Neautorizováno !
(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Dovolte mi, abych se tedy vyjádřil k současné pozici České republiky ve vztahu k těžbě lithia. Současná pozice České republiky je zásadně určena platnými zákony, což je především horní zákon a geologický zákon, a dosavadními právními kroky, protože stát s těžaři není v obchodním vztahu, nýbrž ve vztahu daném zákonem. Rozhodnutí vedoucí k povolení těžby se odehrávají v rámci správního práva. Stručně řečeno, předchozí rozhodnutí vydaná Ministerstvem životního prostředí předurčila ve všech ohledech současnou právní pozici firmy Geomet. To znamená, tuto právní pozici nepředurčilo memorandum, ale předurčila rozhodnutí vydaná Ministerstvem životního prostředí v letech 2010 až 2017. Vzhledem k tomu, že tady v naší zemi koluje obrovské množství dezinformací, tak si vás dovoluji podrobněji seznámit s vlastním průběhem povolovacího procesu, tak jak probíhal.
Začneme tedy tím, že společnost Geomet podala v souladu s příslušným zákonem na Ministerstvo životního prostředí postupně čtyři žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec byla podána 1. října roku 2009. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec II byla podána 14. února 2011. Žádost o stanovení průzkumného území Cínovec III byla podána 21. června 2016. A žádost o stanovení průzkumného území Cínovec IV byla podána 13. února 2017. Všechny žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec byly podány na územním odboru Ministerstva životního prostředí, který sídlí v Ústí nad Labem. Tento územní odbor také všechny žádosti posuzoval a vydal v této věci příslušná rozhodnutí. První rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec pro společnost Geomet bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí vydáno 20. 7. 2010 s platností do 31. července 2014.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, toto je ono rozhodnutí, které bylo vydáno v roce 2010. (Ukazuje dokument.) Je vydáno na hlavičkovém papíře Ministerstva životního prostředí. Je to rozhodnutí, pod kterým je podepsán úředník, který pracuje na Ministerstvu životního prostředí. Druhé rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec II pro společnost Geomet bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem vydáno 24. listopadu 2011 s platností do 31. července 2014. Třetí rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec III pro společnost Geomet bylo rozhodnutím odboru Ministerstva životního prostředí vydáno 23. září 2016 s platností do 31. 10. 2021. A čtvrté rozhodnutí o stanovení průzkumného území Cínovec IV pro společnost Geomet bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem vydáno 18. dubna 2017 s platností do roku tuším 2022.
Vzhledem k tomu, že lhůty stanovené v prvních rozhodnutích o stanovení průzkumného území se ukázaly být pro provedení dostatečně podrobného průzkumu jako příliš krátké, požádala společnost Geomet v souladu se zákonem o prodloužení platnosti stanovení průzkumných území Cínovec. Žádost byla podána 8. 4. 2014. A Cínovec II, žádost byla podána 18. srpna 2015. Obě žádosti byly znovu podány na územní odbor Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem, který také všechny žádosti posuzoval a vydal v této věci příslušné rozhodnutí. Rozhodnutí o prodloužení platnosti stanovení průzkumného území Cínovec pro společnost Geomet do 30. 7. 2019 bylo vydáno 10. července 2014. Rozhodnutí o prodloužení platnosti stanovení průzkumného území Cínovec II pro společnost Geomet do 31. 12. 2020 bylo územním odborem Ministerstva životního prostředí v Ústí nad Labem vydáno 31. srpna 2015.
Následně v návaznosti na výsledky geologického průzkumu podala společnost Geomet v souladu s § 24 odst. 2 horního zákona první dvě žádosti o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru. Všechny tyto žádosti o stanovení průzkumného území pro ložisko Cínovec byly podány na územním odboru Ministerstva životního prostředí. Opět zde byla vydána příslušná rozhodnutí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem zde takto podrobně citoval jednotlivá rozhodnutí Ministerstva životního prostředí proto, aby bylo zřejmé, jakým způsobem je u nás v těchto věcech rozhodováno. Protože samozřejmě že laická veřejnost netuší, jakým způsobem běží příslušný povolovací proces podle příslušných zákonů. A myslím si, že je potřeba si uvědomit - a já zde mám všechna ta rozhodnutí, která byla vydána ze strany územního odboru Ministerstva životního prostředí - je třeba si uvědomit, že všechna rozhodnutí byla vydána na Ministerstvu životního prostředí. A pokud by do budoucna hrozily jakékoliv arbitráže v souvislosti s těžbou, netěžbou, s čímkoliv, tak to, co je podklad, jsou rozhodnutí ze strany Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevydávalo do tohoto okamžiku žádná rozhodnutí, která by se týkala povolování, nepovolování těžby lithia, průzkumného území, čehokoliv dalšího.
Memorandum, které bylo přijato, je právně nezávazné. Není možné o něj opírat jakékoliv nároky. Pokud by někdo teoreticky o cokoliv opíral své nároky, může je opírat pouze na základě zákona o rozhodnutí, která byla přijata ve správním řízení na Ministerstvu životního prostředí. A v posledních čtyřech letech vedl toto ministerstvo pan ministr Brabec z hnutí ANO. Čili tyto věci ve finále, v důsledku spadají do jeho kompetence.
Já opravdu nerozumím tomu, proč zde je veden útok na memorandum, které podepsal ministr Havlíček, které není právně závazné, jehož jediným cílem bylo vylepšit pozici státu a zajistit, aby se lithium, když už se tady u nás bude teoreticky těžit, aby se u nás také zpracovávalo, aby z toho Česká republika něco měla, tak proč tam je upřena pozornost a tam je veden útok a nikdo neřeší ta skutečná rozhodnutí, která byla přijata na Ministerstvu životního prostředí.
Takže vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím si, že debata, která se dnes vede o lithiu, by se měla vrátit k podstatě věci.
Pokud jde o memorandum. Memorandum, které bylo podepsáno ministrem průmyslu a obchodu. Memorandum vytváří předpoklady k tomu, aby se surovina využívala u nás. Je to vlastně první příklad strategické změny, ke které se rozhodla naše vláda přistoupit. Pokud se záměry vyjádřené v memorandu zrealizují, postoupí Česká republika do daleko výhodnější pozice v mezinárodní dělbě práce, a to tak, že se na území České republiky rozvine moderní perspektivní obor, který bude souviset s výrobou baterií a který bude souviset se zpracováním lithia. Právě fakt, že Ministerstvo životního prostředí do svých dosavadních předchozích souhlasů a rozhodování nezahrnulo podmínku maximálního využití lithia na území České republiky, o tom se skutečně v žádných rozhodnutích Ministerstva životního prostředí nic nepsalo, byl jedním z hlavních důvodů pro podpis memoranda - právě snaha dosáhnout zpracování lithia na území České republiky.
Ministerstvo průmyslu podle kompetenčního zákona má možnost takováto memoranda realizovat stejně jako koneckonců každé ministerstvo. Ve vládní praxi je to běžně užívaný nástroj a různých typů memorand, která se podepisují ze strany ministerstev, je skutečně velké množství. ***