(16.10 hodin)
(pokračuje Dolejš)

Já si dokonce myslím, když příjmy v tomto rozpočtu jsou navrhovány o 5,2 % větší, a to při odhadovaném hospodářském růstu 3,1 % - čili z jednoduché matematiky vyplývá, že nám mírně vzroste daňová kvóta. Myslím si tedy, že ta aktivita na příjmové straně mohla být ještě vyšší. Ale chápu, že to nelze bez zásahu do daňových zákonů. Čili z toho vyplývá, že uvidíme do budoucna.

V každém případě ale nejen z důvodů většího daňového výnosu, ale i z hlediska rozložení daňové spravedlnosti musím prostě připomenout náš evergreen. A znovu tu zazní a bude to zaznívat dál, že daňová progrese a větší zdanění velkých peněz je pro nás důležitější než honit pro frfníky ty malé živnostníčky, zaměstnance a tak dále, nebo dokonce, jak tady pan poslanec, řídící za mnou, pan poslanec Okamura tady hřměl na adresu nepřizpůsobivých a parazitujících. Nemyslím si, že naše chudina je tím hlavním parazitem. Obávám se, že daleko více na společnosti parazitují ti, kteří jsou v podstatě obratní, pokud jde o dotační a daňové manipulace. Ale nebudu adresný, abych tím nekomplikoval dnešní, zatím relativně poklidné, projednávání.

V podstatě musím skončit jedním závěrem, který jsme dneska dohodli na poslaneckém klubu, čili de facto tlumočím také stanovisko klubu, byť jsem neaspiroval na využití dobrodiní příslušného ustanovení jednacího řádu. Já jsem si počkal, protože koneckonců jsem si rád poslechl předřečníky. Shrnu to takto - že i když v této Sněmovně neexistuje žádná hlasovací koalice, pokud jde o jednotlivé zákony, tedy včetně rozpočtu, neexistuje žádný trojspolek stran, které už se vidí v nějaké přímé či nepřímé podobě zakomponovány do vládnutí, ale existuje návrh rozpočtu, který byl předložen starou, končící vládou, změnit ho - počínaje tím, že nelze změnit zákony, a tak dále - nelze. Pokud je tady navrhováno vrácení, přepracování, musím říct, že budeme hlasovat proti tomuto návrhu, protože postrádá smysl a čtu to spíš jako určité politické gesto, nikoliv že by to mělo projít.

A pokud jde o samotné hlasování o návrhu v prvním čtení, tedy ta základní čísla, tak si myslím, že to odhadnuto vyjde tak, že to schválí stará koalice, možná se přidá někdo z SPD, uvidíme. Ale pro nás je to jasné. Tudíž nechceme přijímat politickou odpovědnost za to, jak to bylo zpracováno. Je to pro nás neutrální záležitost. Ale o to víc budeme sledovat, jak v tom malém časovém úseku - to znamená v podstatě ten týden, dva do 19. prosince, kdy budeme ve finále - se bude diskutovat nad pozměňovacími návrhy. Protože bych byl nerad, aby tento návrh, který není náš, byl ještě horší. Ale pokud bude lepší, tak jsme samozřejmě připraveni jistou míru vstřícnosti, či chcete-li státotvornosti, vynaložit, protože si myslím, že lepší být může. Tady někdo mluvil o umění možného. My nechceme nemožné, ale rozhodně tento návrh není na stropu svých možností, byť je mi jasné, že můžeme diskutovat už jenom na bázi některých strukturálních dílčích změn, nikoliv změnit koncepci rozpočtu a měnit základní čísla.

Tolik za mě a za frakci KSČM. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Mám tady dvě přednostní práva, takže pan ministr Ivan Pilný. Prosím.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Já i osobně jsem byl vyzván panem předsedou Stanjurou, abych reagoval. Vyslechl jsem trpělivě všechny politické kluby s výjimkou ČSSD, ale určitě jejich připomínky budu adresovat také. Takže bych se pokusil ve stručnosti reagovat na to, co tady zaznělo. Začnu tedy od konce.

První věc, která se týká strukturálního deficitu vládního sektoru. Projektovaný strukturální deficit vládního sektoru na rok 2017 je plus 0,5 a totéž je v roce 2018 - plus 0,5. S výjimkou malých států Evropy, jako je Lucembursko a Estonsko, jsme na tom v Evropské unii nejlíp. To znamená, že hospodaříme velmi rozumně, možná až příliš konzervativně.

Pokud se týká příjmové strany státního rozpočtu. Příjmová strana státního rozpočtu reagovala v průběhu jednání o státním rozpočtu na vývoj ekonomiky, to znamená na zlepšující se predikce ekonomického vývoje a také na zlepšený výběr daní, který výrazně převyšuje nárůst ekonomiky. Samozřejmě obojí má svoje hranice, jak ekonomika, tak i plnění daňových povinností, které se prostě nějakým způsobem vyčerpá a ustálí. Nebude věčně pokračovat.

Stejně tak jsou tady signály, že česká ekonomika se začíná přehřívat. Ví to i Česká národní banka, která začala zvyšovat úrokové sazby. Chybí tady 200 tisíc neobsazených míst na pracovním trhu. Jsou tady problémy Evropské unie, které už byly zmíněny a které vytvoří tlak na kohezní fondy. To znamená, v roce 2018 ještě já tu situaci - a ten rozpočet je tak stavěn, a proto je označován za realistický - chápu tímhle tím způsobem.

Chtěl bych poděkovat KDU-ČSL a jejímu předsedovi za to, že se přihlásili k rozpočtu, který je vlastně dílem konsenzu, nikoliv kompromisu koaliční vlády.

Pokud se týká obavy Pirátů ze zadlužování, tak je dobře se podívat na statistiku státního dluhu, která se víceméně stabilizovala. V září byl dokonce státní dluh nižší. To, jak bude vypadat státní dluh v roce 2018, bude velmi záviset na tom, jakým způsobem bude realizován ten státní rozpočet. Přestože je tam plánovaný deficit 50 mld. Máme tady - a zmínil to pan poslanec Dolejš - také ještě nevyřízený státní závěrečný účet z roku 2016, kdy byl přebytek díky těm evropským penězům. Takže já bych obavy ze zvyšování státního dluhu neměl. Dokonce možná, někteří se mnou nebudou souhlasit, ale já bych byl zastáncem toho, že dokud jsou peníze levné - a zatím si půjčujeme stále ještě se záporným úrokem - tak bych si opravdu půjčoval, ale za předpokladu, že bychom ty peníze proinvestovali, ne projedli, jako zatím bohužel to udělala prakticky každá vláda. Takže mantra deficitu a státního dluhu má svoje hranice.

A už tady pan poslanec Farský také upozorňoval, a s tím naprosto souhlasím, že jsme velmi málo připraveni na to, že velmi brzo zmizí evropské peníze a budeme muset financovat spoustu věcí, nejen mandatorní výdaje, ale i investiční výdaje ze státního rozpočtu. A to bude velký problém a souhlasím s tím, že se s tím zatím mnoho nestalo.

Pokud se týká připomínek pana předsedy Stanjury, tak strýček skrblík... No víte, já jsem projednání státního rozpočtu začínal s tím, že deficit státního rozpočtu byl o 100 mld. větší. Všechny provozní výdaje, které bylo možno seškrtat, jsem seškrtal a zůstalo to na tom deficitu 50 mld. Když se jenom podívám na počet pracovníků, který tady byl kritizován - já teď musím mluvit za rozpočet roku 2018, za který jsem tady jako ministr financí zodpovědný - tak jsem tady citoval čísla toho nárůstu. Je to 8 503 míst, ale nejsou to žádní úředníci. Je to 6 012 míst v regionálním školství, 520 míst kapitola Ministerstva spravedlnosti, 351 příslušníků policie a 142 lidí k zabezpečení agend České správy sociálního zabezpečení. Moji kolegové z vlády mi potvrdí, že jakmile přišli s nárůstem jakéhokoliv množství pracovních sil, včetně mého vlastního ministerstva, kde aktivní saldo je plus 25, tak velmi tvrdě narazili, zejména proto, že ta místa nejsou ani obsazována tak, jak jsou projektována. Takže tolik asi k funkci ministra financí jako strýčka skrblíka.

Pardon, já se musím podívat na ty další připomínky, které jsem obdržel. (Listuje v materiálech.) Pokud se týká dotačních titulů, tak Ministerstvo financí má naprosté minimum dotačních titulů. To znamená, my úplný přehled o tom, jaké jsou dotační tituly a jak to vypadá, nemáme.

Ale rád bych připomněl a podíval se na kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj, která byla seškrtána o 10 mld. Je to zejména proto, že Ministerstvo pro místní rozvoj vypisuje paralelní programy ze státního rozpočtu, které duplikují v některých případech ty peníze z Evropské unie. A ty obce nebo ti žadatelé si pro to prostě jdou, protože je to pro ně podstatně jednodušší než vyčerpávat velmi administrativně náročné a velmi výrazně kontrolované výdaje, které jsou z evropských fondů. Proto je čerpání evropských fondů také tak špatné, jako to teď je. Takže Ministerstvo pro místní rozvoj - a měli jsme velké diskuze - to svým způsobem odneslo a řada těch dotačních titulů nebude, protože na ně prostě nebude.

Nechci také připomínat, že díky rozpočtovému určení daní jsme poslali daleko víc peněz jak krajům, tak obcím. Nebo to respektive připomínám.

S tím takzvaným přimalováváním nějakých miliard do státního rozpočtu na příjmové straně, aby to nějak vyšlo, nemohu souhlasit. Já jsem prostě velmi konzervativně a realisticky reagoval na růst ekonomiky a na růst toho, jak se vybírají daně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP