Pondělí 16. října 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Neautorizováno !

 

(pokračuje Jan Bartošek)

1.
Posouzení podpisu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky
pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia
na svrchovaném území České republiky

Prosím, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů tohoto bodu poslanec Pavel Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, paní a pánové, zde v té předrozpravě přednostních práv před zahájením této schůze - a já jsem rád, že program byl schválen, a všem, kdo pro něj hlasovali, děkuji. A vážím si i těch třech hrdinů, kteří hlasovali proti, protože ti budou zapsáni do historie, zcela určitě zlatým písmem, že nejdou s davem. Ale vzhledem k tomu, že tady padl dostatek slov jak v mém projevu, dvou projevech, tak v projevu pana předsedy, odkazuji na tyto dva projevy jako na úvodní slovo a nechám prostor k diskusi ostatním kolegyním a kolegům, kteří přednostním právem neslují, to znamená všem ostatním, kteří mají co sdělit ještě k té věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které eviduji dvanáct přihlášek. První vystoupí pan poslanec Okamura, připraví se pan poslanec Radim Fiala. (Hluk a výkřiky v sále.) Ještě než udělím slovo panu poslanci Okamurovi, s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Filip. Požádám vás o strpení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní a pánové, nebudu nijak zdržovat, měl jsem to jako faktickou poznámku k projevu pana předsedy vlády. Já se mu omlouvat nebudu. Protože kdyby mě dobře poslouchal, já jsem nemluvil o tom, že snad tady odkazuji jenom na vyjádření pana ministra Havlíčka. Já jsem reagoval na to, co on řekl v Senátu Parlamentu ČR. On řekl, že se zpátky k cínovým rudám dostaneme až v roce 2025. Čili nemám se za co omlouvat, nelhal jsem a měl by si uvědomit, co kde říká. Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji, a nyní tedy pan poslanec Okamura řádně přihlášený.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, na úvod mi dovolte jménem našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD, zdůraznit, že od počátku trváme na tom, aby těžbu lithia zajistila státní firma a veškerý zisk šel do rozpočtu ČR, tedy občanům ČR. Poté, co se provalilo, že stát přišel o kontrolu nad cínoveckým lithiem, probíhá přestřelka mezi hnutím ANO a ČSSD, kdo za to může.

Z toho, co zaznělo v předchozích projevech, je jasné, že právo na lithium fakticky získala malá skupina spekulantů, kteří teprve přemýšlejí, co s bohatstvím, které jim spadlo do klína, teprve udělají. Pan ministr vnitra chystá trestní oznámení na Ministerstvo životního prostředí. Jde o miliardy, a pokud jde o takové sumy, je třeba říct, že odpovědnost nese celá vláda. A to každá, která tyto miliardy tak hanebně promrhala.

Byla to předcházející vláda ODS, a hlavně vláda řízená panem Kalouskem, která v roce 2010 dala právo na průzkum lithia na Cínovci soukromé firmě, a to navzdory tomu, že pozemky a důl patří státní firmě.

Dovolím si malý citát generálního ředitele státní firmy Diamo. Cituji: "Když soukromník získá průzkumné území, má přednostní právo těžby on. Stát už do toho nemůže vstoupit. Když získá průzkumné území Diamo, může následně připravit varianty pro vládu, jak s tímto právem těžby nakládat. Vláda rozhodne, jestli bude těžit soukromá společnost, nebo státní podnik, nebo společně." Konec citátu ředitele státní firmy Diamo.

Stát naprosto nepochopitelným, zřejmě i zkorumpovaným rozhodnutím party složené z ODS a TOP 09 přišel o možnost rozhodovat, co se bude dít se strategickými surovinami na jeho území. Samozřejmě ani následující vláda lidovců, hnutí ANO a ČSSD se nijak nepokusila řešit problém s ukradeným lithiem, na který aktivisté včetně nás hnutí SPD po léta upozorňovali. Takže máslo na hlavě má všech pět těchto stran.

A je třeba říct, že po vytunelování OKD si pan Sobotka zapsal další gigantický zářez, a tím je stvrzení tunelu na Cínovci. ČSSD místo toho, aby se pokusila situaci řešit, tuto situaci na poslední chvíli, než odejde na povolební lavičku hanby, ještě zhoršila podepsáním memoranda. Bylo totiž zřejmé, že nová vláda se pokusí, tím mám na mysli novou povolební vládu, se pokusí s firmou, která má přednostní právo na těžbu, vyjednat lepší podmínky.

Ministr ČSSD, jehož jméno si ani nepamatuji, a znát ho ani nechci, tento ministr na poslední chvíli připravil memorandum, které je jak ušité pro případnou arbitráž, kdyby stát chtěl z nevýhodných dohod vycouvat.

Máme před volbami, a tato kauza je skutečně ukázkovým příkladem, který naprosto pregnantně dokládá, proč nevolit znovu ty, co tuhle zemi pomáhají tak okatě rozkrádat, a je jedno, zda je to jen prostá neschopnost a hloupost, anebo zkorumpovanost a spojení se zločinci.

Když tedy krátce zrekapituluji historii tohoto problému lithium, tak se na tom podílí TOP 09, ODS, lidovci, hnutí ANO a ČSSD. Tak či onak vy, dámy a pánové ze všech vládních stran současných i minulých, dlužíte občanům pěkných pár bilionů korun, a udivuje mě ta drzost, s kterou máte odvahu znovu a znovu vcházet do nových a nových vlád.

To co je teď potřeba, je v prvé řadě hluboký právní audit stavu z pohledu mezinárodního práva. Dále je třeba promyslet variantu, jak získat práva na těžbu zpět, nebo alespoň získat maximum z přírodního bohatství, které původně patřilo všem občanům ČR.

Stát má ze zákona dva poplatky z těžby, a to za stanovení dobývacího prostoru a za vydobytý nerost. Je tu možnost stanovit takové poplatky, které by mohly motivovat k tomu, aby soukromník přenechal těžbu zpět státu. A samozřejmě tak jako v případě solárních baronů je možné, aby Sněmovna stanovila speciální daň, která alespoň část výtěžku z lithia vrátí zpět občanům. A v neposlední řadě bych na místě pánů ministrů vnitra a spravedlnosti vybídl státní zástupce a policisty, aby urychleně začali šetřit možnou korupci, protože to, co udělal na poslední chvíli ministr průmyslu z ČSSD, není standardní jednání, a svým memorandem dal na poslední chvíli soukromé firmě silnou zbraň proti vlastnímu státu. To já považuji přímo za kriminální jednání, které je absolutně neslučitelné s pozicí člena vlády ČR, který má ve skutečnosti povinnost hájit primárně zájmy svého státu, tedy ČR.

Chtít to ale po vládě člověka, který pomohl vytunelovat OKD, je samozřejmě bláhové. Paradoxně to, že se jedná zřejmě skutečně o podvod a kriminální jednání, by mohlo zvrátit případné soudní spory ve prospěch ČR.

Na závěr mi dovolte navrhnout usnesení, o kterém bychom rádi tady ve sněmovně hlasovali, tzn. usnesení našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD, a to ve znění: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR žádá vládu ČR, aby těžbu lithia v ČR prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu ČR. V případě dalšího využití lithia je nutné podpořit projekty zajišťující jeho zpracování na území ČR podnikatelskými subjekty se sídlem na území ČR. Konec textu našeho usnesení.

Na závěr bych chtěl jenom dodat, aby případná politická konkurence nemohla kritizovat, že na hlasování o našem usnesení nebudu, tak já na něm pravděpodobně opravdu nebudu, protože jsem od 20.00 hodin v přímém přenosu České televize v předvolební debatě, takže předem se omlouvám. Pakliže se debata protáhne na déle než cca 45 minut, tak já nebudu moci o našem usnesení hlasovat, protože Česká televize předem upozornila, že nehledě na debatu o lithiu se musíme dostavit do předvolební debaty. Takže předem říkám, že my navrhujeme to usnesení ve smyslu, jak říkám, a znovu zdůrazňuji, že naše hnutí SPD trvá na tom, aby těžbu lithia zajistila státní firma a veškerý zisk šel do rozpočtu ČR, tedy občanů ČR. Ten obsah memoranda, co tady předvádí vláda a i její předchůdci, je pro nás absolutně nepřijatelné. A je to náběh na tunel a podvod století.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pro pořádek pouze v souladu s jednacím řádem opakuji: aby bylo o daném usnesení hlasováno, je důležité, aby zaznělo v podrobné rozpravě, jinak o daném usnesení není možné dát hlasovat.

Eviduji několik faktických poznámek. Nejprve přečtu omluvu. Dnes od 18 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan ministr vnitra Milan Chovanec z pracovních povinností v rámci resortu Ministerstva vnitra.

Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Šarapatka. Aha, dobře. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Dámy a pánové, jsem jeden z dvou set poslanců, kteří dostali důvěru deseti milionů našich občanů. Já tady nebudu rozebírat, jestli je memorandum dobré, nebo špatné. Mě tady štve, že bylo podepsáno o nás bez nás, za našimi zády. Bylo to uděláno tajně. A nebudu obviňovat jenom ministra Havlíčka, ale musel o tom vědět samozřejmě i premiér. A beru to jako pohrdání deseti miliony těchto obyvatel České republiky.

Dámy a pánové, lithium je nerost, který nám ulehčuje život, ale je tady další nerost, který je nutný k životu, a to je voda. Patnáct let voda patří, víceméně distribuční firmy patří cizím firmám, čili cizinci prodávají českou vodu Čechům a zisky tečou jinde. Vážení kolegové, necítíte tady paralelu? Já se bojím, že toto je první krok k další plíživé privatizaci našich nerostných surovin do cizích rukou. Kolegové, prosím vás, přemýšlejte. Přemýšlejte při hlasování, kdy budeme hlasovat o anulaci. Já i naše hnutí SPD tuto anulaci podpoříme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Korte s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo. Dobrý večer dámy a pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Za těch více než sedm hodin, co tady jsme, jsme několikrát slyšeli otázku, kdo za to může. Já myslím, že mám odpověď. Není to moje odpověď. Je odpověď... Tuto kardinální otázku rozřešila významná hanspaulská skupina Wooden Shoes ve své písni, jejíž refrén praví... Nebojte se, nebudu zpívat. (Poznámky z pléna. Řečník vyčkává.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Žádám poslance, abyste na sebe nepokřikovali. A prosím, pokračujte v projevu.

 

Poslanec Daniel Korte: Kdo za to může? Za všechno může pták Noh. Kdo jinej by za to moh. To je ta odpověď. A myslím, že i proto zde jsme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vaši faktickou poznámku. Prosím další v pořadí. Máte slovo. (Předsedající neuvádí jména řečníků.)

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Já budu skutečně faktický na rozdíl od kolegů. Ponechám zcela takové nesmysly, zaznělo to tady v úvodu od pana Okamury, o těch různých tunelech a loupežích a podobně. Ale jedna faktická věc. Tady se neustále omílá ty biliony, o které tady přicházíme. Jaká jsou fakta. Na Cínovci je 650 milionů tun zásob rudy, teoretických samozřejmě, které mohou obsahovat až 1,3 milionu tun lithia. Z toho můžeme vyrobit - teoreticky - 6,9 milionu tun uhličitanu lithného, což je vlastně produkt, který se obchoduje. Ten má teoretickou hodnotu 1,5 bilionu korun, ale ovšem jenom v případě, že by tam někde ležel na hromadě a že bychom k tomu přidali toho obchodníka a tam mu to na místě prodali. Protože ještě nikdo nevymyslel takový postup, který by měl nulové náklady na těžbu, nulové náklady na úpravu a ještě stoprocentní výtěžnost. Pokud to pan Okamura má, tak já ho tady vyzývám, a já ho navrhnu na Nobelovu cenu, protože to jinak není možné. Reálný zisk z těžby a z úpravy, který můžeme očekávat dle studie proveditelnosti, je pouze někde kolem 0,5 miliardy za rok. A jen tak ještě pro zajímavost, těch 650 milionů tun teoretických zásob, abychom je vůbec mohli vytěžit, tak na to bychom potřebovali při kapacitě 2 miliony tun ročně více než 300 let. To jenom pro úplnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji. Jenom pro pořádek, oslovujte pana poslance mým prostřednictvím.

Nyní vystoupí řádně přihlášený pan poslanec Radim Fiala a připraví se pan poslanec Jiří Hovorka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené dámy, pánové, vážený pane předsedající, než ještě dojdu k tomu, co vlastně chci dneska říct, i když vím, že už toho hodně bylo řečeno, dovolte mi, abych reagoval vaším prostřednictvím na kolegu Zemka. Přece je úplně jedno, kolik je tam milionů tun, je úplně jedno, kolik se z toho vytěží peněz a kolik z toho Česká republika bude mít. I kdyby šlo o jednu jedinou korunu, tak přece kolem toho nemůže být takový cirkus a musíme to dělat plánovitě a musíme vědět, co chceme a za čím jdeme.

A teď mi dovolte krátce k celé kauze. Podle mne je vždy důležité se ve věci memoranda zeptat na zásadní věci, na zásadní otázky. Za prvé, proč právě teď, a za druhé, v čím zájmu. Na první otázku je myslím jednoduchá a snadná odpověď. Právě teď, protože je několik dnů před volbami, neboť po volbách by se nemusel najít takový ministr, který by tuto lumpárnu znovu podepsal. Memorandum ve věci těžby a zpracování lithia je záležitostí, která vysoce překračuje odpovědnost jednoho jediného ministerstva. To není memorandum na téma kulturní výměny. Je to dokument, který řeší otázku zásadního nerostného bohatství České republiky v obrovské finanční hodnotě. A teď už ať je jakákoliv. Přestože tohle ví každý, byl tento dokument podepsán, a byl podepsán, jak nás část koalice informuje, bez vědomí české vlády.

Otázka druhá zní, v čím zájmu. Odpověď je opět jednoduchá. Rozhodně ne v zájmu České republiky. Tento dokument se ani ekonomickým zájmem České republiky totiž nezabývá. Zabývá se pouze ekonomickým prospěchem a zaměstnaností obce Cínovec. Tento dokument jednoznačně vyjadřuje situaci, kdy využití nerostného bohatství České republiky je v rukou nadnárodních zájmů. Kdo doposud měl iluze o postavení České republiky, tak si myslím, že je nyní musel ztratit. Jsme ekonomickou kolonií, která pracuje pro zisk nadnárodních společností a bank. A naše nerostné bohatství neslouží nám, ale je doslova prostřednictvím politických stran propachtováno v cizím, v něčím jiném zájmu.

Je třeba důrazně říct, že na základě memoranda vzniknou České republice škody i v případě, že toto memorandum bude - věřme všichni - novou vládou odmítnuto. Je nepochybné, že memorandum zakládá právní podklad pro případnou arbitráž proti České republice. Máme tedy jen dvě možnosti. Smířit se s tím, že zisk těžby lithia bude České republice uloupen, anebo riskovat arbitráž, která může a pravděpodobně bude velmi drahá pro Českou republiku. Za SPD mohu říci, že volíme druhou možnost. Česká republika si zisk z těžby lithia nesmí nechat ukrást. Pokud prohraje arbitráž na základě tohoto memoranda, musí za to nést hmotnou a trestní odpovědnost ten, kdo do této situace Českou republiku dostal.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Přečtu omluvy. Dnes od 18.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Jiří Běhounek a dnes od 19.30 z osobních důvodů se omlouvá z dnešního jednání pan poslanec František Adámek.

S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Zemek. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji, děkuji. Já musím opět reagovat. Jestli má být korunový zisk, nebo ne. Myslím, že účelem těžby je a vždycky byl zisk. Nikdo přece nebude těžit se ztrátou. A to ani ne stát. Přece proč by někdo těžil se ztrátou? A to, co je ten pravý přínos pro stát, to jsou pracovní místa. Ta návazná výroba, odvody na daních a na poplatcích a na odvodech z platů. Tam je to gros, co na tom můžeme vydělat. A o to se tady hraje. Kde bude ta následná sofistikovaná výroba, například výroba baterií. Na tom můžeme vydělat, ne na těžbě lithia. To je iluze. Jak už jsem to tady vypočítal, abychom získali ty biliony, museli bychom to těžit 300 let. A za 300 let už nikdo lithium chtít nebude, to už tady budou jiné technologie. To si prosím uvědomme.

A jenom kdybych ještě chtěl fabulovat nebo chtěl nějak spekulovat, komu je to ku prospěchu, tak například nadnárodní koncern Rio Tinto, který má zabrané ložisko na Jadaru v Srbsku, tak samozřejmě těm je trnem v oku, aby se tady těžilo a zpracovávalo lithium v Čechách. Proč taky? Oni si tam udělají ty výroby! Proč by tady platili, proč ty tady tolerovali nějakou konkurenci v Čechách? Kdybych chtěl tady fabulovat, tak bych řekl, že tady třeba kolegové jsou v žoldu tohoto koncernu. Ale neučiním tak, jako tady činí mnozí jiní jiné spekulace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, těžba nerostů v České republice trpí několika závažnými vadami, které dělají z republiky často Klondajk. Budoucí těžař vykolíkuje území a správce mu je poskytne za všimné, z něhož majitel suroviny, to je Česká republika, nemá téměř nic. Třebaže nerostné bohatství je jejím majetkem. V přímém přenosu to nyní sledujeme v otázce budoucí těžby lithia.

Hlavní otázkou je, a v memorandu vůbec není řešeno, proč se podepisuje s EMH, když licenci na průzkum získala česká společnost Geomet. Argumentuje se tím, že EMH je vlastníkem Geometu. Ale co se stane, když Geomet koupí někdo jiný? Pak ministr uzavře další memorandum s dalším majitelem firmy Geomet? Jaké jsou reference s podobnou těžbou společnosti EMH? Podle jejich webu nemají žádný jiný projekt. Proč je partnerem České republiky firma bez referencí s těžbou čehokoliv? EMH nedisponuje žádnými referencemi jakékoliv rudy, natož lithia. EMH nepředstavilo technologii zpracování cinvalditu. Vývoj technologie probíhá na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, Ústav kovových materiálů a korozního inženýrství, která není nikde na světě používána v průmyslovém měřítku. Co tedy vede k podpisu memoranda bez jakéhokoliv projednání 19 dnů před koncem funkčního období Poslanecké sněmovny?

Zásadní jsou v tuto chvíli otázky, kdo je skutečně společností, která získala licenci na těžbu, a jakým způsobem je vůbec možné případně zajistit to, aby co největší část výroby a zpracování skutečně zůstaly v České republice, a jak zajistit státu co největší podíl na zisku. Efektivní nastavení řešení, které by bylo pro stát výhodné, je podle mě otázka široké a dlouhé diskuse, která musí být nutně veřejná. Protože je celý problém komplikovaný, jeví se jako hodně zvláštní, že ministr bez diskusí podepíše dost důležitý dokument, který se celé kauzy týká, aniž by se věc otevřeně konzultovala ve vládě. Nebo ještě lépe, který by byl konzultován nejdříve ve Sněmovně. Byť tento dokument nemá úplně jasnou právní závaznost, je třeba mít na paměti, že u nás platí podle obecných právních předpisů tzv. předsmluvní odpovědnost, kterou lze soudně také vymáhat. V tomto případě tedy lze uvažovat i možnost potenciální arbitráže a zneužití memoranda ze strany soukromého subjektu, australské společnosti.

Snaha European Metals Holdings o zahájení arbitráže proti České republice podle Dohody mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic z roku 1991 se nedá zcela vyloučit. A těch příkladů z minulosti, kdy podobné dohody o ochraně investic byly využity a Česká republika musela zaplatit za arbitráže, ty příklady tady máme. A memorandum se výslovně v jednom ze svých článků na tuto dohodu o ochraně investic z roku 1991 odvolává. To je závažná věc.

Z dosavadní diskuse, která tady byla, z toho, co ministři přednesli, i pan premiér, mi vyplývá několik skutečností. Po dobu naší služby se nic zvláštního nestalo, memorandum není závazné. MPO se vymlouvá na Ministerstvo životního prostředí, že již nemohlo nic udělat, protože příslušná povolení Ministerstva životního prostředí k průzkumu už byla udělena. Ministerstvo životního prostředí se odvolává, že příslušná povolení vydali místně příslušní úředníci. Všichni se vymlouvají na platný horní zákon, že musejí postupovat v souladu se zákonem. Ale nikdo tady neměl zájem řešit změnu horního zákona. Přitom horní zákon byl několikrát v tomto volebním období ve Sněmovně. Novelizoval se v důležitých bodech v poslední době dvakrát. Tisk 731 ze dne 27. 6. 2012. Debata byla jenom o dělení poplatků mezi těžbou dotčenými obcemi, o sdílení výnosů se státem a o sanaci ekologických zátěží a fond rekultivace. Nikdo neviděl nic kromě uhlí a těžebních limitů. O problému se stanovením cen za strategické suroviny v tu dobu MPO zřejmě nevědělo.

Hospodářský výbor si pozval náměstka ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka. Měl přímo možnost ovlivnit poslance a změnit zákon. Ale v tomto smyslu nebyl podán žádný návrh.

Sazba úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % tržní ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů. Na základě pozměňovacího návrhu dvou našich kolegů, kteří zafixovali sazby úhrad na pět let, došlo k tomu, že sazby byly de facto zafixovány. Určitý obrat nastal až ve vládním usnesení ze 14. června 2017 o surovinové politice České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. To už bylo jasné, že se musí tato ložiska chránit a zajistit efektivní kontrolu nad těžbou i průzkumem ze strany státu. Vývoj cen na komoditních burzách v segmentech cenných surovin, jako tantalu, zirkonia, titanu, zlata, lithia, uranu, a chci zdůraznit rubidia a cesia, je velmi atraktivní. Ceny čistých surovin jsou běžně dostupné na internetu. Cena doprovodných kovů rubidia a cesia je vyšší než u lithia a dále roste. Ale o těchto dalších prvcích se nemluví ani v memorandu a ani zde to příliš nezaznělo.

Další věc. Společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ miliardáře a filantropa Karla Janečka, dostala od báňského úřadu poslední povolení k těžbě lithia z odkaliště v krušnohorském Cínovci v říjnu 2016. Státní podnik Diamo to prodal za směšnou cenu. Odkaliště lithium za dvě miliardy. V současné době je zmapován výskyt rubidia a cesia ve frakcích získaných velikostním tříděním z hal zbylých po těžbě wolframu. Společnost European Metals vlastní 100 % projektů lithium Cínovec v České republice prostřednictvím své stoprocentní dceřiné společnosti Geomet. Cínovec je historický důl, který obsahuje významný nerozvinutý zdroj lithia a cínu s vedlejším produktem wolframu, rubidia, skandia, niobu, tantalu a potaše. Společnost se ve své výroční zprávě chválí získáním kontroly nad nalezištěm na Cínovci, přiznává, že ví o těchto bonusech. Připraví se vystrojení důlního díla, postaví se drticí linky a tisíce tun projdou separačními procesy. Získá se i to, o čem se dnes ani nemluví.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, podpořte prosím usnesení, které navrhuje klub KDU-ČSL, které zaváže vládu a dá doporučení nové Sněmovně, jak se postarat o zisk pro Českou republiku. A ten opravdu nemusí být jenom zanedbatelný. Vytvořme státní fond budoucnosti tak, aby výtěžky z nerostného bohatství byly ukládány na speciální účet a používaly se poté na strategické cíle, které mají dlouhodobý význam pro prosperitu a stabilitu České republiky. Nejsme rozvojovou zemí v chudé Africe spravovanou prodejnými kmenovými náčelníky. Jsme národním společenstvím s dlouhodobou tradicí. Prokažme i tímto způsobem, že chápeme, co je společné dobro.

Já bych, protože to tady nezaznělo, poprosil ještě o odpověď na dvě otázky. Za prvé, proč bylo nutné podepsat memorandum tak krátce před volbami. To bych chtěl slyšet od pana ministra, příp. od pana premiéra. A ta druhá otázka je, jak se stanovila cena za vydobytý nerost, protože víme, že ta cena je velmi nízká, protože je vlastně za koncentrovaný vytěžený materiál.

To jsou moje věci a znovu doporučuji přijetí usnesení, které navrhuje klub KDU-ČSL. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Než budeme pokračovat v projednávání, je důležité určit zpravodaje. Vzhledem k tomu, že první vystupující byl pan poslanec Okamura, ten odešel, tak jako další přihlášený byl pan poslanec Radim Fiala. Vidím, že souhlasí, ale v souladu s jednacím řádem musíme odsouhlasit to, že je zpravodajem.

Já tedy přeruším jednání Poslanecké sněmovny na dvě minuty a požádám, abyste, předsedové klubů, zavolali poslance, abychom dali hlasovat o zpravodaji.

 

(Jednání přerušeno od 18.41 do 18.44 hodin.)

 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel. Já vás požádám, abyste zaujali místa ve svých lavicích, aby skrutátorky a skrutátoři mohli počítat, kolik je nás v sále. (Po chvilce.) Já vás tedy poprosím, zaujměte svá místa. A požádám vás, abyste zvedli ruce, aby bylo možné spočítat, kolik je poslanců a poslankyň v sále. (Sčítá se.) Přítomných poslanců poslankyň a poslanců je 87, kvorum je 44.

 

Já tedy dám hlasovat, aby zpravodajem tohoto tisku se stal pan poslanec Radim Fiala. Kdo je pro tento návrh, zvedněte ruku. (Sčítání.) Kdo je proti návrhu? Prosím, můžeme počítat.

Výsledek hlasování (číslo 5) je, že pro návrh 87 poslankyň a poslanců, proti nikdo. Požádám pana poslance Radima Fialu, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.

 

S faktickou poznámkou jsem měl zde přihlášeného pana poslance Benešíka. Je přítomen. Prosím, máte slovo.

S faktickou poznámkou jsem měl zde přihlášeného pana poslance Benešíka. Je přítomen. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Dobrý večer, dámy a pánové. Přihlásil jsem se s faktickou poznámkou, protože jsem neměl jinou možnost. Poslouchal jsem tu diskusi předtím a přišlo mi, že když všechny kluby kromě klubu KDU-ČSL podpořily návrh před nějakými měsíci, který šel na ruku těžařům tak, aby měli zafixovanou cenu na pět let, tak to tady někteří bagatelizovali. To si nezaslouží bagatelizaci. To je velmi důležitá záležitost. A pokud tady máme tolik obránců českého národního bohatství, které si tu obranu zaslouží, tak by také volič měl vědět, že když dojde na skutečné hlasování o skutečném zákonu, nejde na ruku těžařům, ale hájí zájmy českých voličů. A v tomto případě to byla pouze a jenom KDU-ČSL. Nikdo jiný. Všichni si můžete tu sjetinu hlasování přečíst. Od Tomia Okamury přes ODS, TOP 09, ČSSD, ANO a KSČM - všichni podpořili pětiletou lhůtu, po kterou se žádné ceny nemění. Já bych toto nebagatelizoval. Věřím tomu, že všichni to budou dělat, protože prostě mají máslo na hlavě. KDU-ČSL máslo na hlavě nemá, proto si to může dovolit nahlas říct. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Kučera, potom pan poslanec Zemek. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Tak tomu se říká střelit se do vlastního kolene v přímém přenosu, pane kolego Benešíku prostřednictvím pana předsedajícího. Chci upozornit, že to byla právě KDU-ČSL, která šla na ruku těžařům a podpořila prolomení limitů těžby v České republice. Byli to lidovečtí ministři, kteří podpořili prolomení limitů těžby a šli na ruku těžařům. A byli to právě lidovečtí ministři ve vládě ANO, ČSSD a KDU-ČSL, kteří podpořili snížení poplatků za lithium v úhradové vyhlášce, která se stanovuje nařízením vlády. Byla to vaše vláda. Vy jste byl součástí té vlády, resp. vaše strana. Tak tady prosím neříkejte kdo co, kdo jde komu na ruku. Protože jestli je někdo zodpovědný za současný stav, tak je to současná vláda. A vy jste její součástí, pane kolego Benešíku prostřednictvím pana předsedajícího. Vy a vaše strana lidová. (Ojedinělý potlesk z TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji další faktické poznámky: nejprve pan poslanec Zemek, pan poslanec Benešík, pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji. Nechci hodnotit, kdo pro co hlasoval. Já jsem tedy pro to nehlasoval, protože jsem členem toho výboru. Nicméně když si uvědomíme, že pokud by ta společnost teoreticky dostala povolení k těžbě, tak než by zahájila, tak to bude trvat asi tak těch pět let. A pak už to můžeme změnit. Takže se tady dohadujeme úplně o nesmyslu. Proč se tady dohadujeme? To je nesmysl prostě. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Tak to spojenectví je evidentní. Já o koze, pánové o voze. Já se bavím o zákonu jako takovém. Samozřejmě ta pětiletá lhůta neplatí zdaleka a jenom pro lithium. To platí úplně pro všecko. A proč tady někdo má mít garantovanou cenu a podmínky pět let? A u toho to lithium je pouze a jenom lakmusový papírek, kdy vidíme, že v průběhu času během měsíců nebo možná málo let, rozhodně do pěti let, se cena těchto surovin mění. A to, že toto hlasování bylo samozřejmě výhodné pro těžaře a nikoli pro Českou republiku a daňové poplatníky, je evidentní. A to, že na mě teď útočí pánové z jedné a ze druhé strany, to jsem samozřejmě čekal. Já mluvím o hlasování v Poslanecké sněmovně, nikoli na vládě. A proto říkám, jeden o koze, druhý o voze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan ministr Jurečka. Připraví se pan poslanec Opálka a další. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Krásný dobrý večer. Nechtěl jsem hovořit, myslím si, že diskuse byla košatá, ale musím říct, že pan poslanec Kučera mě k tomu vybídl, protože já jsem jednoznačně přesvědčený, že právě i to hlasování o fixaci na pět let bylo jedno z hlasování, kde se testovalo, jak kteří poslanci vnímají hájení národních zájmů tohoto státu. Protože se to netýká, jak teď řekl pan poslanec Benešík, jenom lithia, ale mnoha dalších nerostů, které se těží v České republice. A fixovat poplatky na pět let v situaci, kdy komoditní trhy se poměrně výrazně mohou měnit, mi nepřijde zodpovědný přístup zákonodárců, kteří se tady teď bijí v prsa, že chtějí hájit zájmy tohoto státu.

Já jsem byl jedním z pěti poslanců v této Sněmovně, který tedy hlasoval úplně zcela jednoznačně otevřeně proti, a tehdy jsem i vystupoval a upozornil jsem vás v diskusi na to, že toto hlasování na fixaci pěti let není zodpovědným hlasováním.

A k panu poslanci Kučerovi prostřednictvím pana předsedajícího, když nás tady obviňoval, vládu, že jsme prolomili limity a kde hájíme národní zájmy. No my jsme je prolomili pouze u jednoho jediného dolu s fixací 500 metrů od obydlí. A podívejte se, pane poslanče Kučero prostřednictvím pana předsedajícího, komu ten důl patří. Ten důl patří ČEZu, který je většinově vlastněn českým státem. Takže i my v tomto případě, kdy to rozhodnutí nebylo jednoduché, tak nakonec ve svém důsledku to bylo rozhodnutí, které bylo v zájmu tohoto státu, pokud se bavíme o finančních výnosech z té těžby.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Jako další je pan poslanec Opálka, připraví se pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, byly tady skoro všechny politické kluby nařčeny, že jsme šli na ruku těžařům proto, že jsme prodloužili nebo stanovili lhůtu pět let. Víte, to jsou dvě různé záležitosti. Poplatek, který není v našich silách, a potom perspektiva těžaře, který musí investovat a který musí mít také určitou jistotu. Řekněte mi obor, kde se pronajímá nejenom těžba, ale i cokoli jiného z roku na rok. Myslím, že tam byste potom asi těžko hledali partnera k nějaké smlouvě a uzavření. Nemíchejme ty dvě věci dohromady. Ony totiž spolu nesouvisí. Ten průser je na té straně, který udělala vláda s tím snížením toho poplatku. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Ač nerad, tak musím souhlasit s mým předřečníkem z komunistické strany, jelikož v tomto případě měl pravdu.

A k mým kolegům ze strany lidové, tak o tom, jak kdo běží či nabíhá či podporuje těžaře, tak bych chtěl připomenout, jak oni v těch inkriminovaných hlasováních v té novele horního zákona hlasovali o tom, kolik peněz má zůstat v regionu. Připomenu, že jsem podával pozměňovací návrh, aby poplatek za vydobytý nerost byl rovnoměrně rozdělen mezi obec, kraj, na který má zásadní dopady právě těžba, ať už je to těžba uhlí, ať už je to těžba lithia, či čehokoli jiného, a státní rozpočet. Obec, kraj a státní rozpočet. Proti tomuto usnesení, proti tomuto návrhu hlasovali poslanci ze strany lidové, pane kolego Benešíku prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste vzali peníze z Ústeckého kraje. Byli jste to vy, kteří jste vzali peníze z Ústeckého kraje, z toho hnědého uhlí, z toho lithia, které se tam bude těžit, a pustili jste je do státního rozpočtu a budete tím živit ty státní úředníky, o které jste navýšili během vaší vlády počty. Takže díky vám nebude mít Ústecký kraj peníze, budou tam negativní dopady těžby a peníze půjdou do státního rozpočtu, kde ho projíte, tak jak jste ho projídali celé čtyři roky. (Ojedinělý potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já jsem žádné peníze žádnému kraji nevzal. Já jsem hlasoval víceméně pro rozpočtové určení daní například obcím, které tvoří ty kraje. A tam se přidává.

A jinak mě nepřekvapuje, že TOP 09 a KSČM tady souzní. Já jsem to zažil jako člen KDU-ČSL v roce 2006, kdy současný předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, tehdejší předseda KDU-ČSL, navrhl vládu s podporou komunistů. Proto taky v čele KDU-ČSL skončil. Pánové, možná tady máte dělostřeleckou přípravu na něco podobného, ale nás z té diskuse opravdu vynechte. Děkuji. Spolupráce bývalých členů KDU-ČSL, dneska v TOP 09, a KSČM je pro nás už dávno minulostí. Ti lidé jsou v TOP 09, nikoliv KDU-ČSL.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přát vám hezký dobrý večer je trochu protimluv, ale hezký dobrý večer. S další faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Po něm pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Michal Kučera: Já jsem si ještě donedávna svého předřečníka pana poslance Benešíka vážil pro jeho rozvahu. To, co tady v tuto chvíli předvedl, to skutečně není ani populismus, to je vrchol trapnosti. Je mi líto, pane kolego Benešíku prostřednictvím pana předsedajícího, že se k něčemu tak nízkému snižujete. Já jsem tady říkal celkem jasná fakta, kdy jste hlasovali proti zájmu kraje, kdy jste hlasovali pro těžaře, a jsou to naprostá fakta. Vy tady vytahujete pocity a nějaké historické zkušenosti. Je mi vás velmi a upřímně líto. Skutečně nechápu, jak se můžete k něčemu takovému snižovat, jak se můžete snižovat k nějakým osobním útokům. Toto je všechno z mé strany ve věcné rovině. Prosím pěkně, pokud jste nehlasovali pro usnesení, že Ústecký kraj nemá dostat peníze, tak to prosím vyvraťte. Myslím si, že to všichni vidí. Hlasovali jste jak vy, tak samozřejmě většina poslanců vládní koalice. Jestli jste nehlasovali na vládě pro to, že se mají snížit poplatky za lithium. (Hlasy ze sálu.) Hlasovali jste, ano, tak to prosím vyvraťte, pokud ne, a postupujte věcně. A vy tady taháte nějaké historické zkušenosti.

Je mi vás skutečně líto, pane poslanče Benešíku, samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Fiedler, po něm pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nechtěl jsem vystupovat s faktickou poznámkou, ale debata přede mnou mě k tomu přivedla. Jestli jsem to pochopil správně, tak zástupcům KDU asi vadí, že poplatky, kde, jak jsme tady slyšeli několikrát, oni přispěli k hlasování, že byly sníženy, tak vám vadí, že to je pouze na pět let. Vy jste to asi chtěli na delší dobu. Jak tomu máme rozumět? A když už jsme u problému, že tahle schůze se koná nyní čtyři nebo pět dní před volbami, ona se mohla konat mnohem dříve, protože jsem navrhoval bod jednání schůze Poslanecké sněmovny Informace vlády k těžbě lithia poprvé 27. června letošního roku. Samozřejmě hlasy vládní koalice, to znamená včetně KDU a včetně pana poslance Benešíka, který hlasoval proti, abychom se tím zabývali. Obdobné to bylo 11. července, kdy strany vládní koalice opět přehlasovaly můj návrh o tom, abychom se tématem lithia zabývali, řekněme, zavčas, než bylo podepsáno jakési memorandum, kde jsme se doteď nedozvěděli, proč bylo podepsáno.

Kolegové, sáhněte si do vlastního svědomí, jak jste hlasovali. Mám tady snad číst, jak kdo hlasoval? Strany vládní koalice odmítly, abychom se již dříve zabývali tématem lithia. To je ta pravda. Nehrejte tady dnes tu komedii s voliči před volbami!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera. Měl jsem tady připomínku. Prosím, k faktickým poznámkám se hlaste písmenem F. Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem jenom na margo pana předsedy klubu TOP 09 Kučery chtěl říct to, že jsem tady neříkal žádné své dojmy. Já jsem tady mluvil na základě skutečnosti z roku 2006. Tak to prostě bylo. Není to můj dojem, je to prostě skutečnost, která je jednoduše dohledatelná. Vím, že pro TOP 09 je poměrně složité toto překousnout, protože Miroslav Kalousek je předsedou TOP 09 v současné době a největším komunistobijcem v České republice. V roce 2006 jsme si to mysleli v KDU-ČSL taky, to bylo zhruba do voleb, poté jsme zjistili, že to tak opravdu není. Vím, že je to pro vás těžké. Pro mě osobně to bylo tehdy těžké také. Já jsem se s tím musel vyrovnat, vyrovnal jsem se s tím. Věřím tomu, že se s tím vyrovnáte také, prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Vidím, že tady se pan kolega Benešík skutečně rozhodl spáchat politickou sebevraždu. Skutečně nemohu komentovat, co se mohlo stát v roce 2006, kdyby se to stalo, jelikož se to nestalo. Ale co mohu skutečně komentovat, je to, že je to pan poslanec Benešík a jeho strana lidová, která prolomila lustrační zákon a která poprvé v historii od roku 1989 umožnila posadit na křeslo ministra, dokonce ministra financí, člověka bez lustračního osvědčení a která je ve vládě s člověkem, který je pravděpodobně agentem StB, člověkem, který ne pravděpodobně, ale který je trestně stíhaný. S tímto člověkem, pane kolego Benešíku prostřednictvím pana předsedajícího vládne strana lidová. Že se nestydíte!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla zatím poslední faktická poznámka. Nyní řádně přihlášená do diskuse paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Dobrý večer, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové. Pokusím se být co nejstručnější, protože souhlasím s tím, co zde řekl předseda klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura o tom, že máme pocit, že to je více než co jiného předvolební mítink, a není v mém zájmu ho nějakým způsobem prodlužovat. Nicméně dosavadní průběh, zejména úvodní slova, k nimž jsme se ti, kteří nemáme přednostní právo, neměli možnost vyjádřit ani faktickou poznámkou, mě přiměla k tomu, že jsem si několik faktických poznámek napsala. Jsou čtyři a slibuji, že to nebude dlouhé.

Nejprve otázka, která se zde často zmiňuje, o tom, jak je možné, že to memorandum bylo podepsáno pouhých deset nebo čtrnáct dnů před volbami, jako otázka, která se ukazuje, že je na tom celém ta nejzávadnější. Já bych chtěla připomenout jako pamětník, že jsme zde měli v roce 2010 schůzi Poslanecké sněmovny, která byla jeden jediný pouhý den před volbami. Ta schůze byla prolobbována proto, aby bylo přehlasováno veto prezidenta republiky, tehdy Václava Klause, a to proto, aby podíl biosložky v benzinu a naftě se zvýšil už od června toho roku. V květnu byly volby, už od června se měla zvýšit tato složka. Citace z Hospodářských novin z 28. května 2010 zní takto: "Podařilo se to prolobbovat jeden den před volbami a slaví při tom i největší zemědělec v Česku, miliardář Andrej Babiš, jehož Agrofert produkuje nejen řepku, i obilí pro biosložky, ale také bionaftu sám vyrábí." Komentář pokračuje takto: Prezident Agrární komory Jan Veleba popisuje následovně celou akci, jak se to tedy mohlo stát, že se jeden pouhý den před volbami Sněmovna sešla a udělala tak závažný rok. Popisuje ji takto: "Byl to standardní postup. Rozeslal jsem dopisy šéfům našich regionálních komor, aby se spojili s poslanci ve svých regionech. Sám jsem některé také oslovil, například místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, a tentokrát byla i velká součinnost s Agrofertem. Komunikoval jsem s Babišem a vím, že i on všemu věnoval mimořádné úsilí. I sám Andrej Babiš na rozdíl od drtivé většiny jiných podnikatelů o lobbingu mluví otevřeně. Ano, lobboval jsem za biopaliva, volal jsem třeba některým poslancům. Nebojím se říkat své názory nahlas."

Závěr tedy zní takto. Jestliže jeden den před volbami to, co sloužilo byznysu pana tehdy jenom podnikatele Andreje Babiše, bylo v pořádku, že se to odehrálo jeden den před volbami, najednou memorandum, které je podepsáno, a rozhodně memorandum je úplně něco jiného než zákon, bylo podepsáno 14 dní před volbami a je to v nepořádku. Čímž se nezastávám memoranda. Nejsem právník, neumím posoudit veškeré aspekty a to, co z toho může plynout pro Českou republiku. Od toho je vláda, tato dokonce bude ještě úřadovat do té doby, než bude jmenována nová vláda, a má tedy relativně ještě nějaký čas na to, aby si právní stanoviska opatřila a rozhodla o krocích, které můžou odvrátit případná rizika. Ale ten závěr je jasný. Jestliže to jednou Andreji Babišovi sloužilo k dobrému, nemůže to podruhé napadat jako něco, co je úplně nemorální.

Druhá poznámka, k memorandu samotnému. Já jsem poslouchala, jak tady nejenom Andrej Babiš, ale také pan Faltýnek mluví o tom, že to asi nebude jenom tak, že by přece ministr průmyslu a obchodu nepodepisoval něco, co je tzv. o ničem, co je jenom takový prázdný papír, k ničemu nás nezavazuje. A tak jsem se podívala na dokument, který zveřejnil slovenský Ústav paměti národa, který zveřejnil seznam dokumentů vztahujících se teď k té soudní při, o níž zatím v posledním aktu rozhodl Ústavní soud Slovenské republiky, a tady je seznam dokumentů, které byly podepisovány s panem tehdy inženýrem Andrejem Babišem. Je tam první návrh na získání ke spolupráci, druhý dokument zpráva o získání ke spolupráci, třetí lustrační list, čtvrtý závazek ke spolupráci, páté memorandum. Pak to končí, až patnácté je vyhodnocování tajné spolupráce, mezitím je něco jako ustanovka, což je v tom tehdejším žargonu asi něco, že se tedy ustanovili a dohodli. Ale to memorandum jako pátý dokument znamená, že být předsedou vlády, tak bych nebrala na lehkou váhu slova pana bývalého ministra financí o tom, že to asi nebude jen tak o ničem, protože kdo jiný by měl vědět, že podpis memoranda něco závažného znamená.

Třetí poznámka. K těm memorandům obecně. Vzpomínám si, když tady byl čínský prezident a na Pražský hrad chodili jako na orloji jednotliví ministři české vlády a tam slavnostně podepisovali desítky memorand. Nikdo pořádně nevěděl o čem, dokonce pan ministr kultury tehdy sděloval médiím, že se dozvěděl, že se na Hradě podepisují za oblast kultury nějaká memoranda, ale že on sám s nimi není seznámen a neví o nich nic. Takže jestliže na jedné straně platí kritika, že vláda nebyla informována ve věci memoranda o lithiu, tak já bych chtěla vědět, která všechna memoranda během uplynulých čtyř let vláda přijala. Já myslím, že na obraně byla také podepisována nějaká memoranda. Docela by mě zajímalo, kdyby zde vystoupili jednotliví ministři a řekli, kolik jakých memorand jejich resort během těch čtyř let podepsal. Dali bychom si to na jednu stranu, na druhou stranu to, co podepsali slavně před Číňany na Pražském hradě, a zjistili bychom třeba, i o jaké sumy jde, a jestli tedy se stalo nyní něco úplně mimořádného. A znovu říkám, nejsem tady jako arbitr pana ministra Havlíčka, je to určitě pochybení celé vlády a pana ministra životního prostředí také. Jestliže říká, že ten dopis nebyl dobře, že se na něj podíval a svému úředníkovi řekl, že takhle to odejít nemůže, tak já se ale zeptám: A co dál? Pan ministr životního prostředí jistě, když zjistil, že je to všechno tak strašně špatně a tak rizikové, tak o tom informoval svého předsedu vlády. Nebo ne? Neřekl mu, že mu byl předložen nějaký podpis, nějaký návrh a že jemu se zdá, že je to tedy naprosto vážné, plné rizik, a proto varuje, proto buší na vrata, proto se dovolává honem rychle mimořádného jednání vlády, proto prostě navrhuje nějaké kroky? No neudělal vůbec nic. Teď tady silácky vystupuje.

Poslední poznámka, mluvila jsem o tom již v tom úvodu, týká se kolegů z KDU-ČSL. Když tady mluvili o tom, jak oni zachránili v tom horním zákoně - nebo oni byli jediní, ale my všichni ostatní jsme přispěli k tomu, že tady ty těžební společnosti zvítězily, tak já bych jim chtěla říct na ty velmi zásadní otázky, když pan Mihola tady říká: Budete, doufám, o svém hlasování referovat vašim příznivcům? Pan místopředseda Sněmovny Bartošek: Srovnejte si to ve svém svědomí sami. Vždyť Babiš je podezřelý nejenom z morálního selhání. - No tak to ví pan místopředseda až teď, že je z toho podezřelý? A věděl to v době, kdy hlasoval pro to, že ministři nemusí disponovat čistým lustračním osvědčením? Budete, vážení kolegové z KDU-ČSL, o svém hlasování, doufám, referovat na setkání s vašimi příznivci. A doufám, že si to taky budete srovnávat ve svém svědomí.

To bylo několik mých poznámek, dámy a pánové. Myslím si, že schůze čtyři dny před volbami nemůže přinést žádný rozumný závěr. Přijela jsem na ni, protože je to moje povinnost, jsme placení poslanci a náš volební mandát trvá, a tudíž svou práci musíme odvádět, ale nemyslím si, že tu věc, která je zpolitizovaná, vyhrocená, toto naše jednání, ať už přijme jakýkoli závěr, někam rozumně posune. Je mi velmi líto, že se tohleto divadlo odehrává.

Děkuji vám všem za pozornost a doufala bych, ale to si netroufám říci ani s mírnou jistotou v hlase, že po volbách může být situace lepší. Obávám se, že nikoliv. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Pan ministr Jurečka se omlouvá dnes od 19.00 hodin z pracovních důvodů. Nyní s přednostním právem pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já se nesmírně omlouvám, že vás tři minuty zdržím mimo téma, ale prostě nemohu nereagovat na naprostou hanebnost, kterou tady pronesl pan kolega poslanec Ondřej Benešík, když řekl, že jsem musel v KDU-ČSL skončit poté, co jsem v roce 2006 vyjednával s předsedou Paroubkem o podpoře komunistů. Chtěl bych vám říct, nikdy bych nevěřil, že to může říct zrovna on, který v té době byl aktivním politikem.

Výsledkem mého vyjednávání tenkrát, a je to v otevřených zdrojích dohledatelné, nebyla vláda ČSSD a KDU-ČSL s podporou komunistů, ale byla to středopravá Topolánkova vláda, kde jsem měl tu čest být ministrem financí na žádost předsedy Topolánka i na žádost své tehdejší strany KDU-ČSL, a zastával jsem funkci až do pádu Topolánkovy vlády, včetně toho, že jsem jako ministr za KDU-ČSL byl předsedou Rady ministrů financí Evropské unie. Neznám žádnou politickou stranu, kde člověk musí skončit tak, že se stane ministrem financí a vykonává tu funkci po celou dobu mandátu té vlády. V roce 2009 jsem řady KDU-ČSL opustil ne proto, že jsem v roce 2006 o něčem vyjednával, ale proto, že jsem ztratil naději, že moje strana bude stranou křesťanskodemokratickou, protože se prostě trvalo na tom, že to budou socialisté chodící do kostela. Že poté, co jsem založil TOP 09, si KDU-ČSL vytvořila vlastní legendu o důvodech mého odchodu z KDU-ČSL, je prostě jejich věc a já jim to nezazlívám. Nicméně celá tehdejší strana věděla, proč jsem to udělal, premiér Topolánek věděl, proč jsem to udělal, a právě proto mě požádali, abych byl ministrem financí v té vládě, která kromě jiného také díky tomu vznikla.

Když mě dnes z toho osočují estébáci nebo novináři, kteří v té době chodili do základní školy, tak to ještě pochopím a už o tom ani nemluvím. Když mě z toho osočují členové lidové strany, kteří v té době už byli aktivními politiky a dobře si pamatují, jak to bylo a proč to bylo, tak je to hanebnost a já se proti této hanebnosti chci veřejně ohradit, když byla veřejně vyřčena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já jsem byl tady nařčen z hanebnosti. Já jsem čtyři roky tady o Miroslavu Kalouskovi nemluvil. Mluvil jsem o něm až dnes. V roce 2006 jsem byl členem krajského výboru KDU-ČSL. Vyhodnoťte si sami, vy, co jste v politických stranách, jak moc je to nebo není vlivná funkce. Neřekl jsem tu, na tom si trvám, nebo pokud náhodou stenozáznam ukáže jinak, tak to teď opravuji, že Miroslav Kalousek odešel z KDU-ČSL v roce 2006. Miroslav Kalousek, a to jsem řekl opakovaně, byl nucen odejít z postu předsedy KDU-ČSL v roce 2006. To, že v době, kdy byl členem KDU-ČSL, budoval jiný projekt, to je také pravda, ale to už je samozřejmě jeho věc. Já jsem tuto diskusi samozřejmě vyvolat nechtěl. A o tom, že členové KDU-ČSL minimálně na té krajské úrovni, tak jak jsem byl já, věděli o tom, jaká je pravda, že s někým vyjednává nebo nevyjednává... Já vám řeknu na rovinu, my jsme měli informaci o tom, že je ochotný podpořit vládu KDU-ČSL, sociální demokracie s podporou KSČM. Proto jsme vyzvali ve Zlínském kraji Miroslava Kalouska k odstoupení, což nakonec k tomuto výsledku vedlo.

Já nevím, jakou hanebnost jsem řekl, podle mého názoru vůbec žádnou. Já jsem popsal věci tak, jak byly. A zajímavé je, alespoň u vás asi ve stranách a v hnutích to chodí tak, že si vybíráte na post ministrů ty lidi sami z vlastních řad, popřípadě sáhnete po nestraníkovi. Pro mě je zajímavá informace, že Miroslava Kalouska jako člena KDU-ČSL si za ministra financí vybral předseda ODS a designovaný předseda vlády Mirek Topolánek za ODS. To je pro mě opravdu novinka. (Předsedající: Čas!)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. A dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Josef Hájek, připraví se pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já se zase trošičku vrátím k tématu dnešní schůze, protože dnešní mimořádná schůze Poslanecké sněmovny je svolána k posouzení podpisu ministra průmyslu a obchodu České republiky pod memorandem s australskými těžaři k těžbě lithia na svrchovaném území ČR. Rizika, která tento podpis pana ministra Havlíčka přináší pro Českou republiku, jsou zmiňována v řadě komentářů ekonomů i politiků a předpokládám, že se o nich ve svých vystoupeních budou ještě zmiňovat i další řečníci.

Pan ministr Havlíček nastoupil do své ministerské funkce 4. dubna tohoto roku a již za dva měsíce, přesně 14. června, vláda na jeho návrh, jeho Ministerstva průmyslu a obchodu, schválila dokument nazvaný Surovinová politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu je uvedeno, že tímto dokumentem byl završen proces aktualizace české státní surovinové politiky probíhající průběžně od roku 2012, přičemž vlastní schvalovací proces trval téměř rok a půl. Ministerstvo průmyslu a obchodu v této souvislosti dále uvádí, že tato aktualizace surovinové politiky ČR byla zpracována - cituji - "s ambicí vytvořit koherentní strategii pro období následujících 15 let, která vytyčí mantinely pro využívání nerostných surovin jak z domácích, tak i zahraničních zdrojů". Konec citace.

V této souvislosti mě zajímalo, jakou strategii a mantinely vytyčilo MPO pro těžbu a zpracování lithia na nejbližších 15 let. V 76stránkovém dokumentu surovinové politiky České republiky je tzv. hi-tech surovinám věnováno slovy dvacet řádků, z toho lithiu čtyři řádky, které si dovolím odcitovat. "V současnosti lze již registrovat zájem soukromých investorů o některé lokality. Jako příklad perspektivní hi-tech suroviny s potenciálem na území ČR lze uvést lithium, které se v ČR nachází především v Krušných horách. V prostoru Cínovce a okolí bylo v minulosti identifikováno kolem 300 mil. tun rud se zvýšenými obsahy lithia." Konec citátu a konec všeho, co je v této zprávě o lithiu zmíněno.

Jestli tedy toto je koherentní strategie státu na zužitkování lithia na nejbližších 15 let, tak se nedivím, že jsme v oblasti nerostných surovin banánovou republikou. Náš stát ve velké míře ztratil kontrolu na trhu s vodou. V případě hnědého uhlí byly zisky z těžby použity na zprivatizování Mostecké uhelné společnosti, nikoliv ve prospěch občanů a daňových poplatníků. V případě černého uhlí byl scénář podobný jako v Mostecké uhelné, pouze s tím rozdílem, že se podařilo Bakalovi ze společnosti OKD vytunelovat podstatně vyšší částky.

V této souvislosti je dobré si připomenout a položit si otázku, jaká politická reprezentace zastupovala stát v době, kdy se privatizovala Mostecká uhelná či OKD. Odpověď je jednoduchá: vždy u toho byla Česká strana sociálně demokratická. Když jsme zde na půdě Poslanecké sněmovny devět měsíců projednávali nevýhodnou privatizaci OKD, tak nám pan premiér vysvětloval, že neměl jinou možnost než odprodat 46procentní podíl státu, protože stát díky divoké privatizaci ztratil majoritu v OKD. O tom, jestli tento 46procentní podíl státu na společnosti OKD byl prodán pod cenou, by měl rozhodnout soud někdy v průběhu ledna příštího roku, nicméně desítky miliard, které z OKD vytuneloval Bakala, se už do České republiky bohužel nikdy nevrátí.

Dnes jsme se zde sešli na mimořádné schůzi, abychom dle mého názoru zabránili opakování scénáře, který by mohl naše občany připravit o profitování z těžby a zpracování našeho nerostného bohatství, v tomto případě lithia. Podpis memoranda o porozumění mezi MPO a European Metals Holdings Ltd. v oblasti těžby a zpracování lithia vyvolal k tomuto tématu celospolečenskou diskuzi a to je z mého pohledu dobře. Kdyby tato diskuze nebyla spuštěna, tak by se občan nedozvěděl, že firma, se kterou MPO podepsalo memorandum, má sídlo na Britských Panenských ostrovech, to znamená v daňovém ráji, kde je nulová daň ze zisku. Občané by se rovněž nedozvěděli, že akcionáři této australské společnosti jsou ve velké míře anonymní. Daňový poplatník by se také asi nedozvěděl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu pro komoditu lithium stanovilo poplatek za vydobytý nerost ve výši 0,66 % koncové ceny lithia, přestože horní zákon umožňuje stanovit poplatek až do výše 10 % koncové ceny. Jenom na ložisku Cínovec bychom mohli přijít až o 9,5 mld. korun.

Díky této celospolečenské diskuzi a celospolečenskému tlaku bylo MPO přinuceno urychleně zpracovat materiál nazvaný Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin, kterou ministr Jiří Havlíček předložil vládě ve středu 11. října. Opakuji, ve středu 11. října.

V souvislosti s touto zprávou MPO na webových stránkách svého ministerstva uvádí - cituji: "V současné době se stupňuje zájem těžebních organizací o využívání výhradních ložisek superstrategických surovin EU, například kobaltu, wolframu a lithia, a proto bylo nezbytné neprodleně přistoupit k ochraně jejich budoucího využití ve prospěch státu, a to bez nutnosti okamžitých legislativních změn. Potřebné změny báňské legislativy, ale i surovinové politiky jsou časově náročné a tyto suroviny mají pro ČR zvláštní hospodářský potenciál. Nezbývá proto než osvojování ložisek strategických surovin ČR s vyšší kontrolou státu ve veřejném zájmu urychleně prosazovat," doplnil ministr Jiří Havlíček. V materiálu jsou definovány neopominutelné podmínky pro naplňování veřejného zájmu při osvojování ložisek strategických surovin v ČR a v návrhu usnesení vlády je uloženo tyto podmínky implementovat do surovinové politiky ČR v oblasti nerostných surovin. Usnesení vlády bylo také doplněno o nový bod, kterým je zpracování materiálu pro jednání vlády s analýzou možností podílet se na případné těžbě a zpracování lithia na území ČR ze strany Diamo. Tento materiál má MPO předložit vládě do 15. listopadu roku 2017. Tolik k citátu z webových stránek Ministerstva průmyslu a obchodu.

V souvislosti s touto iniciativou pana ministra Havlíčka, kterou zahájil teprve až poté, co se o osud lithia začala zajímat široká veřejnost, se dovolím zdvořile dotázat, proč tyto strategie a zásady, které se týkají ochrany zájmů ČR v oblasti superstrategických surovin, a tedy i lithia, nebyly vaším ministerstvem zpracovány o čtyři měsíce dříve, tak aby mohly být zahrnuty do surovinové politiky státu. Byla to náhoda, záměr nebo nedbalost, že v tak důležitém materiálu, kterým bezesporu surovinová politika státu je, která má vytvářet strategii státu s 15letým výhledem, schází strategie a koncepce dobývání a zužitkování lithia a dalších superstrategických surovin? Tady jsou ve hře stovky miliard korun, a proto na náhody v takovémto případě nevěřím.

V této souvislosti vaše slova o tom, že schválením surovinové politiky státu se vytvořila koherentní strategie pro období následujících patnácti let, která současně vytyčila mantinely pro využívání nerostných surovin, jsou pro mne v případě lithia prázdnou frází a varováním být ve střehu. Dle mého názoru díky absenci strategie státu a scházejících mantinelů se opět mohl u lithia opakovat stejný scénář, díky kterému stát ztratil majoritu při těžbě hnědého i černého uhlí.

V oblasti nerostných surovin se musí stát chovat s péčí řádného hospodáře. V žádném případě to neznamená, že by privátní sektor nemohl v této oblasti podnikat. Na druhé straně musí stát občanům garantovat tak jako například v Norsku či v Německu, že z těžených nerostných surovin bude férově profitovat jak těžař, tak taky stát. To se u nás zejména v případě OKD nestalo. Je to výzva jak pro nás politiky, tak i pro dotčené úředníky. Stát a jeho aparát musí být pružnější. A to se netýká jenom oblasti nerostných surovin.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. S přednostním právem pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře. Poté faktická poznámka.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Havlíček Děkuji, vážený pane předsedající. Já budu jen krátce reagovat na pana poslance Hájka a na některá další vystoupení a náměty, které zde zazněly. Vezmu to tedy asi od konce směrem ke konstataci pana poslance Hájka týkající se surovinové politiky.

Já už jsem tady o tom hovořil ve svém úvodním vystoupení, jakým poměrně složitým způsobem se státní surovinová politika rodila na svět. Skutečně ty práce, které na ní započaly někdy v roce 2012, tak ten proces fakticky trval v zásadě pět let na to, aby se změnila surovinová politika České republiky. A znovu připomínám, vláda surovinovou politiku vzala v prvním pololetí roku 2016 pouze na vědomí. Probíhal poměrně komplikovaný zdlouhavý proces SEA, v rámci kterého už není možné měnit samotný text surovinové politiky, a vláda přijala - myslím, že po poměrně dobrém konsenzu, a já chci za to poděkovat i kolegům z Ministerstva životního prostředí, že se podařilo prosadit do surovinové politiky řadu doprovodných usnesení, která vlastně posilují pozici státu v oblasti průzkumu a následné těžby.

Chtěl bych říct, jak tady pan poslanec hovořil o tom, že vláda narychlo schválila minulou středu naši zprávu o nutnosti zajištění zájmů státu v oblasti strategických a kritických surovin - pane poslanče, vaším prostřednictvím, pane předsedající, rozhodně nebyla schválena náhle, nebyla předložena náhle. Každý vládní materiál má nějaký proces svého zpracování. Tento materiál se na Ministerstvu průmyslu a obchodu zpracovával od konce června letošního roku. Proběhlo k němu řádné připomínkové řízení. Tedy rozhodně to není tak, že by tento materiál reagoval na tu mediální smršť, která se objevila ve veřejném prostoru po podpisu memoranda, které proběhlo 2. 10. To je úplný nesmysl a skutečně to odmítám.

Pokud jde o některá další vystoupení, která zde zazněla, chtěl bych reagovat na ty náměty, ke kterým jsem se již nevyjádřil ve svém poměrně obsáhlém vystoupení na začátku. Chtěl bych jenom znovu opakovat, a znovu to tady opakuji na mikrofon, memorandum není pro Českou republiku právně závazné. Potvrdily to prostě autority našich nejlepších státních univerzit - Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity v Olomouci. Tito lidé, akademici, kteří přednášejí mezinárodní právo na těchto univerzitách, to potvrdili na kameru České televize. Takže já bych důvěřoval skutečně těm, kteří tento obor vyučují své studenty. Notabene příprava memoranda probíhala za účasti právníků - specialistů na mezinárodní právo - jak z Ministerstva průmyslu a obchodu, tak také po pracovní úrovni byl jeho text konzultován s experty Ministerstva financí, kteří mají otázku mezinárodních arbitráží ve své náplni práce. Ministerstvo financí v tomto zastupuje stát.

Takže z tohoto pohledu bych chtěl znovu konstatovat, že memorandum není právně závazné. Není to dohoda, není to smlouva a pro Českou republiku z něj nevyplývají žádné závazky.

K čemu tedy memorandum máme? Znovu to zopakuji, a já už jsem to tady říkal ve svém úvodním vystoupení. Toto memorandum pouze otevírá cestu českému státu se do projektu případné těžby lithia na Cínovci znovu zapojit. To je skutečně celé. Jakou formou a jestli vůbec, o tom musí rozhodnout samozřejmě vláda. O tom nerozhoduje ministr průmyslu a obchodu a rozhodně o tom nerozhoduje memorandum, které jsme podepsali. To memorandum vytváří pouze možnost, znovu opakuji, jakou formou a případně kdy a zda vůbec, o tom musí rozhodnout vláda. Těch možností je celá řada, ať už je to například otázka vytvoření společného podniku, nebo otázka kapitálového vstupu, nebo otázka vkladu do projektu pozemků, které ještě stát v tuto chvíli v té lokalitě vlastní. To jsou všechno věci, které musí být předmětem vážné diskuse na vládě. Jediný, kdo o tom může rozhodnout, je vláda.

Pokud jde o systém úhrad za vytěžené nerosty, chtěl bych říct, že platí moje vyjádření, které jsem už v této věci dával, a to že tato současná vláda byla první vládou, která sazbu úhrad za prvky, jako je lithium, vůbec uvedla ve svém nařízení vlády, protože doposud - ano, na lithium byla desetiprocentní sazba, ale ta byla v rámci celé obecné skupiny rud stanovena, ta sazba 10 %. Platil poměrně komplikovaný vzorec na výpočet konečného odvodu a bylo nutné tento systém změnit. Vláda se rozhodla tento systém změnit, stanovit ke každému prvku konkrétní částku za vytěžený objem této nerostné suroviny. Z tohoto pohledu si myslím, že vláda postupovala správně. To, že v současné době ta tabulka, resp. u některých surovin ty odvody neodpovídají realitě na trhu, to je věc druhá.

Já bych si dovolil jenom ocitovat, jakým způsobem byly stanoveny sazby některých specifických prvků, jako je například cesium, cín, lithium, mangan, měď, rubidium, wolfram, zlato. Budu citovat z odůvodnění, které bylo předloženo a bylo součástí onoho nařízení vlády, které schvalovala vláda na jaře loňského roku. Budu citovat úplně konkrétně. "Po konzultacích s Ministerstvem životního prostředí, Českého báňského úřadu, Těžební unie, Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu byla u kovů, jako je cesium, cín, lithium, mangan, měď, rubidia, wolframu a zlata sazba stanovena ve výši 5 % tržní ceny, což je polovina maximálně přípustné výše sazeb podle tehdy platného horního zákona. Sazba byla zaokrouhlena na celé koruny. U cínu, lithia, manganu, mědi, wolframu a zlata sazba vychází z průměrné úrovně světových cen pro rok 2014 dle údajů Deutsche Rohstoffagentur, přičemž pro stanovení kurzu amerického dolaru pro převod cen z amerických dolarů na české koruny byl použit tzv. měsíční kumulovaný průměr pro období leden až prosinec 2014 dle údajů České národní banky. V případě wolframu a lithia, u nichž obchodované suroviny obsahují pouze omezené množství nerostu, byla sazba přepočítána na čistý kov. Cesium a rubidium nejsou veřejně obchodovanými komoditami, proto nejsou k dispozici jejich oficiální ceny."

Já bych tady mohl ocitovat celé to zdůvodnění nařízení vlády, ale v tuto chvíli to nepovažuji za užitečné. Myslím si, že skutečně debata o strategických a superstrategických surovinách otevřela toto poměrně palčivé téma, a nepochybně je potřeba, abychom se systémem úhrad z vydobytých nerostů a v podstatě úrovní těch sazeb intenzivně zabývali. Já za sebe, dokud budu ve funkci ministra průmyslu a obchodu, tak rozhodně ty práce poběží. Myslím, že je potřeba, abychom se tomuto tématu v následujících měsících věnovali. Předpokládám, že i ministr, který nastoupí na mé místo, tuto věc dotáhne tak, aby vláda mohla přijmout tuto změnu.

Pak tady ještě zazněl jeden podnět, že těžbu by měl organizovat stát. To je pravda, já s tím naprosto souhlasím, ale je třeba také říci jak. A to myslím, že tady v celé té debatě vůbec nezaznělo. Je potřeba si uvědomit fakt, a já už jsem se tomu věnoval v rámci svého vystoupení na začátku dnešní debaty, když už stát jednou vydal průzkumné licence, které držitele průzkumných licencí opravňují k tomu, aby získal přednostní právo na případnou těžbu, tak není jiné cesty než jednat s tím, kdo ty licence vlastní. To je přece naprosto logické. Já bych si také přál, aby od samého začátku státní podnik Diamo ten průzkum prováděl sám, aby i následně případně tu těžbu prováděl sám, ale prostě za dané situace, když už ty průzkumné licence byly jednou vydány, tak není jiný subjekt, s kým jednat, než s firmou Geomet, resp. s jejím vlastníkem.

Co do budoucna? Do budoucna jedinou cestou je - a k tomu směřovaly veškeré mé kroky - aby si stát zmapoval své nerostné bohatství, aby si zmapoval potenciál případných zajímavých surovin, které třeba zajímavé před pár lety vůbec nebyly. Vývoj ve světě je tak prudký, o lithiu jste před rokem možná ani neslyšeli, a dnes je lithium jedno z nejskloňovanějších slov v českém veřejném a mediálním prostoru. Takže situace se časem mění a stát by na to měl umět reagovat. A to, co já navrhuji, a to, co se mi podařilo minulý týden prosadit na vládě, je to, aby si stát své nerostné bohatství zmapoval poměrně důkladně, aby si vyhodnotil potenciál, který by z toho mohl být, a aby v případě, že skutečně ten potenciál takový bude, mohl těžbu provádět.

Děkuji, že jste mě vyslechli, kolegyně a kolegové, a přeji vám hezký večer.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Zemek, po něm pan poslanec Fiedler. Obě dvě faktické poznámky.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já ještě na pana kolegu Hájka. Víte, já tady pozoruji takovou snahu nejen u pana kolegy Hájka, ale i u jiných kolegů navodit tady takovou atmosféru, jako že se děje něco nekalého, že je tady nějaká podvodná firma nebo nějaký podvod se tady chystá, ale ono to tak úplně není. Tady se říká něco o nějaké skryté struktuře. Já jsem si teď otevřel stránky k té společnosti Geomet a oni tam na těch svých stránkách tu strukturu rozklíčovávají. A navíc se tam zavazují, že odhalí i ty údajně skryté vlastníky akcií. Jenom poznamenávám, že ve světě je zcela běžné, že drobné těžařské firmy získávají investory prostřednictvím akcií, a divím se, že to pan kolega Hájek jako těžař nebo jako horník neví. To je jedna věc.

Druhá věc. Opět tady registruji snahu o jakési propojení s kauzou OKD. Já už jsem to zaregistroval u pana kolegy Babiše. Jenom tady vytáhl to jméno pana Havlíka, resp. správně pana Pavlíka, on to řekl špatně, který údajně pracoval pro Bakalu. On tedy dělal v OKD, jak jsem zjistil, nějakého závodního inženýra, ale to je asi na stejné úrovni, jako kdybych řekl, že tamhle kolega Hájek je agentem Bakaly, protože pracoval v OKD. To je prostě nesmysl.

Chtěl bych tady vyzvat k tomu, abychom se tady skutečně snažili neočerňovat lidi a firmy, o kterých nic v podstatě nevíme, tedy někteří. Je tady odstrašující příklad kauzy Diag Human, kde došlo k arbitrážím, tak abychom se nedočkali nějaké arbitráže za poškození dobrého jména. Jen na to upozorňuji, abychom se toho vyvarovali. Sami jsme chráněni imunitou, nicméně potom by mohl být zažalován stát za ušlou investici, ale ne z důvodu toho, že tady poruší něco stát, ale z důvodu toho, že tady někdo poškodí dobré jméno firmy. To jen pro úplnost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Vřele doporučuji - nepoškozujte si dobrá jména.

Prosím, pan poslanec Fiedler a jeho faktická poznámka. Po něm pan poslanec Komárek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Bude opravdu krátká, pane předsedající. Já bych jen k panu ministru Havlíčkovi, který je tady za mnou. Pane ministře, vy v jedné větě řeknete, že to referendum není závazné, že není vymahatelné (předsedající upozorňuje na přeřeknutí), memorandum, pardon, už mi to jde do úst, memorandum. Čili to memorandum není závazné. A ve druhé větě řeknete hned za tím, že nám to otevírá cestu k tomu, abychom se vrátili zpět do hry. A to už je závazné? Tak v jednom případě, kdy se jedná o to, kdo to bude těžit, to závazné není, a že nás to vrací do hry, to závazné najednou je?

Pane ministře, poslechněte si to, co říkáte. Že si z nás poslanců děláte srandu, na to jsme si už zvykli, ale nedělejte si legraci z občanů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Komárek a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Já si dovolím, ač normálně necituji, v reakci na tuto šílenou debatu citovat úryvky z článku, který je starý deset dní a jmenuje se Lítá bitva o lithium:

Ministr Jiří Havlíček, ČSSD, podepsal s australskou firmou memorandum. Memorandum dává této firmě výsadní postavení při dalších jednáních o těžbě lithia na Cínovci. Lithium bude podle všeho už za pár let jednou z nejžádanějších surovin. Bude ropou budoucnosti. Saúdské vrty pomalu osiří a každý bude chtít lithium. Česko se stává najednou skoro surovinovou velmocí.

Technicky to vypadá jako úžasná revoluce a ekonomicky jako velký zdroj růstu bohatství pro české občany. Když se toho chopí politici, vznikne nejedlá směsice, ve které se nikdo nevyzná. Budou projevy pro a proti. Žádný věcný, všechny předvolební. Televize to bude vysílat, takže se každý poslanec bude chtít zaskvět a strany budou sbírat předvolební body. Aspoň se budou domnívat, že je sbírají.

Jak se v tom má normální člověk vyznat? Je to dost jednoduché. Ministr, který na vlastní triko pár dní před volbami uzavírá podstatnou, potenciálně bilionovou smlouvu se zahraniční firmou je buď blbej, nebo navedenej. Za slovo navedenej může si laskavý čtenář dosadit slovo příhodnější.

Omlouvám se panu ministrovi za tu vulgaritu, ale citoval jsem pouze autora. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další faktické poznámky - pan poslanec Sklenák, pan poslanec Zemek, pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Dobrý večer, kolegyně a kolegové. Já mám jen prosbu. Jednáme tady téměř sedm hodin. Já se snažím tu debatu velmi pečlivě sledovat a bohužel některé otázky a odpovědi na ně se tady opakují už poněkolikáté. Nevím, jestli odcházíte a přicházíte a nemáte možnost to sledovat, tak se třeba zeptejte kolegů, o čem tady už byla řeč. Protože kolega Fiedler otázku co je právní závaznost a co je deklarace vůle - to už jsme tady řešili snad šestkrát, a on se znovu ptá, co to znamená právně závazný a co to znamená deklarace vůle ke spolupráci.

Zkusme si odpovědět a jít od toho a jít na další otázky. Takhle neskončíme nikdy. Řekli jsme si ráno, že bychom rádi schůzi dnes dokončili, tak prosím, skutečně, poslouchejme se a neopakujme se. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Skončíme, v pátek jsou volby. Pan poslanec Zemek.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji. On mi trošku kolega Sklenák vzal vítr z plachet. Já jsem chtěl říci něco podobného. Já si tady občas připadám jak v tom filmu Marečku, podejte mi pero, jak tam rozebírají slovo hrdobce a pak se asi po půlhodině přihlásí Plha, že tam nerozumí jednomu slovu. Občas to tady takhle trochu vypadá.

Jak to vnímám já, to memorandum. Je to v podstatě podklad pro nějaké další jednání. Je to určitá deklarace společného zájmu, samozřejmě nezávazná, ale stanoví určitou laťku pro další jednání. Pokud přijde nějaký jiný zájemce, my můžeme říci ano, tady byl jiný zájemce, který dal takovéto a takovéto podmínky, tak dejte lepší. Tak to vnímám já. Je to nezávazné, ale stanoví to určitou laťku, pod kterou už nemůžeme jít.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Hájek a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Hájek: Ještě jednou, pane předsedající. Ano, mám hornické vzdělání, a proto mi to nedá spát. Já se opravdu, pane ministře, nespokojím s tím, že je surovinová politika státu na patnáct let, kterou vy jste zdědil. Je na čtyři řádky. Prosím vás, toto je materiál, který je o ložisku Cínovec. Jsou tam geologické informace, shromažďované padesát let. Padesát let! Je tady závěrečná zpráva ložiska Cínovec jih, signatura rok 1991. Jsou tady základní dokumentace, těžba, situace vrtu, profily vrtu, geologické mapy, tektonické mapy, souřadnice, to znamená kompletní know-how, jak to ložisko dobývat, to znamená ten stát, kdyby chtěl - za to zodpovídá bohužel vaše Ministerstvo průmyslu a obchodu - měl všechny nástroje k tomu, aby se o tuto surovinu zajímal, o to lithium.

Kriste Pane, to lithium, já už mám, resp. manželka má kolo na lithiovou baterku už pět let, takže nám neříkejte, že o lithiu víme jeden rok.

Prostě tyto materiály jsou jasné, stát měl reagovat dříve. A já jsem na to ve svém vystoupení upozornil, že stát musí být pružnější a v těchto oblastech absolutně pružný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Bohuslav Chalupa, řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo, dobrý večer. Vážení kolegové, dovolte mi, abych okomentoval to, čeho jsem tady dneska svědkem. No, v každém případě, opět jste zde předvedli hysterický útok na ANO a pana Babiše v zájmu toho, že jsme se tady bavili o lithiu. Měli jsme se bavit o lithiu a půlka této diskuse byla o tom, jaké ANO a pan Babiš, jací jsme lumpové. Lumpárna je to, co tady projednáváme. To memorandum, to je lumpárna.

Vy jste tady... Sociální demokracie tady hrdě a statečně mluvila o vrtění psem. Já mám pocit, že vrtěli spíš dneska Poslaneckou sněmovnou a občany. Myslím si, že to bylo dobré představení, nicméně musím říct, že pan Havlíček byl emotivní a agresivní, pan Zaorálek zvolil dramatickou uvážlivou polohu. Tedy je to ministr, který po 25 letech vlády nebo podílu na vládě v české zemi od roku 1990 teprve teď vyhlásil válku levné práci. Pan ministr Chovanec apeluje na uvážlivost a rozum. To pan ministr, který zvládl, v uvozovkách, za týden provést reorganizaci policie, zlikvidovat ÚOOZ a v podstatě rozbít celý systém toho, řekněme, nezkorumpovaného vyšetřování, a to bez projednání v Poslanecké sněmovně, na výboru pro bezpečnost, bez projednání ve vládě, při porušení koaliční smlouvy atd.

Mám pocit, že to, co tady předvádí pan ministr Havlíček a sociální demokracie s memorandem, je opět stejný model, tzv. výstřel do tmy, a čeká se, co to udělá. Opět to není projednáno se Sněmovnou, opět se to neprojednávalo na vládě, takže tady si každý dělá, co chce.

Já navážu na to, co říkal pan kolega Hájek vaším prostřednictvím. Ano, tento stát se chová jako blbec. Promiňte mi, že to tak říkám, protože my se tady bavíme o -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já vám to neprominu. Prosím, bez urážek, i když je to na stát.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Dobře, jako hlupák, protože my se tady bavíme o prostředcích pro vědu a výzkum. Minulý rok tam bylo, já nevím, 34 miliard, teď tam bude daleko víc miliard, a my nejsme, tak jak pan kolega Hájek vaším prostřednictvím říkal, my tady už pět let používáme v mobilech lithiové baterie, kola tady na to jezdí, a teprve teď víme, že lithium je vlastně cenná surovina. Že to ví to ministerstvo. Že vlastně ta ministerstva spolu vůbec nekomunikují, že si tady levou rukou škrábeme za pravým uchem. Takto funguje tento stát? My chceme napodobovat Izrael s jeho inovačním potenciálem, s touto schopností vůbec jako řešit věci včas s předstihem? Nechápu.

Zda si pan ministr Havlíček a česká sociální demokracie zaslouží pochvalu, to posoudí především občané venku za zdmi této stále ještě ctihodné budovy, a doufám, že vám to v pátek a v sobotu dají patřičně najevo.

Ještě se zmíním o tom, že budoucí zákonodárný sbor - protože já jsem to měl připraveno, fakt vás nechci zdržovat, ta podpora domácího, o čem se bavíme, je také o podpoře domácího průmyslu. Nejenom tedy toho obranného, o kterém mluvím dost často, ale domácího průmyslu jako takového, a například pohled na zvýšení či snížení úhrad, co se týká těžařů, není úplně tak jednoznačné, jak to tady z některých vystoupení vyplývalo, a jistě bude namístě, aby příští zákonodárný sbor daleko víc komunikoval s těžaři, seznámil se s problémy, s kterými se potýkají, protože pokud trvá povolení hornické činnosti 10 až 15 let, a bavíme se tady o strategických surovinách, kdy ta země, pokud to nebude těžit, bude zaostávat, tak asi se tady bavíme o ničem.

Mě teď zajímá jediné. Mě už teď ani nezajímá, jestli to memorandum je, nebo není nějakým způsobem právně závazné, protože se asi tady na tom nedohodneme. Mě zajímá, jestli pan ministr Havlíček tady vystoupí a řekne, že to memorandum bude anulovat. K tomu by mělo směřovat i usnesení této Sněmovny, prostě to memorandum by mělo zmizet z povrchu zemského. To je první. A pokud ne, tak vyzývám pana ministra a celou sociální demokracii, že v případě, že se mýlí v tom, že to není závazné, a bude proti ČR vyvolána arbitráž, protože to je zase opět ověřený model, protože z některých věcí z minula mám pocit, že státní správa připravila některé průsery úmyslně, aby k té arbitráži došlo, ale to je můj dojem, takže pokud nějaká neznámá firma začne těžit, tak ČSSD z toho nějakým způsobem nepochybně profitovat bude, a pokud nebude těžit a bude arbitráž, tak sice to nebude takovej vejvar, ale lepší než drátem do oka.

Žádám pana ministra Havlíčka a sociální demokracii, její členy, aby se tady na mikrofon závazně vyjádřili k tomu, nebo prohlásili, že pokud ta arbitráž bude, že to zaplatí ze svého. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chalupovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Kořenek.

 

Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den, dámy a pánové. Já se tedy k ničemu zavazovat nebudu, protože té problematice až tolik nerozumím, takže si dovolím dvě obecné poznámky. Já jsem si vyhledal jenom krátkou zprávu a mám veřejně dostupné informace, že bylo podepsáno memorandum, kterého se zúčastnili zástupci tripartity a starostové. Já si vůbec nemyslím, že ti starostové by chtěli hájit zájmy ČSSD nebo rozkrádat tuto republiku. Myslím si, že hájí zájmy především svého regionu a pracovní síly.

Co tam je, že to vyjadřuje společnou vůli obou stran, aby v budoucnu získávané lithium z ložiska Cínovec bylo dále upravováno a zpracováváno do maximálně možné finální podoby na českém území a ku prospěchu České republiky. Jedna poznámka.

Druhá poznámka. Takovýchto memorand se uzavírá celá řada. A teď mi promiňte, bude to možná trošku ironické, taky jsem si dohledal, že bylo uzavřeno memorandum v minulosti s agenturou jaderné energetiky o spolupráci při využívání ložisek uranové rudy v Mongolsku. Opravdu nevím, že by mongolský chural projednával, že bychom ho chtěli okrást.

Pokud se projednává a pokud se dá nějaké memorandum, a několik jsem jich v životě uzavíral, vždycky to byla jenom deklarace vzájemné spolupráce. A pokud situace dospěla do takové situace, že už byla vydána nějaká povolení, tak si myslím, že je v pořádku, že se snažíme hledat cesty pro vzájemnou spolupráci. Zdravím do Mongolska. (Smích, potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme. Řádně přihlášený pan poslanec Martin Kolovratník. Připraví se pan poslanec Jaroslav Borka.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Kolegyně, kolegové, dobrý večer i ode mě. Já jsem tu debatu velmi pečlivě poslouchal, prakticky celou dobu jsem přítomen v sále - to je reakce na pana poslance Sklenáka. Uznávám, souhlasím, že občas se možná už trochu točíme dokola. Ale já jsem si připravil podklady a zkusím do té debaty vnést svůj pohled za hospodářský výbor jménem kolegů z hospodářského výboru, který je de facto tím garančním pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. A tak se omlouvám, pokud v některých momentech se v těch otázkách budu ještě opakovat, zkusím přeskočit, anebo zkrátit, abych skutečně nezdržoval a neříkal to, co už tady bylo několikrát řečeno.

Než se ale do toho svého vystoupení dám, tak v úvodu musím říct, že průběh té debaty už odpočátku je pro mě velkým nepříjemným překvapením a zklamáním. Já už v médiích jsem se někde vyjádřil, když ta v uvozovkách kauza vypukla, že je to pro mě nemilé, nepříjemné i lidsky, protože mé vztahy s panem ministrem Havlíčkem doteď byly korektní, věcné, nechci říct přímo přátelské, ale poměrně pozitivní. Spolupracovali jsme velmi dobře právě na úrovni hospodářského výboru a Ministerstva průmyslu. A také jsem říkal, že doufám, že se to vysvětlí, že to bude osvětleno, že se třeba mýlíme, že se dozvíme pravdu.

