Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

11.
Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Ivana Adamce a dalších
na vydání zákona, kterým se zrušují zákony č. 112/2016 Sb.,
o elektronické evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů
a č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
/sněmovní tisk 23/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Jsme v prvém čtení a navrhovatelé žádají o postup podle § 90 odst. 3. Upozorňuji tedy, že bychom museli rozhodnout o případném pokračování. Ale ještě než dám slovo zástupci navrhovatelů, kterým je pan poslanec Zbyněk Stanjura - požádám ho tedy, aby zaujal místo u stolku zpravodajů -, konstatuji, že byla doručena jménem poslaneckého klubu ANO listina, ve které je na tento bod vzneseno veto, a těch podpisů je tam více, než zákon o jednacím řádu předpokládá.

Čili postup podle § 90 odst. 2 nemůžeme použít, budeme tedy postupovat klasickým způsobem ve všech třech čteních. Zároveň předpokládám, že vzhledem k omluvám za pana poslance Stanislava Juránka bude zpravodajskou zprávu přednášet předsedkyně rozpočtového výboru paní poslankyně Miloslava Vostrá.

Stanovisko vlády k tisku 23/1 jste obdrželi včas podle jednacího řádu. (V sále je velký hluk.)

Teď už tedy žádám pana poslance Zbyňka Stanjuru, aby se jako zástupce navrhovatelů ujal slova. - Ještě nic neříkejte, protože znovu požádám sněmovnu o klid. Žádám kolegy na obou stranách jednacího sálu, aby diskuse, které se netýkají tisku č. 23, přenesli do předsálí. Děkuji.

Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, začnu nejdřív hodnocením. Programová shoda ODS a ANO zatím nula. Dnes tři zákony z dílny ODS, ANO třikrát proti. To jenom abychom věděli. Kdežto programová shoda ANO a KSČM dneska 100 %. Máme nějaký mezivýsledek, dneska děláme čtvrtý pokus, fakt se snažíme a nějak to hnutí ANO nejde, aby dokázalo programovou shodu.

Vzal jsem si s sebou několik podkladů, studie o stínové ekonomice. Tou argumentovali předkladatelé, když jsme to projednávali, a byl to hit minulého volebního období. Na tom se asi shodneme. Potom jsme ji dostali sice s problémy, nejdříve úplně začerněnou, ale pak jsme ji dostali - Specifikace projektu EET. (Ukazuje materiál.) Pak tady mám vládní návrh zákona, abychom věděli, s čím vláda přišla. (Ukazuje materiál.) Doprovodný návrh zákona. A pak tady mám stanovisko Ústavního soudu. (Ukazuje materiál.) A z každého budu citovat jenom chvilku, nebojte. Kdybych to chtěl číst celé, tak bychom tento týden neskončili.

Stínová ekonomika je součástí každodenního života milionů obyvatel České republiky, ač to mnoho z nich vůbec netuší. Podle širší definice lze v rámci stínové ekonomiky rozlišit tři oblasti: skrytou, nelegální a neformální ekonomiku. O stínové ekonomice mluvím proto, že to byl jeden z hlavních argumentů předkladatelů. Myslím, že se shodujeme napříč politickým spektrem, že je to jev nežádoucí a že je s ním třeba bojovat. Co je ale důležité z té studie o stínové ekonomice v zemích Evropské unie a taky v České republice? Příčiny vzniku stínové ekonomiky se mohou v konkrétních zemích a regionech lišit, nicméně ve většině případů jsou to zdanění a regulace, které mají na rozvoji stínových aktivit hlavní podíl. Čím jsou vyšší daňové náklady, ať už z hlediska míry zdanění, či komplikovanosti daňového systému, a čím komplikovanější a restriktivnější je regulace v dané zemi a odvětví, tím nákladnější je pro firmy najímání práce a setrvání v oficiální ekonomice.

Myslím si, že to víme i zdravým selským rozumem. Čím jsou vyšší daně, čím jsou vyšší regulace, čím je systém komplikovanější, to všechno vytváří prostředí pro to, aby fungovala, a říkám bohužel fungovala, stínová ekonomika.

Nechci opakovat argumenty, které tady zaznívaly, a bohužel zbytečně, při projednávání v minulém volebním období. Musím říct, že naše podání k Ústavnímu soudu bylo velmi úspěšné, přestože vláda si pochvalovala, že zákon nebyl zrušen jako celek. Ale podívejme se, co vlastně Ústavní soud rozhodl, co jsme tady říkali a jak argumentovala vláda.

Od začátku jsme říkali, že nástroj k tomu, aby stát sledoval hotovostní operace, je nesmyslný pro placení kartou. Stokrát to tady zaznělo od mikrofonu, až to musel zrušit Ústavní soud. Mluvili tady mnozí kolegové o nesmyslnosti EET pro e-shopy, až to musel zrušit Ústavní soud. Mluvili jsme tady o DIČ, což se vlastně rovná rodnému číslu u živnostníků, stokrát jsme to tady říkali, až to musel zrušit Ústavní soud. Ústavní soud taky zrušil, respektive odložil, záleží na interpretaci, my říkáme zrušil, hnutí ANO říká odložil, třetí a čtvrtou vlnu.

Jenom připomenu odhady počtu podnikatelů, kteří se zapojí v jednotlivých etapách. V první etapě se v zásadě Ministerstvo financí nemýlilo. Tam to zhruba odpovídalo, odhadovalo se myslím 50 tis., ten počet byl velmi podobný. Ve druhé etapě, která už platí dlouho, odhadovalo Ministerstvo financí, že se zapojí až 300 tis. subjektů. Nic z toho se nestalo, číslo je výrazně nižší. V té studii, kterou jsem tady ukazoval, autoři odhadovali, že v první etapě to bude 10 %, to je zhruba těch 50 tis., v druhé 40 % a polovina v třetí, pak Sněmovnu (nesroz.) na třetí a čtvrtou vlnu. Takže Ústavní soud ochránil podle odhadu Ministerstva financí a tehdejší vlády polovinu potenciálních nucených uživatelů EET a to je dobrá zpráva. V tom okamžiku leží na vodě slova o narovnání podnikatelského prostředí. Nějak se to nepovedlo, soudruzi. Nebo snad ano? Ten stávající stav představuje rovné podnikatelské prostředí? Já si myslím že ne. Jsou tady vybrané činnosti, kde podnikatelé musí mít EET, a vybrané činnosti, kde nemusí mít EET.

Náš návrh směřuje k narovnání podnikatelského prostředí, protože říká: nikdo nebude zatížen EET. A to pak jsou rovné podmínky. Všichni, nebo nikdo, to jsou rovné podmínky. Pamatujeme si na debaty o výjimkách. Nejsou možné. Žádné výjimky nebudou, a pak slyšíme nápady: prodejci kaprů ne, prodejci vánočních stromků ano. A mohl bych pokračovat, ale nemá to smysl.

Protože se mi opravdu líbilo disentní stanovisko pěti ústavních soudců, tak z něj budu citovat, protože si myslím, že to formulovali, jak to vnímáme my, a nejenom my, jako občanští demokraté. Dovolte mi, teď budu možná trošku delší, ale opravdu si myslím, že to stojí za to, nevím, jestli jste to všichni četli. Slova patří pěti ústavním soudcům, a to jmenovitě Vojtěchu Šimíčkovi, Jaromíru Jirsovi, Tomáše Lichovníkovi, Kateřině Šimáčkové a Davidu Uhlířovi. Pominu úvod z mého oblíbeného seriálu Jistě, pane ministře, či Jistě, pane premiére, který vlastně jenom navodil situaci, před kterou stál Ústavní soud, když posuzoval náš návrh na zrušení celého návrhu zákona.

Ústavní soudci píší: Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny a samozřejmě i daní. Stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost. Při tomto zavádění by měl zákonodárce velmi bedlivě hodnotit, zda tato další povinnost je skutečně nezbytná a zda nepřiměřeně nezhoršuje podnikatelské prostředí. Tato opatření by přitom neměl posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu omezení již stávajících. Lapidárně řečeno, stát by si měl položit otázku, zda se nejedná o příslovečnou poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče.

Máme totiž za to, že ne vždy je daňová disciplína tou největší hodnotou a legitimním cílem. Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat. A těmto lidem, především těm drobnějším mezi nimi, tedy lidem s obratem - což není totéž co zisk - s obratem např. v jednotkách milionů korun ročně by stát měl administrativu spojenou s podnikáním co nejvíce ulehčit, a to i za cenu menšího daňového výnosu, který i tak jako tak je marginální. Ekonomika totiž bude robustní a přežije těžké časy lépe právě tehdy, bude-li v ní dostatečná diverzita, a soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva zůstane i v okrajových oblastech. - Tam byly uvozovky, ty okrajové oblasti. - Hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, podnikající studenti atd. Pro řadu právě těchto lidí je však EET tou příslovečnou poslední kapkou, která je vyžene z podnikání, případně je nažene do šedé ekonomiky - proto jsem taky na začátku připomenul, co je šedá ekonomika a co je příčinou šedé ekonomiky -, což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu. Vzniká tak malá hyperbohatá elita a pak dále jen hůře či lépe placení zaměstnanci. Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie, ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí.

Právo podnikat je odvozeno od práva vlastnit majetek a svobodně s ním nakládat. Souvisí však i se zákazem nucených prací. Svědčí o tom zkušenosti z minulého, totalitního režimu. Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo jej trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na takřka jediném zaměstnavateli, a to na státu. Společnost, v níž naprostá většina občanů je svou obživou závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodná společnost. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářet podmínky pro společnost svobodných občanů. Respekt ke svobodě musí být vždy na prvním místě. Proklamovaný cíl EET tomu však neodpovídá.

V další části se v tomto disentním stanovisku uvádí: Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné.

Jakkoli nepopíráme - opravdu to zkracuji, abych to nečetl celé, doporučuji všem, aby si to přečetli celé - jakkoli nepopíráme, že zavedením EET skutečně může docházet k větší daňové výtěžnosti oproti situaci předchozí, nelze očekávat, že se tak bude dít ve významnější míře v poměru k celkovým daňovým příjmům státu. - A zkuste si, kolegyně a kolegové, teď sami v duchu odpovědět, jestli víte přesně, nebo zhruba přesně, kolik jsou celkové daňové příjmy státu, a pak to porovnejte i s tím údajem, kterým podle mě Ministerstvo financí nijak neprokázalo, kterým se chlubí, že se výběr daní zvýšil o 5 miliard. A používám číslo, které používá Ministerstvo financí.

Ve shodě s názorem navrhovatelů, což byla skupina poslanců z ODS a z TOP 09, máme za to, že zavedení EET představuje velmi citelný zásah do práv dotčených subjektů. Jak je již uvedeno výše, jde především o vlastnické právo, právo svobodně podnikat, o rovnost a zásah do informačního sebeurčení.

Zavedení EET totiž představuje nové finanční náklady pro každého podnikatele. Tyto náklady přitom nejsou jednorázové, ale opakující se. U malých podnikatelů pak nejde jen o bezprostřední finanční náklady, nýbrž o zatížení podnikající osoby další starostí, kterých však již dnes má nad hlavu. Nelze přehlédnout ani to, že jsou zákonem jako třída - zákonem jako třída - likvidováni zejména starší menší podnikatelé bez počítačových znalostí a on-line připojení. Většinové stanovisko Ústavního soudu, že se mají smířit s tím, že jsou oběťmi čtvrté průmyslové revoluce, jak je uvedeno v bodě 79 nálezu, pak v této souvislosti zní značně necitlivě. - Už budu končit, nebojte, příznivci EET.

Další riziko systému EET spočívá v jeho zneužitelnosti. Prostřednictvím tohoto systému totiž dochází ke koncentraci citlivých obchodních informací na jednom místě. Ačkoliv nelze vycházet z apriorní premisy nepoctivosti státní správy, nelze současně ani vycházet z toho, že koncentrované údaje o daňových poplatnících nebudou nikdy a nijak zneužity.

Závěrem uvádíme, píše těchto pět ústavních soudců, že ze všech shora uvedených důvodů považujeme napadený zákon za protiústavní, a myslíme si, že tomuto návrhu mělo být v plné míře vyhověno. Pokud totiž Ústavní soud hodlá s odkazem na test racionality tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli chce Ústavní soud v daném systému nadále plnit.

