(9.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Co se týká ale zástupců profesních komor, to znamená, explicitně uvádím advokáti, notáři, daňoví poradci, soudní exekutoři, auditoři, tam se držíme striktně pouze rozsahu implementace DAC 5, to znamená rozsahu, který už dneska stejně oni musí sdělovat Finančnímu analytickému úřadu, a rozhodně necílí ani stávající úprava AML směrnice ani DAC 5 na prolomení jejich tajemství vyplývajícího z právního vztahu s klientem, ale pouze se to týká informací - to je dokonce vyloučeno, tyto informace sdělovat, protože samozřejmě je považováno advokátní tajemství a tajemství těchto profesí za nedotknutelné, ale oni pouze jsou povinni sdělovat informace o klientech a obchodech, které nejsou právní pomocí, to znamená zprostředkování obchodů, správa cizího majetku. Podle statistik Finančního analytického úřadu jsou případy, které jsou sdělovány ze strany těchto profesí, jsou to skutečně jednotky, ta čísla jsou velmi, velmi nízká, takže nepředpokládám ani jejich nárůst z pohledu implementace DAC 5.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně, a do diskuse se hlásí pan poslanec Benda. A kroutil hlavou, takže asi bude mít nějaké připomínky.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy a vážení pánové, já jsem za prvé byl upozorněn, že včera jsem byl přerušen přesně v okamžiku, kdy jsem žádal o přikázání do ústavněprávního výboru, takže pro jistotu teď ještě jednou na stenozáznam: doporučuji, aby tento návrh zákona byl přikázán kromě garančního výboru, kterým respektuji, že je rozpočtový výbor, také ještě do ústavněprávního výboru. To je formální návrh.
Dále doporučuji, abychom nezkracovali lhůtu na jeho projednávání. To opravdu není vůbec žádná snadná věc. A já si myslím a musím říct, že mě paní ministryně úplně nepřesvědčila v tuto chvíli svým vystoupením. Říká: jsme po implementační lhůtě, ale z evropských zemí má implementováno polovina. To znamená, pravděpodobně polovina zemí je také po implementační lhůtě a zase nic tak hrozného se neděje.
Říká: stejnou cestou, jako jsme se vydali my, se vydaly další země jako Francie a Slovensko. No, nevím, kdo jaké máte zkušenosti, ale že by zrovna Francie a Slovensko měly být pro mě úplně příkladem zemí, podle kterých se máme řídit z hlediska vnitřní správy a z hlediska ochrany citlivých údajů? Tak u Francie jsem si tím téměř jist, Slovensko dejme tomu je nám relativně blízká země, ale i tam bych řekl, že míra citlivosti k ochraně soukromí je na jiné úrovni než v České republice. Takže to také nejsou země, kterými bych se já úplně chtěl řídit.
A všechno to, co tady zaznívá, ano, odpovídá tomu to, co jsem tady včera říkal. Dochází z nejasného důvodu k tomu, že místo toho, abychom řekli: prohloubíme správní spolupráci mezi správními orgány, které již mají možnost takové informace zjišťovat - a DAC 5 nevyžaduje nic jiného, než aby informace, které jsou uvnitř země v nějakém systému, byly s jinými zeměmi vyměňovány. DAC 5 nenutí žádnou zemi, aby začala zjišťovat více informací pro svoje informační systémy. A tady dochází k situaci, kdy řekneme: kvůli tomu, že chceme mít DAC 5, tak všechny věci, které dnes má výlučně FAÚ pro nejzávažnější trestné činnosti, jako je praní špinavých peněz a boj s terorismem, náhle řekneme, že by teoreticky, potenciálně mohl mít každý finanční úřad, respektive dokonce každý správce daně, tak jak jsem tady o tom hovořil, že se to týká i místních poplatků. A říkáme: no, máme kontrolní mechanismy. Upřímně řečeno nemáme. Správa daní žádné efektivní kontrolní mechanismy nemá a je to velikánský problém, to, co se sbírá u správců daní.
Já tomu do jisté míry rozumím. Ale věřte mi, že jsem studoval mnoho spisů, respektive minimálně rozkladů, které se týkaly například Úřadu na ochranu osobních údajů, a že bych měl pocit, že zrovna správci daní jsou těmi orgány, které jsou pečlivě hlídány v tom, co si uchovávají o svých "klientech", respektive o těch, kterým spravují daně, co zůstává v těch spisech, je tam velký problém a žádné efektivní kontrolní mechanismy neexistují. Tyto mechanismy máme vytvořené vůči FAÚ, protože má takové enormní pravomoci a protože se obáváme, aby tyto enormní pravomoci nebyly potenciálně zneužívány. Ale vůči finančním úřadům jsou to jenom systémy jejich vnitřních kontrol. A věřte mi, že dostat se do svého vlastního spisu a zjistit si, co tam vlastně finanční úřad přechovává a na základě jakých žádostí si vyžádal některé vstupy, zdaleka jasné není. Takže já opravdu prosím, abychom se tím zabývali poměrně do hloubky.
Říct dneska, že jsou to jenom jednotky případů. No, možná že to dneska jsou jenom jednotky případů. Ale v okamžiku, kdy to prolomím, a takhle jsme to přece v této zemi zažili už x-krát, řekne se: No to je jenom na ty nejzásadnější věci, jenom to povolíme. Jenom to povolíme, oni si budou žádat rozumně. A pak najednou zjistíme, těch žádostí nejsou jednotky, ale jsou v prvním roce stovky a ve třetím roce desítky tisíc. Buďme opatrní.
Moc prosím, abychom se tím návrhem zabývali poměrně detailně i ve vztahu k prolomení povinné mlčenlivosti jednotlivých dalších subjektů, a moc prosím, abychom nezkracovali lhůtu a přikázali do ústavněprávního výboru. Myslím, že tu další odbornou debatu můžeme vést tam, případně na půdě rozpočtového výboru. Ale všechny, všechny upozorňuji, není to jednoduchá transpozice, je to potenciálně velký zásah do toho, co jsme zatím brali jako tajemství jednotlivých skupin, které poskytují právní nebo daňovou pomoc.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. S přednostním právem paní ministryně.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak já jenom stručně. Pokusím se reagovat na pana poslance Bendu. Ještě jednou: To, že ty informace dostanou napříště podle DAC 5 správci daně, pokud samozřejmě bude právní úprava přijata a stane se účinnou, to vyplývá ze směrnice DAC 5. Ta přímo ukládá, že se napříště informace do této doby sdělované Finančnímu analytickému útvaru, nebo úřadu vlastně, dneska samostatnému úřadu, že se budou poskytovat i správcům daně na základě jejich žádosti, pokud oni osvědčí právní zájem, to znamená probíhající správu daní. Takže o tom není pochyb, že to cílí na správce daně, to je prostě přímo v tom DAC. Co je nad rámec, a to já tady otevřeně znovu přiznávám, je to, že tyto informace - ten DAC říká, že ty informace mohou být vyžádány pro účely mezinárodní správy daní. A pro určitý okruh povinných subjektů, ty už dneska mají tu povinnost podle AML směrnice, mohou ji správci daně vyžadovat i pro tuzemskou správu daní. A to se týká bank, finančních institucí, ostatních ekonomických subjektů. Netýká se to advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů, auditorů, tam skutečně se implementuje pouze v rozsahu DAC. To znamená, správci daní, a o těch mluví DAC 5, mohou požadovat informace, které potřebují ke správě daně a pouze v souvislosti s probíhající mezinárodní spolupráci při správě daní.
Co se týče počtu těch příkladů, co je samozřejmě spekulace. Nikdo nemáme věšteckou kouli. Já jsem pouze uváděla to, že informace, které se sdělují na FAÚ, jsou skutečně v řádech jednotek, a nejsem schopna říct, odhadnout to, ale nepředpokládám právě pro striktnost těch podmínek, že by tady došlo k nějakému rapidnímu nárůstu. Ale nejsme schopni ani jeden, ani druhý toto samozřejmě specifikovat. ***