Čtvrtek 25. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

16.
Vládní návrh zákona o distribuci pojištění a zajištění
/sněmovní tisk 48/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede paní ministryně financí Alena Schillerové, které tímto dávám slovo. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, podruhé. Dovolte mi, abych představila vládní návrh zákona o distribuci pojištění a zajištění.

Návrh, který vám předkládám, představuje novou komplexní právní úpravu distribuce produktů v sektoru pojišťovnictví a zcela nahrazuje stávající zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Dovolte, abych se zaměřila na ty nejzásadnější body tohoto zákona.

Nejdříve se vyjádřím k transpozičnosti tohoto zákona, protože obsahuje určité prvky národní úpravy. Jedná se o zákon transpoziční, kterým se implementuje evropská směrnice o distribuci pojištění. Návrh zákona však také obsahuje prvky národní úpravy, která reaguje na některé specifické problémy tuzemského pojistného trhu. Těmi jsou zejména poškozování klientů při sjednávání životního pojištění, problém nízké odborné kvalifikace distributorů pojištění a značně omezené dohledové nástroje České národní banky coby příslušného orgánu dohledu.

Co se týče sjednocení regulace distribuce pro celý finanční trh, to je další ze zásadních otázek, kterým se tento zákon věnuje. Koncepčním cílem je dovršení započaté integrace sektorových úprav poskytování a zprostředkování finančních služeb. Tam, kde tomu nebrání transponovaná směrnice nebo specifika pojišťovnictví, navazuje na úpravu, která již nyní platí na kapitálovém trhu a v sektoru spotřebitelských úvěrů. Toto mezisektorové sjednocení regulace spočívající především v použití stejných věcných a procesních institutů upravujících distribuci finančních služeb umožní zpřehlednit právní řád, zefektivnit výkon dohledu a rovněž snížit náklady regulovaným osobám.

Nyní mi dovolte, abych se podrobněji vyjádřila k nejdůležitějším částem navrhovaného zákona. Nejprve ke sjednocení ochrany spotřebitele pro různé způsoby sjednávání pojištění. Dosavadní zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích pokrývá pouze činnost pojišťovacích zprostředkovatelů. Nová směrnice oproti tomu požaduje, aby kvalitativně stejné nároky, zejména v oblasti pravidel jednání se zákazníkem a požadavků na odbornost, plnily při sjednávání pojištění i pojišťovny a jejich zaměstnanci. Z hlediska koncepce ochrany spotřebitele na finančním trhu je tento prvek klíčový a plně odpovídá dlouhodobé snaze Ministerstva financí o uplatňování jednotného přístupu ke všem distributorům pojištění, aby tak byla zabezpečena stejná úroveň ochrany spotřebitelů.

Nyní se vyjádřím k pravidlům jednání se zákazníkem. Naprostá většina pravidel jednání distributora o pojištění se zákazníkem, která jsou obsahem zákona, je určena zněním směrnice o distribuci pojištění. Nad rámec požadavků směrnice je tato úprava doplněna ve dvou směrech: jednak přebíráme regulaci provizí a odkupného ze stávajícího zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která vznikla zde na půdě Poslanecké sněmovny jako kompromis po obsáhlé diskusi v roce 2016. Obsahem této regulace jsou povinnost vrácení provize, kterou pojišťovna zálohově vyplatila pojišťovacímu zprostředkovateli při předčasném ukončení smlouvy o životním pojištění, a pravidla pro uplatňování nákladů pojišťovny na sjednání rezervotvorného životního pojištění pojišťovnou na zákazníkovi při předčasném ukončení pojistné smlouvy - to je regulace odkupného.

Druhým případem, kdy doplňujeme pravidla směrnice o tuzemskou úpravu, je povinnost poskytnout zákazníkovi podstatné informace týkající se nákladovosti sjednávaného životního pojištění na samostatném dokumentu ve formě přehledné tabulky. Cílem je vybavit zákazníka před podpisem smlouvy stručnou, přehlednou a srozumitelnou informací o tom, kolik zaplatí za sjednanou pojistnou dobu na pojistném, co z toho bude použito na úhradu nákladů pojišťovny a co na investice a jaká částka bude vyplacena zpět při nulovém zhodnocení. Zavedení této povinnosti je reakcí na případy, kdy zákazníci byli při uzavírání investičního a kapitálového pojištění uváděni v omyl a nedostávali správné informace o tom, jakou část zaplaceného pojistného dostanou v případě skončení pojištění zpět. Nejedná se tak o nově stanovenou informační povinnost, ale pouze se standardizuje forma informací, které má právo zákazník obdržet již nyní.

Nyní pár slov k odbornosti distributorů pojištění. V souladu s úpravou platnou pro spotřebitelské úvěry a kapitálový trh se uplatňuje i nový jednotný standard odbornosti včetně způsobů jejího ověřování. Zatímco stávající systém požadavků na odbornost distributorů pojištění je postaven na formálním ověřování teoretických znalostí ze všech pojistných odvětví, nový zákon oproti tomu zdůrazňuje potřebu spíše hloubky než šíře potřebných znalostí a dále též souvisejících praktických dovedností nezbytných pro kvalifikované jednání se zákazníkem. Při vstupu do odvětví bude muset každý distributor úspěšně absolvovat zkoušku, kterou doloží svou odbornost, a tuto odbornost si bude muset dále prohlubovat následným vzděláváním.

Na závěr mi dovolte uvést, že předložený návrh zákona důsledně dbá na vyváženost a přiměřenost regulace. Tuto hypotézu si dovoluji podpořit jak odkazem na konkrétní ustanovení zákona rozlišující rizika spojená s pojistnými produkty určenými spotřebitelům na straně jedné a velkým společnostem na straně druhé, tak i velmi dlouhým procesem konzultací, které k nové právní úpravě Ministerstvo financí vedlo jak se všemi reprezentativními zástupci pojišťovacího trhu, tak i s Českou národní bankou coby orgánem dohledu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď by měl vystoupit pan zpravodaj. Ale s přednostním právem se hlásí pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jsem přesvědčen, že tento a další bod spolu souvisejí, tedy navrhuji, abychom sloučili rozpravu těchto dvou bodů a urychlili jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano. Tak to můžeme, samozřejmě. Teď bych nechal vystoupit pana zpravodaje a pak budeme hlasovat. Prosím pana zpravodaje - pana poslance Juříčka.

 

Poslanec Pavel Juříček: Pane předsedající, dámy, pánové, jedná se skutečně o dva sněmovní tisky - 48 a 49, které spolu opravdu souvisejí. Je to vládní návrh zákona o distribuci pojištění a zajištění. Jak říkala paní ministryně, nahrazuje platný zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovnictví, zprostředkovatelích, likvidátorech a pojistných událostech. Jedná se o předlohu transpozičního zákona, implementační směrnice 2016/97 o distribuci pojištění a zajištění, je to takzvaná Insurance Distribution Directive, a některá ustanovení směrnice 2009/138 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu.

Máme za povinnost tuto transpoziční směrnici uvést do 23. února 2018, což je evidentní, že nemůžeme v této chvíli stihnout. Ale nicméně podle dohody s paní předsedkyní rozpočtového výboru a s paní ministryní tyto dva tisky nejsou tak důležité jako ten předcházející, který jsme odhlasovali ve zkráceném čtení, tak si myslím, že tady můžeme udělat to, že necháme to projít do druhého čtení v běžné lhůtě.

Co se týká obsahu, tak hlavním cílem je posílení ochrany spotřebitelů, protože víte, že makléři a pojišťovací distributoři ne vždy byli plně v obraze. Je to především orientace na odbornou péči, informaci o pojistném produktu, odpovědnost samotného distributora, předmět výkonu dohledu, veřejně právní sankce, odbornost, důvěryhodnost a školení. To jsou ty největší cíle tady těchto dvou tisků. Je zřetelné, že jde o potřebný zákon, který doporučuji tímto, abychom ho propustili do druhého čtení.

Organizační výbor, který zasedal 4. ledna, navrhl, aby garančním výborem byl samozřejmě rozpočtový výbor.

Prosím Sněmovnu, abychom tyto dva tisky - 48 a 49 propustili do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. V této fázi nechám hlasovat o sloučení rozpravy k bodu 16 a 17, jak to navrhl pan předseda Bartošek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 76, přihlášeno je 131, pro 107, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Já tedy prosím paní ministryni, aby uvedla i ten následující bod.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP