Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb.,
o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů
(zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 5/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení hosté, ve stručnosti pouze uvedu po diskusích v rámci prvního čtení a projednávání na půdě výboru pro zdravotnictví, že cílem tohoto návrhu novely zákona o léčivech je zajistit transpozici směrnice Komise 2016/1214 ze dne 25. července 2016, kterou se mění směrnice 2005/62/ES, pokud jde o standardy a specifikace systému jakosti pro transfuzní zařízení. Jde tedy čistě o transpoziční novelu, která má především umožnit vydání vyhlášky, která v souladu se směrnicí stanoví pokyny pro správnou praxi v uplatňování standardů a specifikací systému jakosti právě pro zařízení transfuzní služby. Termín pro transpozici citované směrnice vyprší dne 15. února 2018.

Tyto pokyny, které upravují technické podrobnosti v oblasti provozu transfuzních zařízení, jsou již dnes využívány na bázi dobrovolnosti a díky uvedené směrnici se pro členské státy Evropské unie zezávazňují.

Důležitá informace v tomto směru je, že výbor pro zdravotnictví po diskusích doporučil schválit tento návrh a v rámci jednání výboru jsem já jakožto poslanec navrhl, aby po dobu roku 2018 bylo umožněno neukládat sankce lékařům za předepisování léčivých přípravků v rozporu s § 80 odst. 1 zákona o léčivech a případně již započatá sankční řízení byla zastavena. Tento pozměňovací návrh si výbor osvojil. Ještě upřesním, že jde o ty takzvané elektronické recepty, projekt, který běží.

Povinnost elektronických receptů nabyla účinnosti 1. 1. 2018. Ovšem vzhledem k tomu, že ten projekt není úplně ve fázi, aby mohl být kompletně spuštěn, zejména z toho důvodu, že stále poměrně velký počet lékařů čeká na ověření své žádosti - i když je třeba zdůraznit, že drtivá většina lékařů v tom systému již je zaregistrována, ovšem ne všichni mají ještě ty přístupové údaje, je to ještě zhruba nějakých šest tisíc lékařů, kteří na to čekají -, tak si myslím, že je korektní právě navrhnout změnu ve smyslu odložení sankcí o rok, aby si lékaři mohli za prvé vyřídit všechny požadované žádosti a za druhé si i ten systém osvojit, abychom vychytali různé chyby. Ale je třeba zdůraznit, že ten systém jinak funguje bez větších zásadnějších problémů.

S ohledem na to, že se jedná o transpoziční novelu, kdy termín pro transpozici citované směrnice vyprší dne 15. února 2018, si vás dovoluji požádat o co nejrychlejší projednání tohoto návrhu, tak aby České republice nemusel hrozit postih za neplnění povinností podle Smlouvy o fungování Evropské unie.

Děkuji vám za vaši podporu a pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 5/1 a 2. Prosím, aby se nyní slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Rostislav Vyzula a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom krátce shrnul, co se vlastně událo s tímto tiskem od posledního jednání zde ve Sněmovně při prvním čtení, které bylo 5. prosince.

To, čeho se ten tisk týká, jsme slyšeli. Proběhly dvě schůze zdravotního výboru. Jedna byla 7. prosince, druhá 12. ledna. Z první schůze máte usnesení pod číslem 5/1, kde se tento bod přerušil do další schůze. Na další schůzi, která byla 12. ledna, se diskutovalo jednak o pravidlech, která jsou v evropské směrnici, ale hlavně pak převážila diskuse ohledně elektronického receptu a jeho fungování.

Na výboru bylo nejdříve předloženo několik pozměňovacích návrhů, nicméně všechny byly staženy jejich autory kromě jednoho, který zde řekl pan ministr, to byl jeho pozměňovací návrh, který splňuje to, co zde bylo řečeno a slíbeno, že v případě sankcí při nedodržení psaní elektronického receptu se sankce anulují, jak již bylo řečeno panem ministrem, a hlavně je tam ještě důležitý dovětek, který zatím nebyl a o kterém si myslím, že je hodně důležitý pro všechny lékaře, což je přechodné ustanovení, kdy event. řízení o přestupku z důvodu nenapsání elektronického receptu, která by byla zahájena od 1. ledna tohoto roku, se zastavují až do vyhlášení tohoto zákona.

Usnesení, které máte v systému pod č. 5/2, potom říká, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s tímto vládním návrhem ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, a to je ten jeden pozměňovací návrh, který jsem teď podrobně popsal. Za druhé potom mě zmocňuje, abych ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny popřípadě navrhl i další nezbytné úpravy podle § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Za třetí mě zmocňuje jako zpravodaje výboru a zpravodaje tohoto tisku, abych vás s tímto usnesením seznámil.

To je v podstatě všechno, co se týká jednání na schůzi výboru. Není to nic vzrušujícího, je to běžná agenda. Nicméně elektronický recept je stále ještě diskutován, poněvadž i když v globále funguje, tak přesto tam jsou dílčí problémy, víceméně formální, které se řeší. Nicméně vzhledem k tomu, že sice ta novela se týká krevních derivátů a začlenění směrnice Evropské unie do našeho legislativního řádu, ale je obohacena o určitá pravidla o elektronickém receptu, tak se domníváme po dohodě s navrhovatelem, že by tato novela měla být přijata co nejdříve, a navrhujeme zkrácení lhůty pro další jednání garančního výboru na sedm dní.

Myslím, že to je teď všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodajovi. Prosím, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

Než přistoupíme k obecné rozpravě, tak ještě korekce jedné omluvy. Pan poslanec Petr Sadovský ruší svoji omluvu z dnešního jednání a je přítomen.

Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci Nachr a Svoboda. Jako první vystoupí pan poslanec Patrik Nachr. (Reakce z pléna.) Pokud čtu špatně vaše jméno, jak jsem byl upozorněn, a mám ho číst Nacher, tak se omlouvám. Pan poslanec Nacher má slovo. Já i jiní předsedající si to budeme pamatovat. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné ráno. Nacher třeba jako Langer, aby se to dobře pamatovalo.

Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já bych si zde dovolil načíst, a v podrobnější rozpravě to načtu přímo, chtěl bych spíše vysvětlit pozměňovací návrh, se kterým zde přicházím i po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.

Jako člověk, který se 22 let pohybuje v mediální oblasti a má na starosti a posledních 13 let se věnoval ochraně spotřebitele, bych chtěl svým návrhem zrušit takzvaný přílepek a vrátit do předchozího stavu v zákoně č. 378/2007 SB., o léčivech, kde se objevila pasáž regulující reklamu, zejména odpovědnost za obsah reklamy, a to na typy produktů, jako jsou léčiva, přípravky, doplňky stravy a podobně. Já si myslím ­- a to říkám zde z pohledu člověka, co chrání spotřebitele, tedy i televizní diváky před klamavou reklamou - že toto je úkol a povinnost zadavatele, zpracovatele, nikoliv ovšem šiřitele takové reklamy. Šiřitel reklamy nemá vůbec šanci, jak dostát své povinnosti. To by v každé televizi, v každém rozhlase, v každé billboardové společnosti a podobně musely být nějaké laboratoře. Když to převedu ještě jinam, ke své oblasti financí, tak si neumím představit, že by třeba televize kontrolovaly, jestli skutečně reklamy na úvěry - jestli odpovídají výše vypočtené RPSN nebo úrokových sazeb. To by si museli najmout ti šiřitelé nějakého finančního poradce.

Jinými slovy si myslím, že je potřeba oddělit zodpovědnost zpracovatele od zodpovědnosti šiřitele. Šiřitel samozřejmě v rámci svých zákonných povinností může kontrolovat to, co na první pohled vidí, to znamená, jestli ta reklama nešíří nějakou nenávist nebo něco podobného, rasismus a tak dále, ale jít jakoby do vnitřností, aby šiřitel kontroloval kvalitu toho produktu, jehož reklama se šíří, to si myslím, že je nereálné a může to mít některé negativní důsledky.

Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Svoboda, ale mezitím se zde objevila faktická poznámka, se kterou se přihlásil pan poslanec Brázdil. Pan poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, hodně se mě ptali: prosím tě, my tady máme teď tři zákony o léčivech. Tak jenom abyste věděli, toto je tedy vládní návrh, který v podstatě je hlavně o diskusi o prodloužení nesankcionovatelnosti lékaře první rok. Pak je tu návrh ze Senátu, budeme ho probírat příští středu, který vlastně oddaluje to o dva roky. A pak je tady poslanecký návrh, který, nevím přesně, jak to bude mít, ale bude to chtít o pět let možná posunout. To jenom tak pro vysvětlení.

A chtěl jsem ještě reagovat na kolegu Nachera. Já jsem byl ba naopak velmi potěšen, že se to tam dostalo, protože mně přijde logické nebo dobré, když ten, kdo to šíří, nešíří bludy a nesmysly a aspoň něco si ověří o tom, že ten lék, ten doplněk, není škodlivý. Já vím, že to je složité, že asi mít nějaké laboratoře je nesmysl. Ale z mého pohledu, mně se to líbilo. A zase chápu, že to chcete, kolego, dát dolů, ale je to na zvážení ve třetím čtení. Uvidíme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jenom připomínám, že je potřeba oslovovat poslance prostřednictvím předsedajícího. Tak.

Nyní můžeme se vrátit do obecné rozpravy k řádně přihlášeným. Na řadě je pan poslanec Svoboda, připraví se pan poslanec Kaňkovský.

Já vás ještě mezitím seznámím s dalšími došlými omluvami. Z dnešního jednání se omlouvá od 11 hodin do konce jednacího dne pan poslanec Mihola, dále se omlouvá paní ministryně Němcová na dnešní den dopoledne z pracovních důvodů, od 14.30 hodin se z jednání z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Marek Výborný, místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček se omlouvá z dnešního jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá v době od 11 do 11.45 hodin z pracovních důvodů. Současně budeme korigovat omluvu pana poslance Davida Kasala, která byla původně do 13 hodin, pan poslanec už je nyní přítomen.

Tolik omluvy a předávám slovo panu poslanci Svobodovi.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych nejprve chtěl konstatovat, že Poslanecká sněmovna je stejně chybující jako Zastupitelstvo hlavního města Prahy, protože problém s vyslovováním slova Nacher řešilo zastupitelstvo asi půl roku, než se s tím vyrovnalo a začalo to říkat dobře. Takže není to nic mimořádného, kolega je už na to zvyklý.

Teď k meritu věci. Tak jak říkal předcházející kolega, máme na stole skutečně tři varianty toho zákona. Ale já bych chtěl říci něco, co vnímám jako zásadní. Ta varianta, kterou předkládá Ministerstvo, když to přeložíme do jednoduché řeči, znamená, že po dobu jednoho roku lze psát recepty písemnou formou. Prostě proto, že lékárna musí písemný recept přijmout, to vychází ze zákona, a sankce je zrušena. Čili získali jsme vlastně roční legisvakanci na to, aby se řada těch věcí dopracovala. Protože já jako hlavní problém vidím to, že ten recept nenaplňuje ty možnosti, které má, že nám vlastně nepřináší nic zásadního v tom, abychom byli schopni sledovat nebo vědět, jak je pacient léčen. Takže vlastně jsme dospěli do fáze, kdy to píšeme elektronicky, ale smysl to má stejný, jako když je to na papíře. Proto si myslím, že ten rok je důležitý, a myslím si, že ten problém řeší, a že to tedy bude pochopitelně i akceptováno v dalších variantách, které by tady měly být diskutovány.

Pak je druhá věc, kterou bych rád otevřel. Ono to vlastně celé vychází z toho, že je otevřena vyhláška č. 143/2008 Sb., o transfuzních příspěvcích a o krevních derivátech. My jsme se při seznamování s tím materiálem dostali k věci, kterou považujeme za zásadní, a po projednání s předsedkyní výboru paní profesorkou Adámkovou to tady říkám, i když vím, že to na toto jednání neplatí. My máme ve vyhlášce č. 148/2008 Sb. definováno, jaká vyšetření je třeba dělat při vyšetřování krve, respektive při vyšetřování krve na to, zda není ta krev infikovaná. Vyšetřujeme ji jenom metodou stanovení protilátek a antigenů. To je odborná věc. Toto vyšetření má ale okno od tří týdnů až do šesti měsíců u céčka, kdy ty protilátky nejsou. Na podzim 2015 došlo k nákaze tří dětí hepatitidou C včetně jedné ošetřující sestry prostě proto, že ta krev díky sérologickému vyšetření byla negativní. Když se udělalo kontrolní vyšetření metodou přímé detekce virové RNA u všech těch vzorků, které byly negativní, prokázalo se to, že jsou infikované. V Evropě jsou zhruba dvě nebo tři země, které nedělají přímou detekci virové RNA. Nechci říkat, které země to jsou, ale jsme skutečně velmi daleko z té Evropy, když jsme se dnes k nim pořád zatím připojovali.

My tedy budeme navrhovat, nebo projednali jsme to už s panem ministrem dopředu, aby se v té vyhlášce č. 143/2008 Sb. objevilo to, že při testování krve na HIV1,2, na infekční hepatitidu typu B a typu C vždy kromě toho, že se provádí testování na protilátky, byla stanovována přímá detekce virové RNA. Považujeme to za velmi důležitou věc a máme předběžný příslib pana ministra, že se Ministerstvo tou věcí bude zabývat. Já ji tady říkám jenom proto, aby i Sněmovna věděla, že to je věc, která patří k tomuto zákonu, patří k této vyhlášce, a je potřeba, abychom ji doplnili.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Adámková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych měla jenom několik doplňujících a opravdu tedy faktických poznámek. Co se týče toho doplňovacího návrhu o reklamě zdravotnických prostředků, o jiné nám ani nejde, je třeba zvážit, že to je poněkud jiný produkt než běžné boty, při vší úctě ke všem, a bohužel již je zaznamenáno na České lékařské komoře několik stížností lidí, kteří tímto si poškodili zdraví. Samozřejmě jsou to lidé dospělí, svéprávní, nicméně věří tomu, co se jim říká zejména v médiích. Takže s tímto budeme pracovat. Měli jsme na výboru už určité jednání. Není ale možné k tomu přistupovat úplně stejně jako k reklamě na nový kabát. To si musíme připustit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pro pořádek jenom doplňuji, že paní poslankyně Maříková, u které nebyl uveden důvod omluvy, se omlouvá z pracovních důvodů.

Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Kaňkovský, po něm pan poslanec Válek. Prosím pana poslance Kaňkovského, aby se ujal slova.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi pár poznámek k projednávané novele zákona o léčivech, konkrétně k té vlastně přidané problematice elektronické preskripce léků, tedy k eReceptům.

Za prvé bych se zde chtěl veřejně přiznat k tomu, že jsem byl přesvědčen, že systém eReceptů 2. ledna zkolabuje. Přiznávám se, že jsem rád, že k tomu nedošlo, že systém nezkolaboval a že systém alespoň v té části, ve které je využíván, funguje. Otázkou ale zůstává, jak velké procento lékařů v tuto chvíli skutečně eRecepty vystavuje, a zde bych rád poprosil pana ministra, jestli by nám v diskusi mohl říct aktuální informaci, jaké procento receptů je v tuto chvíli vystavováno v elektronické podobě a kolik procent je ještě stále vystavováno v písemné formě. Každopádně lze očekávat, že skutečné otestování, nebo plné otestování systému přijde až ve chvíli, kdy bude realizováno více než 90 % receptů elektronicky. Až tehdy dojde ke skutečnému prověření jak komunikace s centrálním úložištěm, tak při vydávání léčivých přípravků v lékárnách.

Je třeba ale ukázat i na další rizika a problémy, které se již během krátkého fungování povinné e-preskripce ukázaly. Za sebe věřím, že mnohé praktické nedostatky se podaří v reálném, a to nedlouhém čase odstranit. U jiných si ale troufám tvrdit, že to tak jednoduché nebude. A stále platí zásadní připomínka k povinné e-preskripci a tou je absence nadstavbových částí, zejména lékového záznamu a jeho zpřístupnění všem lékařům, případně dalších nadstaveb, bez nichž je projekt e-preskripce pouhou hrou na vojáky, bohužel za více než 300 milionů.

Namátkou bez hodnocení závažnosti zmíním pár potíží z praxe, spíše pro vaši představu. Já osobně elektronizaci ve zdravotnictví podporuji, a to tehdy, pokud zlepšuje péči o pacienty a zjednodušuje práci zdravotníků. Z tohoto důvodu ani nepatřím k odpůrcům elektronického receptu. Vadí mi ale, že v tuto chvíli je jeho smysl pramalý. Avšak já osobně, stejně jako mnoho dalších lékařů jsem se při snaze zprovoznit si elektronický recept setkal s problémy, které způsobily, že svůj první eRecept jsem realizoval až toto pondělí, tedy 15. ledna tohoto roku. Při sebelepší vůli jsem tedy celé dva týdny nebyl schopen povinný eRecept předepsat, a to v situaci, kdy jsem si v naší nemocnici už v září 2017 vyřídil kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis. Následovalo vyřízení přístupu do centrálního úložiště, naše nemocnice poté realizovala žádost o přístup zdravotnického zařízení do centrálního úložiště a všechny tyto kroky proběhly relativně bez potíží.

Problém nastal ve chvíli, kdy jsem v prosinci 2017 chtěl na IT oddělení udělat poslední krok, tedy nastavit přístup do centrálního úložiště a vystavit první e-recept. Tehdy se ukázalo, že heslo zaslané ze SÚKLu v písemné podobě bylo u jednoho znaku nečitelné. Řeknete si - banální problém. Jenže jak z něj! Okamžitě jsme kontaktovali SÚKL, tedy jeho telefonickou linku, na které při opakovaných pokusech nikdo nereagoval, proto jsem kontaktoval, respektive naše IT, pracovníky SÚKLu e-mailem. Odezva přišla za více než 14 dní.

Schválně mluvím o své osobní zkušenosti, přičemž však nějaký problém zaznamenala celá řada lékařů, zdravotnických zařízení i mnoho lékáren. Ano, ve většině případů šlo o technické potíže, ale nesmíme si nalhávat, že neexistují. Z reakcí lékařů jak z nemocnic, tak z privátní sféry je zřejmé, že komunikace s centrálním úložištěm vykazuje výpadky. Problémy jsou při chybném zadání některých údajů. Velkým problémem je pak zpomalení chodu ambulancí i chodu výdeje léčivých přípravků v lékárnách. I zde je možné tyto problémy zčásti považovat za porodní bolesti tohoto projektu. Bohužel například zpomalení chodu ambulancí či výdeje léků se obávám, že úplně nikoliv.

Závažným problémem jsou pak situace, kdy lékař pracuje ve více zdravotnických zařízení a musí používat elektronický podpis a přenášet svůj bezpečnostní certifikát na jiné pracoviště. Zde existuje celá řada rizik jak pro samotného lékaře, tak pro hostitelské zdravotnické zařízení. Ani tato problematika dosud není systémově vyřešena.

Z uvedených příkladů je patrné, že Česká republika zatím není komplexně připravena na povinnou e-preskripci, přičemž věřím, že technické potíže, které jsem označil za porodní bolesti, se během pár měsíců podaří odstranit. U všech ostatních zmíněných problémů už takový optimista nejsem. Vítám proto aktivitu pana ministra Vojtěcha, který operativně řeší alespoň situaci v roce 2018 zmrazením sankčních opatření. Je si ale třeba přiznat, že jde opravdu pouze o operativní řešení, které navíc z hlediska legislativního může být hodnoceno jako nebezpečný precedens.

Dovoluji si proto apelovat na pana ministra, aby skutečně napnul veškeré síly k tomu, aby legislativní změny, ale i technická příprava nutná k realizaci lékového záznamu a všeobecného přístupu lékařů k němu, jakož i odstranění technických potíží se skutečně do konce roku 2018 stihly. Jinak se na konci roku 2018 dostaneme do podobné situace, v jaké jsme se ocitli na konci roku minulého.

Vážené dámy, vážení pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní jsou přihlášeni s faktickými poznámkami - pan poslanec Jáč a pan ministr Pelikán. Pan poslanec Jáč má přednost. (Poslanec Jáč sděluje, že došlo k technické závadě.) Dobře, rozumím, faktická poznámka to nebude. Faktickou poznámku má pan ministr Pelikán.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu jenom faktická poznámka, protože se vám do toho tématu jinak nechci motat. Ale tady se vyvolává v rámci těch nářků dojem, jakoby mohla existovat nějaká veřejnoprávní odpovědnost za výsledek. Každý v tomto státě prosím odpovídá jenom za zaviněné porušení svých povinností. Takže typicky v případě, kdy někdo nemůže vystavit eRecept proto, že infrastruktura, kterou má zajistit stát, z nějakého důvodu nefunguje, tak se nemůže dopustit tím, že ho nevystaví, žádného deliktu, nemůže za to být postihován. Já jako ministr spravedlnosti potřebuji, aby to tady zaznělo, aby se snad občané nebáli, že jsme přestali žít v právním státě. Nebojte se, nic takového se neděje.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kasal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl obrátit prostřednictvím vás, pane předsedající, na kolegu Kaňkovského jenom s poznámkou k tomu - jestli jsem pochopil z toho, co bylo řečeno, tak u vás ty eRecepty a odpověď je zpomalená. U nás v naší nemocnici to je bez problémů. Tak teď je otázka, kde je problém, jestli je problém systémový, což pokud to na dvou místech je rozdílné, tak bych pochyboval, ale spíš o tom, jaké bude internetové připojení, v tom případě je to o technické podpoře a tam tedy můžeme požádat o nějaké doporučení. Ale jinak si myslím, že to nutně nemusí být systémová záležitost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Válek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych na začátek vašimi ústy, pane předsedo, chtěl jaksi potěšit kolegu Nachera, protože zdánlivě příjmení Válek je jednoduché, jenom do té doby ovšem, než váš kolega - je plastický chirurg a jmenuje se Válka, a vás čekají každý den před radiologickým pracovištěm ženy, které očekávají, že jim poradíte, jak zlepšit jejich vzhled, a vy můžete nabídnout jenom snímek. Takže není dobré příjmení, to také není vítězství jmenovat se Válek.

Nicméně abych se vyjádřil k tomu, proč jsem se přihlásil, to je ten elektronický recept. Myslím si, že je potřeba si uvědomit několik věcí.

Elektronický recept se používá ve zdravotnictví minimálně patnáct let, v nemocnicích, ve kterých já pracuji, se používá od deseti do dvanácti let. V podstatě je to to, že v nějakém softwaru vyplňuji recept, ten recept pak vytisknu na nějaký papír, eventuálně ho někam odešlu. V naší nemocnici, nebo v jedné z nemocnic, kde jsem pracoval, se ty recepty dokonce ukládaly, které se elektronicky vyplňovaly v programu, který v té nemocnici je, z toho důvodu, že jsme vždycky cyklicky vyhodnocovali, kdo co předepisuje atd. De facto v rámci nemocnice jsme dělali to, co plánoval v době vzniku elektronického receptu, což je někdy v letech 2009, 2009, bavíme se o něčem, co spustil SÚKL před deseti lety, co plánoval před deseti lety SÚKL. A po deseti letech se mu to nepovedlo.

Ten elektronický recept, jak ho dneska známe, jak o něm dneska mluvíme, je de facto to, že každé zdravotnické zařízení, každý lékař musí buď do svého informačního systému, nebo na svůj počítač buď implementovat, nebo koupit, nechat si vyrobit software, který bude součástí stávajícího nemocničního informačního systému - každá nemocnice má jiný informační systém -, a ten software bude s tím informačním systémem komunikovat - některé komunikují lépe, některé hůře, některé firmy jsou lépe, některé hůře připravené -, anebo že bude využívat program, který nabízí centrálně SÚKL. Tak to je první věc, kterou je potřeba si uvědomit.

Druhá věc. Poté co ten recept v tomto programu napíše, tak ten recept stejně musí vytisknout. V 99 % musí recept vytisknout. Jsou tady kolegové, je tady můj kamarád, spolužák, kolega, soukromý gynekolog. Ano, chápu, když žena chce cyklicky předepisovat antikoncepci, že může vyplnit recept elektronicky, poslat jí e-mailem recept domů, ušetří té ženě návštěvu gynekologa, sobě ušetří psaní receptů, v tomto případě to funguje, ale v těch ostatních případech stejně nakonec ten recept vytiskne. A řada těch programů chce, aby se ten recept místo na malý formulář, který znáte a všichni používáte, tiskl na A4 formát. To je problém. To prostě je reálný problém.

Zdravotnická zařízení a lékaři se samozřejmě snaží elektronický recept využívat. Tady nezaznělo, že za vyplnění jedné položky v elektronickém receptu jsou zdravotnická zařízení bonifikována, tuším, 1,70 Kč za jednu položku na tom receptu. To znamená, pokud já použiji normální recept nebo použiji standardní software, který mám v informačním systému, napíšu tam léky, nedostanu od pojišťovny nic navíc. Pokud použiji tento nový software a napíšu to, čemu se tady říká elektronický recept, ale je to nový software, který umožňuje centrální archivaci a spravování centrálních léků v databázi SÚKLu v úložišti, které stálo nějakých 300 milionů, pokud si správně pamatuji, v tom roce 2009, tak pak za každou položku na tom receptu dostane to zdravotnické zařízení 1,70 Kč. Nedostane ale nic lékárna, které to dělá samozřejmě obrovské problémy.

My se tady bavíme pořád o lékařích, ale nebavíme se vůbec o lékárnách. A teď si uvědomte, většina z vás, já předpokládám, že dokonce každý z vás byl v lékárně s receptem, byl v lékárně v supermarketu, byl v lékárně někde, kde bydlíte, nejenom v nemocniční lékárně, a to si musíme uvědomit, že je rozdíl. Donesli jste si jeden dva tři recepty, dali jste to tomu, kdo vám to vydával, ten recept, ten si ty recepty vzal a šel a obcházel s košíčkem a s recepty regály a vybíral jednotlivé léky, dával jim je do košíčku a donesl vám ten košíček. S elektronickým receptem všechno funguje tak, že lékárník se musí zalogovat do počítačového systému, tam se mi objeví jedna jediná položka z jednoho z těch receptů, tuto položku vyzvedne, pak si načte druhou položku, pak si načte třetí atd., což výrazně zpomalí vydávání těch léků a zpomaluje vydávání těch léků.

Druhý problém, který reálně opravdu existuje, je ten, že pokud lékař neumí s tím systémem dobře pracovat, tak se mu prakticky na sto procent stane, že zaklikne velmi nenápadné políčko, že nesmí lékárník vyměnit lék. Takže když tam přijdete a lék, který vám předepsal lékař, ten lékárník nemá, ale má stejný, úplně stejně účinný, ale jiný lék, normálně by vám ho vyměnil, takhle vám ho nevymění. Nemůže vám nabídnout jiný lék a nic s tím nenadělá, protože nemůže aktivně do toho systému nijak vstupovat, měnit ho, ovlivňovat ho. To je taky prostě realita, tak to je. Pořád nekritizuji, pořád jenom říkám, jak ta situace vypadá.

Je samozřejmě velký problém, že část léků prostě vůbec nejde pomocí elektronického receptu napsat. Jsou to typicky léky, které jsou rozepsány jako magistraliter, např. masťové základy, mastičky. Mast na hemeroidy pomocí elektronického receptu prostě nenapíšete, protože musíte napsat rozpis, ze kterého se tam mast skládá, aby vám ho namíchali. Ale nenapíšete také opiáty, nenapíšete některé další léky, které prostě nejde napsat.

Pak je skupina lékařů, jsou to všichni moji lékaři na radiologické klinice, jsou to všichni lékaři, kteří jsou u nás na pracovištích, tzn. mikrobiologové, biochemici, patologové, lékaři z oddělení nukleární medicíny, kteří nemají ambulanci, nemají oddělení, nemají pacienty, pojišťovna jim v životě nedovolí, aby ambulanci měli, nikdy to nešlo, nemohou vykazovat ambulantní kódy, a tím pádem sami sobě nemohou napsat recept. To znamená, já jsem dneska v situaci, že si mohu sám sobě napsat recept pouze na formulář, ale nemohu, a já jsem registrovaný, mám elektronický recept, jsem v systému, na svém počítači mám nainstalovaný ten program, přesto v něm nenapíšu recept pro svoje vlastní použití. A dodneška nevím, jak to tedy ten systém má vymyšlené, abych to někdy mohl udělat, anebo jestli ten systém to má vymyšlené tak, že nikdy nebudu pomocí elektronického receptu předepisovat lék pro použití mé, mé manželky, mých dětí, event. mých rodičů, tak jak to zákon umožňuje.

Další věc, o které bych rád mluvil a kterou bych rád zmínil, je směrnice GDPR, směrnice o ochraně dat, která od března začne platit. A já bych velmi rád slyšel, jestli bude nějaký dopad této směrnice na elektronický recept. Protože ochrana dat a ochrana některých softwarů je brutálně vyšší, zvlášť ve zdravotnictví, podle této směrnice, a v době, kdy vznikala celá ta legislativa stran elektronického receptu, tak nikdo ani neuvažoval o tom, že by takováto směrnice mohla existovat. To znamená, bylo by velmi dobré, abychom věděli a měli jistotu, že v březnu nebudeme znovu diskutovat, že se všechno bude muset změnit, protože platí GDPR.

