(11.20 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Navrhuji, aby tato položka, tedy položka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kapitola 333, byla navýšena o 7,5 mld. zaokrouhleně, a to tedy z položky Ministerstva zemědělství 329, a konkrétně tedy z ukazatele podpory agropotravinářského komplexu.
My všichni, nebo naprostá většina z nás, jsme v kampani velmi zdůrazňovali nutnost investovat do našeho školství. Většina z nás se hlásí k tomu, že opravdu vzdělávání je klíčové pro budoucnost, nejenom tedy těch samotných dětí, které jím procházejí, ale celé společnosti, celé země. A vzhledem k tomu, že klíčovou roli právě ve vzdělávacím procesu hrají učitelé, tak si myslím, že je nutné na jejich platy směřovat ještě více, než je navrhováno. A já velmi kvituji, že se podařilo vyjednat zvýšení platů učitelů i dalších nepedagogických pracovníků na příští rok o 15 procent, ale dochází k takové ne úplně možná všem známé situaci, kdy sice jsou zvýšeny tarify, tarifní platy se zvýší, ale osobní ohodnocení se rok od roku naopak snižuje, a tím dochází k tomu, že platy učitelů jsou čím dál nivelizovanější. A asi se všichni shodneme, že i v této oblasti by mělo docházet k určité konkurenci a ohodnocení těch, kteří jsou opravdu špičkovými učiteli, kteří se snaží, kteří jsou kvalitní, a ti, kteří jsou průměrní, tak by to ohodnocení nemuseli mít až tak vysoké v tu chvíli. Ale bohužel ředitelé škol nemají možnost a nemají z čeho v poslední době přidávat právě v tom osobním ohodnocení a příplatcích.
Jedná se o situaci, která je dobře patrná i ze struktury průměrného hrubého platu. Když se podíváme, jak to bylo před deseti lety, v roce 2008, tak tehdy složka právě osobního ohodnocení tvořila 10,5 procenta ohodnocení učitele, kdežto v minulém roce už to bylo jenom 6,5 procenta, tzn. ten rozdíl mezi tím opravdu kvalitním učitelem, kterého sám ředitel za kvalitního tedy považuje a kterému by rád přidal, tak už může činit v řádu jenom několika set korun a to si myslím, že není dobrá situace. Ovšem nám by mělo jít určitě o to, aby klíčové právě ve školství, klíčové téma v budoucnu byla kvalita. A samozřejmě že nedosáhneme kvality jenom zvýšením platů učitelů, ale pro samotnou motivaci, aby neodcházeli ze školství, aby nehledali své uplatnění někde jinde, což v současné ekonomické situaci a při nabídce pracovních míst je poměrně snazší, než kdy bylo, tak určitě právě složka osobního ohodnocení v tom může hrát významnou roli.
Proto vás chci poprosit o podporu tohoto návrhu, a pokud jsme všichni mysleli své sliby před volbami vážně, tak si myslím, že máme možnost právě tím hlasováním je stvrdit i konkrétním činem. TOP 09 ve svém programu navrhovala zvýšení finančních prostředků do regionálního školství o 30 mld. korun. Toto je zhruba tedy čtvrtina těch peněz a já si myslím, že bychom měli tímto krokem nastartovat právě změnu k lepšímu a snažit se v tomto volebním období opravdu dosáhnout takových platů, které už nebudou na úrovni, která odpovídá kolikrát opravdu i mnohem méně kvalifikovaným profesím, protože jak víme, tak v České republice jsou platy učitelů velmi výrazně podhodnocené ve srovnání s ostatními zeměmi. Víme, že jsou to jedni z nejhůře placených vysokoškolsky vzdělaných odborníků, a to by se mělo podle mého názoru změnit.
Takže děkuji vám předem za podporu toho návrhu, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Markétě Adamové Pekarové. Slova se ujme paní poslankyně Černochová a připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který byl uveden do systému pod číslem 137. Jedná se o tři položky:
1. Navrhuji snížit specifický výdajový ukazatel příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí, je to kapitola státního rozpočtu č. 306 Ministerstvo zahraničních věcí, a to o 30 195 000.
