamatuji si to jako primátor Opavy, jak jsme si to prolobbovali, našli jsme ten správný eurospeak a začali jsme dělat IPRM, integrované plány rozvoje města. K tomu jsme v Bruselu našli spřízněné duše, řekněme si to otevřeně, ale znamenalo to úplně jednoduchou věc - balík peněz byl vyčleněn pro konkrétní město a město soutěžilo samo se sebou, to znamená, zastupitelstvo se rozhodlo, jak se ten balík peněz využije. Je to pragmatický a správný přístup a rozumím tomu, že někdo jiný to chce dělat úplně stejně. A já proto nevolám, abych návrh toho zákona zkomplikoval, ale myslím si například, že ve výboru pro veřejnou správu by mohla mimo tento návrh zákona běžet debata, jestli je rozumné mít obce, města, statutární města a hlavní město Prahu. Určitě jsou dobře obce, určitě je dobře hlavní město Praha, otázka je, jestli ty dvě ostatní kategorie nesloučit do jedné. Ještě máme městys, abych nezapomněl i na toto názvosloví. Nevím, jak jinak bych to pojmenoval.

My se té debatě nebráníme, ale očekávám logicky, že ve druhém čtení tady vystoupí i poslanci z jiných krajů, nejen z Moravskoslezského, a budou navrhovat jiná významná města v tom regionu. A já tomu rozumím. Nechci to nijak ironizovat. Chci jenom říci, abychom pak byli podobně vstřícní.

Ta historie, když ta statutární města vznikala, moje město mělo tu výsadu, že tam bylo od začátku, stejně jako Ostrava, tak prostě ten důvod zanikl. Já nevím, proč se přestalo trvat na statutu a na členění města. Nebyl jsem tady, když vznikala rozhodnutím Sněmovny další a další statutární města. Mělo to logiku v okamžiku, kdy vznikly kraje, měli jsme 14 krajských měst, z toho některá byla statutární, některá ne, tam ta logika byla. Ale pak vznikala další. Nicméně pokud podpoříte Třinec, jak navrhuje hejtman našeho kraje, také poslanec, a jak navrhuje zpravodaj z Moravskoslezského kraje, a já to doporučuji, tak nejvíce statutárních měst bude v České republice kde? Nadále v Moravskoslezském kraji. Ono už je tam dnes nejvíce statutárních měst. A já myslím, že náš kraj si to zaslouží.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dále vystoupí paní poslankyně Golasowská, která je řádně přihlášena do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Adamec. Současně prosím Sněmovnu o zachování určitého klidu, abychom všichni mohli slyšet, co nám jednotliví řečníci říkají. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Přeji krásný podvečer, kolegyně, kolegové. Jsem velmi ráda, že se dostalo ještě na jednání tohoto bodu. Mám radost z toho jakožto rodačka Třinecka a také zastupitelka města Třince a jako občanka, která ve městě Třinec bydlí. Takže já se také velmi přimlouvám za to, abyste podpořili návrh tohoto zákona, a prosím vás, abyste pro to zvedli ruku.

Jak už tady zaznělo od pana hejtmana - já se to pokusím zkrátit, abychom to do 19. hodiny ještě stihli odhlasovat, takže jenom krátce - Třinec je centrem průmyslu, také sportu, kultury, je tam také velký rozvoj sociálních služeb, ale co bych chtěla říci, město Třinec také poskytuje správu pro obvod pro téměř 60 tisíc lidí, což je 12 obcí kolem města Třinec.

Zazněla tady také otázka čisté mobility, otázka chytrých měst, kdy město Třinec vlastně bylo první, které čistou mobilitu a smart city zavádělo. V současné době máme třeba ve městě deset elektroautobusů, které zefektivnily životní prostředí ve městě. (V sále je silný hluk.)

Pro město Třinec je charakteristická také odvaha pouštět se do odvážných věcí. Ve městě se v posledních letech uskutečnilo několik významných investic. Jedná se například o důležité infrastrukturní projekty přesahující svým významem hranice města, jako je například rekonstrukce podjezdu pod železnicí, vybudování průmyslové zóny Baliny či obrovský projekt revitalizace povodí Olše, železniční zastávka Třinec, integrované výjezdové centrum a další.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, paní poslankyně, na chvíli vás přeruším. Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady nevytváříme rovné podmínky pro jednotlivé řečníky. Hluk v sále opravdu překračuje únosnou míru. Já vás prosím, abyste přestali vést diskuse, které ruší toho, kdo je za řečnickým pultem a kdo zde jediný má mluvit.

Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji. Tak jak už tady zaznělo, zařazení města Třince mezi statutární města by mělo přinést také finanční efekty. V programovém období Evropské unie v letech 2007-2013 bylo v rámci regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko umožněno statutárním městům našeho kraje realizovat takzvané integrované plány rozvoje měst, kdy pět moravskoslezských statutárních měst mohlo samo rozhodovat o zacílení nemalé části evropských prostředků ve městě, a to na základě integrovaného plánu, který si zpracovala sama města. Získala tak výhodu v podobě rezervované alokace evropských prostředků, o které již nemusela soupeřit s jinými žadateli o evropskou podporu. V aktuálním období let 2014-2020 města opět získala svou roli, tentokrát díky novému nástroji, takzvané integrované územní investici. Pět statutárních měst v čele se statutárním městem Ostrava tvoří jádro ostravské aglomerace. Po intenzivní snaze se nakonec podařilo do této aglomerace zahrnout i město Třinec. Kdyby však město Třinec mělo statut statutárního města, bylo by jeho zahrnutí do ostravské aglomerace pravděpodobně výrazně snadnější. Města tak dnes spolurozhodují o výběru projektů, které získají evropskou podporu, a mohou snadněji využít multifondového financování. Ze zkušeností z minulých let je zřejmé, že významnou roli při vyjednávání podoby evropských fondů v České republice hraje Svaz měst a obcí a jeho Komora statutárních měst. Aktivní účast v tomto seskupení může přinést městu Třinci možnost ovlivnit, jakou roli bude mít město při čerpání podpory v období 2021-2027.

Tolik asi z mé strany a ještě jednou bych vás chtěla požádat o podporu tohoto návrhu a samozřejmě vás také zvu do města Třinec, protože si myslím, že Třinec je, jak my říkáme na Slezsku "fajne miejsce do života". Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dalším přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jsem rád, že jsem se dozvěděl všechno, co se v Třinci děje, jaké je to fajne místo pro život. Já jsem si myslel, že tam jsou Třinecké železárny a že ty chtějí to statutární město.

Ale teď vážně. Nemám samozřejmě nic proti tomu, říkám dopředu, pokud se ctihodná Sněmovna rozhodne udělit titul statutární město městu Třinci, tak rozhodně to nebudu vnímat nějak negativně, ale musím k tomu něco říci. Víte, já jsem v parlamentu od roku 2002 s přestávkou a už tehdy přicházely různé žádosti na povýšení měst na statutární města. Do té doby, dokud to byla velká města, která se dělila na městské části, tak jsem to vnímal jako praktickou, pragmatickou věc, protože z hlediska správy těch velkých měst to rozhodně asi byla výhoda. Na druhé straně já jsem z Královéhradeckého kraje, kde Hradec Králové je statutární město, ale má pouze jeden městský obvod, jednu městskou část, to znamená, je tam klasické jedno zastupitelstvo pro stotisícové město a funguje jako zastupitelstvo v každém jiném městě.

Víte, já nevím, jestli je to jenom otázka prestiže, protože podle mě nic jiného z toho v tuhle chvíli nekouká než to, že místo starosty bude primátor a že to bude statutární město, ale musím si položit otázku tady, kam až dojdeme tady v tom jmenování statutárních měst, protože na Slovensku to bude jednoduché, tam všechna města mají primátora, vesnice mají starosty. Tady to prostě dělíme, dostáváme se k městu, které má 36 000 obyvatel, a takových měst už je v České republice podstatně více a rozhodně to nejsou města bezvýznamná. V řadě případů to jsou města, která jsou velikostně druhá v těch krajích, a rozhodně pokud půjdeme touto cestou, tak pak si musíme položit otázku, zda i tato města, která mají svůj význam v regionu, řekl bych, že některá jsou na tom podobně jako Třinec, některá možná se mohou chlubit i něčím navíc, ale je to otázka samozřejmě nějakého osobního přístupu, osobního hodnocení, jestli pak, až přijdou tyto žádosti, protože se obávám, že to tu lavinu strhnout může, jestli se Sněmovna na to začne dívat pohledem stejným jako na ten Třinec dneska, anebo zda zvolí jinou strategii a řekne, že už je toho dost.

