(15.20 hodin)
(pokračuje Pilný)
Tedy hlavní rozpočtové ukazatele ke konci června 2017. K 30. červnu 2017 vykázalo hospodaření státního rozpočtu přebytek 4,6 mld., což byl proti stejnému období roku 2016 přebytek nižší o 36 mld. Na meziroční srovnání působily negativně zejména toky prostředků z Evropské unie a finančních nástrojů, hlavně na příjmové straně. Prostředky přijaté z rozpočtu EU a z FM byly v prvním pololetí 2017 meziročně nižší o 68,9 mld. Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z Evropské unie, které souvisely s výdaji spjatými s programovým obdobím 2007 až 2013 a předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech. Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 13,2 mld. Ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 30,8 mld.
Celkové skutečné příjmy za pololetí 2017 dosáhly 634,5 mld. korun, což bylo o 20,9 mld. korun, to je o 3,2 % méně než v pololetí 2016. Rozpočet po změnách počítá s jejich poklesem o 2,5 % proti skutečnosti 2016. Meziroční pokles celkových příjmů nejvíce ovlivnily příjmy s rozpočty (z rozpočtů?) EU, FM nižší o 68,9 mld., zatímco příjmy z daní a poplatků a příjmy pojistného na sociální zabezpečení se zvýšily o 27,3 mld., resp. o 16,8 mld. Snížení příjmů z EU a FM souvisí zejména s vysokou skutečností roku 2016, kdy v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly ještě k programovému období 2007 až 2013. V prvním pololetí 2016 to představovalo 93,2 mld., v pololetí 2017 už jenom 2,6 mld.
Celkové skutečné výdaje za pololetí 2017 dosáhly 629,9 mld., což bylo o 15,1 mld., to je o 2,5 % více než v pololetí 2016. Rozpočet po změnách počítá s jejich nárůstem o 7,4 % proti skutečnosti 2016. K meziročnímu růstu došlo u běžných výdajů o 34 mld. korun, u kapitálových výdajů byl vykázán pokles o 18,9 mld. korun. Z běžných výdajů nejvíce vzrostly sociální dávky, o 11,1 mld., neinvestiční transfery rozpočtů územní úrovně o 7,1 mld., podnikatelským subjektům o 5,8 mld., příspěvkovým a podobným organizacím o 4,6 mld. a odvody do rozpočtu EU o 3,1 mld. Naopak meziročně nižší byly především transfery státním fondům o 5,5 mld. a úrokové výdaje kapitoly státní dluh o 4,6 mld. korun.
U kapitálových výdajů nejvíce klesly investiční transfery rozpočtům územní úrovně o 13,2 mld. a podnikatelským subjektům o 6,6 mld. Meziroční pokles výrazně ovlivnila skutečnost, že v prvním polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007 až 2013, zatímco v roce 2017 probíhá financování společných programů EU a České republiky již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014 až 2020. Napříč výdajovými položkami kapitálové i běžné výdaje se projevuje v roce 2017 meziročně nižší čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů o 9,4 mld., 37 mld. korun proti 47,1 mld. korun v prvním pololetí roku 2016.
A teď trošku zajímavější čísla, možná, to jsou výsledky státního rozpočtu za poslední ucelený měsíc, to je leden až listopad 2017.
Při celkových příjmech 1 bil. 141,8 mld. a celkových výdajích v objemu 1 bil. 153,4 mld. skončilo hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu schodkem 11,6 mld. při rozpočtovaném schodku 60 mld. Tento výsledek odráží plnění celkových příjmů na 91,3 % rozpočtu, ve stejném období roku 2016 to bylo 97,1 %, při meziročním poklesu o 6,5 mld., to je o 0,6 %, a čerpání celkových výdajů ve výši 88 % rozpočtu. Ve stejném období roku 2016 to bylo 87,2 % a jejich meziroční nárůst o 60,6 mld., to je o 5,5 %. Saldo státního rozpočtu ke konci listopadu 2017 ve výši 11, 6 mld. bylo o 67,1 mld. korun horší než výsledek dosažený za 11 měsíců v roce 2016. Přebytek 55,5 mld. K tomuto výsledku přispěly obdobně jako v předchozích měsících především nižší prostředky přijaté z rozpočtu EU a z FM při růstu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení, a na výdajové straně vyšší čerpání sociálních dávek a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, zejména vlivem vyšších platů ve školství při nižším čerpání kapitálových výdajů.
Údaje a informace za celý rok 2017 včetně výsledků dalších složek veřejných rozpočtů budou obsaženy v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017, který bude Poslanecké sněmovně předložen v zákonem stanoveném rozsahu a termínu do konce dubna 2018.
Tolik k výsledkům hospodaření státního rozpočtu za pololetí a ke konci listopadu 2017. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 4/2. A já poprosím, aby se slova ujala paní zpravodajka rozpočtového výboru poslankyně Miloslava Vostrá, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, rozpočtový výbor se na svém jednání zabýval plněním státního rozpočtu, nicméně už tady bylo řečeno, že jsou to čísla, která jsou k 30. 6., takže už jsme někde dál. Ta aktuální čísla možná znáte z médií, i tady pan ministr udělal srovnání s rokem 2016.
Po rozpravě rozpočtový výbor přijal následující usnesení, se kterým vás nyní seznámím. Je to usnesení rozpočtového výboru z 3. schůze ze dne 6. prosince 2017 ke zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2017, sněmovní tisk 4.
Po úvodním slově náměstka ministra financí pana Paveleka, zpravodajské zprávě poslankyně Vostré a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu I. bere na vědomí Zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2017; II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere zprávu o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2017 na vědomí." III. Zmocňující ustanovení.
Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní zpravodajko. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu projednal kontrolní výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 4/3. A já poprosím, aby nás o jednání kontrolního výboru informoval zpravodaj pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přednesu usnesení kontrolního výboru z 2. schůze ze dne 7. prosince roku 2017 ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu ke zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 2017, sněmovní tisk 4/1.
Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním výkladu člena Nejvyššího kontrolního úřadu Jiřího Adámka, stanovisku náměstka ministra financí Petra Paveleka a zpravodajské zprávě poslance Romana Kubíčka a po rozpravě I. bere na vědomí stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke Zprávě o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí roku 2017; II. zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ministra financí.
Děkuji za slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které v tuto chvilku registruji jednu přihlášku, a to pana poslance Vojtěcha Munzara, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.***