Čtvrtek 25. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

41.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, potažmo vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté i na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozděleny do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Než dám slovo prvnímu vylosovanému poslanci panu Dominiku Ferimu, tak mi dovolte přečíst několik omluv. Pan poslanec Milan Chovanec se omlouvá z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů, paní poslankyně Lucie Šafránková se omlouvá od 14.30 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Radek Rozvoral se omlouvá z odpoledního jednání z důvodu jednání podvýboru pro sport, kterého je členem, pan poslanec Aleš Juchelka se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Pavla Golasowská se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 14.30 do konce jednání a zítra na celý den, pan poslanec Jiří Kohoutek se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů a paní poslankyně Věra Adámková se omlouvá dnes mezi 14.30 a 22. hodinou z pracovních důvodů.

Nyní tedy dávám slovo panu poslanci Dominiku Ferimu, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji velmi za slovo, pane předsedající. Je to pro forma, pan předseda vlády je omluven.

Vážené dámy a pánové, rád bych využil tohoto prostoru k otevření problému přípravy novely služebního zákona. Pan premiér ani pan ministr tu bohužel nejsou, aby nám vysvětlili, proč zákon, který sliboval stabilitu a profesionalitu státní správy, je měněn vládou, která nezískala důvěru této Sněmovny, navíc v pětidenním připomínkovém řízení se zúžením počtu připomínkových míst a navíc bez provedení hodnocení dopadu regulace.

Není zvykem zde diskutovat návrhy zákonů, které ještě ani neposvětila vláda, ale podřízení státního tajemníka přímo pod premiéra není věc, která by nás mohla nechat chladnými. Žijeme bohužel v době, kdy vláda rozhoduje o vyhazovu odborných náměstků na brzkých ranních schůzích bez předchozího avíza. Shodou okolností jde navíc o ty náměstky, kteří nemají stranické legitimace hnutí ANO.

Naivní je představa, že zřízení nového ředitelství nebude nic stát, a proto se raději neprovádí RIA. Řada problémů služebního zákona, na které bylo poukazováno, není v novele řešena vůbec nebo jsou navrhovanými změnami dokonce prohlubovány. Jiné problémy jsou adresovány a jistě toho bude využito jako argumentu, proč je nutné novelu schválit v předloženém znění.

Z širšího pohledu je situace kolem státní služby znepokojivá také v kombinaci s osekáváním vnějšího připomínkového řízení a odstraňováním řady dosud funkčních nástrojů kontroly kvality vládní legislativy. Jejich zhodnocení přenechávám rektorovi prof. Vladimíru Smejkalovi, který je na stránkách časopisu Právní rádce označil za nejhloupější legislativní aktivitu v roce 2017. A není úplně snadné se do tohoto výběru dostat, když na to má vláda jen čtrnáct dní. Ale zvládla to. Pro kontext si zaslouží zmínku v kuloárech diskutované obměny Legislativní rady vlády, která pro jistotu není v současnosti svolávána vůbec nebo se její zasedání ruší.

Vážené dámy a pánové, moje dotazy jsou možná předčasné, ale nic to nemění na jejich významu pro českou veřejnou správu a legislativní proces. (Čas, pane poslanče.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

S další interpelací vystoupí poslankyně Markéta Pekarová Adamová, která byla vylosována na druhém místě. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére v demisi, plánované převedení agendy protidrogové politiky z Úřadu vlády pod gesci Ministerstva zdravotnictví považuji za riskantní krok, který může mít celou řadu negativních dopadů. Protidrogová politika je meziresortní záležitost. Koordinace několika ministerstev, která se problematikou zabývají každé z jiného úhlu pohledu, se velmi těžko bude dát řešit jen z jednoho z nich. Začne se dít přesně to, co vy tak často kritizujete. Do problematiky se promítne boj mezi resorty, resortismus se pak logicky projeví na kvalitě řešení protidrogové problematiky.

Důsledky v tomto případě mohou být skutečně velmi negativní a dopadnout na celou společnost. Jedním z nich může být zvýšení rizika šíření infekčních onemocnění. Odbor protidrogové politiky v rámci své působnosti prosazuje všechny druhy prevence, včetně například principu harm reduction, jehož cílem je minimalizovat, omezit či zmírnit riziko život a zdraví ohrožujících infekcí včetně například AIDS nebo žloutenky typu B a C. Pokud například tato část protidrogové politiky nebude fungovat správně, hrozí riziko zvýšeného výskytu použitých injekčních stříkaček na veřejných prostranstvích a s tím spojené riziko šíření infekčních nemocí.

Vážený pane premiére v demisi, chci vás tímto vyzvat, abyste neboural funkční systém, který zde byl přes dvě desetiletí budován. Zaštiťujete se efektivitou, nicméně systém je efektivní právě v této své stávající podobě a plní dobře svou funkci. Žádám vás o sdělení, jak se k této věci postavíte a případně, pokud jste rozhodnut přesun učinit, tak jak zajistíte, že bude fungovat koordinace ministerstev, že služby budou i nadále transparentně financovány a že zkrátka systém bude dobře fungovat.

Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Předseda vlády je omluven, takže také vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, minulý čtvrtek jsem se vás dotazovala ve věci vašeho výroku na adresu pánů Mynáře a Nejedlého, kteří dle vás dělají byznys na hlavu pana prezidenta Zemana. Zeptala jsem se vás, co s tímto jako předseda vlády uděláte, ale bez adekvátní odpovědi, což je ze zpětného pohledu do sněmovních stenozáznamů patrné. Zřejmě došlo k nepochopení podstaty mé otázky. Přitom jste jedno možné opatření odmítl, nesouhlasné stanovisko s návrhem novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky.

V první řadě by mě zajímalo, jaký je zdroj vašich informací ohledně toho, že pánové Mynář a Nejedlý dělají byznys na hlavu prezidenta Zemana, a dále mě zajímá také to, přesně jakého jednání se tito pánové podle vašich informací dopouštějí, resp. dopouštěli. Pokud by k tomu opravdu docházelo, vyvstává otázka, zda ve svém osobním zájmu dokonce také neovlivňují některé zahraničněpolitické či vnitropolitické kroky prezidenta Zemana. To by bylo v rozporu se zájmy České republiky a pochopitelně by se takovým jevem měla zabývat také vláda, která je vrcholným orgánem moci výkonné. V každém případě je zcela nezbytné, abyste vyjasnil, jakého problematického jednání se prezidentův kancléř a poradce podle vašich informací dopouštějí.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. I vám předseda vlády, který je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Ivan Bartoš a připraví se s poslední interpelací opět paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já bych chtěl ještě poděkovat paní poslankyni Pekarové Adamové, že toto téma spolu s námi zvedla.

Vážený pane premiére, v uplynulých týdnech jsme měli možnost zaznamenat některé radikální kroky, které jste společně se svým kabinetem začal konat. Nejviditelnějším příkladem je aktuálně plánovaný přesun odboru protidrogové politiky z Úřadu vlády pod Ministerstvo zdravotnictví. Z pohledu samotného fungování odboru, ale i z pohledu celé řady expertů z českého i zahraničního prostředí se jedná o naprosto kontraproduktivní a dle Pirátů dokonce účelový krok, který má za cíl degradovat a zcela oslabit českou protidrogovou politiku. Kromě mnohého dalšího navíc hrozí, že dojde k výraznému omezení finančních prostředků, které jdou do služeb, jež denně pomáhají lidem v terénu.

Obrátil jsem se na vás s dopisem, ve kterém jsem předložil relevantní argumenty hned ve čtyřech oblastech. Děkuji za vaši odpověď. Nicméně ta odpověď problémy spíše relativizuje a z mého pohledu je vaším cílem spíše zamést celou věc pod koberec. Žádám vás tedy touto cestou o skutečné zodpovězení mých otázek.

1. Konzultoval jste tento návrh na přesun odboru s nezávislými odborníky z praxe, tedy mimo vlastní tým lidí? Pokud ano, tak s kým a jaké uvedli argumenty? Měl jste čas se sejít s ředitelem odboru a vyslechl jste si jeho argumenty?

2. Jakým způsobem si představujete fungování tohoto mezirezortního odboru pod úzce profilovaným Ministerstvem zdravotnictví, zejména pak v oblastech týkajících se policie, legislativy, tvorby sítě služeb, spolupráce s věznicemi či dalšími tématy s přesahem na mezinárodní politiku. Úřad vlády dnes řeší politiku hazardu, tabáku, alkoholu spolu s drogami nelegálními. Myslíte si, že toto bude dál možné z pozice pouhého ředitele odboru MZ ČR, kterým se má dosavadní ředitel Vobořil stát?

3. Z jakého důvodu po mé intervenci následovala na odboru kontrola NKÚ, když na odboru byla nedávno a její závěr byl takový, že odbor funguje příkladně a je zcela transparentní? (Upozornění na čas.) Upusťte prosím od tohoto kroku a otevřete znovu debatu nad vaším původním záměrem. Vyslechněte si skutečné argumenty expertů.

Děkuji za vaši odpověď a váš čas.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A nyní s poslední interpelací, co se týče interpelací na pana premiéra, vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. A panu poslanci Bartošovi jenom sdělím, že předseda vlády je omluven a odpoví mu v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, díky ústavní změně, ke které došlo před pěti lety, není možné, aby hlava státu rozhodla o udělení takzvané aboliční milosti, která znamená konec trestního stíhání, bez kontrasignace premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Vyjádřeno srozumitelněji, prezident Zeman už nemůže sám o sobě rozhodnout, že něčí trestní stíhání bude zastaveno. Vždy k tomu potřebuje podpis některého z členů vlády. Prakticky jde o vyjádření odpovědnosti, kterou vláda za zastavení už zahájeného trestního stíhání přebírá. Vychází se z toho, že pokud už se odpověď na otázku, zda a kým byl spáchán trestný čin, nemáme dozvědět od soudu, pokud má být smetena se stolu práce policie a státního zastupitelství, musí se na zastavení trestního stíhání shodnout vláda s prezidentem. Takový trestně stíhaný se totiž vlastně postaví mimo zákon, mimo právo, nad právo.

A právě o něčem takovém se v poslední době hodně mluví a mluví se o tom v souvislosti s kauzou Čapího hnízda. K prezidentu Zemanovi máte blízko, to není tajemství, a riziko udělení milosti vám jako trestně stíhanému premiérovi a jeho nejbližším už není malé. V takovém případě by ovšem musela na sebe vzít odpovědnost za tento akt celá vláda. A jak jistě chápete, to není maličkost.

Já se vás proto ptám, pane premiére, jak byste v takovém případě hlasoval? Zda byste v kauze Čapího hnízda milost pro sebe a své nejbližší podpořil, nebo nepodpořil. A zajímá mě také, jaké důvody vás k převzetí nebo nepřevzetí odpovědnosti za udělení takové milosti vedou. Ve hře je přece zásada rovnosti před zákonem. Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni také za perfektní dodržení času. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Tímto upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády, co se týče interpelací. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám tedy pana poslance Ondřeje Profanta, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Olga Richterová a zároveň také paní ministryně Jaroslava Němcová. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, já se vás chci zeptat na otevřená data. Otevřená data jsou fenomén moderní doby, který přispívá k transparentnosti veřejné správy. Vy jste to reflektovali v programovém prohlášení vaší vlády také. Ale jedná se i o prvek vnitřní kontroly a spolupráce mezi institucemi, který je velmi důležitý. Je důležitý pro zpětnou kontrolu, pro srovnávání pracovišť, pro práci novinářů a tak dále.

Já vím, že vy osobně jste se ve svém minulém působení open daty zabýval okolo zdravotních pojišťoven. Nicméně v rámci vašeho rezortu je Ústav zdravotnických a informačních statistik České republiky, který poněkud žije v minulém století. Myslím si, že jeho statistická práce je poněkud špatná. A i oni sami přiznávají, že v mnoha ohledech mají data nepřesná, což uvádějí jako jeden z argumentů, proč je nezveřejňují. Myslím si, že je namístě, abychom měli data přesná, aby tento ústav plnil svou činnost, to znamená, shromažďoval přesná data a zveřejňoval je v dané kvalitě. Proto se vás chci zeptat, jaké máte plány v této oblasti ve vašem rezortu a pak ještě a přihlédnutím k tomu ÚZISu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, děkuji. Slovo má ministr zdravotnictví, ministr Vojtěch. Prosím pane ministře, máte vašich pět minut. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, skutečně musím souhlasit s panem poslancem, že problematika otevřených dat je velmi akcentována i v programovém prohlášení vlády. Myslím, že to je velmi důležitá oblast, a dělám vše pro to, abychom ta otevřená data publikovali. Asi je třeba je rozdělit na několik částí.

Jsou data, která skutečně není problém zveřejňovat, a už jsem zahájil vlastně hned po svém nástupu práce na tom, abychom to dělali, a to jsou data o hospodaření rezortu, ministerstva, data o jednání nejrůznějších komisí, kterých je celá řada, přístrojové komise, která rozděluje přístroje, tak aby bylo zřejmé, na základě čeho, na základě jakých dat rozděluje tyto přístroje v rámci republiky a podobně. Já jsem působil několik let na Ministerstvu financí, kde jsme open data poměrně výrazně používali, respektive zveřejňovali, a chci se inspirovat právě ve spolupráci s kolegy z rezortu financí na tom, abychom to vytvořili podobným způsobem. Ostatně Ministerstvo financí za toto dostalo i několik cen v rámci transparentnosti. Takže já určitě toto chci zavést i na Ministerstvu zdravotnictví.

Pak jsou data, která se týkají různých registrů, jsou to různá epidemiologická data, data o zdraví populace, výkonnosti a stavu sítě poskytovatelů a podobně. To jsou ta data, která spravuje ÚZIS, tedy Ústav zdravotnických informací a statistiky. Tam už v minulosti nějaké kroky byly učiněny tak, aby tato data byla také dostupná, sloužila občanům, případně nějakým subjektům, které se zabývají výzkumem a hodnotí zdravotní péči v České republice. Vznikla celá řada portálů, které mají nějaká validovaná data plošně zveřejňována, publikována. Uvedl bych například nový portál Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, nový portál mapující paliativní péči a data o péči na konci života pacientů, portál, který je připravený pro každý region České republiky publikující otevřená data o zdraví obyvatel, výkonnosti poskytovatelů zdravotních služeb a stavu sítě, rozsáhlý portál o epidemiologii nádorů, a pak jsou to otázky hlukových map a podobně. Takže něco se udělalo, není úplně pravda, že by se nic neudělalo, těch on-line platforem aktuálně je více než deset a s těmito platformami ÚZIS do konce roku fakticky nahradí ten zastaralý formát publikací nejrůznějších tabulkových přehledů a ročenek.

