Neautorizováno !
(15.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Já jsem požádal vládní legislativu, aby se vyjádřila k otázce toho, do jaké míry může být memorandum podepsané ministrem Havlíčkem závazné. Myslím si, že to je podstatná věc, tak jak se objevily ty otázky v rámci debaty, a proto mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem legislativního odboru Úřadu vlády k této věci.
Za prvé. Memorandum obecně je prohlášení, které obsahuje pouze úmysly a proklamace svých účastníků. Nevyplývají z něj žádná práva ani povinnosti pro strany, které je uzavřely, a neobsahuje závazky. Pro memorandum jsou užívány typicky nezávazné formulace, např. bere na vědomí, má v úmyslu, je ochoten, sdílí přesvědčení, shodli se apod. Nezávazné memorandum rovněž neobsahuje lhůty, neboť stanovení pevných časových lhůt může indikovat závazek, jenž by měl být v rámci lhůty plněn. Memorandum také nemá předepsaný způsob projednání. Vzhledem k jeho nezávaznosti se nevyžaduje projednání nebo schválení vládou nebo parlamentem. Výše uvedená charakteristika memoranda jej samozřejmě odlišuje od klasické smlouvy, která naopak práva a povinnosti smluvních stran zakládá a která vyjadřuje okamžik, odkdy jsou strany takovou smlouvou vázány. Taková smlouva, zde s mezinárodním prvkem, proto obsahuje také typicky smluvní výrazy, jako musí, je oprávněn, je povinen, zavazuje se, slibuje. Obsahuje typicky ustanovení o řešení sporů a vynucování těchto ustanovení. Nic z toho ve shora uvedeném memorandu uzavřeném Ministerstvem průmyslu a obchodu a onou firmou není obsaženo. Nic z toho tam není obsaženo. Cituji ze stanoviska legislativního odboru Úřadu vlády.
V memorandu použité formulace nemají obligační charakter, a to ani v anglické verzi, jež je v tomto případě autentická. Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a onou firmou v oblasti těžby a zpracování lithia v České republice obsahuje jen dobrou vůli Ministerstva průmyslu a obchodu spolupracovat při případné těžbě lithia v hledání budoucích možností pro jeho zpracování. V memorandu je obsaženo i prohlášení, že se budoucí vztahy budou řídit zákony a právními předpisy České republiky, jakož i smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Tyto vztahy se však musí výše uvedenými právními předpisy a mezinárodními smlouvami řídit i bez toho, že je to uvedeno v memorandu. Memorandum pouze na tuto skutečnost poukazuje. Jestliže tedy historicky byla podepsána smlouva o ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií, tak memorandum pouze konstatuje, že takováto smlouva existuje. To neznamená, že by tato smlouva začala existovat na základě zmínky, která je uvedena v memorandu.
Chci také říci, že shora uvedené memorandum nezavazuje a ani nemůže zavazovat Českou republiku rozhodnout ve všech dalších správních řízeních, která v této věci budou konána, ve prospěch nějakého konkrétního subjektu. Proto lze uzavřít, že pokud bude v případě povolování případné těžby a zpracování lithia ve vztahu ke společnosti Geomet postupováno podle vnitrostátní právní úpravy, není možné, aby tato společnost jakýmkoli způsobem tento postup rozporovala. Pro úplnost chci také uvést, že potenciálním rizikem by mohla být taková zásadní změna právní úpravy, která by byla v rozporu s legitimním očekáváním.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem zde citoval stanovisko legislativního odboru Úřadu vlády, ale musím také říci, že i drtivá většina právních autorit, která byla ve veřejné debatě dotazována v těch uplynulých dnech a týdnech, kdy je zde vedena absurdní diskuse o tom, jestli je memorandum závazné, nebo ne, se vyjádřila v tom smyslu, že memorandum závazné není. Memorandum závazné není. Správní rozhodnutí učiněná na půdě Ministerstva životního prostředí ovšem s ohledem na formulaci zákona závazná jsou. Čili pokud někdo v té kauze lithium zavázal Českou republiku, tak to bylo Ministerstvo životního prostředí, a v žádném případě ne podpis memoranda na úrovni Ministerstva průmyslu a obchodu.
