Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 13/ - prvé čtení

Z pověření vlády ho skutečně uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Já vám děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, to jsem rád, že jsem se trefil. Nebývá to tak úplně zvykem.

Cílem návrhu zákona, o kterém jste hovořil, je provedení částečné transpozice směrnice Rady 2015/652/EU, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti benzinu a motorové nafty a také částečné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1513/EU, kterou se mění směrnice o jakosti benzinu a motorové nafty.

V souvislosti s prvně uvedenou směrnicí je třeba upozornit, že na přelomu května a června minulého roku bylo Evropskou komisí zahájeno infringementové řízení pro neprovedení transpozice této směrnice. Proč se tak stalo? Obsahově totožný návrh byl již předchozí vládou předložen Poslanecké sněmovně, která jej však do konce svého volebního období neprojednala. Návrh skončil v prvním čtení, respektive postoupil do výboru, kde byl projednán výborem pro životní prostředí, ale už se nedostal do dalšího projednávání. Nyní je tedy předkládán opětovně ve stejném znění, pouze s legislativně technickými připomínkami, neboť samozřejmě je v zájmu České republiky předejít postoupení řízení o porušení unijního práva do dalších fází.

A teď k samotného obsahu návrhu zákona. Návrh dává dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty možnost do takzvaného minimálního povinného podílu biopaliv dvojnásobně zohlednit množství biopaliv, která jsou vyrobena z použitého kuchyňského oleje, kafilerních tuků a pokročilá biopaliva. Tato možnost tedy usnadní dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty splnit povinnost zajištění minimálního podílu biopaliv v pohonných hmotách. Návrh také umožní, aby si dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty mohli do povinného snížení emisí skleníkových plynů z jimi dodaných pohonných hmot zohlednit zemní plyn, ať už je to takzvaně CNG, nebo LNG, či zkapalněný ropný plyn LPG, čistá a vysokoprocentní biopaliva, elektřina a případně vodík, které pro dopravní účely dodali oni sami, či je dodala jiná osoba, se kterou uzavřou smlouvu o společném plnění povinností. Návrh vkládá také nové ustanovení, na jehož základě si dodavatelé motorového benzinu a motorové nafty budou nově moci snížit emise skleníkových plynů z pohonných hmot i prostřednictvím takzvaného snížení emisí z těžby. Tyto dvě možnosti, ať už zohlednění alternativních paliv a snížených emisí z těžby, rovněž usnadní dodavatelům motorového benzinu a motorové nafty plnit jejich povinnosti ve snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot.

Návrh dále upravuje nově sankci za nesplnění povinnosti snížení emisí skleníkových plynů. Platné znění zákona umožňuje uložit pokutu pouze do výše 10 mil. korun, která by však u velkých dodavatelů motorového benzinu a motorové nafty nebyla odrazující, a naopak u malých dodavatelů by takto vysoká pokuta byla zcela likvidační. Nový způsob sankcionování, který výši pokuty stanoví na základě vyčíslení míry porušení povinností, to jest skutečného množství emisí skleníkových plynů, o které dodavatel nesplnil svou povinnost, bude spravedlivější. Obdobný způsob je využíván i v Německu. Konkrétně je to 10 korun za každé kilo CO2, kde dodavatel nesplnil svoji povinnost.

S ohledem na výše uvedený transpoziční termín bych pak ještě v obecné rozpravě požádal o zkrácení lhůty na projednání výbory Poslanecké sněmovny na 30 dní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí Richardu Brabcovi. A nyní požádám zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Markétu Pekarovou Adamovou o její zpravodajskou zprávu. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo. (V sále je stále hluk!)

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vás krátce seznámila se zpravodajskou zprávou ke sněmovnímu tisku 13.

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje částečnou transpozici směrnice Rady 2015/652/EU, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv o jakosti benzinu a motorové nafty. Termín transpozice, jak už tady bylo uvedeno, jsme nedodrželi, protože byl do 21. 4. 2017, resp. 10. 9. 2017. Vládní návrh byl předložen v minulém volebním období, prošel prvním čtením v dubnu 2017 a k druhému čtení se již nedostal, takže se nyní po tři čtvrtě roce k němu vracíme. Navrhovaná účinnost je od 1. 7. 2018.