Tady v tom směru souhlasím s panem poslancem, že skutečně ta předchozí činnost byla jak z minulého století, byla to velmi primitivní data, která se nedala příliš používat pro ten záměr otevřených dat, aby se s nimi dalo pracovat. Ale tady na tomto místě mohu slíbit, že do konce roku skutečně tyto on-line platformy s open daty nahradí ten zastaralý systém formátu publikací nejrůznějších tabulkových přehledů a ročenek, jak jsem již řekl.

A pak jsou samozřejmě citlivá data, to jsou ta primární data, která vlastně vycházejí ze statistických šetření rezortu a ze zdravotnických registrů, která bohužel nejde podle platných zákonů, zejména podle zákona o ochraně osobních údajů nebo zákona o státní statistické službě, zveřejnit. Ale v tuto chvíli připravujeme věcný návrh zákona o elektronickém zdravotnictví, taktéž věc, kterou jsem zahájil bezprostředně poté, co jsem nastoupil na rezort zdravotnictví, protože si myslím, že potřebujeme elektronizovat, potřebujeme skutečně ta data sdílet a sdílet i některá data, pokud je to možné a odpovídá to zákonu zejména na ochranu osobních údajů, tak je sdílet s veřejností. Myslím si, že na základě tohoto zákona skutečně to bude možné, tato data bezpečně publikovat, ale je k tou nutná změna legislativy.

Takže myslím, že to není, že bychom nic nedělali. Jsem na resortu krátce, to určitě víte, ale chci se inspirovat, říkám, jednak tím, co dělaly ostatní resorty třeba v minulých letech, a jednak skutečně chci tlačit ÚZIS k tomu, aby ty on-line platformy s otevřenými daty byly, a byly přístupné. Byly přístupné jak veřejnosti, tak různým třeba organizacím, které se zabývají výzkumem ve zdravotnictví, a bude to tak skutečně do konce roku 2018 s tím, že samozřejmě k tomu pracujeme i na různých dalších projektech v rámci pracovní skupiny pro otevřená data při Radě vlády pro informační společnost. Například budeme zveřejňovat informace obsažené v evidenci registrovaných léčivých přípravků nebo v národním registru poskytovatelů zdravotních služeb a registru zdravotnických prostředků, který spravuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a podobně.

Takže pracujeme na tom a dejte nám trošku času. Ale doufám, že splníme očekávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane ministře, děkuji za dodržení času. A já se ptám pana poslance Ondřeje Profanta, zdali má zájem o doplňující otázku. (Domluva mimo mikrofon.) Nemáte zájem o doplňující otázku. Takže vyzývám tedy další, druhou v pořadí, paní poslankyni Olgu Richterovou, která bude interpelovat ministryni Jaroslavu Němcovou, a připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já bych se ráda zeptala na fungování Úřadu práce, je to tedy na paní ministryni Němcovou, s tím, že je to správní úřad, který má celostátní působnost, a jak dneska funguje, tak my jako Sněmovna jsme jediné místo, které skutečně může přispět ke zlepšení toho fungování. Já jsem členka výboru pro sociální politiku a věřím, že se tam tomu budeme věnovat. Ale ty věci se dějí právě teď, tak využiji tuhle příležitost, abych se zeptala, jestli paní ministryně ví, že dneska nejsou dávky vypláceny v termínech, že v situaci, kdy my jako lidé, jako běžní občané musíme dodržet každou lhůtu ve vztahu ke státu, tak právě třeba Úřad práce ty lhůty nedodržuje velice často a lidé pak mají veliké problémy. Nemají z čeho platit. Dneska o tom byla velká reportáž na Radiožurnálu, o tom, jak v důsledku nevyplácených dávek od října minulého roku vlastně dluží pak klientky třeba v azylových domech, a ten azylový dům se pak dostane do obrovských potíží. Je to systémový problém. Nejedná se o jednu nějakou pobočku třeba v nějaké jedné městské části Prahy, je to po celé republice. Ozývají se mi lidé z Liberce, ozývají se mi lidé z Hradce Králové. Evidentně je všude systémově podstav. A jde přitom o rodiče malých dětí, kteří tam čekají v hodinových frontách, často od brzkých ranních hodin. Jde o pěstouny, jde o lidi se zdravotním postižením, o lidi v hmotné nouzi, jak už bylo řečeno.

Takže moje otázka je, jaký je důvod. A ten dlouhodobý podstav také má nějakou kořenovou příčinu, to není příčina sama o sobě, že to nikdo nechce dělat. Tam musí být důvod, proč to nikdo nechce dělat. Jak je to systémově nastaveno, jak ti zaměstnanci mají šanci komunikovat s vedením, jaká probíhá komunikace. Já věřím, že se tomuhle budeme věnovat na výboru pro sociální politiku, ale prosím i o odpověď, co vy s tím jako paní ministryně budete dělat. Je to velký problém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji, paní poslankyně. Slovo má ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Paní ministryně, prosím, vašich pět minut.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Dobrý den, vážená paní poslankyně, vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, pánové poslanci. Já moc děkuji za dotaz, paní poslankyně. Ano, je pravda, úřady práce jsou v mé gesci. Abych vám to přiblížila, tak jedná se celkem o 350 pracovišť, která vyplácejí, administrují nepojistné dávky. V těchto 350 pracovištích v celé republice pracuje 5 184 zaměstnanců. Měsíčně tito zaměstnanci zadministrují jeden a půl milionu dávek. Pro vaši informaci, je to asi v průměru 300 dávek měsíčně - každý zaměstnanec, který je na přepážce, to znamená minimálně 14, 15 dávek každý den. To znamená, ty informace, které prozatím z Úřadu práce mám, že nějaká proměnlivá čekací doba, průměrná čekací doba je kolem půl hodiny, tak ta čísla zatím tomu odpovídají. Jinak ty dávky, jedná se o 6 miliard korun měsíčně.

Uvědomuji si možné problémy v souvislosti, teď přechodně v souvislosti s nabytím účinnosti nových legislativních změn od počátku letošního roku, a to zejména v oblasti například dávek státních sociálních podpor, příspěvku na bydlení a přídavků na dítě případně. Cílem těchto legislativních změn bylo reagovat na aktuální příjem rodin a na jejich životní situaci, kdy v současné době například v oblasti přídavků na dítě je nyní rozhodující pro výši příspěvku poslední čtvrtletí, nikoliv celý kalendářní rok, jak tomu bylo dosud. V této souvislosti však může dojít ke kumulaci klientů zejména v některých dnech na některých konkrétních pracovištích, jak říkala paní poslankyně.

Celou situaci velmi pozorně monitorujeme. Já jsem již několikrát od začátku ledna byla v terénu, byla jsem na klientských pracovištích, procházela jsem to s klienty. Takto fatální nedostatky - o nich nemám informace. Účastním se pravidelně, zároveň i náměstci, porad krajských ředitelů úřadů práce, generální ředitelka každý týden na poradě mojí. Jsme ale připraveni v průběhu prvního čtvrtletí vyhodnotit i dopad těch legislativních změn, které jsou účinné od 1. ledna, a určitě přijmeme případně opatření. Nicméně se v tuto chvíli nedomnívám, že by to byly jakési systémové nedostatky.

Paní poslankyni poprosím, pokud má konkrétní zkušenosti nebo konkrétní dotazy z terénu, tak poprosím případně o písemný dotaz a zcela jistě prověřím a určitě se tomu budeme věnovat i na sociálním výboru, kde se potkáváme a budeme se velmi pravidelně vídat.

Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já děkuji paní ministryni a táži se paní poslankyně Olgy Richterové, zdali má doplňující otázku. V případě, že ano, vaše jedna minuta. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Mě ještě napadla doplňující otázka, jestli se tedy kromě vyhodnocení toho, jak se teď promítají ty legislativní změny, jestli se také chystá vyhodnocení těch běžných úkonů, které se dělají teď, typu, něco, co znám já sama osobně, když se dává žádost o prodloužení rodičovské, což je jenom jeden podpis, kdyby se dalo komunikovat elektronicky, tak dneska to právě na těch přetížených pobočkách znamená desítky hodin čekání s těmi malými dětmi, tak jestli se chystá vyhodnocení toho, aby se digitalizovala, elektronizovala státní správa tímto vstřícným směrem, aby například žádost o prodloužení rodičovské šla podat datovou schránkou. Dneska opravdu, i když se člověk hodně snaží, je opravdu informovaný, tak zjistí, že to nejde.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně chce odpovídat, tak vaše dvě minuty. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Určitě ano, ještě odpovím paní poslankyni a vám všem. Takovou analýzu jsem zadala samozřejmě na úřadech práce a opravdu se tomu budeme věnovat. Vím, že legislativní úpravy můžou přijít až v nějaké době, další digitalizace ještě asi v delší době. Nicméně - a vím, že to lidi neuspokojí - to znamená, po nějakém prvotním vyhodnocení se budeme snažit třeba jako první určitě zavést případně na pobočkách nebo na klientských pracovištích, kde to bude nutné, třeba i organizační změny, případně třeba, já nevím, prodloužení časů vyhrazených pro klienty a tak dále. Takže určitě ano.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Nyní vyzývám pana poslance Jakuba Michálka, aby přednesl interpelaci na ministra dopravy Dana Ťoka, a připraví se pan poslanec Petr Gazdík, který bude interpelovat nepřítomného ministra Roberta Pelikána.

Promiňte ještě, pane poslanče, přečtu jednu omluvu. Od 15.05 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marek Výborný. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl ve své interpelaci věnovat otázce digitální ekonomiky. Digitální ekonomika je fenomén, který zasáhl spoustu oblastí lidského konání počínaje ubytováním. Týká se i takzvané sdílené přepravy, to znamená, že si lidé pomocí aplikací ve svém telefonu objednávají přepravu např. služeb, jako je Uber, Liftago, Taxify. Těch služeb je spousta a vzniká tam poměrně zajímavý nový ekonomický segment.

Já už jsem přibližně před rokem oslovil předsedu vlády pana Sobotku a ministra dopravy pana Ťoka s tím, aby vláda se touto oblastí zabývala, připravila nějaká nová pravidla, protože když nám tady vznikne nový fenomén, tak by bylo absurdní, abychom se snažili ho natlačit do těch starých pravidel. To by bylo, jako kdyby se po vynálezu auta snažila vláda aplikovat na auta stejná pravidla jako na koňské povozy. To zkrátka nejde. Je potřeba připravit novou legislativu. A bohužel vláda pracuje na této legislativě velmi pomalu.

Já jsem požádal pana ministra. Obdržel jsem od něj výpisy z deseti pracovních schůzek, které měl se zástupci zájmových organizací, a tam je vidět, že se to točí pořád dokolečka, protože každá ta zájmová skupina si samozřejmě chce prosadit své zájmy. Tak to opakují pořád dokolečka a k ničemu to nesměřuje. Já si myslím, že zodpovědnost za zákony České republiky mají politici, kteří jsou voleni ve volbách.

Chtěl jsem požádat pana ministra, aby vytvořil nějakou pracovní skupinu, abychom se na půdorysu této pracovní skupiny zabývali digitální ekonomikou a dali dohromady návrh novely zákona o silniční přepravě, který by upravoval tyto nové fenomény a který by byl schválen co nejdříve, protože každý další den (upozornění na čas), který nejsou dobré zákony schváleny, znamená, že tady dáváme prostor společnostem, které podnikají nelegálně a poškozují české podnikatele. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji, pane poslanče. Pan ministr není přítomen a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Takže nyní vyzývám pana poslance Petra Gazdíka, aby interpeloval ministra Roberta Pelikána. Připraví se pan poslanec Jan Farský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Gazdík: Vážený pane nepřítomný ministře, podobnou interpelaci uplatnila moje kolegyně Věra Kovářová na pana premiéra Andreje Babiše, ale kvůli jeho nepřítomnosti bohužel nedostala odpověď. Já proto prosím o odpověď alespoň písemně a předem prosím, aby ta odpověď byla jasná, ano, či ne.

Ptám se vás. Před pěti lety se změnila pravidla udělení aboliční milosti a o konci trestního stíhání nemůže nyní hlava státu rozhodnout sama, ale jen se souhlasem premiéra nebo jím pověřeného ministra. Nyní se o této možnosti u některých členů vlády mluví, a proto se ptám. Pokud by se pro to prezident Zeman rozhodl, spolurozhodoval by paradoxně sám obviněný premiér nebo ten, koho tím obviněný premiér pověří, a odpovědnost za tento akt by tak na sebe vzala celá vláda. Jak byste prosím v tomto případě hlasoval konkrétně vy, pane ministře? Pro udělení aboliční milosti? Pro, nebo proti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane poslanče, děkuji. A pan ministr Robert Pelikán, který je nepřítomný vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Tak.

Teď vyzývám pana poslance Jana Farského, aby interpeloval pana ministra Roberta Pelikána, a připraví se pan poslanec Ivan Bartoš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený nepřítomný pane ministře spravedlnosti bez důvěry v demisi, dovolte mi, abych se zeptal na vyjádření obviněného předsedy vlády, které pronesl v pátek 19. ledna na půdě Poslanecké sněmovny, kdy ohlásil, že v České republice si lze objednat stíhání, a tímto tak ne nepřímo, ale zcela přímo obvinil orgány činné v trestním řízení, a to v jeho případě minimálně policisty a dozorující státní zástupce dokonce z vrchního státního zastupitelství v tom, že jsou snad součástí mafie nebo mafií ovládáni.

Jsem přesvědčený o tom, že i vy jste byl tím vyjádřením tak zaskočen, že jste ani nemohl reagovat, a v pátek jsme se vašeho vyjádření k tomu nedostali. Vzhledem k tomu, že už uplynulo od té doby šest dní, tak doufám, že už jste učinil nějaké kroky, aby tomuto bylo zamezeno. Aby buďto tato dezinformace, která měla být jenom součástí obhajovací řeči obviněného, abyste ji dokázal dementovat, případně abyste dokázal vyloučit, že něco takového se v České republice děje.

Ty základní důvody pro to, proč z mého pohledu musíte zakročit, jsou dva. Jeden je vnitrostátní. Ve chvíli, kdy druhý nejbohatší občan České republiky říká, že je si možné zaplatit trestní stíhání, tak je zřejmé, kdo nejlépe umí zaplatit a kdo si je může objednávat, a zároveň tím pádem je běžným občanům spravedlnost odepřena. A je důležité, abyste tuto odpověď dal i z pozice postavení České republiky v Evropě, protože aby Česká republika měla toto znaménko (upozornění na čas), je pro Českou republiku nesmírně škodlivé.

