(12.20 hodin)
(pokračuje Majerová Zahradníková)
Jako učitel praktik nechci příliš zdržovat, ale byla bych velice ráda, aby bylo rozlišováno to, jak kdo se v rámci profese učitele, aby byla možnost rozlišovat v rámci této profese, jak náročné jsou přípravy jednotlivých učitelů. Z mého pohledu jsou hrubě podhodnoceni veškeří učitelé prvního stupně, kteří na přípravách a dalších věcech stráví daleko více času než třeba konkrétně učitelé předmětů jiných.
Jsem zásadně proti tomu, aby se dávaly peníze na multikulturní projekty. Myslím si, že v současné době ve škole se má učit, prioritně. Myslím si, že je důležité, aby se děti učily myslet. V rámci těchto projektů se děti vedou k tomu, co si mají myslet. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní pan poslanec Baxa. Připraví se paní poslankyně Kovářová, ale mezi tím nás seznámí pan předseda volební komise s výsledky tak, jak bylo dopředu ohlášeno. Ale teď má slovo pan poslanec Baxa.
Poslanec Martin Baxa: Vážený pane předsedající, děkuji za udělené slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, speciálně vážený pane ministře kultury, přihlašuji se tímto ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. A to za prvé k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zanesen pod číslem 103. A za druhé k pozměňovacímu návrhu, který je v systému zanesen pod číslem 104. A nyní bych oba návrhy rád okomentoval.
Pozměňovací návrh, který je v systému zanesen pod číslem 103, směřuje ke schválení převodu 140 mil. korun do rozpočtové kapitoly číslo 334 - Ministerstvo kultury České republiky, a to do výdajového bloku Kulturní služby, podpora živého umění - s cílem navýšit alokace finančních prostředků na program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. I státní kulturní politika na léta 2015 až 2020 předpokládá kooperativní a víceleté financování kultury na úrovni obce - kraje - stát. Vážným problémem při financování zejména regionálních divadel a symfonických orchestrů je ale skutečnost, že se výše zmiňované opatření nenaplňuje. To znamená, že podíl státu na jejich financování je stále velmi nízký a zcela určitě nedostatečný. Což jistě vědí zejména kolegové, kteří působí v samosprávách.
Děje se tak i přesto, že význam těchto kulturních institucí je nadlokální a tyto instituce hrají klíčovou roli při udržování kultury v místech a regionech. V důsledku této absentující role státu rozhodující část financování regionálních divadel, orchestrů a sborů stále nesou jejich zřizovatelé. Situace ve financování těchto zřizovaných institucí se v letošním roce ještě zhoršila v důsledku navýšení tarifních platů o 9,4 %, které s sebou přinesla novelizace příslušného nařízení vlády od 1. 7. 2017, a následné navýšení o 10 % další novelizací tohoto nařízení s účinností od 1. 11.
Chci v tento okamžik zdůraznit, že navýšení platů zaměstnanců těchto kulturních institucí je v každém případě pozitivní. Platy v této sféře jsou velmi nízké. Nicméně tíži navýšení mzdových nákladů nesou v plné míře právě zřizovatelé těchto institucí, divadel, symfonických orchestrů, pěveckých sborů ze svých rozpočtů, jimž bývalá vláda tuto povinnost uložila. Avizovaný návrh bývalého ministra kultury Daniela Hermana na navýšení programu o částku 140 mil. korun, které by alespoň částečně kompenzovalo červencové zvýšení mzdových nákladů, nebyl vládou nakonec projednán a kompenzace navýšení mzdových prostředků od 1. listopadu není v rozpočtu Ministerstva kultury nijak zohledněna.
Výše uvedený návrh na navýšení programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů na rok 2018 o 140 mil. korun na celkových 300 mil. korun tedy zmírní alespoň částečně aktuálně známé dopady navyšování mezd v oblasti kultury na rozpočty zřizovatelů profesionálních divadel, symfonických orchestrů či pěveckých sborů a pomůže řešit i krizovou situaci v některých regionech.
Dámy a pánové, já jsem si vědom toho, že tento program není primárně určen pro obce a kraje. Je primárně určen pro tyto kulturní instituce, o kterých jsem hovořil, nicméně to, pokud by se podařilo tento dotační program naplnit, by mohlo ulevit zřizovatelům těchto institucí, kteří nesou tyto zvýšené náklady, jak jsem o nich hovořil.
Věřím tedy, že tento návrh, který je uveden v systému pod číslem 103, má šanci na podporu, a to průřezově, neboť se týká měst a obcí po celé republice.
A nyní pozměňovací návrh, který je v systému zanesen pod číslem 104. Tento návrh směřuje ke schválení převodu 500 mil. korun opět do rozpočtové kapitoly číslo 334 - Ministerstvo kultury České republiky, a to do výdajového bloku Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení s cílem navýšit alokaci pro podprogram 134D221, Podpora reprodukce majetku regionálních kulturních zařízení, církví a náboženských společností.
Kraje a obce, jak celá řada z vás jistě dobře ví, často trápí nedostatečnost kulturní infrastruktury, nejsou však často schopny ufinancovat či prosadit její obnovu z vlastních zdrojů. Za účelem zlepšení stavu kulturní infrastruktury v České republice vznikl tento zmiňovaný program Ministerstva kultury. Nicméně v tomto programu však jsou jen minimální finanční prostředky. Návrh pro rok 2018 je všeho všudy 27 mil. korun. Kdo z vás má zkušenost s investicemi, nejenom v oblasti kultury, tak jistě ví, že 27 mil. korun pro kulturní infrastrukturu napříč republikou je naprosto mizivá částka.
Návrh státního rozpočtu v kapitole 334 neuvažuje především s plněním závazných příslibů, které zástupci Ministerstva kultury učinili v případě podpory výstavby tří významných kulturních institucí, které zřizují kraje či města. Jedná se konkrétně o výstavbu Janáčkova kulturního centra v Brně, kde příslib spolufinancování státem je 600 mil. korun. Nové knihovny v Ostravě, příslib spolufinancování státem 800 mil. korun, či nové budovy Západočeské galerie v Plzni, kdy tento předběžný příslib činí 480 mil. korun. Ve všech těchto případech to jsou projekty, které jsou v poměrně pokročilém stupni přípravy. A samozřejmě se ve všech těchto případech na jejich případné realizaci budou podílet zmiňované kraje i statutární města.
V posledních letech kraje i města do převedených kulturních zařízení výrazně investují. Výstavba těchto nových objektů však vyžaduje v souhrnu miliardové investice a stát by se měl jednoznačně podílet na jejich uskutečnění. Jedná se totiž nejenom o jakýsi doklad tohoto společného financování úrovně obce - kraj - stát. Ale také o to, že nejen tyto tři zmiňované instituce, ale bezpochyby i další, svým významem jednoznačně přesahují místa, kde se nacházejí, nebo kraje, ve kterých jsou.
Výše uvedený návrh na navýšení výdajového bloku Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení na rok 2018 o 500 mil. korun na celkových 527 mil. korun tedy alespoň částečně naplňuje předpokládaný podíl státu na podpoře této nadregionální kulturní infrastruktury.
Doufám, že i tento návrh, který je uveden pod číslem 104, nalezne vaši podporu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní, jak bylo ohlášeno, tak vystoupí pan předseda volební komise Martin Kolovratník a seznámí nás s výsledky dnešních voleb. Pane předsedo, prosím.
22.
Návrh na volbu předsedů stálých komisí Poslanecké sněmovny
Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, moc děkuji za slovo. Vám se, kolegyně, kolegové, omluvím za krátké přerušení projednání rozpočtu. Ale vím, že jak vy, tak i média čekají na výsledky všech komisí a rád bych vás tedy s těmi výsledky rychle seznámil.
Ve volbách bylo odevzdáno ve všech případech 186 hlasovacích lístků. Znamená to, že kvorum nutné pro zvolení každého kandidáta nebo kandidátky bylo 94. Každý, kdo chtěl být zvolen, musel získat minimálně 94 hlasů. A nyní tedy v tom pořadí, jak byly ty komise voleny.
Stálá komise Poslanecké sněmovny pro práci Kanceláře Sněmovny 186 lístků. Tady byli dva kandidáti. Pavel Kováčik obdržel 107 hlasů a Ondřej Profant 49, takže předsedou této komise se stává Pavel Kováčik. ***