Novela upravuje problematiku biopaliv, konkrétně mění stanovení minimálního množství biopaliva obsaženého v prodávaných pohonných hmotách. Umožňuje dvojnásobné započtení pokročilých biopaliv a zohlednění dodávání plynu, elektřiny a vodíku dodavateli pohonných hmot. Dále se zvyšují sankce za nedodržení povinného podílu, které budou zhruba 2,3krát vyšší než náklady na příslušná biopaliva.

Jak již bylo zmíněno panem ministrem, a uvádí to také samotný materiál, cílem novely je podpořit rozvoj ve využívání biopaliv vyrobených z použitých kuchyňských olejů, kafilerních tuků a pokročilých biopaliv, tedy biopaliv tzv. druhé generace, která mají tu výhodu, že mají čtyřikrát menší emise než produkty například z řepky při spalování a dvojnásobně nižší emise při výrobě. To považuji samozřejmě za cestu správným směrem. Odráží to také celosvětový trend, kdy se přesouvá podpora biopaliv první generace k biopalivům druhé generace, která se jeví jako efektivnější a zejména šetrnější k životnímu prostředí.

Musím se zde však pozastavit nad negativním dopadem, který důvodová zpráva sama uvádí, a tím je mírně vyšší tlak na zábor orné půdy pro pěstování surovin určených pro výrobu biopaliv. To je na první pohled v rozporu s deklarovaným cílem novely a z toho důvodu jsem se obrátila na Ministerstvo životního prostředí. Byla mi ochotně poskytnuta rozsáhlá odpověď, ze které bych ráda citovala následující větu. "Tato skutečnost by mohla znamenat, že bude existovat vyšší tlak na využívání biopaliv, a pokud by byl tento nárůst způsoben pouze klasickými biopalivy, bylo by potřeba větší plochy pro vypěstování dostatečného množství surovin pro jejich výrobu." A dále v odpovědi ministerstvo uvádí: "Uvedený dopad na velikost osevních ploch se navíc nevztahuje přímo k předkládané novele, ale k zákonu jako takovému v aktuálním platném, ale i navrhovaném znění a z něho vyplývajícím povinnostem."

Takže opakuji, že deklarovaný cíl novely, resp. podporu biopaliv druhé generace považuji za správný, vidím zde však pár rozporů, které považuji za důležité vyjasnit i ve výborech. Pro mnohé z nás se jedná o záležitost velice odborného charakteru, a proto bych nerada diskuzi nad tímto zákonem uspěchala. Podporuji tedy zejména, aby se tomu věnovaly výbory, do kterých si myslím, že tato problematika zejména patří. Navrhuji, abychom jej samozřejmě probírali ve výboru pro životní prostředí, který má být i garančním výborem tohoto tisku, ale za sebe bych ještě ráda navrhla, aby byl tento tisk přiřazen i zemědělskému výboru, protože se týká významně osevních ploch, jak zaznělo, výboru pro evropské záležitosti, protože se jedná o transpozici směrnice, ale protože se také jedná o nemalé rozpočtové prostředky - ne snad kvůli nákladnosti samotné novely, ale kvůli obecně daním a problematice, která je spojena se samotnými biopalivy, a probírali jsme to tady hodně už i v minulém volebním období - tak navrhuji také výbor rozpočtový. Lhůtu pro projednávání ve výborech pak navrhuji prodloužit o 20 dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a obě lhůty budou samozřejmě v rozpravě pravděpodobně zopakovány.

Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Jan Zahradník, zatím jediný písemně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, ten zákon, jak správně pan ministr ve své předkládací zprávě připomenul, byl již na pořadu jednání Sněmovny v minulém volebním období. Byl projednán výborem, byly tam podány některé pozměňovací návrhy. A pan ministr sám musí zapátrat ve svém svědomí, proč došlo k tomu, že ten zákon propadl do černé díry neprojednaných návrhů v minulém volebním období, proč ta doba zhruba půlroční mezi jeho projednáním ve výboru a skončením mandátu minulé Sněmovny nebyla využita k tomu, aby tenhle zákon byl projednán ve druhém, případně ve třetím čtení, a tedy tím pádem ta hrozba, kterou nás straší Evropská komise, nebyla tak aktuální a nebyla důvodem, proč teď na to tak naléháme.