Děkuji za odpovědi, ve kterých shrnete, jaké kroky jste udělal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji, pane poslanče. Pan ministr je omluven, takže vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní vyzývám pana poslance Ivana Bartoše, který bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha, a připraví se paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová opět na pana ministra Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Vážený pane ministře, obracím se na vás přímo ve věci plánovaného kroku vlády, ve které jste ministrem. Jedná se o naprosto neodborný zásah do fungování odboru protidrogové politiky, resp. jeho přesunu z Úřadu vlády na Ministerstvo zdravotnictví. Tento krok je dle názoru odborné veřejnosti i Pirátů nebezpečný. Já jsem v minulých týdnech komunikoval s předsedou vlády Ing. Andrejem Babišem, obracím se nyní i na vás. Na vládu jsem zaslal dopis a tam jsem zmínil čtyři relevantní oblasti, které jsou tímto plánovaným a hlavně již zahájeným krokem zásadně ohroženy. Věřím tedy, že můj dopis byl s vámi konzultován a s výhradami i rizikem dopadů jste již předem obeznámen. Žádám vás tedy o reakci na své následující otázky v této věci.

Za prvé. Jak vznikl záměr této restrukturalizace a kdo byl jejím iniciátorem a zda existuje záznam z nějakého jednání či důvodová zpráva k tomuto rozhodnutí.

Za druhé. Pokud by mělo nakonec k přesunu dojít, existuje nějaký plán začlenění veškeré agendy pod ministerstvo? Je možné opozičním poslancům tento dokument zpřístupnit ve specifickém režimu, popř. vyvrátit naše obavy?

Za třetí. Kromě rozpočtu odboru, který bude tímto krokem přesunut z ÚV na Ministerstvo zdravotnictví, a dojde tedy k naplnění optické potřeby šetřit na vládě, můžete sdělit konkrétní problémy v současném pozitivně hodnoceném nastavení, které přesuny řeší, a skutečné benefity, které přinese tato restrukturalizace?

A za čtvrté. Je známo, že se brzy bude připravovat draft nové národní strategie na příští desetiletí. Jak zajistíte za Ministerstvo zdravotnictví, že takto závažný dokument s dopadem na takto dlouhé období bude mít dostatečnou pozornost a bude garantovat moderní přístup, když máme bohužel zkušenosti s dlouhodobou neschopností Ministerstva zdravotnictví podobné problémy systémově řešit?

Děkuji za vaše odpovědi, které jistě zajímají jak mě, tak odbornou veřejnost, organizace, které s odborem protidrogové politiky pod Úřadem vlády spolupracují. (Upozornění na čas.) I naše mezinárodní partnery v této oblasti. Za odpověď děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, panu poslanci Bartošovi. Slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, vašich pět minut. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče, v prvé řadě musím říci, že mám pocit, že se tady trošku odehrává bouře ve sklenici vody, protože skutečně zatím nepadlo žádné rozhodnutí o této věci. Nikterak vláda nerozhodla. Není zde žádné rozhodnutí, že se ten odbor skutečně přesune pod Ministerstvo zdravotnictví. Otevřela se zatím pouze diskuse, ta diskuse se vede. Příští týden proběhne několik jednání včetně jednání pana premiéra s panem Vobořilem a dalšími. Já sám se sejdu s Asociací neziskových organizací. Takže je to spíše myšlenka.

Ta myšlenka je vedena tím, že Úřad vlády by měl spíše fungovat jakožto určitá servisní organizace pro vládu, pro premiéra a že ty agendy, které jsou tam věcné, by měly jít na věcné rezorty. A já si nemyslím, že se protidrogová politika netýká zdravotnictví. Naopak, závislost je primárně nemoc, a proto musíme cílit skutečně primárně na ten zdravotní systém tak, aby fungoval, aby pak byla prevence těch negativních vlivů na kriminalitu, sociální dopady apod. Ostatně, když se podíváme v EU, tak většina států má tuto problematiku řešenou pod ministerstvem zdravotnictví. Dělal jsem si analýzu. Sedmnáct států má protidrogovou problematiku pod ministerstvem zdravotnictví, pouze čtyři pod premiérem, resp. pod nějakým úřadem vlády. Takže není pravdou, že by to byla nějaká anomálie i v tom evropském kontextu. Tím já neříkám, že to dneska nefunguje nějak zásadně dobře. Ale nemyslím si, že to, že se ta... případně, neříkám, není to zatím vůbec potvrzeno, že by se ta agenda přesunula na Ministerstvo zdravotnictví, že by to mělo nějaký zásadní dopad.

Ostatně Ministerstvo zdravotnictví už dnes je koordinátorem např. oblasti tabáku a alkoholu. To spadá do sekce Ministerstva zdravotnictví a je tomu tak i v jiných státech. Jsme gestorem právních předpisů v oblasti protidrogové politiky a na Ministerstvu zdravotnictví jsou plně funkční i meziresortní skupiny k problematice alkoholu a tabáku, kde zasedá Ministerstvo školství, práce a sociálních věcí, dále vnitra atd. Takže už dnes vedeme určitou agendu protidrogové politiky, která má ten nadresortní, meziresortní charakter, fungují tam tyto skupiny a nemyslím si, že by to fungovalo nějak zásadně špatně. Takže určitě nechceme nic bourat, chceme to spíše zefektivnit.

Pravdou je, že dneska skutečně ta protidrogová problematika má několik hlav. On ten odbor protidrogové politiky na Úřadu vlády skutečně není jediný. Je tady to Ministerstvo zdravotnictví, které má určitou gesci, má na to i peníze v rozpočtu, tzn. jsou alokovány prostředky na několik míst. A teď je otázka, co je efektivní, jestli by nebylo lépe skutečně řídit tu oblast z jednoho místa, tak aby to bylo efektivnější. Ostatně i ty dotační programy, které my spravujeme, a také spravujeme některé dotační programy v oblasti protidrogové politiky, tak fungují. My vypisujeme dotační programy a i v rámci hodnocení Nejvyššího kontrolního úřadu tyto všechny dotační programy k protidrogové politice na Ministerstvu zdravotnictví byly hodnocené jako transparentní a nebyl k nim vznesen žádný negativní komentář ze strany NKÚ.

Nemyslím si, že ta věc je černobílá. Jak říkám, znovu opakuji, bude probíhat diskuse. Příští týden je několik jednání a určitě nic není rozhodnuto. Co si ale myslím, je to, že by skutečně ta věc měla být řešena z jednoho místa, tak aby byla efektivní a ta protidrogová politika fungovala, a myslím si, že může fungovat velmi dobře jak v rámci Úřadu vlády, tak i v rámci Ministerstva zdravotnictví.

Pokud jde o ty konkrétní otázky, tak případně vám je mohu odpovědět ještě písemně, ale myslím si, že ten základ jsem řekl. Ale skutečně je třeba říci, že nic není rozhodnuto.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Já se táži pana poslance Bartoše, zdali má zájem o doplňující otázku. Ano. Pan poslanec Bartoš si přeje doplňující otázku, takže vaše jedna minuta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já jsem chtěl prvně poděkovat panu ministrovi, že je přítomen a že zodpověděl mé otázky. Já mu samozřejmě ten dokument pošlu. Předpokládám, že ten dopis má. A chtěl jsem se zeptat, a ta otázka na to směřovala, jestli na toto jednání nepůjde pouze pan premiér Babiš a pan Vobořil, ale skutečně jestli k tomu budou přizváni i lidé, kteří jsou relevantní v oboru, třeba i naši zahraniční partneři. Protože Česká republika je sice jedna ze čtyř, jak jste tady zmínil, ale právě to umístění pod Úřad vlády je hodnoceno jako velmi pozitivní a funkční oproti úzkoprofilovému zaměření Ministerstva zdravotnictví.

Takže moje otázka zní, jestli do debaty budou začleněni odborníci v daném oboru, nebo to bude debata spíše politická, pouze mezi premiérem Babišem, příp. vámi a panem Jindřichem Vobořilem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci. Pan ministr si přeje reagovat. Takže pane ministře, máte dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že jsem to řekl. V pondělí mám jednání s asociací, která se jmenuje A.N.O., Asociace neziskových organizací. Vyžádali si schůzku se mnou. Takže tam budou organizace, které se taktéž zabývají protidrogovou problematikou, a budeme to řešit. Takže skutečně to není jenom na té platformě premiéra a pana Vobořila. Já si ani nemyslím, že to je o osobě pana Vobořila. Jsem spíš trošku zklamaný z toho, že on možná až příliš tu věc medializuje, říkám, ve chvíli, kdy ani není nic rozhodnuto, ale to je samozřejmě jeho věc. Ale skutečně se budeme bavit i s těmi, jak říkáte, odborníky nebo organizacemi, které se zaměřují právě na boj proti drogám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní vyzývám paní poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou, která bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha, a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová, opět to bude interpelace na pana ministra Adama Vojtěcha. Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já volně navážu na své předřečníky, protože se ptám vlastně na totéž, proto mám i výhodu některých zodpovězených otázek a ty vzbuzují trošičku další.

Mě by totiž zajímal, pane ministře, skutečně váš názor. Jaký je váš osobní názor na to, jak by se tato problematika měla řešit. Vy jste tady říkal, že v mnoha zemích se jedná o problematiku, která spadá pod zdravotnictví, ale už tady správně pan kolega Bartoš poznamenal, že to je právě náš systém, který je i v zahraničí velmi chválen a považován za ten nejlepší možný. Protože protidrogová politika je opravdu záležitost mezioborová, meziresortní. Nejedná se pouze o problematiku zdravotní, ale především o problematiky sociální, výchovně vzdělávací, kontrolní nebo také represivní. Proto považuji krok, který je zamýšlen, za skutečně špatný a současný model naopak za ten, který bychom si měli chránit a měli bychom se snažit jej nebourat.

Koordinace různých ministerstev se z jednoho z nich dělá velmi komplikovaně, je-li to vůbec možné. Těžko si totiž představit, jak bude Ministerstvo zdravotnictví řešit např. problematiku prodeje drog přes internet, který se stává novodobým fenoménem a patří mezi stále častější způsob distribuce drog mezi mladými lidmi. Nebo jak se může Ministerstvo zdravotnictví podílet na řešení vzrůstajícího počtu dětí a mladistvých, kteří hazardují a prohrávají peníze na internetu prostřednictvím různých sázkových her, problematiku distribuce drog mezi vězni atd. apod. Neuvážený přesun by pak mohl způsobit zhroucení toho systému a jeho významné poškození. Proto i na vás chci apelovat, stejně jako jsem apelovala na pana premiéra v předchozí interpelaci, abyste tuto věc pořádně promysleli. A chci se zeptat, protože jako zaklínadlo se používá slovo efektivita, v čem by to bylo tedy skutečně efektivnější, konkrétně. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Já ještě mezitím, než dorazí k řečnickému pultíku, přečtu jednu omluvu. V čase od 15 do 16 hodin se omlouvá pan poslanec Ondřej Polanský. Tak, pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, dámy a pánové, už jsem tady hodně řekl, zkusím něco z toho zopakovat, možná rozšířit.

Já si myslím, že ta meziresortní spolupráce možná je. Já jsem to říkal právě v souvislosti s tabákem a alkoholem, který spadá do Ministerstva zdravotnictví, a taktéž je to jistá meziresortní otázka. Říkám, i u nás fungují meziresortní skupiny k problematice alkoholu a tabáku, kde jsou zastoupeny všechny resorty, protože taktéž to není pouze otázka zdravotnictví, i když primárně ano, protože se jedná o závislosti, a jak říkám, závislost je primárně nemoc. Takže my primárně musíme cílit na to, abychom řešili prevenci závislosti, příp. léčbu osob závislých jak na alkoholu nebo tabáku, tak na drogách. Takže myslím si, že to možné je.

Efektivita spočívá v tom, že by to skutečně bylo řešeno z jednoho místa. Že dnes těch míst je několik, samozřejmě něco dělá Ministerstvo vnitra, dělá ale nejvíce právě Úřad vlády, ale i Ministerstvo zdravotnictví. Jsou tam alokovány prostředky zvlášť v rámci rozpočtu apod. Takže si myslím, že to řešení, kdyby se to centralizovalo právě na jedno místo, může být v tomto směru efektivnější.

Můj názor. Já si myslím, že můžou fungovat obě řešení - jak v rámci Úřadu vlády, tak Ministerstva zdravotnictví. Nemyslím si, že by zásadně došlo k nějakému rozbourání té agendy. Ostatně já jsem i sám komunikoval opakovaně v minulých letech, kdy jsem se věnoval právě oblasti zdravotnictví, s panem Vobořilem. Myslím, že i naše vztahy jsou poměrně na dobré úrovni, a také jsme o tom hovořili. On není úplně a priori proti tomu, že by se to přesunulo na Ministerstvo zdravotnictví. Pouze by tam byly nějaké podmínky, že by tam přešla ta agenda kompletně i s lidmi apod., což si myslím, že lze akceptovat, tam nemáme žádný spor. To je spíš otázka technická. Takže bavili jsme se o tom, ale jak říkám, je to stále ve fázi diskusí.

Nemám asi už víc, co bych k tomu dodal. Příští týden proběhne několik jednání a pak si myslím, že padne nějaké finální rozhodnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu ministrovi a zeptám se paní poslankyně... Ano, paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Takže máte minutu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Možná ani ne tak o otázku, jako spíš o poznámku k tomu, že vy často argumentujete tabákem a alkoholem, ale to jsou legální drogy, takže ona ta problematika přece jenom je trošičku jiná pak v řešení těch třeba nelegálních drog, kde už je opravdu trošku jiný i vliv vnitra. Myslím si, že opravdu v této věci by bylo velmi dobré se poradit právě s odborníky, kteří tu problematiku řeší, a dát na jejich doporučení, protože oni se v tom pohybují už třeba 20 let a jejich názor, pokud vím, je zřejmě jednotný, a to ten, že by nemělo docházet k té změně. Takže mělo by to zůstat tak, jak to je dnes. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Zeptám se pana ministra, jestli má zájem reagovat. Nemá zájem reagovat. Děkuji.

Posuneme se dále. Nyní vyzývám paní poslankyni Věru Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha, a připraví se pan poslanec Dominik Feri. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, díky ústavní změně, ke které došlo před pěti lety, není možné, aby hlava státu rozhodla o udělení takzvané aboliční milosti, která znamená konec trestního stíhání, bez kontrasignace premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Vyjádřeno srozumitelněji - prezident Zeman už nemůže sám o sobě rozhodnout, že něčí trestní stíhání bude zastaveno. Vždy k tomu potřebuje podpis některého z členů vlády. Prakticky jde o vyjádření odpovědnosti, kterou vláda za zastavení už zahájeného trestního stíhání přebírá. Vychází se z toho, že pokud už se odpověď na otázku, zda a kým byl spáchán trestný čin, nemáme dozvědět od soudu, pokud má být smetena ze stolu práce policie a státního zastupitelství, musí se na zastavení trestního stíhání shodnout vláda s prezidentem. Takový trestně stíhaný se totiž vlastně postaví mimo právo, nad právo. A právě o něčem takovém se v poslední době hodně mluví a mluví se o tom v souvislosti s kauzou Čapího hnízda.

