(11.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
Takže prosím vás, návrh nového Dublinu, toho nařízení, tzv. Dublin IV, je to součástí balíčku sedmi legislativních návrhů reformy společného evropského azylového systému z března a května 2016. Takže je to vlastně novela Dublinu III. A cílem té novelizace je také primárně zjednodušit postupy pro určení členského státu odpovědného za posouzení žádosti o udělení azylu. Především jde o určení země prvního vstupu migranta na území EU a jeho případný další transfer. Zkrácení lhůt, zamezení zneužívání azylového řízení. Například explicitní stanovení povinnosti žadatele o azyl. Takže velká část návrhu Dublinu je pro členské státy akceptovatelná i přináší to plus. Ale zásadní pozice rozdílné jsou u toho zavedení permanentního povinného systému přerozdělování žadatelů o azyl, ty tzv. kvóty jako stálý prvek systému.
Takže my určitě uděláme všechno proti těm kvótám. A ta debata samozřejmě bude hlavní téma i na Evropské radě, myslím v březnu. A samozřejmě nějaké finále by mělo být v červnu. Takže věřte mi, my určitě budeme rádi, pokud nám Sněmovna řekne něco nového, co bychom měli dělat. A já myslím, že my děláme pro to maximum. Jsme v kontaktu s výborem pro evropské záležitosti, jsme transparentní, není to problém. Já se tomu věnuji osobně na úrovni expertů a myslím, že paní ředitelka Novotná, která dělá 13 let tuhle problematiku, i náměstek zahraničních věcí Dürr, bohužel pan Stropnický se omluvil, má nějaký menší zdravotní problém, tak my to koordinujeme a ten cíl je jasný: zamezit tomu, aby se stalo to, co se už jednou stalo.
To, že nás někdo zažaloval - ano, je to absurdní, protože některé... ale to nemá nic společného s tím Dublinem, že někdo přijal nějakých 20 migrantů a není na něj žaloba a na nás je, tak samozřejmě to je separátní agenda, o které budu taky jednat, a udělám všechno pro to, abych přesvědčil Evropskou komisi, jaký je to nesmysl. A Evropská komise samozřejmě může tu žalobu stáhnout.
Takže my s tím tématem Dublinu nemáme problém. Ale fakt vás prosím, nestrašte lidi, není důvod. My jsme bezpečná země a uděláme maximum pro to, abychom byli ještě bezpečnější a aby skutečně bylo naše rozhodnutí, kdo v naší zemi, a hlavně tedy - naše, myslím jako vlády, ale firem a institucí - kdo v naší zemi bude pracovat a kdo bude v naší zemi žít. Že to nebude skutečně Brusel, který nám bude říkat v tomhle směru, co máme dělat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji panu premiérovi, a než se posuneme dál, tak tady dáme opět dvě omluvy. Pan ministr Dan Ťok se nám omlouvám od 16. hodiny z pracovních důvodů. A pan poslanec Běhounek se nám také omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne.
Než se posuneme ke všeobecné rozpravě, tak tady mám ještě s přednostním právem přihlášeného pana poslance Chovance jako konajícího předsedu ČSSD. Tak poprosím.
Poslanec Milan Chovanec: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, z funkce bývalého ministra vnitra mi dovolte pár postřehů k tomuto tématu. Já bych si nedovolil tvrdit, a je to nepravda, že minulá vláda s tímto tématem nepracovala, nebojovala, nesnažila se, neřešila ho a hlavně, že v tom nebyla úspěšná. Když se vrátíme do historie, a tady především odpověď panu předsedovi Okamurovi prostřednictvím pana předsedajícího, první systém kvót, dámy a pánové, byl zaveden na Maltě. Malta byla dotčena krizí, byla ve vleklých problémech a tehdy Evropská komise přišla se systémem kvót. Ten systém kvót na Maltě selhal. Se vším všudy. Když se podíváte následně na zavedení systému kvót pro období našeho vládního angažmá, dělali jsme všechno pro to, abychom nebyli přehlasováni. Do poslední chvíle V4 vypadalo, že budeme jednotní, že Poláci udrží stanovisko s námi. V poslední fázi se rozhodli jít jinou cestou. Přes to všechno, ta jednání jsme vedli, vedli jsme je velmi důkladně, velmi precizně, ta vůle k tomu nebyla.