Bohužel to, co mě šokovalo v úvodu debaty, když na nás nastoupila nejvyšší patra sociální demokracie a když jsme se hned čtyřikrát od pana ministra Havlíčka, Chovance, od kolegy Zaorálka a konečně i od pana premiéra hned v úvodu dozvěděli o StB, Čapím hnízdě, holdingu, stranickém tisku atd., atd. To jsem opravdu nečekal. Všichni víme, že o tuto schůzi požádali kolegové z KSČM, ANO se připojilo k žádosti. My jsme se v úvodních 30 minutách hned dozvěděli ohromný útok na hnutí ANO. A tomu nerozumím, to nechápu.

Naopak poděkovat chci panu ministru Havlíčkovi za tu věcnost, která přišla před malou chvílí, bohužel až v 19.35 hodin. Myslím si, že i pan premiér to, a nevím proč, popletl. Hovořil o Vrtěti psem. O tom, že my, hnutí ANO, vrtíme psem. Tak já nevím. Kdyby nebylo to memorandum podepsáno, tak bychom asi nevolali po vysvětlení. Já tedy chápu, nejdřív je nějaká akce a na ni je potom nějaká reakce.

A teď k tomu, co jsem chtěl říci. Ono už to zaznělo. My jsme se jenom chtěli zeptat. Položili jsme 16 otázek, které jsme v otevřeném dopise poslali na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a odpověď zatím nebyla žádná.

A teď ten můj pohled sněmovní, pohled hospodářského výboru. Doteď každý podobný strategický bod, kolegyně a kolegové, byl na garančním výboru ze strany MPO otevřeně, normálně projednáván.

Jen namátkově - dostavba jádra Dukovan, Temelína. Diskutovali jsme o tom letos v červnu a v červenci. Hospodářský výbor přijal usnesení napříč politickým spektrem. Dohoda koalice i opozice o tom, že nechceme ztratit soběstačnost, že Sněmovna žádá vládu, aby v tom trendu, v tom směru pokračovala. Překompenzace obnovitelných zdrojů. Ohromné miliardové téma. Opět na posledním hospodářském výboru, který jsem řídil v tomto období 14. září. Otevřená debata s paní náměstkyní Kovačovskou, velká, široká diskuse, opět shoda koalice i opozice. Debatovali jsme o tom. Najednou nic. Najednou je tedy podepsáno jakési memorandum.

Pan ministr Havlíček o tom hovořil, že o této problematice debatují na MPO dlouho. Oni s námi debatovali i na hospodářském výboru. Já jsem si našel ve stenozáznamech 28. schůzi ze 14. října 2015, přátelé, dva roky starou schůzi hospodářského výboru, kde se projednávala jedna z novel horního zákona. Byl to sněmovní tisk 500. Velmi dlouhá debata. Návrh předkládal náměstek ministra průmyslu Eduard Muřický a opět v předložené zprávě - zjednodušit a zprůhlednit postup při správě úhrad vydobytých nerostů, zvýšit příjmy státního rozpočtu z úhrad vydobytých nerostů atd. atd. A teď najednou nic. A to je, kolegové ze sociální demokracie, to, na co se ptáme. Čemu zkrátka nerozumíme.

V těch e-mailech, v těch podkladech, které řada z nás obdržela, se nabízí - a já věřím, že je to možná jenom spekulace - jedno z vysvětlení. Mělo se pomoci té firmě k rychlému vstupu s akciemi na burzu, stáhnout peníze z kapitálových trhů, snížení sazeb potom možná zatraktivní právě akcie této firmy. Už to bylo řečeno. Ona na webu sama píše, že zásoby jsou její vlastní.

Takže konkrétní otázky ode mne. Nebudu je opakovat po někom jiném, protože ještě nebyly položeny. Z interních dokumentů Ministerstva průmyslu mám ověřeno, už to bylo zmíněno, snížení poplatků z 10 procent na necelých 0,7. Stalo se to na návrh MPO a Českého báňského úřadu usnesením číslo 98 a 2016. Diamo letos v létě prokazatelně připravilo pro MPO analýzu, kde zmiňuje možnost, že tu kompletní správu a těžbu surovin zajistí samo, ale že musí rozhodnout vláda. Že to je jedna z možností a musí o tom rozhodnout vláda. Je to politické rozhodnutí. A tak se chci kolegů pana ministra zeptat, kdo o tom jednal, na jakých úrovních ministerstva toto bylo projednáváno. A znovu opakuji: Proč nikdy tato informace nepřišla sem do Sněmovny právě na hospodářský výbor? Mohu citovat z toho materiálu. 30. června ve 13 hodin letošního roku jednal pracovní tým pro hospodářskou politiku tripartity. Ředitel odboru MPO pan Kavina tam prohlásil: MPO se domnívá, že lithium je pro ČR velká příležitost, musíme ji umět využít. Jedná se o high-tech komoditu pro průmysl, baterie atd. atd., zkrátím to, ale také pro skladování energie v souvislosti s obnovitelnými zdroji. Evidentně tedy na ministerstvu bylo jednáno a tato věc byla řešena od jara. Já se musím znovu zeptat, už podesáté, proč bylo tedy podepsáno ono memorandum bez vlády nebo aspoň bez hospodářského výboru.

Druhá otázka. Cituji z veřejně dostupných zdrojů Jaromíra Starého z České geologické služby. Ložisko je to impozantní, pokud jde o množství kovů, ruda je ale poměrně chudá. U nás se kovnatost pohybuje kolem 0,2 procenta, ve světě je dva- až čtyřikrát větší. Takže tu ekonomickou návratnost těžby geologové nezpochybňují - a pozor, případná rentabilita souvisí s využitím dalších kovů, hlavně wolframu, cínu, rubidia a cesia. Pan ministr o tom v náznaku před malou chvílí hovořil, ale já se ptám při tom memorandu: Byly zvažovány i ceny těchto kovů? Psali jste, podepisovali jste memorandum právě proto, že jste tušili, nebo věděli, jaké jsou ceny těchto doprovodných kovů?

Třetí otázku asi přeskočím, abych neopakoval to, co tu bylo řečeno, to je ona majetková struktura té australské společnosti. Největší akcionář 27 %, britská schránková společnost Computershare Company Nominees. Asi se budu ptát zbytečně, jestli MPO nějakým způsobem prověřovalo majetkovou strukturu svého partnera. Obávám se, že tak tomu nebylo.

A teď to vysvětlení, proč se ptáme. Proč chceme na této schůzi s vámi hovořit a znát ty otázky. Ono tu bylo řečeno, že memorandum není podle vás, podle pana ministra, že není významné, že nás vlastně k ničemu nezavazuje. Ale já nevím. Když se aspoň do pracovního překladu toho memoranda podívám, na začátku se dočtu, že partneři - ministerstvo a ta společnost EMH - berou na vědomí Dohodu mezi Českou republikou a Austrálií o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsanou v Canbeře v roce 1993, berou na vědomí Dohodu mezi Českou republikou a Austrálií o zrušení dvojího zdanění. Na základě těchto dohod říkají, že chtějí podporovat průzkum lithiových rud, podporovat využívání a zpracování, podporovat hutní zpracování a průmyslovou výrobu těchto rud, usnadnit investice atd. atd. A tak se ptám: Co když to přestaneme dělat? Co když se Česká republika rozhodne jinak a my třeba dnes přijmeme to usnesení o anulování tohoto memoranda? Je to skutečně tak bezvýznamné? Nehrozí nám arbitráž a možná arbitráž, kde Českou republiku bude zastupovat, jak už jsme si několikrát všimli pan Radek Pokorný, přítel pana premiéra? Možná to pro něj bude další zajímavý výnosný byznys. Přátelé, těch otázek je opravdu příliš moc.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu KSČM Kováčik. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Ještě jednou dobrý večer. Slibuji, že už to mockrát nebude, ale přece jenom v této chvíli musím. Zaprvé chtěl bych teď navrhnout procedurální návrh, abychom jednali a hlasovali v bodě programu schůze i po 21. i po 24. hodině. Zadruhé sděluji ctěnému auditoriu, že přímý přenos právě skončil. Třeba to přece jenom naše jednání urychlí. Svůj procedurální návrh předkládám teď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za tento báječný procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bez rozpravy. Teď pauza dvě minuty, abychom svolali naše kolegy z předsálí, a poté začneme hlasovat.

 

(Jednání přerušeno ve 20.08 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 20.10 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Budeme tedy hlasovat. Poprosím, aby se kolegové usadili na svá místa. Poprosím skrutátory o počet přítomných poslanců, takže prosím poslance, aby zvedli ruku, abychom mohli stanovit kvorum. (Probíhá sčítání přítomných poslanců.)

Přítomno je 95 poslankyň a poslanců, kvorum je tedy 48.

 

Zahajuji hlasování (číslo 6) o procedurálním návrhu pana poslance Kováčika. Kdo je pro, abychom dnes meritorně i procedurálně jednali i hlasovali po 21. i po 24. hodině, ať zvedne ruku. Kdo je proti? (Probíhá sčítání hlasujících.)

Takže 68 přítomných poslanců bylo pro, 4 proti. Procedurální návrh byl přijat.

 

My tedy kromě toho, že můžeme jednat i po 21. hodině, tak můžeme pokračovat dalším přihlášeným a tím je pan poslanec Jaroslav Borka. Prosím, pane poslanče. Po něm následuje dalších jeden, dva, tři, čtyři, pět, šest přihlášených v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Vážené kolegyně a kolegové, spousta věcí už tady byla řečena, tak se omezím jenom na vysvětlení, co podle mého vlastně je podstatou tohoto problému, který dnes řešíme.

Když jsem 17. ledna 2017 poprvé interpeloval premiéra Bohuslava Sobotku ve věci těžby lithia, netušil jsem, že už je fakticky rozhodnuto. Chtěl jsem tehdy vědět, jak chce stát zajistit to, aby se lithium vytěžené soukromými firmami zpracovávalo v České republice, a tázal jsem se, zda by jej nemohl těžit státní podnik Diamo, který by byl garantem toho, že surovina bude těžena nejen tady, ale že se bude i zpracovávat také u nás. Premiér mi odpověděl, že je to ke zvážení a vše prověří Ministerstvo průmyslu a obchodu. Již tehdy ale bylo z dnes již známých důvodů jasné, že Diamo těžit nebude a právo samostatně se zapojit je možná až po roce 2025.

Ve své druhé interpelaci 7. září mne zajímalo, jak stát zajistí, aby se lithium a další prvky nejen těžily, ale i zpracovávaly tady u nás. Dozvěděl jsem se, že není dokončena studie proveditelnosti, Diamo připravuje materiál pro vládu, jehož obsahem je i posílení role státu v oblasti využívání ložisek.

Naskýtá se tedy otázka: Proč takto důležitý dokument a příslušný právní rámec náš stát už dávno nemá? Vždyť už v roce 2010 bylo vydáno povolení firmě Geomet, povolení ke geologickému průzkumu. A to musím poznamenat jednu věc, že v roce 2007 už bylo také známo to, že význam lithia stoupá, neboť v tomto roce Spojené státy americké začaly produkovat lithiové baterie, čili bylo jasné, že lithium jako takové bude čím dál tím víc důležité pro rozvoj této oblasti. Bohužel došlo k tomu, že právě po tomto zjištění firma Diamo nechává zpracovat posudek a prodává odkaliště na Cínovci soukromé firmě Karla Janečka, který se netají tím, že toto zakoupil a bude s tím chtít obchodovat.

Nechce se tedy věřit, že by naši odborníci nevěděli, jakou hodnotu by mohly pozemky za několik let mít. A tady se tedy naskýtá otázka, co vedlo právě státní podnik Diamo, aby takto postupoval. Řeknu, že to nebyla ovšem jenom oblast Cínovce, ale podobný scénář se stal i na Karlovarsku v Horním Slavkově, kde také byly prodány vytěžené nerosty, resp. haldy po těžbě cínovce soukromé firmě Sanaka, kterou taktéž má pod palcem Karel Janeček.

V Karlovarském a Ústeckém kraji by navíc těžba pomohla v restrukturalizaci hospodářství po útlumu těžby uhlí. To znamená, vláda, která schválila tento program, by tím mohla vlastně získat finanční prostředky, místa pro nezaměstnané a další výhody, které jsou s tím spojeny. Nechápu, proč se stát s mnohaletou historickou tradicí nedopracoval k propracované surovinové politice, která by reagovala na aktuální vývoj a z níž by profitovali občané.

Chtěl bych ještě upozornit, než přejdu k takovému shrnutí, že nejde bohužel jenom o lithium. V ložisku se nacházejí ještě další kovy, například cín, wolfram, niob a tantal. Zajímavé je ale také rubidium, o němž se nikde příliš nehovoří. Nebyl důvod, samozřejmě, v minulosti jsme jej neuměli příliš využít. V současnosti praktický význam rubidia ale stoupá. Kovové rubidium se používá při výrobě fotočlánků, termoiontové konvektory a k odstraňování zbytků plynů z vakuových trubic. Důležité využití nachází rubidium jako součást přesných atomových hodin, v satelitech GPS a také oxid rubidný se používá jako sklářská přísada pro zvýšení tvrdosti skla.

Nemyslím si, že dnešní hádka na téma, jestli je vinno Ministerstvo životního prostředí, nebo Ministerstvo průmyslu, by byla tou nejpodstatnější. Já myslím, že tato věc začala daleko dříve, když vlády, které přišly po roce 1989, nedocenily, nebo nechtěly docenit význam tohoto prvku a lehkomyslně prodávaly soukromým subjektům tak, že vlastně stát na to v současné době jen velmi těžko dosáhne.

A teď bych se chtěl vyjádřit ještě k jedné věci. Pan ministr Havlíček a další nám tady řekli, že Komunistická strana Čech a Moravy chtěla společně s ANO nasměrovat tuto záležitost k volbám. Já bych chtěl jenom říci, že s tím nemohu souhlasit. Jak už jsem říkal, 19. ledna jsem interpeloval první interpelaci. 30. března jsme poslali dopis nejvyššímu státnímu zastupiteli Pavlu Zemanovi, aby posoudil, zda povolení těžby na Cínovci je v pořádku, a apelovali jsme na to, že bohužel se tam hovoří jenom o lithiu, ale další prvky, které se tam nacházejí, nejsou v tomto povolení zmiňované. 15. června jsme uspořádali seminář s tím výsledkem, že jsme zase upozorňovali na to, aby byla přijata konkrétní opatření, aby se změnil systém, resp. závěry, které byly učiněny už před mnoha a mnoha lety. Byla také tisková konference. V září jsem interpeloval podruhé a odpovědi jsem se opět nedočkal. V červnu potom následovala petice.

A tady bych chtěl říct jednu věc. Například expert na těžbu z Vysoké školy báňské prof. Slivka hodnotí pozici politiků kriticky, že jsme nedostatečně reagovali při tvorbě surovinové politiky státu, a další věci. Na druhé straně je třeba říct, že právě Vysoká škola báňská má Institut čistých technologií, centrum kompetence. To znamená, tam se provádějí analýzy nedostatkových surovin, což samozřejmě lithium tehdy ještě nebylo. Přesto se k tomu tato škola nedostala, protože už existovala smlouva s Geometem, což tedy nevím, jestli mě tato odpověď může uspokojit. A říkám na rovinu, nevím také, co dělali akademici, resp. odborná veřejnost v České geologické službě, Český báňský úřad, Vysoká škola báňská, Geologický ústav Akademie věd. To jsou všechno organizace, které měly daleko důrazněji upozorňovat na to, že lithium stoupá na významu a je třeba s tím něco provést.

Chtěl bych na závěr říci, že rozhodně si myslím, že toto jednání nebylo účelové v tom smyslu, že bychom tady chtěli hrát divadlo před občany. Ale aspoň jedno bychom si tady odsud měli odnést - úkol vyřešit podíl soukromé firmy a podíl státní firmy Diamo nebo některé jiné firmy, která by zajišťovala, že skutečně lithium bude zpracováno tady v České republice a že z toho bude mít profit jak stát, tak i ty oblasti, kterých se to zejména týká, tzn. Karlovarský a Ústecký kraj. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Borkovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Alena Nohavová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (K mikrofonu jde poslankyně Havlová. Ozývá se z pléna: Nohavová, ne Havlová.) Nohavová, ano.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, v poslední době řada voličů klade nám politikům otázku, jaká je situace ohledně těžby lithia. Já nejsem odbornice na surovinovou politiku, tak jsem využila písemné interpelace na pana ministra průmyslu a obchodu na téma těžby lithia v České republice, a tak se ve svém vystoupení budu opírat o odpověď pana ministra na písemnou interpelaci.

Už zde zaznělo, že lithium byl kdysi nepotřebný odpad. Dnes je základním prvkem pro výrobu vysoce výkonných baterií potřebných pro elektrotechnický průmysl. A tak se zdá, že zase máme konečně - naposledy to byl v 50. letech uran - zásoby suroviny, a můžeme přímo říci strategické suroviny, která bude v nedaleké budoucnosti potřebná a vyvažovaná přímo zlatem, a to na celém světě. Pana ministra jsem se ptala, zda opravdu nejsme schopni tyto strategické lithiové zásoby, mají-li se těžit, těžit vlastními silami a ve vlastním zájmu České republiky a jejího lidu, nebo opět připustíme, aby tato surovina padla jako další náš majetek, jako byla voda, písek, uhlí, do rukou zahraničních vlastníků. A pokud připustíme, aby právo na výzkum a těžbu získal zahraniční subjekt, pak to bude další tunel na majetek nás všech, jako byl prodej OKD, prodej Mostecké, jako byl prodej kanalizací, vodárenských firem, prodej distributorů elektřiny a plynu a desítky dalších menších i větších, prodej, dá se říci za hubičku, zahraničním vlastníkům. Tedy lidově řečeno - sprostých zlodějen uskutečněných za posledních 27 let v rámci budování kapitalismu.

Jakými záhadnými cestičkami, v podstatě zadarmo, se v době, kdy už odborníci lithium jako strategickou surovinu identifikovali, dostala velká část pozemků, na kterých jsou odpadní haldy po těžbě cínu, ve kterých je lithium obsaženo, z vlastnictví státu přes vlastnictví obce přes jakousi nadaci k jednomu z českých miliardářů, je příběh sám o sobě.

Těžba z odkališť je povrchová a je jednodušší a relativně laciná. Zároveň tak dochází k likvidaci staré ekologické zátěže. Dle sdělení pana ministra průmyslu a obchodu má největší plány v Krušných Horách česká, v uvozovkách řečeno česká, soukromá firma Geomet, kterou ale vlastní australská společnost European Metals. Ta chce těžit hlubinně a získat z ložiska tak více suroviny. Této společnosti udělilo Ministerstvo životního prostředí tři průzkumná území a společnost na nich provádí vrtný průzkum. Rentabilitu těžby posoudí studie a výsledky, které budou zveřejněny kolem roku 2018.

V odpovědi pana ministra se dále píše: Geomet podal žádost jako první. Dle českých právních předpisů nemůže žádný jiný subjekt ani státní firma, např. Diamo, o průzkumné území ve stejné lokalitě požádat. - Řeklo by se dobře napsaný zákon, že? Ale evidentně pro nadnárodní byznys, a nikoliv pro Českou republiku. Ona australská firma je ale jen dceřiná společnost jiné nadnárodní společnosti, která sídlí na Panenských ostrovech v daňovém ráji, a její vlastníci jsou skryti. Proč asi pár týdnů před volbami s takovouto společností český stát prostřednictvím ministra průmyslu a obchodu uzavírá memorandum o porozumění, o kterém zároveň tvrdí, že nikoho a k ničemu nezavazuje? Když tedy nezavazuje, tak proč jej uzavírali? A proč to uzavřeli s dceřinou společností? Toto je důvod memorandum zrušit. S Austrálií máme dohodu o ochraně investic, kdežto s Panenskými ostrovy nikoliv.

Předseda hnutí ANO mohutně křičí o zlodějně organizované ČSSD. Postup ministra Havlíčka tím skutečně zavání. Ale není to náhodou tak, že zloděj křičí chyťte zloděje? Vždyť prodloužení povolení o průzkum vydalo Ministerstvo životního prostředí ovládané ANO. Kdo před necelým rokem a proč a v zájmu koho rozhodl o snížení ceny za vydolovanou surovinu z 10 % na směšných 0,6 %? Bohužel jsme tu opět svědky toho, jak se minimálně dvě různé skupiny perou o majetek národa. A tuhle svou pranici o kořist ještě navíc vydávají v rámci předvolebního boje za péči o blaho lidu.

Pan ministr v odpovědi dále uvádí, že je třeba zajistit, aby nerostné suroviny získané na českém území byly dále zpracovány tak, aby přidaná hodnota, zaměstnanost a další pozitiva zůstávaly v naší zemi. Konkrétní návrhy však chybí. A což takhle zákonem změnit ten lobbistický, ve prospěch ciziny zmanipulovaný? To ministerstvo nenapadlo? Přestože je za tento resort odpovědné?