Prezident Zeman a premiér Babiš k sobě mají blízko, to není tajemství, a projevem jejich mocenského paktu je riziko udělení milosti právě trestně stíhanému premiérovi a jeho nejbližším, kteří jsou kvůli 50milionovému podvodu stíháni. V takovém případě by ovšem musela na sebe odpovědnost za tento akt celá vláda. Jak jistě chápete, to není maličkost.

Já se vás proto ptám, pane ministře, jak byste v takovém případě hlasoval. Zda byste v kauze Čapího hnízda milost pro premiéra Babiše a jeho nejbližší podpořil, nebo nepodpořil. A zajímá mě také, jaké důvody vás k převzetí nebo nepřevzetí odpovědnosti za udělení takové milosti vedou. Ve hře je přece zásada rovnosti před zákonem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni a slovo má ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že nevím úplně, jak na tuto interpelaci odpovědět, protože si myslím, že interpelace mají sloužit především k tomu, aby ministr konkrétnímu poslanci nebo poslankyni zodpověděl dotazy týkající se aktuální problematiky a problémů souvisejících s resortem, který daný ministr řídí. Vy víte, že já jsem ochoten skutečně odpovídat na všechny dotazy a připomínky, které se týkají ministerstva a oblasti zdravotnictví, velmi poctivě a s maximální pokorou. Nejsem ale ochoten odpovídat, a myslím, že ani ne povinen, odpovídat na dotazy, které jsou skutečně bulvární, spekulativní.

Prostě nevím o žádném záměru pana prezidenta komukoli udělit aboliční milost. Nevím, že by to vůbec avizoval. Takže tady skutečně nebudu rozvíjet takovéto ničím nepodložené spekulace. A myslím si, že to je spíše někde do hospody, že se o tom můžeme bavit, můžeme spekulovat, ale nikoli na půdu Poslanecké sněmovny. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi a táži se, zdali paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Ano, vidím, že má zájem. Paní poslankyně, vaše jedna minuta, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Každopádně pokud by taková situace nastala a vy byste ji na vládě museli řešit, tak byste vládu a jednání vlády považoval za jednání v hospodě?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní poslankyni a táži se... Ano, vidím, že pan ministr má zájem reagovat. Pane ministře, máte dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak říkám, toto jsou skutečně naprosto absurdní spekulace. Kdyby, coby kdyby. Prostě já nemám žádnou informaci o tom, že by se cokoli v tomto směru mělo dít, že by nějaká aboliční milost měla být udělena. Takže prostě tady se můžeme skutečně bavit o spekulacích, pokud jako máte o to zájem, tak skutečně to můžeme diskutovat hodiny. Ale myslím, že bychom měli řešit trošku věcnou problematiku. A myslím si, že ani vláda závazně neschvaluje ani neodsouhlasuje tuto aboliční milost. Tam kontrasignuje premiér nebo jím pověřený člen vlády. To znamená, o tom nerozhoduje vláda jako celek. Takže si myslím, že v tomto směru skutečně ta vaše otázka na ministra zdravotnictví je, mám pocit, spíše možná nějaká provokující, pravděpodobně se to asi někde bude vysílat, takže to chcete takto řešit. Ale já si myslím, že jsem odpověděl, a nechci to dále rozebírat. Je to prostě spekulace. Chápu, že tady děláme politiku. Ale já bych se rád bavil o těch věcných problémech v oblasti zdravotnictví. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. Vyzývám dalšího v pořadí, pana poslance Dominika Feriho, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Roberta Pelikána, a připraví se pan poslanec Radek Holomčík, který bude interpelovat paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jistě si ještě vzpomínáte na minulý týden, kdy zde Andrej Babiš prohlásil následující: "Žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání a dostat pravděpodobně někoho do vězení." Po pronesení tohoto výroku byl pan ministr spravedlnosti Pelikán dvakrát vyzván, aby se k tomuto výroku vyjádřil, to znamená, buď aby ho potvrdil, nebo aby ho dementoval. Pan ministr této příležitosti nevyužil. A myslím si, že jistě všichni víte také, co znamená mlčení.

Vážený pane ministře, pokud se opravdu domníváte, že žijeme v zemi, kde si můžete objednat stíhání, tak bych se vás velmi rád zeptal na ceník. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán není přítomen, odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní vyzývám dalšího v pořadí pana poslance Radka Holomčíka, který bude interpelovat paní ministryni financí Alenu Schillerovou, a připraví se pan poslanec Jiří Valenta, který bude interpelovat pana ministra Tomáše Hünera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, médii před pár dny proběhla informace, že Celní správa zabavila oblečení v hodnotě 6 milionů z důvodu padělání ochranné známky. Tyto případy jsou poměrně časté. Jen v roce 2017 zabavili celníci při celním řízení i na vnitřním trhu oblečení a doplňky v hodnotě přes 82 milionů korun, obuv v hodnotě přes 46 milionů korun či hygienické potřeby v hodnotě téměř 4 milionů korun.

A zde pokládám první dotaz. Kolik vlastně takto zabaveného zboží je zničeno? Protože tento údaj se mi nepodařilo dohledat na rozdíl od těch čísel, která jsem zde citoval.

Zákon č. 355/2014 Sb. totiž umožňuje za určitých okolností věnovat zabavené zboží na humanitární účely. Vím, že se nejedná o nejpalčivější problém současnosti, ale je to plýtvání, a to jak ekologicky - dochází ke spotřebě zdrojů bez jakéhokoli užitku -, tak i humanitárně. Toto zboží by mohlo pomoci například ohroženým dětem a rodinám. Samozřejmě ctím právo majitelů ochranných značek. Na druhou stranu bych rád vybídl k nějakému hledání elegantního řešení, které nepoškodí jejich právo a zároveň zamezí zbytečnému plýtvání a umožní využít již vyrobené zboží k řešení humanitárních problémů.

A zde druhý dotaz na paní ministryni. Hodláte se touto problematikou vy, potažmo Ministerstvo financí zabývat?

A ať jenom nekladu otázky. Chtěl bych touto cestou, pokud se rozhodnete tento problém řešit, nabídnout pomocnou ruku pirátských poslankyň a poslanců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. A slovo má paní ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve by bylo vhodné uvést, že Celní správa České republiky, která spadá do gesce Ministerstva financí, není jediným orgánem státní správy, který zajišťuje a následně ničí zboží porušující práva duševního vlastnictví. Čili resort Ministerstva financí není jediným kompetentním orgánem pro boj s padělky. Dalšími jsou například Česká obchodní inspekce, Policie České republiky.

V oblasti celního dohledu vymáhá Celní správa práva duševního vlastnictví na základě nařízení Evropské parlamentu a Rady č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady č. 1383/2003. Toto nařízení je koncipováno tak, aby maximálně rychlým a účinným způsobem poskytlo držitelům práv odpovídající právní ochranu, přičemž základním principem nařízení je zničení zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví, aniž je nutné soudně rozhodnout, zda bylo dané právo duševního vlastnictví porušeno. Zničení probíhá na základě souhlasu obou účastníků řízení, osoby, které bylo zboží zajištěno, a osoby držitele práva duševního vlastnictví. Tento průběh řízení lze zaznamenat prakticky ve sto procentech případů zboží zajištěného pod celním dohledem, neboť je to způsob, který držitele práv nejméně zatěžuje jak po stránce administrativní, tak po stránce finanční. Držitel práv je v tomto případě nucen vynaložit náklady na zpracování žaloby, uhradit poplatky spojené se žalobou a vyčkat rozhodnutí příslušného soudu. Samozřejmě je přípustná i varianta, kdy se o zboží rozhoduje soudně, ale zahájení takového řízení je na rozhodnutí držitele práva a ne na rozhodnutí orgánu Celní správy.

Nařízení č. 608/2013 umožňuje bez rozhodnutí soudu o tom, zda je zboží padělkem, použití zajištěného zboží pouze pro osvětové účely, odbornou přípravu a vzdělávání, a to pouze na základě souhlasu držitele práva, to bych chtěla podtrhnout. Přitom až na základě rozhodnutí soudu, zda je zboží padělkem, lze přistoupit k procesu předávání zboží na humanitární účely, a to za podmínek dále uvedených.

Základní principy nařízení 608/2013 - rychlost, účinnost, minimální administrativní a finanční zatížení účastníků - přejímá pro oblast vnitrostátního trhu i zákon č. 355/2014, o působnosti orgánů Celní správy v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví. I podle tohoto zákona lze zajištěné zboží zničit, a to i bez toho, aby bylo soudně rozhodnuto o tom, zda zboží porušuje právo duševního vlastnictví. K rozhodnutí o zničení postačuje souhlas obou účastníků řízení. Jednoznačně se tím urychluje a administrativně zjednodušuje proces týkající se vyřazení zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví z obchodních toků, a tím i z nabídky na vnitrostátním trhu. V důsledku toho je opět prakticky sto procent případů zajištěného zboží zničeno v takzvaném zjednodušeném řízení.

Zákon č. 355/2014 umožňuje převod padělků k humanitárním účelům jak z oblasti celního dohledu, tak z oblasti vnitrostátního trhu, a to za situace, kdy se jedná o zboží propadlé či zabrané, což prvotně předpokládá podání žaloby držitelem práva duševního vlastnictví, což se nestává, protože je to pro držitele práva administrativně, finančně i časově náročnější.

Pokud by tedy byly naplněny podmínky pro propadnutí či zabrání zboží, může Generální ředitelství cel rozhodnout o převedení padělků pro humanitární účely. V rámci svého rozhodování však musí GŘC přihlédnout zejména k tomu, že humanitárními účely se rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí. Dále musí Generální ředitelství cel přihlédnout k podmínce, že k humanitárním účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné či nebezpečné. V případě textilních výrobků by to zahrnovalo povinnost Generálního ředitelství cel k zadání příslušných rozborů či analýz, které by zajistily, aby dané výrobky neobsahovaly například spory plísní, ftaláty, nebyly obarveny barvivy, která by mohla způsobit alergickou reakci, případně zda například dětská obuv splňuje přísné zdravotní normy pro podporu zdravého růstu nohou. Toto vše by s sebou neslo poměrně vysoké náklady. K tomu lze i připočíst povinnost platby cla za případné padělky zadržené v celním řízení. Z praxe je známo, že poměrně vysoké náklady byly vynakládány i ze strany přejímacích organizací, a to v souvislosti se samotným odstraňováním chráněných označení z padělků.

Je třeba doplnit, že technologie výrobců padělků pokročila od prvotního pouhého našívání chráněných označení po sofistikovanější metody a ve velkém procentu případů, například se jedná o obuv, nelze chráněná označení z padělků sejmout jinak než porušením podstaty materiálu, a tedy zničením padělku. Důležitým faktem je také skutečnost (upozorňuje na čas), že k případnému převodu je potřeba souhlasu držitele práva.

Ještě poslední větu, dovolím si. Přesto však je Generální ředitelství cel v současné době v kontaktu se zástupci organizací zastupujících zájmy například zrakově hendikepovaných osob ohledně případného zajištění padělků pro humanitární účely. V případě změny legislativy by bylo možné to potom převádět. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně, ale to už jsme opravdu hodně benevolentní nad rámec jednacího řádu. Určitě je prostor na doplňující otázku. Já se teď zeptám, jestli pan poslanec Holomčík má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte svoji minutu.

 

Poslanec Radek Holomčík: Já si dovolím poprosit paní ministryni, jestli by v tom čase mohla dočíst to, co si připravila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Super, děkuji. Poprosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji. Pane poslanče, budu ráda.

Já bych samozřejmě především chtěla říct ten závěr, který je podle mě nejpodstatnější, že lze doplnit, že v současné době není ze shora uvedených důvodů, jak jsem tady teď přednášela, dostatek padělků vhodných pro převody pro humanitární účely, proto byla v loňském roce uzavřena pouze jedna smlouva o převodu majetku pro humanitární účely. Přesto však je Generální ředitelství cel v současné době v kontaktu se zástupci organizací zastupujících zájmy například zrakově hendikepovaných osob ohledně případného zajištění padělků pro humanitární účely. V případě změny legislativy u nařízení 608/2013 by se jednalo o přímé zavedení možnosti převodu zboží pro humanitární účely, nebo v případě zákona 355/2014 by se jednalo o změnu týkající se možnosti převedení zajištěného zboží pro humanitární účely i bez rozhodnutí soudu o tom, že zboží porušuje právo duševního vlastnictví, a tak by se zjednodušila situace pro převádění zboží pro humanitární účely.

Ještě k vašim dvěma otázkám. Neřeknu vám přesně objem zboží, ale jsem schopna vám to dodat písemně.

Jestli se tím budeme zaobírat. Samozřejmě Celní správa řeší problematiku duševního vlastnictví velmi dlouhou dobu. Ono se o tom moc nemluví. Celníky vidíme buď na silnici, nebo je sledujeme u nelegálního hazardu nebo jiných věcí, ale neví se o tom, že oni vykonávají obrovské množství smysluplné práce, a myslím si, že velmi dobře a s velkou znalostí, protože je to velmi složitá problematika, která vyžaduje velkou znalost jak evropských předpisů, tak národních předpisů. Pomáhají takto likvidovat tento nelegální trh.

Každopádně na základě toho, co jsem tady řekla, se jedná z velké části, jestli ne z většiny, o harmonizovanou oblast. To znamená, museli bychom vyvolat zjednodušení těchto předpisů zejména na evropské úrovni (upozornění na čas), čemuž se samozřejmě nebráním - diskusi.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám pana poslance Jiřího Valentu, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, a připraví se pan poslanec Vít Rakušan, který bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, je vidět, že evropská dotace ve výši 14 miliard korun na budování sítí vysokorychlostního internetu v České republice způsobila jen rozruch a samé starosti namísto toho, aby se reálně s tímto naším významným hendikepem nějakým způsobem pohnulo. MPO dlouhou dobu neumělo kvůli různým tlakům, ale i své neschopnosti ani výzvu vypsat. A když se to nakonec povedlo, tak v prvním kole s více než 11 miliardami korun se přihlásily celé tři firmy žádající o pouhých 50 milionů korun. A tak je skoro jasné, že se tuto dotaci vyčerpat nepodaří, což osobně považuji za obrovský šlendrián, který jde zejména za vaším ministerstvem, byť bez vaší osobní viny.

A nyní k mému dotazu. Co je pravdy na tom, že MPO připravuje nový plán, jak s těmito nevyčerpanými prostředky naložit, tedy kdyby o ně zcela nepřišlo? Chcete prý přesunout 7 miliard do dotačního programu ICT a sdílené služby, ze kterého se čerpají prostředky například na stavbu a provoz datových center, což je zcela něco jiného než plánované a nezbytné pokrytí vysokorychlostním internetem. Navíc v tomto programu je již alokováno přes 6 miliard, tedy peněz je dost. A navíc, aby bylo možno tam část dotace přesunout, musel by být vypracován návrh změny programu. Předmětem podpory by nově mělo být pořízení hardwarového a softwarového vybavení potenciálních žadatelů.

Zajímá mě, jak to tedy na monitorovacím výboru, který tuto operaci měl řešit, dopadlo a jak se k tomuto problému postaví Evropská komise. A v neposlední řadě jak hodnotíte fakt, že do roku 2020 nebude možná Česká republika pokryta ani rychlostí 30 megabitů za sekundu, jak je stanoveno v národní strategii České republiky, a to i díky takovému postupu a dřívější nečinnosti vašeho ministerstva. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Pane ministře, vašich pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, odpověď na dotaz č. 1. Na relokaci 7 miliard korun, což byl původní návrh, ale předběžně je monitorovacím výborem doporučeno relokovat 4 miliard za podmínky, že doložíme nereálnost vyčerpání 14 miliard na rychlý internet. Nyní probíhá přehodnocování posouzení reálných možností vyčerpání alokace s ohledem na konec programového období, jak tady bylo již zmíněno, v roce 2023. To znamená, že chceme reálně posoudit, kolik prostředků jsme vůbec schopni do té doby na vysokorychlostní internet vyčerpat, a to vzhledem k době přípravy a realizace nových projektů, pokud nepůjdeme určitě metodou pokus - omyl, tzn. vypíšeme projekty a pak zjistíme, že na 14 miliard máme za 50 milionů odezvu, a určitě chceme daleko promyšleněji a po předchozí komunikaci s potenciálními příjemci této dotace vypsat tady tyto projekty tak, aby se částka v maximální míře vyčerpala.

V současné době v důsledku toho, že hlavní hráči na trhu se nedokázali dohodnout a čerpání zablokovali odvoláním k Evropské komisi a tímto je ÚOHS nucen celou záležitost řešit, tak samozřejmě to celou záležitost komplikuje. Nicméně ale se všemi účastníky toho procesu, ať se jedná o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, nebo nakonec Evropskou komisi, na to téma jednáme. Jsem přesvědčen, že po těchto nelehkých jednáních, když tady budu pronášet zprávu k této záležitosti nebo odpovídat na tento dotaz někdy ke konci roku, tak bude daleko méně tristní, než tomu je dosud.

A na otázku číslo 2, jestli do roku 2020 má být celé území pokryto vysokorychlostním internetem, a bylo tady vzpomenuto 30 Mb/s, tady bych řekl, že my u vysokorychlostního internetu dneska považujeme za relevantní pro budoucnost vlastně 100 a více Mb, a to říkám z toho důvodu, protože právě rychlost 30 Mb/s v sítích 5 G můžou dosahovat po přidělení nových kmitočtů i mobilní operátoři jako dnes. Takže z tohoto pohledu je do roku 2020 reálné vlastně čerpat a vlastně nějakým způsobem realizovat ten vysokorychlostní internet v hladině těch 30 Mb/s. Samozřejmě u těch 100 to bude otázka trochu složitější, ale v současné době s operátory jednáme. A tak jak jsem vzpomenul při otázce číslo 1, pokud najdeme rozumnou společnou technickou, obchodní a ekonomickou shodu, tak výrazně určitě tuto situaci zlepšíme.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, vaše jedna minuta.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ano, máte pravdu, těch 30 Mb/s nebude určitě problém, ale národní strategie stanoví, že to má být 100 % domácností, 100 % přípojek. Ale pak ještě taky stanoví, že 50 % přípojek má do toho roku 2020 mít rychlost 100 Mb, a to bude obrovský problém. A já si myslím, že je třeba, aby se peníze, které na to jsou vyčleněny, i těch 14 miliard z Evropské unie, aby se nepřesouvaly, neodkláněly někam jinam, než mají přijít, protože teď Hospodářská komora např. vydala zprávu ICT sektoru, ve které se tvrdí, že na tohle to kompletní pokrytí bude třeba vyčlenit až 150 miliard korun, takže každá miliarda, která bude odkloněna nějakým způsobem vedle nebo na vedlejší účely, pak tam bude chybět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane ministře, máte zájem o odpověď? Tak prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Krátkou reakci. Naprosto souhlasím s tím, co bylo řečeno. Nejde o odklánění finančních prostředků někam, kde by neměly smysl, z věci, která s tím úzce souvisí, jako je digitalizace, eGovernment apod. Čili my v současné době jsme v jednání s municipalitami, s regionálními, vlastně s kraji, a snažíme se, aby pro jejich potřeby, jako je třeba propojení internetem jejich sítí, nemocnic apod., čili není to uhnutí těch finančních prostředků někde mimo úplně tento obor. Ale souhlasím s vámi, že z hlediska té koncepce vysokorychlostního internetu je to věc, která do toho jako podmnožina zapadá, ale je to takové nouzové řešení, ale musím říct, že smysluplné. To je jenom krátce.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi. Dalšího v pořadí vyzývám pana poslance Víta Rakušana, bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních sítí Jaroslavu Němcovou, a připraví se pan poslanec Jan Bartošek, který bude interpelovat pana ministra Roberta Pelikána. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji. Vážená paní ministryně, na začátek své interpelace bych chtěl říci, že se nejedná o nějakou politicky motivovanou oponentní interpelaci, ale o věcný problém vycházející skutečně z lokální starostenské praxe.

Žádal bych vás o vysvětlení týkající se praktických důsledků, které přinesla změna zákona o pomoci v hmotné nouzi, která nabyla účinnosti 6. července 2017. Podle této novely se stanovuje, že příjemce dávky, který pobírá dávku déle jak šest měsíců v posledních 12 měsících, bude dávka vyplácena tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % dávky bude vyplaceno poukázkami opravňujícími k nákupu zboží ve stanovené hodnotě, a to bez možnosti odchýlení. Problém však nastává u pobíratelů důchodů, starobních, invalidních, opatrovanců a jiných velmi zranitelných osob, pro které pobírání dávek ve formě poukázek a způsobem jejich vyplácení osobně představuje nepřekonatelné problémy. Nejsou to jen problémy s dojížděním na příslušný úřad k plátci dávky, vynaložené náklady na dopravu, uplatnění poukázek v místě bydliště. Mnohokrát se stává, že mnohé supermarkety, které třeba nabízejí výhodnější nabídky, dané poukázky vůbec neakceptují. Je zjevné, že novela u těchto osob míjí svůj původní cíl, a to omezit zneužívání dávek u specifické skupiny osob, a ukazuje se, že je pouhým bezzubým opatřením s nespočtem negativních dopadů na ty nejzranitelnější spoluobčany.

Vážená paní ministryně, můj dotaz je, jak plánuje Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky řešit uvedené aplikační problémy související s vyplácením poukázek v hmotné nouzi. Daný systém dopadá nejvíce na zranitelné osoby, které nikdy v minulosti dávky nezneužívaly, jsou v těžké životní situaci (předsedající upozorňuje na čas) a obstarávání základních potravin prostřednictvím potravinových lístků je pro ně doslova ponižující. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vyzývám paní ministryně Jaroslavu Němcovou. Máte svých pět minut, paní ministryně. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane poslanče, dovolte odpovědět. Uvedená novela, které se týkal váš dotaz, je účinná od 1. 7. minulého roku, nicméně fakticky ovlivnila životy lidí a životy zaměstnanců úřadů práce také až od 1. 12., protože hovoří o tom, že lidé, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi a vlastně pobírají ještě jednu z částí dávek v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí, déle než šest měsíců, budou dostávat část této jedné části dávek v hmotné nouzi ve formě poukázek, a to ve výši 35 až 65 %.

Příspěvek na živobytí má sloužit na úhradu základních životních potřeb, tzn. na jídlo, na oblečení, na hygienické potřeby. Předpokládám, že impulsem k této legislativní změně bylo opakované zneužívání dávek, kdy opravdu zejména ve vybraných lokalitách tyto dávky nesloužily na základní životní potřeby, ale nakupoval se za ně alkohol nebo cigarety. Takže to asi k tomu, proč novela vznikla.

Z provedených statistik - protože jsem se tím samozřejmě začala zabývat hned od prvních dnů, máme teď možnost čerpat informace po prvním měsíci, to znamená po prosinci, kde byly dávky vyplaceny. A teď mi dovolte pár čísel. Z provedených statistik vyplývá, že z 80 175 dávek, z 80 000, bylo ve formě částečně poukázek vyplaceno 1 840 dávek. Z toho bylo sociálním zařízením, protože někteří, kteří pobírají dávky, bylo z těch 80 tisíc 2 894 dávek, což je 3,6 % z celkového počtu, vyplaceno do zařízení pobytových, tzn. do zařízení sociálních či zdravotnických. Příspěvek na živobytí je celkem asi 92 000 Kč, z 1 480 dávek bylo vyplaceno ne konkrétnímu žadateli, ale zplnomocněné osobě, 553 dávek bylo vyplaceno a převzato opatrovníkem, 135 dávek zvláštním příjemcem a 633 dávek bylo zasláno poštou prostřednictvím cenného psaní. Ti, kteří jsou přijímateli dávky, vědí, že můžou požádat, tzn. týká se to zejména zdravotně postižených nebo starých občanů. Celkem těch dávek v hmotné nouzi za měsíc prosinec, těch všech, bylo 144 tisíc.

Většina příjemců příspěvku na živobytí - ten příspěvek na živobytí je v průměru na jednu osobu 3 410 korun pro jednotlivce, což odpovídá částce životního minima - pobírá rovněž kromě tohoto příspěvku některou z dalších nepojistných dávek. Příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a velmi často doplatek na bydlení v průběhu, který je v průměru 2 800 korun. Zároveň jsou poživateli starobního a invalidního důchodu a v případě mimořádné situace ještě můžou požádat o mimořádnou okamžitou pomoc. To znamená, je to jenom velmi malá část, cca 1 000 korun, v průměru 1 100 korun, která je vyplácena formou poukázek.

Úřad práce má uzavřeny rámcové smlouvy na dodávky poukázek od tří dodavatelů, kteří zajišťují zároveň síť smluvních prodejců napříč celou republikou. V celé republice je dnes těch smluvních prodejců 16 000, je přesná mapa, každý úřad práce ten seznam má. Každý, kdo si přijde pro dávku, ten seznam obdrží.

Cíl legislativní úpravy spočíval v zamezení zneužívání, jak jsem o tom hovořila v začátku. Smysl byl tento: My jsme zatím nezaznamenali nějaké četné výhrady k tomu, nicméně v určitých případech už teď po tom měsíci se jeví, že dopad je opravdu na lidi, kteří si to, jestli můžu říct lidově, nezaslouží, a je pro ně velmi těžké si dávky vyzvednout, anebo zejména pro pobytová zařízení je vůbec potom realizovat. Diskutovali jsme o tom v sociálním výboru a s některými poslanci připravujeme, a máme vlastně připravenou, já jsem jim předala návrh legislativní změny, který se velmi rychle dostane do kolečka (upozornění na čas) - jenom dořeknu - a bude se týkat pobytových zařízení a lidí s omezenou právní způsobilostí, kde bude možnost vyplatit tuto dávku, která byla poukázkami, rovněž v peněžité formě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. Pane poslanče, nemáte zájem o doplňující otázku? (Nemá.) Takže než vyzvu dalšího v pořadí, tak mi dovolte přečíst jednu omluvu. Mezi 16. a 22. hodinou z důvodu služební cesty se omlouvá paní poslankyně Lenka Kozlová.

A nyní vyzývám pana poslance Jana Bartoška, který bude interpelovat pana ministra Roberta Pelikána, a připraví se pan poslanec Jan Bauer, který bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Vážený nepřítomný pane ministře Pelikáne, dne 12. ledna letošního roku vznesl premiér Andrej Babiš na půdě Poslanecké sněmovny závažné obvinění vůči nezávislosti české justice, když prohlásil, že v České republice existuje možnost objednání trestního stíhání na zakázku. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš je od konce loňského roku premiérem této země, jako ministr financí se v uplynulých čtyřech letech významnou měrou podílel na chodu České republiky a byl členem Bezpečnostní rady státu s přístupem k tajným informacím, považuji tento jeho výrok za velmi závažný. Vzhledem k faktu, že vy sám jste se z pozice ministra spravedlnosti, jímž jste od března 2015, k tomuto výroku současného premiéra během uplynulých dvou týdnů žádným způsobem nevyjádřil, musím považovat vyřčená slova pana premiéra za konstatování skutečně existujícího jevu.

Vážený pane ministře, z toho důvodu vás nyní veřejně interpeluji, abyste potvrdil nebo vyvrátil tvrzení premiéra Andreje Babiše, konkrétně uvedl, kolik případů za dobu vašeho působení ve funkci vykazovalo známky objednaného trestního stíhání. Dále, jací konkrétní lidé skončili na základě takto objednaných trestných činů řízení ve vězení. Jaká konkrétní opatření byla přijata po zjištění objednání trestního stíhání ve všech těchto případech. Dále, komu byl zadán úkol, aby se tato situace v České republice změnila A také, z jakého důvodu nebyly o těchto praktikách informovány příslušné sněmovní výbory a komise.

Vážený pane ministře, věřím, že stejně jako já a celá veřejnost velmi dobře chápeme význam slov, která pan premiér před dvěma týdny v Poslanecké sněmovně vyslovil. V případě, kdyby se totiž jeho slova nezakládala na pravdě, ale jednalo se pouze o domněnku či spekulaci, jedná se ze strany premiéra České republiky o hrubé znevážení nezávislosti soudní moci s veškerými možnými důsledky. Vyzývám vás proto k zodpovězení všech mých výše položených otázek. (Upozornění na čas.) V opačném případě pak vyvození osobní politické zodpovědnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr není přítomen, proto vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Takže nyní vyzývám pana poslance Jana Bauera, aby přednesl interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou, a připraví se pan poslanec Ondřej Profant, který bude mít interpelaci na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji. Vážená paní ministryně, problém, na který chci ve své interpelaci upozornit, tady byl před malým okamžikem již otevřen. Jedná se o aktuální znění zákona o pomoci v hmotné nouzi, § 43 tohoto zákona, dle kterého je možné určitou výši příspěvku na živobytí vyplácet prostřednictvím poukázek k nákupu zboží.

Víte, vážená paní ministryně, já rozumím tomu, že cílem tohoto opatření, které platí teprve krátce, je omezení zneužívání dávek v hmotné nouzi. Nesporně je snaha omezit zneužívání dávek, které se např. děje formou nákupu komodit, jako je alkohol nebo cigarety. Ale na druhou stranu se nemohu smířit s praxí a je pro mě nepřijatelné, že toto opatření evidentně dopadá na lidi, kteří se v sociálně obtížné situaci neocitli vlastním přičiněním. Je to případ lidí se zdravotním hendikepem nebo např. rodičů, kteří pečují o nemocné nebo postižené dítě. Chtěl bych také tlumočit velmi důrazné volání po úpravě jak ze strany Svazu měst a obcí České republiky, nebo Asociace poskytovatelů sociálních služeb v České republice.

V této souvislosti bych se vás chtěl zeptat, vážená paní ministryně, za prvé, zda a jakým způsobem Ministerstvo práce a sociálních věcí monitoruje novou praxi ve vyplácení příspěvku na živobytí. Za další, zda a jakým způsobem rozlišují úřady práce mezi jednotlivými typy příjemců dávek v hmotné nouzi a zohledňují jejich potřeby při rozhodování o tom, jaká část dávek jim bude vyplacena v poukázkách. A za další, zda a jakým způsobem ministerstvo hodlá reagovat na kritiku organizací zastupujících zdravotně znevýhodněné občany. A za poslední, zda ministerstvo plánuje legislativní změny anebo alespoň změny ve vnitřních předpisech a metodice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Slovo má ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Prosím, paní ministryně, máte pět minut.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Já se omlouvám, budu se asi velice opakovat, protože příspěvek pana poslance je téměř totožný s předcházejícím dotazem pana poslance Rakušana, jestli ještě jednou mám ve zkratce zopakovat to stejné.

Jedná se o příspěvek na živobytí, pouze o jednu část z příspěvku v hmotné nouzi, která je nově od prosince v případě, že člověk pobírá příspěvek na živobytí déle než šest měsíců, vyplácena částečně v poukázkách. Za měsíc je vyplaceno 80 175 příspěvků na živobytí a z toho 1 840 dávek je vyplaceno poukázkami. My jsme se zabývali i tím, kolik dávek bylo vyplaceno do pobytových zařízení. Byly to necelé 3 000 z těch 80 000. Komunikovala jsem s Asociací poskytovatelů sociálních služeb. Máme připravenu, je připravena, dostaly ji poslankyně ze sociálního výboru, paní poslankyně Pastuchová, už návrh legislativní úpravy, kdy pobytovým zařízením sociálním a zdravotnickým a také osobám, které mají sníženou právní způsobilost, budou vypláceny dávky na živobytí plně ve finanční formě. V případě osob zdravotně postižených anebo osob, pro které je velmi těžké se např. dostavit na úřady práce, platí to, co už jich 700 z těch 2 800 lidí využilo, a to je to, že si požádali o výplatu a o zaslání těch poukázek poštou.

Co se týká sítí a prodejců toho zabezpečení, teď připravujeme nové výběrové řízení a tam budeme ještě více trvat na tom, aby administrátoři nebo ti, kteří poskytují službu a dodávají poukázky, měli tu síť co nejširší, to znamená, aby se dostali i do prodejen a nasmlouvali i prodejny v menších obcích.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, paní ministryně, děkuji. A já se ptám - ano, pan poslanec Bauer má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte minutu.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážená paní ministryně, samozřejmě děkuji za dotaz. Já jsem se ptal na některé legislativní věci. Přiznám se, že kdybych býval věděl, že se připravuje nějaká drobná legislativní úprava, tak bych možná tuto interpelaci ani nepodával. A vzhledem k tomu, že jsem místopředseda sociálního výboru druhé nejsilnější politické strany v tomto parlamentu a o ničem nevím, tak bych vás chtěl poprosit, jestli byste mi to, co připravujete, také nemohli zaslat, abych také mohl být informován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. A paní ministryně doplňující reakce. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Určitě ano. Děkuji za doplnění. Úpravu předešlou, tu novelu, iniciovala tenkrát paní poslankyně Pastuchová. Je také členka nebo místopředsedkyně sociálního výboru. S tou jsme to probírali a ta ode mě předevčírem dostala první návrh znění. Ještě jsme konzultovali v tom jeden paragraf, takže když to bude, teď je otázka, v řádu opravdu velmi málo dnů a příští týden máme myslím sociální výbor, kde určitě budu také přítomna, tak tam vás budu informovat, že ten návrh má paní Pastuchová připraven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A jako dalšího v pořadí vyzývám pana poslance Ondřeje Profanta, který bude interpelovat paní ministryni financí Alenu Schillerovou, a připraví se pan poslanec Jakub Michálek, který bude také interpelovat paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážená paní ministryně, minulý rok vstoupilo v platnost nařízení vlády 425, o seznamu informací zveřejňovaných jako otevřená data. Počátkem tohoto roku nabylo i účinnosti. Ministerstvo financí, toto je obsaženo v několika datových sadách, to splnilo, za což děkuji. Nicméně způsob zveřejnění, zvláště pak rejstříku ARES, je takový velmi spartánský. On plní to nařízení jenom tou nejminimalističtější formou, jakou může. Jsou data, která k němu logicky náležejí, dokonce v něm věcně jsou, ale nejsou zveřejněna jako otevřená data. Tím se ztrácí přínos těchto otevřených dat, resp. otevřená data jsou primárně o synergii mezi jednotlivými daty. Například chybí historie názvů obchodních společností. Jsou tam sice zveřejněny veškeré obchodní společnosti, přes veřejně dostupné webové stránky se dá naklikat na profily jednotlivých společností a najít i danou historii, ale v otevřených datech nejsou, což pokládám spíše za administrativní chybu, nicméně je velmi nepříjemná.

Vím, že jsou tam velmi složitá jednání s dodavatelem, ale to je koneckonců také vaše práce si toto vyřešit. Takže se vás chci zeptat, jestli pracujete... nebo uvažujete o rozšíření o tyto věci, které chybí, a jestli pracujete na vylepšení těchto dat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající, děkuji, pane poslanče. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla stanovisko k interpelaci pana poslance Profanta ve věci implementace nařízení vlády číslo 425/2016 Sb.

V rámci plnění požadavků tohoto nařízení Ministerstvo financí uveřejnilo data z ARES, což je vlastně administrativní registr ekonomických subjektů, jako otevřená data v rozsahu stanoveném tímto nařízením a zákonem číslo 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Zároveň bylo toto splněno nejlepším technickým způsobem, který současné řešení systému ARES dovoluje. Současný systém má databázovou a aplikační část a velká část výstupů je tvořena v aplikační části. Z toho důvodu není možné pouze data vyexportovat z databáze a je nutné data vytahovat prostřednictvím aplikační části.

Ministerstvo financí si je vědomo této nevyhovující architektury systému ARES, a proto v současné době již pracuje na studii proveditelnosti, která navrhne možnosti postupu, které povedou jak k efektivnějšímu fungování ARES pro vnitřní potřeby státu, tak ke zkvalitnění publikace dat veřejnosti jako otevřená data.

Co se týče historie názvů společností, tak v současné době řešíme, zda by bylo možné do exportu tuto historii přidat jak z technického, tak z legislativního hlediska. Tato historická data jdou nad rámec jak zmíněného nařízení vlády, tak zákona o veřejných rejstřících, kde historie zmíněna není, zakotvena. Ministerstvo financí si je vědomo synergií plynoucích z otevírání dat, samo dokonce bylo první z ministerstev, které počátkem roku 2015 spustilo svůj katalog otevřených dat, a snaží se v otevírání dat pokračovat, za což jsme již také obdrželi různá ocenění. Samozřejmě nebráníme žádnému otevírání dat bezdůvodně. Děkuji. Nebráníme tedy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Zeptal bych se pana poslance, jestli má doplňující otázky. Má, tak prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Já vám děkuji za odpověď. Doufám, že se bude i nadále dařit otevírání dat na Ministerstvu financí. A jenom jsem chtěl takovou poznámku. Já doufám, že studie proveditelnosti nebude trvat příliš dlouho, a následné kroky, protože systém ARES je sloučením asi pěti rejstříků, což není tak jednoduché jako jedna databáze, ale zase to není nic složitého, co by se nedalo zvládnout, za pár měsíců reimplementovat celé, kdyby bylo potřeba. Myslím si, že finanční prostředky, které se na to vynakládají, jsou dostatečné na to, aby i tato varianta de facto byla na stole. A myslím si, že je vidět při těchto zdlouhavých jednáních s dodavatelem, že to opravdu není příliš flexibilní, tak jak je ten smluvní vztah nastaven dnes.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, prosím o odpověď, jestli máte zájem. (Ne, děkuji.)

Tak v tuto chvíli prosím pana poslance Michálka a další interpelaci má pan poslanec Bartošek, ale podle mé informace ji stáhl, takže se připraví pan poslanec Gazdík.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Předně děkuji paní ministryni, že si našla čas přijít na jednání naší slavné Poslanecké sněmovny.

A nyní bych se chtěl dostat k tomu problému, na který jsem chtěl upozornit svou interpelací. Když si vzpomeneme na dobu před volbami, tak všechny politické strany vystupovaly proti nadměrné byrokracii. A já jsem se už historicky zabýval jedním problematickým prvkem naší legislativy, a to duplicitou v zasílání účetních závěrek jednak finančním úřadům a jednak rejstříkovým soudům, které je zakládají a následně zveřejňují. Myslím si, že to je věc, která by se dala vyřešit poměrně jednoduše. Je k tomu závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který doporučil ve svých závěrech, aby byl finanční úřad zmocněn k zasílání dokumentů přímo rejstříkovému soudu, takže normální podnikatel by pak nemusel sám obesílat všechny ty instituce, ale udělal by to za něj ten úřad najednou, pravděpodobně pomocí počítačového programu.

Pokud se podíváme na to zakládání do veřejných rejstříků listin, jako jsou účetní závěrky, tak nám to tady moc dobře nefunguje. To procento naplněnosti se pohybuje někde kolem 20 %, takže 80 % podnikatelů tu zákonnou povinnost ignoruje, což samozřejmě potom komplikuje život i řekněme třeba jejich smluvním partnerům. Když jsem byl komunální zastupitel, tak často se přihlásily do výběrového řízení společnosti, které tam ani neměly založeny žádné výkazy, takže pak nevíte, co si o nich můžete myslet, jestli jsou to seriózní partneři. A samozřejmě na to upozorňují i různé protikorupční organizace, které dokladují příklady, kdy takové společnosti byly dost pochybné.

Já jsem tuto věc již zaslal panu ministrovi spravedlnosti Pelikánovi před rokem. Pan ministr mě informoval, že k tomu vznikla skupina, která bohužel nic nevyřešila. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Já jsem chtěl nabídnout podporu a pomoc k tomu, abychom dali dohromady pracovní skupinu, která by toto na úrovni rezortu spravedlnosti a financí vyřešila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající, děkuji, pane poslanče. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla stanovisko k interpelaci pana poslance Michálka ve věci zrušení duplicity při zasílání účetních výkazů.

Skutečně je pravda, že problematika Sbírky listin a účetních závěrek byla s Ministerstvem spravedlnosti řešena naposledy v roce 2016. Existovala pracovní skupina ze zástupců Ministerstva financí, Ministerstva spravedlnosti a Finanční správy. V podstatě byly řešeny v roce 2016 následující otázky. Jednak nedostatečná naplněnost Sbírky listin u rejstříkových soudů a jednak existence duplicit, případných duplicit, při předkládání údajů z účetních závěrek vůči orgánům veřejné moci. V podstatě závěry z jednání této pracovní skupiny jsou následující. On samozřejmě k tomu existuje podrobnější dokument, já stručně shrnu závěry. Dosáhnout zlepšení - samozřejmě já otevřeně říkám, že to není ta úplně nejlepší cesta - naplněnosti Sbírky listin je možné samozřejmě důsledným uplatňováním existujících sankcí ze strany Ministerstva spravedlnosti.

Pokud jde ale o téma duplicit, tak ono to není tak úplně jednoduché, protože ta duplicita není plná, je pouze částečná. Ve většině případů jde ze strany správce daně o to, že správci daně vyžadují vlastně předkládat pouze vybrané údaje, nikoliv celé účetní závěrky, a ne všechny osoby, o nichž rejstříkové soudy Sbírku listin vedou, jsou povinny podávat daňová přiznání. To znamená, ne každý daňový subjekt musí zveřejňovat celou účetní závěrku. Platí to od roku 2016 pro malé a mikroúčetní jednotky. Navíc platí, že daňové přiznání je subjekt povinen včetně příloh podat tři, resp. šest měsíců po skončení zdaňovacího období, zatímco povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu nastává obecně ve lhůtě dvanáct měsíců od rozvahového dne.

Nastíněná řešení, která se týkají odstranění zmenšení duplicit, není vhodné ani možné realizovat v tomto - bylo řečeno v tom minulém období, to byl závěr pracovní skupiny.

Zavedení nové povinnosti sdělovat údaje v požadovaném formátu a struktuře by mohlo být vnímáno - protože samozřejmě chtělo by to potom sjednotit, zavést nějaký jednotný formát, strukturu. Otázkou je, jak by to přijala veřejnost, protože veřejnost nelibě nese jakékoliv zavádění nových formulářů. A jakékoliv IT změny na straně finanční správy by bylo v tomto směru vhodné realizovat - k tomu dospěla, to bylo stanovisko Finanční správy - až se zavedením nového IT systému, který bude souviset s portálem Moje daně a další projekty, což jsou horizonty 2019 nejdříve, spíše 2020 a následujících let.

Samozřejmě toto téma i velice úzce souvisí s novým zákonem o dani z příjmu a dalšími doprovodnými změnami, které budou souviset se samovyměřením, s elektronizací, úpravami lhůt, takže budou vyžadovat určité legislativní úpravy. My na ně nerezignujeme, ale reálné budou zhruba kolem roku 2020.

Z interpelace nebylo úplně zřejmé, ale my jsme si to vyjasnili s panem poslancem v krátké pauze, zda interpeluje Ministerstvo financí, nebo Ministerstvo spravedlnosti. Dostala jsem odpověď, že obojí.

O tomto problému víme, existuje. Ta naplněnost listin je samozřejmě problematická, protože tam je velice krátká lhůta pro uložení sankce, a de facto Finanční správa se zase soustředí spíše na to, aby měla nezbytné přílohy u daňových přiznání. Tam je to podstatné, tam je to vynutitelné, samozřejmě potřebuje tyto přílohy k řádnému vyměření daňové povinnosti. A rejstříkové soudy pravděpodobně - nemohu mluvit za Ministerstvo spravedlnosti, ale tak jsem to vnímala z jednání pracovní skupiny - jsou zavaleny a v podstatě sankcionování úplně nestíhají.

Ale ten problém je hlubší. To znamená, máme tady sice relativně duplicitní předkládání, ale duplicitní není, protože Finanční správa vlastně vyžaduje jinou strukturu údajů než rejstříkový soud. Tím ale nechci říci, že ten problém neexistuje. Určitě bych se nebránila nějaké spolupráci na úrovni pracovní skupiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Zeptám se pana poslance, jestli má doplňující otázku. Má.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já souhlasím s tím, co říkala paní ministryně, že cesta sankcí není v tomto případě efektivní, protože subjektů jsou stovky tisíc, tak posílat papír sto tisícům subjektů není úplně dobrý způsob, jak to vyřešit.

Čili chápu to dobře, že by bylo možné vytvořit nějakou pracovní skupinu, do které by se mohla třeba zapojit i opozice a podobně, abychom nějakým způsobem tento problém vyřešili? Protože důvody, které jste uvedla, se mě dají vyřešit nějakým sjednocením, třeba ty lhůty podle mě, to je spíše taková marginálie, a stačí jenom nastavit legislativu tak, aby občan podnikatel zasílal všechny výkazy ideálně v jedné struktuře na jedno místo. Myslím si, že to je ten princip, který po nás občané požadují a kterým bychom jim usnadnili život. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně chce reagovat.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, budu jen stručně reagovat. Určitě, pracovní skupina je možná. Mně jde vždycky o věc a o věcné řešení, ale zdůrazňuji, že bude nutné přijmout legislativu. To je bezesporu a beze zbytku. Bude to znamenat, že vytvoříme - a to byl vlastně i závěr té poslední pracovní skupiny - budeme muset vytvořit nějakou jednotnou strukturu XML formát a budeme to muset podnikatelům pokud možno co nejlépe vysvětlit. To by bylo ideální, protože pak by to oni odevzdávali na jedno místo a mohl by z toho čerpat jak obchodní rejstřík, tak Finanční správa. To je možné, ale nebude to úplně... Otevřeně říkám - legislativa, technické řešení a velice dobře to vysvětlit, protože zase budeme zavádět něco nového. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Další interpelaci měl přinést pan poslanec Bartošek, který chtěl interpelovat ve věci nezvládnutí dopadů sněhové kalamity na silničním provozu v regionu jižní Moravy, ale ten ji stahuje a není přítomen, takže pozvu pana poslance Petra Gazdíka, který bude interpelovat ve věci digitalizace filmových děl pana ministra Ilju Šmída.

 

Poslanec Petr Gazdík: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obrátila se na mě poměrně velká skupina filmařů ve věci digitalizování významných českých filmů. Navzdory vyvinuté metodice DRA, digitálně restaurovaný autorizát, na které pracovali kvalifikovaní experti z Akademie múzických umění v Praze, brání Státní fond kinematografie a Národní filmový archiv proti vůli autorů uvedení v plném rozsahu užité metody v titulcích digitálně restaurovaných filmů, například filmů Jiřího Menzela jako žijícího autora.

Skupina filmařů mě upozornila na zprávu expertní skupiny, kterou ustanovil váš předchůdce pan ministr Daniel Herman a která konstatovala, že digitalizace a restaurování filmů, jako jsou Starci na chmelu, Adelaide nebo Adéla ještě nevečeřela, vykazují závažné chyby ve výsledném digitálním záznamu, posun formátu, nazelenalá pleť herců apod., a navíc nedou uvést v České televizi, která pak digitalizaci musí digitalizovat znovu, což naprosto zbytečně zvyšuje finanční náklady. Filmaři se jakožto tvůrci digitalizovaných filmů proto vcelku logicky ohrazují proti - jak říkají - nemetodické vulgární digitalizaci filmů, při které se nezachovává původní vzhled filmu.

Pane ministře, zajistíte prosím, aby vámi řízené zmíněné instituce ctily autorská práva tvůrců filmových děl, a nařídíte jim, aby v souladu s požadavky ministerské komise zvaly k digitalizaci autory děl či jejich dědice? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Ilja Šmíd Vážený pane poslanče, vážený pane předsedající, ctihodné shromáždění, já bych rozdělil odpověď na dvě části. V první části bych chtěl říci, že problematika digitálního restaurování filmů má několik rovin. Především je třeba vycházet ze skutečnosti, že filmy vyrobené do roku 1991 jsou ve správě státu a právě práva výrobce k nim u filmů vyrobených do roku 1964 vykonává Národní filmový archiv a v případě filmů vyrobených od roku 1965 do roku 1990 Státní fond kinematografie. Samotné filmové kopie spravuje Národní filmový archiv, což je příspěvková organizace Ministerstva kultury.

Je třeba říci, že současné technologie, a je jich více, významně ovlivňují možnosti šíření a konzumace audiovizuálního obsahu. Jsou zde dostupné velkoformátové obrazovky s vysokým rozlišením, online šíření, digitální kina. A tyto technologie vyžadují přepis původních filmových pásů do digitálního formátu, a to buď zjednodušeně bez náročnějších úprav do HD formátu, nebo v restaurované podobě v nejvyšším rozlišení 4K. Tento druhý způsob směřuje k maximálnímu možnému přiblížení původní podoby díla s možnostmi distribuce prostřednictvím současných nejvyspělejších technologií, ovšem je finančně velice náročný. Cena jedné digitalizace je zhruba 1 milion korun a je třeba si uvědomit, že film je vlastně po naskenování všech dostupných a relevantních původních originálů - někdy je jich méně, někdy více - třeba zkontrolovat a políčko po políčku barevně a zvukově korigovat.

Právě finanční náročnost znamená, že k digitálnímu restaurování se přistupuje jednorázovými projekty. Od roku 2011 probíhala spolupráce Karlovarského filmového festivalu, nadace České bijáky a Národního filmového archivu a podařilo se například uvést restaurované filmy jako Markéta Lazarová a Všichni dobří rodáci. Dále je třeba zmínit spolupráci v rámci projektu Plzeň - hlavní město kultury 2015 nebo spolupráci s Muzeem Karla Zemana a konečně i jednorázové projekty z loňského roku, jako byly Obchod na korze a Černý Petr. Všechny tyto projekty se setkaly s kladnou odezvou. Ministerstvo kultury na řadě z nich finančně spolupracovalo a jsou příslibem dalších úspěšných projektů.

A teď vlastně k vaší otázce. Vedle těchto projektů je třeba samostatně zmínit projekt financovaný z podpory Norských fondů, v rámci kterého Národní filmový archív digitálně restauroval 14 filmů, kdy celkové náklady činily 26,5 milionu korun. Výsledek se ale nesetkal s jednoznačně pozitivním ohlasem, kdy některé z restaurovaných filmů sice sklidily úspěch na mezinárodní úrovni, jako například Ikarie XB 1 v Cannes, avšak některé byly tuzemskou odbornou veřejností kritizovány. Můj předchůdce pan ministr Herman proto ustavil expertní skupinu, která identifikovala problémy provedené digitalizace a stanovila doporučení, která by mohla být institucemi provádějícími digitální restaurování do budoucna využívána.

Tenhle projekt byl vlastně vysoutěžen a zvítězila jedna skupina, jsou to maďarští tvůrci, kteří právě prováděli tuto digitalizaci. Současně s tímto projektem ovšem probíhal výzkumný projekt právě toho programu národní a kulturní identity, v rámci kterého vzniklo několik dalších metodik pod jednotným názvem metodika digitálně restaurovaného autorizátu, DRA. Dílčí metodiky technického charakteru jsou obecně použitelné, nicméně DRA jako celek je těžko aplikovatelná v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek. Výsledky práce, toho výzkumu byly totiž ministerstvu předloženy v polovině roku 2017, tedy v době, kdy už byl původní projekt NFA, který jsem zmiňoval, ukončen.

Čili problém je ten, že vlastně při té soutěži, která byla jako první, se postupovalo podle zákona o veřejných zakázkách. A já si myslím, že je to skutečnost, kdy je třeba se zamyslet nad tím, jestli režim zákona o veřejných zakázkách a to nastavení kritérií platí pro všechno. Jestli to platí pro stavby, ale zároveň i pro kulturní projekty, jako je digitalizace filmů. Měli bychom se zamyslet, jestli třeba právě u tohoto typu projektu, jako je národní kulturní poklad, projekty ochrany památek, ale třeba i ta digitalizace kulturního dědictví včetně filmového restaurování, zda má být vždy nezpochybnitelným kritériem nejnižší možná cena, což právě v tomto případě bylo. (Upozornění na čas.) Ministerstvo kultury to ve spolupráci se Státním fondem kinematografie řešilo a postup jiný není možné řešit, protože by to bylo obcházení zákona o veřejných zakázkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane ministře. Samozřejmě neznám, jaký je režim zákona o veřejných zakázkách v tomto případě. Vím jednu věc, že ta digitalizace formou DRA, vy jste to sám řekl, je výrazně levnější než ta digitalizace. Vy jste sám říkal, že u jednoho filmu se pohybuje kolem milionu a u těch ne příliš vyvedených 14 filmů, některých z nich, to stálo 26 milionů korun, což je prostě více. Takže já jsem chtěl jenom poprosit, jestli byste to skutečně na ministerstvu zvážili, jestli neuvažovat ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou třeba o změně zákona a o stanovení jasné metodiky. Protože mě přijde naprosto zoufalé a hloupé, když stát něco digitalizuje a zvlášť to z jiných, sice koncesionářských, ale také veřejných prostředků digitalizuje Česká televize. A když je to digitalizováno ve formátu pouze HD a ne 4K, který nás za pár let čeká. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr chce reagovat.

 

Ministr kultury ČR Ilja Šmíd Jenom stručná odpověď. Ještě v době, kdy jsem dávno nebyl ministrem, tak jsem opravdu viděl některé filmy, které se mi také hrubě nelíbily, ta digitalizace. Takže slibuji, že udělám vše, co bude v mých silách, abychom ten systém digitalizace změnili. Ale prostě projekt je vysoutěžen, tak nevím, z hlediska správního, zda se to dá ukončit nebo... Prostě budeme na tom pracovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tady máme interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové, která bude interpelovat ministryni Karlu Šlechtovou ve věci rozhodování členů vlády o případné aboliční milosti udělené prezidentem. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, dnes naposled na téma aboliční milosti.

Díky ústavní změně, ke které došlo před pěti lety, není možné, aby hlava státu rozhodla o udělení takzvané aboliční milosti, která znamená konec trestního stíhání, bez kontrasignace premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Prezident Zeman už nemůže sám o sobě rozhodnout, že něčí trestní stíhání bude zastaveno. Vždy k tomu potřebuje podpis některého z členů vlády. Prakticky jde o vyjádření odpovědnosti, kterou vláda za zastavení už zahájeného trestního stíhání přebírá. Vychází se z toho, že pokud už se odpověď na otázku, zda a kým byl spáchán trestný čin, nemáme dozvědět od soudu, pokud má být smetena se stolu práce policie a státního zastupitelství, musí se na zastavení trestního stíhání shodnout vláda s prezidentem. Takový trestně stíhaný se totiž postaví mimo právo, nad právo.

A právě o něčem takovém se v poslední době hodně mluví, a mluví se o tom v souvislosti s kauzou Čapího hnízda. Prezident Zeman a premiér Babiš k sobě mají blízko, to není tajemství, a projevem jejich mocenského paktu je riziko udělení milosti právě trestně stíhanému premiérovi a jeho nejbližším, kteří jsou kvůli 50milionovému podvodu stíháni. V takovém případě by ovšem na sebe musela vzít odpovědnost za tento akt celá vláda. A jak jistě chápete, to není maličkost. A já se vás proto ptám, paní ministryně, jak byste v takovém případě hlasovala, zda byste v kauze Čapího hnízda milost pro premiéra Babiše a jeho nejbližší podpořila, nebo nepodpořila. A zajímá mě také, jaké důvody vás k převzetí nebo nepřevzetí odpovědnosti za udělení takové milosti vedou. Ve hře je přece zásada rovnosti před zákonem. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, paní poslankyně. Nyní bude reagovat paní ministryně.

 

Ministryně obrany ČR Karla Šlechtová Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, budu reagovat, a to z několika úhlů. Jednak už jsem tady dneska mnohokrát i na interpelacích slyšela, že kladete, respektive poslanci kladou dotazy na ministry bez důvěry a v demisi, takže budu odpovídat jako ministryně vlády v demisi a ministryně bez důvěry Poslanecké sněmovny a budu odpovídat ve třech rovinách. Já nebudu komentovat vůbec Čapí hnízdo, nebudu komentovat žádný pakt, to jsem učinila už mnohokrát. Nicméně budu komentovat Ústavu, jednací řád Poslanecké sněmovny a jednací řád vlády České republiky.

Já tady vůbec nebudu komentovat, a velice správně to řekl můj kolega pan ministr zdravotnictví, nějaký kdybysmus. Nicméně Ústava České republiky, máte pravdu, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, umožňuje to, co je v článku 63 odst. 1 písm. j). Nicméně s čím nemohu ani souhlasit a podle práva je to velice sporné, a to že o abolici hlasuje celá vláda, respektive to znamená, že se musí na abolici shodnout celá vláda s prezidentem. Toto tvrzení je opravdu velmi sporné, protože z Ústavy, a to z té změněné Ústavy se jedná o to, že je sice dané, že k platnosti rozhodnutí prezidenta je nutné zajistit spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, nicméně za toto rozhodnutí, ať už je to premiér, nebo nějaký jiný člen vlády, odpovídá celá vláda - článek 63, odst. 4 Ústavy České republiky. Čili osobně bych očekávala, ať už to bude jakýkoli člen vlády či premiér, že bude nepochybně vhodné celou věc ve vládě projednat, i když Ústava nepředpokládá v této věci jednání celé vlády. Je nepochybné, že pokud má být každý člen vlády odpovědný za toto prezidentovo rozhodnutí, pak je jistě fér, aby se k ní mohl vyjádřit, a samozřejmě jako člen vlády bych toto vyžadovala a požadovala. Nicméně je však také věcí vlády, jak se bude uvnitř jednání vlády touto otázkou zabývat. To znamená řízení schůze, organizace jednání vlády, to je v působnosti premiéra.

A nyní mi dovolte sdělit dvě věci. Jednání vlády České republiky je neveřejné a vláda České republiky rozhoduje ve sboru. To jsou dvě klíčové věci, kde odpovídám na vaši otázku.

A další věc - což jsem si nechala naposled, protože s paní poslankyní jsme strávily v minulém volebním období mnoho času ohledně věcí Ministerstva pro místní rozvoj a nechtěla jsem odmítat reagovat na tuto odpověď. Nicméně každý poslanec podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny - část šestnáctá Interpelace § 110 - každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti. Předpokládám, že má budoucí interpelace by mohla být v oblasti obrany, pokud samozřejmě zůstanu ministryní obrany, případně pokud již nebudu člen vlády, tak na interpelacích sedět nebudu.

Odpověděla jsem v souladu s vaší otázkou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Chtěl bych se zeptat paní poslankyně, jestli má doplňující dotaz. Má. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Dotaz nemám. Každopádně, paní ministryně, děkuji za věcnou odpověď. Jsem ráda, že se mi dostalo odpovědi, která byla na rozdíl od odpovědi pana ministra v odbornějším duchu a nikoliv na téma hospoda či bulvár. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně asi nechce reagovat. Takže se posuneme dál.

Nyní bude pan poslanec Jakub Michálek interpelovat pana ministra Roberta Pelikána ve věci zrušení duplicity při zasílání účetních výkazů a pak bude vždy interpelovat paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení kolegové, já teď budu opravdu stručný. Odkazuji se na své předchozí vystoupení a prosím pana ministra, aby odpověděl na totéž jako paní ministryně financí Schillerová. A byl bych velmi rád, kdyby s ní spolupracoval na řešení toho problému, protože to je otázka, která vyžaduje součinnost obou dvou resortů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Jenom podotknu, že pan ministr není přítomen, je omluven a tedy odpověď zašle písemně. A nyní tedy poprosím tu následující interpelaci, to je duplicitní ten bod 21, tak ten prosím stáhnout. A dostáváme se k interpelaci číslo 22, kde bude paní poslankyně Kovářová interpelovat pana ministra Lubomíra Metnara ve věci veřejného opatrovnictví a ochrany opatrovanců s omezenou svéprávností.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v roce 2017 obce poprvé obdržely příspěvek na výkon agendy spojené s veřejným opatrovnictvím, což je pozitivní změna. Obce se stávají veřejnými opatrovníky rozhodnutím soudu, které kromě jiného i omezuje svéprávnost opatrovance a určuje jeho rozsah práv a povinností. Z praxe mnohých starostů vyplývá, že i přes jejich nejlepší snahu se nedaří zajistit maximální ochranu opatrovanců, kteří jsou častokrát zneužíváni různými osobami, zejména v soukromoprávním styku, například jde o spotřebitelské úvěry. Navazujícími soudními spory přibývá obcím další agenda způsobená výkonem veřejného opatrovnictví na úkor jiných činností.

Dovoluji si proto vznést následující dotazy a podněty. Za prvé, bude Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími resorty přezkoumávat možnosti zvýšení ochrany opatrovanců v případech, že jejich svéprávnost je značně omezena, tak aby se dosáhlo prevence jejich zneužívání? A provede vaše Ministerstvo analýzu dvou navrhovaných opatření z právního hlediska a z hlediska jejich efektivity, a to a) vyznačení klíčové informace v občanském průkazu, že obec byla ustanovena veřejným opatrovníkem, a v jakém rozsahu má opatrovanec omezenou svéprávnost a b) zavedení registru veřejných opatrovníků a opatrovanců, ke kterému by měly přístup vybrané subjekty, například poskytovatelé spotřebitelských úvěrů?

Uvedená jednoduchá opatření nemají za cíl omezovat osobnostní práva opatrovanců, ale naopak posílit jejich ochranu před nekalým jednáním osob a obchodních společností, které pravidelně zneužívají jejich omezené kompetence a schopnosti. Věřím (upozornění na čas), že v písemné odpovědi uvedete konkrétní kroky vedoucí k nápravě nevyhovujícího stavu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak ano, děkuji. Pan ministr není přítomen, takže odpověď bude zaslána písemně. A posuneme se dál, paní poslankyně Kovářová bude interpelovat pana ministra Adama Vojtěcha ve věci rušení lékáren, stanovení hodnot bodu dle vyhlášky na rok 2018. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci dlouhodobého podfinancování lékárenské péče, která není nijak zohledněna v aktuální podobě vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018. Vyhláška nereflektuje současnou situaci lékáren v menších městech. Několik desítek bylo z důvodu poklesu příjmů již uzavřeno a dalším asi šesti stům hrozí uzavření. Obyvatelé menších měst tak mohou čelit úplné absenci lékárenské péče.

Lékárenství je jediný segment zdravotnictví, u něhož dochází dlouhodobě k poklesu příjmů ze zdravotního pojištění a u něhož zároveň nebyly plně kompenzovány zrušené regulační poplatky. Dochází tak k tomu, že narůstají náklady spojené s provozem lékárny, ale klesají příjmy lékárenského zařízení. Situace samozřejmě nenapomáhá ani narůstající administrativní zátěž spojená s EET či eRecepty. Vyhláška sice zohledňuje tyto nové povinnosti u lékařů, ale na lékárníky nebere zřetel. Je nepřijatelné, že zde dochází u koncových uživatelů lékárenské péče, tedy pacientů, k takzvané lékové turistice. Situace vzniká na základě systému tvorby koncové ceny léčiv na straně distributora a prodejce, kdy větší prodejci jsou díky systému marží a obratových bonusů podstatně zvýhodňováni.

Žádám vás proto, aby váš úřad neprodleně projednal tyto konkrétní zkušenosti a přišel s návrhem pro obce a menší města, kterých se tyto problémy dotýkají nejvíce. Za možné řešení lze považovat sjednocení doplatků za léky hrazené z veřejného pojištění, v jehož důsledku by byla pacientovi garantována stejná cena v jakékoliv lékárně.

Vážený pane ministře, jaké budou vaše okamžité kroky v této záležitosti? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové. Vážená paní poslankyně, děkuji moc za tento věcný dotaz. Myslím si, že tato oblast je skutečně velmi důležitá. Já se problematikou dostupnosti lékárenské péče a odměňování lékáren zabývám právě od svého nástupu. Setkal jsem se s prezidentem České lékárnické komory panem doktorem Chudobou, zástupci Grémia majitelů lékáren a skutečně si jsem vědom, že ta situace pro ty lékárny je složitá, protože příjem lékáren z veřejného zdravotního pojištění je vázán na cenu léčiv, která v důsledku revizí Státního ústavu pro kontrolu léčiv dlouhodobě klesá, a tím pádem klesá i obchodní přirážka lékáren.

Pokud jde o oblast cen a úhrad léků včetně odměňování lékárenské péče, tak ji považuji skutečně za jednu ze svých priorit. Máme to koneckonců i v programovém prohlášení vlády, kde jsme si vytkli za cíl revidovat tento systém. Z pohledu lékárenské péče to znamená prověřit možnost odpoutání odměny lékárny od jednotkové ceny léčiva, která právě klesá, a tím klesají i ty odměny. Již letos bych chtěl na ministerstvu tuto záležitost prodiskutovat, a to nejen se zdravotními pojišťovnami, ale i zástupci lékáren, se kterými tady už jsme se měli možnost na toto téma sejít. Důležité však je, aby úpravy v této oblasti byly v souladu s novou koncepcí cenové a úhradové regulace léčiv, aby dopady těchto změn byly řádně analyzovány, abychom předešli buďto masivnímu zvyšování doplatků u léků na jedné straně, anebo neúměrnému nárůstu výdajů zdravotních pojišťoven z veřejného zdravotního pojištění na straně druhé.

Dovolte mi však ještě se vyjádřit obecně k situaci týkající se lékárenství v České republice. Ve srovnání se situací před rokem 1990 se počet lékáren v České republice více než zdvojnásobil. Podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo k 31. 12. 2017 evidováno celkem 2 544 lékáren a 240 odloučených oddělení výdeje léčiv. Oproti předchozímu roku došlo ke snížení tohoto počtu pouze o 15 lékáren, což je asi půl procenta. Takže i z nějakého časového hlediska vidíme, že zavírání lékáren není zase tak dramatické, i když nezpochybňuji, že určité lékárny možná v těch odlehlejších oblastech zanikly. Jsem si vědom toho, že síť lékáren není v tomto směru rovnoměrná, že vyšší počet lékáren je zejména v lokalitách s vyšší koncentrací obyvatel, především ve velkých městech, v okolí nákupních center nebo v nákupních centrech, v okolí nemocnic a podobně. V menších městech nebo v horských oblastech je dostupnost horší, což se ovšem týká jen lékárenské péče. Vláda již v minulosti svým nařízením stanovila místní a časové dostupnosti zdravotních služeb a maximální dojezdovou vzdálenost, která v případě lékárny činí 35 minut. To, co však dosud nebylo ověřeno, je, zda tyto limity jsou v praxi dodržovány, což si myslím, že bychom měli udělat. A zda dostupnost lékáren v řídce obydlených místech koliduje s dostupností lékařské péče. Tedy zda má například pacient, který na malém městě byl od svého lékaře vybaven receptem, možnost si na něj v blízkém okolí vyzvednout předepsané léky. Tam by skutečně ta korelace měla býti.

Podle úhradové vyhlášky hradí zdravotní pojišťovny stejně jako v předchozích letech lékárnám signální výkon ve výši 13 korun za vydání léčivého přípravku na recept. Jsou s tím spojeny limity a regulace, jejich oprávněnost je potřeba zrevidovat, stejně tak jako samotnou hodnotu tohoto výkonu.

Je pravda, že ta vyhláška byla tvořena ještě za mého předchůdce. My teď se budeme bavit o nové vyhlášce pro další rok, kde se chceme právě zaměřit i na oblast lékárenské péče. Chtěl bych se také věnovat komplexně tomu problému z pohledu lékárenské sítě na straně jedné a také z pohledu hospodářské situace lékáren na straně druhé. Jsem připraven podpořit i v rámci právě jednání o té nové úhradové vyhlášce na rok 2019 udržení lékáren právě tam, kde reálně chybí, například diverzifikací té příjmové složky lékáren, tak aby bylo ze systému veřejného zdravotního pojištění lékárnám v regionech s menší dostupností této služby placeno více. To znamená, aby tam byla skutečně určitá bonifikace. O tomto jsme připraveni jednat. Myslím si, že tak by to mělo být nastaveno, že skutečně malé lékárny, nikoliv ty velké, které jsou v těch velkých městech, ale malé lékárny, které jsou v těch odlehlých oblastech, by měly mít právě určitou bonifikaci v rámci úhrad. A již teď v rámci dohodovacího řízení o úhradách na příští rok toto budu navrhovat, aby to bylo provedeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní poslankyně, máte doplňující otázku? Máte. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jsem moc ráda, že lékárny a síť lékáren je vaší prioritou. Možná že by bylo dobré, kdybyste svolal nějakou poradní skupinu pro dostupnost lékárenské péče, která bude složena také ze zástupců obcí, která by projednala a doporučila nejvhodnější legislativní změny.

Dále bych si dovolila apelovat na neméně důležité řešení problémů týkajících se eReceptů. A zde především si myslím, že by bylo potřeba reagovat na nemožnost výdeje léčiva při jakémkoliv výpadku v systému.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr chce reagovat. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážená paní poslankyně, vážení kolegové. Tak určitě, pokud jde o zástupce obcí, můžeme se taktéž s nimi bavit. My jsme tu debatu otevřeli prvotně se zástupci odborné veřejnosti, tedy s Českou lékárenskou komorou, grémiem lékáren apod. Takže chceme si teď nastavit právě ten nový systém odměňování lékárenské péče s těmito subjekty. A nebráním se určitě v jednání i s obcemi.

Pokud jde o ten elektronický recept, myslím si, že i z těch dat, která máme k dispozici, tak v zásadě všechny lékárny do toho systému jsou zapojeny a vydávají elektronické recepty. Samozřejmě pokud by došlo k nějakému výpadku systému nebo výpadku elektřiny nebo podobně, tak lékárny mohou vydat ten lék, když zavolají na speciální linku v rámci Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Byla zřízena právě speciální linka pro lékárníky, kdy například pokud pacient přijde, a to není jen případ výpadku toho systému, ale třeba pokud by přišel s receptem, který je nějakým způsobem nečitelný nebo je jiný problém s jeho načtením do toho systému, tak může na tuto linku zavolat a ověřit si v rámci centrálního úložiště elektronických receptů, že skutečně ten elektronický recept byl oprávněně vydán, a na základě tohoto vydat lék pacientovi. Takže nemělo by se stát to, že pacient nebude mít svůj lék vydán. Tato možnost je tedy pořešena právě tou speciální telefonickou linkou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A posuneme se k poslední interpelaci, kterou bude paní poslankyně Věra Kovářová interpelovat ministra Lubomíra Metnara ve věci definitivního rušení tzv. dočasně uzavřených poštovních poboček. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, jako poslankyně vás vyzývám k aktivnímu řešení krizové situace vyvolané definitivním rušením tzv. dočasně uzavřených poboček České pošty.

V několika desítkách obcí napříč Českou republikou aktuálně existují tzv. dočasně uzavřené pošty, tedy pošty, kde se podařilo České poště v minulosti z nejrůznějších důvodů a pod nejrůznějšími záminkami přerušit provoz. Občané v těchto obcích provizorně dojíždějí za těmito službami např. pro uložené zásilky, doporučené dopisy apod. na pošty jiných určených obcí či měst. Řada z těchto dočasně uzavřených pošt se nachází v periferních územích v blízkosti státní hranice apod., odkud je dojížďková vzdálenost a spojení veřejnou dopravou velmi komplikované. I proto se občané dlouhodobě prostřednictvím svých obcí dožadují znovuotevření těchto pošt, a to v situacích, kdy jsou tyto pobočky zakonzervovány a připraveny k opětovnému provozu. Za všechny mluví např. situace v obci Vojtanov v Krušných Horách. Pošta v této obci byla v roce 2010 dočasně uzavřena a tamní obyvatelé aktuálně předpokládali její opětovné otevření. Česká pošta však bez náznaku zájmu na zachování této pobočky před měsícem oznámila její úplné uzavření s lakonickým konstatováním, že zákonné povinnosti jsou plněny.

Uzavírání poboček České pošty komplikuje život stovkám lidí především v důchodovém věku, kteří se stávají oběťmi systému a stále více závislými na svých blízkých. Vážený pane ministře, ptám se vás proto, zda jsou tito obyvatelé v malých venkovských obcích pro vás občany nižší kategorie bez nároku na přístup k základním službám státu. Jakým způsobem hodláte definitivně zamezit likvidaci dočasně uzavřených pošt? Nepovažujete tzv. dočasné uzavření těchto pošt za blamáž (upozornění na čas), kdy občané několik let čekají na opětovné otevření pošty, načež státní podnik škrtem pera tuto poštu klasifikuje z dočasně uzavřené na zrušenou? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr tu není, takže odpověď bude zaslána písemně do 30 dnů.

Tím jsme vyčerpali dnešní interpelace a já tedy děkuji všem, kteří zůstali a vydrželi, a tento bod končím. Tím je také vyčerpán pořad na dnešní den. Nicméně na současné schůzi máme ještě jeden den na pořad na zítřejší ráno. Takže já přerušuji schůzi do zítřka do 9 hodin. Děkuji.

 

(Jednání skončilo v 16.47 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP