(16.20 hodin)
(pokračuje Pilný)
Pokud se týká investičních výdajů, tak už jsem opět konstatoval, že investiční výdaje stouply sice velmi málo, ale přece jen o něco z toho státního rozpočtu. A tento státní rozpočet charakterizuje ještě také to, že se v něm respektuje to pomalé tempo čerpání evropských peněz. Evropské peníze budou mít vždycky kladné saldo, tzn. jestliže přijde nějaký požadavek a začnou se čerpat více evropské peníze, tak je to jenom otázka cash flow, které prostě musíme dohonit, ale státní rozpočet na to samozřejmě bude reagovat a výsledky budou samozřejmě příznivé, pokud saldo evropských peněz je výrazně kladné.
Pokud se týká investic do vědy, výzkumu a inovací, tak je to problematika, kterou jsme se tady ve Sněmovně zabývali mnohokrát. Na jedné straně výdaje na vědu, výzkum a inovace stouply, můžete říkat, že nedostatečně, ale musíte si také uvědomit, že do nich není např. započítáno 4 až 5 mld. daňových úlev, které jsou čerpány stovkami firem, které to využívají na vědu, výzkum a inovace. To se tam nikdy nepočítalo. Moc toho upřímně řečeno není.
Dál problém je to, že metrika, která provází výdaje na vědu, výzkum a inovace, je poměrně ujetá. My tady máme centra excelence, budu jmenovat třeba superpočítač v Ostravě, který už teď stál přes miliardu a je zastaralý, přitom i Izraelci jezdí počítat do Spojených států. Nikdo si nedovolí takové věci budovat. Takže řada peněz, které jdou na vědu, výzkum a inovace, nejdou na vědu, výzkum a inovace a jsou prostě spotřebovány. To je potřeba si uvědomit. A já bych výrazně žádal, aby nová Poslanecká sněmovna udělala novelu zákona 130 o vědě, výzkumu a inovacích a zařadila a udělala nová kritéria pro posuzování vědy, výzkumu a inovací, aby je rozdělila mezi humanitní vědy, kde budou jiná, základní výzkum, kde ta kritéria budou jiná, a aplikovaný výzkum, kde by se jednoznačně měly tyto výdaje brát jako investice.
Mohu souhlasit s tím, co tady říkal pan předseda Kalousek, že bohužel státní správa podporuje kvantitu nad kvalitou. Ale tady je potřeba změnit služební zákon. Ten jsme zabetonovali natolik, že je to pravda. My bychom měli určitě mít méně lidí, které bychom líp platili, než plošně lidi, kteří prostě mají základní předpoklady pro funkci, tj. papír, který si opatří na soukromé škole, a potom odsezená léta ve státní nebo veřejné správě. Takhle je zabetonován služební zákon a udělali jsme si to tady sami. Otevření veřejných výběrových řízení, které jsme požadovali jako hnutí ANO, tady neprošlo o několik hlasů, bohužel právě řada z nich byla z řady příslušníků ODS.
Pokud se týká toho prvního příspěvku pana předsedy Tomia Okamury, tak ono je třeba si uvědomit, že deficit 50 mld. je marketingový tah a že potom budeme vypadat dobře, když ten deficit bude menší, a na druhou stranu říkat, jak je Evropa ohrožena, co se v Evropě děje, jak je tady brexit a další věci, které tu Evropu zruinují, a my jsme příslušníky Evropské unie a dopadne to na nás... Musíme si vybrat - buď jedno, nebo druhé. Obojí nemůže být prostě pravda.
Takže to je asi krátce tak, jak jsem byl schopen reagovat na ten státní rozpočet. A znovu říkám, já se vracím k tomu, že to bylo umění možného. Já pro ten rozpočet neskáču radostí. Je to můj první a také poslední státní rozpočet, který jsem sestavoval. Jeho základním problémem je to, že priority toho státního rozpočtu byly sestavovány na každém zasedání Poslanecké sněmovny a na každém zasedání vlády a ministru financí potom nezbývá než tyhle věci respektovat, protože jsou prostě zakódovány v legislativě nebo jsou zakódovány ve smlouvách, které se nedají změnit. Takže znovu zopakuji to, že se tam podařilo udělat celou řadu pozitivních věcí od toho přidání učitelům až po ty 3 mld. do školství, peníze na vědu, výzkum a inovace, udržet určitou úroveň investic, otevřít prostor pro možnost čerpání evropských peněz. Z toho důvodu považuji tento rozpočet, který jako ministr financí předkládám ve jménu dnes už tedy, nebo zítra koaliční vlády v demisi, za rozpočet, který je rozumný a který samozřejmě Poslanecká sněmovna může korigovat a jistě ho bude korigovat. A zároveň také uznávám, že doba na projednávání toho rozpočtu je extrémně malá a možnosti korekce snižuje. To je asi všechno, co bych vám jako reakci na připomínky, které jsem tady vyslechl, v tomhle okamžiku mohl říci. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu ministrovi. Poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Ferjenčíka. Jenom bych zrekapituloval, že s faktickou poznámkou bude následovat pan poslanec Stanjura, mám tady ještě dvě přednostní práva, pana předsedu Filipa, pana předsedu Chvojku a pak teprve řádně přihlášené. Takže pane poslanče Ferjenčíku, prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji. Já jenom faktická reakce na ten deficit, jak říkal pan ministr, že v případě, že bychom třeba budovali infrastrukturu, která tu chybí, tak že je opodstatněný. Já s tím souhlasím, ale bohužel právě ten navržený rozpočet tímhle směrem nejde. Asi bychom se v té diskusi zacyklili. Jenom bych chtěl zdůraznit, že Piráti si uvědomují, že v případě, že bychom skutečně ty investice podpořili, tak v těchto příznivých podmínkách, kdy navíc můžeme čerpat z Evropské unie, by to mělo svůj smysl. Ale my se obáváme, že v tomto případě spíše provozní výdaje.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi a s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych chtěl taky zareagovat na vystoupení pana ministra. Mistrná politická práce, vyhnul se těm konkrétním dotazům, pochválil se, klobouk dolů.
Ale pane ministře, když neříkáte pravdu, tak vám budu říkat, abyste mluvil pravdu. Původní návrh služebního zákona přišel z řad koaličních. My jsme ho po nějaké brzdě o něco vylepšili. Ne tolik, o kolik jsme chtěli. My jsme navrhovali otevření veřejné služby lidem zvenku a většinu jsme pro to nenašli. Já přiznávám, že většina vašeho klubu byla s námi, ale neříkejte, že my jsme to nepodpořili. Opak je pravdou. Byly to naše pozměňovací návrhy. Nenašli jsme většinu. A ty důsledky neseme dodnes, kdy ta veřejná správa je zabetonovaná, ale mnohem méně, než by to bylo v tom původním návrhu, který tady předložila vaše koalice. To za prvé.
Za druhé. Nevím, jestli si všiml bývalý rektor Vondrák, že to, čím on se pyšní v našem kraji, je vlastně zbytečné a zastaralé. Tak si to zkuste, pánové, uvnitř hnutí ANO nějak vyjasnit. Já jsem doposud věřil bývalému rektorovi Vysoké školy báňské, že je to super, ale teď jsem slyšel, že je to zastaralé, že je to k ničemu. Tak jenom abychom věděli, co je vlastně pravda. Já tedy úplně nevím, ale možná nám to bývalý rektor... Možná to bylo super tehdy, když byl rektor, a teď už je to k ničemu, když už rektor není. To je možné, ale takhle bych to posuzovat skutečně nechtěl. A já tomu říkám, že to je pohled z Prahy a ne pohled z našeho regionu. A to se omlouvám, my jsme trošku citliví v našem regionu bez ohledu na to politické tričko. Já to tak spíš chápu, že nám to ty ostatní regiony závidí. Tomu já docela rozumím. Tak buďte taky tak šikovní, můžete mít superpočítač možná i u vás někde, já nevím. Já vím, že např. na resortu dopravy, ještě když jsem tam byl, jsme udělali plno užitečných věcí ve spolupráci Ministerstva dopravy a Vysoké školy báňské. A to říkám přesto, že pan poslanec Vondrák (upozornění na čas) je dneska (nesrozumitelné) můj politický soupeř. Děkuji za upozornění.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A s faktickou poznámkou mám pana poslance Vondráka a připraví se s další faktickou poznámkou pan ministr financí.
Poslanec Ivo Vondrák: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, ostravský počítač není zastaralý. V daný okamžik je osmdesátý největší na světě a je nejvytíženější v Evropě. Děkuji. To je všechno.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Vondrákovi a další faktická poznámka pan ministr Pilný. Prosím.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji. Nejdřív k panu předsedu Stanjurovi. Já si pamatuji, jak jsem byl za vaším předsedou, který tady teď momentálně není - nebo je - a přesvědčoval jsem ho, abychom otevřeli ta výběrová řízení. A dostalo se mi odpovědi, že snad možná v těch nejnižších funkcích je to možné, jinak ne. Já si to pamatuji. Já jsem stál tady u tohoto křesla. Ale je to passé, je to zbytečné, ten služební zákon je mizerný. My jsme na hospodářském výboru několikrát žádali jeho revizi a zatím se tak nestalo, protože opravdu preferuje tu kvantitu nad kvalitou. Myslím si, že nemá smysl asi... Když tak si to můžeme říct potom offline.
Pokud se týká toho počítače, tak já jsem tady vůbec nevyjadřoval názor žádného hnutí, já jsem vyjadřoval názor svůj. Nějaká léta jsem v té informační technologii strávil a vím, že v roce 1996 byl udělán superpočítač ve Spojených státech, který zabíral plochu fotbalového hřiště, který měl příkon vesnice a měl takovou rychlost, že za sedm let ho překonal takhle malý čip firmy Sonny (ukazuje asi 7 cm). I Izraelci jezdí počítat do Spojených států. Protože stavět superpočítače, které zastarávají a na které je velmi obtížné dnes, v době distribuovaných počítačových systémů, sehnat nějaké úlohy - a ta konkurence je velká, zejména tam, kde na to mají peníze, což jsou především Spojené státy -, já nepovažuji za rozumný názor. Ale je to názor můj jako člověka, který vlastně většinu své kariéry strávil v oblasti informačních technologií. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane ministře, děkuji. Máme tady ještě žádost o faktickou poznámku? Nemáme. Takže s přednostním právem pan předseda Filip. Prosím, pane předsedo. ***