Chtěl bych říci, že náš zákon se vlastně věnuje v podstatě a jenom administrativním, byrokratickým úkonům, tedy jak ta paliva, která přimícháváme do nafty a benzinu, a pak to lijeme do našich aut, prostě evidovat a jak je zaznamenávat, jak je vykazovat. Zdálo by se tedy, že to je čistě jenom byrokratický zákon, a tedy bychom měli pokrčit rameny a ten zákon bez problémů schválit. Ono to ale naskýtá možnost zamyslet se nad celým tím systémem podpor a nepodpor, nadšení a deziluzí, které v tomto, bych řekl, oboru jsou na denním pořádku. Musíme si určitě vzpomenout na to, jak před mnoha lety byly podporovány motory na naftu, dieselové motory. Tehdy byla nafta považována za ekologické palivo, dokonce výroba automobilů s naftovými motory byla podporována. Ukázalo se ale, že to úplně není tak krásné, že naftové motory znečišťují ovzduší významným způsobem, a dneska ti samí ochránci přírody, ti samí ekologičtí aktivisté, ti samí politici, kteří tehdy tak halasně podporovali zavádění dieselových motorů do osobní automobilové dopravy, by nejraději auta na naftu zakázali, případně by jim zakázali vjíždět do center našich měst. Přitom samozřejmě automobilů s dieselovými motory je veliké množství a ty zákazy by postihly celou řadu jejich majitelů, kteří nemají takovou ekonomickou sílu, aby si mohli pořídit auta s pohony, které současní ochránci přírody považují za vyhovující.

Stejně tak to je u biopaliv. Opět jsme museli pod tlakem EU začít přimíchávat do našich paliv biopaliva vyráběná, jedná-li se o paliva první generace, z řepky, z kukuřice, z obilí, tedy z plodin, které rostou na našich polích, v cizích zemích pak jsou to různé palmové oleje a další, a museli jsme to lít do našich automobilů, a tím si ničit motory našich aut. Ukazuje se teď, že i ti samotní největší zastánci, ten samotný guru všech našich ekologických aktivistů, tedy hnutí DUHA, označuje - tady to odcituji - podporu motorových biopaliv první generace za cimrmanovskou slepou uličku a vyčítá jejich zastáncům, že ohrožují orangutany v pralesích a že plýtvají zemědělskou půdou u nás. Je to prostě pořád dokola. Teď jsou na pořadu podpory auta na elektřinu. Jak to je s výrobou, zdali výroba elektřiny, která pak se vpraví nabíjením do elektroaut, nezatíží životní prostředí více než samotné motory těchto aut, je otázka, která samozřejmě odpovídána v tu chvíli není, a opět to nadšení převládá nad realitou.

Paní zpravodajka dobře zmínila podporu, kterou tento zákon dává biopalivům druhé, případně třetí generace, tedy těm biopalivům, která nejsou vyráběna z řepky na polích rostoucí a ani z kukuřice, ale která jsou vyráběna z odpadních produktů, což samozřejmě je daleko lepší a určitě si to zaslouží podporu.

Otázka ale je ta, že výroba biopaliv druhé generace je energeticky i výrobně mnohonásobně složitější a náročnější, nežli je to u biopaliv první generace. A také samozřejmě jejich rozsáhlejší zavedení se očekává v následujícím desetiletí, zhruba. Takže určitě jako motivační ta možnost dvojího započítání nebo dvojnásobného započítání biopaliv druhé generace do té celkové bilance je v pořádku. Také to určitě podporujeme. Jenom připomínám, že to nemusí být takto jednoduché. Biopaliva první generace, která se spalují v motorech našich aut, jsou energeticky málo účinná. Z jednoho hektaru řepky se tímto způsobem získá 41 GJ energie, pokud by se ovšem ten hektar osel nějakou energetickou plodinou, která by se dala spálit v bioelektrárně, dalo by se získat 167 GJ. Takže i tady ta efektivita není v pořádku.

Jaký je pohled Evropské unie, tedy toho, kdo na nás tuto povinnost před lety uvalil. Tak samozřejmě Evropská unie od podpory biopaliv první generace ustupuje. Ukazuje se totiž, že tato biopaliva škodí nejenom motorům našich aut, ale že také škodí i životnímu prostředí. Tedy to, čím se Komise a Evropská unie zaklínaly, že tím chrání životní prostředí, se ukazuje jako omyl. Mohou tedy životnímu prostředí spíše škodit. Evropská komise usiluje o to, aby v nových materiálech, v nových normách pro obnovitelné zdroje byla podpora biopaliv první generace výrazně krácena jak tedy co do povinností jejich přimíchávání do automobilových paliv, tak i co do jejich podpory.

Komise představila nový legislativní balíček již na podzim loňského roku. Míří v něm proti konvenčním biopalivům první generace vyráběným ze zemědělských plodin. Tady musím říci, že jejich podíl by se měl v roce 2020, 2021 dostat na 7 procent. Do roku 2020, 2030 by Komise chtěla toto číslo snížit na 3,8 procenta, zatímco podíl z dalších nízkoemisních paliv by měl naopak vzrůst na 6,8 procenta. Tady je myšleno právě používání elektřiny z obnovitelných zdrojů, případně těch vyspělejších biopaliv druhé, případně třetí generace. Důsledky, které jsou tady v přírodě, tak ty jsou jasné. Už jsem je zmiňoval. Plantáže pro výrobu těchto zdrojů pro biopaliva první generace znamenají úbytek lesních travních porostů a tedy to... a snižování tedy rozloh zelené krajiny, což může ohrožovat potravinovou bezpečnost.

Je tady otázka toho, jaké zájmové skupiny stojí za neustálým tlakem a podporou biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Tyto zájmové skupiny jsou jasné u nás. Samozřejmě vedle zemědělců, kteří se vrhli na pěstování biopaliv, je to právě mimo jiné také nejvýznamnější zpracovatel a to je koncern Agrofert. Evropský parlament ve svém vlivném výboru pro životní prostředí dokonce navrhuje, aby se snížila procenta produkce paliv a přimíchávání paliv první generace na nulu. Tady při projednávání v Evropském parlamentu, které nastane v blízké době, určitě bude tento návrh čelit tvrdé kritice, mimochodem také evidentně české vlády, která se vyjádřila k záměru snižovat biopaliva první generace negativně a naopak se vyjádřila k požadavkům na rychlejší zavádění pokročilých biopaliv jako na ambiciózní až nereálné. Jak už jsem řekl, není divu. Dominantním výrobcem řepkové bionafty je lovosický podnik Preol ze skupiny Agrofert, který nejenom tedy realizuje obchod ze samotné produkce, ale také čerpá významné dotace, které se nám bohužel v minulém volebním období nepodařilo zastavit.

Na závěr k prvnímu bloku svého vystoupení bych chtěl říci, že považuji ten zákon za alibistický způsob vykazování byrokratických kroků, které jsou drahé a problém samotný řešit nebudou. Je to tedy pouze zákon, jak už jsem řekl, byrokratický.

Konkrétní připomínky k textu zákonu mám dvě. Jednak v § 2 odst. s), kde se definují pojmy, je zapomenuto na to, že elektřina pro dopravní účely není jenom zdrojem energie pro motorová vozidla, ale také může být zdrojem energie pro tzv. zvláštní vozidla, případně tedy plavidla při vodní dopravě.

A druhá připomínka, kterou bych chtěl zmínit, § 20 odst. 1, který požaduje, aby vykazování emisí bylo na jednotku energie v té pohonné hmotě pro dopravní účely. Můžeme se ptát, proč zde není požadováno, aby emise byly vykazovány na jednotku uražené vzdálenosti, tedy třeba na jeden kilometr. Různá paliva (vozidla?) přece mohou mít také různou spotřebu co do hmotnosti paliva spotřebované na ujetí jednoho kilometru vzdálenosti vozidla. (Hluk a neklid v sále.)

