Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 47/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Tady byl navržen postup podle § 90, odst. 2 a bylo zde už v průběhu jednání podáno veto dvou klubů, KDU-ČSL a ODS. Budeme tedy pokračovat standardně v procesu prvého čtení. V tuto chvíli je do rozpravy přihlášen pan poslanec Marek Benda. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já jsem včera své hlavní výhrady sdělil. Paní ministryně slibovala, že na ně zareaguje, takže bych možná teď vytvořil prostor pro možnou reakci paní ministryně a případně pak povedu dále polemiku. Myslím, že to, že chci navrhnout přikázání tohoto návrhu zákona ještě ústavněprávnímu výboru, zaznělo včera jasně. Spíše bych teď nechal šanci paní ministryni zareagovat na to, co bylo včera řečeno. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. A paní ministryně má zájem o vystoupení. Prosím, máte slovo.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolím si zareagovat na pana poslance Bendu. Pokud jsem si dobře poznamenala včera ty podněty a otázky, tak odpovídám následovně. Implementace DAC 5 už je k dnešnímu dni provedena zhruba v polovině zemí Evropské unie, přičemž Francie a Slovensko, jen tak pro zajímavost, se vydaly stejnou cestou jako my, to znamená cestou obecnějšího procesního předpisu.

K dalším reakcím a poznámkám. DAC 5 vyžaduje, aby přístup správců k datům měli všichni správci daně, tedy nejen Finanční nebo Celní správa. Čili potvrzuji to, co tady včera bylo řečeno panem poslancem, že to samozřejmě může dopadat i na správce místních poplatků, protože to je také správce daně. To je samozřejmě bezesporu pravda. Nicméně z povahy věci oni budou z této možnosti vyloučeni, protože by museli prokázat, že to potřebují pro svoji konkrétní agendu. Například obce, které spravují poplatek ze psa, určitě drtivou většinu těchto dat nepotřebují a těžko by byly schopny prokázat, že u nich probíhá správa daně právě pro tuto oblast, takže je ani nesmí získat z povahy věci. A v podstatě týká se to převážně mezinárodní spolupráce při správě daní a tu de facto vykonává pouze zcela malý a nepatrný zlomek správců daně, je to zejména Finanční a Celní správa. To znamená, v praxi vůbec nemůže nastat situace, že by obce, které řeší například poplatky, to je klasický příklad správy daně, požadovaly nějaké informace, nebo mohly vůbec požadovat informace od povinných osob, například advokátů.

Co se týče kontrolních mechanismů, tak jak tady byly včera zmíněny, to není žádná novinka. Správci daně dnes běžně nakládají s mnoha citlivými daty. Mají jich k dispozici nadstandardně a fungují zcela standardní mechanismy správy daní, to znamená vnitřní i vnější, ať už je to ochrana podle daňového řádu, soudní ochrana, kontrolní orgány typu Úřad na ochranu osobních údajů, daňová mlčenlivost. To znamená, že tady myslím je těch kontrolních mechanismů, které zachovávají a chrání tyto údaje, celá řada. Nevzpomínám si, že by někdy došlo k nějaké aféře a údaje byly zneužity. Argumentace typu - já netvrdím, že to bylo včera řečeno, ale zaznívalo to třeba i v rámci legislativního procesu, třeba při debatách na úrovni Legislativní rady vlády - že si správce daně objedná například mezinárodní dotaz ze Slovenska, to nelze akceptovat, protože to by byl jasný exces a zneužití pravomoci. Ten dotaz musí jasně odpovídat, mít vazbu na správu daní, funguje to dneska buď... Je to reciproční výměna nebo je to automatická výměna. To všechno podléhá přísným regulím, mnohdy ze strany Evropské unie, protože to jsou harmonizované zákony. Takže toto víceméně vylučuji.

Ještě bych si dovolila, jestli mohu, nějakým způsobem vysvětlit, zjednodušeně, protože připouštím, že moje úvodní slovo včera mohlo být komplikovanější a samozřejmě pro ty, kteří třeba nejsou úplně v míře detailu, nemuselo být úplně jasné, tak si dovolím jenom shrnout fakta. My jsme povinni implementovat DAC 5. Pokud bychom ho neimplementovali, vystavujeme se riziku infringementu. Znovu opakuji, implementovala to už zhruba polovina zemí Evropské unie. My jsme dokonce už i po implementační lhůtě, která vypršela 31. 12. 2017. A byť jsme neměli v přípravě tohoto implementačního předpisu vůbec žádnou prodlevu, tak samozřejmě nám do toho vstoupil volební rok, takže to je tak, jak to je, za to v podstatě nikdo nemůže.

Co se týče implementace nad rámec, a já nepopírám, že jdeme v určité míře nad rámec implementace, tak jdeme u povinných osob, které ale nejsou zastřešeny žádnou profesní komorou, nejedná se o zástupce profesních komor. Jedná se o povinné osoby, kterými jsou třeba banky, další finanční instituce s bankovním tajemstvím, ostatní ekonomické subjekty. A ty už dneska jsou povinny sdělovat tento okruh informací Finančnímu analytickému úřadu. Nově je budou muset sdělovat správcům daně, tak jak jsem vysvětlovala před chvílí, o které správce daně by se jednalo, na jejich žádost za předpokladu, že správce daně prokáže jednoznačně... musí mít ze spisu zřejmé, že se jedná o správu daní.

Co se týká ale zástupců profesních komor, to znamená, explicitně uvádím advokáti, notáři, daňoví poradci, soudní exekutoři, auditoři, tam se držíme striktně pouze rozsahu implementace DAC 5, to znamená rozsahu, který už dneska stejně oni musí sdělovat Finančnímu analytickému úřadu, a rozhodně necílí ani stávající úprava AML směrnice ani DAC 5 na prolomení jejich tajemství vyplývajícího z právního vztahu s klientem, ale pouze se to týká informací - to je dokonce vyloučeno, tyto informace sdělovat, protože samozřejmě je považováno advokátní tajemství a tajemství těchto profesí za nedotknutelné, ale oni pouze jsou povinni sdělovat informace o klientech a obchodech, které nejsou právní pomocí, to znamená zprostředkování obchodů, správa cizího majetku. Podle statistik Finančního analytického úřadu jsou případy, které jsou sdělovány ze strany těchto profesí, jsou to skutečně jednotky, ta čísla jsou velmi, velmi nízká, takže nepředpokládám ani jejich nárůst z pohledu implementace DAC 5.

Děkuji za slovo.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně, a do diskuse se hlásí pan poslanec Benda. A kroutil hlavou, takže asi bude mít nějaké připomínky.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy a vážení pánové, já jsem za prvé byl upozorněn, že včera jsem byl přerušen přesně v okamžiku, kdy jsem žádal o přikázání do ústavněprávního výboru, takže pro jistotu teď ještě jednou na stenozáznam: doporučuji, aby tento návrh zákona byl přikázán kromě garančního výboru, kterým respektuji, že je rozpočtový výbor, také ještě do ústavněprávního výboru. To je formální návrh.

Dále doporučuji, abychom nezkracovali lhůtu na jeho projednávání. To opravdu není vůbec žádná snadná věc. A já si myslím a musím říct, že mě paní ministryně úplně nepřesvědčila v tuto chvíli svým vystoupením. Říká: jsme po implementační lhůtě, ale z evropských zemí má implementováno polovina. To znamená, pravděpodobně polovina zemí je také po implementační lhůtě a zase nic tak hrozného se neděje.

Říká: stejnou cestou, jako jsme se vydali my, se vydaly další země jako Francie a Slovensko. No, nevím, kdo jaké máte zkušenosti, ale že by zrovna Francie a Slovensko měly být pro mě úplně příkladem zemí, podle kterých se máme řídit z hlediska vnitřní správy a z hlediska ochrany citlivých údajů? Tak u Francie jsem si tím téměř jist, Slovensko dejme tomu je nám relativně blízká země, ale i tam bych řekl, že míra citlivosti k ochraně soukromí je na jiné úrovni než v České republice. Takže to také nejsou země, kterými bych se já úplně chtěl řídit.

A všechno to, co tady zaznívá, ano, odpovídá tomu to, co jsem tady včera říkal. Dochází z nejasného důvodu k tomu, že místo toho, abychom řekli: prohloubíme správní spolupráci mezi správními orgány, které již mají možnost takové informace zjišťovat - a DAC 5 nevyžaduje nic jiného, než aby informace, které jsou uvnitř země v nějakém systému, byly s jinými zeměmi vyměňovány. DAC 5 nenutí žádnou zemi, aby začala zjišťovat více informací pro svoje informační systémy. A tady dochází k situaci, kdy řekneme: kvůli tomu, že chceme mít DAC 5, tak všechny věci, které dnes má výlučně FAÚ pro nejzávažnější trestné činnosti, jako je praní špinavých peněz a boj s terorismem, náhle řekneme, že by teoreticky, potenciálně mohl mít každý finanční úřad, respektive dokonce každý správce daně, tak jak jsem tady o tom hovořil, že se to týká i místních poplatků. A říkáme: no, máme kontrolní mechanismy. Upřímně řečeno nemáme. Správa daní žádné efektivní kontrolní mechanismy nemá a je to velikánský problém, to, co se sbírá u správců daní.

Já tomu do jisté míry rozumím. Ale věřte mi, že jsem studoval mnoho spisů, respektive minimálně rozkladů, které se týkaly například Úřadu na ochranu osobních údajů, a že bych měl pocit, že zrovna správci daní jsou těmi orgány, které jsou pečlivě hlídány v tom, co si uchovávají o svých "klientech", respektive o těch, kterým spravují daně, co zůstává v těch spisech, je tam velký problém a žádné efektivní kontrolní mechanismy neexistují. Tyto mechanismy máme vytvořené vůči FAÚ, protože má takové enormní pravomoci a protože se obáváme, aby tyto enormní pravomoci nebyly potenciálně zneužívány. Ale vůči finančním úřadům jsou to jenom systémy jejich vnitřních kontrol. A věřte mi, že dostat se do svého vlastního spisu a zjistit si, co tam vlastně finanční úřad přechovává a na základě jakých žádostí si vyžádal některé vstupy, zdaleka jasné není. Takže já opravdu prosím, abychom se tím zabývali poměrně do hloubky.

Říct dneska, že jsou to jenom jednotky případů. No, možná že to dneska jsou jenom jednotky případů. Ale v okamžiku, kdy to prolomím, a takhle jsme to přece v této zemi zažili už x-krát, řekne se: No to je jenom na ty nejzásadnější věci, jenom to povolíme. Jenom to povolíme, oni si budou žádat rozumně. A pak najednou zjistíme, těch žádostí nejsou jednotky, ale jsou v prvním roce stovky a ve třetím roce desítky tisíc. Buďme opatrní.

Moc prosím, abychom se tím návrhem zabývali poměrně detailně i ve vztahu k prolomení povinné mlčenlivosti jednotlivých dalších subjektů, a moc prosím, abychom nezkracovali lhůtu a přikázali do ústavněprávního výboru. Myslím, že tu další odbornou debatu můžeme vést tam, případně na půdě rozpočtového výboru. Ale všechny, všechny upozorňuji, není to jednoduchá transpozice, je to potenciálně velký zásah do toho, co jsme zatím brali jako tajemství jednotlivých skupin, které poskytují právní nebo daňovou pomoc.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. S přednostním právem paní ministryně.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak já jenom stručně. Pokusím se reagovat na pana poslance Bendu. Ještě jednou: To, že ty informace dostanou napříště podle DAC 5 správci daně, pokud samozřejmě bude právní úprava přijata a stane se účinnou, to vyplývá ze směrnice DAC 5. Ta přímo ukládá, že se napříště informace do této doby sdělované Finančnímu analytickému útvaru, nebo úřadu vlastně, dneska samostatnému úřadu, že se budou poskytovat i správcům daně na základě jejich žádosti, pokud oni osvědčí právní zájem, to znamená probíhající správu daní. Takže o tom není pochyb, že to cílí na správce daně, to je prostě přímo v tom DAC. Co je nad rámec, a to já tady otevřeně znovu přiznávám, je to, že tyto informace - ten DAC říká, že ty informace mohou být vyžádány pro účely mezinárodní správy daní. A pro určitý okruh povinných subjektů, ty už dneska mají tu povinnost podle AML směrnice, mohou ji správci daně vyžadovat i pro tuzemskou správu daní. A to se týká bank, finančních institucí, ostatních ekonomických subjektů. Netýká se to advokátů, notářů, daňových poradců, soudních exekutorů, auditorů, tam skutečně se implementuje pouze v rozsahu DAC. To znamená, správci daní, a o těch mluví DAC 5, mohou požadovat informace, které potřebují ke správě daně a pouze v souvislosti s probíhající mezinárodní spolupráci při správě daní.

Co se týče počtu těch příkladů, co je samozřejmě spekulace. Nikdo nemáme věšteckou kouli. Já jsem pouze uváděla to, že informace, které se sdělují na FAÚ, jsou skutečně v řádech jednotek, a nejsem schopna říct, odhadnout to, ale nepředpokládám právě pro striktnost těch podmínek, že by tady došlo k nějakému rapidnímu nárůstu. Ale nejsme schopni ani jeden, ani druhý toto samozřejmě specifikovat.

O tom, že nejsou kontrolní mechanismy nad správci daně, o tom bych si dovolila vyslovit velmi, velmi velkou pochybnost a prosím nezpochybňujme, nezpochybňujme to, že Finanční správa nebo Celní správa nebo případně další správci daně nakládají s těmito daty s vysokou obezřetností. A znovu opakuji, nevzpomínám si za celou svoji profesní kariéru, a když tak mi osvěžte paměť, že by někdy něco uniklo. Daňová mlčenlivost je naprosto striktní záležitost. Ochrana dat je něco, co je absolutně nad všechny, systémy jsou budovány takovým způsobem, aby nic neuniklo.

Když jsme se tady bavili několikrát o datech, je to velký objem dat, která získává např. Finanční správa ať už z kontrolních hlášení, ať už z evidence tržeb - znovu opakuji, tato data jsou nadstandardně chráněna, přístup k nim má 20 úředníků v této zemi, všichni mají prověrku NBÚ. To je jeden z příkladů, který uvádím. Takže prosím, nezpochybňujme to. Ta ochrana je skutečně velká. Uvědomujeme si, že Finanční správa např. má nadstandardní přístup k datům, využívá je ke své činnosti a musí s nimi takto nakládat.

Pokud vysíláme takovéto signály z úst členů zákonodárného sboru, může to vyvolávat určitou nejistotu. A já skutečně bych byla velmi nerada, protože ať už je to zákonná mlčenlivost, vysoké sankce, ať už je to ochrana IT systému, to všechno funguje tak, jak fungovat má, tzn. aby ta data byla chráněná, nedostala se do nepovolaných rukou. A znovu opakuji, nikdy se to nestalo.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda. Prosím.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, musím ocenit, že je osvěžující, že ministryně po dlouhých letech je schopna reagovat ve Sněmovně na vznesené námitky a že je vedena věcná diskuse. To bych řekl, že je osvěžující. Nicméně si myslím, že potvrdila to, co jsem se snažil celou dobu říci. Nejedná se o čistou transpozici evropských předpisů. Jedná se o transpozici, ve které se státní moc snaží získat vyšší míru kompetencí.

To, co požaduje DAC 5, je pouze výměna informací mezi správními orgány, které ty informace již drží, aby k těmto informacím měli přístup i správci daní - myslí se zejména vněstátní. Myslí se zejména, když Finové tady vyšetřují, co provádí ten a ten, aby se mohli zeptat českého FAÚ: nemáte o něm poznatky o tom, že pere špinavé peníze nebo že má založených 15 účtů v České republice? Asi by se dalo vyložit, že jsou to i vnitrostátní finanční úřady, resp. správci daně, ale nevidím důvod, proč by se neměli ptát FAÚ a proč by se měli ptát dalších subjektů. A to je ten spor, o který podle mého názoru běží, jestli máme říct: každý správce daně má právo se zeptat kteréhokoli z dalších subjektů, nebo každý správce daně má právo zeptat se FAÚ, nad kterým panuje tato vysoká míra kontroly, o které se tady s paní ministryní bavíme. Proto si myslím, že by stálo za to detailní projednání ve výborech. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Není žádný návrh na zkrácení či prodloužení. Pan zpravodaj se hlásí.

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já tady reprezentuji skupinu poslanců, kteří mají zájem o zkrácení lhůty na projednání na 30 dní, čili tím pádem bych to dal jako oficiální požadavek, abychom hlasováním rozhodli můj názor a názor kolegy Bendy. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Tedy na 30 dnů, aby byla zkrácena lhůta? (Poslanec Rais souhlasí.) Děkuji. Rozpravu k tomuto bodu končím.

Dovolte mi využít čas a přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Jaroslav Bžoch ve dnech 25. až 26. z důvodu nemoci. Omlouvá se paní poslankyně Olga Richterová mezi 11.00 a 12.10 z důvodu jednání. Omlouvá se pan poslanec Radim Fiala z dopoledního jednání do 12 hodin z pracovních důvodů. Omlouvá se pan místopředseda Tomio Okamura do 13 hodin ze zdravotních důvodů. To je vše.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova jak paní ministryně, tak pana zpravodaje. Ne, není zájem. Tak já zkonstatuji, že jsem nezaznamenal, že by zazněl jak návrh na vrácení či zamítnutí. Budeme se tedy zabývat přikázáním výborům. Nejprve rozhodneme o přikázání výboru garančnímu.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím. Já přivolám kolegy z předsálí. Budeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru? Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 73, přihlášeno je 128 poslanců, pro 115, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. V rámci obecné rozpravy padl návrh ze strany pana poslance Marka Bendy, aby byl návrh přikázán ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru. Ptám se, zda je zde ještě nějaký další návrh na přikázání výboru. Nevidím zde nikoho, budeme tedy hlasovat o návrhu na přikázání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 128, pro 81, proti 25. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.

Dále zde zazněl požadavek na zkrácení lhůty pro druhé čtení dle § 91 odst. 2 a 3 o 30 dnů, tedy na 30 dnů.

Já zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno je 128, pro 65, proti 46. Tento návrh byl přijat.

Tím jsme se vypořádali se všemi hlasováními v tomto bodu a já tento bod končím.

Dalším bodem je bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.