Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

9.
Návrh poslanců Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové a dalších
na vydání zákona, kterým se zrušuje zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní
době v maloobchodě a velkoobchodě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 21/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 21/1. (V sále je silný hluk.) Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Petr Fiala. (Informace mimo mikrofon.) Tak v tom případě je tady změna zástupce navrhovatelů, uvede to Martin Kupka.

 

Poslanec Martin Kupka: Ještě jednou dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové. My si dovolujeme předložit návrh jednoduchého zákona. Zákona, který zrušuje zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, tedy zákona, který zakázal prodej v obchodech s prodejní plochou větší než 200 metrů o vybraných státních svátcích. Ten zákon existoval rok a půl a přinesl celou řadu komplikací. Přinesl také zbytečný zásah do života lidí a do práv podnikatelů. Nečekané komplikace zasáhly například lékárny, možnosti lidí, aby si obstarali o státních svátcích léky. Způsobil komplikace v mnoha odvětvích, kde se najednou zkomplikovalo to, aby si restaurace a hotely mohly pořizovat ve velkoobchodech například zboží, které se rychle kazí. To všechno je jenom stručný výčet vážných problémů, které ten zákaz přinesl. (V sále je trvalý neklid a nepříjemná hladina hluku.)

Důležité je, že ani navrhovatelé... (Předsedající: Já prosím klid v sále!) Důležité je, že ani navrhovatelé nikdy nedokázali zdůvodnit, jak vybrali ty vybrané státní svátky, jaký k tomu existuje klíč. A tak se teď potkáváme s tím, že je v tom opravdu zmatek a spousta lidí opravdu neví, ve který státní svátek obchody budou otevřené a kdy budou zavřené.

Další problém spočívá v tom, že nikdo nedokázal vysvětlit, jak se určila plocha 200 metrů. Jak je tedy možné, že najednou prodavači v obchodech, které mají třeba 205 metrů prodejní plochy, mají jiné možnosti a jiná práva než prodavači, kteří pracují v obchodě, který má prodejní plochu 195 metrů čtverečních. Jaký je tedy důvod pro to, aby ty dvě skupiny lidí měly úplně jiné možnosti, úplně jiná práva. A to nehovořím o velké skupině lidí, kteří vždycky budou muset o státních svátcích do práce, protože prostě to jejich profese vyžaduje a tu profesi si nakonec zvolili sami. Předkladatelé zato velmi bohatě argumentovali tím, jakým způsobem ten zákon zkvalitní způsob, jak lidé státní svátky tráví.

Já bych vás rád všechny vyvedl z omylu, pokud si myslíte, že by takový zákaz mohl způsobit to, že jednoduchým způsobem prostě lidé budou svátky trávit kvalitněji. Je to opravdu jenom chiméra sociálního inženýrství. Je jasné, že zavřené dveře obchodů samy o sobě jistě nezajistí to, že lépe prožijeme státní svátek, který připomíná českou státnost, nebo že bychom snáz a lépe vnímali poselství sv. Václava.

Chceme a navrhujeme dnes jediné - zrušit jeden zbytečný zákon. Troufnu si tvrdit, že většina z nás v předvolební kampani oslovovala voliče s tím, jak je náš právní řád složitý, jak bychom měli konečně některé zákony zrušit, jak bychom měli zajistit, aby tady nebylo tolik zbytečné regulace. Tak přátelé, teď máme výjimečnou příležitost jeden takový zbytečný zákon zrušit. To je to, co dnes navrhujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Bláha.

 

Poslanec Jiří Bláha: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové. Návrh zákona, sněmovní tisk 21, kterým se zrušuje zákon č. 223/2016 Sb. Předkladatele jsme slyšeli, Petr Fiala se Zbyňkem Stanjurou a skupina poslanců. Návrh byl předložen Sněmovně 1. 12. Návrh zákona počítá s úplným zrušením zákona. Účinnost je navržena tak, aby nebyla závislá na délce legislativního procesu. Není navrženo pevné datum. Důvodová zpráva poukazuje na fakt, že původní norma je nadbytečná, nepřiměřeně zasahuje do práv obchodníků, omezuje občany a narušuje konkurenční prostředí. Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem, se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv a s právem Evropské unie. Nejsou očekávány žádné zvýšené náklady na státní rozpočet.

Stanovisko vlády. U toho bych se pozastavil, chtěl bych, abyste slyšeli, jak se k tomu vláda postavila. Vláda zaujala k návrhu neutrální stanovisko s tím, že upozorňuje na některé skutečnosti, které doporučuje při dalším projednávání tohoto návrhu zohlednit. Vláda si je vědoma skutečnosti, že platná právní úprava vede k určité nerovnosti mezi různými skupinami podnikatelů. Vláda za druhé konstatuje, že zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, je účinný od 1. října 2016 a tato doba není dostatečně dlouhá na to, aby mohly být komplexně vyhodnoceny jeho ekonomické, sociální, kulturní a jiné dopady. Předložený poslanecký návrh zákona se však touto otázkou vůbec nezabývá a důvodová zpráva k němu postrádá jakoukoli analýzu dopadů zákona nebo vyhodnocení zkušeností s jeho aplikací, a to zejména negativních, z nichž vyplývá opodstatněnost jeho navrhovaného zrušení. Současně vláda považuje za potřebné upozornit na § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce mezinárodních smluv, ze kterého je zřejmé, že lze jen výjimečně stanovit počátek účinnosti dnem vyhlášení, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem.

Toť vše. A já doporučuji jako zpravodaj nepřijmout tento návrh zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní mám do rozpravy přihlášenou paní poslankyni Gajdůškovou.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, ctěná Sněmovno, na návrh zákona, resp. situaci kolem volna a prodejní doby o státních svátcích lze nahlížet ve dvou rovinách. Za prvé je to z pohledu zaměstnance, práv zaměstnanců, jejich volna, toho, co se jich týká, a tak, jak o této záležitosti mluví odbory. Druhá záležitost, a to je výběr těch dnů volna, je symbolika hodnot, které země uznává a jsou pro českou státnost, českou společnost významné. Obě roviny jsou důvodem, proč uzavírací dobu v době vyjmenovaných státních svátků zachovat. Navrhuji tedy návrh zákona zamítnout.

Dovolte mi ale ještě trošičku tento návrh okomentovat. Víte, já jsem byla jedním ze spolupředkladatelů tohoto návrhu zákona, když ho předkládal před pěti lety senátor František Bublan. Přiznávám se, že jsem si na začátku, než jsem připojila svůj podpis pro tento návrh zákona, tenkrát také kladla otázku, jestli náhodou, byť chceme vyjít vstříc zaměstnancům, jim neublížíme tím, že je zbavíme možnosti si trošičku přivydělat. Ptala jsem se tenkrát v obchodech, protože jsem žena, tak chodím samozřejmě nakupovat. A ti, kterých jsem se ptala, mi říkali dvě věci. Za prvé že ty částky, které za to dostanou, pokud dostanou za práci ve svátek, nejsou tak významné, aby to převážilo hodnotu, kterou pro ně má to, že alespoň těch sedm dní v roce o vyjmenovaných státních svátcích mohou být doma s rodinami. Pak jsem ten návrh připodepsala.

Teď, když se začalo opět hovořit o tomto návrhu a o možnosti zrušit tyto dny volna pro pracovníky v obchodě, tak už jsem se nemusela chodit ptát, oslovovaly mě prodavačky a prodavači sami. Říkali proboha, vždyť to je jedno z mála, to je fakt sedm dní v roce, kdy víme, že budeme moci být doma, kdy budeme moci být se svými rodinami nebo si prostě ten den užít, jinak jedeme pátek svátek, prostě nepřetržitě a nevíme, kdy to volno budeme moci mít. Proto jsem v této chvíli vznesla návrh k zamítnutí.

Neobstojí tam ani srovnání s nemocnicemi, dopravou či jinými profesemi, protože i v té nemocnici je omezený provoz o těchto svátcích, stejně tak jako ve všech dalších oborech lidské činnosti. Ale nemocnice jet musí, nemoc si nevybírá ani čas, ani místo, ani člověka. Ale nakoupit si snad proboha můžeme jindy. Čili neobstojí ani ten důvod o tom, že podnikatelé přijdou o nějaké své příjmy. Naopak. Jako žena mám tu zkušenost, že když vím, že nebudu moct jít nakoupit, tak nakoupím víc dopředu, aby náhodou rodina netrpěla. A myslím si, že v tom nejsem sama.

Byla tady již vznesena výtka od pana předkladatele, že se neví, jak vznikl výběr těch sedmi dnů, po které jsou v této chvíli obchody nad 200 metrů čtverečních uzavřeny. Byla to naprosto jednoduchá úvaha. Byl to minimální výběr těch dnů, kdy se toto dalo udělat. Byly to jednak dny spojené s českou státností, za prvé, a za druhé dny, které jsou uznávanými svátky, které, řekněme, světí u nás všichni, to jsou Vánoce a Velikonoce. Nic víc, nic míň.

Za rok fungování tohoto zákona se nestalo nic významného. Přežili všichni a prodavači, prodavačky si užili těch dnů volna. Ostatní možná zapřemýšleli, jak ten volný čas strávit jinak než jít do obchodu.

Také neobstojí debata, že by obchody musely propouštět, protože těch sedm dnů mají zavřeno. Naopak zaměstnanci v obchodech chybí. Také neobstojí argument o tom, že je zde porušována nějaká svoboda. Kolegyně a kolegové, myslím, že platí to, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. A tou svobodou myslím svobodu zaměstnanců.

A na závěr snad ještě jedna poznámka. Víte, mě docela zaráží, že těch sedm dní v roce, významných pro českou státnost, nejsou ochotni vnímat ti, kteří většinově mají plnou pusu vlastenectví a národní identity.

Znovu opakuji svůj návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona a zachování situace tak, jak v této chvíli platí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji paní poslankyni Gajdůškové. Budeme pokračovat, ale máme tady tři faktické poznámky - nejdřív paní poslankyně Vrecionová, pan poslanec Brázdil a paní poslankyně Válková. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Tak ještě jednou pěkné odpoledne. Musím tady prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na kolegyni Gajdůškovou. My jsme tu diskusi absolvovali před dvěma lety v Senátu, kdy ona také argumentovala tím, že chodí a mluví s prodavači. Já jsem opakovaně argumentovala, že i já jsem žena, chodím nakupovat. Dala jsem si také tu práci, že jsem i teď, než jsme to projednávali tady, právě kolem svátků hovořila s prodavači v nejmenovaných řetězcích. Oni vlastně říkají, pro ně to bylo dříve velice výhodné, protože si právě brali v tu dobu službu ti, co jsou bez rodiny, pracuje tam také řada cizinců, studentů, brigádníků. A navíc když jsem mezi svátky chtěla jít nakoupit, protože jsem vlastně netušila, protože si ty dny sama pletu, bloumá tam řada lidí, kteří také nevědí, jestli dnes je zavřeno, nebo není zavřeno, tak jsme stejně navíc zjistili, že v těch řetězcích využívají obchodníci tu dobu na to, že uklízejí, dělají inventury a přestavují regály, a my pak bloumáme další den, než zase najdeme, kde co je, jak to přestavěli, a kde najdeme mléko.

Takže já bych moc prosila, abyste tento zákon podpořili a propustili do dalšího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Brázdila. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, obstojí všechny názory, které tady budete vykládat. Všechny obstojí. Úhel pohledu zaměstnance, zaměstnavatele, ale obstojí taky, kdo je starší, mladší, kdo chce víc peněz, kdo chce méně peněz, a kdo je sám a je svobodný, tak si neuvaří a potřebuje... a tak dále. Dokonce těch úhlů je tolik, že všechno, co tady povykládáte, budete mít pravdu. Ale podle mého jediné, v čem asi nebudete mít pravdu, že lidé chtějí furt změnu. No nechtějí. Oni chtějí mít prostě nějaký zaběhnutý pořádek, a ne abychom každé volební období tady měnili.

A ještě k paní Gajdůškové prostřednictvím pana předsedajícího. Víte, 27 let na záchranné službě v roli lékaře - je mi to úplně jedno, jestli jsem v sobotu, v neděli, nebo co. Já jsem si zvykl tak, že vlastně týden není žádný. Prostě každý den jdu do práce tehdy, kdy je potřeba. A takové ty argumenty, že někdy i ty špitály, to nevím, ale záchranky jsou na nějaké jakoby úrovni, která je zbrzděna, nebo chovají se jinak. No vůbec ne. Chodíme tam o svátcích, o nedělích. A někdo je rád, někdo ne. Tedy hlavně neměňme to. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Brázdilovi. Nyní paní poslankyně Helena Válková. Připraví se pan předseda Petr Fiala také k faktické poznámce. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Budu teď mluvit rychle, abych zvládla říci všechno, co chci, v rámci faktické poznámky. Protože já jsem si tady zažila to období, které mnohé z vás naštěstí minulo, ty zuřivé divoké diskuse o každém dni a o důvodech, proč buď tedy zrušit, nebo zavést svátky. Jednoznačně jsem proti zrušení toho zákona. Jednoznačně jsem proti tomu návrhu právě proto, že tady by měla být určitá právní jistota a stabilita. A začíná to protikuřáckým zákonem, končí to EET. Všechno máme tendenci měnit pod vlajkou nebo s odůvodněním, že ta situace je neúnosná. Neudělali jsme ani sociální, ani hospodářské, ani ekonomické, ani politické vyhodnocení. Nemáme k dispozici skutečně takzvaná tvrdá data, statistiky. A opíráme se o to, že jedna poslankyně vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, paní poslankyně Vrecionová, řekne, že hovořila s těmi a s těmi prodavači a ti by byli radši, kdyby se vrátil ten stav před přijetím zákona z roku 2016. Paní poslankyně Gajdůšková zřejmě mluvila se stejnými prodavači a prodavačkami jako já, protože ti jsou naopak velmi rádi. Já neříkám, že jsem si vybrala dobře.

Takže abych nepřekročila stanovený čas. V zájmu právní stability opravdu zvažujme, jestli je tady tak naléhavý zájem, to zaprvé, a zadruhé, jestli to opravdu bude ve prospěch našich spoluobčanů, těch, kteří to potřebují nejvíce. A podle mého názoru jsou to právě zaměstnanci. A příměr zdravotních služeb, které zajišťují nepřetržitou službu, když jde o život a zdraví, tak to je úplně něco jiného. Tam si to vybrat nemůžeme. Kdo tam chce pracovat, tak musí vzít v úvahu, že jde o určité poslání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil vám čas, paní poslankyně. Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Fiala také s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Martin Kupka s faktickou poznámkou a s přednostním právem pan poslanec Okamura. Pane předsedo, máte faktickou poznámku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Brázdil tady říkal, že obstojí všechny argumenty. Ale ony všechny argumenty neobstojí. A neobstojí například některé argumenty, které tady vznesla paní poslankyně Gajdůšková. Já je nebudu postupně vyvracet. Ono je lze vyvracet. A máme fakta a máme informace a víme, proč je toto zákonné ustanovení špatné.

Ale dotknu se jedné věci, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, kterou jste zmínila na závěr, a to je ta otázka vlastenectví a toho, že přece ti, kteří navrhují zrušení tady toho zákona, si neváží těch státních svátků. To není vůbec žádná pravda. My si státních svátků vážíme. Jenom nechceme lidem předepisovat, jak ty státní svátky mají prožít a co mají dělat. A v tom zákoně se přímo v důvodové zprávě mluvilo o tom, že lidé budou mít volný čas a nebudou se špinit tím, že - ne doslova, promiňte - že půjdou nakupovat a něco takového. Ale to je přece absurdní. My nemáme lidi tímto způsobem vychovávat. A nechme na nich, jak to stráví, jestli je pro ně dobré strávit státní svátek tím, že je konečně rodina pohromadě a mohou jít třeba nakoupit, nebo jdou do muzea, nebo jdou do akvaparku, anebo jedou na výlet. A mimochodem, když jdou do muzea, tak tam také musejí být nějací zaměstnanci, kteří prostě to muzeum otevřou a umožní lidem, aby tam šli. Když jedou nějakou dopravou, tak musí být nějaký řidič nebo strojvedoucí, který je někam doveze. A spousty dalších věcí... Když jdou do akvaparku, tak se o něj taky musí někdo starat. A tyhle zaměstnance nechráníte? No nechráníte, protože by to bylo absurdní je chránit.

Takže náš argument je srozumitelný a jasný. Nechme lidem, ať se rozhodnou, jak chtějí trávit svůj volný čas. Nechme na obchodnících, ať se rozhodnou, jestli chtějí mít otevřeno, nebo nechtějí mít otevřeno. A nechme na zaměstnancích, jestli budou pracovat v profesi, která vyžaduje i práci v sobotu, v neděli občas, anebo budou pracovat v profesi, která něco takového nevyžaduje. Vždyť je to přece logické a srozumitelné. Proto je správný ten náš návrh zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Martina Kupky. Připraví se pan poslanec Roman Onderka také k faktické poznámce. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Mám velmi stručné dvě faktické poznámky. Ta první se týká toho, že by bylo hrozně laciné a jednoduché, kdyby prostě bylo možné pro kulturu, pro českou státnost, pro to, abychom lépe trávili státní a křesťanské svátky, udělat víc jenom tím, že něco zavřeme, jenom něco zakážeme. Ale ono to ve skutečnosti je samozřejmě mnohem těžší. A pokud bychom skutečně chtěli, a nevím, jestli máme něco takového udělat, tak to vyžaduje mnohem více aktivity na nejrůznějších úrovních. Ale zákazů v těch aktivitách bude opravdu mnohem méně.

Druhá poznámka se týká toho, jak zajistit stabilitu českého právního prostředí. Podle mého soudu obtížně tím, že budeme trvat na zákonu, který je založen na nesrovnalostech, na nejasných podmínkách, na nerovných podmínkách a na něčem, co se tedy v tomto případě daleko snáz ruší, a zavedou se podmínky, na které si lidé určitě, protože jsou jednodušší, zvyknou mnohem lépe a mnohem snáze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Roman Onderka a pan místopředseda Okamura také bude mít faktickou poznámku poté. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, reakce prostřednictvím vás na pana předsedu Fialu. Já tady slyším mnoho názorů o tom, jak někomu něco určujeme, jak těm lidem přikazujeme. Ne vždycky i mně se to líbí, ale je to otázka názoru a hlavně praxe. A tady musím říct, kolego prostřednictvím pana předsedajícího, že já tu praxi mám. Když jsem dělal dlouhá léta v turnusovém prostředí na železnici, tak jsem si nemohl vybrat, jestli mohu pracovat ve svátek, anebo nebudu pracovat ve svátek. Turnus byl svatý. A stejně tak jako železničářům, stejně tak jako všem organizacím, které nemohou dokonce ani stávkovat v ČR, protože by to ohrozilo fungování státu, ať je to policie, armáda a další, tak samozřejmě to není o tom, že přikazujeme nebo nepřikazujeme. Kolegyně Gajdůšková totiž měla na mysli to, že dáváme všem občanům v ČR, kteří nemají tuto povinnost, šanci oslavit svátek. A my jim ho nepřikazujeme, my jim dáváme tuto šanci. A na tuto šanci mají právo všichni občané, kteří nemají povinnost ve vztahu k zákonům, k legislativě a k České republice. A to je pro nás důležité. A jak si ho oslaví, jestli půjdou do lesa, do parku nebo do institucí, které jsou momentálně možné, to znamená, jsou funkční, už záleží pouze na nich. Ale věřte mi, že bych stokrát raději strávil svůj čas s rodinou, s přáteli, kdekoliv jinde než v práci tam, kde jsem pracoval. Ne proto, že mě práce nebavila, ale proto, že si myslím, že jsou důležitější věci, a tohle je jedna z nich. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana místopředsedy Tomia Okamury. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych jenom krátce řekl stanovisko našeho hnutí SPD. My jsme pro zrušení tohoto zákona o prodejní době. Já tento zákon znám ještě z doby, kdy jsem byl senátor před pěti lety, tam se to pan Bublan z ČSSD snažil prosazovat a celý Senát mu to zamítl, přestože měla většinu ČSSD tenkrát v Senátu! Pozor, na to bych chtěl upozornit, což mě mile překvapilo. Bylo to tuším moje první vystoupení na mikrofon v Senátu, kde jsem se vyjádřil, a ty důvody jsou celkem jednoduché.

Můj bývalý senátní obvod, říkalo se o něm, že je to obvod s druhými nejnižšími průměrnými platy v republice - bylo to Slovácko, Bojkovice, Uherský Brod atd., a když jsem si dělal průzkum mezi svými voliči, a jak víte, tak jsem ty volby vyhrál, takže jich bylo celkem v řádu desetitisíců, tak mi říkali: My nemáme žádný velký hypermarket v blízkosti, takže abychom si levně mohli nakoupit, musíme do Zlína, třeba 20 kilometrů, takže můžeme jenom o volném dnu. Jenom o volném dni, o svátku si můžeme jít nakoupit levně. A teď si vezměte, že tam je průměrný plat 15 tisíc hrubého.

A za druhé mi říkali, že si i rádi přivydělají. Mně říkali v mém senátním obvodě, že si lidé rádi přivydělají, protože mají nízké průměrné platy kolem 15 tisíc hrubého, i táta od rodiny. Je to zoufalý plat, samozřejmě je to šílené. Musíme udělat maximum pro to a v SPD chceme dělat maximum pro to, aby lidé měli lepší platy, ale já jsem reakce měl tyto. A samozřejmě když se k tomu přidá ještě to, že tento zákon selektivně vybírá určitou profesi, a musíme se zeptat, co tedy dispečeři, co tedy lékaři, co tedy zdravotní sestry, co tedy údržbáři silnic a další? Jakým způsobem tedy některou profesi zvýhodníme a některou ne? I na tuto otázku v podstatě zákon vůbec neodpovídá, notabene víme, že se to různě obchází, protože v rámci nějakých center něco má přes 200 metrů, něco má pod 200 metrů, všichni ale platí zároveň nájmy. To znamená, ten zákon je polovičatý, nedopracovaný a my máme v názvu svoboda - Svoboda a přímá demokracie - a my bychom rádi nechali na svobodném rozhodnutí občanů, zdali si chtějí přivydělat, nebo ne. Mají za to příplatky. Tady důslední musíme být v tomto a také, zdali chtějí podnikat a jak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, také vám došel čas. Děkuji tedy. A máme ještě jednu faktickou poznámku paní poslankyně Gajdůškové, pak už snad přijde na řadu pan poslanec Bauer. Máte slovo, paní poslankyně, k faktické poznámce.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Ano, vážený pane předsedající, dámy a pánové, jenom velice rychle, o čem se tady bavíme. Bavíme se o sedmi dnech: 1. lednu, Velikonočním pondělí, 8. květnu, 28. září, 28. říjnu, 24. prosinci - a to je jenom půl dne, 25. prosinci a 26. prosinci. Je to sedm dnů v roce! Nic víc, nic méně.

A pokud se týká vztahu k české státnosti, tak je to přece symbol, jak se stát chová k těmto dnům, k těmto svátkům, k významným dnům pro českou státnost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a vrátíme se do rozpravy vystoupením pana poslance Jana Bauera, připraví se pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, budu upřímný. Patřím k těm, které omezení prodejní doby v několika svátečních dnech v roce nerozzuřilo. Možná je to dáno tím, že žiju v blízkosti hranice se sousedním Bavorskem, kde obchody o svátcích zavírají velmi běžně. Možná je to částečně dáno i tím, že ve svém blízkém okolí mám hned několik zaměstnanců větších obchodů, kteří změnu kvitovali. Oproti minulosti se teď prý mohou spolehnout na to, že budou mít v dané dny v práci volno, a jsou prý za to rádi. Přesto náš návrh na zrušení zákazu prodeje o vybraných svátcích podporuji a rád bych vám vysvětlil proč.

Za prvé jsem v průběhu času potkal i ty, a bavím se o zaměstnancích, kterým změna přijatá minulou Sněmovnou vadí. Vesměs jde o mladé lidi, kteří práci o svátcích brali jako příležitost k přivýdělku, o kterou teď přišli. Také jsem potkal několik soukromníků, nikoliv zástupců řetězců, na které opatření dopadlo a způsobilo jim problémy a snížení tržeb. Tady se sluší připomenout, že do skupiny obchodů, které musí ve stanovené dny zavřít dveře, patří nejen obchody nad 200 metrů čtverečních, ale také třeba sběrny, zastavárny nebo bazary, tedy obchody těch soukromníků, které především na malých městech běžně nepotkáte.

A tím se dostávám k druhému důvodu, proč se mi zákon omezující prodej nelíbí. Stejně jako mnoho jiných nedomyšlených regulací dopadá zákaz prodeje jen na některé a na jiné nikoliv, aniž by bylo jasné, podle jakého kritéria se linie mezi těmi, co musí, a těmi, co nemusí, vede. Stejně jako jiné regulace, tak i tato je nespravedlivá a naprosto nelogická.

Třetí věc, kterou chci zmínit, s tímto nahodilým výběrem souvisí. Ptám se: opravdu jsme si jisti, že zákon se zastavil u velkých obchodů a nebude pokračovat zákazy pro další subjekty, ať již vymezené prodejní plochou, nebo typem podnikání? Co a kdo a v jaké svátky přijde příště na řadu? Budou to akvaparky nebo multikina?

Vážené dámy a pánové, to jsou důvody důležité, ale nejsou tím důvodem zásadním. Hlavním a nepřekročitelným důvodem je pro mě respekt ke svobodě - ke svobodě podnikání a svobodě zákazníků kdykoliv využít nabízené služby. Omezování prodejní doby pro mě představuje především porušení základních principů a vztahů, na kterých má svobodná společnost fungovat a do kterých stát nemá, co mluvit. Ustoupíme-li jednou, můžeme ustupovat donekonečna, až nám z té svobody nezůstane vůbec nic.

Tady si dovolím krátkou vsuvku. Přes všechna slova o ochraně zaměstnanců se nemůžu zbavit dojmu, že pod vášnivou diskuzí doprovázející schvalování této regulace, se skrývala i nevyřčená snaha jejích autorů umravnit současnou komerčně založenou společnost. K tomu mám jediné. Ani mně se nelíbí třeba chování rodičů, kteří s dětmi brouzdají po obchodním centru, místo aby s nimi vyrazili na výlet do přírody, ale i o tom je svoboda. A respektovat ji znamená respektovat ji bez výhrad a nevnucovat druhým svůj pohled na svět.

Pokud jde o samotné zaměstnance, omezení prodejní doby nelze chápat jako opatření v jejich lepším postavení v pracovněprávních vztazích. Pokud chceme zlepšit podmínky práce lidí zaměstnaných například ve velkých řetězcích, bavme se o nich v souvislosti se zákoníkem práce nebo hledejme možnosti ke zlepšení existujících kontrolních mechanismů tak, aby na zaměstnavatele byly kladeny rozumné nároky a ti současně své povinnosti dodržovali.

Vážené dámy a pánové, v závěru si dovolím parafrázovat slova těch, kteří se postavili zákonu o omezení prodejní doby s tím, že jde o opatření, které nikomu nepomůže a všem uškodí. Přece jen bych chtěl tento výrok lehce zmírnit. Prosím, nekonejme za každou cenu dobro, o které někteří stojí, ale jiným bohužel zásadně ve stejný čas ubližujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Bauerovi za jeho vystoupení. A nyní pan poslanec Jiří Mihola, připraví se paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Co se týká tady tohoto předloženého návrhu, mohu konstatovat, že poslanecký klub KDU-ČSL s tímto návrhem ODS zásadně nesouhlasí a bude hlasovat proti, respektive předpokládám, že podpoříme zamítnutí, které avizovala kolegyně Gajdušková.

Neodpustím si tady jednu poznámku hned na začátek. Žasnu nad prioritami ODS. Chtěl jsem to říct přímo Petru Fialovi, kterého si jinak vážím, dlouhá léta se známe. Ale víte, kdyby ODS tady předkládala jako první opravdu palčivé zákony z oblasti zdravotnictví, když je člověk zdravý, tak se s tím nepotýká. Ale víte, jsou mnohá města, kde můžete bloudit sanitkou, aniž byste věděli, jestli přijedete do té své nemocnice, nebo jestli vás vezme až třetí. A takovéhle docela závažné věci, a ty tady nejsou na pořadníku, jako nikde je nevidět, ale to, co si opravdu myslím, že nemá žádný zásadní dopad než kultivující, tak to tady řešíme jako absolutní prioritu. Tak něco asi bude špatně.

Také jsme tady občas slyšeli kritiku na některé důvodové zprávy nejen ze strany ODS, ale i od jiných. A teď v důvodové zprávě se žádné analýzy nedobéřeme, nedočteme. Tak také když jsme kritičtí, tak bychom měli ty věci opravdu mít ve vlastních předlohách opravdu vyšperkované.

KDU-ČSL regulaci prodejní doby o státních a ostatních svátcích vnímá jako kultivující opatření, které je v různé míře běžné ve většině zemí západní Evropy, ale v současnosti také v mnoha dalších evropských zemích. Můžeme se podívat k sousedům na Slovensko, kde to hodně zpřísnili, a také třeba do sousedního Polska. Mnohde se to opatření regulace týká také sobot a nedělí. Tady o sobotách a nedělích nepadá ani slovo, zdůrazňuji. Žádné zatím. Nepadá žádné slovo.

Co se týká poznámek sociálního inženýrství. Tady opatrně prosím vás. Všichni se velmi rádi, když se nám to hodí, hlásíme k Baťovi, který nás tolik proslavil po světě. Zrovna Baťa s mnohými přístupy by potom spadal tady do kritiky sociálního inženýrství. A nevím, kolik z nás tady Baťovi sahá alespoň po kotníky, pří vši úctě.

A také jsem si nevšiml toho, že by někdo nějak zásadně snad sděloval někomu, co má dělat. To jsou zase takové umělé vycpávky, že někdo někomu radí. Já jsem tedy určitě, pokud jsem se k tomuto vyjadřoval, nikomu neříkal, co má o státním svátku dělat. To tedy velmi zdůrazňuji.

Ovšem kritický jsem stejně jako kritici tohoto návrhu zákona, respektive té v minulém volebním období schválené normy. V tom jsem s nimi zajedno, že je zde určitá nepřehlednost, proč se to týká jenom vybraných svátků. Sice jsme tady měli odpověď paní kolegyně Gajdůškové, ale i mně to vadilo a kritizoval jsem to. Opravdu to tam v důvodové zprávě není, podle jakého klíče ty svátky byly vybírány. Poukazovala na to, když jsme o tom diskutovali v pořadu u paní Jílkové, i paní kolegyně z ODS Udženija. A já tomu chci jít naproti tím, že přicházím s novelou tohoto zákona. Je to velmi jednoduchá úprava tak, aby se tady to omezení prodejní doby týkalo nikoli vybraných státních svátků, ale všech státních svátků. Ten rozdíl je velmi malý, protože jestli se to týká osmi, nebo čtrnácti, uznejte, že opravdu z toho nic zvláštního nevyplyne. Akorát o tom bude lepší přehled. Ostatně tady napříč těmi kluby zaznívá kritika, že někdo neví, že jeden svátek je otevřeno, jiný zase zavřeno. Podepsali to zatím všichni kolegové z KDU-ČSL, ale my chceme, aby to mělo podporu napříč kluby, takže to rozešlu předsedům poslaneckých klubů a pevně věřím, že to podpoří jednak kolegové, kteří s námi prosazovali tu normu v minulém volebním období, tu senátní. Aby se ten chaos s těmi vybranými svátky uzavřel. A věřím, že se připojí i ti další, kteří to rovněž vlastně měli jako zásadní argument, tu nesrozumitelnost, proč jeden svátek ano a jiný ne.

Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že jsou dny, kdy ekonomika, nakupování nemusí být na prvním místě. Pokud státní a ostatní svátky zavádí zákonodárná moc, tak je vcelku logické, že do nich může vstupovat s nějakou regulací. Navíc žijeme v době, kdy se opravdu v nejrůznějších situacích, někdy hodně dramatických, dovoláváme našich kořenů, kultury, identity, historie, osobností. A právě státní svátky jsou ty dny, které by mělo být poznat, mělo by být normální, že jsou něčím výjimečné a liší se od všedního dne. Ale samozřejmě že nám jako lidovcům velmi záleží na tom, aby prodavačky hypermarketů a supermarketů, v mnoha případech se jedná o matky dětí, matky rodin, mohly sváteční chvíle trávit pohromadě se svou rodinou. Chceme tak přispět k lepšímu skloubení pracovního a rodinného života zaměstnanců.

Měl jsem v ruce řadu anket na toto téma a ve všech případech - mám ty ankety tam ve složce na stole, kdyby to někoho zajímalo. A nebyly to desítky lidí, ale tisíce respondentů. Tak výsledek byl, že to občanům nevadí. Nikoli o pět hlasů, ale prostě skutečně tato opatření lidem nevadí a vnímají je spíš jako normální, protože to vidí, jak jezdí po Evropě, a léta to tam funguje a nikomu to také nevadí.

Navíc bylo občas kritizováno, jak se krátí tržby a podobně. Nevím, jestli jste si všimli, ale tržby za loňský rok, kdy už toto opatření fungovalo, byly vyšší, prostě vzrostly. A samozřejmě v některých případech se přenesly také jinam v případě zavření těch hypermarketů, což je nepochybně jenom dobře pro ekonomiku. A určitě se lidé také dovedou na nějaký ten sváteční den předzásobit, s tím žádný problém nenastává.

Co se týká mudrování nad plochou, tady se mnohdy dovoláváme Velké Británie, Německa, Rakouska. Je to dobře, že se dovoláváme, protože stále jsou hodně před námi. Tam ta regulace plochy také je. Ať navrhne ten, kdo s tím má zásadní problém, nějakou jinou plochu, než je třeba v té normě, a ať to tedy osvětlí, proč by to mělo být jinak. Ale já jsem se díval, jak je to v jiných zemích, a je to velmi, velmi podobné. Čili není to něco nenormálního. Navíc je zajímavé, že to kritikům nevadí zase v jiném zákonu o potravinách a tabákových výrobcích, kdy prošlé potraviny jsou tady ty hypermarkety, supermarkety s plochou nad 400 metrů čtverečních - opět je to tam explicitně - povinny dávat neziskovkám, které to potom přerozdělují sociálně potřebným. A to nám nevadí. Takže někde regulace vadí a někde nevadí. Anebo si toho pouze nevšimneme?

A co se týká diskriminace, třeba když někdo s tímto přichází. Prosím vás, když to funguje v zemích právě jako Velká Británie, Německo, jsou to snad země méně tržní, než je naše země? Já si to opravdu nemyslím. Nebo snad více socialistické? To si také nemyslím. Takže nebuďme prosím papežštější než papež. A co se týká regulace prodejní doby o svátcích, ať už státních, nebo ostatních, která je běžná ve většině zemí Evropy, tak nevidím jediný důvod, proč by Česká republika měla být výjimkou.

Úplně na závěr. Byla tady řeč o tom... a jsem rád, že hnutí ANO se na to dívá, abychom věci vyhodnocovali a jak o překot zákony nepřijímali a vzápětí je nerušili, to je dobrý pohled, dobrý moment. Ale tady si můžeme trošku ušetřit práci. Podívejme se prosím k těm sousedům, kde to funguje celá desetiletí. Kdyby to bylo nefunkční opatření, nepochybně by to v Německu, které je na ekonomické špici Evropy, dávno zrušili. Neděje se tak.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu poslanci Jiřímu Miholovi. Nyní vystoupí paní poslankyně Květa Matušovská a připraví se pan poslanec Marian... Pardon, omlouvám se, pane předsedo, omlouvám se. S přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Omlouvám se kolegyni, ale fakt jsem se hlásil už delší dobu.

Ten klíčový argument, proč navrhujeme zrušení tohoto zákona, je svoboda. Svoboda v rozhodování všech. Pro ty, kteří tady nebyli v minulé Poslanecké sněmovně, tak já jsem se ptal iniciátora a předkladatele pana senátora Bublana, proč je tam 200 metrů čtverečních. Proč tam není 250 nebo 180. A jeho odpověď, a najdete to ve stenozáznamech, je: protože je to tak ve Francii. To je argument. Protože je to tak ve Francii.

Je tady jasná nerovnost mezi těmi, kteří mají 199 a 201 metrů čtverečních. Jedni prodávat mohou, druzí ne. A to se nedá vysvětlit. Já nechci přesvědčovat ty, kteří ten zákon podpořili. Našel jsem si čísla a ten zákon podpořila sociální demokracie, KDU-ČSL a Komunistická strana Čech a Moravy. Měli v té době většinu, když se o tom hlasovalo, a to dvakrát jsme o tom hlasovali. Ta většina nebyla nijak dramatická. Při prvním hlasování bylo kvorum 83 a oni získali 90 hlasů. A popravdě řečeno, ten první pokus ze Sněmovny byl úplný paskvil. Byl takový zmatek od zpravodaje a hlasování, že jsme uzákonili pouze tři státní svátky, kdy musí být zavřeno, a to jsou ty, v kterých bylo zavřeno i bez zákona. To bylo takového kouzlo nechtěného. Pak se ten zákon vrátil do Senátu. Tam se zase dostal do té stejné podoby, v jakém jsme o něm hlasovali poprvé, a opět pro něj hlasovaly ty tři politické strany. Máme na to prostě různý názor a je přesvědčovat nechci.

Co mě dneska zarazilo, bylo vystupování zástupců poslaneckého klubu hnutí ANO. Protože v minulém volebním období jsme měli stejný názor jako občanští demokraté. Hlasovalo se o tom dvakrát. Poprvé - pro ten paskvil, kdy byly jen ty tři svátky - byli dva poslanci ANO pro, mimo jiné paní poslankyně Válková, a 36 bylo proti. A když se to vrátilo ze Senátu a už tam bylo těch sedm nebo osm svátků, tak pro nebyl nikdo z hnutí ANO a proti bylo 32 přítomných včetně paní poslankyně Válkové, která hlasovala proti. A já bych potřeboval ten názorový veletoč vysvětlit. Možná bychom mohli použít to okřídlené, které známe z Hradu, "jen blbec nemění své názory", ale to mi úplně nestačí. Paní poslankyně Válková, která už minule byla jednou pro a jednou proti, tak dneska říkala, že je zásadně pro. Hlavně to neměnit.

A pokud si vzpomínám na předvolební debaty, tak skoro všichni kandidáti ze všech politických stran říkali: Ta naše legislativa je příliš složitá. Nikdo se v ní ani neorientuje. Přijímáme jeden zákon za druhým. Jednu novelu za druhou.

A pan předseda Mihola nemá pravdu, že to je taková úplná priorita - to je ten příští bod. My jsme také nesestavovali ten program, ať to dáme za sebou. Nicméně v tom prvním balíčku zákonů, které jsme navrhli, jsme navrhli, ano, zrušení několika podle nás zbytečných zákonů. A to je příklad jednoho z nich. A není to jenom ten zmatek, jako které svátky ano nebo které ne, protože už je tady ta salámová metoda, o které jsme mluvili v minulém volebním období, a už jsou to všechny svátky. Ale říkám, vás přesvědčovat nechci. Váš názor respektuji, i když s ním nesouhlasím.

A tak se vraťme k těm 200 metrům čtverečním. Co to je za argument, že to platí ve Francii? Francie je větší země, tak kdyby byla podle počtu obyvatel, tak u nás by mělo být asi tak 50 metrů čtverečních, ne?, aby to bylo adekvátní. Ale já to nechci zlehčovat. Ta slova o tom, jak lidé budou lepším způsobem trávit státní svátky, tady zaznívala. Možná ne z úst pana poslance Miholy, to si nejsem jistý, ale nemám důvod mu nevěřit. Ale jiní, zejména tady z těch levicových lavic, to používali velmi často.

A my říkáme - a mnozí z nás chodí i na ty oficiální oslavy těch státních svátků: Nechme tu svobodu volby, jak pro ty podnikatele, tak pro ty občany. A říct, že jestli nemám 14 dní žádnou tržbu, je jedno, jako když nemám osm dní žádnou tržbu? No tak to v podnikání tak úplně jednoduché není, když vám vypadnou tržby. A nejsou všichni jako paní poslankyně Gajdůšková, kteří si v pátek naloží velký košík, protože ví, že bude dva dny zavřeno, a tím pádem tu tržbu udělá větší, než kdyby tam šla dvakrát. Ale nic proti osobním nákupním zvyklostem. To hodnotit skutečně, skutečně nechci.

Takže dotaz je třeba i na pana kolegu Kubíčka, který s námi dvakrát hlasoval proti tomu návrhu zákona a dneska říká hlavně ho neměnit. Tak já si myslím, že když bojuji proti nějakému návrhu zákona, i když neuspěji, tak tím, že je jednou schválen neznamená, že už v té legislativě zůstane. To znamená, jinak ten náš právní systém bude pořád mohutnější a mohutnější, protože bezesporu ať bude jakákoliv vláda, začne přicházet s jedním dobrým návrhem zákona za druhým. My aspoň navrhujeme zrušení těch zákonů, aby se to snížilo.

Tak já vám navrhuji, abyste to propustili do druhého čtení. Už jen tak mimochodem - slyším to velmi často, o té programové blízkosti hnutí ANO a ODS. No nějak nám to nefunguje, resp. vám. První návrh zákona předkládal pan poslanec Blažek. Klub ANO navrhl zamítnutí, nebo člen hlasoval pro zamítnutí. Před chvílí zrušit daně z nemovitostí. Zase programová shoda. My jsme pro, vy jste proti. Třetí bod, třetí možnost programové shody. My jsme pro, vy jste proti. Jak to bude u příštího bodu se ani neptám, tam si to dovolím odhadnout, jak to bude u EET. Tak o jaké programové shodě tady mluvíme? Buď budeme mluvit vážně a vážně budeme hledat nějaké programové shody, anebo si to budeme takhle vzkazovat přes mikrofon: No my vlastně chceme to co vy. No, není to pravda. Tak zkuste aspoň jeden zákon pustit. Nebýt pro zamítnutí, ať to skóre nula ku čtyřem aspoň je jedna ku třem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu předsedovi klubu. A než dám slovo paní poslankyni Matušovské, ještě budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Sněmovny, a to paní poslankyně Lenky Dražilové 23. až 26. z důvodu nemoci a stejně tak dne 23. 1. mezi 17.45 a 19 z pracovních důvodů se omlouvá Dominik Feri.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila k poslaneckému návrhu zákona jako jedna ze zpravodajek senátního návrhu zákona o prodejní době z minulého volebního období. Moc dobře si ještě pamatuji, jaké peripetie nás provázely celým jeho projednáváním. Jako zpravodajka jsem ho měla na starosti dva a půl roku. Tak dlouho byl v Poslanecké sněmovně, než se schválil. Zaznívalo zde mnohé, jak už bylo řečeno panem předkladatelem a mnohými před námi, pokles tržeb obchodníků. Selským rozumem můžeme říci, že zákazník má pouze jednu peněženku a pouze jeden objem peněz. Takže buďto je utratí ten den, dříve, později.

Dalším, co tu zaznělo, že zaměstnanci přišli o příplatky za svátky a dny pracovního klidu. V době, když jsem ten zákon měla na starosti, tak jsem řešila i toto s inspekcí práce a ta mi potvrdila, že u většiny obchodních řetězců pracují lidé většinově ve vícesměnném provozu, a tudíž ani nemají nárok na příplatky o svátcích. Upozorním i na svobodné rozhodnutí zaměstnanců, zda do práce půjdou, či nikoliv. Bohužel se jich nikdo neptá. O odborech se u všech zaměstnavatelů nedá mluvit, protože někteří je ani nedovolují založit.

Domnívám se, že tento zákon plní svou prvotní funkci, kterou je sladění rodinného a pracovního života. Podle mého názoru bychom naše děti měli učit, že svátek je významným dnem a měli bychom vzpomenout a uctít památku a ne s nimi korzovat po obchoďácích.

Jak už řekl jeden z předřečníků, jedinou nevýhodou tohoto zákona je, že se nevztahuje na všechny svátky, a proto bychom jako klub neměli samozřejmě problém s tím, pokud by se zákon o prodejní době rozšířil na všechny svátky.

Dále se také připojuji k návrhu na zamítnutí, který tady vznesla paní kolegyně Gajdůšková. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Matušovské. Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobré pozdní odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, vážený pane předsedo vlády, ctěná vládo. Dovolte mi, abych se také vyjádřil.

Mnoho tady bylo řečeno, ale já mám trošku pocit, že nám v té debatě trošku utíká ten smysl. My se přece nebavíme o tom a nikdo tady nechce linkovat, co mají dělat zákazníci, my běžní spotřebitelé, o státních svátcích. Přece smyslem této regulace - a já nemám rád to, když stát přehnaně vstupuje do svobody podnikání, do osobních svobod každého z nás - smyslem tohoto zákona je dát šanci, aby se ti, kteří tam pracují, mohli věnovat svým rodinám a blízkým. A myslím si, že pokud stát může zužovat ten výčet agend, které běží sedm dní v týdnu, tak si myslím, že by do určité míry k tomu měl přispívat, protože pokud by platil princip, o kterém tady hovořili kolegové z ODS, a já jim principiálně rozumím, já jim jejich názor neberu, potom bych se musel ptát, proč omezujeme mnoha režimy například autodopravu, jízdu kamionů, spedici, proč máme různé režimy pro víkendy, pro prázdniny, pro státní svátky. Kdybych byl majitelem autodopravy, tak si kladu otázku, proč když autodopravce v Rakousku nebo v Německu může ten den jezdit, proč nemohu jezdit já v České republice.