Já bych chtěl ještě tři věci na závěr zmínit, které se týkají velmi významně ochrany ovzduší a které sice úplně nepatří k tomuto byrokratickému zákonu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chviličku přeruším a požádám sněmovnu o klid! Tady je nesmírný hluk, a když už si nevážíte svého kolegy, který tady přednáší docela zajímavé věci k tomu textu, tak alespoň respektujte, že existuje stenozáznam a stenografky potřebují klid na to, aby to mohly zaznamenat. Děkuji, můžete pokračovat.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo, že jste se mě takto zastal. Já se snad s tím pokusím nějak vypořádat i nadále.

Chtěl jsem zmínit tři věci, jak už jsem naznačil.

První věc. Včera jsme zaznamenali informaci, že se vláda nepřidá k žalobě Polska, možná Rumunska, Bulharska proti zpřísnění limitů na znečištění ovzduší, které vloni schválila Evropská komise. Já chápu, že je to velmi citlivý problém, že právě zrovna a tedy to, že nositelem té žaloby je Polsko, ze kterého k nám do Moravskoslezského kraje přichází velké znečištění ovzduší, ale přesto to chci zde zmínit jako velmi jaksi citlivý a brizantní problém, který, bych řekl, zaznamenal dvojí reakci. S velkým nadšením to naše odmítnutí připojit se k polské žalobě zaznamenaly ekologické organizace, ekologičtí aktivisté, kteří jej přivítali. Naopak tedy už s menším halasem, je to zarmoutilo - náš průmysl, naši energetiku, tam to zatíží náklady na naplnění těchto zvýšených limitů nebo vyhovění těmto zvýšeným limitům možná ještě dalšími 20 mld. korun, které budeme muset vynaložit, nebo naše podniky budou muset vynaložit, na zvýšení a zlepšení... nebo naplnění těch ekologických limitů. Víme dobře, že celé naše teplárenství je vlastně založeno na spalování fosilních paliv, a budou-li nároky na čistotu emisí, které se vypouštějí, nadměrně vysoké, může to také znamenat, že dojde ke kolapsu našeho teplárenství a lidé si budou teplo obstarávat ze svých vlastních zdrojů, což může znamenat také daleko větší znečištění ovzduší. Jenom tady připomínám, že to je složité.

Ve vládě nakonec tedy byl vítězem pan ministr životního prostředí Brabec. Pan ministr průmyslu a obchodu skončil jako poražený. Vláda snad dokonce velkou většinou to takto schválila. Otázka tedy je, zdali je to dobře. Já osobně si myslím, že jsme měli zvážit náš přísnější postoj k nadměrným limitům, kterými nás Evropská unie zatěžuje.

Druhá věc, kterou chci ještě zmínit, je to, že Evropská komise stanovila nové cíle pro obnovitelné zdroje energie, které podle odhadů našeho europoslance a experta na tuto problematiku Evžena Tošenovského mohou dosáhnout až stovek miliard korun. Znamená to, že se energetická účinnost má do roku 2030 zvýšit o 35 % a na 35 % má dosáhnout podíl obnovitelných zdrojů v naší energetice. To je něco, co nás musí zarazit a co nás musí vyzvat k velmi aktivnímu odporu proti těmto tlakům z Evropské komise. Tyto cíle nejsou podloženy žádnou analýzou dopadu na členské státy. Nás už teď podpora energie z obnovitelných zdrojů stojí ročně 40 mld. korun a bude to tak i nadále. Není zde snad žádná naděje, že by to mohlo nějak skončit. Navíc ještě Komise bude zatěžovat naši energetiku, náš průmysl, naše hospodářství dalšími podle mého názoru velmi tvrdými a zbytečně ambiciózními kroky. Takže i na toto pozor.