Konečně je škoda, že ani jedna jediná z těch věcí, která v roce 2009 byla v pilotním projektu zkoušena - koneckonců Masarykův onkologický ústav byl jedno z těch pracovišť, kde byl ten pilotní projekt realizován - a která měla být výhodou pro pacienty, výhodou pro lékaře, za deset let není realizována. Za deset let ani jedna z těch věcí není k dispozici.

To znamená, abych se připojil k těm požadavkům a prosbám, které tady zazněly. Jednak bych velmi rád dostal k dispozici vyhodnocení toho pilotního projektu, který před devíti lety SÚKL organizoval. Jak dopadl, jaká rizika se tam objevila a zda ta rizika SÚKL zapracoval. A potom bych rád věděl, jestli opravdu můžeme věřit tomu, že ty sliby, které tehdy zazněly, to znamená, že bude přístup do databáze léků, že se dozvím, co který pacient bere, že ta databáze bude umět vydávat a bude propojena, opravdu budou do konce roku realizovány. To nezáleží na lékařích, to nezáleží na lékárnách, ale záleží to na SÚKLu, potažmo na Ministerstvu zdravotnictví.

Jsem velmi rád, že současný pan ministr navrhl alespoň odložit sankce, a nemohu úplně souhlasit s tím, že problém je pouze technické řešení na straně komunikace mezi lékařem a SÚKLem. Problémů je celá řada, proč může mít lékař problém napsat elektronický recept, a z mého laického pohledu ty důvody se mohou zdát zaviněné lékařem, přesto nejsou tím lékařem úplně zaviněny. Těžko ale bude ten lékař vysvětlovat, že nejsou jím zaviněné. Stejně tak tedy nejsou to ty důvody, které tady byly zmíněny panem ministrem, nejsou to ty důvody komunikace lékaře, SÚKLu a řekněme registrace, ale jsou to důvody, které jsou dány programem, softwarem, tím, že některé věci nemohou být předepsány, tím, že ten program nefunguje dobře. A samozřejmě mohou být problémy na straně lékárny, protože co je pacientovi platný elektronický recept, pokud lékárna odmítne elektronické recepty přijímat.

Pokud lékaři budou vydávat elektronické recepty, my dosáhneme toho, že sto procent lékařů bude během čtvrt roku, půl roku používat elektronický recept v těch situacích, kdy je to možné, ale lékárny využijí toho, že rok nebudou žádné sankce, a odmítají ty elektronické recepty realizovat a přijímat, tak pak to nemůže fungovat.

To znamená, můj další dotaz tedy je, jak je vymyšlené, aby i lékárny byly proaktivní a aby i lékárny měly zájem. U těch zdravotnických zařízení to chápu, to je 1,70 Kč za položku, což je v rozpočtu některých těch zařízení obrovská suma. Chápu to, že je tam velká podpora SÚKLu, že je tam snaha ministerstva, aby lékaři s tím začali pracovat, komunikace s komorou. Ale jak je to na té druhé straně? Co ten pacient s tím elektronickým receptem, když tam přijde a ta lékárna řekne: Sorry, error, my elektronický recept zatím nejsme schopni zpracovat. Tak tady by taky měl být nějaký jasný přístup.

Na závěr bych si dovolil jenom zmínit ohledně transfuzních příspěvků, a já jsem velmi rád, že se kolega Svoboda, stejně jako kolega Vyzula, se kterým jsme se tou problematikou zabývali pak i kuloárně, připojil k mému pozměňovacímu návrhu stran transfuzních přípravků, který jsem předložil a posléze stáhl, protože příslušná odborná společnost není jednotná v tom, jaký typ a na kterých pracovištích by měl být transfuzní přípravek vlastně hodnocen. Je potřeba si uvědomit, že - vy z vás, co jste lékaři, tak to víte možná daleko líp než já, vy, co nejste, tak těm si to dovolím říct - dneska se krev neodebírá způsobem, že by se odebrala a dávala krev, ale ta krev se rozděluje na řadu přípravků, které se používají různým způsobem. A ten text, o kterém kolega Svoboda mluvil, má v podstatě dvě drobné odborné skulinky, dva drobné odborné problémy.

Ten první je ten, že tyto přípravky se nepodávají jenom do žíly, ale u části pacientů se mohou lít také do rány. Je to na jednom nebo dvou, třech pracovištích, která jsou velmi specializovaná, a část lékařů, kteří se touto problematikou zabývají, a příslušná odborná společnost si nejsou jisty, jestli příslušná legislativa tomuto nebude bránit. My jsme s panem náměstkem Policarem a s panem ministrem toto diskutovali a mám slíbeno, že toto bude zapracováno do novely a velmi pečlivě prodiskutováno s odbornou společností.

Druhý problém je opravdu ten, který tady byl zmíněn. Faktem je, že v jedné z nemocnic opravdu dvě malé děti měly závažnou komplikaci po podání transfuzního přípravku. Jiná věc je, že ty děti byly těžce nemocné a ve velmi špatném stavu, byli to onkologičtí pacienti. Nicméně je naprostou pravdou, že mezi tím, kdy se odebere pacientovi krev, a tím, kdy se některé části té krve, některé výrobky z té krve použijí, uplyne ve většině případů dostatečně dlouhá doba, aby se dalo zjistit, že ta odebraná krev je zdravá a že dárce není nemocný a nemá hepatitidu. Nicméně část, malá část těch produktů vydrží jenom několik dnů, resp. řekněme dva týdny, což není dostatečně dlouhá doba, aby běžné testy odhalily, že ten pacient opravdu je zdravý. To znamená, v těchto případech se musí spoléhat lékaři, kteří tu krev odebírají, pouze na to, že se zeptají toho pacienta, že je to dobrovolný dárce, že má Janského zlatou plaketu.

Problém je, že část těch dárců v těchto případech - jedná se o trombocyty - část těch dárců jsou placení dárci, kteří z různých důvodů nepodávají úplně pravdivou informaci. Jsou to opravdu placení pacienti, placení lidé, kteří za peníze dávají poměrně pravidelně tyto trombocyty, a současné testy jsou vyhodnocovány příliš dlouhou dobu, než aby se včas dalo zjistit, že jsou zdraví. To riziko je opravdu malé, nicméně by bylo nesmírně užitečné, kdyby dvě, tři, čtyři transfuzní stanice ve velkých nemocnicích, které by bohatě pokryly spotřebu, co se tohoto přípravku týče, pro celou republiku, byly nuceny tento test dělat.

Není to tak, že v současné době tyto nemocnice test nedělají. Můžu říct, že moje nemocnice, Fakultní nemocnice Brno, tento dělá ve 100 %. A mně osobně nepřijde úplně korektní, pokud se bavíme o tom, že chceme našim pacientům nabízet stejnou kvalitu péče, že v jedné nemocnici ti pacienti mají nejkvalitnější test, který je v současné době možný, ve 100 %, a v další nemocnici, také přímo řízené státem, tento test nedělají ani u jednoho procenta pacientů. Toto si myslím, že není korektní. Ale jsem rád, že jak pan náměstek Policar, tak pan ministr, potvrdili a přislíbili, že se tím intenzivně budou zabývat, a mám informace od příslušného odborného sdružení, že už se tak děje a schůzky proběhly, za což bych chtěl velmi poděkovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Válek byl posledním přihlášeným v obecné rozpravě. Vidím pana zpravodaje, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já bych se přece jenom ještě trochu vrátil do obecné rozpravy, která ještě nebyla ukončena. Předně ke svému kolegovi Válkovi prostřednictvím vás, pane místopředsedo. On uvedl celou řadu problémů, které s elektronickým receptem jsou. Určitě si myslím, že ve všem, co řekl, tak to je správné. On není obyčejný radiolog, on je výjimečný radiolog a má celou řadu zajímavých postřehů a je dobře, že je u nás ve zdravotním výboru. Ale myslím si, že všechny ty problémy, které jsou, jsou řešitelné. To je podstatné. Já to říkám proto, poněvadž my pracujeme v ústavu, který má s elektronickým receptem více než deset let zkušenosti, a ty problémy se postupně řešily, vyřešily se a v současné době problémy máme vyřešeny. Nicméně tu výhodu nemá každý.