Opravdu, mně se chtělo říct na začátku: já chci taky, město Trutnov, 33 000 obyvatel, druhé největší město v Královéhradeckém kraji, rozlohou jedenácté největší město v České republice, významné centrum v Královéhradeckém kraji. Ale já to neudělám, neudělám to tady, podpořím ten Třinec, protože jsem kolegiální vůči jiným městům. Ale rozhodně je potřeba si tuto otázku položit a zamyslet se, jak s tím naložíme do budoucna. To si musíme tady říct. A podle mě teď je ta vhodná chvíle říci si, jestli chceme, aby velká města, nebo větší města, centra regionální, byla statutární města obecně, a myslím si, že to je legitimní otázka, anebo zda tady chceme rozhodovat podle subjektivních dojmů nebo podle toho, kdo, jaký poslanec nebo poslankyně z jakého regionu pochází nebo z jakého města pochází. Já jsem tady slyšel krásný projev, patriotický projev obyvatelky Třince, nebo dámy, která se tam narodila, žila, to je správné. Já jsem rád, že lidé jsou hrdí na svá města. To je v pořádku. Ale ptejme se, co s tím dál. Je to skutečně věc, která by měla si zasloužit nějaký větší rozbor, anebo bychom měli říct, že to statutární město ztratilo ten význam tím, že se nedělí na tu správu, na ty obvody a že v tuto chvíli vlastně de facto je úplně jedno, zda to je statutární město, nebo je to město jako takové.

Je potřeba si položit tuhle otázku. A já rozhodně nedám tady nějaký protinávrh, říkal jsem to v úvodu své řeči. Já si myslím, že ať statutární město Třinec je, nakonec byl jsem v něm, znám to město, znám Třinecké železárny, myslím si, že je to město, kde můžeme s klidným svědomím o tom hlasovat, ale položme si tu otázku, jestli toto nezpůsobí nějakou lavinu nebo zda toto by se nemělo vyřešit nějakým systémovějším řešením, kdy by se určila ta města en bloc, naráz, podle toho, jaká místa v regionu zaujímají, anebo jestli to udělat jako na Slovensku, že město prostě má primátora a vesnice má starostu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Birke.

 

Poslanec Jan Birke: Ne, nebojte se, opravdu ne. Děkuji za slovo. Já opravdu si nejdu říct o primátora Náchoda, to v žádném případě. Ale souhlasím se svým předřečníkem a možná o to více bych chtěl apelovat na to - víte, to, co říkal pan kolega vaším prostřednictvím, kolega starosta Adamec jako starosta Trutnova, tak my jsme sousedi a musím říci, že jsme oba dva vlastně ve městě, kde máme velké aglomerace, kdy máme pod sebou 36 obcí, on má 100 000 obyvatel spádovou, já mám 80 000 spádovou oblast, a je potřeba, když pak srovnám nějakou další trojku, která je strašně malinká, ta to je samozřejmě neúměrné, především hlavně s výkonem peněz za státní správu. To znamená, že bych tady opravdu apeloval, možná zahájit debatu, že by se to nějakým způsobem mělo toto zohledňovat. To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec, vlastně v tomto případě pan hejtman Vondrák.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Děkuji. Já jen krátce. Já úplně rozumím té argumentaci. Myslím si, že je opodstatněná. Myslím si, že se o tom můžeme bavit. Nicméně já mám takový nepříjemný pocit, že v posledních letech, a možná už i více než deseti letech, se snažíme vždycky nastavit všechno na nějaká kritéria do nějakých excelovských tabulek, kolik to bude mít obyvatel, to město, kolik bude mít obvodů, jestli bude mít obvody, nebude mít obvody, a já mám pocit, že tady existuje jakýsi kontrolní mechanismus toho, aby se tady nestrhla lavina. A tím kontrolním mechanismem je právě to zastupitelstvo kraje, které nějakým způsobem musí doporučit a připravit ten návrh na doplnění statutárních měst o to konkrétní město.

Nicméně ještě jednou. Nebráním se tomu. Já se jenom bráním tomu, abychom prostě zase nevytvářeli nějaké složité mechanismy v hodnocení v excelovských tabulkách, kde se to bude násobit koeficienty, dělit atd. Já se fakt toho bojím. My jsme to zažívali na akademické půdě, kde jsme měli různé kafemlejnky na hodnocení vědy a výzkumu, různé kafemlejnky na to, zda někdo může být docentem nebo profesorem. Já mám prostě pocit, že tady je jakýsi lidský rozměr toho, zdali to město si to zaslouží, nebo ne, a myslím si, že v daný okamžik je to v rukou toho zastupitelstva, aby takto rozhodlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Luzara. Není. Tak stahuje svoji žádost. Vy se hlásíte řádně do obecné rozpravy. Ano. Prosím, máte slovo. Obecná rozprava je otevřena.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, já zde možná, byť občan Moravskoslezského kraje a častý návštěvník Třince, možná budu hovořit trošičku jinak, byť v duchu toho, co tady zaznělo od kolegů, zkušených starostů menších měst v Čechách.