To jsou z našeho pohledu klíčové pasáže z disentního stanoviska. Na začátku jsem řekl, co většina ústavních soudců zrušila, ty jednotlivé části, o kterých jsem mluvil, a taky jsem připomenul, že opozice zbytečně a marně upozorňovala na tato rizika a musel je zrušit až Ústavní soud. Právě proto, že bychom měli hledat rovnost podnikatelského prostředí, a kromě toho, že bychom měli zrušit dotace, tak bychom měli přispět k tomu, že ani EET se bude týkat pouze někoho. (?) V této chvíli to tak je a my navrhujeme, abychom ten zákon zrušili jako celek i s ohledem na to disentní stanovisko Ústavního soudu.

Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů a mám před sebou několik .... ještě požádám paní kolegyni Vostrou o posečkání.

Za prvé přečtu omluvy. Z dnešního odpoledního jednání se paní poslankyně Nevludová omlouvá do konce jednacího... 8.15. Stejně tak paní poslankyně Levová, paní poslankyně Karla Maříková a pan poslanec Karel Podal do konce jednání a pan poslanec Jiří Běhounek také do konce jednacího dne, stejně jako pan poslanec Radek Rozvoral.

Vzhledem k tomu, že jsme v prvém čtení, tak podle jednacího řádu musím dát schválit změnu zpravodaje, protože ta podléhá schválení v prvém čtení Poslanecké sněmovny. Ještě předtím, než tak učiním, o faktickou poznámku ke stenozáznamu požádala paní poslankyně Mauritzová a já jí udělím slovo. Nepůjde o nic, co by zpochybňovalo hlasování, jak mě informovala, ale samozřejmě pro stenozáznam je změna v elektronickém záznamu hlasování důležitá. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Ilona Mauritzová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, chtěla bych uvést pouze pro stenozáznam, že mám u hlasování č. 44 chybně uvedeno, že jsem hlasovala ano, a já jsem hlasovala ne. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy podle § 90 a násl. zákona o jednacím řádu požádám o souhlas se změnou zpravodaje v hlasování číslo 45. Tedy kdo souhlasí s tím, aby paní poslankyně Vostrá byla zpravodajkou namísto pana poslance Juránka.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 45. Z přítomných 163 pro 124, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Zpravodajem pro prvé čtení tohoto návrhu zákona bude paní poslankyně Miloslava Vostrá.

 

Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Členové vlády, kolegyně, kolegové, cílem návrhu tohoto zákona, jak už tady bylo řečeno, je zrušení systému elektronické evidence tržeb, a to bez náhrady. Skutečností ale je, že i přes nedostatky a v některých ohledech i nejasnosti stávajícího zákona o EET, a myslím, že už tady kolega předkladatel to zmiňoval a zmiňovala to i řada kolegů v minulém volebním období při schvalování tohoto zákona, nicméně v tuto dobu už se jedná víceméně o koncept vcelku již všeobecně přijímaný. Je pravda, že nedostatky tohoto zákona se v praxi mnohdy potvrdily. Já bych akorát řekla, bohužel, ze svého pohledu. Předpokládám, že budou aktuálně zřejmě i předmětem vládou připravované novely zákona o EET, která bude reagovat i na nedávné rozhodnutí tady již zmíněného Ústavního soudu o zrušení některých částí stávajícího zákona.

Já bych jenom chtěla říci, že to, že vlastně Ústavní soud nezrušil zákon o EET jako celek, tak to vše mě vede k tomu, abych tady podala návrh na zamítnutí tohoto tisku v prvním čtení. S tím, že souhlasím se stanoviskem vlády ve všech bodech, které je tam uvedeno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám rozpravu. S přednostním právem se do rozpravy hlásí paní ministryně financí a já jí hned udělím slovo. Prosím. Slovo má paní ministryně financí České republiky Alena Schillerová. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi stručně uvést několik slov, protože tady bylo řečeno mnoho a myslím si, že si to vyžaduje moji reakci.

Máme za sebou více než rok účinnosti zákona o elektronické evidenci tržeb. Tento zákon prošel obrovským martyriem, než došlo k jeho schválení. Neustále byl podrobován kritice a vlastně podrobován je do dneška. Neustále vyvracíme celou řadu mýtů, odpovídáme na různé dotazy, přitom jsme vedli obrovskou kampaň a samozřejmě pokračujeme v ní dále, protože lidi jsou z toho mnohdy zmateni.

Pojďme si ale říct pár faktů a pak bych se s dovolením zastavila u interpretace rozhodnutí Ústavního soudu, který bych si dovolila zinterpretovat ze svého úhlu pohledu. Tedy jinak než byl interpretován před chvílí.

Co je základním smyslem zákona o evidenci tržeb, ať mluvím přesně? Narovnání podnikatelského prostředí. Sedmnáct zemí Evropské unie má nějakou formu evidence tržeb, ať už je to registrační pokladna, ať je to tato forma evidence tržeb, nebo kombinace obojího. Například v sousedním Slovensku registrační pokladny mají více než 20 let a po poslední návštěvě, kde jsme byli, tak uvažují o zavedení evidence tržeb, začínáme na tom spolupracovat. A další země se přidávají. Byli u nás z Ukrajiny, chtějí zavést elektronickou evidenci tržeb.

Základním smyslem je právě narovnání podnikatelského prostředí, a právě proto podporují evidenci tržeb všechny významné podnikatelské svazy a komory. Já se všemi jednám. Naposledy jsem s nimi měla jednání minulý týden, kdy jsme probírali novelu zákona o evidenci tržeb, ať už je to Asociace malých a středních podnikatelů, která zastřešuje 260 000 podnikatelských subjektů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje 6 000 podnikatelů s 500 000 pracovními místy, Asociace českého tradičního obchodu, která zastupuje 7 000 maloobchodních prodejen potravin, Asociace restaurací a hotelů, která zastřešuje 1 385 hotelů, penzionů a restaurací, Fórum cestovního ruchu, Hospodářská komora. Nenapadá mě žádný další významnější podnikatelský svaz či komora. Jednala jsem s nimi naposledy minulý týden, hovořili jsme o rozhodnutí Ústavního soudu, hovořili jsme o navrhované novele a jednoznačně zazněla z jejich strany podpora evidenci tržeb a zaznělo z jejich strany, že nejhorší, co by se mohlo stát, kdybychom se nyní zastavili na půli cesty, to znamená, v podstatě zůstali pouze u první a druhé vlny.

A teď k mé interpretaci rozhodnutí Ústavního soudu. Já nezpochybňuji právo pěti soudců Ústavního soudu na jejich oponentní názor, který tu byl prezentován. To je bezesporu jejich právo a je nezpochybnitelné. Co je však důležité, jak hlasovala většina a jaké rozhodnutí Ústavního soudu tento Ústavní soud nakonec přijal. A já ho interpretuji naopak velmi pozitivně. Uznal elektronickou evidenci tržeb jako legitimní nástroj v boji s daňovými úniky a jako legitimní možnost prověřovat touto formou daňové povinnosti daňových poplatníků. Ano, připouštím, že zrušil určitá ustanovení. My jsme stejně zvažovali jejich modifikaci v novele, kterou připravujeme od podzimu loňského roku. Ale rozhodně odmítám, že zrušil třetí a čtvrtou fázi. Třetí a čtvrtá fáze byla odložena až do doby, než bude definitivně rozhodnuto o všech výjimkách.

Je si potřeba uvědomit, že zákon se psal v podmínkách, kdy nebyla žádná zkušenost. Byl tady jakýsi pokus v roce 2006 se zákonem o registračních pokladnách, byla tak dlouho odkládána jejich účinnost, až vlastně tento zákon byl zrušen a de facto nikdy účinnosti nenabyl. Neměli jsme žádnou historickou zkušenost. Sice jsme se inspirovali v Chorvatsku, nicméně i tuto cestu jsme nezvolili naprosto bez výjimek. My jsme si zvolili svoji českou cestu a jednalo se pouze o inspiraci. Je to správný krok, protože 60 % obyvatel této země podle nezávislé studie KPMG uznává problém šedé ekonomiky. Český statistický úřad - a já jsem to opakovala nesčíslněkrát - v roce 2013 vyčíslil částku šedé ekonomiky na 160 miliard. Čili je to problém. Je to problém. Není to problém jenom příjmových daní, které samozřejmě postihuje zákon o evidenci tržeb, ale je to problém i DPH, kde byl zapojen nástroj kontrolní hlášení, ale o tom dnes není řeč.

Zpochybňuje se daňový výnos. Nevím, z čeho se vychází, když neustále slyším, že ta čísla manipulujeme, že ta čísla nejsou správná. Ta čísla jsou na účtech České národní banky. My jsme vybrali na DPH o 32 mld. více, přes 32 mld. více meziročně. Na tom samozřejmě, uznáváme, má 20 mld. podíl růst ekonomiky, zbytek je podíl konvenčních opatření, která zavedlo Ministerstvo financí, resp. minulá vláda. Kontrolní hlášení a EET. EET se na tom podílí, na základě analýz provedených z placení daní Finanční správou se podílí částkou 5,2 mld., a to jsme ještě snížili DPH u některých komodit, jinak by samozřejmě tam bylo více. Předpokládaný výnos za rok 2017 jsme odhadovali - my děláme tyto odhady konzervativně - na 4,3, takže jsme na částce 5,2, a přičtěte si 0,8 mld. za snížené DPH a byli bychom na 6 mld.

Podle mého názoru to není špatný výsledek. Ale mnohem lepší výsledek je narovnání konkurenčního prostředí. To, že nás podporuje takové množství podnikatelů, to, že nám píší, že s námi hovoří. Bohužel nedostávají takový mediální prostor, a tím pádem se vytváří zkreslený obraz zákona o evidenci tržeb.

Čili já samozřejmě odmítám interpretace, které tu zazněly. Odmítám to, že to je prostě nástroj administrativní náročnosti. Zavedli jsme tu nejlevnější variantu, která mohla existovat. My jsme mohli jít cestou registračních pokladen, nechtěli jsme, právě proto, že to je drahé. Právě proto, že by to bylo velice složité na obsluhu, je to zranitelné. Evidence tržeb, dneska se pokladní zařízení dá koupit už do 3 000 korun, ta nejjednodušší. My jsme zavedli pro podnikatele slevu na dani. My jsme zavedli sníženou sazbu DPH u stravovacích služeb, která samozřejmě se týkala první fáze, protože jsme chtěli tuto první fázi zvýhodnit tím, že začíná být první.

Samozřejmě jsme nuceni reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu. Máme téměř připravenu novelu zákona o evidenci tržeb. Minulý týden jsme ji prodiskutovali se všemi zástupci podnikatelských svazů a komor, tak jak jsem vám je tady uváděla. Nejzásadnější debata byla v podstatě o nastavení výjimek pro nejmenší podnikatele, pro fyzické osoby, kde jsme sestavili zhruba tři varianty. Byla upřednostněna varianta, kterou teď rozpracováváme, a předpokládáme, že tato novela bude předložena na vládu nejpozději na přelomu února a března. Tím pádem dostojíme Ústavnímu soudu nejen z pohledu výjimek, ale i z pohledu ustanovení, která zrušili.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí Aleně Schillerové za její vystoupení v rozpravě. S přednostním právem před kolegou Bauerem vystoupí zástupce předkladatele, ale s přednostním právem jako předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Paní ministryně mi nahrála, nevím, jestli úmyslně, nebo ne, ale to nevadí.

Za prvé si protiřečila. Já to nemám rád. Nejdřív v první části projevu říká - je to v 17 evropských zemích, učme se. A pak říká - jsou tam chyby, vždyť to je úplně něco nového, neměli jsme se kde učit. Tak platí buď první, nebo druhé. Buď máme zkušenosti ze 17 evropských zemí, tam ty chyby bezesporu odstranili a nemuseli jsme je dělat my.

A teď přečtu odstavec, paní ministryně, který jsem poprvé nečetl, který souvisí s tím, co říkáte. A musím to přečíst fakt celé: "Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní (jedná se o opatření, které obstojí v 'testu rozumnosti'), a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné. Zavedení EET pod veřejně prezentovaným (byť empiricky zcela nepodloženým!) politickým dojmem, že nikdo daně neplatí, a je proto namístě zpřísnění jejich výběru, totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák. Bohužel, tato vstupní úvaha je základní filozofií napadeného zákona a není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nejkřiklavějších zásahů do soukromí a svobody podnikání."

Ten jazyk ústavních soudců je tak pěkný. A je to vlastně to, co my říkáme. Vy jste udělali ze všech podnikatelů sprosté podezřelé a oni se on line musí vyviňovat. To je ta základní filozofie, se kterou nesouhlasí toto disentní stanovisko.

Já jsem, paní ministryně, řekl 5,5 mld., že uvádíte, nijak jsem to nezpochybnil, jenom jsme ty materiály neměli k dispozici, rád si je přečtu, vy říkáte 5,2, možná 6, klidně 6. Ale pořád mají pravdu tito soudci. Je to marginální část celkových daňových příjmů státu. A když si vezmeme (jde vedle na své místo u zpravodajského stolku) - už jsem si ji vzal, omlouvám se, tu studii o stínové ekonomice (ukazuje), a paní ministryně ji bezesporu zná, protože je z Ministerstva financí - který je klíčový obor, kde nejvíc bují šedá ekonomika? Já položím dotaz paní ministryni, ať mi odpoví. V kterém oboru ekonomické činnosti nejvíc bují šedá ekonomika? První dotaz. A druhý dotaz - je v tomto oboru již zavedena EET? Počkám si na odpověď, když tak můžeme i polemizovat.

Já jsem poctivě říkal, že interpretace nálezu Ústavního soudu je jiná, že my říkáme, že to je citelný zásah a citelná prohra vlády, a paní ministryně říká, že vlastně vyhráli, protože to nebylo zrušeno jako celek. No to je sice pravda, ale my máme šanci dokončit to, co Ústavní soud načal, a zrušit to jako celek. Protože o jakém narovnání podnikatelského prostředí je v lednu 2018 řeč, paní ministryně? Mají všichni podnikatelé stejnou povinnost, nebo ne? Narovnali jste podnikatelské prostředí, nebo ne? Byli jste proti výjimkám? Byli. Jste pro výjimky? Jste. Takže jak může být rovnost, když už jsou výjimky?

A třetí, čtvrtá vlna zrušena, odložena není. To je důležité. Není. Jestli je to odloženo navždycky, nebo na rok nebo na dva, nevíme. Samozřejmě o tom budeme rozhodovat my v tomto volebním období. Já doufám, že navždycky, že už tady nenajdete většinu pro třetí a čtvrtou vlnu. Ale každým dnem, kdy platí první a druhá vlna, dokazujete, že není rovnost podnikatelského prostředí. Já znám odpověď, proč jste to neudělali najednou. Tak nám to řekněte na mikrofon. Když se oháníte rovností podnikatelského prostředí, proč jste to nezavedli najednou pro všechny? To je přece rovné. Já s tím nesouhlasím. My říkáme, rovnost je to, že to nemá nikdo, a vy jste už tak rozdělili ty podnikatele do čtyř skupin a z toho třetí a čtvrtou skupinu vám zrušil Ústavní soud. A podle vaší studie, vašich podkladů je to 50 % těch, kterých se to mělo týkat. Jak je možné, že se tak spletli v odhadu počtu zapojených podnikatelů ve druhé vlně? Kde je těch 300 tisíc, které jste odhadovali? Není. Tak nám to vysvětlete. Jestli všechny údaje, které byly uvedeny v těch studiích, v důvodové zprávě, v podkladových materiálech jsou tak chybné jako prostý odhad podnikatelů, kteří se zapojí nebo budou muset zapojit, tak jak pak máme věřit těm číslům?

Myslím, že v této chvíli dotazy stačí. Potom po případných odpovědích paní ministryně bych reagoval na další části jejího vystoupení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky. První pan předseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já docela studuji vota separata, tedy zvláštní stanovisko soudců Ústavního soudu, a mrzí mě, když se soudce Ústavního soudu, řekl bych, odváží na politickou rovinu a uhne z roviny právní.

Je přece nepravda, že všichni museli pracovat, že tady byla povinnost pracovat. Nikdy proti československému státu od roku 1945 nebylo zavedeno řízení o tom, že bychom snad měli nucenou práci. Mezinárodní organizace práce nic takového neudělala, protože zákoník práce po roce 1965 obsahoval ustanovení o tom, že není povinnost pracovat, že musí mít legální zdroj obživy. Vždycky jsme to učili. A já znal nejméně dva takové lidi v Českých Budějovicích, kteří měli přes milion korun na čtyřprocentní úrok v tehdejší československé státní spořitelně, a ti měli legální příjem a do práce chodit nemuseli. A to, že to udělá ústavní soudce, mě mrzí. Když to udělá politik, protože chce falešně argumentovat, tomu rozumím. Ale ústavní soudce by se toho dopustit neměl.

Takže pane kolego, zástupce předkladatele prostřednictvím předsedajícího, tohle to nebylo úplně fér. (Potlesk z řad levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Další faktická poznámka pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Kolegové, kolegyně, já bych chtěl jenom trošičku reagovat na pana kolegu Stanjuru o tom, jak si paní ministryně protiřečila. Ona si neprotiřečila. Ona řekla, že 17 států v Evropě má zavedenou evidenci tržeb a že my jsme se nemohli učit nikde pořádně, protože my jsme zaváděli elektronickou evidenci tržeb. Takhle to bylo míněno. A já si myslím, že pokud v současné době je 17 zemí, které uznaly, že evidovat tržby je potřeba, je jedno, jakým způsobem, já si myslím, že ta elektronická evidence je ta nejmírnější, nejšetrnější pro podnikatele, tak to asi logiku má, nehledě na to, že další země, ať je to Rakousko, ať je to Německo, uvažují o tom, že tuto evidenci tržeb budou zavádět.

A co se týče těch výjimek. Já jenom znovu podtrhnu tu repliku, kterou jsem tady párkrát říkal, a to je to Švédsko. To v roce 2010 zavedlo evidenci tržeb s výjimkami pro prodejce ryb a pro trhovce a za dva roky v podstatě i tyto vyjmuté podnikatele zahrnuli do evidence tržeb s tím, že pokud to má mít nějaký smysl, musí to být opravdu v tom segmentu a v té oblasti kompletní.

Takže já si myslím, že pokud je na cestě kompletní návrh na úpravu a na nějakým způsobem modifikaci samotného EET, kterou připravuje Ministerstvo financí, a bude tady v podstatě v průběhu března, já si myslím, že tam máme prostor případné problémy, chyby i výtky Ústavního soudu zapracovat. Ale v žádném případě bych nechtěl, aby se tento zákon zrušil jako takový, protože si myslím, že má velký smysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Další faktická poznámka - pan poslanec Fridrich. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych se s vámi jen podělit o praktické zkušenosti zavádění EET. Vlastním malou firmu, čili přesně takovou, o jaké mluvil pan kolega Stanjura, a tržby byly zhruba 7 240 000 korun v minulém roce. Obsloužili jsme 22 700 zákazníků. Za celou tu dobu nebyl nejmenší problém. Náklady na zavedení, všechno je to snadno ověřitelné, byly 9 400 korun. Moje účetní si naopak pochvaluje jednu věc, a to je ta, že na daňovém portálu si druhý den může zkontrolovat všechny položky a odsouhlasit si platby, které prošly, s tím, jaká byla zkušenost.

Ještě vzhledem ke své minulé profesi bych se chtěl zmínit o zkušenosti s restauracemi v malých obcích, které jsou také velmi často zmiňovány. Jsem z obce, která má 200 obyvatel. V okolí je spousta velmi malých hospod a nikdo z mých známých si na to nestěžoval. Mnozí z nich si dokonce EET zavedli sami bez pomoci IT. Ani jedna hospoda v okolí, které znám, nezkrachovala kvůli EET.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Bauer. Po něm vystoupí pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, dnes někdo jen těžko přijde s novým převratným argumentem, který by ty z vás, kteří zavedení EET podporovali, přesvědčil o jeho škodlivosti a negativních dopadech na podnikání v České republice. Přesto si dovolím krátce vystoupit.

Považuji za nanejvýš dobrou zprávu, že se dnes otevírá možnost EET kompletně zrušit. Je namístě si některé argumenty pro pořádek alespoň připomenout nebo zopakovat. Rád bych se ale nejdříve ohlédl do minulosti.

Já jsem sice nebyl v minulém volebním období poslancem, ale dobře vím, že vládní strany a ministr financí Andrej Babiš v době přijímání zákona o EET opakovaně vinili opoziční strany včetně ODS z obstrukcí a blokování Sněmovny. Já si naopak už tehdy svých kolegů velmi vážil za preciznost, s jakou se snažili argumentovat a varovat před dopady opatření, které vláda tlačila bez přesvědčivých důvodů. Tehdy poslanci ODS jasně varovali před tím, že nově zaváděný dohledový systém pravděpodobně nebude fungovat, nepřinese žádné zázračné přínosy do státní kasy a navíc svou nepřipraveností a požadavky zkomplikuje podnikání tisícům aktivních lidí v České republice. Myslím si, že jsme nejenom varovali, ale i cestou pozměňovacích návrhů jsme se alespoň snažili snížit tvrdost některých konkrétních ustanovení.

Vláda a především Ministerstvo financí přesto zákon na sílu protlačily. Vybraly si obětní beránky v podobě malých a středních podnikatelů a na nich se snažily demonstrovat snahu o zlepšení výběru daní a boj s nepoctivci, místo aby přišly s promyšlenými a ucelenými návrhy změn v daňovém systému jako takovém. Podle mého názoru dnešek jasně ukazuje, že se tehdejší vláda mýlila a opozice měla pravdu.

Systém elektronické evidence tržeb aktuálně zpochybnil i Ústavní soud, ono to tady už dneska zaznělo. Ústavní soudci, kteří vidí v EET protiústavní zásah do svobody podnikání, sice nakonec zůstali v menšině, budiž jim ale čest, i tak se však Ústavní soud v několika zásadních bodech vyslovil proti schváleným plánům tehdejší koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL a pojmenoval vážné chyby, které tyto strany v zákoně o EET prosadily a které jsou v rozporu se zákonností a ústavními pravidly naší země. Už z toho je patrné, že se nemýlili ti, kteří zavádění EET považovali za nepromyšlené a ze své podstaty sporné a zbytečné opatření.

Kdybych v době schvalování EET seděl v Poslanecké sněmovně já, vadily by mi nejvíce následující věci. Celý systém EET byl prezentován jako prostředek k narovnání tržního prostředí a reakce na daňové podvody. Ale namísto toho, aby stát zefektivnil stávající kontrolní systém a byl schopný postihovat zjevné daňové podvodníky, rozhodl se šmírovat všechny bez rozdílu. Zaměřil se přitom na ty nejmenší, kteří nemají ani prostředky, ani personální zdroje k tomu, aby mohli další zbytečnou administrativu a nároky ze strany finančních úřadů zvládat. Stát si vybral ty nejmenší s vědomím, že k poměrně větším daňovým únikům dochází v úplně jiných sektorech. Já nemohu nezmínit tehdejší náměstkyni ministra financí paní Hornochovou, která dokonce veřejně bezelstně přiznala, že stát začíná s nařízením EET konkrétně v restauracích, protože se dobře kontrolují a je jich malý počet, řekla tehdy doslova.

Od začátku mi současně nesmírně vadil nespravedlivý přístup státu, který vybrané podnikatele ještě dále rozkastoval do jednotlivých podskupin. Bez zjevných důvodů a opory v některých faktech museli někteří zavádět EET hned, na některé má řada přijít teprve později, na některé vůbec. Autoři EET dokonce rozkastovali druhy podnikání i v rámci jednoho oboru. To je opět příklad restaurací, které s EET začínaly, a stravovacích stánků, které nemusely.

Vadilo mi, že vláda uvalila veškeré povinnosti a zodpovědnost na podnikatele, absolutně ale nepřipustila, že by se mohli mýlit třeba i finanční úředníci. Podnikatelé se přitom ocitli pod permanentní hrozbou nezanedbatelných sankcí.

A úplně nejvíc mi vadil fakt, že vláda prosadila zákon o EET, aniž by zvažovala, jaké dopady bude mít na reálný život, a to zejména mimo města na venkově. Já nepotřebuji sofistikované statistiky k tomu, abych viděl, že na venkově ubyly další obchody s potravinami nebo hospody, kam chodili místní večer na pivo. V zásadě nepovažuji za podstatné, zda za to více mohlo EET, nebo jiná opatření ze strany stále mocnějšího státu. Fakt je, že namísto podpory venkova EET přispělo k jeho dalšímu úpadku a menšímu komfortu lidí, kteří na něm žijí. Elektronická evidence tržeb totiž nepoškodila jen samotné podnikatele a živnostníky, ale v první řadě - a na to se nesmí zapomínat - běžné občany a zákazníky, kteří služby těchto podnikatelů využívají.

Kolegové z KDU-ČSL mi odpustí, ale byli to i oni, kdo pomohli EET prosadit. A bylo mi proto velmi smutno, když jsem si pár měsíců po spuštění EET v novinách přečetl, jak Ministerstvo zemědělství plánuje poslat stamilionové dotace na provozování venkovských obchodů a podporu podnikání na venkově. Je pro mě neuvěřitelné, jestliže stát během jednoho roku problém způsobí a v témže roce ho chce jinými a dražšími způsoby hasit.

Přesto to není veřejné mínění, které si vynutí změnit EET, ale již zmiňované rozhodnutí Ústavního soudu. Jak víme, Ministerstvo financí už reagovalo příslibem poslat do Poslanecké sněmovny novelu, která by měla největší přešlapy v zákoně o EET napravit. Ještě už teď je jasné, že ať už bude vypadat vládní novela jakkoli, samotnou podstatu EET nezmění, ale jen nastaví nové nespravedlnosti a dělicí čáry mezi jednotlivé skupiny malých a středních podnikatelů.

Oproti tomu máme teď na stole čisté a srozumitelné řešení, které nefunkční a špatný nástroj ke kontrole výběru daní zruší. Schválení tohoto návrhu neznamená, že bychom přestali řešit problém daňových úniků. Můžeme ale občanům vyslat signál, že se umíme, nebo umíte poučit ze svých omylů a že vám všem záleží na tom, aby taková kontrola fungovala bez zbytečné represe a nedůvěry k většině těch, kteří podnikají poctivě. Jsem přesvědčen, že se na tak zásadních věcech je možné docílit shody, aniž by se někdo mohl cítit jako poražený, nebo jasný vítěz.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S přednostním právem je přihlášen pan předseda Faltýnek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Dovolte, abych vznesl procedurální návrh, ale je to po dohodě s většinou předsedů klubů a s příslibem předkladateli, kteří dneska mají v ODS nějaké důležité jednání, abychom mohli dneska procedurálně a meritorně jednat a hlasovat i po 19. hodině a doprojednat tady tento bod. A omlouvám se za to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře, zazněl procedurální návrh na to, abychom jednali po 19. hodině a projednali tento bod. Já myslím, že návrh je srozumitelný, můžeme o něm hlasovat. Přivolám poslance k hlasování.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 46 přihlášeno 166 poslanců, pro 102, proti 27. Návrh byl přijat. Budeme tedy jednat a dokončíme tento bod po 19. hodině.

 

Přečtu vám ještě přišlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Španěl do konce dnešního jednání z pracovních důvodů, omlouvá se pan místopředseda Okamura z osobních důvodů do konce jednacího dne. A stejně tak od 18.30 hodin do konce jednacího dne se omlouvá z pracovních důvodů paní ministryně Němcová.

S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Bauer. Není přihlášen. Takže budeme pokračovat v řádných přihláškách do obecné rozpravy. Na řadě je pan poslanec Ferjenčík, po něm vystoupí pan poslanec Jurečka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já si dovolím přednést postoj Pirátů k tomuto návrhu.

My jsme v době zavádění EET velmi kritizovali Ministerstvo financí, jak slibovalo věci, které následně nesplnilo. Kdy například slibovalo, že postaví ten systém InHouse, následně IBM vyfakturovala stovky milionů, protože ministerstvo nezvládalo v časovém termínu, a celá řada dalších věcí. Na řadu těch problémů, které reflektoval Ústavní soud, jsme my dopředu upozorňovali. Upozorňovali jsme na ty nesmysly ohledně e-shopů, ohledně plateb kartou a dalších. Dneska existují třeba v Praze obchody, které jediný způsob platby, co akceptují, je bankovní převod. Takže vy přijdete do obchodu, normálně dostanete fakturu a jdete domů. Ten obchod má všechny platby přes internet a rozhodně tam nehrozí nějaké daňové úniky, ale jenom si zjednodušuje byrokracii, kterou na něj tento stát uvalil.

Teď věcně k tomu dnešnímu návrhu. My si nemyslíme, že je šťastné rušit EET v § 90, protože to je poměrně komplexní zákon a vyžaduje nějaké vyhodnocení. My bychom chtěli skutečně prostudovat tvrzení Ministerstva financí, že výnos je 5 miliard, a porovnat tento údajný výnos s náklady na implementaci a provoz toho systému. Ostatně jestli tady kolega z ANO, jestli se nemýlím, uvedl, že jeho firmu to stálo 9 400, tak při 200 tisících podnikatelích to dělá skoro 2 miliardy korun. A zaplatit 2 miliardy za to, abychom vybrali 5 miliard, to se blíží efektivitě smlouvy s firmou Kapsch na výběr mýtného. Což tedy není žádná velká hitparáda.

Takže pro nás je zásadní, jaké jsou reálné náklady na implementaci a provoz toho systému jak na straně státu, tak na straně podnikatelů. Je pro nás důležité, kolik a zda hrozí arbitráže jak ze strany dodavatelů systémů pro EET, tak ze strany například zahraničních firem, které EET zavedly a vynaložily na to nemalé peníze. Zajímá nás, kolik tyto náklady můžou státu přinést, respektive kolik nás to může stát všechny.

Chceme vědět, jestli EET má nějaký přínos pro podnikatele, jestli jsou tam tedy skutečně funkcionality, které pomáhají firmám. Případně jestli ten systém má potenciál nějaké takové funkcionality přivést, například zjednodušit daňové přiznání ve chvíli, kdy máte EET. A aby skutečně to nebyl nástroj, který je jenom bič, který jenom škodí, ale aby to mělo nějakou přidanou hodnotu uživatelsky pro podnikatele.

Proto v případě, že ten návrh nebude hlasován v jediném čtení v § 90, tak ho podpoříme, abychom tyto informace mohli vyhodnotit v dalším projednávání toho zákona. A v případě, že to bude v devadesátce, tak to nepodpoříme.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já jenom připomínám, že tento zákon nebude projednáván podle § 90 odst. 2, protože poslanecký klub hnutí ANO předložil listinu s dostatečným počtem poslanců v souladu s odstavcem 3 téhož paragrafu jednacího řádu. Takže je vyloučeno, abychom to tímto způsobem projednávali.

Dalším přihlášeným a posledním zatím přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jurečka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych s dovolením k této problematice shrnul i trošku genezi vývoje, jak tento zákon vznikal. Když tehdy jsme byli ještě součástí vládní koalice, tak především náš předseda Pavel Bělobrádek v mnoha dopisech oficiálně upozorňoval tehdejšího ministra financí pana Babiše na to, že tento zákon má mnoho nedokonalostí, v mnoha případech není domyšlena jeho aplikace, bude znamenat problémy. Už tehdy jsme zmiňovali právě onu třetí a čtvrtou vlnu. Na vládě jsme o tom několikrát vedli diskusi na koaliční radě. A bohužel tehdy jsme podlehli slibu, že v Poslanecké sněmovně, případně v Senátu tyto detaily budou napraveny a stane se z toho kvalitnější zákon, než v jaké podobě to opouštělo vládu. To se nestalo a vidíme potom na těch příkladech, kdy přichází mnoho skupin, ať už jsou to lidé s různým stupněm postižení, například lidé slepí, zrakově postižení, nebo pak přicházejí rybáři, kteří řeší sezónní prodej kaprů, a tak dále. Takže je vidět, že ten zákon při své tvorbě na mnoho těchto specifických případů podnikatelského prostředí nepamatoval.

Proto my za KDU-ČSL chceme, aby tento zákon šel dál legislativním procesem. Budeme v druhém čtení chtít uplatnit pozměňovací návrhy. Nechceme čekat na to, až Ministerstvo financí přijde se svou úpravou, protože ta může trvat také mnoho měsíců. Takže proto budeme dneska podporovat to, aby tento zákon šel dále prvním a druhým čtením.

A musím také říci, že my jsme měli jasně v programu KDU-ČSL, že nepodporujeme třetí a čtvrtou vlnu a nepodporujeme ani parametry, které byly pro první a druhou vlnu. Například jsme jasně říkali, že pro neplátce DPH bychom chtěli, aby se povinnost EET nevztahovala. A tady uvedu ten konkrétní příklad, který jsme akcentovali i v minulém období Poslanecké sněmovny, kdy jsme tady měli pozměňovací návrhy, které se týkaly farmářských trhů nebo například příjmů u živnostníků do 450 tisíc korun, protože u těchto lidí zavádíme EET, které nepřinese státu ani korunu na daních navíc. Jsou to podnikatelé, kteří pokud sečtou výdajový paušál, pokud používají výdajový paušál a uplatní ho, tak neodvádějí daň tomuto státu. Přesto po těchto podnikatelích chceme, aby EET měli. To nedává úplně logiku. Takže tyto věci a ještě některé další, o kterých už se dneska objektivně ví, bychom chtěli napravit v této zákonné normě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím. Zazněl zde návrh na zamítnutí předloženého návrhu. (Připomínka mimo mikrofon.)Prosím? Pardon, závěrečná slova. Děkuji za upozornění. Pan předkladatel má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Pan předseda Faltýnek se mě ptal, proč závěrečné slovo. Pro záznam. Aby bylo jasné o té programové shodě, ne? To je přece jednoduché.

Já chci připomenout, že v této chvíli panuje nerovnost mezi podnikateli. A bude panovat ještě dlouho. To, že pan ministr je v demisi, ať se na mě nezlobí, v demisi připravuje nějakou novelu, nemá žádnou váhu pro Sněmovnu. Dokud nebude mít těch pověstných 101 v Poslanecké... Možná je už má. To já nevím. To je možné. Nicméně úplně vážně. Pokud si přečtete, a já vím, že to byla menšina Ústavního soudu, pro ty, kteří říkají, že většina. Ale většina rušila ty paragrafy, o kterých jsem mluvil. Na tom byla shoda. Ale když si přečtete bez předsudků, bez stranického trička ty věty, tak jsou přece hrozné. Proti smyslu podnikání. Proti osobním svobodám. Neústavní. Jedno za druhým. Stát nemá házet klacky pod nohy těm malým. Vám je to všechno jedno, protože vám to Ústavní soud jako celek nezrušil. To je ale hrozně málo. To je hrozně málo. Já vím, že mnozí z vás jsou příznivci - kdyby tady tak byly čtyři, pět velkých firem, velcí kluci si to v lednu domluvili, my všichni bychom byli zaměstnanci, byli bychom hodní, poslouchali bychom. Ale právě o tom píšou ústavní soudci. O tom, kdo a co je základem svobody v České republice. A tento zákon, a to je jednoduchý fakt, je útokem na svobodu. Nic méně. Útokem na svobodu.

Takže vy, kteří chcete mít méně svobody, hlasujte pro zamítnutí. Vy, kteří chcete mít více svobody, pojďte s námi o tom diskutovat ve druhém a ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Tak. To bylo závěrečné slovo zástupce navrhovatelů. Ptám se paní zpravodajky, jestli má zájem o závěrečné slovo. Ne. Zazněl zde návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona. O tomto návrhu budeme nyní hlasovat. Je zde žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Přihlaste se, prosím, znovu svými identifikačními kartami. Nyní můžeme hlasovat.

 

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 47. Přihlášeno 153 poslanců, pro 83, proti 64. Návrh byl přijat a tím končí projednávání tohoto bodu.

 

Současně na základě dohody poslaneckých klubů končím jednání dnešního dne v Poslanecké sněmovně. Pokračovat budeme zítra, ve středu 24. ledna, v 9 hodin ráno prvním bodem, který je zařazen jako pevný bod. Je to bod č. 4, obrana České republiky. Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 19.03 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.