Po roce 1989 všechny vlády v České republice, které se zde vystřídaly, nedokázaly, anebo nechtěly dokázat, vytěžené suroviny zpracovat do co nejfinálnější podoby na českém území. Rozbily se tak úmyslně navazující řetězce firem v České republice od těžeb přes zpracování až po finální výrobu. Komu ku prospěchu a kdo a jak na tom odpovědné ministry zainteresoval, to je dnes již passé. Připustíme to tedy znovu? Bude tomu tak i v případě lithia? Pan ministr si přeje co nejúčinnější využití. Přání ale bez skutečné snahy o jejich naplnění, kterých jsme již 27 let svědky, je v lepším případě neschopnost a v horším případě podvod.

KSČM tuto problematiku vnímá velice citlivě a udělá vše, abychom o tuto surovinu nepřišli. Když si mohou pohlídat v rámci Evropské unie i ve světě své zásoby surovin pro své občany vlády Německa, Francie, Británie, Číny, Spojených států, Ruska, dokonce i vlády rozvojových a polokoloniálních států, tak to musí dokázat a zajistit i vláda České republiky. Pokud to nedokáže, pak bude nutné ji donutit, a třeba i občanským nátlakem.

Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nohavové. Dalším přihlášeným je pan poslanec Karel Fiedler, po něm pan poslanec Luzar, po něm paní poslankyně Havlová, po ní pan poslanec Kudela, po něm pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Zase jsem si dělal poznámky z toho, co tady během diskuse zaznívalo, takže nejdříve to trochu okomentuji a pak řeknu to hlavní, co bych chtěl v této debatě tady sdělit.

Od pana premiéra Sobotky tady zazněla zmínka filmu Vrtěti psem a zmínka toho, že tady pomocí této kauzy se má odvést pozornost. Já s tímto souhlasím, ale k tomuto tématu se vyjádřím, jak jsem řekl právě před chvilkou, naposled, v závěru svého příspěvku.

Také tady od pana premiéra padla zmínka o panu Andreji Babišovi, že to je estébák. Myslím, že dokonce bylo zmíněno estébák Bureš, což padalo myslím i od pana ministra obchodu a průmyslu. Vzpomeňme si, kdo navrhl a jak jmenoval pana ministra Babiše do vlády. Teď jsem dalek toho, abych se vyjadřoval tady k tomuto osočování a tady k tomuhle.

Ale pojďme k té zásadní věci. Kdo navrhl tuto osobu pana ministra Babiše, exministra, tehdy? Byl to právě pan ministr Sobotka. A jestliže dneska mu to vadí, jestliže dneska tuto osobu a svého koaličního partnera takto kritizuje, tak ať zpytuje vlastní svědomí. Já k tomu pouze dodám to, co si myslím celou dobu, že prostě jeho ješitnost sedět v premiérském křesle zvítězila nad tím, aby udělal koaliční dohodu s kýmkoli jakoukoli.

V podstatě tři roky jsme tady, protože trvalo čtyři měsíce, než vznikla vláda, a teď už je opravdu vládou v kómatu, takže tři roky jsme tady slýchávali, jak je ta vláda skvělá, úžasná, jak funguje, jak je to jedna z nejúspěšnějších vlád, jak se všechno podařilo, a už jsem tady o tom na půdě Poslanecké sněmovny, byť v hlavním jednacím sále, mluvil dříve, a najednou tady slyšíme, jak to je jinak.

Doufám, že občané a voliči, až půjdou za chvíli k urnám, si to budou pamatovat, že slyšeli řadu lží a nepravd od těch zejména tradičních parlamentních stran, které je přesvědčují, jak všechno umí nejlépe a jak je třeba je právě volit, protože oni na to mají v podstatě podle zákona o politických stranách patent. Ale to sem nebudu zatahovat, to bychom opravdu hodně odběhli.

Také tady od pana premiéra Sobotky zaznělo, že komunisté angažovali ostatní poslance. Vůči tomu se já tedy zásadně ohrazuji. Už jsem to tady zmiňoval ve svém prvním příspěvku, že jsem sám navrhoval, abychom se tímto bodem zavčas zabývali. Nemusel mě k tomu nikdo ponoukat - ani komunisté, ani jiná politická strana. Já jsem to naopak navrhoval sám, byť tedy někteří poslanci již to i interpelovali a formou interpelací mě v podstatě v tomto předešli. Nicméně já jsem to navrhoval dvakrát jako bod mimořádné schůze, a právě strany vládní koalice, jak už jsem tady jednou dnes říkal, to zamítly.

Jestliže pan premiér Sobotka navrhuje k řešení kauzy lithium, abychom zhlédli film Vrtěti psem, tak je to opravdu ubohý návrh. Myslím si, že gros a to stěžejní bylo zabývat se tím, co jsme tady slyšeli, jak k té kauze došlo, jaká byla historie, jaké byly příčinné souvislosti, čemuž se někteří kolegové věnovali, právě ti, kterých se to týkalo, se tomu snažili vyhnout.

Účelové spojení. Od pana místopředsedy Bartoška tady zaznělo, že dochází k účelovému spojení, nebo že jsme svědky účelového spojení KSČM, SPD, ANO. Na účelová spojení si počkejme, až bude po volbách. To se možná budeme všichni divit, jaké koalice budou vznikat a jaká jednání budou probíhat.

A jak tady bylo několikrát zmíněno, přestože asi pan ministr průmyslu a obchodu s tím nebude souhlasit, protože on se domnívá, že jeho odpověď na to, proč bylo podepsáno to memorandum, ať se tedy zase nepřeřeknu, protože kandiduji za referendum o Evropské unii, tak se mi to plete, proč to memorandum bylo podepsáno takto, mě nepřesvědčil, a možná i vás poslance, vy si uděláte každý svůj názor, stejně jako si ho jistě udělají občané a voliči, kteří dlouhou dobu sledovali tento přenos.

Byla tady také vzpomenuta solária. Teď ať se na mě nezlobí kolegové z poslaneckého klubu ANO. Byl to právě rozpadlý klub Úsvitu, který velmi energicky v počtu tehdy myslím deseti lidí jsme tady doslova potili krev, abychom vás přesvědčili o tom, že se chystá další solární tunel a jeho rozšíření. A tenkrát, když jsme to navrhovali, pak se jednalo o pozměňovacích návrzích, ať se na mě kolegové z poslaneckého klubu ANO nezlobí, také častokrát hlasovali proti těm návrhům. Ale netýká se to jen jich. Týká se to v podstatě celé vládní koalice, protože tak jak jsem již říkal před chvilkou, vládní koalice se tři roky dokázala doplňovat a vzájemně si prohlasovat solár a vzájemně si prohlasovat řepku do nafty. A ejhle, když se blíží volby, tak najednou se rozkamarádili.

Mimochodem si tady dovolím říct k té řepce, že se tady vedly dlouho debaty o tom, kolik jí musíme přimíchávat, a dneska to tu také zaznělo, čili já na to reaguji. Kolegové a kolegyně, občané, pokud to posloucháte, tu řepku do té nafty mícháme proto, že nás k tomu někdo nutí. Musíme plnit nějaké limity obnovitelných zdrojů energie. Nesmyslné. V Norsku už zjistili, že to s těmi elektromobily není až tak světlé, jak si mysleli. My jsme všichni zjistili, že ani s tou řepkou to není tak skvělé, jak jsme mysleli. Někdo nás k tomu nutí? No nutí nás k tomu Evropská unie a směrnice a pokyny, které tam přijímají, a my o nich nejsme schopni rozhodovat, protože je musíme přijmout, protože je nám toto vnuceno. Když už to tady bylo zmíněno, tak si na to dovolím reagovat také.

Pak tady byl zmíněn příklad Norska. Jenom si to trošku připomeňme, protože je to velmi podobné. V Norsku se těží ropa a zisk z těžby ropy je zdaněn 78 %. My jsme tady slyšeli, jak z 10 % poplatků byly sníženy na 0,66, to je těch 0,7. Já se obávám, že to, co funguje v Norsku, nemusí fungovat tak úplně u nás, protože jsme byli svědky toho, že tady, jak říkala právě předřečnice kolegyně Nohavová, se dokázalo prostě znehodnotit cokoliv od vody, různých surovin, uhlí, nyní řešíme lithium. Já si myslím, že úplně nejrozumnější by bylo, kdyby tato vláda, a uvědomme si podstatnou věc, že tato vláda tady bude mnohem déle než tato Poslanecká sněmovna, která dnem voleb, ale víme, že náš mandát je až do 26. října, takže 26. října tato Poslanecká sněmovna končí, ale tahle vláda tady ještě bude, skoro bych řekl těžko odhadnutelnou, neurčitou dobu. Minulá vláda, než vznikla, tak to trvalo čtyři měsíce. Když vidím, jaké se rodí, nerodí, nebo o jakých koalicích se spekuluje, já si myslím, že nás čeká období, kdy může být i řada stížností a protestů proti tomu, jak probíhaly volby, jak probíhaly kampaně a všechno ostatní, toto období může být ještě delší.

(Poslanec Brázdil upozorňuje mimo mikrofon řečníka, že už nemluví v přímém televizním přenosu.)

To vůbec nevadí, že to není v televizi. To kolega z ANO špatně pochopil. A teď mi přetrhl myšlenku.

Já si myslím, že by bylo úplně nejrozumnější netěžit, nechat to. Nevím, co odhlasuje tato Poslanecká sněmovna, co je možné, ale po této vládě nebudou nižší dluhy, ony budou skoro stejně vysoké, kosmetická změna výše našeho zadlužení je opravdu kosmetická a dluhy zůstanou stejně velké. Já si myslím, že by bylo nejrozumnější, abychom našim vnukům nechali, ať s tím naloží rozumněji, ne v této předvolební hysterii, nebo povolební hysterii, která bude, už to vidím, jak se budou koaliční strany, které budou spolu vyjednávat, jak se budou obviňovat. To by byla úplně nejrozumnější varianta podle mého názoru. Pokud by tohle nebylo možné, tak si myslím, že druhá nejrozumnější varianta je jít, ale ne zcela, cestou vyššího zdanění zisků, ať se potom ukáže, jestli je to opravdu tak zajímavé, nebo ne, a pokud ne, směřuji to k bodu 1, který jsem řekl, ať to zůstane pro ty, co budou po nás a v klidu s rozvahou po větší diskusi a větších analýzách o tom rozhodnou.

A teď k tomu, co jsem říkal na úvod. Bylo tady řečeno, že je to o odvádění pozornosti, tato předvolební řežba, která se tady dnes odehrává. Já s tím naprosto souhlasím, že je to odvádění pozornosti, akorát na rozdíl od svých předřečníků to vidím z jiného úhlu pohledu, proč se odvádí pozornost. Já se domnívám, že tady jde o to, aby různými kauzami, ať to bylo Čapí hnízdo, ať to byly korunové dluhopisy, a teď se nepouštím do debat, jestli byly oprávněné, neoprávněné, jaká je podstata věci, nyní lithium, mluvil jsem o solárech a jiných záležitostech, o omezování osobní svobody občanů, že to je pouze plíživá salámová metoda postupného zbavování České republiky samostatnosti, aby si toho občané nevšímali, aby se zabývali lithiem, aby se zabývali jinými záležitostmi, protože momentálně to vypadá, že před těmito volbami je lithium úplně nejdůležitější kauza. Souhlasím s tím, že je to velmi zásadní problém. Já jsem byl ten, který chtěl, abychom se tím zabývali, a navrhoval jsem, abychom se tím zabývali na schůzi, a podepsal jsem arch pod svoláním této schůze. Ale občané jsou těmito kauzami odváděni od stěžejního, co já pokládám za nejdůležitější pro tyto volby, protože v těchto volbách naposled se občané budou moci vyjádřit o směřování České republiky, jestli nás salámovou metodou zbaví dalších věcí, protože referendum o Evropské unii pokládám za nejdůležitější téma těchto voleb, a lithium velmi krásně posloužilo k tomu, aby na hodně dlouhou dobu na to občané zapomněli, nebo to ztratili ze zřetele, zabývali se lithiem. Ale to, že pan premiér, který tady tak krásně mluvil na začátku, jasně říká, že jeho cílem a údajně naším cílem je přijmout euro. Nevím, jestli se budeme moci vyjádřit, nebo ne. Vím, že konkrétně, pokud se týká přijetí eura, je pro toto ve společnosti velká nevole. Myslím si a jsem o tom přesvědčen, že občané by měli mít právo se v referendu o Evropské unii vyjádřit i k tomu, jak dále budeme pokračovat, jestli budeme řešit jiné věci, jestli naše pravomoci budou dále snižovány. My jsme si nedokázali před pár lety vybavit to, že o některé rozhodovací pravomoci přijdeme. Já bych velmi nerad, abychom se dočkali i toho, že bude omezeno naše rozhodování i v tom tématu, ke kterému byla dnešní schůze.

Věřím, že občané zbystří, vrátí se opět k tomu, co je stěžejní pro tuto dobu. Já říkám, že lithium je stěžejní a memorandum je stěžejní, ale mnohem podstatnější a zásadnější se domnívám, že je to, aby se občané v referendu o Evropské unii mohli vyjádřit, jak dále chtějí pokračovat. A vládní i opoziční strany, jejichž zástupci tady dnes mluvili, jak víme, velmi často tohle téma naprosto nedemokraticky ani nechtějí připustit.

Děkuji za pozornost. Já jsem si také dovolil trošku volebního tématu, když to tady přede mnou všichni odehráli. Ale myslím si, že jsem se v podstatné části svého příspěvku zmínil i o tom, proč jsem podepsal žádost o svolání této mimořádné schůze. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Leo Luzara. Připraví se paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, pan ministr je tady také, takže vážený pane ministře, děkuji, dámy a pánové, za to, že jste zde vydrželi do těchto pozdních podvečerních hodin. Já se pokusím být opravdu věcný. Byť to nebývá mým zvykem, vrátím se k základním problémům smlouvy, kterou máme před sebou, a toho, proč zde vlastně opravdu dneska jsme.

Hodně jsme tady slyšeli o populismu, předvolebních agitacích a podobných záležitostech. Málo jsme se možná věnovali základu. Lituji, že tu není pan ministr Havlíček, protože si myslím, že by tady měl být, je to jeho téma. On toto způsobil, on by tady měl odpovídat. Snad mu má slova někdo přenese, popřípadě se s nimi seznámí.

V prvé řadě si zaslouží odpovědět na otázku, hovořím o memorandu, ve kterém se hovoří o Smlouvě o ochraně investic mezi Austrálií a Českou republikou. Já jsem si tuto smlouvu našel, já jsem si ji přečetl a zjistil jsem, že byla podepsána 29. července 1991 panem Václavem Klausem v Canbeře. V memorandu se píše, že to bylo v roce 1993. Ptám se, o jakou smlouvu se tedy jedná. Je to jiná smlouva, nebo tatáž, ale pouze překlep? Chápal bych, že vstoupila v platnost ratifikace a podobně, ale to by nebylo, že byla podepsána v Canbeře v roce 1993. Ona byla podepsána v roce 1991. Tak se ptám, o čem hovoříme v memorandu vůči této společnosti, která má nějaké vztahy s Austrálií.

Druhá věc, která tady je a která tady zazněla od pana ministra, když to obhajoval, říkal, že významní ústavní právníci se zaručili, má stanoviska, pánové to dokonce řekli do televize. Já jsem v televizi slyšel jiná vyjádření právníků, která říkala, že je to takové, že by do toho nešli. Dokonce i ministr spravedlnosti tady pustil uzdu fantazii ze svého předešlého působení a hovořil o rizicích, která jsou s tímto spojena. Myslím si, že ta rizika tady opravdu existují, protože, pane nepřítomný ministře Havlíčku, když jste zadával těmto právníkům, popř. jste znal jejich názor, znali ti právníci jak tuto mezinárodní smlouvu mezi Austrálií a Českou republikou, tak třeba zákony týkající se báňské problematiky? Měli možnost porovnat jak to memorandum, tak tu smlouvu, tak ty zákony? Protože si myslím, že v tom je zakopaný jemný pes, a ne vrtěti psem, ale zakopaný pes v těchto smlouvách, a z toho jasně dle mého názoru vyplývá, proč tato smlouva, to memorandum vzniklo. A když se na to podíváte, a pokusím se vám to v krátkosti objasnit, v čem ten problém vidím.

V prvé řadě zákon o průzkumu hovoří o tom, že licence poskytnutá k průzkumu je nepřenosná. Prostě nejde licenci udělenou společnosti Geomet předat někomu jinému, že by ta společnost se rozhodla tak, tady mám podepsanou licenci na průzkum, tak já ji dám vykonat někomu jinému. Nejde. To musí udělat ona. A ona je zodpovědná za výsledky toho průzkumu, která je povinna, ty výsledku průzkumu, předat státu. Ano, tato společnost má právo, ale v uvozovkách autorské právo, k té své zprávě, kterou předala státu, a pokud tu zprávu někdo dále využije k možnosti požádat o těžbu, o vymezení prostoru atd., tak samozřejmě má nárok na odměnu. Čili není pravdou, že to je, jak jednou dáte svolení s průzkumem, že už to musí dělat tato firma. Není to pravda.

Hodnota toho průzkumu byla vyčíslena panem Špidlou coby ředitelem odboru poradců a poradkyň předsedy vlády v srpnu tohoto roku řádově na jednu miliardu korun. Řádově, upozorňuji, nečerpala asi z nějakých přesných údajů. Čili je možno zastavit tu možnost, že společnost, která má práva k průzkumu, bude automaticky pokračovat v těžbě. Není na to ze zákona nárok. Na to chci upozornit. A proto se vrátím, proč je nutné to memorandum a proč v tom memorandu musí být uvedeno, že se řídí tou dohodou mezi Austrálií a Českou republikou.

Když se do toho memoranda podíváte pořádně, tak na straně sedm toho memoranda, tedy smlouvy o ochraně investic, která byla podepsána v roce 1991, znovu zdůrazňuji to datum, protože je docela důležité, se hovoří, článek VI, vyvlastnění a znárodnění. V roce 1991 tato dvě slova byla červený hadr. Zcela určitě. A v této smlouvě se velice přesně hovoří, jaké má možnosti stát, když chce vyvlastnit a znárodnit. A jsou velice okleštěna. Ale zákony týkající se dobývání hornin a určování, kdo bude nebo nebude, tady s tímto zase počítají. Tyto zákony hovoří o tom, že není pravdou, že ten, kdo dělá ten průzkum, musí zároveň být ten, kdo bude těžit, a že stát určuje. Jinými slovy, stát diskriminuje na volném trhu tyto subjekty, protože říká: Není pravda, že vy musíte potom. Ne, to rozhodne stát. Stát si řekne, jestli chce vůbec těžit, jestli pověří těžbou toho nebo onoho, a když to náhodou bude někdo jiný než ten, kdo dělal průzkum, má nárok na sedm let ochrany ta jeho odvedená práce a může si stanovit za tu práci odměnu. Na tu má nárok. Tady používám tu paralelu autorského zákona. Autoři si chrání svá díla 70 let, průzkum se chrání sedm let. A to je ten problém, proč tato společnost potřebuje toto memorandum. Protože se v něm hovoří, a protože je z roku 1991, o tom, že jsou tady jasně stanovené podmínky, za kterých může stát tuto firmu o její pomyslná práva připravit. A připravují si opravdu, dle mého názoru, půdu pro možnou arbitráž na základě této smlouvy.

A to je trošku problém, protože když se podíváte, jak ty arbitráže v historii probíhaly, tady ta slova už taky zazněla, tak všichni historii obhajují a já použiji příklad, který tady třeba ještě nezazněl, Diag Human tu byl, ale vzpomeňte na arbitráž s televizí Nova, CET 21, jak jsme byli v televizi přesvědčováni, desítky právníků se vyjádřily, tady jsou jasné důkazy, že já mám pravdu, tehdy v tom byl ještě pan Železný, jak celý národ přesvědčoval, že on má pravdu a státu nic nehrozí. Přesto jsme zaplatili deset miliard. Kde potom byl, aby dokázal, že neměl pravdu? Kde bude pan ministr, až bude Česká republika platit? A ty příklady tady máme.

Já si myslím, že ti ústavní právníci nebo ti právníci na mezinárodní smlouvy a dohody a memoranda neporovnávali za prvé tu smlouvu, to by si všimli toho rozdílu, data podepsání té smlouvy v tom memorandu, tak neporovnávali báňské zákony, které jsou tři a které se dotýkají tady této problematiky, a dikce vůči této smlouvě. A pokud někdo, a ta australská společnost na to dle mého názoru opravdu bude hrát, bude využívat ten článek VI o vyvlastnění a znárodnění, kde je jasně napsáno, kdy a za jakých podmínek stát může, tak my nebudeme moci uplatnit tu možnost přidělit těžbu lithia někomu jinému než jim, protože řeknou: My si chráníme investici podle toho, k čemu jsme se přihlásili.

Mimo jiné se v tom materiálu hovoří, což je taky zajímavé, ale zase upozorňuji, vznikl v roce 1991, podněcovat investice. Není podporovat, nabízet. Podněcovat. Jinými slovy, už jenom zámysl toho, že se přihlásím, že my chceme těžit, je podněcování té investice. A na základě toho by si mohli ty náklady chtít vrátit. A ptám se, ty náklady - a znovu budu opakovat, jedna miliarda z materiálu pana Špidly coby poradce vlády - ale co když mezitím tato firma na volných trzích získá prostředky díky tomu podněcování české vlády podpisem pana ministra a další úvěry a další záležitosti bude mít přislíbené a tyto bude muset hradit. Ne možná budoucí úniky ze zisku lithia, kdo ví, kdy se bude těžit, to všechno je pravdou, a že tady máme sedm let, deset let, že možná, kdo ví, jak to bude. Ale to podněcování tady v tomto, že oni si vezmou úvěry, vezmou si finanční zajištění, bankovní úroky a další a tyto všechny chrání ta dohoda mezi Austrálií a Českou republikou z toho roku 1991. Ne 1993, 1991. A to je tady ten problém. A v tom já spatřuji, proč chtěla ta australská společnost podepsat toto memorandum.

Nevím, kdo byl iniciátorem toho prvního kroku, kdo ke komu přišel, pojďme to podepsat. Ale já si myslím, že to je ten problém, protože když si vezmete to časování, tak zjistíte, že česká vláda začala vyjadřovat obavy o české lithium. Ministerský předseda hovořil o tom, že lithium je národní surovina, je třeba vymýšlet, hledat cesty, a tato firma by mohla o to přijít. Cítila obavu, a tak se tímto zajistila. A proto já spatřuji ten problém tady v této dohodě o ochraně investic, která je stará, neodpovídá moderním smlouvám, které máme uzavřeny, a bohužel diskriminuje stát v této věci. A to bude ten problém, před kterým budeme stát.

Nechci apelovat na pana ministra, byť by bylo opravdu zajímavé se k tomu za deset let vrátit a zjistit, kdo měl pravdu v této věci. Ale já si myslím, že momentálně jediné slušné řešení je, prohlásit tu smlouvu za nulitní. Zase, výraz smlouva. Memorandum. Prohlásit to memorandum za nulitní a se vší vážností brát, že můžeme být - můžeme být - v určitém finančním rozsahu potaženi k arbitráži. Hovořím o té jedné miliardě nějak vyčíslené panem Špidlou coby poradcem, možná k tomu přibudou některé další, ale do budoucna si otevřeme ruce ke zpracování toho lithia, můžeme to zadat komukoliv, těžební práva jako stát, dokonce ani dle mého názoru nemusíme čekat těch sedm let, protože my to koupíme, ta licenční práva autorská k tomu průzkumu, který byl proveden společností Geomet. Tady je prostor a návod, jak by se mělo asi postupovat.

Proto podporuji všechny snahy a usnesení, které budou hovořit o tomto. Já si myslím, že není ostudou, když se přizná ano, podepsali jsme něco, kdy jsme nedohlédli možné důsledky, narazili jsme na významný odpor veřejnosti, nechceme podněcovat něco, tak prostě tím, že je to, a tady to také zaznělo, cár papíru, byť si to nemyslím, tak to prostě s tou společností vyřešíme gentlemansky, dohodneme se a budeme to považovat za nulitní. To by měla být cesta z dnešního dne, z dnešního jednání.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní se slova ujme paní poslankyně Olga Havlová a následují další dvě přihlášky - pana poslance Kudely a Kaňkovského. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu tedy už velice stručná, protože to, co jsem chtěla říct, už tady všechno bylo řečeno a velice podrobně a dobře to přede mnou řekl pan poslanec Luzar.

Já bych jenom v rychlosti řekla něco, co tady ještě nezaznělo, a to je, že vlastně těžba zdroje... Takhle. Podle veřejných zdrojů je těžba lithia ve fázi ložiskového průzkumu, který povoluje vlastně Ministerstvo životního prostředí. Po této fázi následuje, tak jak říkal pan Luzar, stanovení dobývacího prostoru. A k této fázi jsme ještě vůbec nedospěli. A pokud bude stanoven dobývací prostor, tak teprve potom začíná další etapa a to je oprávnění k dobývání výhradního ložiska. Dobývání výhradního ložiska stanovením dobývacího prostoru může zahájit dobývání potom výhradní ložisko firma nebo organizace až po vydání povolení báňským úřadem (?). K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva průmyslu a obchodu a předchozí souhlas může ministerstvo vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky ČR. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.

Já bych se vrátila teď ještě k tomu memorandu - a sice proč? Zaujalo mě ve dvou bodech. A sice v bodě jedna: Cílem tohoto memoranda o porozumění je podporovat a usnadňovat budoucí spolupráci v oblasti průzkumu, těžby a zpracování lithia až po finální výrobky v rámci ČR. Takže vážení, tady se nejedná jenom o Cínovec, tady se jedná o průzkum a těžbu na celém území České republiky. A potom v bodě tři, tam je také docela zajímavá klauzule: Oba účastníci deklarují svůj záměr atd. v možnosti budoucích dvoustranných dohod mezi českými orgány a společností o rámci budoucí spolupráce v oblasti sektoru lithia, včetně možného zapojení českého státu jako kapitálového účastníka projektu. Takže my do toho vrazíme kapitál a potom, jak už tu několikrát zaznělo, dostaneme 0,6 % do státního rozpočtu.

Takže to jsou docela zavádějící věci a já bych řekla, že po analýze podepsaného memoranda nabývám dojmu, že pan ministr průmyslu a obchodu chtěl zřejmě zavázat budoucího ministra ke kladnému souhlasu se stanovením dobývacího prostoru a následně souhlasem k oprávnění dobývání výhradního ložiska, který sám současný pan ministr nevydal. Působí to dojmem, že memorandem chtěl dát podklad australskému investorovi pro případnou arbitráž pro Českou republiku, tak jak to tu zaznělo. A jestliže jsme se tu bavili o tom, jestli to je, nebo není právně závazné, tak si myslím, že vůbec nic nezkazíme tím, když budeme celé memorandum anulovat a bude se moci o tom rozhodovat úplně někde jinde a jinak.

Ztotožňuji se tedy s usnesením KSČM o anulování memoranda, protože nerostné bohatství patří státu, a tudíž všem lidem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové, a ještě než dám slovo panu poslanci Kudelovi, o faktickou poznámku se hlásí pan poslanec Chalupa. Kolega Kudela je v očekávání. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Skutečně vás nezdržím, nicméně paní kolegyně - děkuji jí vaším prostřednictvím - upozornila ještě na jednu věc, na kterou bych rád upozornil vás i možná exekutivu, protože poznatky jsou takové, že v rámci restitučních řízení jsou vedeny soudní spory a pozemkový úřad začal vydávat jisté skupině lidí náhradní pozemky těsně na hranicích dobývacích prostorů, a tím staví těžaře do velmi nevýhodné situace do budoucna, protože až budou chtít rozšířit dobývací prostor, tak budou vydíratelní. A jenom upozorňuji, že by se tomu někdo měl věnovat a prozkoumat, jak pozemkový úřad v tomto případě postupuje, aby se nám nestalo to, že zrovna někdo koupí od restituentů jejich nároky a skoupí pozemky na hranicích dobývacího prostoru, a budeme v pytli tak jako tak. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chalupovi za dodržení času k faktické poznámce a slova se ujme pan poslanec Petr Kudela a připraví se pan kolega Vít Kaňkovský. Pana poslance Kudelu nevidím, jeho přihláška propadá. Pan poslanec Kaňkovský má slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Asi nejenom já jsem předpokládal, že dnešní schůze k problematice těžby lithia bude hodně úporný politický boj, a toto se potvrdilo. Je pár dní před volbami. Za dané situace je správné, že jsme tuto diskuzi ohledně lithia dnes začali, jen je škoda, že diskuze je mnohem více politická než věcná. Přesto zde byla zmíněna fakta, ale padlo zde i mnoho fabulací, polopravd i nepravd. Jistě ale není možné problém surovinové politiky, nyní zejména otázku těžby a zpracování lithia, jakýmkoliv způsobem zlehčovat. Jsem přesvědčen, že otázky, které zde dnes položil kolega Jan Bartošek, jsou racionální, a právě o tyto se veřejnost velmi intenzivně zajímá. Jsme přesvědčeni, že je třeba udělat vše pro to, aby ČR nevydala své nerostné bohatství do rukou zahraničních investorů, že je třeba udělat vše pro to, aby z našeho nerostného bohatství měli prospěch naši občané, nikoliv zahraniční společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou.

Jsem ale přesvědčen, že pokud už jsme začali rozplétat problém nakládání s lithiem, musíme zde otevřít ještě i jiný problém, který s dnešním tématem úzce souvisí a který jsem řešil ve Sněmovně v interpelaci na pana ministra Brabce před časem, a podobně jsem to řešil i s Ministerstvem průmyslu a obchodu, tehdy ještě za ministra Mládka. Tento problém se týká Kraje Vysočina a je jím plánované obnovení těžby uranu v Brzkově u Jihlavy, kde již koncem 70. a následně v 80. letech minulého století proběhly průzkumné práce v lokalitě Brzkov u Jihlavy a okolí, které se právě týkaly možné těžby uranu. Už v té době se zásoby uranu i rentabilnost těžby v této lokalitě jevily jako nepříliš perspektivní. Následně byly průzkumné štoly zatopeny a ložisko zůstalo jako záložní lokalita těžby uranu. K velkému překvapení místních občanů, ale také občanů okolních obcí začalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2015 a jím pověřený státní podnik Diamo vyvíjet aktivity, a nutno říci, že s velkým zaujetím, na obnovení těžby uranu, a to navzdory tomu, že světové ceny uranu v té době spadly na desetileté minimum. Situace je o to více alarmující, že k přípravě obnovy těžby uranu mělo v prvé verzi dojít navzdory tomu, že průzkumné práce proběhly již před 20 roky s technickými a softwarovými možnostmi té doby. A světe div se, nikdo při záměru obnovy těžby neuvažoval o nových průzkumných pracích, o nové modelaci zásob uranu a aproximaci rentability a výtěžnosti ložiska. Pouze se objevil návrh na rozšíření chráněného ložiskového území ještě na další lokalitu, což v praxi znamená nové a další omezení práv občanů ještě širšího území. V té době se logicky objevila velká nevole občanů Brzkova a okolí, avšak jejich hlasu nasloucháno nebylo, nebo jen velmi málo.

Jak už jsem řekl, interpeloval jsem v této věci pana ministra Brabce. Podnikli jsme jednání na Ministerstvu průmyslu a obchodu a tak dále. Bohužel po krátké pauze, kdy se jevilo, že záměr obnovit těžbu uranu půjde k ledu, jednání k řízení obnovení těžby uranu nadále pokračují. A tak se ptám, jak si vysvětlit rozdílný přístup Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu k využití nyní ztrátového uranu a naproti tomu strategicky neustále významnějšího lithia. Jak to, že zatímco možným obnovením těžby uranu je pověřen státní podnik Diamo a je zde velký tlak na jeho další kroky k obnovení těžby uranu, zatímco u strategického lithia stát na vliv jeho dalšího využití a výnosy víceméně vzdává.

A jen pro dokreslení této absurdní situace dodávám, že k možnosti obnovení těžby uranu v Brzkově a okolí se v nedávné době přihlásila tatáž firma, se kterou pan ministr Havlíček 2. 10. podepsal dnes tolik přetřásané memorandum o lithiu. Věřte, že pro občany Brzkova, Věžnice, Přibyslavi a dalších je to situace, která je zbavuje víry ve spravedlivé posuzování jejich práv a naopak je utvrzuje v přesvědčení, že stát jejich práva ignoruje, navíc ohrožuje ekonomické zájmy České republiky.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci věřit, že se dokážeme zodpovědně postavit k problematice využití nerostného bohatství České republiky i k problémům možná pro vás malé lokality na Jihlavsku, kde občané opravdu věří tomu, že se budeme k jejich právům spravedlivě chovat.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ještě faktická poznámka pana poslance Kováčika a mám ambici ukončit obecnou rozpravu. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Koneckonců i ten poslední příspěvek, ale i řada příspěvků před ním neustále rezonovala tou otázkou, která tady padala od začátku a kterou podle mého soudu, a nejen podle mého soudu, pan ministr Havlíček nedostatečně zodpověděl. Já bych prosil, abych nebyl znovu nařčen, že útočím pouze na pana ministra Havlíčka, protože vím, že je memorandum, nebo domnívám se, že vím, že memorandum nevzniklo samo o sobě v prostoru ve vzduchoprázdnu, ve vakuu, že je následkem jiných příčin a příčinou možná jiných následků. A tak se znovu spolu s vámi, kolegyně a kolegové, ptám na otázku, která nebyla dostatečně dobře zodpovězena.

Proč jste, pane ministře Havlíčku, podepsal ono memorandum? A druhá otázka: Proč jste je podepsal právě 2. října téměř těsně před volbami? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

Protože je ukončena obecná rozprava, ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Otevřu rozpravu podrobnou, do které mám přihlášku pana poslance Pavla Kováčika. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, nyní v podrobné rozpravě, jak jsem slíbil, načtu ono usnesení, které jsem zde již v době před schválením programu této schůze načrtl. Tedy prosím vás o podporu následujícího návrhu usnesení, které nevážu na žádný z předchozích, případně i následujících návrhů. Chci tedy, aby o něm bylo hlasováno každopádně. Prosím, věnujte mu pozornost, mnohé může řešit i do budoucna.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky prohlašuje, že memorandum podepsané ministrem Havlíčkem se společnosti European Metals Holdings není pro Českou republiku právně závazné a odvolání se na Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií, podepsanou v Canbeře 29. července 1991, a další mezinárodně uznávané smlouvy o ochraně investic, které je v memorandu uvedeno, se právní závazností memoranda pro Českou republiku v případných arbitrážních sporech netýká.

Je to návrh usnesení, které nás jako Poslaneckou sněmovnu jasně směruje, že my jako zákonodárci nesouhlasíme s tím, aby v případně příštích možných sporech, které přijdou a které jsou jako vejce vejci podobné například sporu s Diag Human a podobně, tak že my jako Poslanecká sněmovna včas říkáme: pojďme od toho pryč, zneplatněme to. A říkám jasně zneplatněme to, protože potom za pár let nebo možná za pár měsíců by právě toto memorandum mohlo být příčinou oněch dlouho se táhnoucích a pro Českou republiku nevýhodných arbitráží.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s dalším návrhem na usnesení pan poslanec Radim Fiala jako zpravodaj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já také chci přečíst v podrobné rozpravě usnesení, které už zaznělo v obecné rozpravě, ale pro pořádek ho samozřejmě přečtu ještě v rozpravě podrobné.

Takže návrh usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu České republiky. V případě dalšího využití lithia je nutné podpořit projekty zajišťující jeho zpracování na území České republiky podnikatelskými subjekty se sídlem na území České republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Koubek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte, abych načetl v podrobné rozpravě návrh usnesení, které přednesl tady předseda klubu TOP 09 pan Michal Kučera, tak v jeho zastoupení. Návrh usnesení zní:

1. Poslanecká sněmovna konstatuje, že vláda selhala v ochraně hospodářských zájmů České republiky týkajících se strategických nerostných surovin.

2. Poslanecká sněmovna budoucí vládě důrazně doporučuje, aby zásadním způsobem přepracovala surovinovou politiku a budoucí legislativu tak, aby

a) byly pro Českou republiku zajištěny odpovídající výnosy z těžby,

b) významná část těchto výnosů zůstala v regionech zasažených těžbou a

c) byla důsledně zajištěna co nejlepší ochrana přírody a krajiny.

Tento návrh usnesení máte také v systému pod číslem 6753. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan místopředseda Bartošek. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, děkuji. Načtu návrh usnesení, který je v systému a týká se dnešního jednání. Přečtu ho doslovně.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky si je vědoma důležitosti ochrany nerostného bohatství a životního prostředí České republiky. Zdůrazňuje nezbytnost zachování zisku plynoucího z tohoto bohatství pro budoucí generace. Připomíná potřebu zpracovávat tyto nerostné zdroje přednostně na území České republiky do podoby produktů s výraznou přidanou hodnotou.

Proto Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky předložit novelu horního zákona upravenou tak, aby

1. stát měl možnost normativně stanovit, které suroviny považuje za strategické a u nichž licence na těžbu náleží pouze jemu. Soukromé firmy by pak za úplatu pro stát tyto strategické suroviny pouze těžily;

2. výše sazeb úhrad mohla být upravována na základě vývoje tržních cen bez omezující časové lhůty.

A další odstavec: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby

1. v maximální možné míře podpořila domácí průmysl při finálním zpracování produktů těžby nerostných surovin;

2. zisk plynoucí z těžby byl akumulován v České republice;

3. změnila investiční pobídky pro vstup zahraničního kapitálu tak, aby na území České republiky vznikala výzkumná centra, a to nejenom pro výzkum využití lithia, ale také dalších nerostných surovin těžených na jejím území;

4. vytvořila rekultivační zádržní zdroj, který by v případě neplnění podmínek obnovy krajiny zasažené těžbou umožňoval její znovuobnovení bez dopadu do státního rozpočtu.

Samostatný odstavec: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky rovněž podporuje navýšení poplatků za těžbu a zřízení Státního fondu budoucnosti tak, aby výtěžky z nerostného bohatství byly ukládány na speciální účet a používaly se poté na strategické cíle, které mají dlouhodobý význam pro prosperitu a stabilitu České republiky.

Tolik návrh usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Bartoškovi. Ještě pan předseda Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Já jenom, pane předsedající, pro pořádek, protože předsedové klubů dostali ten text návrhu usnesení, které předkládá klub KSČM, ale protože je nemají všichni, tak je tady přečtu také znovu, aby se vědělo, o čem se hlasuje:

Poslanecká sněmovna

I. bere na vědomí informaci vlády o takzvaném memorandu mezi MPO České republiky a firmou EMH, a. s;

II. žádá vládu,

1. aby memorandum vzhledem k zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní,

2. aby okamžitě začala pracovat na zákonu, kterým by se podle článku 7 ústavního zákona 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, a článku 11 odst. 2 Listiny práv a svobod určí, že těžba a zpracování lithia, rubidia a wolframu, případně dalších rud a surovin, smí být jen v majetku státu a nakládat s nimi mohou podniky, které vlastní stát, samosprávné kraje a obce. Jde o majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a je ve veřejném zájmu,

3. aby navrhla nový zákon o konečném uživateli výhod pro případy, kdy strategické a jiné suroviny budou zpracovávat soukromé právnické osoby.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy uzavřu podrobnou rozpravu, do které se již nikdo nehlásí.

Načtu omluvy. Omlouvá se do konce jednacího dne pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček a pan poslanec Lukáš Pleticha.

Podle dohody předsedů poslaneckých klubů vyhlašuji nyní přestávku do 21.32, tedy na deset minut, tak abychom mohli dostát tomu, co jsme slíbili, že si všechny kluby sjednotí postup pro hlasování.

Zároveň požádám skrutátory, aby tady byli na skončení přestávky.

 

(Jednání přerušeno ve 21.22 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 21.32 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Je 21.32, přestávka skončila. Ptám se pana zpravodaje a navrhovatelů, jestli jsou připraveni. (Ano.) Ano. Požádal mě o slovo ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Dobrý večer, kolegyně a kolegové.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Otevíráte tím, žel, rozpravu. Prosím. Tak je otevřena rozprava. Hlásí se zástupce navrhovatelů Pavel Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Paní a pánové, po konzultaci v poslaneckém klubu nebo v poslaneckých klubech si dovolím ještě v otevřené podrobné rozpravě zpřesnění svých návrhů, nebo návrhu klubu KSČM, a to zpřesnění, že prvním bodem, to co jsem četl pod I návrhu poslaneckého klubu zní jinak, a to - a pro jistotu přečtu celé to usnesení znovu.

Poslanecká sněmovna po informaci vlády ČR o tzv. memorandu mezi MPO ČR a firmou EMH a. s. žádá vládu

1. aby memorandum vzhledem k zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní,

2. aby okamžitě začala pracovat na zákonu, kterým se podle čl. 7 ústavního zákona 1/1993 Sb., Ústava ČR, a čl. 11 odst. 2 Listiny práv a svobod určí, že těžba a zpracování lithia, rubidia a wolframu, případně dalších rud a surovin smějí být jen v majetku státu a nakládat s nimi mohou podniky, které vlastní stát, samosprávné kraje a obce. Jde o majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a je ve veřejném zájmu,

3. aby navrhla nový zákon o konečném uživateli výhod pro případy, kdy strategické a jiné suroviny budou zpracovávat soukromé právnické osoby.

A u toho posledního odstavce, který jsem četl, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR prohlašuje, že memorandum podepsané ministrem Havlíčkem se společností European Metals Holdings Ltd. není pro ČR - já jsem četl právně závazné a správně tam patří pouze závazné. Další text potom pokračuje v nezměněné podobě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě někdo ve svém usnesení nějakou změnu textu? Není tomu tak? Můžeme tedy hlasovat o jednotlivých usneseních a požádám zpravodaje pana poslance Radima Fialu, aby přednášel jednotlivé návrhy, a budeme o nich hlasovat.

