(16.30 hodin)
Poslanec Roman Onderka: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Pane poslanče Volný prostřednictvím pana předsedajícího, sociální demokracie své návrhy na úpravu rozpočtu avizovala ihned, dalo by se říct, po volbách, po říjnových volbách. Jsou to úpravy, které jsou pro nás a pro Českou republiku velice důležité. Kdybych na to šel strukturálně, tak samozřejmě nejvíce pro jednotlivé kraje. A vy samozřejmě jako ANO máte mnoho hejtmanů po České republice. I dneska, a bavíme se o sociálních službách, je výše příspěvku, který je důležitý v rámci České republiky, kvalifikovaným odhadem. A ten kvalifikovaný odhad je kolem 15 miliard. Je nezpochybnitelné, že 3,4 miliardy bude chybět v České republice v rámci rozpočtu České republiky na příští rok k dofinancování těchto sociálních služeb. Když vy vyzýváte sociální demokracii, prostřednictvím pana předsedajícího, aby byla zodpovědná, já vyzývám ANO, aby bylo zodpovědné. Myslím si, že tohle není politickou prioritou jednotlivých politických stran, ale je to prioritou všech politických subjektů, které se nacházejí v Poslanecké sněmovně. Proto vás vyzývám, udělejte jednání v rámci projednávání tohoto rozpočtu a pojďme zkusit ještě společnou řeč pro tak důležitou věc, jako je financování sociálních služeb v České republice.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Onderkovi, pokračovat bude v diskusi pan poslanec Zahradník. Nyní se ujme slova pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já chápu, že to bude velmi těžké v této pohnuté atmosféře, upoutat vaši pozornost k debatě o návrhu státního rozpočtu. Navíc když se chci vyjadřovat ke kapitole, která netvoří jeho páteř. Ke kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí.
Kolegyně a kolegové, kteří byli členy Sněmovny v minulém období, asi si vzpomenou, že jsem se k této kapitole v minulých letech vždycky vyjadřoval kriticky. I dneska bych se chtěl vyjádřit kriticky, a to k formě i obsahu této kapitoly. Tu formu je možné kritizovat mimo jiné taky proto, že v textové části toho návrhu už několik let se opakuje stále stejný text, do kterého ten úředník, který jej zpracovával, zkopíruje vždycky ta nová čísla, která pro ten který rok jsou pro tu kapitolu návazná.
Co do věcného obsahu je tady několik věcí, které bych chtěl připomenout. Jednak to, že tady dochází ke snížení příjmů i výdajů o 25 %, z 16 miliard v loňském roce na 12 miliard - zhruba, možná víc, skoro 13 miliard. Je to údajně proto, že byl stanoven rozhodnutím ministra financí limit pro rozpočtování výdajů v oblasti fondů Evropské unie a finančních mechanismů na 70 miliard, což se tady projevuje velmi značně a patrně, protože v podstatě polovina objemu této kapitoly je vlastně tvořena penězi z fondů Evropské unie. Dochází tady k poklesu i u položek, které zdánlivě nikterak s tímto nesouvisejí. Čili to je možné kritizovat a tady potom samozřejmě veškeré apely na důležitost tohoto resortu, na boj proti suchu, na boj proti klimatické změně a na ochranu přírody se ukazují jako myšlené jenom symbolicky.
Další věc, kterou bych chtěl zmínit, a to je věc, která patřila mezi naše témata již v minulých třech letech. Diskutovali jsme tady a nakonec jsme i rozhodli o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, což vlastně byl zákon o národních parcích, zejména pak o Národním parku Šumava. To všichni víme, na to si všichni určitě vzpomínáme, jak ta debata tady byla vedena. Je to zvláštní, tou novelou byly vlastně všechny národní parky postaveny do jedné roviny. Bylo stanoveno, že více než polovina jejich území bude ponechána bez zásahu, nebude se tam smět zasahovat, hospodařit ani nikterak vstupovat - možná. Takže to je bez rozdílu, o jaký park se jedná - národní park Krkonoše, Šumava, Podyjí, České Švýcarsko.
Je zajímavé, když se podíváme na dotace, které dostávají příspěvkové organizace národní parky, jak tyto dotace posuzovat. Ty peníze jsou v řádu více než stovky, nebo desítek, možná více než stovky milionů korun pro ty jednotlivé parky. Ale zajímavé bude, když se podíváme, jak ty dotace vypadají přepočteno na hektar plochy.
Tak Správa národního parku Krkonoše dostává 3 320 Kč na hektar. Správa Národního parku Šumava dostává 1 797 Kč na hektar. Správa Národního parku Podyjí 4 250 Kč na hektar a Správa Národního parku České Švýcarsko 5 875 Kč na hektar plochy. Člověk nemusí být žádným odborníkem na životní prostředí, aby si nepoložil otázku, v čem to je, že na hektar Národního parku Šumava je rozpočtována třetina nákladů jako na hektar Národního parku České Švýcarsko. Ono se to začíná projevovat. Totiž u ostatních parků je to všechno jenom deklaratorní. To jsou vlastně taková malá území chráněná, takové rezervace, kdežto Šumava se 70 tisíci hektarů, to je opravdu velké území, na jeho území se nacházejí obce a opravdu zřejmě stát pojal úmysl polovinu území Šumavy přeměnit na divočinu. A už se to projevuje. Už pan ředitel správy národního parku začíná propouštět zaměstnance, kteří by měli péči o přírodu na Šumavě realizovat. Už se to začíná prostě projevovat velmi zřetelně.
Čili to je co do obecného kritického přístupu. Já už k dalším položkám nepůjdu. Spíš bych chtěl okomentovat a vaší přízni doporučit tři pozměňovací návrhy, které jsme předložili a které se týkají ochrany životního prostředí. Nejsou to žádné stamilionové přesuny. Jedná se o přesuny v řádu 10 milionů Kč, ale podle mého názoru jsou symbolické a zaslouží, abych je tady okomentoval.
První návrh se týká příspěvku pro nevládní neziskové organizace, které celkem mají ve státním rozpočtu navrženo 42 milionů Kč. Jedna položka uváděná pouze v té tabulkové přehledné části 22 milionů Kč není nikde v té textové části zmíněna, takže my se můžeme pouze dohadovat, na co to půjde a komu to půjde. Pak je tady 20milionová dotace neinvestiční, která má být realizována formou jakéhosi grantového systému, který by měl zprostředkovat granty od 30 tisíc do maximální výše 200 tisíc na jeden projekt. S tím, že každá organizace může podat dva projekty. Už vyšla výzva k tomuto, která konstatuje, že loni se tento program týkal 80 programů (projektů?). Když to spočítáme, řekneme si - no tak nebude každý ani tu nejnižší, ani tu nejvyšší částku čerpat, řekněme, to zprůměrujeme na 110 tisíc Kč na jednu podporu, vynásobíme to oněmi 80, dojdeme k 8 milionům 800 tisícům Kč. Čili ukazuje se, že těch 20 milionů je zbytečně moc.
Proto navrhuji alespoň 10 milionů Kč z této položky vzít a přesunout je na výdajový okruh zlepšování stavu přírody a krajiny, konkrétně na program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, tam navýšit oněch 10 milion Kč. Pořád mluvíme o suchu, mluvíme o potřebě udržet vodu v krajině, mluvíme o potřebě čelit klimatické změně atd., ale když má dojít na financování těchto aktivit, tak skutek utek. Prosím tedy, abychom zvážili podporu mému pozměňovacímu návrhu, který načetl a ke kterému se přihlásil kolega Jan Bauer a má číslo B10. ***