Prostě v některých momentech ten stát svou regulací i do osobní svobody i do svobody podnikání vstupuje. Ale na druhou stranu si myslím, že když se podíváme do zemí, jak už tady zaznělo - Německo od roku 1919, myslím, že tam se velice ctí svoboda podnikání, Velká Británie, Belgie, Rakousko, to jsou státy, které mají daleko výrazněji vyšší omezení. A my tady diskutujeme pouze o státních svátcích. Nikdo nehovoří o nedělích. Myslím, že o těch státních svátcích bychom měli dát těm lidem, kteří tu osobní svobodu nemají, oni nemají na výběr - tady jsem slyšel v diskusích, ať jdou dělat něco jiného. Prosím pěkně, sejděme z těch výšin Poslanecké sněmovny se zeptat těch lidí, kteří pracují deset patnáct let v Tescu, jestli i dnes při takovémto trhu práce v mnoha lokalitách České republiky mají vůbec šanci jít dělat něco jiného. Já když jsem s těmi lidmi mluvil, tak oni vám řeknou, že dost často žádnou jinou možnost nemají.

A pokud se na to dívám optikou toho nejslabšího článku společnosti, tak já tu svobodu v tom, jestli si nakoupím den před státním svátkem, nebo den po něm, já tu svobodu mám, musím se ale ptát, jestli ten člověk, který tam kvůli mně musí být - a není to nemocnice, není to nezbytná doprava - jestli ten člověk tam nezbytně musí kvůli mě být. A pokud nemusí, tak já bych mu rád tu možnost, aby i on byl doma. A jestli si půjde do přírody nebo do muzea, to už je mi opravdu srdečně jedno, to je jeho osobní svoboda. Ale dát mu tu šanci, že nemusí, pokud to není nezbytně nutné pro tuto společnost a pro tento stát, aby tam nemusel být, o tom to je.

Jednou se dokázat podívat na tu optiku, jestli hodnotím na prvním místě ekonomiku, ekonomické ukazatele, nebo jestli také hodnotím jiné hodnoty, které se úplně ekonomicky do koruny spočítat nedají, a to je, aby lidé mohli být se svými blízkými. Já když jsem mluvil, a měl jsem anketu i na facebooku, tak mi mnoho žen napsalo, především ženy samoživitelky, že ony jsou opravdu za to, co od poloviny roku 2016 tady vzniklo, vděčné. A touto optikou se zkusme na to dívat.

Děkuji za pozornost a pochopení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. Pan kolega Adamec ještě počká, faktická poznámka - samozřejmě stranická disciplína zafungovala. Pane místopředsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Velmi krátká faktická poznámka. Ta argumentace zahraničními příklady, Německem, Rakouskem a dalšími zeměmi, kde taková regulace existuje, ta argumentace není úplně přesná, protože bychom se museli podívat, jak se tam ta regulace vyvíjela. My jsme tady začali regulovat prodeje o státních svátcích a máme tendenci zpřísňovat, zatímco ve všech těchto zemích je tendence opačná. Ta tradice byla přísná, regulace prodejní doby - v Německu se před dvaceti třiceti lety nesmělo prodávat po určité hodině večer, v sobotu to bylo omezeno, pak povolili, že ve čtvrtek to může být do deseti hodin, týkalo se to i menších prodejen, a postupně tendence v těchto zemích je liberalizace. A to je celoevropská tendence. Zatímco my tady jdeme opačnou cestou, nebo šli jsme před dvěma lety. Teď my navrhujeme, abychom se vrátili do něčeho, co je normální a co odpovídá i tendenci v zemích, které jste tady zmiňoval.

Samozřejmě platí, že tam, kde byla silná církev nebo byly silné církve a kde byly silné odbory, tak ve spojení těchto dvou aktérů na politické scéně vznikaly poměrně silné regulace třeba ve čtyřicátých, padesátých letech a následně. Ale v posledních desetiletích právě proto, že se to neosvědčilo, je ta tendence úplně opačná. Takže pokud argumentujeme těmito zeměmi, tak si všimněme, jaký je tam trend a co se tam děje. A pak ty příklady nesedí. My tady jdeme proti trendu liberalizace a toho, aby se lidé rozhodovali, co chtějí dělat, jak to chtějí dělat a kdy si chtějí jít nakoupit, kdy kdo chce prodávat, a zpřísňujeme to. A to je důvod, proč my navrhujeme, abychom se vrátili do normální situace a to, co jsme tady před dvěma lety neuváženě přijali, abychom napravili a tuto regulaci zrušili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fialovi za dodržení času k faktické poznámce. Zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Ivan Adamec. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, hezký už skoro večer. Já bych tady také chtěl promluvit k tomuto tématu. Měl jsem tu čest se zúčastnit projednávání tohoto zákona, který dneska chceme rušit, v minulém volebním období ve Sněmovně. Chtěl bych se podělit o několik poznatků, jak to vlastně probíhalo.

Tamhle na galerii seděli zástupci odborů, nevím, jestli to byli zaměstnanci Tesca nebo nějakého jiného obchoďáku nebo vůbec ne, kteří tady jásavě tleskali, pokud padaly pozitivní příspěvky pro zavedení tohoto návrhu. Pokud ne, tak se samozřejmě chovali úplně jinak. Ale to není to, co jsem chtěl říci. Já si myslím, že odbory by měly své místo mít právě v těch jednotlivých prodejnách, řekněme řetězcích, ale ony zklamaly, protože zvolily jednodušší cestu. Šly do Poslanecké sněmovny přes spřízněné politické strany nebo takové politické strany, které souhlasí s tímto názorem, a prosadily si to formou zákona, což já si nejsem úplně jistý, jestli to bylo správně.

My se tady bavíme o tom, zda o státních svátcích těm zaměstnancům ulevíme, zda část společnosti, která je evidentně minoritní, donutíme slavit státní svátky nějakým odpovídajícím způsobem - sice nevím jakým, protože moje zkušenosti jsou takové, že když máte někde nějaké slavnostnější shromáždění, setkání, tak chodí pořád ti samí a už dneska se to musí přesouvat na všední den, protože pokud je volno, tak prostě nepřijde nikdo.

Já vím, že nám většinově ty velké krámy vadí, ta Tesca, Alberty a já nevím, jak se to všechno jmenuje, Hypernovy. Ale problém je jinde. Já také nejsem jejich podporovatelem, ale když se podíváte, kdo v těch krámech je ve všední den nebo o těch svátcích, kdy je to zatím dovoleno, tak jsou plné lidí. Lidé se rozhodli, že tam budou chodit, ať chceme, nebo nechceme. Já jsem tady zažil několik ataků v posledním volebním období na ty řetězce. Některé možná jsou ospravedlnitelné, některé si myslím, že jsou jenom pocitové. Ale lidi se rozhodli, že tam prostě chodit budou. Rozhodli nohama, jak se říká. A žádný zákon podle mě jim v tom nezabrání v důsledku.

A já vám řeknu, jaké jsou následky tohoto našeho rozhodnutí ve druhém volebním období. My jsme rozhodli, že prodejny - teď je jedno jaké, prostě nad 200 metrů - budou mít ve vyjmenované svátky zavřeno. No, když jsem to viděl teď po svátcích a před svátky, tak já vám řeknu, jak to bylo. Třiadvacátého najeli naši čeští obchodníci vietnamského původu do těch marketů, vykoupili kompletně markety, a protože na ně se zákaz nevztahuje, tak prodávali ve svých krámech toto zboží samozřejmě s přirážkou. A co se stalo potom, když se otevřelo první den? Byl jste někdo v marketu, když se otevřelo první den po tom státním svátku? To bylo o nepřežití. Takže lidé si s tím poradili. Jediný, kdo si s tím neporadí, je vlastní market a samozřejmě zaměstnanci, kteří jsou doma a neberou mzdu.