Před prvním hlasováním - ne. Nejdřív přečtěte, a potom dám zjistit kvorum. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, pane předsedající. Začal bych procedurou. Procedura by spočívala v tom, jak ty návrhy budeme hlasovat, jestli celé, nebo po bodech. Samozřejmě v přestávce tady vznikla dohoda a já doufám, že se ta dohoda teď potvrdí.

Za prvé bychom hlasovali návrhy, které byly dány do systému. To jsou návrhy KDU-ČSL a TOP 09. Jako první bychom hlasovali návrh KDU-ČSL celý. Potom bychom hlasovali návrh TOP 09, kde bychom hlasovali zvlášť bod 1 a potom zvlášť bod 2, ale dohromady písmena a), b), c). Potom je návrh KSČM, ten bychom hlasovali - pardon. Ten bychom hlasovali zvlášť bod 1, zvlášť bod 2 a 3 a nakonec bod 4, to znamená, že návrh KSČM bychom hlasovali natřikrát. Bod 1, potom 2 plus 3 a nakonec bod 4. No a nakonec nám zbývá návrh SPD, který nemá žádná čísla ani body, to znamená, že bychom ho hlasovali en bloc celý.

To je, pane předsedající, návrh procedury.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Máme před sebou osm hlasování. Nejdřív schválit proceduru. Jestli na tom trváte. Pokud ne, tak jestli není námitka, proceduru budu brát, jako že jste ji vzali za svou, tak jak ji zpravodaj přednesl. A místo toho si zjistíme kvorum, podle kterého budeme hlasovat. Myslím, že všichni, kteří chtějí hlasovat, jsou tady, a žádám všechny, aby se přihlásili, kdo je tady přítomen. Z poslanců samozřejmě, a poslankyň. Děkuji. (Skrutátoři sčítají přítomné poslance.)

Prosím o protokol.

 

Poslanec Radim Fiala: Jako první bychom tedy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, moment. Nejdřív protokol, musím ohlásit přítomnost a kvorum. Ještě to skrutátoři sečtou a já vyhlásím, jakmile příslušný údaj dostanu...

Přítomnost na hlasování 110, kvorum je tedy 56 pro schválení. Děkuji.

 

Hlasujeme o prvním návrhu (hlasování číslo 7), který přednášel pan místopředseda Bartošek. Všichni víme, o čem hlasujeme. Ptám se, kdo je pro. (Sčítání hlasujících.) Pokud je sečteno, kdo je proti? (Sčítání.)

Prosím o protokol. Děkuji.

Pro bylo 39, proti 20, návrh nebyl přijat. Prosím další návrh, pane zpravodaji.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano. Děkuji. Další návrh, který byl vložen do systému pod číslem 67/53, je návrh usnesení TOP 09. Tak jak jsme vzali za svou proceduru, tak ho budeme hlasovat ve dvou částech. Nejprve bod číslo 1. Já ho přečtu:

"Poslanecká sněmovna konstatuje, že vláda selhala v ochraně hospodářských zájmů České republiky týkajících se strategických nerostných surovin."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Budeme hlasovat (v hlasování číslo 8). Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji. (Sčítání hlasujících.)

Pro bylo 35, proti 34. Návrh nebyl přijat.

 

Můžeme pokračovat. Ale protože jsem zaznamenal pohyb u zadních dveří, tak znovu nechám zjistit kvorum, jestli je stejné. Neviděl jsem, jestli šel někdo z poslanců ven, abych nebyl nařčen, že je kvorum jiné. Pokud to nebyl nikdo z poslanců, tak můžeme hlasovat o druhém bodu návrhu usnesení TOP 09. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Já ho znovu přečtu. Bod číslo 2 návrhu usnesení TOP 09:

"Poslanecká sněmovna budoucí vládě důrazně doporučuje, aby zásadním způsobem přepracovala surovinovou politiku a budoucí legislativu tak, aby

a) byly pro Českou republiku zajištěny odpovídající výnosy z těžby,

b) významná část těchto výnosů zůstala v regionech zasažených těžbou,

c) byla důsledně zajištěna co nejlepší ochrana přírody a krajiny."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Kdo je pro? Kdo je proti? (Sčítání hlasujících.)

(V hlasování číslo 9) 29 bylo pro, 8 proti. Nebylo dosaženo kvora. Návrh nebyl přijat. Další návrh, pane zpravodaji.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano. Další návrh je návrh usnesení Komunistické strany Čech a Moravy. V proceduře jsme si řekli, že ho budeme, a vzali jsme za své, že ho budeme hlasovat natřikrát.

Takže jako první hlasování bude o bodu číslo 1. Ten zní: "Žádá vládu, aby memorandum vzhledem k zřejmé neurčitosti jeho předmětu prohlásila za nulitní."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Včetně návětí, které bylo upravováno v podrobné rozpravě.

Kdo je pro? Kdo je proti? Dohlasováno. Požádám o sečtení hlasů. Děkuji.

Konstatuji protokol (z hlasování číslo 10). Pro 82, proti 1. Návrh byl přijat. Můžeme hlasovat o další části.

 

Poslanec Radim Fiala: Bod číslo 2 tohoto návrhu usnesení zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby okamžitě začala pracovat na zákonu, kterým se podle čl. 7 ústavního zákona 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, a čl. 11 odst. 2 Listiny práv a svobod určí, že těžba a zpracování lithia, rubidia a wolframu, případně dalších rud a surovin smí být jen v majetku státu a nakládat s nimi mohou podniky, které vlastní stát, samosprávné kraje a obce. Jde o majetek nezbytný k zabezpečení potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a je ve veřejném zájmu."

K tomu ještě patří bod číslo 3: "Žádá vládu, aby navrhla nový zákon o konečném uživateli výhod pro případy, kdy strategické a jiné suroviny budou zpracovávat soukromé právnické osoby."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Budeme hlasovat, pokud se nezměnilo kvorum. Nezměnilo. Kdo je pro? Kdo je proti? (Probíhá sčítání hlasujících.) Je sečteno.

(V hlasování číslo 11) z přítomných 110 pro 43, proti 2. Nebylo dosaženo kvorum, návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Radim Fiala: A z návrhu usnesení Komunistické strany Čech a Moravy je to ještě jeden bod a ten zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky prohlašuje, že memorandum podepsané ministrem Havlíčkem se společností European Metals Holdings není pro Českou republiku závazné a odvolání se na dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic mezi Českou republikou a Austrálií podepsanou v Canbeře 29. 7. 1991 a další mezinárodně uznávané smlouvy o ochraně investic, které je v memorandu uvedeno, se právně..." - To bude muset asi přečíst pan (poslanec Kováčik), protože já to nepřečtu.

 

Poslanec Pavel Kováčik: "... se právní závazností memoranda pro Českou republiku v případných arbitrážních sporech netýká."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozuměli všichni? Můžeme hlasovat?

Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? (Probíhá sčítání hlasujících.) Prosím o součet. Děkuji.

Z přítomných 110 (v hlasování číslo 12) pro 78, proti nikdo. Návrh byl přijat. (Potlesk části poslanců.)

 

Poslední návrh, pane zpravodaji, je váš osobní.

 

Poslanec Radim Fiala: Ano, poslední návrh je návrh usnesení SPD, který jsem přednesl v podrobné rozpravě já, a zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby těžbu lithia v České republice prováděl státní podnik a zisk z této těžby zůstal příjmem státního rozpočtu republiky. V případě dalšího využití lithia je nutné podpořit projekty zajišťující jeho zpracování na území České republiky podnikatelskými subjekty se sídlem na území České republiky."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Budeme hlasovat.

Kdo je pro? Kdo je proti? (Probíhá sčítání hlasujících.)

Děkuji panu zpravodaji, protože byly vyčerpány podněty v podrobné rozpravě. Počkám na protokol a vnímám přihlášku s přednostním právem pana předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Ale prosím, pane poslanče, až vyhlásím výsledek hlasování. Dále je přihlášen pan místopředseda Bartošek a předseda Kováčik.

 

Z přítomných 110 pro 68, proti nikdo. Tento návrh byl přijat (v hlasování číslo 13).

 

Konstatuji, že jsme přijali usnesení v bodě 1 a 4 z návrhů pana kolegy Kováčika a usnesení přednesené panem poslancem Radimem Fialou.

Nyní má slovo pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, promiňte, nebudu zdržovat dlouho. Ale přece jenom, protože jsme tomu všichni věnovali dlouhé odpoledne i večer, bych si velmi přál shrnout, co jsme tady vlastně si řekli jako zástupci lidu a pro co jsme a co jsme si neřekli.

My jsme tady několik hodin strávili tím, že jedna koaliční strana obviňovala druhou a ta druhá první, kdo selhal víc. Tady byla diskuse o tom, že se selhalo. Hnutí ANO 2011, které tuto schůzi vyvolalo, říkalo sociální demokracii: vy jste selhali a je to strašný tunel. A sociální demokracie říkala: a vy jste selhali ještě víc. A ta třetí koaliční strana, jak už bývá jejím dobrým zvykem, říkala: a vy jste selhali oba. Takže všechny ty tři koaliční strany nám tady řekly, že selhaly, ale když jsme hlasovali o usnesení, že vláda selhala - vláda je tvořena těmito třemi stranami -, tak Poslanecká sněmovna svůj souhlas neprojevila. Jinými slovy, až bude kdokoli z hnutí ANO říkat, že sociální demokracie to udělala špatně, tak to není pravda. Vy jste hlasovali, že je to dobře, že vláda neselhala. A naopak. My v opozici říkáme, že jste to udělali špatně, že jste selhali. Ale vy všechny tři koaliční strany říkáte, že je to správně, že ten Havlíček to podepsal dobře a ten Brabec to taky podepsal dobře a že vláda neselhala. (Zleva se ozývá: To je bla bla bla.) To je jeden závěr, který dnes udělala Poslanecká sněmovna. Logický. Žádný jiný udělat nemohla.

Dále jsme, přidržím-li se našeho usnesení, hlasovali o návrhu, aby byly pro Českou republiku zajištěny odpovídající výnosy z těžby. Já jsem se domníval, že tohle je jeden ze základních důvodů, proč jsme se tady vlastně sešli. Poslanecká sněmovna se rozhodla, že tento bod neodsouhlasí. To znamená, Poslanecká sněmovna hlasy těch, kteří nepodpořili tento bod, si nepřeje, aby pro Českou republiku byly zajištěny odpovídající výnosy z těžby, takže vy, kteří jste pro to nehlasovali, poslanci ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, si přejete...

Ještě jednou mi do toho skočte. (Obrací se opět doleva k rušícímu kolegovi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já bych prosil o klid! Mluví jen ti, kterým bylo uděleno -

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Co si to vůbec dovolujete, pane opilý kolego?

Takže ti, kteří hlasovali proti tomu, si prostě nepřejí, aby Česká republika měla odpovídající výnosy z těžby. To je potřeba si shrnout.

Potom jsme hlasovali o tom, že významná část těchto výnosů má zůstat v regionu zasaženém těžbou. Ani to Poslanecká sněmovna neodsouhlasila. Dovoluji si konstatovat, že poslanci hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, kteří tento bod nepodpořili, hodili přes palubu Severočeský kraj, protože si prostě nepřejí, aby pokud z toho byly nějaké výnosy, zůstaly v Severočeském kraji. To je logický důsledek hlasování, které se odehrálo.

A za c), poslední bod, který jsme navrhli, aby byla důsledně zajištěna nejlepší ochrana přírody a krajiny. To nás nepřekvapilo. Pro to jsme hlasovali jenom sami. (Poslanec Foldyna se hlásí.) Pardon, omlouvám se, pan poslanec Foldyna taky. Takže až na drobné výjimky jsme pro to hlasovali sami, protože TOP 09, jak známo, je jediná strana v Poslanecké sněmovně, které leží na srdci ochrana přírody a krajiny. Vy všichni ostatní jste ochotní drancovat i za tu cenu, že nebude chráněna příroda, že výnosy nezůstanou v regionu, který je zatížen těžbou, a že Česká republika nebude mít odpovídající výnosy. Pro tohle jste hlasovali! Já jsem vám to jenom chtěl říct. Děkuji vám za informaci, kterou jste dali nám i voličům. (Tleská poslanec Korte.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan Miroslav Kalousek, nyní pan místopředseda Jan Bartošek ještě s přednostním právem. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mé vyjádření bude také krátké. Mohl bych dát mému předřečníku za pravdu vaším prostřednictvím, kdyby to byla plná pravda. Ale jak už to v jeho případě bývá, nebyla. Vzhledem k tomu, že se jako první hlasovalo o usnesení lidovců, které všechny tyto body obsahovalo, a vy jste to jako TOP 09 nepodpořili, připadá mi poněkud hloupé se nyní vymezovat vůči i našemu usnesení, které obsahovalo vaše návrhy.

Já tady pro pořádek řeknu, vyjma toho, co říkal předseda Kalousek, vaším prostřednictvím, Poslanecká sněmovna současně odmítla podpořit průmysl ve finálním zpracování kovů. Odmítla, aby se zisk z této těžby kumuloval v České republice. Odmítla, aby vláda podpořila výzkumná centra - a nejenom pouze pro využití lithia. A Poslanecká sněmovna odmítla vytvořit zádržní fond, který se týká rekultivace. To znamená, nejenom TOP 09, ale i lidovci myslí na ekologický rozměr těžby. A to, co považuji za zcela zásadní: Poslanecká sněmovna odmítla vyzvat vládu, aby zřídila Státní fond budoucnosti. Poslanecká sněmovna se rozhodla, že prostě projíme přítomnost a projíme budoucnost. Toto považuji za největší lumpárnu. Já to respektuji, chápu.

Jenom pro úplnost chci říct, v usneseních, která prošla, se ukázalo velice krásné spojení hnutí ANO, KSČM a SPD. Tak jste si to vyzkoušeli, tak uvidíme, jak to bude vypadat po volbách. A za sebe říkám, je mi to líto, protože v tento moment nezvítězil věcný obsah jednotlivých usnesení, ve kterých bylo možné hledat průnik, ale zvítězilo hašteření, které poškozuje v konečném důsledku Poslaneckou sněmovnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan místopředseda Bartošek. Nyní s přednostním právem pan poslanec Pavel Kováčik, poté ještě jednou pan kolega Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, předně bych chtěl poděkovat všem, kdo navzdory tomu, že máme několik málo, možná desítek hodin do voleb, tak jsme se drželi především věcné roviny. A tak říkám v souladu s tou věcnou rovinou, že jsme tady vyzvali vládu, aby ono sporné memorandum prohlásila za nulitní, že jsme tady vyzvali vládu a prohlásili, že případné arbitráže jsou v tom případě mimo, že Poslanecká sněmovna má takovýto názor, a usnesení, které navrhlo SPD, je v obdobném duchu.

Já bych taky tak jako pan kolega Kalousek nebo pan kolega Bartošek mohl tady lkát nebo nadávat, že jsme něco opustili, nebo neopustili, nebo že dokonce se někdo s někým bude kamarádit. Mohl bych křičet, že dosavadní vládní koalice to zkazila a předchozí vlády - nikoliv tato vláda, i ta vláda, ve které byl pan kolega Kalousek, to taky zkazily. V roce 2010 ten problém začal! Kdyby tam bylo vlády, tak prosím, možná by to prošlo. Byla to tato vláda? Nebyla sama. Ne, určitě ne.

Já za nás, za klub KSČM, prohlašuji, že nám až tak úplně nevadí, že naše návrhy, požadavky na vládu, aby začala okamžitě pracovat na zákonu, který určí, že těžba a zpracování lithia, rubidia, wolframu, případně dalších rud a surovin smí být jen v majetku státu atd. atd. Nám také až tak úplně nevadí, že jste neodsouhlasili požadavek na vládu, žádost zdvořilou, aby navrhla nový zákon o konečném uživateli výhod. Ono to totiž obsahuje to, co neprošlo panu kolegu Kalouskovi a panu kolegovi Bartoškovi. To je to samé, možná podobné, akorát jinými slovy. Ale protože my toto téma táhneme skutečně více než rok a protože, jak jsem říkal, začasté šlo pouze o házení hrachu na zeď atd. - jiná přísloví by se také dala použít -, tak říkáme také to, že ony zákony, o kterých je tady řeč, budeme dále tlačit, aby byly přijaty, budeme dále požadovat, aby případná další vláda tyto návrhy zpracovala. A nebude-li mít dosti chuti ta příští vláda na to, aby hájila základní zájmy občanů, krajů a obcí této republiky, potom takové návrhy předložíme sami nebo ve spolupráci s vámi, kdo o to budete mít skutečný zájem.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. Ještě pan Miroslav Kalousek se hlásil s jednou připomínkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, jenom velmi stručně reakci projev pana místopředsedy Bartoška. Byl správný. Já bych ho klidně podepsal, kdyby ho pronesl opoziční politik. Kdyby ho nepronesl místopředseda Sněmovny a místopředseda vládní strany, který v té vládě byl čtyři roky. Tak co jste tam dělali?! No nic! A teď nám v pondělí říkáte, že to chcete do čtvrtka opravit, místo abyste se omluvili, že jste tam nedělali nic.

Já bych to docela rád uzavřel tím, že skutečně vláda selhala. My jsme to neodhlasovali. Sice sociální demokracie říkala, že totálně selhali ministři za ANO. Ministři za ANO říkali, že totálně selhali ministři za sociální demokracii. KDU-ČSL říkali, že naprosto selhalo ANO i sociální demokracie. Když to sečteme, tak prostě selhala celá vláda. Nicméně když jsme to měli odhlasovat najednou, tak jsme zjistili, že jsme neselhali, že jsme to udělali dobře. Přesto pan místopředseda Bartošek navrhuje, aby se to zcela zásadně opravilo, protože předtím to bylo všechno špatně. Ale ty čtyři roky tam předtím v té vládě seděl!

Nedělejte si z nás legraci. Opravdu... Jako konec. Vláda selhala, ať jste si to odhlasovali, nebo ne. A po volbách musíme udělat zaprvé, zadruhé, zatřetí, aby občané České republiky nebyli postiženi vaší neschopností, kterou vy jste způsobili tyto škody a potenciální rizika! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: I když jsme mimo rozpravu, hlásí se dál pan místopředseda Bartošek, který má přednostní právo. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já bych skutečně nechtěl, aby toto jednání Poslanecké sněmovny končilo s tím, že vláda selhala. Za touto vládou je spousta úspěšných kroků. Ne všechno se povedlo. Ano. Ale mohu říct, že se podařilo udržet koalici čtyři roky přes mnohé ne úplně jednoduché situace. U nás se ani nezatýkalo na Úřadu vlády. U nás ani nebyly korupční skandály. Dalo by se vzpomínat. Můžeme se bavit o úspěšnosti této vlády, jak moc byla úspěšná. Ale některým věcem se nám podařilo skutečně vyhnout. A já mohu konstatovat, že tato vláda, byť se jí nepodařilo úplně všechno tak, jak si představovala, odvedla kus dobré práce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan předseda Kováčik ještě. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, nerad bych poté, co usnesení byla odhlasována, některá přijata, některá nepřijata, se tady zúčastnil nějakého protahování donekonečna, protože to je nastavovaná kaše a ta už moc nechutná. A tak bych řekl, že to dohadování, jestli vláda, nebo vlády, selhala, nebo selhaly, to můžeme nechat potom na voličích, jak si to vyhodnotí.

Já bych jenom chtěl konstatovat, že děkuji všem, kteří zabezpečili toto jednání Poslanecké sněmovny. Zázemí Poslanecké sněmovny neselhalo. Neselhali ani novináři, kteří, jak jsem měl možnost vidět, pečlivě zaznamenávali a zprostředkovávali informace. A koneckonců neselhala Poslanecká sněmovna, protože v okamžiku, kdy bylo jasné, že je nějaký problém, byli jsme schopni se sejít a spolu ho tady řešit a do nějakého konce dotáhnout.

Myslím si, že tady především - je to tedy vzácné a z mých úst to zní divně - ale neselhala parlamentní demokracie. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. A protože jsme mimo rozpravu a nikdo s přednostním právem už nechce mluvit, tedy doufám... (Pobavení v sále.) Ale v tom případě mi nezbývá nic jiného, než abych vám poděkoval za účast. Projednali jsme celý stanovený pořad 61. schůze Poslanecké sněmovny, kterou tímto končím. Přeji vám hezkou dobrou noc. A jistě se můžeme potkat na ulici při volební kampani. S mnohými se potkáme i při jiných příležitostech, včetně setkání se s těmi, kteří budou zvoleni. Ti se jistě rádi potkají v těchto budovách Poslanecké sněmovny i po volbách. Děkuji všem, kteří vydrželi až do konce - panu místopředsedovi vlády a ministru životního prostředí Richardu Brabcovi, děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové, děkuji vám, paní poslankyně, páni poslanci, a dobrou noc.

 

(Schůze skončila ve 22.15 hodin.)

Aktualizováno 14. 11. 2017 v 10:46.




Přihlásit/registrovat se do ISP