A konečně poslední věc. Do výboru pro evropské záležitosti, což bývá vždycky takový první lakmusový papírek pro takovéto záměry přicházející z Evropské komise, ať už to byla EIA, ať už jsou to všechny možné další klimatické balíčky, které naše hospodářství významně zatěžují, tak tady přichází další balíček opatření v rámci čisté mobility. Tady zase zmíním asi tři věci.

V preambuli toho materiálu stojí citace z projevu předsedy komise Jeana-Clauda Junckera o stavu Unie, který říká: "Přál bych si, aby Evropa stála v čele boje proti změně klimatu." Vzápětí citát uvádí další jeho tvrzení: "Komise se chce přičinit o to, aby náš průmysl byl silnější a konkurenceschopnější." Dvě více konfliktní a navzájem si odporující tvrzení těžko mohu v tomto oboru najít. Poslední citace pana Junckera, skoro bych řekl výhrůžka. Říká, že Komise v brzké době předloží návrhy na snížení emisí uhlíku v odvětví dopravy.

V tom materiálu se dočteme takové věci, jako třeba že se bude muset plnění Pařížské dohody významně zrychlit jako nástroj přechodu k moderní a nízkouhlíkové ekonomice. Komise potvrdila závazek Evropské unie k Pařížské dohodě a také i záměr členů Unie rychle a v plné míře realizovat Pařížskou dohodu a pokračovat ve vedení boje proti změně klimatu. Uznala Pařížskou dohodu za klíčový prvek pro modernizaci evropského průmyslu, hospodářství - no, já jsem tady o tom mluvil v minulém roce mnoho desítek možná minut, a hlavně co mi v paměti utkvělo, že ta dohoda je na sto let. Ta je na sto let. Ta přece zavázala, a my jsme se tady ratifikací k tomu také zavázali, udržet nárůst teploty v následujícím století pod 2 °C, případně při ambicióznějším přístupu, čemuž jsme tady všichni tleskali, pod 1,5 °C. A tady najednou se Evropská komise chce s touto Pařížskou dohodou vypořádat co nejrychleji. To mi připomíná, jako když jsme chtívávali, nebo naši předchůdci, co tady někde seděli v těch orgánech, chtívávali splnit pětiletku za čtyři roky. Tohle to je splnění Pařížské dohody, která je na sto let, za jeden rok.

To jsou věci, které, jak říkám, úplně k tomuto zákonu nepatří, ale které se tedy ochrany ovzduší týkají a které bychom měli mít stále a stále na zřeteli a vždycky, když máme takovýto zákon, tak velmi zpozornět, zbystřit a ptát se, co negativního naší ekonomice zase z Evropské unie přichází.

Já náš klub budu žádat, abychom propustili tento zákon do druhého čtení. Případné změny se budeme snažit ve druhém čtení v podobě pozměňovacích návrhů do tohoto zákona nějak dostat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Teď se ptám přihlášeného pana poslance Elfmarka, jestli mu stačí těch pět minut. Dobře, v tom případě máte slovo, pane poslanče, protože já mám v úmyslu ve 13 hodin ukončit dopolední jednání. Máte slovo.

 

Poslanec František Elfmark: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl jenom v návaznosti na důležitost toho zákona přikázat jeho projednání také výboru hospodářskému.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Ještě někdo do rozpravy? Pokud nikdo, rozpravu neuzavírám, protože eviduji návrhy pana ministra a paní zpravodajky na zkrácení, resp. prodloužení. Pane ministře?

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Já bych zopakoval svůj návrh na zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní zpravodajka.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já taktéž zopakuji návrhy. Co se týče lhůty, navrhuji naopak prodloužení o 20 dnů.

Co se týče výborů, tak tady zazněl požadavek od pana kolegy na hospodářský. Garantem tohoto tisku by měl být výbor pro životní prostředí a já jsem ve své zpravodajské řeči řekla také, že bych navrhovala, abychom tento zákon přikázali dalším třem výborům, a to zemědělskému, rozpočtovému a pro evropské záležitosti. Celkem bychom tedy měli hlasovat o přiřazení do pěti různých výborů a hlasovat o zkrácení, případně prodloužení lhůty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. To si spolu odhlasujeme. To tedy asi ještě stihneme. Já bych rád ukončil tento bod. Pokud není nikdo přihlášen do rozpravy a nikdo se nehlásí z místa, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr ani paní zpravodajka nemají zájem.