Poslední věc, kterou bych rád ještě zmínil, je vůbec přístup k surovinové politice státu. V těch uplynulých letech opravdu surovinová politika státu neumožňovala vládě, aby do celé věci zasáhla. Já jsem to tady citoval, Ministerstvo životního prostředí rozhodovalo mechanicky na základě žádostí, které dostalo, a vytvořilo právní situaci, ve které se dnes nacházíme. Já jsem pana ministra Havlíčka po jeho nástupu požádal, aby se Ministerstvo průmyslu a obchodu začalo věnovat otázce vzácných nerostů na území České republiky včetně lithia. To bylo v dubnu letošního roku. Požádal jsem pana ministra Havlíčka, aby analyzoval ve spolupráci se státním podnikem Diamo, zdali by stát mohl být do budoucna aktivnější, pokud jde o průzkum těchto ložisek, protože jsem nabyl dojmu z veřejně dostupných informací, že stát v této věci bohužel aktivní nebyl. Inicioval jsem jednání na bázi státního podniku Diamo, na bázi geologické služby, která podléhá Ministerstvu životního prostředí, požádal jsem tyto instituce, aby se podívaly na možnost, jak tu situaci v České republice změnit. To bylo na jaře letošního roku.
Já jsem velice rád, že se ministr Havlíček té věci ujal. A musím říci, že po řadě let to byl první ministr průmyslu a obchodu, který nad tím problémem nezavíral oči. Připravil strategický dokument, který nedávno projednala a schválila vláda. Tento strategický dokument je průlomový. A já bych vás velice rád, vážené poslankyně, vážení poslanci, s tímto dokumentem seznámil. Pouze pro pořádek chci uvést, že vláda ten dokument nepřijímala na základě výzev Poslanecké sněmovny, nepřijímala ho na základě této aktuální kauzy. Dokument se připravoval několik posledních měsíců na základě zadání, které jsem dal ministru Havlíčkovi, když na ministerstvo nastupoval.
Tento dokument nově pojímá roli státního podniku Diamo. Státní podnik Diamo bude motivován a podporován ze strany vlády, aby se aktivně účastnil průzkumu zásob nerostných surovin v České republice, pokud se to bude týkat strategických nebo superstrategických surovin. Je iniciována změna surovinové politiky, která by měla být připravena v příštích měsících a která by měla umožnit, aby to byl státní podnik Diamo, pokud se rozhodne, aby byl první na pásce, pokud jde o průzkum lokalit, kde by se tyto strategické nebo superstrategické suroviny mohly nacházet. To samozřejmě bude vyžadovat posílení ekonomické podpory státního podniku Diamo, ale já se domnívám, že takováto aktivita je na místě.
Součástí toho strategického dokumentu je takové nastavení budoucích parametrů surovinové politiky, aby vláda měla větší vliv na to, kdo co v České republice těží. To znamená, jdeme proti stávajícímu systému, který je do značné míry automatický, který do značné míry může vypadat i alibisticky, prostě protože se postupuje na základě horního zákona, aniž by se zkoumalo, kdo žádost předkládá, jaké budou ekonomické efekty pro Českou republiku. Vláda schválila změnu této strategie. Je zde úkol pro ministra průmyslu, pro ministra životního prostředí, aby pracovali v příštích měsících velmi intenzivně na změně surovinové politiky státu tak, aby byly dány jasné garance a parametrické změny, které budou znamenat, že stát mění svoji politiku. Do této doby ani Diamo, ani geologická služba nebyly ze strany státu aktivně využívány. Do této doby zde byl podle mého názoru promarněn potenciál, který např. státní podnik Diamo má. ***