Třinec má 35 tisíc obyvatel. Možná míň, protože to je údaj z roku 2015. Možná i víc, jak tady zaznělo, protože je to jedno z mála měst, které má těžký průmysl na Ostravsku a nabírá lidi. Ale těch 35 tisíc je údaj docela důležitý. Pátral jsem proto po tom, proč město tohoto typu by se rádo stalo statutárním městem. Chci zdůraznit - statutárním městem územně nečleněným. To je ještě důležitý údaj, protože jsou statutární města územně členěná. Třinec byl územně členěným městem historicky, ale přestal být územně členěným městem. Tak jsem si říkal, co k tomu vede Třinečáky. Asi to, že by chtěli, aby okolní obce přitáhly zpátky pod Třinec a staly se územně členěným, to hovořím o Vendryni, Ropici, Bystřici, Nýdku a Hrádku, které jsou v okolí Třince, a tím by zvedly počet obyvatel Třince na úroveň, která by mohla být významná ohledně rozpočtového určení daní. Čili v rámci hranice, kdy město překročí určitou hranici a sáhne si na více peněz z tohoto RUDu a díky tomu by mohlo jaksi prosperovat víc. Myslím, že to tak úplně není, protože tu hranici nejsou schopni dosáhnout. A hlavně chybí mi v této žádosti i vyjádření těch ostatních okolních obcí, že je to právě ten důvod, proč se stát statutárním městem. Jinými slovy, jak může město získat nové občany, prostě vám zůstane zachován starosta, budete mít vlastní zastupitelstvo, přesto získáte výhody statutárního města, budete mít sílu statutárního města, možnost rozvoje statutárního města, tak jak tady bylo naznačeno v předkladu, že se vlastně jedná o rozvoj této oblasti a rozvoj tohoto města. Čili toto postrádám a budu velice rád, když v druhém čtení v případě projednávání bude zaznívat argument z těchto okolních obcí Třince, zda je to právě ten motor, že bychom se chtěli stát součástí statutárního města.

Druhá věc, která mě napadla, je, když řeknu mírně místní zastupitelská, je tzv. vyhláška o odměňování. Ta je stanovena v nějakých procentuálních hodnotách podle počtu obyvatel a je zde limit pro města mezi 20 tisíci a 50 tisíci obyvateli. To je jasné, že Třinec, jestliže má těch 36 tisíc obyvatel, je někde vprostřed, a ani kdyby ty obce přibral, tak není schopen překročit ten limit 50 tisíc obyvatel. To je vcelku nereálné. Ale co je zde zajímavé, je, že existuje kategorie obce nad 100 tisíc obyvatel a nečleněná statutární města. Jinými slovy, tady tímto naším hlasováním se Třinec dostane na úroveň v této tabulce měst, která najednou mají buď 100 tisíc obyvatel, anebo jsou statutárními městy. Čili si docela výrazně pomůže v rámci svého, řekněme, vnitřního chodu, nechci-li to nazvat fungováním radních a obcí. Protože ty rozdíly v tabulkách jsou tady v tomto členění z té vyhlášky zřejmé.

Čili se ptám, co bylo motorem a motivem Třince, 35tisícového města, aby požádal o členění jakoby statutární město. Buď je to členění, že chce být statutární město opravdu s tím stylem statutárně rozdělené, jinými slovy nabídne okolním obcím "pojďte k nám", potom zvednu ruku a budu hlasovat pro, protože to spatřuji jako smysl statutárních měst, jinými slovy, statutem rozdělené, aby ta samospráva šla blíže lidem a fungovala pro lidi. Nebo je to jenom to, jak tady také od kolegů zaznělo, mít ten primátorský řetěz a říkat si paní primátorko, pane primátore. A s tím souvisí také ten posun, že najednou se v této tabulce ustanovenou vyhláškou dostanu na úroveň stotisícového města tímto jediným operativním opatřením a v té tabulce budu pokračovat od primátora, náměstka až po řadového zastupitele v nějakých tabulkových řadách. To je otázka, která mi v této otázce vrtá, a proto budu velice rád, když v rámci projednávání bude možnost se na to zeptat, a hluboce budu rád a omluvím se všem Třinečákům, pokud je motor té změny a té žádosti opravdu za přičlenění těch obcí okolních, protože v tom spatřuji právě šanci rozvoje regionu, prostě rozvoje Třinecka jako takového.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já budu reagovat fakticky. Jsem si jist, že motivací Třince není, že starostka bude mít o tři tisíce větší odměnu měsíčně. Za prvé.

Za druhé. Odměny zastupitelů si platí každé město nebo každá obec ze svého rozpočtu, nám po tom nic není, jak v Třinci konstruují rozpočet a na co to používají. Není pravda, že když překročí statutární město nebo nějaké město počet obyvatelstva, dostává víc peněz. Je to pravda jenom o toho jednoho člověka. Máte 30 tisíc hranice u RUDu, tak do 30 tisíc máte nějakou částku, a když máte 30 tisíc z jednoho občana, tak na toho jednoho dostane víc, ne na všechny. To bývalo kdysi. To byste měl pravdu v roce 2011 a ne v roce 2018.

Třinec nechce přijímat další obce na své území. Vy jste to vůbec nepochopil. To je rozvoj území a společný projekt. To není o tom, že ty obce se stanou součástí Třince. Nevím, jak jste na to přišel. To je nereálné. Kdyby to Třinec náhodou chtěl, jako by to nechtěl, tak to rozhodnou ty obce, ne ta sousední obec. Ta nemůže přijít a říct: my si dneska přičleníme tuto obec. A vím, o čem mluvím. V Opavě je osm obcí, to jsou městské části, které jsou součástí Opavy, ale to byl úplně jiný příběh.

Takže ty důvody jsou jasné. Říkal je jak pan hejtman, tak pan zpravodaj. A já bych poprosil, abychom to nezaváděli do debaty, že dostane starosta obcí o čtyři nebo pět tisíc víc. To je nedůstojné a podle mě to uráží i vedení města Třince, v kterém ODS nesedí, abychom si toho byli vědomi. Ale při všem respektu k samosprávě jsou to jejich peníze, ale ten motiv je stoprocentně úplně jiný. A ptejte se těch, kteří rozumí evropským fondům, a já jsem trošku o tom mluvil i u toho IPRM. Když používáte ten správný eurospeek, tak nakonec jste schopni do toho území dostat víc peněz. A to je motiv, který vede kolegy a kolegyně z Třince, že tuto žádost podali a krajské zastupitelstvo (upozornění na čas), pokud mě paměť neklame, to jednomyslně podpořilo, včetně opozice, včetně komunistů v zastupitelstvu kraje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní jsme v této situaci. Máme před sebou dvě faktické poznámky, pana hejtmana Vondráka, pana poslance Luzara, a do řádné debaty je přihlášen pan poslanec Martínek a blíží se 19. hodina. Pan hejtman Vondrák, faktická poznámka.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Bývám stručný. Zopakuji ještě jednou. Jsem jako pedagog zvyklý opakovat, opakování matka moudrosti, otec neznámý. Zdůvodnění je jasné. Jde o jakýsi snazší přístup k evropským fondům a k rozvoji města jako takového. Za druhé. Kdo zná Třinečáky, ví, že jsou to hrdí občané a v podstatě jim jde o prestiž, o které jsem hovořil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Luzar s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Leo Luzar: Budu muset velice krátce vaším prostřednictvím reagovat na kolegu Stanjuru. Přečetl jsem si důvodovou zprávu, která je k tomu napsaná. Je tam napsáno, že to nebude místní rozpočet stát ani korunu navíc. Bude něco málo, ale k tomu jsem nemířil. Já jsem se snažil analyzovat, co vede Třinečáky a jak dalece. Tady se hovoří o přístupu k evropským financím. Ano, i prim tady byl, bylo pět statutárních měst, která se dělila o nějaký příspěvek. Šesté město do toho nejde dát, protože to byl ideální projekt schválený na těch pět měst, a ještě s obrovskými problémy. A říct, že v dalším rozpočtovém období jich bude šest a že se ty peníze rozdělí, to tak úplně není. Bylo to vyjednáno čistě k tomuto rozpočtovému období a o dalších se vůbec neví, jak to bude. Tedy to taky padá. Poslední varianta opravdu je, a tady vítám, jestli mají ty ostatní obce v okolí zájem k Třinci přistoupit. Čili chci se dobrat k tomu, proč se pětatřicetitisícové město chce stát statutárním městem oproti jiným městům, která mají srovnatelně nebo více obyvatel, abychom tady neroztrhli pytel s žádostmi, aby se nám tady nepřihlašovala další a další města. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Je 19 hodin, takže přerušujeme projednávání tohoto bodu. Jsme v obecné rozpravě, kterou jsme neukončili a do které je přihlášen pan poslanec Martínek. Konstatuji, že končí dnešní jednací den. Sejdeme se zítra ve středu 28. 2. v 9 hodin ráno. Prvním bodem, který budeme projednávat, je pevně zařazený senátní návrh daně z příjmu. Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.