Můžeme tedy přikročit k hlasování. Nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, a to výboru pro životní prostředí. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak.

Rozhodneme v hlasování číslo 20, které zahajuji, a ptám se, kdo je přikázání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 20, z přítomných 141 poslance pro 119, proti nikdo.

 

Budeme tedy hlasovat o dalších výborech k projednání. Organizační výbor nenavrhl žádný jiný výbor. Garanční výbor jsme schválili. Přikročíme k hlasování o jednotlivých výborech.

 

Nejdříve vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Jakmile se ustálí počet přihlášených, budeme hlasovat, nejdříve o výboru hospodářském.

Zahájil jsem hlasování číslo 21 a ptám se, kdo je pro hospodářský výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 21, z přítomných 117 pro 92, proti 9. Návrh byl schválen.

Teď v jakém pořadí, paní zpravodajko, byly ty další výbory? (Poslankyně Pekarová Adamová od stolku zpravodajů: Rozpočtový.) Rozpočtový nejdříve.

Tak hlasování číslo 22. Kdo je pro to přikázat rozpočtovému výboru? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 22, z přítomných 118 pro 56, proti 41 poslanec. Návrh nebyl přijat.

 

Další výbor - výbor pro veřejnou správu? (Poslankyně Pekarová Adamová od stolku zpravodajů: Výbor pro evropské záležitosti.) Evropské záležitosti.

Tak hlasování číslo 23, výbor pro evropské záležitosti. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 23, z přítomných 118 pro 56, proti 49. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Poslední návrh? (Poslankyně Pekarová Adamová od stolku zpravodajů: Zemědělský.) Zemědělský výbor.

Hlasování číslo 24 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 24: z přítomných 119 pro 107, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu a další výbory byly schváleny: výbor pro životní prostředí, výbor hospodářský a výbor zemědělský. Tak, tím jsme se vyrovnali s přikázáním.

 

Nyní hlasujeme o zkrácení, respektive prodloužení lhůty. Nejdříve návrh na zkrácení o 30 dnů, který předložil v rozpravě místopředseda vlády, ministr životního prostředí a poslanec Richard Brabec.

Hlasování číslo 25, které jsem zahájil. Kdo je pro zkrácení lhůty? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 25, z přítomných 119 pro 54, proti 59. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní návrh na prodloužení lhůty o 20 dnů.

Hlasování číslo 26 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 26: z přítomných 120 pro 56, proti 50. Návrh nebyl přijat. Konstatuji tedy, že lhůta k projednání zůstává ze zákona 60 dnů.

 

Děkuji panu ministrovi a místopředsedovi vlády Richardu Brabcovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 2.

Než přeruším schůzi do 14.30 hodin, připomínám všem interpelujícím poslancům a interpelovaným členům vlády, že ihned po vyčerpání přihlášek k ústním interpelacím na předsedu vlády budou zahájeny interpelace na členy vlády. Z toho důvodu prosíme o včasnou připravenost interpelovaných členů vlády i interpelujících poslanců. Připomínám kolegům a kolegyním, že omluveni jsou z členů vlády pouze z pracovních důvodů Klára Dostálová, Jiří Milek a do 15.30 hodin Robert Plaga. Paní ministryně financí Alena Schillerová je omluvena z dopoledního jednání, čili na interpelacích bude. Ze zdravotních důvodů je na celý den omluven Martin Stropnický, ten nebude, a z pracovních důvodů Karla Šlechtová, která také nebude. Z dopoledního jednání je omluven, čili odpoledne bude, Ilja Šmíd a do 13 hodin je omluven Dan Ťok, na odpoledních jednáních bude.

Takže to jsou všechny omluvy. Přeji vám dobrou chuť k obědu a odpoledne se setkáme na interpelacích. Děkuji vám.

 

(Jednání přerušeno ve 13.04 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vítám vás dnes odpoledne v další části programu Poslanecké sněmovny. Dalším bodem našeho programu jsou dnes

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.