(15.00 hodin)
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl ve své interpelaci věnovat otázce digitální ekonomiky. Digitální ekonomika je fenomén, který zasáhl spoustu oblastí lidského konání počínaje ubytováním. Týká se i takzvané sdílené přepravy, to znamená, že si lidé pomocí aplikací ve svém telefonu objednávají přepravu např. služeb, jako je Uber, Liftago, Taxify. Těch služeb je spousta a vzniká tam poměrně zajímavý nový ekonomický segment.
Já už jsem přibližně před rokem oslovil předsedu vlády pana Sobotku a ministra dopravy pana Ťoka s tím, aby vláda se touto oblastí zabývala, připravila nějaká nová pravidla, protože když nám tady vznikne nový fenomén, tak by bylo absurdní, abychom se snažili ho natlačit do těch starých pravidel. To by bylo, jako kdyby se po vynálezu auta snažila vláda aplikovat na auta stejná pravidla jako na koňské povozy. To zkrátka nejde. Je potřeba připravit novou legislativu. A bohužel vláda pracuje na této legislativě velmi pomalu.
Já jsem požádal pana ministra. Obdržel jsem od něj výpisy z deseti pracovních schůzek, které měl se zástupci zájmových organizací, a tam je vidět, že se to točí pořád dokolečka, protože každá ta zájmová skupina si samozřejmě chce prosadit své zájmy. Tak to opakují pořád dokolečka a k ničemu to nesměřuje. Já si myslím, že zodpovědnost za zákony České republiky mají politici, kteří jsou voleni ve volbách.
Chtěl jsem požádat pana ministra, aby vytvořil nějakou pracovní skupinu, abychom se na půdorysu této pracovní skupiny zabývali digitální ekonomikou a dali dohromady návrh novely zákona o silniční přepravě, který by upravoval tyto nové fenomény a který by byl schválen co nejdříve, protože každý další den (upozornění na čas), který nejsou dobré zákony schváleny, znamená, že tady dáváme prostor společnostem, které podnikají nelegálně a poškozují české podnikatele. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji, pane poslanče. Pan ministr není přítomen a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.
Takže nyní vyzývám pana poslance Petra Gazdíka, aby interpeloval ministra Roberta Pelikána. Připraví se pan poslanec Jan Farský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane nepřítomný ministře, podobnou interpelaci uplatnila moje kolegyně Věra Kovářová na pana premiéra Andreje Babiše, ale kvůli jeho nepřítomnosti bohužel nedostala odpověď. Já proto prosím o odpověď alespoň písemně a předem prosím, aby ta odpověď byla jasná, ano, či ne.
Ptám se vás. Před pěti lety se změnila pravidla udělení aboliční milosti a o konci trestního stíhání nemůže nyní hlava státu rozhodnout sama, ale jen se souhlasem premiéra nebo jím pověřeného ministra. Nyní se o této možnosti u některých členů vlády mluví, a proto se ptám. Pokud by se pro to prezident Zeman rozhodl, spolurozhodoval by paradoxně sám obviněný premiér nebo ten, koho tím obviněný premiér pověří, a odpovědnost za tento akt by tak na sebe vzala celá vláda. Jak byste prosím v tomto případě hlasoval konkrétně vy, pane ministře? Pro udělení aboliční milosti? Pro, nebo proti? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, děkuji. A pan ministr Robert Pelikán, který je nepřítomný vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Tak.
Teď vyzývám pana poslance Jana Farského, aby interpeloval pana ministra Roberta Pelikána, a připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Farský: Vážený nepřítomný pane ministře spravedlnosti bez důvěry v demisi, dovolte mi, abych se zeptal na vyjádření obviněného předsedy vlády, které pronesl v pátek 19. ledna na půdě Poslanecké sněmovny, kdy ohlásil, že v České republice si lze objednat stíhání, a tímto tak ne nepřímo, ale zcela přímo obvinil orgány činné v trestním řízení, a to v jeho případě minimálně policisty a dozorující státní zástupce dokonce z vrchního státního zastupitelství v tom, že jsou snad součástí mafie nebo mafií ovládáni.
Jsem přesvědčený o tom, že i vy jste byl tím vyjádřením tak zaskočen, že jste ani nemohl reagovat, a v pátek jsme se vašeho vyjádření k tomu nedostali. Vzhledem k tomu, že už uplynulo od té doby šest dní, tak doufám, že už jste učinil nějaké kroky, aby tomuto bylo zamezeno. Aby buďto tato dezinformace, která měla být jenom součástí obhajovací řeči obviněného, abyste ji dokázal dementovat, případně abyste dokázal vyloučit, že něco takového se v České republice děje.