Když se tady bavíme o regulaci v Evropě, a říkal to pan předseda správně, já jsem si přinesl takový materiál a nejdřív jsem si myslel, že vám ho tady přečtu, ale když jsem se podíval na čas, tak jsem říkal, že nebudu na vás takový přísný, protože ten materiál je poměrně obsáhlý a je tam rozepsáno, jak to funguje v jednotlivých evropských zemích. Není pravda, že všude je absolutní zákaz na svátky. Není to tak. Já vím, že ono se to různě hodí. Kdo je podporovatel tohoto návrhu, tak nám samozřejmě řekne Německo, Británie, Rakousko nebo Slovensko, kdo není, bude říkat úplně jiné země.

Já myslím, že liberalizace prostě přichází. Pokud by se mělo toto regulovat, tak si myslím, že to je úkol odborů, je to úkol organizace práce v těchto marketech. A podle mě pokud do toho budeme zasahovat čím dál častěji, tak se ten trh tak zdeformuje, že nás to pak na závěr velmi nepříjemně překvapí.

Když tady hájíte zaměstnance velkých marketů, proč tady nehájíte zaměstnance těch malých krámů? To je moje otázka. To je nějaká jiná část naší společnosti? To jsou jiní zaměstnanci? Nejsou přece. Ty jsou na tom stejně, ne-li hůř než ti zaměstnanci v marketech, které máme tak rádi. Prostě to tak je. To je realita. A ty tady nikdo nehájí. Ti mohou chodit do práce furt. Tak buď hajme všechny, anebo nikoho.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Ještě s faktickou poznámkou poslankyně Pekarová Adamová. Poprosím sněmovnu o klid. Už jsem chtěl kolegu Adamce přerušit na chvilku, abych zjednal pořádek, aby nemusel mít tak silný hlas, ale doufám, že teď budete v klidu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já jenom na závěr té vzrušené debaty bych chtěla podpořit tento zákon. Chtěla bych podpořit kolegy z ODS, protože my jako TOP 09 jsme už v minulém volebním období hlasovali proti. Myslím, že argumentů tady zaznělo dostatek. Teď ten závěrečný dotaz je naprosto přesný. Stejně tak se můžeme ptát, proč třeba například takhle nebojujeme za zavírání hospod o svátcích. Také servírky, barmani, kuchaři, ti by určitě by také rádi, kdyby tedy trávili čas s rodinou, a určitě bychom také mohli argumentovat, že to je zbytná záležitost, že to není jako třeba naši lékaři, hasiči a zdravotní sestry, které opravdu potřebujeme dvacet čtyři sedm dá se říci. Takže v tomto směru určitě těch argumentů tady padla celá řada, o kterých si myslím, že jsou rozumné. Je zbytečné další regulaci podporovat. Myslím si, že vždycky, jakmile se otevřou dvířka, tak se pak najdou tací, kteří by chtěli zavést ještě další svátky ještě pro další a další, a za chvilku tady budeme ještě řešit třeba předlohu, která bude řešit zavírání obchodů v neděli atd. (Velký hluk v sále.) To jsou věci, kterým, jak si myslím, je zbytečné nahrávat, a je -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přesto přeruším, pak vám nechám trochu času. Můžete být chvilku v klidu! A kdo diskutujete o něčem jiném, přejít do předsálí! Vážení páni kolegové, tohle je opravdu hrozné! Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Já si myslím, že toho tady už zaznělo dostatek, a už jsem stejně chtěla končit. Ale děkuji za to vyjednání klidu.

Proto vás poprosím, dámy a pánové, uvažujme nad tím takto racionálně a pojďme se věnovat důležitějším věcem a nedělat tady nesmyslné regulace. Tudíž tento zákon podpořme do dalšího čtení, protože si myslím, že jak tady zaznělo už mnohokrát, tak tady některé občany vyčleňujeme, děláme z nich jinou sortu lidí a na ostatní zase naopak zapomínáme. Lepší regulace je většinou žádná regulace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Nyní pan poslanec Jiří Bláha, také k faktické poznámce. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych chtěl jenom upřesnit ty věci, které tady naposled zazněly, a chtěl bych říct, že se k tomu opravdu mohu vyjádřit fundovaně. Podnikám v oboru, který řešíme, přesně 28 let a zaměstnávám 200 lidí a zásobuji v současné době zhruba 300 odběratelů.

Situace v den svátků, pokud je, tak je následovná. Dopoledne lidi spí. Jediný den, kdy jdou opravdu od rána nakupovat, je v listopadu před Vánocemi, protože už to berou jako předvánoční nákupy. Jiné svátky berou - máme svátek, do krámu půjdeme, maximálně když bude pršet. Takže většina našich odběratelů běžně funguje tak jako "na svátek nic nechceme". To jenom k tomu vyjádření, že všem stoupají tržby ve svátek. Je to úplně opačně. Svátek je zhruba třetina.

Pokud se pobavíte s obchodními řetězci, opravdu se s nimi pobavíte, tak zjistíte, že na to mají úplně stejný pohled, jenomže jsou v začarovaném kruhu a nemohou z toho utéct, tak v tom jsou. Většina lidí, která v tomto oboru pracuje, má ten názor takový: nechte nás, prosím vás, doma, pokud to půjde. To je zase vyjádření lidí, kteří v těch službách pracují. Protože oni mají ten režim tak neuvěřitelně náročný. Jednou ráno, jednou večer, každá druhá sobota, někdy také pět sobot a nedělí za sebou. Takže takhle to funguje v tom oboru, o kterém tady teď jednáme a nemáme o tom žádné informace. Jenom to, že někde jedna paní povídala. Já v tom oboru pracuji. Takže jenom proto, abyste měli ty informace trošku z druhé strany. A to, že to je paskvil, to už víme celou dobu, kdy tady ten zákon běží. To znamená (upozornění načas), že ano, 200 metrů je oprávněných.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, kdybyste se přihlásil jako zpravodaj, dal bych vám jistě slovo přednostní, ale byla to faktická poznámka, musím postupovat podle jednacího řádu. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Gajdůškové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, omlouvám se, že zdržuji, ale byl tady dotaz, proč ne malí obchodníci, proč jenom ti velcí. Jednoduše. Protože ty malé obchody většinově jsou obsluhovány svými majiteli a ti si rozhodnou, jak chtějí, kdežto u těch zaměstnanců velkých obchodů a řetězců, těm je nařízeno a hotovo. Jestli mluvíme o svobodě, tak to musíme vnímat i takto.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. To byla poslední přihláška do rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí někdo z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Zástupce předkladatelů? Nemá zájem. Pan zpravodaj? Nemá zájem. Můžeme tedy hlasovat o návrzích, které padly v rozpravě. Protože jsem neřídil celou dobu, prosím zpravodaje, aby mě kontroloval.

V rozpravě padl návrh na zamítnutí návrhu a návrh na vrácení nebyl podán. Nebyl podán návrh ani na zkrácení nebo prodloužení lhůty. Je tomu tak. Takže můžeme hlasovat o návrhu na zamítnutí. Nejdříve vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu na zamítnutí, který padl v rozpravě několikrát, rozhodneme v hlasování číslo 44, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 44 z přítomných 165 pro 102, proti 57. Návrh byl přijat. Návrh byl zamítnut.

 

Tím jsme ukončili bod číslo 9 a můžeme pokračovat dalším návrhem. Podle pořadu - prosím o klid - podle schváleného pořadu schůze je před námi bod číslo 11, kterým je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.