K té vlastní žalobě, o které hovořil pan premiér Babiš. Víte, když my jsme přijali 12 migrantů, opravdu je jich tady 12, tak nebylo jich 14, 15, 20 ani 30 proto, že jsme je nebyli schopni bezpečnostně prověřit. A ať se na nás někdo zlobí nebo nezlobí, Spojené státy v současné době, pokud prověřují migrující osobu, ta prověrka trvá někdy rok a půl. Po nás se chtělo, abychom tyto lidi byli schopni prověřit v řádu dnů, maximálně týdnů. To jsou prostě bezpečnostní precedenty, na které nemůžeme přistoupit. A já jsem velmi rád, že i vláda Andreje Babiše v tomto trendu pokračuje.
Já jsem taky přesvědčen, že Ministerstvo vnitra má dost důkazů a dost nástrojů k tomu, aby se spolu s experty Ministerstva zahraničí a Úřadem vlády té žalobě bránilo, bude-li k tomu vůle. Na druhou stranu je potřeba se podívat na ten dokument, o kterém tady hovoříme, a ten má dvě polohy. Jedna poloha je materiál, který schválil Evropský parlament, a tam opravdu je systém stálých, permanentních kvót v podobě, která není přijatelná. Když se podíváme na návrh, který jde do Komise a o kterém se nehlasovalo, a já jsem přesvědčen, že vláda, která řídí de facto mandát premiéra nebo ministra vnitra, bude o této věci rozhodovat, tak vybaví oba pány stejným mandátem jako v minulosti, že systém kvót je nepřijatelný.
Podíváte-li se na tu revizi ve druhé části, tak tam je návratová politika. A s touto částí přeci bychom měli souhlasit. Jediná cesta, jak řešit migraci, je návratová politika. Protože pokud ti lidé, kteří jsou ekonomickými migranty a migrují především z Afriky, nabudou jistoty, že budou vráceni, tak jejich tendence a snaha si platit převaděče bude limitně blízká nule. Cesta k řešení migrace pro budoucnost je návratová politika. A to v tom Dublinu je obsaženo. A minimálně s tou částí návratové politiky bychom měli souhlasit.
Pokud se neujmeme návratové politiky jako celoevropského tématu, nebudeme držet společně - a cesta ke společnému řešení je trošku kacířská, a to jsou společná detenční centra v Evropě, vedle nichž bude dejme tomu letiště, z něhož půjde ta návratová politika dělat - pokud se neposuneme k tomuto centrálnímu řešení, tak to bude pro národní státy velmi náročné, velmi drahé a velmi neefektivní. Česká republika v rámci návratové politiky, pokud navracíme jednu takovou migrující osobu, tak to znamená, že s tímto člověkem jedou čtyři, tři lidé, letí v komerčním letu a ta návratová politika je téměř neproveditelná.
Já bych vás moc poprosil, abyste požádali dotčené výbory, Ministerstvo vnitra, jmenovitě pana ministra Metnara, aby přišli specialisté Ministerstva vnitra tuto problematiku do detailu vysvětlit. Myslím, že Ministerstvo vnitra je opravdu plné lidí, kteří se tomu léta věnují, jsou to odborníci na slovo vzatí a byla by velká škoda, abychom neměli šanci slyšet pravdu v té věci, protože tady se o tom hodně hovoří, ale hovoří se o věcech, které pravdivé prostě a jednoduše nejsou.
Já jsem připraven tu debatu vést, jsem připraven debatovat s Piráty, viděl jsem jejich alternativní návrh. Samozřejmě ta digitalizace je potřebná, aby tady bylo možné ty lidi zachytit, evidovat, aby bylo možné se v tom lépe orientovat. Na druhou stranu je také potřebné mít síť informací napříč světem, spolupráci tajných služeb. Protože pokud nejsme schopni ty lidi zaregistrovat a nejsme schopni to dejme tomu s něčím porovnat, tak šance dobrat se pravdy je limitně blízká nule. ***