Ty základní důvody pro to, proč z mého pohledu musíte zakročit, jsou dva. Jeden je vnitrostátní. Ve chvíli, kdy druhý nejbohatší občan České republiky říká, že je si možné zaplatit trestní stíhání, tak je zřejmé, kdo nejlépe umí zaplatit a kdo si je může objednávat, a zároveň tím pádem je běžným občanům spravedlnost odepřena. A je důležité, abyste tuto odpověď dal i z pozice postavení České republiky v Evropě, protože aby Česká republika měla toto znaménko (upozornění na čas), je pro Českou republiku nesmírně škodlivé.
Děkuji za odpovědi, ve kterých shrnete, jaké kroky jste udělal. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji, pane poslanče. Pan ministr je omluven, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.
Nyní vyzývám pana poslance Ivana Bartoše, který bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha, a připraví se paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová opět na pana ministra Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Vážený pane ministře, obracím se na vás přímo ve věci plánovaného kroku vlády, ve které jste ministrem. Jedná se o naprosto neodborný zásah do fungování odboru protidrogové politiky, resp. jeho přesunu z Úřadu vlády na Ministerstvo zdravotnictví. Tento krok je dle názoru odborné veřejnosti i Pirátů nebezpečný. Já jsem v minulých týdnech komunikoval s předsedou vlády Ing. Andrejem Babišem, obracím se nyní i na vás. Na vládu jsem zaslal dopis a tam jsem zmínil čtyři relevantní oblasti, které jsou tímto plánovaným a hlavně již zahájeným krokem zásadně ohroženy. Věřím tedy, že můj dopis byl s vámi konzultován a s výhradami i rizikem dopadů jste již předem obeznámen. Žádám vás tedy o reakci na své následující otázky v této věci.
Za prvé. Jak vznikl záměr této restrukturalizace a kdo byl jejím iniciátorem a zda existuje záznam z nějakého jednání či důvodová zpráva k tomuto rozhodnutí.
Za druhé. Pokud by mělo nakonec k přesunu dojít, existuje nějaký plán začlenění veškeré agendy pod ministerstvo? Je možné opozičním poslancům tento dokument zpřístupnit ve specifickém režimu, popř. vyvrátit naše obavy?
Za třetí. Kromě rozpočtu odboru, který bude tímto krokem přesunut z ÚV na Ministerstvo zdravotnictví, a dojde tedy k naplnění optické potřeby šetřit na vládě, můžete sdělit konkrétní problémy v současném pozitivně hodnoceném nastavení, které přesuny řeší, a skutečné benefity, které přinese tato restrukturalizace?
A za čtvrté. Je známo, že se brzy bude připravovat draft nové národní strategie na příští desetiletí. Jak zajistíte za Ministerstvo zdravotnictví, že takto závažný dokument s dopadem na takto dlouhé období bude mít dostatečnou pozornost a bude garantovat moderní přístup, když máme bohužel zkušenosti s dlouhodobou neschopností Ministerstva zdravotnictví podobné problémy systémově řešit?
Děkuji za vaše odpovědi, které jistě zajímají jak mě, tak odbornou veřejnost, organizace, které s odborem protidrogové politiky pod Úřadem vlády spolupracují. (Upozornění na čas.) I naše mezinárodní partnery v této oblasti. Za odpověď děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, panu poslanci Bartošovi. Slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, vašich pět minut. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče, v prvé řadě musím říci, že mám pocit, že se tady trošku odehrává bouře ve sklenici vody, protože skutečně zatím nepadlo žádné rozhodnutí o této věci. Nikterak vláda nerozhodla. Není zde žádné rozhodnutí, že se ten odbor skutečně přesune pod Ministerstvo zdravotnictví. Otevřela se zatím pouze diskuse, ta diskuse se vede. Příští týden proběhne několik jednání včetně jednání pana premiéra s panem Vobořilem a dalšími. Já sám se sejdu s Asociací neziskových organizací. Takže je to spíše myšlenka.
Ta myšlenka je vedena tím, že Úřad vlády by měl spíše fungovat jakožto určitá servisní organizace pro vládu, pro premiéra a že ty agendy, které jsou tam věcné, by měly jít na věcné rezorty. A já si nemyslím, že se protidrogová politika netýká zdravotnictví. Naopak, závislost je primárně nemoc, a proto musíme cílit skutečně primárně na ten zdravotní systém tak, aby fungoval, aby pak byla prevence těch negativních vlivů na kriminalitu, sociální dopady apod. Ostatně, když se podíváme v EU, tak většina států má tuto problematiku řešenou pod ministerstvem zdravotnictví. Dělal jsem si analýzu. Sedmnáct států má protidrogovou problematiku pod ministerstvem zdravotnictví, pouze čtyři pod premiérem, resp. pod nějakým úřadem vlády. Takže není pravdou, že by to byla nějaká anomálie i v tom evropském kontextu. Tím já neříkám, že to dneska nefunguje nějak zásadně dobře. Ale nemyslím si, že to, že se ta... případně, neříkám, není to zatím vůbec potvrzeno, že by se ta agenda přesunula na Ministerstvo zdravotnictví, že by to mělo nějaký zásadní dopad. ***