(14.40 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Obrátil jsem se na vás s dopisem, ve kterém jsem předložil relevantní argumenty hned ve čtyřech oblastech. Děkuji za vaši odpověď. Nicméně ta odpověď problémy spíše relativizuje a z mého pohledu je vaším cílem spíše zamést celou věc pod koberec. Žádám vás tedy touto cestou o skutečné zodpovězení mých otázek.
1. Konzultoval jste tento návrh na přesun odboru s nezávislými odborníky z praxe, tedy mimo vlastní tým lidí? Pokud ano, tak s kým a jaké uvedli argumenty? Měl jste čas se sejít s ředitelem odboru a vyslechl jste si jeho argumenty?
2. Jakým způsobem si představujete fungování tohoto mezirezortního odboru pod úzce profilovaným Ministerstvem zdravotnictví, zejména pak v oblastech týkajících se policie, legislativy, tvorby sítě služeb, spolupráce s věznicemi či dalšími tématy s přesahem na mezinárodní politiku. Úřad vlády dnes řeší politiku hazardu, tabáku, alkoholu spolu s drogami nelegálními. Myslíte si, že toto bude dál možné z pozice pouhého ředitele odboru MZ ČR, kterým se má dosavadní ředitel Vobořil stát?
3. Z jakého důvodu po mé intervenci následovala na odboru kontrola NKÚ, když na odboru byla nedávno a její závěr byl takový, že odbor funguje příkladně a je zcela transparentní? (Upozornění na čas.) Upusťte prosím od tohoto kroku a otevřete znovu debatu nad vaším původním záměrem. Vyslechněte si skutečné argumenty expertů.
Děkuji za vaši odpověď a váš čas.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A nyní s poslední interpelací, co se týče interpelací na pana premiéra, vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. A panu poslanci Bartošovi jenom sdělím, že předseda vlády je omluven a odpoví mu v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, díky ústavní změně, ke které došlo před pěti lety, není možné, aby hlava státu rozhodla o udělení takzvané aboliční milosti, která znamená konec trestního stíhání, bez kontrasignace premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Vyjádřeno srozumitelněji, prezident Zeman už nemůže sám o sobě rozhodnout, že něčí trestní stíhání bude zastaveno. Vždy k tomu potřebuje podpis některého z členů vlády. Prakticky jde o vyjádření odpovědnosti, kterou vláda za zastavení už zahájeného trestního stíhání přebírá. Vychází se z toho, že pokud už se odpověď na otázku, zda a kým byl spáchán trestný čin, nemáme dozvědět od soudu, pokud má být smetena se stolu práce policie a státního zastupitelství, musí se na zastavení trestního stíhání shodnout vláda s prezidentem. Takový trestně stíhaný se totiž vlastně postaví mimo zákon, mimo právo, nad právo.
A právě o něčem takovém se v poslední době hodně mluví a mluví se o tom v souvislosti s kauzou Čapího hnízda. K prezidentu Zemanovi máte blízko, to není tajemství, a riziko udělení milosti vám jako trestně stíhanému premiérovi a jeho nejbližším už není malé. V takovém případě by ovšem musela na sebe vzít odpovědnost za tento akt celá vláda. A jak jistě chápete, to není maličkost.
Já se vás proto ptám, pane premiére, jak byste v takovém případě hlasoval? Zda byste v kauze Čapího hnízda milost pro sebe a své nejbližší podpořil, nebo nepodpořil. A zajímá mě také, jaké důvody vás k převzetí nebo nepřevzetí odpovědnosti za udělení takové milosti vedou. Ve hře je přece zásada rovnosti před zákonem. Děkuji předem za písemnou odpověď.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni také za perfektní dodržení času. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.
Tímto upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády, co se týče interpelací. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy pana poslance Ondřeje Profanta, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Olga Richterová a zároveň také paní ministryně Jaroslava Němcová. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, já se vás chci zeptat na otevřená data. Otevřená data jsou fenomén moderní doby, který přispívá k transparentnosti veřejné správy. Vy jste to reflektovali v programovém prohlášení vaší vlády také. Ale jedná se i o prvek vnitřní kontroly a spolupráce mezi institucemi, který je velmi důležitý. Je důležitý pro zpětnou kontrolu, pro srovnávání pracovišť, pro práci novinářů a tak dále.