2. Dále navrhuji snížit specifický výdajový ukazatel podpora agropotravinářského komplexu, je to kapitola státního rozpočtu č. 329 Ministerstvo zemědělství, a to o 4 000 211 805.
3. Navrhuji zvýšit výdajový blok zajištění obrany České republiky silami Armády České republiky PVS 501 00000, výdajový okruh zajistit činnost a rozvoj bojových sil a sil bojové podpory PVS 501 0020000, kapitoly státního rozpočtu č. 307 Ministerstvo obrany, o 4 000 242 000.
Co mne k tomu vede? Podle doporučení Severoatlantické aliance by Česká republika měla vydávat na obranu 2 procenta HDP ročně. Na tuto úroveň se však nikdy ani přes politické proklamace, na tuto úroveň se tato položka nedostala. Tato skutečnost je jednou z příčin vzniku vnitřního dluhu na modernizaci, infrastruktuře a materiálních zásobách ozbrojených sil ve výši téměř 100 mld. korun, přičemž tento dluh stále narůstá. Přestože ekonomika roste, výdaje na obranu nedosahují takové úrovně, jaké by dosahovat měly, abychom vyslali jasný signál, že jsme spojenci, se kterými lze počítat. Zároveň s tím jsme svědky zhoršující se bezpečnostní situace na jihu i na východě našeho zájmového prostoru.
Dosavadní vláda Bohuslava Sobotky se zavázala k tomu, že do roku 2020 bude stát vydávat na obranu prostředky ve výši 1,4 procenta HDP. Návrh státního rozpočtu na rok 2018 a na něj navazující rozpočtový výhled však k tomuto cíli zcela nesměřuje. Tím spíše je v nedohlednu naplnění našeho aliančního závazku ve výši 2 procent HDP. Tento pozměňovací návrh by měl garantovat, že výdaje na obranu státu budou v roce 2018 alespoň o 0,2 procenta HDP vyšší než v roce 2017. Toto tempo postupného navyšování je schůdnou cestou k tomu, aby obranné výdaje dosáhly kýžené hranice 2 procent HDP již v roce 2022, což jsem slyšela i z úst nové paní ministryně, že i toto je její cíl.
Ačkoliv vládní návrh státního rozpočtu na rok 2018 počítá s růstem obranných výdajů ve výši cca 6 358 000 000 korun, toto navýšení nepovažuji za dostatečné. Proto navrhuji tuto částku navýšit ještě o 4 242 000 000. Souhrnná suma ve výši 10 600 000 000 odpovídá přibližně těm 0,2 procentům HDP roku 2017, tedy hodnotě, která je s ohledem na blížící se konec letošního roku reálná.
Pro doplnění uvádím, že toto postupné navyšování obranného rozpočtu o 0,2 procenta HDP předchozího roku odpovídá též mechanismu, který je obsažen v návrhu novely zákona č. 222/199 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který předložila skupina poslanců Občanské demokratické strany v minulém i v tomto volebním období a který má číslo sněmovního tisku 17. Tato novela by do budoucna měla garantovat, že výdaje České republiky na obranu dosáhnou úrovně 2 procent HDP a že pod tuto hranici již neklesnou.
Prostředky, o které by se měla kapitola č. 307 Ministerstvo obrany tímto pozměňovacím návrhem zvýšit, by měly být využity k dosažení operačních schopností a udržení nasazených jednotek u pozemních bojových sil i sil bojové podpory dle aliančních standardů. Konkrétně jde o to, aby urychleně došlo k dokončení nejnutnějších modernizačních projektů. K nim jednoznačně patří doplnění stavu kolových obrněných vozidel za účelem jejich dostatku pro případy poruch či dočasného vyřazení z provozu, náhrada zastaralých vozidel V3S, náhrada osobních terénních automobilů nebo dokoupení nejmodernějších zbraní pro profesionální vojáky, ale i pro vojáky v aktivní záloze.***