Ale proč jsem se přihlásil? Já jsem se spíš přihlásil k tomu, abych přece jenom krátce zde okomentoval příspěvek pana poslance Nachera o klamavé reklamě. Myslím si, že o tom budeme ještě diskutovat na garančním výboru, ale to je dobře, že můžeme diskutovat, poněvadž jsme přece na půdě parlamentu. A jak tady říkal historicky pan poslanec Blažek, že pokud my tady nebudeme diskutovat, tak venku budou barikády. Takže budeme to probírat a probereme ze všech možných stran. Jenom krátce chci říct, že účelem bylo chránit člověka, chránit pacienta, poněvadž on přece jenom nemůže vědět v té situaci, ve které je, co je pro něho nejlepší, a mnohdy v té zoufalé situaci se obrací na jakékoli stéblo trávy.

A potom, já si myslím, že prostě je tady určitá povinnost nějaké kontroly a ta kontrola by mohla proběhnout i na úrovni toho šiřitele reklamy. Konečně, v minulém roce byla dána Nobelova cena za tzv. liberální paternalismus, což je tento problém. Za to se dostávají Nobelovy ceny. My to řešíme a chceme to vrátit zpět? Koho chceme chránit? Chceme chránit toho pacienta? Nebo ta média? A jsou různá média. Jsou solidní média, známe, jsou méně solidní a jsou nesolidní, která za jakoukoliv cenu uveřejní cokoliv, jenom aby za to dostala peníz. A to si myslím, že je právě úkolem tohoto shromáždění, abychom v duchu určitého liberálního paternalismu navrhli ochranu pacienta. A není to vůbec jednoduché, poněvadž kdyby pan poslanec Nacher někdy viděl pacienta, který na to doplatil, na tu klamavou reklamu, tak by asi mluvil trochu jinak. Ale probereme to ještě určitě, budeme se o tom bavit. Je to zajímavé téma na dlouho a já se na to těším. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní zde máme tři faktické poznámky. Pan poslanec Nacher, pan poslanec Válek a pan poslanec Berkovec. Než dám slovo panu poslanci, tak informuji Sněmovnu, že pan poslanec František Kopřiva má náhradní kartu číslo 1. Nyní pan poslanec Nacher a jeho faktická poznámka. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Já nechci, aby to vypadalo tak, že ten svět je černobílý. Někdo je ten, kdo chrání ty pacienty, a někdo je ten, kdo je nechrání. Přece to není nic proti pacientům. Já jenom říkám, že ten výstřel je prostě veden špatným směrem.

Dám příklad. Tuším, že to je v zákoně o spotřebitelském úvěru, kde je jasně napsáno, co všechno musí obsahovat reklama na úvěr. Protože dřív se to také zneužívalo. Prostě se tam dala úroková sazba. Všichni víme, úroková sazba může být nula, a ten člověk se pak nedoplatí. Takže tam musí být dneska výše RPSN, výše měsíční splátky, musí tam být, kolik ten člověk přeplatí. A víte, jak to stejně dopadlo? Takhle je to regulováno. A stejně to dopadlo tak, a já to při svých přednáškách ukazuji - půlminutovou reklamu a tahle ta informace je těch pět řádků, když si to zastavíte, těch posledních deset vteřin dole. Doporučuji všem. Takže ono ne vždy jde regulovat všechno.

Já s tím, co říkali moji všichni předřečníci z klubu hnutí ANO, souhlasím, ale ať se to řeší někde jinde, ať se to řeší směrem k tomu zadavateli. Ať ten má nějaké povinnosti. Neumím si představit praxi, že ten, kdo šíří tu reklamu, může jít do vnitřností. On může zkontrolovat, jestli zadavatel dodržel všechny zákonné předpoklady, to ano. Ale nemůže jít přece do vnitřností, zkoumání, jestli to má ty či ony prvky.

Kdybych dal jiný příklad, ať to není jen o financích. Když si koupím auto na základě reklamy, kdy mi bude namlouváno, že je nejbezpečnější, a pak se mi něco stane, tak se přece také nemůžu vymlouvat na to, že jsem si to auto koupil na základě reklamy a myslel jsem, že to je nejbezpečnější vůz na trhu.

Jinými slovy, rozumím tomu pozitivnímu záměru, nemám nic proti spotřebitelům a proti klientům samozřejmě, ale pojďme to řešit správným směrem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) Pane poslanče, uplynuly dvě minuty... Tak. Dobré poledne, vážené paní kolegyně, páni kolegové, členové vlády. Budeme pokračovat, a to další faktickou poznámkou pana poslance Válka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já bych ústy pana předsedy chtěl říct profesoru Vyzulovi: S bolestí srdce, Rosťo, ale nemohu souhlasit. A ústy pana předsedy chtěl bych panu poslanci Nacherovi říct, že s ním plně souhlasím. A řeknu velmi stručně důvod.

Všichni znáte reklamu na Wobenzym. Já bych velmi ocenil, kdybychom se lékaři, co jsme tady, sešli a shodli se na tom, jestli je to klamavá reklama, nebo není klamavá reklama. Nevěřím tomu, že se nám to povede. Trochu se bojím, že budeme mít naprosto rozdílné názory, a někteří z nás velmi agresivní.

Mně vůbec nevadí, když budou média odpovídat za to, že nesmí být zveřejněna klamavá reklama nebo že ta reklama nesmí být nějaká poškozující pacienta, pokud se dozvím, kdo bude ta autorita, která o tom rozhodne. Předem vám můžu říct, že výbory odborných společností to nebudou, protože ty se taky nedomluví. Kdyby se domluvily, už máme dávno atestaci z pediatrie hotovou. Můžu vám předem říct, že to nebude Česká lékařská společnost, ta se taky nedomluví. A můžu vám předem říct, že to nebude nějaká rada starších odborníků a profesorů, protože ti už se nedomluví vůbec na ničem. To znamená, jistě že to může být teoreticky bohulibý zámysl, ale prakticky nerealizovatelný.

A závěrem bych vznesl dotaz, i když netuším na koho, tak ho vznesu do pléna. Za tu dobu, co existuje v médiích reklama na léky, existovala aspoň jedna jediná stížnost, žaloba na výrobce toho léčebného zdravotnického prostředku, že by ta jeho reklama byla klamavá, anebo se bavíme o něčem, co hypoteticky může nastat? Mě by to strašně zajímalo. Protože řada těch reklam na léčivé přípravky, které já v televizi vidím, považuji za hranicí klamavých reklam, řada těch zubních reklam na to, jak budu mít zdravé zuby a nikdy nebudu muset k doktorovi. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a budeme pokračovat další faktickou poznámkou, zatím poslední, pana poslance Stanislava Berkovce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, kolegyně, vážení pánové, vážená vládo, přeji vám hezký den. Dovolte, abych reagoval velmi krátce na kolegu Patrika Nachera.

Tady je, pěkně prosím, potřeba rozlišit tvorbu a kvalitu reklamy a parametry reklamy, které jsou u nás samozřejmě jasně vymezeny tiskovým zákonem a vůbec souborem nějakých zákonů a nařízení, a kvalitu a parametry výrobku. A provozovatel, který vysílá tu reklamu nebo který ji prezentuje ať už v rozhlasovém vysílání, nebo v tištěné reklamě, přece nemůže kontrolovat jako odborník, jako garant, kvalitu toho výrobku.

Já dám příklad, který je nám všem blízký. Některá automobilka vyrobí skvělá auta, mají skvělé parametry, a pak se zjistí, že na airbagu byla výrobní vada, a dojde k tzv. svolávací akci. To je dnes běžné. Jak proboha může zjistit provozovatel toho vysílání a vysílatel té reklamy, že byly nekvalitní airbagy? Nemůže. Takže prosím, nesměšujme tyhle dvě věci.

Škoda, že to nemůže být tématem pro volební, tedy tzv. volební, tedy mediální výbor, protože si myslím, že jemu by to příslušelo. Ale prosím, nesměšujme tyhle dvě věci. Nám jde právě o ochranu spotřebitelů. Já myslím, že to tady jasně Patrik řekl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Berkovcovi za dodržení času k faktické poznámce. To byla poslední faktická poznámka.

Máme stále neukončenou obecnou rozpravu, ale mimo rozpravu zazněl požadavek zpravodaje v jeho zprávě na zkrácení lhůty. To musí ale padnout v rozpravě. Ptám se, jestli to chce pan zpravodaj říct teď, nebo v rozpravě podrobné. (Zpravodaj poslanec Vyzula chce v podrobné.) Dobře, takže mohu ukončit obecnou rozpravu, pokud se do ní nikdo nehlásí. Ukončuji obecnou rozpravu.

Otevírám rozpravu podrobnou. Jako první je přihlášený pan poslanec Dvořák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Dvořák: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové. Chci se přihlásit s pozměňovacím návrhem k vládnímu zákonu o léčivech, sněmovní dokument 207. Týká se to opět zákona o elektrickém receptu, a to v tom principu, že by byl nepovinný. Bližší zdůvodnění je pak uvedeno přímo v tom sněmovním dokumentu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Dvořákovi. Mám tady faktickou poznámku. Prosím, má přednost, ale uvědomujeme si, že faktická poznámka slouží k reakci na vystoupení, nikoliv k přesunu přihlášených v rozpravě. Takže pan poslanec Petr Třešňák s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Petr Třešňák: Hezké poledne už teď. Já zkusím využít tu faktickou, ale skutečně chci hlavně reagovat na pana poslance Dvořáka, protože my jako Piráti jsme vždycky také tvrdili, že eRecept nemá být povinný a že skutečně musí dojít k elektronizaci zdravotnictví jakýmsi přirozeným vývojem. Ale u tohoto protinávrhu mi právě chybí jakýsi přirozený motivátor. Takže já sám opravdu nevím, jestli hlasovat pro, nebo proti v případě takového protinávrhu. A asi bychom se měli bavit o tom, pokud by skutečně - a já to beru jako takový krok o hodně let zpět - měla být e-preskripce nepovinná, jaké by měly být ty pozitivní motivátory, aby se k ní stejně časem došlo.

A omlouvám se, využiji čas k faktické a možná bych i rozvedl tu debatu zpátky do té obecné rozpravy a zeptal se posléze i pana ministra, nebudu to odkládat na odpolední interpelace, jestli bude předložen ministerstvem a SÚKLem jakýsi harmonogram implementace těch dalších funkcionalit, o kterých se bavíme - zmiňoval je tuším i pan Kaňkovský apod. Děkuji. Vešel jsem se do času? Vešel.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní řádně přihlášený v podrobné rozpravě pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já už to nebudu zdržovat, jenom využiji toho, že bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, jehož obsah jsem vysvětloval v obecné rozpravě, a odkazuji se na dokument 228, což je ten pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan zpravodaj se hlásí. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Já se hlásím k návrhu, který jsem zde uvedl, a to je, abychom odhlasovali zkrácení lhůty jednání garančního výboru na sedm dní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji, poznamenáno. Kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan ministr? (Ano.) Prosím. A pak pan zpravodaj také závěrečné slovo. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, otázek tady skutečně padlo několik. Budu se snažit všechny zodpovědět. Pokud bych na některou zapomněl, jsem samozřejmě připraven kolegům odpovědět osobně, případně písemně, pokud mi zašlou svůj dotaz.

Pokud jde vůbec o počet elektronických receptů, zadal jsem Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, abychom byli maximálně transparentní, takže na stránkách www.epreskripce.cz jsou každý den zveřejňovány statistiky o počtu předepsaných a vydaných elektronických receptů. Každý z vás se může podívat, kolik bylo každý den předepsáno elektronických receptů. Je to zhruba kolem 200 tisíc elektronických receptů denně, které jsou předepsány. Vydáno je samozřejmě o něco méně, tam je nějaké zpoždění, pokud jde o vydání receptů v lékárnách. Celkově je podíl z těch všech receptů včetně listinných někde kolem zhruba na 70 % s tím, že ale podle těch dat, která máme, ten počet stoupá. Takže v tomto směru si myslím, že ten podíl je poměrně výrazný, a vidíme, že ten systém funguje. Nemám obavu z nějakého kolapsu, pokud dojdeme, a my samozřejmě nikdy nedojdeme na těch 100 %, ale skutečně se budeme blížit někdy těm možná 90 %.

Je jasné, že ne všechny recepty budou předepsány elektronicky, protože jsou tady skutečně výjimky. Pan profesor Válek mluvil o těch receptech, které si lékař předepíše pro sebe nebo pro své rodinné příslušníky. Tam je výjimka, že v takovém případě se recept může a píše standardní formou na listinný recept. Je to uvedeno v prováděcí vyhlášce. Jsou i další výjimky. Toto je jedna z nich. Samozřejmě jsou výjimky pro návštěvu lékaře u pacienta v jeho domácím prostředí. Samozřejmě tak, aby lékař nemusel s sebou vozit počítač a tiskárnu, což by samozřejmě bylo absurdní, tak i v tomto případě může vypsat listinný recept. A jsou i další výjimky, ale teď odpovídám na to, co se ptal pan profesor Válek.

Pokud jde o to GDPR, tak tam ten systém je plně v souladu s tímto nařízením, takže splňuje parametry GDPR. Dokonce to centrální úložiště elektronických receptů je označeno za kritický informační systém státu podle zákona o kybernetické bezpečnosti, takže je tam skutečně vyšší garance bezpečnosti dat.

Další věci se týkaly harmonogramu, resp. dalších funkcionalit - ptal se pan poslanec Třešňák. Říkal jsem, a to je jeden z důvodů samozřejmě, proč jsem také navrhoval odložit ty sankce, je, že skutečně ten recept nesplňuje úplně všechno, co od něj bylo očekáváno ve smyslu těch funkcionalit. Asi ta základní, která zajímá především lékaře a samozřejmě i pacienty, je ten takzvaný lékový záznam, to znamená možnost sdílet data o preskripci léků mezi jednotlivými poskytovateli léků. Současný elektronický recept už umožňuje, aby pacient vlastně sledoval všechny recepty, které mu byly předepsány. Existuje mobilní aplikace na telefon, existuje webová aplikace, kde po získání přihlašovacích údajů se může každý podívat na to, jaké všechny recepty mu byly předepsány, což si myslím je poměrně výhoda, protože v současném systému listinných receptů žádnou takovou databázi k dispozici nemá. Stejně tak se lékař, který předepisuje léky pacientům, může podívat taktéž na všechny recepty, které předepsal. Takže v tomto směru už nějaká databáze je. Ale ten elektronický recept neumí ta data sdílet, to znamená, aby se jiný lékař podíval na recepty, které byly předepsány pacientovi jiným lékařem. A tam samozřejmě ten smysl je v tom, aby se předešlo nějakým duplicitním předepisováním léků nebo nějakým nežádoucím lékovým interakcím, které mohou pacienta poškodit na zdraví, neřkuli ho připravit o život. I takové případy se bohužel dějí.

Ten lékový záznam jsem zadal okamžitě po mém nástupu do funkce, jeho přípravu. K tomu je opět třeba změnit zákon o léčivech, udělat novelu zákona o léčivech. Není to možné řešit jinak. Takže byla vytvořena pracovní skupina, kde jsou zástupci odborné veřejnosti. Přizveme i zástupce Úřadu pro ochranu osobních údajů, protože je to samozřejmě i otázka ochrany osobních údajů. A harmonogram je takový, máme to i v legislativním plánu, že by ta novela měla jít na vládu do května - do Legislativní rady vlády, a pokud vše půjde dobře, tak doufám, že do konce roku by mohl být ten zákon schválen, aby ten lékový záznam byl funkční 1. 1. 2019.

Pokud jde o ty další funkcionality, tam to bude pravděpodobně trvat trošku déle. Bylo tady řečeno panem profesorem Válkem o otázce opiátových léků, které dnes musí být předepisovány listinně stále na tzv. receptech s modrým pruhem. To taktéž chceme řešit. Ale myslím si, že asi primárně každého zajímá, a je to stále akcentováno, je právě ten lékový záznam. I když si myslím, že ten současný systém má svůj smysl.

Ještě tady byla řečena otázka smyslu elektronického receptu, že se stále tiskne na papír a podobně. Na druhou stranu skutečně dneska už funguje plně možnost předepsat recept elektronicky ve formě standardní sms nebo e-mailu, ani k tomu není třeba žádný chytrý telefon. Je to prostě nějaký kód čísel a písmen, který prostě pacientovi přijde, pokud o to požádá lékaře, a na tento kód je mu pak lék vydán. Všechny lékárny v zásadě dnes v tom systému jsou zapojeny, je to konkrétně 2 683 lékáren, což jsou prakticky skutečně všechny, takže všechny lékárny dnes přijímají a musí přijímat elektronické recepty.

Pokud jde o ty věci, které byly zmíněny a týkaly se té pomalé odezvy, a říkal to pan poslanec Kasal, tam to skutečně není vina, nebo resp. ten problém není na straně centrálního úložiště. Samozřejmě i takové případy mohou být. Nechal jsem si to vytáhnout. Například včera bylo předepsáno asi 195 tisíc elektronických receptů, z toho ve 142 případech byla odezva delší než 10 sekund, což je 0,07 %. Odezva delší než 6 sekund byla u 0,56 %. To znamená, skutečně těch případů, kdy je odezva nějaká delší, to znamená v řádu skutečně několika sekund, je zcela marginální množství. Skutečně problém bude spíše na straně softwaru, na straně připojení k internetu, a nikoliv podle těch dat z centrálního úložiště elektronických receptů na straně systému samotného.

Doufám, že jsem odpověděl na všechny základní otázky. Pokud nikoliv, jsem samozřejmě připraven, jak jsem říkal, odpovědět osobně nebo písemně, pokud budete mít zájem. Každopádně si myslím, že elektronický recept svůj smysl má, že i ta povinnost má svůj smysl, protože pokud děláme tzv. lékový záznam a chceme ho mít a chceme sdílet ta data, tak jediný smysl to má ve chvíli, kdy tam budou všichni lékaři zapojeni. Prostě pokud pacientovi bude předepsán lék na listinný recept, ten lék nebude zaevidován v lékovém záznamu, a pacient pak půjde k jinému lékaři, který mu předepíše lék, který je třeba v nežádoucí interakci vůči tomu předchozímu léku, a nedozví se o tom právě díky tomu, že by byl ten předchozí lék předepsán listinně, tak ten systém ztrácí smysl. Takže ten systém má smysl ve chvíli, kdy tam skutečně všichni lékaři budou zapojeni a budou předepisovat elektronicky, léky budou takto evidovány. Je to ve prospěch pacientů, ve prospěch kvalitní péče, bezpečné péče pro pacienty. A my uděláme skutečně maximum pro to, abychom to lékařům usnadnili.

Ještě bych chtěl zmínit jednu věc. My jsme připravili velké osvětové akce po jednotlivých krajích. Každý měsíc chceme navštívit jeden kraj, kde budeme dělat skutečně semináře pro lékaře. Už jsme oslovili i příslušné odborné sdružení praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost, Českou lékařskou komoru. Chceme cílit na lékaře, kteří jsou na venkově, kteří jsou seniorního věku. Chceme jim to skutečně maximálně ulehčit, registraci, ovládání systému, skutečně jim to vysvětlit. Děláme skutečně maximum ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Já doufám, že za rok se nám podaří systém vyladit tak, aby fungoval a byl ve prospěch jak lékařů, tak především pacientů.

Děkuji za pozornost. (V sále je velký hluk!)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Jen ho upozorňuji, kdyby vystoupil ještě jednou, že otevře rozpravu. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Jenom z pozice zpravodaje velice krátce, jaký byl přínos tohoto druhého čtení pro novelu zákona o léčivech. V obecné rozpravě vystoupilo pět řečníků a několik faktických poznámek. V podrobné rozpravě byly načteny dva další pozměňovací návrhy pana poslance Dvořáka a pana poslance Nachera a byl načten návrh na zkrácení lhůty dalšího jednání na sedm dní. Usnesení jsem přečetl, takže myslím, že jsme se tohoto úkolu zhostili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za závěrečné slovo zpravodaje. Protože nepadl žádný návrh, o kterém bychom hlasovali ve druhém čtení, mohu druhé čtení ukončit. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji. (Nesouhlasný postoj zpravodaje.) Kromě tedy lhůty na zkrácení. Než tedy ukončím bod, budeme hlasovat o zkrácení lhůty na sedm dní s tím, že vás ale všechny odhlásím. Zagonguji, aby se ti, kteří mají zájem rozhodnout o tomto návrhu, mohli dostavit. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. (V sále je stále velký neklid!)

 

O zkrácení lhůty na sedm dnů rozhodneme v hlasování pořadové číslo 19, které zahájím, až tady bude trochu klidu.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 19. Ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty? (Hlasy ze sálu: Nejde hlasovat.) Já vás ještě jednou odhlásím a požádám o novou registraci, protože se mi to nepodařilo. Ještě jednou. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Zahajuji hlasování pořadové číslo 19 a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 19 z přítomných 140 pro 140, čili všemi hlasy schváleno zkrácení lhůty.

 

Teď je tedy možné, abychom bod ukončili. Končím bod č. 1. Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji.

Než budeme pokračovat, ještě konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny, a to Roberta Plagy, ministra školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Pan místopředseda vlády a ministr životního prostředí je přítomen. Podle programu opravdu začneme bodem, který je jeho. Je to

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.