Já vím, že vy osobně jste se ve svém minulém působení open daty zabýval okolo zdravotních pojišťoven. Nicméně v rámci vašeho rezortu je Ústav zdravotnických a informačních statistik České republiky, který poněkud žije v minulém století. Myslím si, že jeho statistická práce je poněkud špatná. A i oni sami přiznávají, že v mnoha ohledech mají data nepřesná, což uvádějí jako jeden z argumentů, proč je nezveřejňují. Myslím si, že je namístě, abychom měli data přesná, aby tento ústav plnil svou činnost, to znamená, shromažďoval přesná data a zveřejňoval je v dané kvalitě. Proto se vás chci zeptat, jaké máte plány v této oblasti ve vašem rezortu a pak ještě a přihlédnutím k tomu ÚZISu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, děkuji. Slovo má ministr zdravotnictví, ministr Vojtěch. Prosím pane ministře, máte vašich pět minut. Prosím.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skutečně musím souhlasit s panem poslancem, že problematika otevřených dat je velmi akcentována i v programovém prohlášení vlády. Myslím, že to je velmi důležitá oblast, a dělám vše pro to, abychom ta otevřená data publikovali. Asi je třeba je rozdělit na několik částí.
Jsou data, která skutečně není problém zveřejňovat, a už jsem zahájil vlastně hned po svém nástupu práce na tom, abychom to dělali, a to jsou data o hospodaření rezortu, ministerstva, data o jednání nejrůznějších komisí, kterých je celá řada, přístrojové komise, která rozděluje přístroje, tak aby bylo zřejmé, na základě čeho, na základě jakých dat rozděluje tyto přístroje v rámci republiky a podobně. Já jsem působil několik let na Ministerstvu financí, kde jsme open data poměrně výrazně používali, respektive zveřejňovali, a chci se inspirovat právě ve spolupráci s kolegy z rezortu financí na tom, abychom to vytvořili podobným způsobem. Ostatně Ministerstvo financí za toto dostalo i několik cen v rámci transparentnosti. Takže já určitě toto chci zavést i na Ministerstvu zdravotnictví.
Pak jsou data, která se týkají různých registrů, jsou to různá epidemiologická data, data o zdraví populace, výkonnosti a stavu sítě poskytovatelů a podobně. To jsou ta data, která spravuje ÚZIS, tedy Ústav zdravotnických informací a statistiky. Tam už v minulosti nějaké kroky byly učiněny tak, aby tato data byla také dostupná, sloužila občanům, případně nějakým subjektům, které se zabývají výzkumem a hodnotí zdravotní péči v České republice. Vznikla celá řada portálů, které mají nějaká validovaná data plošně zveřejňována, publikována. Uvedl bych například nový portál Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, nový portál mapující paliativní péči a data o péči na konci života pacientů, portál, který je připravený pro každý region České republiky publikující otevřená data o zdraví obyvatel, výkonnosti poskytovatelů zdravotních služeb a stavu sítě, rozsáhlý portál o epidemiologii nádorů, a pak jsou to otázky hlukových map a podobně. Takže něco se udělalo, není úplně pravda, že by se nic neudělalo, těch on-line platforem aktuálně je více než deset a s těmito platformami ÚZIS do konce roku fakticky nahradí ten zastaralý formát publikací nejrůznějších tabulkových přehledů a ročenek.
Tady v tom směru souhlasím s panem poslancem, že skutečně ta předchozí činnost byla jak z minulého století, byla to velmi primitivní data, která se nedala příliš používat pro ten záměr otevřených dat, aby se s nimi dalo pracovat. Ale tady na tomto místě mohu slíbit, že do konce roku skutečně tyto on-line platformy s open daty nahradí ten zastaralý systém formátu publikací nejrůznějších tabulkových přehledů a ročenek, jak jsem již řekl.
A pak jsou samozřejmě citlivá data, to jsou ta primární data, která vlastně vycházejí ze statistických šetření rezortu a ze zdravotnických registrů, která bohužel nejde podle platných zákonů, zejména podle zákona o ochraně osobních údajů nebo zákona o státní statistické službě, zveřejnit. Ale v tuto chvíli připravujeme věcný návrh zákona o elektronickém zdravotnictví, taktéž věc, kterou jsem zahájil bezprostředně poté, co jsem nastoupil na rezort zdravotnictví, protože si myslím, že potřebujeme elektronizovat, potřebujeme skutečně ta data sdílet a sdílet i některá data, pokud je to možné a odpovídá to zákonu zejména na ochranu osobních údajů, tak je sdílet s veřejností. Myslím si, že na základě tohoto zákona skutečně to bude možné, tato data bezpečně publikovat, ale je k tou nutná změna legislativy. ***